> Strana

DŮLNÍ NOVINYNOVINY CZECH COAL GROUP

číslo 3  březen 2016  ZDARMA

Na šachtu se opět vrátí archeologové

Kromě přezutí zkontrolují i klimatizaci

Do Vrbna se v létě chystá Karel IV.

Krušné hory ještě stále bojují s předsudky

V Mostě se točí pivo Zdař bůh!

> Strana > Strana 8 12> Strana 4 3 2 > Strana

„V pátek 26. února došlo k silnič-ní dopravní nehodě, při níž řidič návěsu, který převážel staveb-ní stroj, poškodil most přes sil-nici první třídy č. 27 mezi Mos-tem a Žatcem. Po mostní kon-strukci vede železniční vlečka,

která zajišťuje kolejovou pře-pravu uhlí mezi Vršanskou uhel-nou a Elektrárnou Počerady,“ připomněl příčiny dopravního omezení Petr Procházka, tech-nický ředitel Vršanské uhelné. Vzhledem k rozsahu poškození

mostu a kontrole statika musel být železniční provoz na mos-tě zastaven. Ihned po nehodě byly zahájeny práce na provi-zorním podepření mostu, aby bylo možné obnovit dodávky uhlí do počeradské elektrár-ny. V úterý 1. března byla pod mostní konstrukci instalová-na podpěra a dopravní znače-ní, které omezovalo rychlost v místě zúženého silničního průjezdu pod mostem.

Pokračování na straně 2

Na Žatec už se jezdí bez omezeníSilnice č. 27 mezi Mostem a Žatcem, kde po ná-sledcích dopravní nehody musela být 1. března instalována podpěra a snížena rychlost v mís-tě narušení mostní konstrukce, byla 1. dubna opět plně zprovozněna.

Zhruba stovka zaměst-nanců Vršanské uhelné se v těchto dnech chystá na zkoušky z bezpečnos-ti práce. První školení a následné zkoušky byly zahájeny už na sklonku února. S ohledem na počet zaměstnanců, kte-ří je musí absolvovat, budou trvat minimálně do dubna, a to i přes to, že probíhají třikrát v týdnu. „Povinnost školit zaměstnan-ce pro nás vyplývá z legis-

lativy, v podmínkách Vršan-ské uhelné školení upravu-jí opatření závodního lomu číslo 110 a 117, která přesně specifikují skupiny, kterých se školení a zkoušky týkají, ale také oblasti, z nichž musí být proškoleni i složení zku-šebních komisí pro jednotli-vé profese,“ upřesnil Radek Dufek, technik bezpečnos-ti a hygieny práce Vršanské uhelné.

Pokračování na straně 2 

Zkouší se z první pomoci

„Také v letošním roce chce-me přispět ke zvýšení úrovně zdravotnické péče v mostecké nemocnici. Věnujeme 3,2 mi-lionu korun na rekonstrukci šestinedělí a dalších 1,2 mili-onu korun na nákup přístro-je pro chirurgické odděle-ní. Ten je určen k léčbě nádo-rů prsu a zhoubných kožních onemocnění,“ uvedl Vladimír Rouček, generální ředitel Vr-šanské uhelné. Těžební spo-lečnost jen během posled-ních dvou let, ve spolupráci s Ústeckým krajem, poskytla peníze na dovybavení urolo-gického, plicního, ortopedic-kého a chirurgického oddě-lení nemocnice v Mostě. Fi-

nanční pomoc regionu v roce 2016 zaměří Vršanská uhel-ná opět hlavně na své dlou-hodobé projekty. „Na jaře se rozběhne již sed-mý ročník Chytrých hlav, tak-že ke zhruba 30 učebnám, vybudovaným díky tomuto grantu, přibudou další. Po-kračovat bude v rámci dlou-hodobé smlouvy také spolu-práce s Ústeckým krajem, již třetím rokem půjde o 5 mili-onů korun. Stejně tak bude-me nadále generálním spon-zorem Černých andělů a roz-hodně chceme podporovat rovněž osm našich partner-ských měst a vesnic,“ upřes-nila Liběna Novotná, vedoucí

regionální komunikace. Na-příklad město Most mohlo vloni díky více než 6 milio-nům korun od těžařů přispět na rozsáhlou rekonstrukci jeviště mosteckého divadla

nebo vybudovat dětské hřiš-tě na Matyldě. Obdobně jako každý rok mohou žádat menší sub-jekty o inanční podpo-ru na realizaci svých kul-

turních, sportovních i dal-ších projektů. Jejich žádosti jsou vyhodnocovány v rám-ci sponzorské politiky Vr-šanské uhelné každé čtvrtle-tí. (red)

Vršany pomohly regionu téměř 30 milionyVršanská uhelná pomohla v  roce 2015  Ús-teckému kraji, zejména Mostecku, bezmála 30  miliony korun. Kromě dlouholetého pro-jektu Chytré hlavy pro Sever a  role gene-rálního partnera Černých andělů patřila k  nejvýznamnějším sponzorským aktivi-tám rekonstrukce mostecké porodnice za 4,2 milionu korun.

Vršanská uhelná je generálním partnerem házenká ek DHK Baník Most, které na konci b ezna už pot etí sla-vily vítězství v eském poháru. Foto: DHK Baník Most

DN / číslo 3 / březen 2016 DN / číslo 3 / březen 2016 Z firmy a skupiny | 3> 2 | Z firmy a skupiny

Bulletin doprovází mostecké uhlíNestačí jen prodat vagón uhlí, který dojede do stanice určení a tam ho kdosi kam-si složí a komusi ho dove-ze a někdo si uhlí složí. Celá cesta od bagru až například po sklep rodinného domku je cestou lidí. Proto je důle-žité, aby tuto uhelnou ces-tu doprovázely i informace o této cestě…Počátkem roku 2000 proto začal vycházet časopis „Bul-letin Mostecké uhelné spo-lečnosti, a.s.“, který je ur-čen prodejcům mostecké-ho hnědého uhlí. Časopis poskytuje informace o spo-lečnosti ze všech oblastí je-jí činnosti. Neobsahuje jen cíle a výsledky hospodaře-ní, je také zaměřen na před-stavení nových technologií, dceřiných společností, roz-hovory se členy manage-mentu na aktuální téma, se-známení s novými produkty či aktuální situací ve společ-nosti, nechybí ani regionál-ní politika. Bulletin má osm stran. Distribuce je prová-děna nejen poštou, proto-že časopisy jsou přikládány k fakturám pravidelně zasí-laným všem našim prodej-cům.

Důlní noviny, únor 2000 Dnešní exhalace mají kožich a chlupy…V minulosti jediným škůd-cem lesů, zvláště v Kruš-ných horách, byly exhala-ce, čili člověk. Dnes se stá-vá škůdcem číslo jedna zvěř, škodící především okusem. V Krušných horách se změ-nila úživnost honiteb. Zvěř již dnes nemusí vychá-zet z lesa ven za potravou. Všechny potravní prvky jsou obsaženy v lese: nízké porosty, různá skladba tra-vin a křovin, to vše vytváří pestrou kolekci lesního jí-delníčku.Zvěř žije ve větším poklidu. Proto došlo k přemnožení některých druhů. Důležitým faktorem je i větší možnost úkrytu než před patnácti či dvaceti lety. Zvýšila se mož-nost nepozorovaného pohy-bu po lese díky pestřejší ve-getaci.Přemnožená je především jelení a černá zvěř. V někte-rých lokalitách jsou i vyšší stavy zvěře mu loní a výji-mečně i zvěře daňčí.

Důlní noviny, březen 2001

PSALI JSME

Pokračování ze strany 1Železniční provoz a tím i do-dávky uhlí mohly být díky tomuto opatření obnoveny ještě téhož dne odpoledne. Na konci března probíhal průzkum poškozené části mostu a současně se zpraco-vával technologický postup dočasného řešení. Podle předběžných zjiště-ní se totiž předpokládá, že vzhledem k rozsahu poško-zení bude nutné vyměnit celou mostní část. „Dočas-ná oprava byla zvolena pro-

to, aby bylo možné co nejdří-ve odstranit podepření mos-tu, které zužuje průjezdní profil a komplikuje doprav-ní situaci na silnici směrem na Havraň a Žatec. Komplet-ní oprava, respektive výmě-na mostní konstrukce, kte-rá bude v následujícím obdo-bí následovat, si vyžádá delší časové období,“ doplnil Pro-cházka. Dodávky uhlí z Vršanské uhelné do elektrárny v Po-čeradech však přerušeny nebudou. (red)

„Pořídili jsme nové přístroje, díky nimž můžeme zákazní-kům, kteří si k nám přijedou přezout pneumatiky, nabíd-nout také kontrolu a doplně-ní klimatizace. Je totiž velmi důležité, aby si řidiči necha-li včas provést dezinfekci vý-parníku a kontrolu kabino-vého iltru. Pokud se z větra-cích průduchů vozidla line zápach, je už obvykle pozdě. Oprava je pak zbytečně ná-ročná a nákladná, nehledě na množství bakterií, které naše-mu zdraví zrovna neprospí-vají. U nás máme k dispozici přístroj Bosch ACS 611, který

zvládá diagnostiku klimati-zace, v případě potřeby médi-um z motoru odčerpá, vnitřní rozvody vyčistí a opět napus-tí zpět nebo také doplní na výrobcem požadované množ-ství,“ vysvětlil Zdeněk Škut-han, mistr pneuservisu.Jako doplňkovou službu na-bízejí v pneuservisu řidičům rovněž dezinfekci vnitřního prostoru automobilu a obno-vení ozonu. „K tomu využívá-me speciální ultrazvukovou čističku klimatizace, která dokáže bez toho, aby muse-la být klimatizace demonto-vána z vnitřního prostoru au-

tomobilu, dezin ikovat celou klimatizační soustavu,“ dopl-nil Škuthan. A pokud by i ty-to služby byly řidičům má-

lo, mohou si během výměny pneumatik nechat ještě reg-loskopem za třicetikorunový poplatek seřídit světla. Po-

drobnosti o nabízených služ-bách, ceník i kontakty najde-te na webových stránkách www.dts-as.cz. (red)

Kromě přezutí zkontrolují i klimatizaci Dvojici novinek si pro své zákazníky připravili v pneuservisu společnosti DTS Vrbenský. Kro-mě obvyklé výměny pneumatik si tu nově mů-žete nechat také seřídit světla a zkontrolovat klimatizaci.

Na Žatec se jezdí bez omezeníPokračování ze strany 1 Zhruba dvousetčlenná skupi-na zaměstnanců, kteří škole-ní absolvují, zahrnuje prak-ticky všechny technicko-hos-podářské profese, ale také například předáky na praco-vištích i velkostrojích a techni-ky. Na zkoušku se každý ze za-městnanců připravuje sám, sa-mostudiem. „Následně všichni projdou školením z předpisů a důležitých znalostí, mimo jiné třeba z poskytování první po-moci, která je pro některé pro-fese nezbytná. A na závěr musí

absolvovat test a ústní přezkou-šení,“ připomněl ještě Dufek. Kromě bezpečnostních techni-ků školí zaměstnance i zástup-ci útvarů hlavního mechanika, hlavního energetika, ale také například z kolejové dopravy. „A ti, kdo ve své profesi řídí vozi-dlo, musí v testu počítat s otáz-kami z pravidel silničního pro-vozu,“ doplnil. Školením a zkouškám se ne-vyhnou ani dělnické profe-se, ty však probíhají na úrovni jednotlivých úseků Vršanské uhelné. (red)

Zkouší se z první pomoci

„Počátkem letošního roku byla obnovena dodávka uh-lí z Vršanské uhelné přes Úpravnu uhlí v Komořanech do teplárny United Energy. Proto bylo nutné prověřit protipožární zařízení a sou-činnost podnikových jedno-tek hasičů pro případ, že by na zprovozněné technologii došlo k mimořádné události. Jde právě o zauhlovací mosty M3 a M4 včetně rozdělovací věže a nakládacího zásobní-ku v areálu úpravny,“ vysvět-lil Bronislav Vilhelm, velitel hasičů Severní energetické. Celkem se na taktickém cvi-čení podílelo 22 hasičů ze tří jednotek požární ochra-

ny. Dvě podnikové ze Severní energetické a United Energy a jednotka územního odbo-ru Most Hasičského záchran-ného sboru Ústeckého kra-je. Součástí cvičení byl mi-mo jiné například průzkum a spuštění stabilního hasicího zařízení (SHZ) na rozdělovací věži a mostech M3 a M4, včet-ně nouzové dodávky vody do SHZ prostřednictvím mobil-ní požární techniky v přípa-dě jejího přerušení. „Ověřova-li jsme také plnění povinností dispečera úpravny uhlí, kte-ré vyplývají z Havarijního plá-nu a rovněž to, zda je ostraha areálu schopna umožnit volný průjezd hasičské technice přes

příslušné vjezdy do objektů,“ doplnil velitel s tím, že cvičení

proběhlo bez jakýchkoli pro-blémů. (red)

V úpravně uhlí bouchl uhelný prachV  Úpravně uhlí Komořany vybuchl uhelný prach a  požár se následně rozšířil do zauh-lovacích věží M3 a M4. To naštěstí není popis skutečné události, ale téma taktického cvičení hasičů, kteří v  Komořanech prověřovali, jak jsou na případné mimořádné události připra-veni.

Stovka delegátů ze všech patnácti členských orga-nizací Odborového sva-zu pracovníků hornictví, geo logie a naftového prů-myslu se na svém březno-vém sjezdu v Praze shodla na tom, že pro další voleb-ní období zůstanou v čele svazu stejná jména. Kromě předsedy Jana Sábe-la tak v pozicích místopřed-sedů zůstávají na další čty-ři roky také první místo-předseda Jaromír Franta ze Sdružení odborových orga-nizací skupiny Czech Coal, druhým místopředsedou je i nadále Jaromír Pytlík ze Sdružení hornických odbo-rů Havířov.

„Jediná změna nastala na pos-tu předsedkyně revizní komise, kterou se nově stala Dita Hry-cová,“ doplnil Jaromír Franta. Sjezdu se mimo jiné zúčastni-li také ministři inancí, práce a sociálních věcí, a průmys-lu a obchodu, stejně jako po-slanci a zástupci i dalších od-borových svazů z Čech i Slo-venska. „Hlavním výstupem sjezdu je výzva vládě, v níž ji vyzýváme jednak k jasným po-stojům, ale také k přijetí od-povědnosti za její kroky. Stá-le trváme na tom, že se má stát starat o své nerostné bo-hatství jako zodpovědný hos-podář a nedovolit jeho zne-hodnocení,“ uzavřel Jaromír Franta. (red)

Odbory nemění vedení

Vládo České republiky, žádáme Tě, abys k zamezení nebo alespoň zmírnění některých negativních dopadů kritic-kého stavu našeho hornictví, zejména:

vrátila „vyvlastňovací paragrafy“ do horního záko-na,

urychleně přehodnotila své usnesení č. 827 ze dne 19. října 2015 a zrušila územně ekologické limity těžby na lomu ČSA,

poskytla zaměstnancům propouštěným v důsledku restrukturalizace a útlumu hornictví okamžitou po-moc, i za využití evropských a dalších fondů,

zajistila podmínky pro vznik pracovních míst vhod-ných pro propouštěné horníky v dotčených regio-nech,

přijala opatření k poskytování příspěvku zaměst-nancům propouštěným v důsledku restrukturali-zace a útlumu hornictví ke zmírnění následků pro-puštění a problémů se zajištěním nového pracovní-ho uplatnění.

