domov pro bezdomovce_sigmund vojtech_2010

ateliér: doc.ing.arch. Petr SUSKE, ing.arch. Marek TICHÝ

diplomní projekt FA ČVUT - únor 2010 Vojtěch SIGMUND

DOMOV PRO BEZDOMOVCE

Centrum sociální pomoci a Sociální byty pro lidi bez domova

1

poděkování:

- architektovi Petrovi Suskemu, vedoucímu práce, za rady, podporu a poruzumění projektu- Heleně Šefrnové, sociální terénní pracovnici o.s. Ježek a čížek, za konzultace a pomoc s organizací projektu- panu správci Centra sociálních služeb Armády spásy za prohlídku objektu- Solène za diskuze nad projektem a energii věnovanou projektu- a především rodičům za podporu a zázemí

3

úvod 5

analýza 7 fenomén bezdomovectví 8 analýza objektů 14 referenční projekty 18 lokalita 22 strategie projektu - závěry z analýz 32

návrh 35 Park “Zátišské Meandry” 36 Hlavní budova 46 Obytný skleník - Sociální byty pro lidi bez domova 68 pasivní využití solární energie 84

materiály 85 konstrukční systém a použité materiály 86 OSB desky 94 nepálená hlína 96 dřevěné palety 100 thermo-konopí 105 bublinková fólie 106 kontejner 107

použitá literatura 111

obsah

5

úvod

Sociální otázky ve spojení s architekturou byly v mi-nulosti žhavým tématem. Například v předválečném období se touto problematikou zabývala řada vynikajících českých i světových architektů. V dnešní době je toto téma poněkud opomíjeno. To platí především pro Českou Republiku. V tomto ohledu jsme tak trochu pozadu za západní Evropou, kde se toto intenzivně řeší již několik desítek let. Je třeba, aby se architekti začali znovu seriózně zabývat sociálními otázkami, které k architektuře odjakživa patřily.

Extrémním projevem problémů ve společnosti je fenomén bezdomovectví. Většina lidí považuje bez-domovectví za problém. To jednoznačně potvrzují Pražané v průzkumu Focus roku 2007. Z něho vy-plývá, že bezdomovectví považuje za problém 83% respondentů, přičemž jako zásadní problém tuto problematiku vnímá pětina dotázaných. Otázkou tedy není, zda tento problém řešit, ale jak jej řešit.

Ačkoliv tento problém souvisí s architekturou, není mnoho architektů, kteří by se touto problematikou zabývali. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl zvolit jako téma mého diplomního projektu “Domov pro bezdomovce“. Byl bych rád, kdyby tento projekt přispěl k hledání řešení tohoto složitého prob-lému. Nemyslím si, že by se tento problém vyřešil nějakým plošným opatřením, protože každý člověk je individualita a má své individuální problémy. Proto je třeba vymyslet více individuálních projektů menšího měřítka. Tento projekt ukazuje jednu z možných cest a doufám, že bude inspirací k hledání dalších možných řešení.

Uvědomuji si, že k problému přistupuji jaksi „odza-du“. Než se člověk stane bezdomovcem, předchází tomu finanční potíže a s tím související nechopnost platit nájem nebo dosáhnout na vlastní bydlení. Důležitou prevencí bezdomovectví je výstavba tzv. sociálního bydlení a celkově otázka zlevnění výstav-by tak, aby bylo bydlení snadněji dosažitelné. Proto bylo hledání způsobu zlevnění stavby a úspora ener-gie po dobu jejího užívání jedním ze základních pilířů tohoto projektu.

V budoucnu bych se rád zabýval problematikou sociální výstavby. Věřím, že hlavní principy tohoto projektu, zejména použití nepálené hlíny a uplatnění konstrukčního systému umožňujícího stavbu svépo-mocí, je možné aplikovat právě i na oblast výstavby sociálního bydlení.

analýza

8

analýza

FENOMÉN BEZDOMOVECTVÍ

Každý, kdo je v hmotné nouzi,má právo na takovou pomoc,která je nezbytná pro zajištění základníchživotních podmínek.

(Listina základních práv a svobod)

Kdo je bezdomovec?