„Tým archeologů z Ústavu ar-cheologické památkové péče severozápadních Čech se po-hybuje v prostoru bývalé obce Hořany v místech mezi bývalý-mi povrchovými hnědouhelný-mi lomy Slatinice a Vrbenský, kde je ještě pozůstatek původní-ho terénu, který nebyl v historii poznamenán těžbou,“ vysvětlil David Lancinger, vedoucí útva-ru báňských činností, geologie

a rekultivací Vršanské uhelné. Pro těžební společnost je zá-chranný archeologický výzkum jednou z podmínek povolení k hornické činnosti, pro těža-ře tato povinnost vyplývá jed-nak ze zákona o státní památ-kové péči, ale také z dokumen-tace EIA, tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Vel-mi zjednodušeně řečeno, vždy když existuje nějaký původní

terén, kde by v budoucnu měla pokračovat těžba, místo nejpr-ve prozkoumají archeologové. „V tomto případě se jed-ná o dlouhodobý projekt, na němž s Ústavem památkové péče spolupracujeme od roku 2012. Vlastní terénní práce zača-ly předloni a budou pokračovat až do roku 2018. Jedná se o roz-sáhlou plochu, která je rozděle-na na dílčí části po jednotlivých letech. Na tomto území bude jednak pokračovat vlastní těžba, na části budou probíhat zem-ní práce v souvislosti s přelož-kou inženýrských sítí Hořanské-ho koridoru“ doplnil Lancinger. Letošní terénní práce začnou

v dubnu navíc v bezprostřed-ním sousedství stávajících in-ženýrských sítí v takzvaném Hořanském koridoru. „To pro nás mimo jiné znamená, že musíme oslovit všechny maji-tele nebo správce těchto inže-nýrských sítí a vyžádat si jejich stanovisko a případné pod-mínky k terénním pracím ar-cheologů. Plocha, kde bude vý-zkum v letošním roce probí-hat, byla již v předstihu, v době vegetačního klidu, vykácená a vymýcená. Po obdržení sta-novisek jednotlivých správců sítí předáme celý několikahek-tarový prostor archeologům.“ uzavřel vedoucí. (red)

Na šachtu se opět vrátí archeologovéV dubnu se do Vršanské uhelné opět vrátí ar-cheologové, aby tu pracovali na projektu Zá-chranného archeologického výzkumu v  pro-storu bývalé obce Hořany.

Doposud tyto činnosti zajišťo-vala společnost Coal Services, která ale vloni oznámila svůj záměr skončit a historickou smlouvu vypověděla. Na pod-zim pak došlo k dohodě s PKÚ, že čerpání až do konce břez-na letošního roku bude zajiš-ťovat společnost Coal Services, avšak na náklady palivového kombinátu. K tomu, aby mohl Obří pramen kompletně pře-vzít státní podnik, bylo ale ne-zbytné rozhodnutí vlády. Pali-

vový kombinát je sice vlastní-kem pozemků a čerpací stanice v Lahošti, samotnou techno-logii ale vlastní Coal Services. Vláda nakonec odkup techno-logie schválila na svém jednání 29. února. „Jsme rádi, že se podařilo situa-ci vyřešit. Ze strany Coal Services už byly učiněny všechny kroky k tomu, aby smlouva o převodu technologie palivovému kombi-nátu mohla být uzavřena co nej-rychleji a ten mohl vše převzít

v co nejkratším termínu,“ infor-moval Vladimír Souček, ředitel Coal Services. Povinnost čerpat spodní vody uložil soud správci zdejších do-lů po důlním neštěstí už na kon-ci 19. století. Vázána ale byla na období, kdy v okolních dobýva-cích prostorech probíhala těž-ba. Coal Services tuto povinnost převzal spolu s dalšími činnost-mi po Mostecké uhelné společ-nosti. Čerpání bylo zajišťová-no i přesto, že nyní už ani jeden ze subjektů skupiny Czech Coal ani ze skupiny Severní energe-tická nevyvíjí na Teplicku žádné aktivity. Dobývací prostory byly státní báňskou správou zruše-ny, poslední z nich byl vypořá-dán již v roce 2008. (red)

Obří pramen si převezme státČerpání spodních vod z Obřího pramene v La-hošti u Duchcova přebere stát. Veškeré činnos-ti přejdou na státní podnik Palivový kombinát Ústí (PKÚ).

Mohou se i letos těšit zaměstnanci spole ností skupin Czech Coal a Severní energetická na oblíbené odborá ské turnaje? Mohou, dnes už máme veš-keré akce i termíny připra-vené a je možné konstato-vat, že vše zůstává prakticky ve stejné podobě jako v le-tech minulých. Novinka loň-ského roku, mimořádný vá-noční tenisový turnaj, by se mohla v letošním roce opa-kovat. I na letošní rok je tedy připraveno celkem jedenáct sportovních akcí, na něž jsou zaměstnanci už zvyk-lí. Vše jako každý rok od-startuje turnaj v kuželkách

21. dubna v kuželně hote-lu Širák. A také v dubnu bu-de zahájen celoroční turnaj v kopané, který vyvrcholí v září tradičním inále před oslavami Dne horníků.Nemění se ani sportoviště, na něž jsou naši zaměstnan-ci zvyklí, i letos se tedy bu-dou turnaje konat v mos-tecké sportovní hale, v hale v Bečově nebo na tenisových kurtech v Jirkově. V břez-nu jsme si byli prohlédnout i novou sportovní halu ve Strupčicích, kde by se v bu-doucnu mohly také někte-ré z turnajů konat, ať už vo-lejbalová nebo nohejbalová klání. (red)

OTÁZKA PRO...

Lubomíra Holého, předsedu sportovní komise SOO skupiny Czech Coal

T i hasi ské jednotky trénovaly zásah na Úpravně uhlí v Komo anech. Foto: (pim)

Pro kontrolu a doplnění klimatizace využívají v pneuservisu DTS Vrbenský p ístroj Bosch ACS 611. Foto: (pim)

DN / číslo 3 / březen 2016 DN / číslo 3 / březen 2016 Z firmy a skupiny | 5> 4 | Z firmy a skupiny

ANKETAMají podle vás smysl pra-videlná setkání bývalých zaměstnanců ze šachty?

Josef PěnkavaDTS VrbenskýJednoznačně to má smysl. Na naše setkání Švermo-váků se lidé těší a už bě-hem roku se ptají, co chys-táme nového. Pro mnohé je to jediná šance, jak se s bývalými kolegy setkat.

Jaroslav FousekVršanská uhelnáJednoznačně taková se-tkání smysl mají. Ti, co už jsou v penzi, mohou s mladšími kolegy pro-brat novinky na šachtě, je to pro ně zpestření života a vlastně tak trochu i ro-dinné setkání.

Václav KostelejSlovácké strojírny Mají ohromný význam. Všichni, kdo spolu strá-vili léta v zaměstnání se vždycky rádi potkají, ob-zvlášť když je osud rozvál do nejrůznějších koutů. Na srazu bývalých techniků ze Švermy jsme nikdy neza-znamenali negativní ohlas.

Pavla ČermákováVršanská uhelnáJednoznačně to smysl má. Každá šance pro setkání mezi lidmi má smysl, na-víc je hezké vidět, když li-dé i po letech cítí sounále-žitost s irmou, kde spo-lečně pracovali.

KDYŽ SE ŘEKNEHRADLOSlovo hradlo má několik vý-znamů. Jeden z nich říká, že hradlo je logický člen a zá-kladní stavební prvek logic-kých obvodů, který vyčísluje logickou funkci. Typicky má jeden či více vstupů a jediný výstup. To by s trochou fan-tazie mohlo vlastně vysvětlo-vat i funkci, kterou hradla na šachtě zastávají. Právě jed-notlivá hradla zajišťují ply-nulý provoz po jedné želez-niční trati tak, aby se náklad

bez problémů dostal z jedno-ho místa na druhé. Samotné hradlo je jen jednou z částí většího celku, kterým je že-leznice. Právě s ní si větši-na lidí pojem hradlo spoju-je. A třeba wikipedie de inu-je hradlo jako dopravnu na železniční trati bez kolejo-vého rozvětvení, která je ob-sazená zaměstnancem zva-ným strážník oddílu nebo též hradlař. Na šachtě se ale s termínem strážník oddílu nesetkáte. I jinak se dá me-zi „šachetními“ hradly a těmi,

která běžně najdete podél tratí, najít pár rozdílů. Pro ta, která najdete na železnici státních drah, se obvykle po-užívá termín stavědlo, tomu „šachetnímu“ se říká doprav-na. Co se týče hornické han-týrky, kolem hradel se s pří-liš speci ickými názvy pou-žívanými výlučně na šachtě nesetkáte. Je to dáno i tím, že kolejová doprava se řídí do-pravními předpisy, proto je většina používaných termínů univerzálních, aby jim rozu-měli i kolegové mimo šachtu.

„Správný hradlař musí mít velkou dávku zodpovědnos-ti, musí znát dopravní před-pisy a další náležitosti, mu-sí umět u práce přemýšlet a hlavně musí mít chuť pra-covat,“ říká Ladislav Švácha, který profesi hradlaře dělá už více než dvacet let. Velmi zjednodušeně řečeno, hlav-ním úkolem hradlařů je za-jistit plynulý provoz po ko-lejích na území šachty.

Stále ve spojení Běžný den hradlaře začíná vlastně podobně jako na ji-ných pracovištích. Převze-tím pracoviště a kontrolou zařízení. Na začátku směny se hradlaři spojí s dispeče-rem kolejové dopravy, kte-rý je jejich nadřízeným a ko-ordinuje jejich práci, aby byl zachován plynulý provoz dle požadavků od těžebních společností. Hradlaři ale sa-mozřejmě musí komuniko-vat i mezi sebou, protože jak vlaky projíždějí po jejich úsecích, vlastně si je me-zi sebou „předávají“. A když se mezi sebou hradlaři na začátku směny spojí, mů-že začít každodenní práce, tedy posílání vlaků z mís-ta na místo. Komunikace je vůbec jedna z nejdůležitěj-

ších činností, kterou musí hradlaři ovládat. Také pro-to jsou neustále ve spojení se svými kolegy a spolupra-covníky nejen prostřednic-tvím telefonu, ale také vysí-lačky. A aby bylo vidět, kde se které vlaky pohybují pří-mo v reálném čase, využíva-jí i speciální počítačové apli-kace VIS.

Co se děje v kolejišti „Ve své dopravně mám tu-díž jasný přehled o tom, kde se co na kolejích pohybuje, které koleje jsou volné a kam případně kterou soupravu lze pustit. Nejde ale pouze o vlaky s uhlím. Po kolejích se pohybuje celá řada dalších vozidel, která dělají údržbu, opravy a podobně. Jde tu te-dy o celkové zajištění prů-jezdnosti tratě. Hlídá se ne-jen volnost a obsazenost ko-lejí, ale zajišťuje se i doprava železničních souprav k vý-klopným roštům nebo hlu-binným zásobníkům. Kromě přepravy uhlí zajišťuje kole-jová doprava také přepravu skrývky, aglomerátů a pod-sypových hmot,“ doplnil Švá-cha. Hradlař si řídí i prá-ci v kolejišti ve spoluprá-ci s pracovníky správy tratí, kteří zde provádí údržbu či

opravy kolejí a elektrozaří-zení.

Třicet let na hradleKaždý z hradlařů se stará hlavně o území, které spa-dá pod jeho hradlo nebo-li dopravnu. V případě Ladi-slava Šváchy jde o hradlo D8, jednu z největších dopraven v rámci Coal Services, proto-že sídlí v bezprostřední blíz-kosti Úpravny uhlí v Komo-řanech, kde probíhá nakládka uhlí. Běžně tu za směnu pro-jede kolem čtyřiceti až pade-sáti vlaků, k nimž je třeba při-počítat i další mechanizaci. Hradlař na hradle D8 dohlíží

na koleje na rozloze necelých tří kilometrů. „Nejde ale ani tak o rozlohu, jako spíš o slo-žitost a množství kolejí, které se v obvodu hradla nacháze-jí. V případě hradla D8, které patří k největším, jde o celkem 25 kolejí, po nichž může na-jednou projíždět až šest vla-kových souprav. Některá hrad-la přitom dohlížejí na dopravu jen po dvou nebo třech kole-jích,“ vysvětlil Švácha. Kolejo-vá doprava Coal Services ob-hospodařuje na šachtě přes 150 kilometrů kolejí. O plynu-lost provozu na nich se stará čtrnáct hradel, na nichž je vět-šinou jen jeden hradlař. Pou-

ze provoz tří největších zajiš-ťují dva lidé. Ladislav Švácha dělá hradlaře už sedmadvacet let, na šach-tě ale pracuje ještě o čtyři ro-ky déle. „Původně jsem začí-nal jako vlakvedoucí a když jsem se po čtyřech letech se-známil s prací, požádal jsem o možnost začít pracovat ja-ko hradlař. Pro mne je pod-statné, že nejde o jednotvár-nou práci. Člověk se musí dva-náct hodin soustředit na práci a umět si ji zorganizovat. Ne-jde o povolání, kde by si člo-věk mohl směnu jen tak odse-dět,“ uzavřel Ladislav Švá-cha. (red)

Hradlaři staví bezpečné cesty pro vlakyVětšina uhlí se ze šachty dopravuje k  zákaz-níkům po železnici. A na to, aby uhlí dorazilo včas a  v  pořádku, dohlíží řada profesí. Mezi nimi také hradlaři, tedy ti, kdo staví cesty pro vlaky s uhlím.

Ladislav Švácha p ed nejdůležitější ástí jeho hradla. Právě tady vidí, kde se pohybují vlaky a může jim po-stavit cestu. Foto: (pim)

CO MUSÍ UMĚT HRADLAŘ Kolejová doprava Coal Services zaměstnává 85 hradla-

řů, z toho 72 jsou ženy. Hradlaři jsou tak jednou z mála profesí, kde ženy převažují nad muži.

Pracuje se ve dvanáctihodinových směnách v nepřetr-žitém provozu včetně víkendů a svátků.

Na vzdělání nejsou kladeny žádné speci ické požadav-ky, všichni uchazeči o tuto práci ale musí být zdravotně způsobilí a musí absolvovat psychotesty. Jako u dalších profesí i hradlaři procházejí speciálním školením z do-pravních a dalších předpisů, z nichž skládají zkoušky.

Spíše než na odbornost se od uchazečů o profesi hrad-laře očekává, že budou ochotní pracovat, musí být ale schopní u své práce přemýšlet, organizovat a lexibil-ně reagovat. To se ve většině případů prokáže už bě-hem psychotestů, skutečný zájem o tuto práci se ob-vykle zjistí již během zkušební doby.

Hradlaři nejprve začínají svou praxi na takzvaných koncových hradlech, která se nacházejí na pohybli-vých kolejích u zakladačů nebo velkostroje K800/K54. Tam si osvojí základy této práce, až následně přechá-zí na větší hradla, kde je provoz složitější a práce záro-veň odpovědnější.

„Toto setkání vzniklo na zá-kladě myšlenky mého tatínka Karla Peterky, který byl od ro-ku 1975 do roku 1995 zaměst-nán na povrchovém lomu Le-žáky. Během let pracoval na více velkostrojích, ale jeho vel-kou láskou a zároveň i pracov-ní rodinou byla „osmistovka“, tedy velkostroj KU800.15/94,“ vysvětlil pozadí setkání Fran-tišek Peterka, mechanik Vr-šanské uhelné a hlavní orga-nizátor akce. Původně mělo jít pouze o sraz lidí, kteří pra-covali na tomto stroji. Postup-ně si ale organizátoři uvě-

domili, že každá směna byla vždy spjatá se svým revírní-kem, velínářkou či vedoucím úseku. „Když jsme se doposud s řadou lidí při různých příle-žitostech vídali, každý mlu-vil jen o tom, jak by se s kole-gy rád setkal a zavzpomínal na léta strávená na velkostro-ji. O to hezčí pak bylo skuteč-né setkání,“ doplnil mechanik. Soupis spolupracovníků, je-jichž jména organizátoři dá-vali dohromady dva měsíce, skončil na čísle 52. Do jedné z mosteckých restaurací do-razilo téměř 40 lidí.

„Rád bych v duchu myšlenky svého otce pokračoval. Vždyť podobnou mnohaletou tradi-ci mají například setkání za-městnanců dolu Jan Šverma nebo Obránců Míru,“ doplnil

Peterka. Průběh prvního roč-níku srazu lidí kolem ležácké „osmistovky“ po téměř dvace-ti letech ukázal, že se organi-zátoři se svým nápadem tre i-li, (red)

Sešla se rodina ležácké „osmistovky“ Úplně první, takříkajíc pokusný sraz bývalých zaměstnanců z  velkostroje KU800.15/94  a  je-jich kolegů z lokality Ležáky, proběhl koncem února.

Na sraz kolegů z Ležáků nakonec dorazily témě ty i desítky bývalých zaměstnanců. Foto: (red)

Stejně jako v uplynulých le-tech přijedou děti zaměstnanců společností skupiny Czech Coal do Vrbna počátkem prázdnin. A také letos bude mít letní po-byt jedno společné téma. „Za-tímco v loňském jsme si s pohád-kovými postavami připomínali narozeniny Večerníčka, letos bu-de tábor i s ohledem na význam-né výročí zaměřen na dobu Kar-

la IV. To je ale zatím jediná část, kterou z programu letošního tá-bora prozradím,“ informoval Miloš Holý, vedoucí areálu. Do Vrbna se ale nemusí nutně jezdit jen za rekreací, což po-tvrzuje fakt, že se zdejší areál na čas promění i ve školu v pří-rodě. „Přilákat sem školy byl náš sen a letos sem vůbec popr-vé zavítá zhruba šedesátka dětí

do školy v přírodě,“ doplnil Ho-lý s tím, že během sezóny sem hned třikrát zamíří i svateb-čané. Ti budou mít sice obřad v nedalekých Lnářích, ale are-ál si vybrali jako příjemné záze-mí. „Těší nás, že se k nám naši návštěvníci vracejí, takže se letos opět těšíme na pobyt maminek s dětmi, který organizuje spo-lečnost Women for Women, zno-vu k nám zavítají na soustředě-ní dobrovolní hasiči či sportovci. A už řadu let se Vrbno stává dě-jištěm srazu majitelů trabantů,“ dodal Holý. Sezóna ve Vrbně o iciálně za-čne v květnu. Před jejím za-

čátkem prošel areál drobný-mi úpravami, mimo jiné by-lo zmodernizováno vybavení zdejších bungalovů. Nadále pla-tí, že do Vrbna může na rekre-aci, ale třeba jen na víkend vy-razit každý. „Kromě prvních čtr-nácti dnů v červenci, kdy je zde letní dětský tábor a kapacita je naprosto plná, je možné se do-hodnout na kterémkoli termínu až do konce sezóny, která kon-čí zhruba v polovině října,“ při-pomněl Miloš Holý. Nejjedno-dušší způsob, jak získat všech-ny podrobnosti a kontakty, je otevřít nové webové stránky www.arealvrbno.cz. (red)

Do Vrbna se letos v létě chystá Karel IV. Hlavní a  největší akcí sezóny bude ve vrben-ském areálu na začátku července opět letní dětský tábor. Rozhodně to není jediný termín, kdy to na břehu rybníka Pálenec ožije.

„Tyto tři dozery nahradí tři stroje stejného typu, které byly ve Vršanech používá-ny doposud,“ vysvětlil Voj-těch Bögi, ředitel Czech Coal Power s tím, že nákup zajišťovala jako ve většině obdobných případů společ-nost Servis Leasing. Cena jednoho stroje se po-hybuje kolem 6,5 milionu korun, nákup ale probíhá formou finančního leasin-gu, takže až budou stroje postupně splaceny, zůsta-nou v majetku Czech Coal Power.

Komatsu D65 se využívá nej-častěji jako pomocná mecha-nizace například při přestav-bách pásových dopravníků, při budování odvodnění, vy-užívají je i kolejáři a s tímto strojem je možné se setkat ja-ko s mechanizací, která běžně vypomáhá například u rýpad-la K54. „Speci ikem tohoto dozeru jsou pásy o šířce 760 milimetrů. Ty mu umožňují lepší manévrování i v horším terénu,“ doplnil Zde-něk Lomoz, vedoucí provozu Czech Coal Power ve Vršanské uhelné. (red)

Tři nové dozery míří na VršanyTři nové malé dozery Komatsu D65 zamířily v  březnu do Vršanské uhelné. Právě tam to-tiž společnost Czech Coal Power obnovovala strojní park pomocné mechanizace.

Po posledních úpravách v dílně u dodavatele mohly nové dozery zamí-it na Vršany. Foto: (pim)

DN / číslo 3 / březen 2016 DN / číslo 3 / březen 2016

„Jako každý rok se část vinařů, kteří se u nás prezentují, obmě-ní. Letos tak budou mít návštěv-níci šanci ochutnat vína ze čtyř nových vinařství. A protože si le-tos připomínáme sedmisté výro-čí narození Karla IV., bude jed-no z nich například z Karlštej-na, kde, jak známo, panovník rád pobýval,“ nastínil novinky Jiří Puc z pořádající společnos-ti Obex. Celkem se tak ve všech prostorách sportovně vzdělá-vacího centra Benedikt před-staví patnáct stánků vinařství z Čech i Moravy. K vínu samo-zřejmě patří i něco k zakous-nutí, takže na návštěvníky Dnů

vína čekají navíc stánky s uze-ninami, sýry a své výrobky tu bude nabízet také cukrárna. Změnou oproti předešlým roč-níkům bude soutěž o nejlep-ší víno. O něm letos nebudou rozhodovat návštěvníci, ale od-borná porota. „Letos jsme zvoli-li trochu jiný model, všechna vi-nařství své soutěžní vzorky po-slala v předstihu, aby odborná jury měla čas na posouzení. Tak-že během Dnů vína už budeme znát vítěze,“ doplnil Puc s tím, že návštěvníci o soutěže o vel-mi lákavé ceny nepřijdou. Kaž-dý den si tak někdo z přícho-zích bude moci domů odnést

výhru v podobě dobrého vína. Lákadlem bude jistě také hlav-ní cena, kterou věnoval jeden z účastníků a je jí poukaz na

pobyt v jednom z moravských vinařství. Jejího majitele vylo-sují organizátoři ze všech ode-vzdaných anketních lístků. Dny

vína se na Benediktu konají 14. a 15. dubna, každý den vždy od 15:00 do 20:30 ho-din. (red)

> 6 | Z firmy a skupiny Podporujeme | 7

Pro mi nejde odeslat hlas do televizních soutěží?Nejde to proto, že se jedná o zvláštní zprávy typu Premi-um SMS, zasílané na čísla za-čínající devítkou. Není mož-né je čerpat z volných SMS, ani nemají standardní cenu. Cena se odvíjí podle tvaru čísla. Po-drobnosti je možné nalézt na-příklad na stránce http://www.platmobilem.cz/. Proto jsou preventivně zakázány. Stejně tak je zakázán tzv. Audiotex. To je obdoba drahých SMS, ale for-mou hlasového volání na čísla také začínající číslem 9.

Pro mi nejde odeslat dárcov-ská SMS?Dárcovské SMS patří také mezi Premium SMS zprá-

vy, kterými je možné mimo jiné platit i parkovné a jízd-né. Obecně jsou označová-ny za takzvané služby třetích stran. Jejich spektrum je ob-rovské, ceny začínají na třech korunách a mohou končit až na 990 Kč za jednu SMS . Ty-to služby provozují třetí stra-ny, částku ale strhává O2 a pro-tože to není jeho služba, je rov-nou v ceně s DPH. U iremních čísel jsou tyto zprávy zakázá-ny. Ovšem u zaměstnaneckých telefonů (ZAME) je možné si je na vlastní riziko nechat odblo-kovat. Nebo si nechat nastavit denní limit od 100 do 1000 ko-run. Pokud by měla být cena Premium SMS vyšší než na-stavený denní limit, služba ani platba se neuskuteční.

Jaký je rozdíl mezi služeb-ním íslem a tzv. ZAME tarifem?Pokud máte takzvané slu-žební číslo, tarif hradí za-městnavatel. Vy si platí-te pouze soukromé hovory, pokud máte povolené volá-ní mimo okruh služebních čísel společnosti. ZAME ta-rif znamená, že zaměstna-vatele vůbec nezajímá, na která čísla voláte, protože účet si platíte sami. Takzva-ná ZAME čísla mají v rám-ci spolupráce s operátorem šanci si pořídit zaměstnan-ci například pro své rodin-né příslušníky. U některých společností mají ZAME čís-la zakázány Premium SMS a Audiotex z preventivních

důvodů, aby zaměstnanci nebyli omylem zatíženi vy-sokými platbami, viz vysvět-lení výše. Na žádost zaměst-nance není problém tyto služby u ZAME čísel povolit.

Jak ZAME tarif můžeme získat?Každá společnost ve skupi-ně má své pravidla. Obraťte se tedy na svého vedoucího, který vám to vysvětlí.

Kolik stojí volání u ZAME tarifů?Jedná se o výhodnější ce-ny, než je standardní tarif pro veřejnost. Volání me-zi všemi ZAME a služební-mi čísly skupiny Czech Coal na území ČR jsou zdarma, ovšem SMS zprávy jsou zpo-platněny. Zdarma je i volá-ní na pevné linky pobočko-vé ústředny skupiny Czech Coal. Na ty se ale nedovoláte přes standardní provolby, které začínají čísly 47620,

47800 a 47860. Ty jsou z fi-remních i ZAME mobilních čísel blokovány, protože by volání přes ně nebylo zdar-ma. Je nutné využít předvol-bu 72603 a čtyřmístné čís-lo linky, které chcete volat. Místo této předvolby lze ta-ké použít číslo 9 a čtyřmíst-né číslo linky.

Co je ještě ve firemních telefonech blokováno?Preventivně je ještě blo-kováno volání na tzv. ba-revné a audiotexové lin-ky a tzv. m-platby. Barev-né a audiotexové linky jsou speciální linky, které operá-toři poskytují třetím stra-nám a ceny volání na ně se řídí zvláštními pravidly. M-platba je služba operáto-ra, kterou zprostředkovává platbu za služby třetím stra-nám. Je tak možné třeba za-platit za aplikaci do svého chytrého telefonu. Hodně se rozvíjí různé placení v mo-bilních hrách. (red)

Ze služebního mobilu Superstar nepodpoříteMožná i vy máte služební mobilní telefon a stalo se vám, že jste z něj chtěli poslat hlas svému favoritovi v některé z oblíbených talentových soutěží nebo přispět do veřejné sbírky. Ani v jednom případě se vám to ale nepodařilo. Na tuto i další otázky kolem firemních telefonů najdete odpovědi v následujícím článku.

Čísla začínající osmičkou se dají rozdělit na takzvané ze-lené linky, které jsou pro volajícího bezplatné. Pat-ří sem ale i Modré a Bílé lin-ky, u nichž se úhrada hovoru dělí mezi volajícího a volané-ho. Ceny hovorů u Modrých a Bílých linek nebývají vyso-ké, podstatné ale je, že se ne-započítávají do volných mi-nut. Při volání na Modré a Bí-lé linky ze sítě O2 zaplatíme vždy první dvě minuty najed-nou a každou další minutu celou. Cena je obdobná, jako když voláme pevnou síť.Zelená s voláním zdarma je pouze taková, která za-číná 800. Ostatní, začínají-cí 81 nebo 84 jsou tzv. Mod-ré a Bílé linky a volání na ně se zpoplatňuje jako volání na pevnou linku. Pokud telefonní číslo začí-ná devítkou, nemusí se vždy jednat o prémiovou a vyso-ce zpoplatněnou linku. Před-volba 910 se využívá k volání

na čísla připojená prostřed-nictvím internetu (VoIP), předčíslí 972 používají Čes-ké dráhy, 973 Armáda Čes-ké republiky a 974 Minister-stvo vnitra a policie. Cena hovorů není pro všechny zá-kazníky stejná, ale řídí se ce-nou hovoru podle tarifu, kte-rý zákazník využívá a obvyk-le je cena stejná jako volání na pevnou síť.Prémiové nebo také audio-textové linky s vysokým zpo-platněním začínají dvojčís-lím 90. Na tyto linky se ta-ké neuplatňují volné minuty. Podle třetí číslice poznáme charakter služby a ze čtvrté a páté zjistíme cenu. Cena je většinou vždy za každou za-počatou minutu. Různé ob-chodní, odborné a poraden-ské služby začínají trojčíslím 900. Extrémně drahé lin-ky začínají většinou trojčís-lím 905 nebo 909. Většinou to jsou různé právní poradny a erotické linky.

Co je to Audiotex a proč je zakázaný? Audiotex je obdoba zpoplatně-ných služeb třetích stran, ale formou hovoru. Pokud vola-né číslo začíná trojčíslím 906, jsou to většinou různé sou-těže, hry, poradenství a pla-tí se za ně podle délky hovoru a tvaru čísla. Výjimka je, pokud volané číslo začíná trojčíslím 908, kde se neplatí podle dél-ky hovoru, ale cena je pevná. Opět ji poznáte ze 4. a 5. čísli-ce. Ale pozor - cena je deset-krát tolik, byť budete hovořit jen třeba vteřinu.