Bezdomovec je člověk, kterého z různých důvodů postihlo společenské vyloučení a ztráta bydlení nebo který je touto ztrátou ohrožen, žije na veřejném místech či v neadekvátních a nebo nejistých bytových podmínkách. Bezdomovec je však, a to si ne všichni uvědomují, především člověk bez domova. Nemít domov znamená postrádat místo, kde je máma a táta, kde je člověk obklopen láskou a péčí, kde se učí žít v lidské společnosti, příjímá určité hodnoty a osvojuje si nějaký životní styl. Je to zázemí, místo vzájemného obdarovávání, kam se člověk může kdykoliv vrátit a kde se mu dostane vřelého přijetí, jistoty, bezpečí, ochrany a podpory v nouzi, místo, kde prožíváme vztahy k blízkým lidem, kde cítíme lidské teplo, spokojenost a štěstí, místo, ke kterému nás vážou silné emoce. Mít domov znamená vědět, že se mám kam vrátit a že existují lidé kteří mě mají rádi. Domov znamená také soukromí, protože je to „místo, kam jeho uživatel může jinému člověku zakázat nebo umožnit přístup.“ Ztráta domova člověka hluboce zasáhne, znamená to nemít kam jít a nemít nikoho blízkého, s kým je možné sdílet život.Z toho je jasné, že domov není jen střecha nad hlavou. Člověk může mít střechu nad hlavou a nemít domov, vyprávět by o tom mohli lidé žijící na ubytovnách, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, děti vyrůstající v dětských domovech... Ti všichni mají kde složit hlavu, přesto jim chybí to nejdůležitější. Bezdomovci jsou velmi často lidé „opuštění, bez vztahů, bez zázemí, bez sebevědomí a důstojnosti, bez naděje, bez smyslu života, lidé zahořklí, zranění, psychicky nemocní, handicapovaní, neschopní se přizpůsobit společnosti, někdy dobrodruzi, tuláci,

9

nedospělí, nezralí, nešťastní, jindy ztroskotanci, vyděděnci.“ A stát se jedním z nich je tak snadné, že si to většina z nás ani neuvědomuje. Vždyť mnozí bezdomovci jsou lidé, kteří ještě donedávna žili stejně jako my, ale „nezvládli nějakou životní situaci a vzdali se pod tíhou okolností“. Někteří se ocitli na ulici doslova ze dne na den a nikdy před tím je nenapadlo, že by se jim to mohlo stát, tak jako mnozí z nás si říkali, že tak daleko by to nikdy nenechali dojít. Život se jim však vymknul z rukou, a oni zůstali sami. Sami se svým smutným životním příběhem, se svým zklamáním, strachem, zlostí, zoufalstvím...

Definice bezdomovectví

Slova bezdomovectví a bezdomovec jsou jedny z pojmů, o které byl obohacen český jazyk v souvis-losti se změnou politického režimu v naší zemi v roce 1989. Za éry komunismu se pojem bezdom-ovectví nepoužíval, prestože bezdomovci existovali.

Je však pravda, že změna politického klimatu po listopadu 1989 významnou měrou přispěl k rozvoji fenoménu bezdomovectví. Transformované a priva-tizované podniky ztratily povinnost zaměstnávat nadbytečné zaměstnance. Podnikové ubytovny se často transformovaly v hotely. Situaci navíc doplňila zahraniční migrace, příchod uprchlíků, velkorysá nabídka pomoci vězňům ve formě amnestie, ale také postavení lidí, kteří z vlastní naivity nebo neopatrnosti ztratili byt, o který usiloval něko jiný. Vesměs jde o lidi se slabou, lehce ovlivnitelnou osobností, často handicapované, tělesně, duševně věkem, nízkým vzděláním, sociálním původem, frustrací z dětství.

Bezdomovství lze vymezit tak úzce, že by zahrnova-lo pouze osoby přežívající venku bez střechy nad hlavou, nebo může být chápano v širším smyslu. Skutečnost, že se dosud chápe bezdomovství příliš úzce, bráni v přijetí a aplikci postupů, které by vedly z bezdomovství ven. FEANTSA již řadu let usiluje o to, aby bylo bezdomovství chápáno v širším pojetí, které kromě lidí bez střechy nad hlavou zarhnuje také osoby bez bytu a další osoby žijící v nejistém nebo nevyhovujícím bydlení nebo ubytování.

Evropská federace národních organizací pracujících s bezdomovci FEANTSA (Fédération européenne d´Associations Nationales Travailant avec les Sans-Abris) vypracovala a přijala typologii bezdomovectví ETHOS ve snaze odrazit různorodost zkušeností jednotlivých členských států a poskytnout jednotnější přístup k porozumění bezdomovství a vyloučení z bydlení na evropské i národní úrovni.