Jak je to s voláním na informační linky?Je nutné si dávat pozor na volání tzv. Informační lin-ky 1180, 1181 a 1188. Tady je cena hovoru 34,90 Kč za 1 minutu.Když už potřebujete zjistit nějaké číslo, určitě se nene-chávejte spojit. Číslo si zapiš-te nebo si ho nechte od ope-

rátora poslat prostřednic-tvím SMS a hovor ukončete. Pak jej vytočte ze svého te-lefonu. Informační služby to-tiž umožňují spojení hovoru na vyhledané číslo. Pokud se

však necháte s vyhledaným číslem spojit, je vám hovor účtován, jako byste dál vola-li na příslušnou informační službu, tedy za zvýšenou saz-bu 34,90 Kč/min. (red)

Co jsou barevné a audiotexové linky a o kolik vás připravíMohou být zelené, modré, žluté nebo duhové. Podle barvy, tvaru čís-la a použitých číslic se dá určit i cena hovoru. Mnozí si myslí, že čísla začínající osmičkou jsou bezplatná, a naopak, je-li na začátku devítka, účet se může značně navýšit. Neplatí to ale vždy a mnozí zaměstnanci se už na vlastní kůži přesvědčili, že jen volání na informační linku se jim může velmi nepříjemně prodražit. Charakter služby ovšem mohou napovědět první tři číslice telefonního čísla, na které voláme.

Ke každému jaru již sedmý rok patří i zahájení sezóny projektu Uhelné safari. Le-tošní ročník nabídne i ně-kolik novinek.Letošní sezóna byla zkrácena o měsíc, exkurze tedy budou probíhat od května do konce září na lokalitách lomu ČSA a Vršany. „Exkurzní dny, stře-da pro lom ČSA, čtvrtek pro Vršanskou a sobota pro obě lo-kality, se nemění. Stejné budou i časy a místa nástupu, trasy i délka exkurzí. Rovněž kapa-cita jedné exkurze bude jako v předchozích ročnících osm-náct zájemců,“ uvedla Růže-na Martínková, koordinátor-ka projektu. Další změnou je zvýšení po-platku za exkurzi. V květ-nu, červnu a v září budou exkurze do lomů stát ve všední dny 200 korun za do-spělého účastníka, v sobotu 250 korun, poplatek za dě-ti od 12 do18 let se zvyšu-je na 100 Kč. V hlavní sezó-

ně, v červenci a srpnu bude cena za dospělého jednotná, a to 250 korun. Nemění se jen platba za tzv. rekultivační tra-su, tedy 50 korun za návštěv-níka.Zájemci o exkurze se mohou už od 1. dubna, kdy bude zpří-stupněna rezervace na mě-síc květen, přihlašovat opět na www.uhelnesafari.cz, a to vždy od prvního dne v měsíci na měsíc následující. „Na červ-nové exkurze si tedy mohou li-dé začít rezervovat termíny 1. května, od 1. června na čer-venec a tak dále. Nabízet tak budeme vždy jen jeden měsíc. Na webu zájemci najdou ta-ké dva pevné termíny v měsí-ci pro tzv. rekultivační trasu. U té je možné domluvit i jiné termíny,“ upřesnila ještě Mar-tínková.Všechny potřebné informa-ce o projektu Uhelné safa-ri jsou od konce března zve-řejněny na jeho webových stránkách. (red)

Uhelné safari v roce 2016

Za dobrým vínem i letos na BenediktMilovníci dobrého vína se v dubnu opět sejdou v Mostě. Také za podpory Vršanské uhelné se na Benediktu v  polovině dubna uskuteční už šestý ročník Dnů vína.

90X AB CD ZZVolané číslo Audiotex má devítimístný tvar

X - určuje charakter služby (může se jednat o čísla 0, 6, 8 nebo 9). U nuly nebo šestky je cena za minutu, po-kud je třetím číslem 8, je cena desetinásobná a pouze jednorázová.

AB - určuje v souladu s číslovacím plánem cenu služ-by pro zákazníka (včetně DPH, pokud daná služba DPH podléhá) za minutu, případně za jedno spojení.

CD ZZ - číslo je přiděleno Českým telekomunikačním úřadem.

Ilustra ní foto: www.freeimages.com

Již tak úctyhodnou sbír-ku úspěchů rozšířilo taneč-ní studio Kamily Hlaváčiko-vé o cenné kovy z mistrovství Evropy, které se konalo v po-lovině března v Moskvě. Z parketu hotelu Korstov si ev-ropský mistrovský titul přivez-la skupina Angels 2 s taneč-ní formací Madagaskar. Kro-mě toho mostečtí tanečníci vybojovali ještě čtyři tituly vi-cemistrů Evropy zásluhou sku-pin Diamonds, Frozen, Angels 2. Mostečtí zástupci uspěli i v disciplíně duo, kde se k bron-zu protančily a titul vicemistra přivezly Anetka Lejčková a Pav-la Černá. Na horních příčkách bodova-li i sólisté. Čtvrté místo obsadi-la Maruška Hellmichová, pátá skončila Pavla Černá a ze šes-tého místa se radovaly Nathálie Kučabová, Barbora Kalbáčová, Michaela Matějovicová a Anička Ptáčková. Taneční studio Kami-ly Hlaváčikové podporuje také Vršanská uhelná. (red)

Zlato z Moskvy

Na začátku dubna vyhlási-la Vršanská uhelná další, v pořadí již 7. ročník gran-tového programu „Chytré hlavy pro Sever 2016“. Ta-ké letos tak bude pokračo-vat v dlouholeté podpoře školství v regionu. „Novinkou letošního roční-ku je dobrovolná veřejná sou-těž v podobě pěti gra ických rébusů s mottem Potrapte si Chytré hlavy. Rébusy jsou ústředním motivem reklam-ní kampaně na billboardech a prostředcích MHD, zároveň jsou umístěny na webových stránkách Chytrých hlav,“ vy-

světlila Liběna Novotná, ve-doucí regionální komunikace Vršanské uhelné. Prostřed-nictvím webu se zájemci bu-dou moci do soutěže zapo-jit a posílat svá řešení. Deset vylosovaných, kteří správně vyřeší všech pět rébusů, zís-ká cenu. Jako obvykle mohou ško-ly žádat o grant v katego-riích středních a vysokých škol a škol základních. Za-měření programu, detail-ní podmínky pro získání grantu i registrační formu-lář jsou zveřejněny na webu www.chytrehlavy.cz. (red)

Chytré hlavy doplní rébusy

Klasických dostihů se jejich příznivci poprvé dočkají v po-lovině května, kdy sezónu otevře tradiční Jarní cena pod patronací první dámy repub-liky. Letos sice hipodrom na-

bídne méně dostihových dní než v minulosti, všechny ale slibují velmi dobré obsazení. A těšit se mohou i ti, jimž se zalíbila loňská novinka - závo-dy poníků. Ty totiž budou do-

stihové dny doprovázet i le-tos. Co se v letošním roce nezmě-ní, bude cena vstupného na dostihy a parkovné. „Evidu-jeme téměř dva tisíce lidí se zákaznickými kartami, kteří mají vstup za polovic. Kdo má zájem, může si zákaznickou kartu zařídit, stačí jen vyplnit formulář na našem webu,“ do-plnila Markéta Jahnová z ob-chodního oddělení hipodro-mu. (red)

Hipodrom ožívá už koncem dubnaMostecký hipodrom jako každý rok ožije už na konci dubna, kdy se tu uskuteční první parku-rové závody. Příznivci tohoto sportu se mohou během roku těšit na celkem sedm parkuro-vých soutěží.

Na Benediktu se letos p edstaví patnáct stánků vina ství z ech i Moravy. Foto: Archiv DN

DN / číslo 3 / březen 2016 DN / číslo 3 / březen 2016

Skoro celý život jste se věno-vala noviná ské práci a te jste p esedlala na turistický ruch. A pěkně jste to rozjela. Otev ela jste nové ínfocent-rum, vydala spoustu tiskovin, chystáte velké akce pro ve ejnost, nový web. Že byste se našla v tomto oboru?Není to přece tak jiné. Média, propagace, marketing, to je pořád stejný svět. Teď pros-tě propaguji krásu Krušných hor. A protože si opravdu mys-lím, že jsou krásné, dělá se to snadno.

Destina ní agentura Krušné hory byla trochu Popelkou mezi ostatními krajskými des-tina ními agenturami. Takže to byla i výzva?Ona je pořád trochu Popel-kou. Chybí nám mezi zakláda-jícími členy velká města, která ostatní agentury mají, což zna-mená jednak méně peněz, jed-nak nutnost o podporu těchto měst prosit. Musím ovšem říct, že spolupráce s městy se poma-lu zlepšuje. Abych ale odpově-děla na otázku – každá práce je pro mě výzva a chci, aby se to, co dělám, lidem líbilo.

Je to ale práce, jejíž výsledky se nedají tak úplně změ it...Něco se změřit dá. Třeba Kruš-nohorská magistrála má sčí-tače, které měří, kolik cyklis-tů projelo určitým úsekem. Ale vybudovat image hor není prá-ce na chvilku, takže se naše ak-tivita nemusí několik let nijak projevit.

Vyvracet mýtus o zni ených, opuštěných a zanedbaných Krušných horách mi p ijde už jako klišé a zbyte nost. Tomu už p ece nikdo nevě í. Nebo ano?

My z Krušných hor si myslíme, že už je to dávno za námi a že není třeba se v tom patlat. Nic-méně všeobecně v České re-publice tento negativní názor stále panuje a celoplošná mé-dia ho přiživují. Nic nepomů-že, že chystáme turistické pro-jekty, tiskneme brožury, staví-me hotely. Stačí jedna zmínka

v České televizi o napadení stromů škůdci a jsme znovu na začátku. Hodně doplácíme i na sociální situaci v regionu. Kraj je líčen jako chudý, plný sociál-ních nepokojů. Kdo do takové-ho kraje pojede na jarní prázd-niny? Bohužel si nemyslím, že jsme Krušné hory už špatné pověsti zbavili.

Právě na tom, že jde o místo neprobádané, se dá ale posta-vit turistický marketing...Jistě je to naše výhoda. Turista tu nestojí kilometrové fronty na sjezdovkách, za každou za-táčkou nepotká jiného běžka-ře a může se projíždět prázd-nými cyklotrasami. Dá se tady strávit příjemná, odpočinková dovolená v krásném prostře-dí a hlavně – být dlouho sám. To už dnes většina destinací nabídnout nemůže a ocení to hlavně lidé z velkých měst. Ny-ní se soustředíme na víkendo-vé turisty, na dvoutýdenní do-volenou tu ještě nemáme do-statek služeb. Přesvědčit je, navodit atmosféru zkoušíme třeba novou fotogra ickou vý-stavou Krásy Krušných hor, která bude putovat po celé re-

publice, a kterou doprovází dokumentární ilm.

Zákonitosti turismu ale íkají, že každá neobjevená desti-nace bude jednou objevena a tím defi nitivně zni ena...My jsme teď na té hraně, kdy je tu poměrně prázdno a krás-ně. Až se zlepší služby, hory

se zaplní, ztratí svou výhodu prázdného prostoru. Co je lep-ší? Já myslím, že druhá mož-nost. Aby místní lidé mohli z turistického ruchu žít.

Krušné hory si jistě pozornost turistů zaslouží. Ale jaký smysl má propagovat města pod Krušnými horami? Nebudeme si p ece nalhávat, že turista p ijede do Mostu nebo Bíliny a prožije tam týdenní dovo-lenou? Klíčové je spojení města - hory. Snažím se městům v podhů-ří vysvětlovat, že hory za bra-nami města jsou jejich obrov-skou devizou, bez níž nemají turistům co nabídnout. A nao-pak, handicapem hor je nedo-

statečná turistická infrastruk-tura, zatímco dole už turisté služby na úrovni najdou. Lidé opravdu nepojedou na dovole-nou do Chomutova nebo Mos-tu. Pojedou na dovolenou do Krušných hor, budou tam jez-dit na kole, na lyžích a potom, budou-li chtít něco víc, sjedou do měst a utratí své peníze na atrakcích, které se v nich nabí-zejí. Přesně na tyto turisty cílí nová brožura Města Podkruš-nohoří (vydání podpořila Vr-šanská uhelná – pozn. red.), dí-ky níž zjistí, jak rozmanitá je nabídka měst pod horami, jak jsou od sebe blízko a co se dá zvládnout za jeden výlet.

Mluvíme po ád o tom, jak p e-svěd it okolní svět, že Krušné hory jsou fajn destinace, ale

neskrývá se obrovský turis-tický potenciál v obyvatelích tohoto kraje?To je hlavní úkol informační-ho centra, které jsme otevře-li v lednu na zámku v Litvíno-vě. Snaží se shromažďovat in-formace z celé destinace a pak je distribuovat dál. Každý pá-tek tipy na víkend, měsíční ma-gazín s akcemi, komunikujeme přes facebook, rozesíláme no-vinky e-mailem, zásobujeme

novináře. Tím by se měly do-stat k lidem v tomto kraji in-formace, jak strávit třeba vol-né víkendy nebo prázdninové dny s dětmi.

Co konkrétně chystá destina -ní agentura na letošní sezónu?Zahájení turistické sezóny pro-běhne nejprve 14. května na Lesné, kde budeme propago-vat hlavně Krušnohorskou ma-gistrálu, takže budou připra-veny vyjížďky na kolech. Pří-mo na Lesné bude zázemí, také prodej regionálních výrobků, výstava vybavení pro turis-ty, fotogra ická výstava, výuka nordic walking, hudební pro-gram a večerní táborák. Druhý den se na Moldavě koná kruš-nohorský půlmaratón - akce pro běžce s bohatým dopro-

vodným programem. Partnery zahájení budou i některá měs-ta, takže vypravíme cyklobus, na Moldavu doveze turisty sa-mozřejmě vlak.Chystáme také projekt Rok muzeí. Zahrnuje vydání turis-tického materiálu, který bude popisovat muzea na české i ně-mecké straně hor, nejen ta vel-ká známá, ale i malá soukro-má, protože výběr tu máme opravdu hodně pestrý. K to-mu vydáme slosovatelný tu-ristický pas, do kterého budou moci návštěvníci sbírat razítka z muzeí. Na designu chci spo-lupracovat s místními střed-ními školami – agentura získá cenově výhodnou a přitom ne-otřelou gra iku mladé genera-ce a studenti zase možnost ně-co si vyzkoušet a šířit svou prá-ci ve světě.

P ed sezónou jste také p edstavili první díl „Krušných hororů“. Chcete návštěvníky trochu vyděsit?Chtěli jsme hlavně využít oblí-bený geocaching a nalákat ná-vštěvníky, kteří se k nám chtějí podívat, ale nemají žádný kon-krétní cíl. Odhalování tajem-ných míst, spojené s krátkými hororovými videopříběhy, má hledání keší ozvláštnit a odlišit od těch běžných. V návaznosti na Krušné horory chystáme na prázdniny sérii nočních prohlí-dek tajemných neobjevených míst nazvanou Nočním Kruš-nohořím. (kat)

> 8 | Rozhovor Region | 9

Eva Maříková45 let

vystudovala VŠ zemědělskou, ale věnuje se práci v mé-diích

začínala jako redaktorka podnikových novin Chem-press, poté pracovala v různých regionálních médiích, aktuálně spolupracuje s Týdeníkem Homér, Důlními novinami, podílí se na propagaci měst a obcí v regionu

od ledna je 2015 ředitelkou Destinační agentury Kruš-né hory

je autorkou několika vydaných publikací o turistice v regionu

Krušné hory ještě stále bojují s předsudkyCelé roky stávala na té straně s diktafonem, v roli zpovídajícího. Stra-ny zpovídané se ale zhostila s  nadhledem člověka, který přesně ví, co chce. A  Eva Maříková, novinářka a  ředitelka Destinační agentury Krušné hory, to ví.

„Vybudovat image hor není práce na chvil-ku, takže se naše aktivita nemusí několik let nijak projevit.“

„Dá se tady strávit příjemná, odpočinková dovolená v  krásném prostředí a  hlavně – být dlouho sám.“

Eva Ma íková je známá nejen svou láskou ke Krušným horám, ale ta-ké ke zví atům. Na snímku se svým psem Rastafou. Foto: Archiv Evy Ma íkové

Když se poprvé objevily vaše plány na multifunk ní centrum, za alo se mluvit o tom, že chcete konkurovat sportovní hale v nedalekých Strup icích. Je to tak? To je velký omyl. Vznik ko-munitního centra s bytovým domem a multifunkčním centrem není žádná novin-ka. V podstatě se jen vra-címe k záměru, který v ob-ci existuje přibližně od roku 2009, ale nikdy nebyl reali-zován. Už před koncem roku proběhlo v obci veřejné pro-jednání, kde více než deva-desát procent zúčastněných bylo pro to, abychom areál bývalého statku, který chce-me do května zbourat, tímto způsobem využili.

Vůbec nejde o konkurová-ní Strupčickým. Naopak, už jsme se s tamními kolegy ba-vili o tom, že bychom mohli nabídnout například někte-ré sportovní aktivity, které u nich nemají a vzájemně se tak doplňovali.

Co všechno by se v areá-lu bývalého statku mělo nacházet? Součástí nově budované-ho areálu má být například dům pro seniory s minimál-ně 12 byty. Další částí by měl být bytový dům. Potýkáme se s nedostatkem větších by-tů o velikosti 3+1, o které je zájem mezi mladými rodi-nami. Další, velmi důležitou částí areálu by se pak mělo

stát multifunkční volnočaso-vé centrum, které bude nejen místním obyvatelům nabízet možnost pro sportovní, ale ta-ké kulturní vyžití. V tomto ob-jektu bude restaurace a multi-funkční sál, který bude možné využívat pro sportovní úče-ly, ale také třeba pro pořádá-ní plesů nebo jiných kultur-ních akcí.

Obec ale už v sou asnosti má vlastní sál p ímo v budově obecního ú adu. Co bude s ním?Současný sál, který pro pořá-dání kulturních akcí využívá-me, bychom rádi přebudovali na čítárnu a dali ho k dispozici spolkům, které u nás sídlí. No-vý objekt multifunkčního cen-

tra s restaurací by měl být víc určen pro komerční využití.

Nebojíte se, že by nap íklad restaurace mohla mít problé-my s návštěvností? Bývalý statek se nachází přímo u hlavní silnice, která obcí pro-chází, počítáme proto i s tím, že by nové centrum obce moh-lo být lépe dostupné i pro přes-polní návštěvníky. V plánu je výstavba nového parkoviště, zároveň bude ale centrum od silnice odděleno zelenou od-počinkovou zónou. Tu bychom rádi vybavili například ven-kovními sportovními prvky. A zároveň chceme během vý-stavby udělat i další doprav-ní úpravy v okolí, například vybudovat chodník k zastáv-kám autobusů nebo přechod pro chodce od nedalekých za-hrádek. Právě několik desítek majitelů zahrádek, kteří všich-ni nejsou místní, by mohlo bu-doucí restauraci a možná i ma-lý obchod přivítat.

A jak jste daleko s p íprava-mi?Zanedlouho se začne bou-rat bývalý statek, zároveň připravujeme podklady, aby mohla být v dohledné době vyhlášena soutěž na přípra-vu projektové dokumentace. Ta by v případě, že všechno půjde hladce, mohla být ho-tová v příštím roce. Pak se chceme pokusit získat pro-středky i z dotačních progra-mů a začneme s výstavbou. Stavět ale chceme i v přípa-dě, že dotace nezískáme. Ta-ké proto je areál rozdělen na jednotlivé objekty, aby bylo možné stavět postupně. Sa-mozřejmě víme, že i v bu-doucnu budeme muset cen-trum alespoň zčásti dotovat, proto už nyní počítáme s tím, že se bude stavět v pasiv-ním energetickém standar-du, aby například náklady na energie byly co nejnižší. Na-ším snem je mít vše hotové do roku 2018. (red)

V Malém Březně chystají byty pro mladé i senioryAreál bývalého statku v Malém Březně se má během několika let pro-měnit v  komunitní a  volnočasové centrum s  bydlením pro seniory i  mladé rodiny. Více o  záměrech obce prozradil František Štrébl, její starosta.

Sportoviště ve Vrskmani nevyužívají jen místní, pra-videlně sem za pohybem vyrážejí i přespolní a stále jich přibývá.„V současné době k nám za sportem jezdí zhruba stej-ně přespolních, jako je míst-ních, kteří sem chodí,“ infor-moval Václav Hora, starosta Vrskmaně. Nejpopulárnější je podle něj posilovna u fot-

balového hřiště. K ní by ještě letos měla přibýt sauna, ale obec ještě vyčkávala na po-volení k napojení sportoviště ke kanalizaci. Podobně oblíbené je i mul-tifunkční sportoviště hned vedle fotbalového hřiště. To využívají zdejší fotbalis-té k tréninkům, ale i tady se střídají místní s přespolními sportovci. (red)

Za sportem do Vrskmaně

„Na podzim jsme zasíťova-li patnáct parcel a dnes už je třináct z nich prodaných,“ informoval Luděk Pěnka-va, starosta Strupčic. V nové

obytné zóně K Rybníku tak zůstávají k dispozici posled-ní dvě volné plochy, o kte-ré se případní zájemci stále ještě mohou ucházet. Pokud

by ale poptávka po novém bydlení ve Strupčicích po-kračovala také v budoucnu, má obec ve svém majetku i další pozemky, které by se k těmto účelům daly využít. „V současné době se uvažu-je ještě o jednom místě mezi Strupčicemi a Okořínem, kde je prostor pro výstavbu zhru-ba osmnácti rodiných dom-ků,“ doplnil starosta. (red)

Zájem o pozemky ve Strupčicích trváO  pozemky na výstavbu rodinných domků ve Strupčicích je stále velký zájem. Parcely, které má obec k dispozici, už jsou v současné době téměř všechny prodané.

„Vloni k nám zamířilo kolem dvanácti tisíc návštěvní-ků a možná by jich bylo ješ-tě víc, zájemci se totiž hlásí i mimo sezónu a běžnou ot-vírací dobu,“ poznamenal Jakš. Největším lákadlem zůstává zrekonstruovaný parní těžní stroj, který mu-zeum slavnostně představi-lo vloni v květnu. „Takovou lahůdku, jako byl opravený těžní stroj, pro le-tošní rok nemáme. Tento-krát jsme se nesoustředi-li na budování expozic, ale postupně se vlastními sila-mi pouštíme do nezbytných úprav a oprav provozních

věcí, které jsou pro chod a také komfort návštěvníků nezbytné,“ doplnil ředitel. To ovšem neznamená, že by muzeum nemělo plány, jak své expozice vylepšit a při-pravit návštěvníkům další zážitky. „Každé vylepšení ale ně-co stojí, takže více prozra-díme až podle toho, jestli uspějeme v některém z do-tačních titulů,“ dodal Jakš. Do sídla muzea v areálu Juli-us III je možné zavítat denně kromě pondělka od 9:00 ho-din. Prohlídky začínají kaž-dou celou hodinu, poslední v 15:00 hodin. (red)

Největším lákadlem zůstává těžní strojPodkrušnohorské technické muzeum vstoupi-lo v březnu do další sezóny. Jeho ředitel Zby-něk Jakš věří, že bude alespoň tak úspěšná jako ty předešlé.

Parní těžní stroj v podobě z roku 1891 je jedním z největších lákadel Podkrušnohorského technického mu-zea. Foto: Archiv DN

DN / číslo 3 / březen 2016 DN / číslo 3 / březen 2016 > 10 | Jídelní lístek Jídelní lístek | 11

DN / číslo 3 / březen 2016 DN / číslo 3 / březen 2016 > 12 | Region Historie | 13

HISTORICKÉ ŠESTKY

Byla to trojice šermířů Vác-lav Rais, jeho sestra Carmen Raisová a Alfred Klausnitzer, která reprezentovala Česko-slovensko. Smůlu však měli v tom, že byli členy německé-ho šermířského klubu Fech-ten klub Oberleutensdorf a později označeni za Něm-ce a přisluhovače nacismu. Na olympiádě v roce 1936, kde startoval rekordní po-čet sportovců, bezmála 4 ti-síce ze 49 zemí, nedosáhli oslnivých výsledků. Carmen Raisová vypadla už v prv-ním kole. Klausnitzer s Rai-sem byli členy kordového družstva, které ve čtvrtfi-nále vypadlo s Itálií. Nicmé-ně všichni tři se ale moh-li pyšnit tím, že na olympiá-dě startovali a v letech těsně po ní si své slávy také nále-žitě užívali.

Poválečné poníženíV době II. světové války, ale hlavně po jejím skončení, na-braly životy sportovců zcela ji-ný směr, až nakonec, asi jako nežádoucí, upadli v zapomnění.K sourozencům Raisovým byl osud tvrdý. Před válkou měl je-jich otec v tehdejším Oberleu-tensdorfu, dnešním Litvínově, koňské řeznictví. Když došlo k podpisu Mnichovské doho-dy a později k záboru českoslo-venského pohraničí, chtěl Rais starší, který měl za manžel-ku Němku, zůstat u své živnos-ti. Z Litvínova neodešel. I přes-to, že se nikdy nestal Němcem, byl za něj po skončení války označen a o svou živnost přišel. Byl zatčen a souzen, teď už ja-ko Čech, za své údajné členství v SA a NSKK. Ani jedno obvi-nění se však neprokázalo, a tak byl osvobozen. Nicméně do

koňského řeznictví už byl me-zi tím nasazen národní správ-ce a starý pan Rais už se tam nikdy nevrátil. Na černé listině se ale ocitla celá rodina. Navíc jí přitížilo, že šermíř Václav mu-sel narukovat do wehrmach-tu. V 50. letech si vybojoval na-zpět československé občanství, oženil se a založil rodinu. Mno-ho let se snažil o očištění jmé-na Rais a usiloval o návrat živ-nosti po svém otci. Jistá naděje přišla s rokem 1968, jenže brzy zhasla. V tomtéž roce se ocitl ve vězení. To ho de initivně zlomi-lo. Začal pít, manželka se synem od něj odešli a skončil v podsta-tě jako bezdomovec. Na sklon-ku života se usadil u své sestry Carmen v Horním Jiřetíně, kte-rá si také užila své. Za svého posledního manžela si vybrala místního vysokého komunis-tického funkcionáře, kterému

tak zničila rodinu a život, proto-že jej navíc ještě vyloučili z par-taje. On jí koupil dům v Horním Jiřetíně, kde údajně žila až do smrti. Václav Rais zemřel v roce 1985. Kdy zemřela Carmen, se nepodařilo zjistit.

Řešením byl odchod Poslední z trojice Alfred Klaus-nitzer měl dozajista lepší osud než jeho reprezentační kolego-

vé. Byl nejmladším potomkem oblíbeného litvínovského sta-rosty Franze Xavera Klausnit-zera. Když se blížil konec vál-ky, přišel za Václavem Raisem, svým kolegou z šermířského klubu, s nabídkou, aby společ-ně uprchli před Rudou armá-dou a případnou mstou Čechů. Rais však odmítl a zůstal. Alfred Klausnitzer odjel a údajně dožil v Německu. (eš)

Od letních olympijských her v Berlíně v roce 1936 uplynulo již osmde-sát let. Ještě nedávno nikdo nevěděl, že Mostecko mělo na této rozporu-plné olympiádě, která byla demonstrací nacistického režimu a jakousi výkladní skříní hitlerovského Německa, své vyslance.

1936: Rozporuplná olympiáda a zapomenutí vyslanci

„Původní myšlenka byla vel-mi jednoduchá. Chtěli jsme pivům, které u nás nabízíme, dát konkrétní jméno a polot-mavý ležák ještě žádné neměl. Lidé měli šanci se na interne-tu zapojit do ankety a vymys-let nový název. To, že nakonec vyhrál název Zdař bůh!, nám udělalo radost. Je to vlastně pokračování hornické tradi-ce, na niž jsme se snažili navá-zat už názvem našeho pivova-ru Mostecký kahan,“ vysvětlil

jednatel pivovaru Luboš Lu-ňáček.Spojit vaření piva a hornické tradice, to prý byl podle maji-tele pivovaru záměr již od sa-mého počátku. „A mezi lidmi se tenhle nápad ujal. Sami zača-li spontánně nosit hornické věci a tak jsme pořídili i vybavení re-staurace,“ připomněl Luňáček. Zdař bůh! je jedním ze šesti piv, které má Mostecký kahan v na-bídce. Během roku se k nim při-dávají i speciály, kterých bývá

tak kolem dvaceti. „Největší vý-toč má světlá dvanáctka a hned po ní právě Zdař bůh!,“ tvrdí slá-dek Mosteckého kahanu Lukáš Chrastina. Mimochodem zdejší nově pojmenované pivo už má označení regionální potravina a je zaregistrováno i mezi Kruš-nohorské potraviny. A když na Zdař bůh! dostane-te chuť, můžete si na něj nejen zajít do pivovarské restaurace, ale můžete si ho také odnést domů v PET láhvi. Nebo může-te počkat až do 28. května. To bude pivo Zdař bůh! o iciálně představeno na 5. ročníku Piv-ních slavností. Tentokrát se bu-dou konat na Prvním náměstí v Mostě. (red)

Polotmavý ležák Zdař bůh! má k hornictví vztah nejen díky názvu, ale také díky to-mu, kdo ho vymyslel. František Vítek, který s myš-lenkou pojmenovat mostecké pivo Zdař Bůh! přišel, pracuje v Mostě jako inspektor bezpeč-nosti práce Odborového svazu pracovníků hornictví, geo logie a naftového průmyslu.

„Mostecký pivovar znám a rád do jeho restaurace za-vítám. Když jsem zjistil, že na sociálních sítích běží soutěž o pojmenování zdejšího pi-va, přišel mi klasický hornic-ký pozdrav jako nejlepší vari-anta. Přijdete do restaurace, po hornicku pozdravíte a ješ-tě si tak rovnou objednáte,“ vysvětlil dvojí využití názvu

autor. Než se do soutěže při-hlásil, od kolegů, kteří se pi-vovarnictvím zabývají, zjiš-ťoval, zda podobný název už některé z piv v okolí nemá. Takové se nenašlo. A proto-že prý má František Vítek nápadů více, možná se obje-ví další mostecká piva s ná-zvy, připomínajícími hornic-tví. (red)

V Mostě se točí pivo Zdař bůh!

Pěnivých nápadů má pořád dost

V  Mostě si od letošního jara můžete připíjet a zároveň se také po hornicku zdravit. Populár-ní polotmavý ležák ze zdejšího pivovaru Mos-tecký kahan totiž dostal nové jméno Zdař bůh!

Bydlení pro horníkyDo pohraničí přichází z vnitro-zemí tisíce lidí, kteří zde hleda-jí obživu a které nejsou stávají-cí sídla schopná pojmout. Napl-no tak startuje éra dělnických kolonií, z nichž některé slouží bydlení dodnes.První zaměstnanecké kolo-nie pro dělníky vznikaly v těs-ném sousedství dolů, sloužily svobodným horníkům a připo-mínaly spíš kasárna než byty. Později začaly vyrůstat větší hornické kolonie o stovkách skromných bytů pro rodiny. Původní německé obyvatelstvo z měst povětšinou české hor-níky příliš nevítalo, a tak rost-ly kolonie daleko za městem na periferii. Takovým příkladem byly třeba tzv. Libichovy dom-ky v Duchcově, kolonie vybave-ná vlastním konzumem i már-nicí. Jednoduché řady domků měly společné sociální záze-mí i přístup k vodě a právě dí-ky umístění uprostřed polí tu život dost často nabýval ven-kovský charakter – pěstovaly se brambory a zelenina, cho-valy slepice nebo prase či koza, byť to bylo většinou zakázané. „Vzhled kolonií byl velmi pros-tý, v 19. století se obvykle jedna-lo o ryze užitkové stavby postrá-dající estetický rozměr. Výrazná změna přichází až v meziváleč-ném období, kdy v našem regi-onu vzniká opravdu kvalitní ar-chitektura dělnického bydlení,“

přiblížil historik Muzea města Duchcov Jiří Bureš.

Málo místa pro hodně lidíV první vlně budování kolo-nií bylo cílem umístit do ome-zeného prostoru co nejvíc ro-din, na jednu připadalo přibliž-ně 22 až 27 metrů čtverečních. Často však rodiny kvůli přivý-dělku brávaly na byt další noc-ležníky. Množství lidí na malém prostoru mělo, jak podotýka-jí autoři knihy Zaměstnanec-ká sídliště v severních Čechách mezi lety 1918-1938, neblahý vliv na morálku a předčasné dospívání dětí.Staviteli a majiteli kolonií ve druhé půli 19. a na začátku 20. století byly téměř výhradně důlní společnosti a průmyslové podniky a rakousko-uherské mocnářství do nich nijak neza-sahovalo. To se změnilo až po vzniku Československa. Návrat vojáků z první světové války a otevření zajateckých táborů zažehly bytovou krizi nebýva-lých rozměrů a ta se dotkla nej-víc průmyslových oblastí, jako byly právě severní Čechy. Kri-tickou situaci si tehdejší česko-slovenská vláda uvědomovala, a tak začala řešit nejen bytové potřeby státních zaměstnan-ců, ale také horníků na severu Čech. Vznikly proto tzv. uhelné nebo halířové fondy, do nichž se odváděly několikahaléřové přirážky z každé tuny uhlí a ta-

ké dobrovolné příspěvky důl-ních společností. V první vlně výstavby v letech 1921 až 1925 vyrostly hor-nické kolonie v Horním Lomu, Litvínově, Duchcově, Komořa-nech, Záluží a na mnoha dal-ších místech, v pozdějších le-tech pak přibyly skromnější projekty a od krize ve 30. le-tech byla inančně podporová-na individuální výstavba. Jak uvádí autoři zmiňované knihy, do roku 1934 bylo ve fondu pro sociální péči hornickou shro-mážděno 139 milionů korun, postaveno 26 osad s 671 domy pro téměř 7 tisíc lidí.

Pomohli architektiNa rozdíl od výstavby za Ra-kouska-Uherska se dostává po vzniku samostatného Česko-slovenska do popředí zájmu i kvalita bydlení, nejen co do

hygienických standardů, ale i architektonických kvalit. Pro-jektanti se nechávají inspirovat přicházející modernou 20. sto-letí a také myšlenkou zahrad-ního města, rozvolněného pro-storu plného zeleně, kterou na našem území poprvé převedl do praxe architekt Jan Kotěra v Lounech. Už v roce 1905 vy-projektoval kolonii pro zaměst-nance drah, soběstačnou čtvrť s několika typy domků a infra-strukturou. Podobně pojaté ko-lonie domků později vyrost-ly zejména v první stavební vl-ně počátku 20. let v řadě měst na Mostecku a Teplicku. V Hor-ním Litvínově, Lomu či Duch-cově vznikly vzorové kolonie. Přestože podle projektů před-stavovaly nové domy mnohem vyšší úroveň bydlení a přibliž-ně dvojnásobnou obytnou plo-chu, nepolevující bytová kri-

ze vedla k tomu, že se o domky pro jednu rodinu musely dělit rodiny dvě.

Staví nejen státNa bydlení pro dělnictvo a další zaměstnance se ne-soustředil jen stát. Nadále kolonie stavěli i majitelé do-lů a továren. Mezi iremními koloniemi vynikala například osada Weinmannovy sklárny a zinkovny na Bílinsku z roku 1920. Zničena byla při stavbě dopravního koridoru na konci 20. století. Podobně dopadla většina kolonií. Zatímco síd-liště z 19. století obvykle za-nikla jako nevyhovující, řada kolonií z první třetiny století dvacátého, ač některé byly pa-mátkově chráněné, ustoupi-la těžbě uhlí, průmyslové vý-stavbě nebo panelovým síd-lištím. (kat)

Hornické kolonie pomohly z bytové krizePrůmyslová revoluce, která naplno vtrhla do severních Čech v  polovině 19. století, navždy změnila podobu tohoto regionu, vzhled měst i národnostní složení obyvatel. A zažehla také vleklou bytovou krizi, s níž se tento region vy-pořádával téměř celé století.

Mostecko se dá považovat za jedno z klí ových center tohoto typu bydlení?Už od 60. a 70. let 19. století byl pro tuto oblast charakte-ristický nedostatek bytů. Bez masivní výstavby zaměstna-neckého bydlení nebyla míst-ní sídla schopna nově pří-chozí pojmout. Jedním z kul-minačních bodů krize bylo období po první válce. Oblast mostecké uhelné pánve byla novým československým stá-

tem vnímána jako strategická a navíc i poněkud problema-tická z důvodu česko-němec-kých třenic. Dokladem toho je, že drtivá většina staveb, které byly realizovány v té do-bě v rámci výstavby státních hornických kolonií, se nachá-zela právě v mostecké uhel-né pánvi.

Váš výzkum kon í se za át-kem druhé světové války. To ale neznamená, že by tehdy

kon ilo zaměstnanecké bydlení...Zaměstnanecké bydlení fun-guje vlastně dodnes. Velká vý-stavba probíhala i během dru-hé světové války, třeba známá Osada v Litvínově. Stejně tak po válce vznikala celá sídliště určená pro zaměstnance jed-notlivých závodů.

Když vynecháme socialistic-kou výstavbu, která dosud slouží statisícům lidí, do-chovaly se i zaměstnanecké kolonie? A která je podle vás nejzda ilejší?Jedna z nejstarších dochova-ných v severních Čechách je kolonie z 50. let 19. století ve

Františkově nad Ploučnicí, ur-čená pro zaměstnance tamní přádelny. Z 19. století pochází třeba hornická kolonie v Lo-mu. Bohužel řada i z těch no-vějších, meziválečných zanik-la, protože se nacházely v tě-žební či průmyslové oblasti v Ervěnicích, Kopistech, Zálu-ží, Komořanech. Byly zboře-ny nikoliv proto, že by nevy-hovovaly kvalitou, ale protože prostě zaniklo celé sídlo. Jed-na z nejhezčích je podle mne duchcovská kolonie navržená Jindřichem Freiwaldem, žá-kem Jana Kotěry, která slou-žila jako tzv. vzorová kolonie, podle níž se později budovaly další. (kat)

Zaměstnanecké bydlení má stoletou tradici

Historik Ji í Bureš. Foto: (kat)

Fenoménu zaměstnaneckého bydlení v 19. a 20. století na severu Čech se věnuje výstava v  mosteckém muzeu. Expozici doplňují přednášky historiků, kteří se výzkumem zaměstnaneckých kolonií zabývali. Jed-ním z nich je historik Muzea města Duchcov Jiří Bureš.

Hornická kolonie v Horním Lomu, známá jako ervená Osada, postavená v letech 1922 až 1925 podle návr-hu architekta Františka Alberta Libry. Reprodukce z knihy Zaměstnanecká sídliště v severních echách me-zi lety 1918-1938.

Takhle v Mosteckém kahanu sládek Lukáš Chrastina míchá pivní spe-ciály. Foto: (pim)

Někdejší olympionik Václav Rais (zcela vlevo) se skupinkou šermí ů. Foto: sbírka (eš)

DN / číslo 3 / březen 2016 DN / číslo 3 / březen 2016 Rozhovor | 15> 14 | Zajímavosti

Není to jediná památka na po-slední britský hlubinný důl, kterou do muzea přemísti-li. V únoru v muzeu slavnost-ně převzali také štítek z vla-ku, který poslední tunu uh-lí do muzea přivezl a odhalili i pamětní desku z areálu hlu-binného dolu v Kellingley. Ta připomíná památku horníků, kteří během historie zahynu-li při dobývání uhlí v hlubině. Zatímco pamětní deska je umístěna na venkovním pro-stranství, poslední tuna uhlí z Kellingley se stala součástí expozice, která mapuje histo-rii tohoto dolu. Je jí rovněž vý-stava portrétů horníků, které

vytvořil fotograf Anton Want. „Pro nás se je to pocta, ovšem zároveň cítíme i smutek. Uka-zujeme tu nejen konec jedno-ho typu průmyslu, ale také přicházíme o část národního dědictví. Jako bývalý yorkšír-ský horník cítím určitou hr-dost, ale také velkou odpověd-nost postarat se o to, aby to-hle dědictví nebylo ztraceno,“ řekl výkonný ředitel muzea Andy Smith. „Chceme vzdě-lávat budoucí generace o his-torii těžby uhlí. Poslední tuna uhlí z Kellingley má být jed-nou z připomínek hlubinného dobývání uhlí v Británii,“ do-dal. (red)

Poslední tunu uhlí vystavují v muzeuPoslední tuna uhlí vytěžená v  britském hlu-binném dole Kellingley, který byl v  prosinci loňského roku uzavřen, skončila v  Britském národním muzeu hornictví.

Poslední tunu uhlí z loni uzav eného hlubinného dolu Kellingley te návštěvníci najdou v muzeu. Foto: NCMM.

Nejvyhledávanější industriální památky vloni navštívilo něko-lik milionů lidí. Lídrem je s vel-kým náskokem Národní kul-turní památka Dolní oblast Vít-kovice (DOV), kam zavítalo přes 1,12 milionu lidí. Do expo-zic Plzeňského Prazdroje při-šlo 750 tisíc turistů a do objek-tů společnosti ČEZ 198 tisíc ná-vštěvníků.„Sázíme v tomto ohledu na kva-litní programy v rámci vzdělá-vacích a volnočasových aktivit

Světa techniky, provozu Hlubina a na nový kus přírodního areá-lu v okolí rekonstruovaného říč-ního ramene v Landek parku, cyklostezky a kulturní progra-my,“ řekl serveru E15.cz ředi-tel DOV Petr Koudela. Největ-šími místními taháky jsou Svět techniky a Bolt Tower, návštěv-nost jen díky nim loni vzrost-la o zhruba 10 tisíc. Na výlety třeba do elektrárny lákají na-příklad v ČEZu. „Posledním pří-růstkem do rodiny zpřístupně-

ných provozů byla komplexně zrekonstruovaná klasická elek-trárna Tušimice, kterou loni na-vštívilo 2 178 lidí. Provoz prošel mezi roky 2007 a 2012 grandi-ózní komplexní obnovou, účin-nost elektrárny se zvýšila o šest procent, takže dochází ke čtrnác-tiprocentní úspoře paliva na jed-nu vyrobenou MWh,“ řekl Martin Schreier z útvaru mediální ko-munikace ČEZ. A do elektrárny nemusíte vyrazit jen jako turis-té. Letos se například očekává, že se opět rozšíří počet svateb-čanů v Jaderné elektrárně Teme-lín. Loni tu pod chladicími věže-mi proběhlo dvanáct svatebních obřadů, od roku 2006 už tu měli 79 svateb. (red)

Industriální lákadla pro turistyStále větší počet turistů každoročně vyhledá-vá i jiná místa než jen zámky nebo hrady. Na-vštěvují bývalé doly a továrny, ale také třeba zmodernizované elektrárny.

V německém Halle zkouše-jí topit uhlím vyrobeným ze spadaného listí. Spalováním takových briket se prý vy-pouští méně emisí skleníko-vých plynů. Revoluce v ener-getice se ale zatím nekoná. Uhlí ze spadaného listí má své výhody, nemusí se če-kat miliony let až vznikne přirozenou cestou, navíc je z materiálu, kterého mají města na ulicích dost. Meto-dou takzvané hydrotermál-ní karbonizace se listí v her-meticky uzavřeném kontej-neru zapálí a prakticky bez přístupu vzduchu projde karbonizací. Jde o podob-ný princip, jaký představu-

je výroba dřevěného uhlí v milířích. Biomasu pak lze využít k výrobě tepla stej-ně jako uhlí jen s tím rozdí-lem, že při spalování „bri-ket“ z biomasy neunikají do ovzduší žádné nadbytečné emise skleníkových plynů.Nevýhodou jsou ale náklady. Oproti klasickým zdrojům jsou tak vysoké, že se pod-le odborníků využití biouhlí pro energetické účely nikdy masově nevyplatí. Po započ-tení nákladů na jeho výro-bu je stále mnohonásobně dražší než fosilní palivo, je-hož cena navíc dlouhodobě klesá. Proto se karbonizace zatím dotuje. (red)

Výběžek kladenské uhelné pánve, zvaný také Kounov-ská sloj, je znám také tím, že se zde v nadloží nachá-zí tvrdý hořlavý lupek zva-ný švartna (z německého Schwarte).Jedná se o hořlavou zuhelna-tělou vodní usazeninu rost-linných a živočišných zbytků, někdy i s příměsí jílu a písku. Švartna tvořila v nadloží čer-ného uhlí asi deseticentimetro-vou vrstvu, velmi odolnou pro-ti zlomení. Tato živičnatá břid-lice obsahovala často zbytky dávných živočichů (zuby žra-loků), někdy i zrníčka jantaru.Rozdrobená švartna se ze šachty vyvážela na haldy ja-ko odpad (mergl). Velké ku-

sy se používaly jako plotny na dláždění zápraží selských sta-vení nebo krytí můstků. I když měla švartna vysokou výhřev-nost, k pálení se nehodila, pro-tože značně poškozovala tope-niště a rošty. Keltové používali švartny jako suroviny k vý-robě šperků a drobných užit-kových předmětů. Kromě ná-ramků vyráběli i menší zdo-bené kroužky, prsteny, korále a přesleny sloužící k předení. Na našem území se lokality ko-lem Nového Strašecí a Slaného staly díky švartně jakýmsi kelt-ským centrem tohoto „černého šperkařství“. Dodnes je možné ukázky švartnových náram-ků vidět například v muzeu ve Slaném. (red)

Topí spadaným listím

Uhelná švartna jako šperk

Jak dlouho v palivovém kombinátu pracujete? Relativně krátce, od září 2015. Poté, co jsem se z rod-ného Ústí nad Labem přestě-hovala do Mostu kvůli háze-né, jsem tu sháněla nějakou práci. Když se mi naskytla tahle příležitost, ráda jsem ji využila.

A máte k šachtě, p ípad-ně k rekultivacím, nějaký vztah?V Ústí jsem vystudovala geogra ii na fakultě životní-ho prostředí, takže je mi ta-

hle práce blízká a není vzdá-lená mému oboru. Navíc mne tyhle věci zajímají, i re-kultivacemi jsme se ve škole zabývali, tudíž to vlastně by-la ideální volba. Musím říct, že mě tahle práce moc baví a jsem tu spokojená.

Ale chodit denně na šestou do práce, to by se mi asi moc nechtělo...Je sice pravda, že musím stá-vat po páté hodině ráno, ale má to i svá pozitiva. Tře-ba díky tomu, že končím ve dvě, mám čas alespoň tro-chu si před večerním trénin-kem odpočinout a také zaří-dit běžné věci, jako třeba na-koupit. A když je pak večer trénink, dostanu se domů kolem deváté večerní, a to se pak snažím jít do postele ko-lem desáté, abych měla na-spáno alespoň sedm hodin. Rozhodně to není nic, co by se nedalo zvládnout.

Na nějaké další koní ky a aktivity už vám asi moc asu nezbývá?

Co se nedá stihnout v týdnu po práci, to se musí stihnout o víkendech. O sobotách si-ce obvykle jezdíme na zápa-sy, ale když se hraje doma, je to přece jen o něco volnější. Klid bývá v neděli, a to pak

vyrážím třeba na výlety, po-znávat okolí Mostecka.

Vra me se k práci, co p esně ta vaše obnáší?Jsem referent koncepce ob-lasti, což vlastně znamená, že se zabývám jezerem Most a jeho okolím. Dělají se tu re-kultivace, zpracovávají kon-cepční dokumenty. Měla by tu vzniknout rozsáhlá oblast pro rekreaci, kterou je tře-ba připravit, takže mým úko-lem je jednat s nejrůznějšími organizacemi. Teď je jezero čerstvě dopuštěné, takže to

vypadá, že se kolem něj nic neděje, ale práce běží a pro-jekty na to, jak by celé úze-mí mělo vypadat, se připra-vují neustále. Kromě toho se starám o internetové strán-ky našeho střediska, a pro-tože spolupracujeme napří-klad s Vysokou školou báň-skou, pomáhám studentům s hledáním podkladů pro ba-kalářské práce.

Jinými slovy, je to hlavně kancelá ská práce, od které si p i házené odpo inete?Občas se sice jezdí do teré-nu, ale většinu času trávím v kanceláři nebo na jedná-ní. Házená je pak vážně do-cela dobré protažení těla po celém dni za stolem.

Když mluvíme o jezeru Most, co bych si jako návštěvník mohl u jezera prohlédnout?Teď zrovna nic, protože je-zero stále ještě není pro ve-řejnost přístupné, i když jed-nou za čas se při různých pří-ležitostech do těchto míst dá dostat. Třeba když se koná běh kolem jezera nebo při dnech otevřených dveří. O i-ciální otevření pro veřejnost by mělo proběhnout na jaře 2018 a většina akcí se pro-to chystá tak, aby se v tomto termínu všechno stihlo. Nyní

kolem jezera stále ještě pro-bíhají rekultivace, monito-ruje se kvalita vody, proto-že pokud má být určené k re-kreaci, je právě kvalita vody podstatná. V budoucnu by mělo být jezero rozděleno na zóny, jedna by měla být kli-dová, další by měla sloužit

pro vodní sporty a třetí pro plavce. Vlastně podobně jako je to na Matyldě, i když v po-někud větším měřítku.

Jak vás slyším zasvěceně mluvit o rekultivacích, vyba-ví si ob as někdo na jedná-ních, že vás zná i z házené?Třeba na magistrátu to vě-dí a samozřejmě díky to-mu, jak je házená v posled-ních letech v Mostě populár-ní, si občas někdo všimne. Že by mi to ale během pracov-ních jednání pomáhalo, to se říct nedá. Spíš se ptají, jak se nám daří a podobně.

Nemáte někdy problém v práci nemyslet na háze-nou, nebo naopak p i háze-né zapomenout na práci?Přepínat mezi prací a háze-nou potíže nemám. V práci mám dost práce, takže vlast-ně ani není prostor, myslet na něco jiného. Na druhou

stranu mám výhodu, že ne-chodím ze zaměstnání vy-stresovaná, takže jakmile vejdu do haly, už se snadno soustředím jen na házenou.

Už jste někdy p emýšlela o tom, co budete dělat po skon ení hrá ské kariéry? Nechtěla byste trénovat, jak íká většina sportovců?

Trenérské ambice vůbec ne-mám. Dokonce si dovedu představit kariéru úplně mi-mo házenou. Ale na tyhle plá-

ny je ještě času dost a dost. V tuhle chvíli mám radost, že mám práci, která mě baví, a že se mi daří zkombinovat ji s házenou.

Dovedu si představit život bez házenéKdyž sedí ve své kanceláři v bývalém Dole Ko-hinoor, kde sídlí regionální středisko Palivové-ho kombinátu Ústí a zasvěceně mluví o jezeru Most, nikoho by nenapadlo, že tahle nenápad-ná dívka je brankářskou oporou házenkářek Černých andělů a  členkou ženské házenkář-ské reprezentace.

„Mám výhodu, že nechodím ze zaměstnání vystresovaná, takže jakmile vejdu do haly, už se snadno soustředím jen na házenou.“

„V  Ústí jsem vystudovala geografii na fa-kultě životního prostředí, takže je mi tahle práce blízká a není vzdálená mému oboru.“

Dominika Müllnerová26. 3. 1992 Brankářka DHK Baník Most. S házenou začínala v Ústí nad Labem v devíti letech, do Mostu přišla na hostování jako mladší dorostenka, nakonec k Černým andělům přestoupila natrvalo. Působí také v české ženské reprezentaci. Sportu se nevěnuje profesionálně, pracuje ve státním podniku Palivový kombinát Ústí, středisku Kohinoor. Ta-dy se věnuje mimo jiné přípravám území kolem jezera Most.

Dominika Müllnerová a na monitoru hlavní nápl její práce ‒ jezero Most. Foto: (pim)

Stačilo to na výrobu třetiny americké elektrické energie a bylo na to spotřebováno přes 92 procent veškerého uhlí, kte-ré se ve Spojených státech vlo-ni vytěžilo. Téměř 70 procent uhlí, které se využívá v elekt-rárnách, se do nich přiváží zce-la nebo alespoň zčásti po že-leznici. Zbytek se přepravuje po vodě, v kamionech, případ-ně v místech, kde elektrárny stojí poblíž dolů, po pásových dopravnících. Ačkoli spotře-ba uhlí v energetickém sekto-

ru od roku 2008, kdy byla jeho produkce na vrcholu, pokles-la do roku 2014 o 18 procent, způsob jeho přepravy se prak-ticky nezměnil. Železnice si v tomto ohledu udržuje domi-nantní postavení, po kolejích se prakticky stále přepravu-je kolem 70 procent uhlí. Při-tom za stejné období vzros-tl podíl přepravovaného uh-lí říční lodní přepravou ze 7 na 12 procent. Tento nárůst je dán hlavně zvýšením pro-dukce z dolů ve státě Illinois,

kde řada šachet leží podél ře-ky Ohio, takže se uhlí přepra-vuje po ní. Přitom ostatní pře-prava uhlí po vodě mimo říční plavbu v uplynulých letech vý-razně klesla, mimo jiné i pro-to, že tento způsob je poměrně nákladný. Cenu samotné pře-pravy tvoří více faktorů. Roli samozřejmě hraje délka trasy, způsob, jakým je uhlí nakládá-no a samozřejmě také cenová soutěž mezi těžaři uhlí a dal-ších komodit. Skutečná cena přepravovaného uhlí se podle statistiků za poslední roky pří-liš nezměnila, protože zatím-co cena uhlí se snížila, narost-ly náklady na přepravu, někdy dokonce až o více než 30 pro-cent. (red)

Palivo do elektráren putuje po železniciGenerátory na výrobu elektřiny v  americ-kých uhelných elektrárnách spotřebovaly podle tamních statistiků v roce 2015 přibližně 740 milionů tun uhlí.

DN / číslo 3 / březen 2016 DN / číslo 3 / březen 2016 | 17> 16 | Inzerce Poradna | 17

Zdroj: www.penize.cz

Ve vyúčtování záloh na služ-by poskytované v souvis-losti s užíváním bytové jed-notky (dále jen „vyúčtování záloh“) by mělo být přehled-ně uvedeno, jaké konkrétní služby jsou poskytovány. To

je potřebné proto, aby tyto služby mohly být jednoznač-ně identifikovány.Vyúčtování záloh by proto mělo být členěno tak, aby bylo možné z něj vyčíst cel-kovou výši nákladů u jed-

notlivých položek na ce-lý dům. Musí definovat také způsob rozdělení celkových nákladů na jednotlivé jed-notky a výši nákladů na jed-notlivé služby připadající na konkrétní byt.

Co nemá chybětObecně platí, že není-li mezi vlastníky jednotek dohodnu-to jinak či obecně závazným právním předpisem stano-veno jinak, rozdělují se ná-klady na jednotlivé služby ve stejném poměru, jaký odpo-vídá poměru výměry podla-hové plochy jednotky k cel-kové výměře podlahové plo-chy všech jednotek v domě.

Pokud jde o význam jednot-livých položek obsažených ve vyúčtování, těmi nejdůle-žitějšími, vzhledem k jejich výši, jsou:

náklady na vytápění

na dodávku teplé užit-kové vody

na dodávku pitné vody – vodné a stočné.

Za co a kolik zaplatíte, když bydlíte v bytěBydlet ve vlastním bytě je příjemné, ale pokud nejsou mezi vlastníky jednotek nastavená pravidla, jak vyúčtovat služby zavedené v domě, může vás jejich (pře)placení velmi nemile překvapit.

Vyúčtování nákladů na vytápění se zpravidla pro-vádí tak, že se vyúčtuje jed-nak základní složka, jejíž vý-še může činit od 40 do 50 % celkových nákladů na tep-lo v domě, a jednak spotřeb-ní složka, která může činit od 50 do 60 % celkových nákla-dů na teplo v domě. Konkrét-ní způsob, jakým se stanoví poměr mezi základní a spo-třební složkou v rámci uve-dených limitů si může spole-čenství vlastníků schválit na schůzi (shromáždění vlastní-ků jednotek).

Základní složka nákla-dů na vytápění se vyúčtu-je na jednotlivé vlastníky jed-

notek podle poměru velikosti započitatelné podlahové plo-chy bytové jednotky k celkové započitatelné podlahové plo-še všech jednotek. Ale pozor, započitatelná podlahová plo-cha jednotky se zpravidla liší od celkové podlahové plochy jednotky.

Spotřební složka nákla-dů na vytápění se vyúčtu-je na jednotlivé vlastníky by-tů podle výše náměrů měřičů či indikátorů vytápění s pou-žitím korekcí, které zohled-ňují rozdílnou náročnost na vytápění jednotlivých míst-ností v domě. Tady hraje roli zejména konkrétní poloha by-tu v domě.

Vyúčtování nákladů na dodávku teplé užitkové vody se rozúčtuje tak, že se jednotli-vým vlastníkům vyúčtují nákla-dy na vodné a stočné pro teplou užitkovou vodu a dále náklady na ohřev teplé užitkové vody.

Náklady na vodné a stoč-né pro teplou užitkovou vodu se vyúčtují jednotlivým vlastní-kům podle náměrů vodoměrů měřících odběr teplé užitkové vody v jednotlivých bytových jednotkách.

Náklady na ohřev teplé užitkové vody se účtují jednot-livým vlastníkům dvousložko-vě. Tvoří je základní složka, kte-rá činí 30 % celkových nákladů na ohřev teplé užitkové vody

v domě a která se jednotlivým vlastníkům vyúčtuje na zákla-dě poměru velikosti podlaho-vé plochy bytu k celkové podla-hové ploše všech jednotek v do-mě. Druhou část tvoří spotřební složka, která činí 70 % celko-vých nákladů na ohřev teplé užitkové vody v domě a kte-rá se vyúčtuje jednotlivým vlastníkům na základě námě-rů vodoměrů měřících odběr teplé užitkové vody v bytech.

Náklady na dodávku pitné vody (vodné a stoč-né) se vyúčtují jednotlivým vlastníkům podle náměrů vodoměrů měřících odběr pitné vody v jednotlivých by-tech.

Jak se rozpočítávají náklady na služby

Dodavatel je povinen vyrov-nat rozdíl v platbách způ-sobený nesprávným vyúč-továním nebo nesprávným měřením dodávek do 30 ka-lendářních dnů ode dne do-ručení reklamace, je-li uzná-na jako oprávněná. Nedodr-ží-li tuto lhůtu, náleží vám náhrada ve výši 600 Kč za každý den prodlení, nejvýše však 24 000 Kč. U dodávek plynu jde o částky 750 Kč denně, nejvíce však 7500 Kč.

Reklamaci můžete uplat-nit jakýmkoliv způsobem. Je ale vhodné ji podat písem-nou formou – ta zajistí pro-kazatelnost vašich tvrze-ní, tedy kdy byla reklamace uplatněna, co bylo jejím ob-sahem atd.V dopise uveďte, že se jedná o reklamaci, dále své identi-ikační údaje (jméno a pří-

jmení, adresu), údaje rekla-mované faktury (variabil-ní symbol, zákaznické číslo,

číslo odběrného místa), po-případě popište jiné rekla-mované vady. Pokud re-klamujete vady měření, je vhodné uvést též číslo elek-troměru či plynoměru a pří-padně zjištěné stavy. Uveďte i přesný popis reklamované skutečnosti.Pokud dodavatel vaši rekla-maci nevyřídí nebo nedodr-ží uvedené lhůty, můžete se obrátit na Energetický regu-lační úřad, který dohlíží nad dodržováním předpisů v té-to oblasti. Nejste-li spoko-jeni s vyřízením reklamace, máte také možnost obrátit se na soud.

Peníze musí vrátit do měsíceDodavatel musí vyřídit reklamaci vyúčtování nejpozději do 15 kalendářních dnů od doručení reklamace.

Jak tedy postupovat v přípa-dě chybného vyúčtování spo-třebované elektřiny či plynu. Reklamace nemá odkladný účinek. Fakturu za odebra-

nou energii musíte zapla-tit, i když s výší fakturované částky nesouhlasíte. V opač-ném případě riskujete vy-máhání dlužné pohledávky

s případnými sankcemi. Nej-prve nahlédněte do smlouvy a obchodních podmínek své-ho dodavatele, kde zpravidla bývají uvedeny podrobnosti o postupu při vyřizování re-klamací. Měli byste se z nich dozvědět kde, jakou formou a v jaké lhůtě je třeba rekla-maci uplatnit.

Energie se dají reklamovat

V případě, že vlastník bytu ne-souhlasí s obsahem vyúčtová-ní záloh, je třeba, aby ho re-klamoval u společenství vlast-níků jednotek, případně také u správní irmy, která pro spo-lečenství vlastníků provádí správu domu a vyúčtování zá-loh. V reklamaci je třeba uvést, se kterými položkami vyúč-tování reklamující nesouhla-sí. Reklamaci je vhodné zaslat v písemné formě, ideálně do-poručeným dopisem s dodej-kou, zaslanou na adresu sídla. V případě, že má vlastník po-chybnosti o správnosti výše náměrů na vodoměrech, může nechat vodoměry přezkoušet u autorizované osoby.

Chyba v účtu

PneuServis

DTS Vrbenský, a.s.

JARNÍ AKCE! KOMPLETNÍ PØEZUTÍ ZA CENU

199,- Kè !Pro demontáž a zpìtnou montáž kol pro osobní vozy

Demontáž a zpìtná montáž pneu z diskù kol cena 49,- Kè/ kus

* Akce je platná od 21.3. do 30.4.2016 pro osobní vozy. Ceny vèetnì DPH.

DÁLE VÁM NABÍZÍME

sezónní uskladnìní pneumatik | mytí podvozkù osobních vozidel zaøízením WAP prodej chladící kapaliny RIWA a FRIDEX | prodej letní kapaliny do ostøikovaèù skelVitromat od rmy RIWAX | prodej znaèkových olejù ENI za zajímavé ceny | Prodej pneumatik pro osobní, nákladní a stavební stroje za velkoobchodní ceny..

O B J E D N Á V K Y P Ø I J I M Ámistr dílny Z. Škuthan tel. 476 205 189, 724 093 021

vedoucí úseku F. Kašpar tel. 476 205 181, 602 489 672

NOVÌ NABÍZÍME

Kontrolu a seøízení svìtlometù. Kontrolu, èištìní a plnìní klimatizací.

30,- Kč

www.dts-as.czw

Dezinfekce klimatizace 300,-Kè + cena kabinového ltru,

plnìní klimatizace 500,-Kè + 0,90,-Kè/gram média.

Dodávky elektřiny či plynu lze reklamovat jako každé jiné zboží. Bránit se můžete vždy, když dodavatel neplní své povinnosti.

Ilustra ní foto: www.wikipedia.org

DN / číslo 3 / březen 2016 DN / číslo 3 / březen 2016

KULTURNÍ TIPY 4. 4. - Komentovaná

přírodovědná exkurze na Hněvín. Zaměřená na typic-ké druhy rostlin a živočichů dané lokality. Pořádá Ob-lastní muzeum v Mostě od 16:00 hodin.

4. 4. - Přednáška Da-na Přibáně Trabantem na-příč Tichomořím. Vyprá-vění z nejnáročnější cesty o setkání dvou světů. Na-příč pustou Austrálií, kde problémy střídá špatné po-časí a špatné počasí pro-blémy, a nic nejde pod-le plánu. Jirkovské diva-dlo, začátek od 19:00 hodin, vstupné 170 Kč.

8. 4. - Podivný případ se psem. Premiéra lehce mysteriózního příběhu pat-náctiletého autistického chlapce, který najde mrtvé-ho psa své sousedky a roz-hodne se odhalit vraha. Při svém pátrání pak rozkrývá nejednu záhadu ve vlastní rodině. Mark Haddon za ro-mán Podivný případ se psem obdržel v roce 2003 prestiž-ní ocenění v rámci Whitbre-adovy ceny. Městské divadlo v Mostě, začátek v 19:30 ho-din, vstupné 200 Kč.

12. 4. - KPH - Kalliopé Trio Prague. Markéta Voká-čová, Jan Zemen, Adéla Do-novalová je soubor založený na půdě pražské HAMU. Sál Základní umělecké školy Jir-kov od 19:00 hodin.

12. 4. - Státní hornické kolonie 1918 - 1938. Před-náška Mgr. Marty Pavlíkové v Oblastním muzeu v Mostě. Začátek v 17:00 hod, vstup-né 20 Kč.

14. 4. - Komentovaná přírodovědná exkurze na Široký vrch. Zaměřená na ty-pické druhy rostlin a živoči-chů dané lokality. Pořádá Ob-lastní muzeum v Mostě od 16:00 hodin.

15. 4. - STEP-TIME aneb ze života herců. Stepařské vystoupení žáků ZUŠ Mos-kevská v Mostě. Začátek v 18:00 hodin.

16. 4. - Country bál. Hra-jí Album a Makovec, předtan-čení taneční skupina Medovi-na. Jirkovské divadlo, začátek od 20:00 hodin, plné vstup-né 100 Kč.

17. 4. - Stará sešlost. Country taneční večer nejen pro seniory na Benediktu. Za-čátek v 15:30 hodin, vstup zdarma.

18. 4. - Na slovíčko, pa-ne doktore! Pořad populár-ního sexuologa, baviče a pub-licisty MUDr. Radima Uzla, od-borníka na partnerské vztahy. Host večerního pořadu: Ivo Šmoldas. Divadlo rozmanitos-tí Most, 19:00 hodin, vstupné 150 Kč.

25. 4. - Finální koncert 25. sezóny Mosteckých hu-debních setkání. Festivalový orchestr Petra Macka si tento-krát pozval houslového virtu-óza Ivana Ženatého, dirigenta Martina Lebela (FR), létnist-ku Isabelle Prain (FR) a har-istu Lukáše Dobrodinského.

Zazní hudba Ch. P. E. Bacha, M. Brucha, M. Ravela a dal-ších. Městské divadlo v Mos-tě od 19:00 hodin, vstupné 300 Kč.

25. 4. - Todd Wolfe Band. Další z koncertů z cyk-lu Knihovna hraje. Sál Měst-ské knihovny v Mostě od 19:00 hodin, vstupné 190 Kč, studenti 60 Kč.

25. 4. – Sušanská pouť. V rámci 840. výro-čí první zmínky o Sušanech. Na sušanském hřbitově bude ve 14:00 hodin odhalen no-vý pomník, věnovaný památ-ce zesnulých obyvatel Sušan. Následovat bude poutní mše, kterou bude sloužit litoměřic-ký biskup Jan Baxant a spolu s ním jirkovský administrátor

Miroslav Dvouletý. Mši do-provodí zpěvem zdejší Scho-la sv. Marka. Na návsi bude připravené občerstvení a pro děti soutěže o zajímavé ce-ny. Hostem letošní pouti bu-de Stodský Dudáček pod ve-dením hudebního skladatele a spoluzakladatele Meziná-rodního folklorního festiva-lu Plzeň Miroslava Šimandla. V kostele je ke zhlédnutí stálá výstava fotogra ií, písemnos-tí a dalších artefaktů z histo-rie Sušan.

30. 4. - Zahájení kultur-ní sezóny na zámku Červe-ný Hrádek. Program startu-je ve 13:00 hodin a během odpoledne vystoupí folklór-ní soubor Skejušan, Big band Zdeňka Tölga nebo Divadlo Kapsa Andělská Hora, nebu-dou chybět ukázky řemesel, prodejní stánky, workshop pro děti a občerstvení. Vstup zdarma. Od 17:00 hodin za-čne koncert Pavlíny Jíšové (vstupné 100 Kč).

SPORTOVNÍ TIPY 9. 4. - Prague revival ral-

ly – Setkání legend. Rallye Praha Revival 2016 je svým zaměřením výjimečnou mo-toristickou událostí nejen v Čechách. Startuje se v Pra-ze a zahrnuje několik zastá-vek. Vozy musejí vydržet ces-tu dlouhou stovky kilometrů. Loni startovalo z Václavské-ho náměstí více než 180 po-sádek ze 13 zemí. Také šestý

ročník se pyšní bohatou me-zinárodní účastí. Hlavní hvěz-dou bude Nor John Haugland, Fin Jani Paasonen a fran-couzská spolujezdkyně jez-dící pod přezdívkou BICHÉ. Nejde o klasickou rally, ale o společensko-sportovní akci zejména pro bývalé automo-bilové závodníky. Formát re-vivalu je originální, zahrnuje jízdu podle itineráře a za do-držování dopravních před-pisů, trať zpestřuje několik Show section na uzavřených úsecích, kde si revivalisté mo-hou připomenout doby aktiv-ního závodění a dokázat, že klukovské srdce si lze ucho-vat bez ohledu na věk. Mos-tecký polygon bude 9. dubna právě jednou z několika Show section.

10. 4. - Carbonia Cup – mezinárodní automobilové klubové závody - Mezinárod-ní závody amatérů v osob-ních a formulových vozech na okruzích Carbonia Cup má v Mostě mnohaletou tradici a i letos zavítá na sever Čech ve třech termínech: 10. dub-na, 10. srpna a 9. října. Kaž-dý termín slibuje na startu ví-ce než stovku vozů různých kategorií. Horkou novinkou letošní série Carbonia Cup v Mostě je možnost objednat si taxijízdu v atraktivním zá-vodním speciálu na přileh-lém polygonu. Zpestřením na-pínavé podívané bude i no-vá kategorie Carbonia Junior

Academy, která je určena pro mladé nadějné jezdce.

10. 4. - Strolleringo-vé závody – závody ve spor-tovní chůzi s kočárkem. Pátý ročník celorepublikové akce. Start v 15:00 hodin na Šibe-níku (ul. Jiřího z Poděbrad), přibližně od 14:00 hod. bude probíhat registrace účastníků a doprovodný program. Dal-ší informace a registrace na www.zavodykocarku.cz.

14. – 17. 4. - Mistrov-ství světa ve stolním hokeji. Mistrovství světa jednotlivců a družstev v billiard-hockeyi šprtci, v air-hockeyi a v táh-lovém hokeji Chemoplast. Ve všech disciplínách jsou při-praveny také otevřené tur-naje pro veřejnost. Středisko volného času Most.

16. 4. - the Most Moto-show #1. Nultý ročník Mo-toshow se v loňském ro-ce s motocyklovou sezónou na mosteckém autodromu loučil, první ročník sezónu 2016 otevře. Na programu jsou od 09:00 do 17:00 ho-din volné jízdy vlastním mo-tocyklem po závodním okru-hu s novým asfaltem a obrub-níky v poslední zatáčce před cílovou rovinkou. Návštěvní-ci mají šanci využít dvaceti-minutové svezení, objednat si osobní coaching závodního jezdce Tomáše Zajíce a další řada doprovodných akcí. Vr-cholem dne bude spanilá jíz-da po okruhu.

> 18 | Servis Křížovka | 19

V tajence vyluštíte motto. Správné znění tajenky z únorových DN: Zdá se vám, že vás štěstí opustilo? Tak se připravte na to, že je to pouze začátek. Výhru získávají: Jana Filippová, Most; Karel Rebicer, Most; Jaroslava Nováková, Most. Vyluštěnou tajenku můžete zasílat na adresu: Vršanská uhelná a.s., redakce Důlní noviny, V. Řezáče 315, 434 67 Most nebo e-mailem: dulni.noviny@vuas.cz. Ze správných odpovědí vylosujeme tři výherce. Uveďte přesnou adresu pro případné doručení výhry.

Dne 12. dubna uplynou 3 roky, kdy nás po tragické nehodě opustil ve věku nedožitých 36 let Tomáš Erba, zaměstna-nec Vršanské uhelné.

13. května uplynou 3 roky, kdy nás náhle opustil ve věku nedožitých 65 let Arnošt Erba, bývalý zaměstnanec Kole-jové dopravy.

Dny, týdny, měsíce i léta plynou, ale nikdy nezacelí tu ránu bolestivou.S láskou a úctou vzpomínají matka a manželka Milena, bratr a syn Jiří s rodinou, sestra a dcera Lenka s rodinou a ostat-ní příbuzní.

Dne 2. dubna uplynuly čtyři roky od chvíle, kdy navždy ode-šel náš milovaný manžel, tatínek a dědeček pan Vilém (Al-fons) Hirsch, dlouholetý zaměstnanec kolejové dopravy lo-mu Ležáky.Kdo jste ho znali, vzpomeňte spolu s námi.

Manželka, děti, vnoučata a příbuzní

VZPOMÍNKA

Kam vyrazit za kulturou a sportem v měsíci dubnu

NAROZENINYŽivotní jubilea zaměstnanců Czech Coal Power. Vedení spo-lečnosti jim přeje hodně zdraví a pracovních úspěchů do dalších let.

1. dubna Jiří Šrámek - řidič silničních motorových vozidel

11. dubnaRoman Semanco - řidič silničních motorových vozidel

18. dubnaZdeněk Liška - řidič silničních motorových vozidel

DN / číslo 3 / březen 2016 > 20 | Fotoreportáž

Důlní noviny – vydává Vršanská uhelná a.s., V. Řezáče 315, 434 67 Most, IČ 28678010. Určeno pro vnitroakciovou potřebu. Registrační číslo MK ČR E 11596. Měsíčník, vychází v nákladu 7 000 kusů.Redakce DN: V. Řezáče 315, 434 67 Most, e-mail: dulni.noviny@vuas.cz. Gra ická úprava a tisk: RAPRINT, s.r.o., Čepirohy 56, 434 01 Most

Zcela zaplněný sál mosteckého kulturního domu Repre opět ukázal, že ples Vršanské uhelné patří k vrcholům sezóny v Mostě. Le-tos se reprezentační ples Vršanské konal již potřetí, a jak už jsou jeho návštěvníci zvyklí, také tentokrát se na pódiu vystřídala nejzná-mější jména české hudební scény. Přítomní si velmi rádi a z plných plic zazpívali nejpr-ve známé muzikálové melodie, aby následně doprovodili i  nestárnoucího Mekyho Žbirku. Ve zpěvu a tanci pak pokračovali i po nástu-pu další z hlavních hvězd programu, Michala Davida. O  to, aby zábava na tanečním par-ketu nevázla ani na chvilku se během celého večera staral osvědčený Funny Orchestra J. Kleina.

Letošní ples Vršanské uhelné měl dvě hlavní hvězdy ‒ Mekyho Žbirku a Michala Davida. Davidovy písni ky roz-hýbaly celý sál.

S Vršanskou plesaly i házenkářky

Generální editel Vršanské uhelné Vladimír Rou ek osobně vítal pleso-vé hosty. Na snímku se zdraví s technickým editelem Vršanské uhelné Petrem Procházkou a jeho manželkou. Foto na stránce: Daniel Šeiner

Plesat p išly také mostecké házenká ky Eva Bezpalcová, Karin Schere-rová a Dominika Zachová (zleva), kterým to ve ve erních šatech velmi slušelo.

K tanci pat í i pošlapaný st evíc. Primátorovi Mostu Janu Paparegovi to manželka jistě odpustila. Poslanec Bro-nislav Schwarz s manželkou (vpravo) p i tanci pe livě kontrolovali své tane ní kroky, takže se vyhnuli nehodě, která potkala primátora Mostu.