Názor laické veřejnosti

Kdo je podle vašeho mínění bezdomovec?

a)propuštění vězni 13%b)kriminální delikventi 31%c)uprchlíci, cizinci 6%d)zdravotně postižení 8%e)tuláci 7%f )nedovedu posoudit 35%

Anketa Naděje 1996 (dotázáno 400 osob,

ochotno odpovědět 107)

Počty bezdomovců (odhad):

Celkový počet osob spících venku3000-5000 osob na území Prahy

Struktura podle pohlaví a věku u 51 osob, které byly ochotny odpovídat na otázky v květnu 2005:

84 % muži, 16 % ženy 8 % mladí do 25 let 78 % ve středním věku 25-60 let 14 % nad 60 let

Praha, denní centrum a streetwork Naděje, o.s. (rok 2001-2005)

HRADECKÝ, I. Profily bezdomovectví v ČR: Proč spí lidé venku a kdo jsou ti lidé. s. 8

Předpokládá se, že v souvislosti s globální eko-nomickou krizí se bude dále zvyšovat počet lidí, kteří skončí na ulici. Podle odborníků z nezis-kových organizací je velmi pravděpodobné, že se bude nadále zhoršovat situace, která je již dnes kritická.

10

ETHOS – Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení v prostředí ČR 1/2

Bezdomovství, sociální vyloučení spojené s absencí bydlení, je jedním z problémů, kterého se týká Strategie sociální ochrany a začleňování EU. Prevence bezdomovství a reintegrace osob bez domova jsou otázkami, které vyžadují dobré pochopení procesů a mechanismů, které vedou do situací absence nebo ztráty domova.

FEANTSA (Evropská federace národních sdružení pracujících s bezdomovci) vytvořila typologii bezdomovství a vyloučení z bydlení, nazvanou ETHOS.

Typologie ETHOS vychází z principu, že pojetí domova lze chápat ve třech oblastech, jejichž absence může vést k bezdomovství. Mít domov může být chápáno jako : mít přiměřené bydlení, které může osoba a její rodina výlučně

užívat (fyzická oblast) ; mít prostor pro vlastní soukromí s možností sociálních vztahů (sociální oblast) ; mít právní důvod k užívání (právní oblast). Z toho vyplývají čtyři formy vyloučení z bydlení : bez střechy, bez bytu, nejisté bydlení, nevyhovující bydlení – všechny tyto situace ukazují na absenci bydlení. ETHOS tedy člení osoby bez domova podle jejich životní situace nebo situace jejich bydlení. Tyto koncepční kategorie se dále člení na 13 operačních (pracovních) kategorií, v rámci realizovaného národního projektu Strategie sociální inkluze bezdomovců v ČR byl vytvořen soubor národních subkategorií. Typologie tak může být využita pro monitoring bezdomovství, pro vytvá-ření politik a jejich rozvoj a vyhodnocování.

Koncepční kategorie Operační kategorie Životní situace Generická (druhová) definice Národní subkategorie *BEZ STŘECHY 1 Osoby přežívající

venku1.1 Veřejné prostory nebo venku

(na ulici) Osoby přežívající na ulici nebo ve veřejně přístupných prostorách bez možnosti ubytování

1.1.1 Osoby spící venku (např. ulice, pod mostem, nádraží, letiště, veřejné dopravní prostředky, kanály, jeskyně, odstavené vagony, stany, garáže, prádelny, sklepy a půdy domů, vraky aut)

b

2 Osoby v noclehárně 2.1 Noclehárna Osoby bez obvyklého bydliště, které využívají nízkoprahové noclehárny

2.1.12.1.2

Osoby v nízkoprahové noclehárněOsoby sezonně užívající k přenocování prostory zařízení bez lůžek

bb

BEZ BYTU 3 Osoby v ubytovnách pro bezdomovce

3.1 Azylový dům pro bezdomovce Osoby v azylových domech s krátkodobým ubytováním

3.1.13.1.23.1.33.1.43.1.53.1.6

Muži v azylovém doměŽeny v azylovém doměMatky s dětmi v azylovém doměOtcové s dětmi v azylovém doměÚplné rodiny v azylovém doměOsoby v domě na půli cesty

bbbbbb

3.2 Přechodná ubytovna Osoby ve veřejných ubytovnách s krátkodobým ubytováním, které nemají vlastní bydlení

3.2.1

3.2.2

Osoby ve veřejné komerční ubytovně (nemají jinou možnost bydlení)

Osoby v přístřeší po vystěhování z bytu

b

b

3.3 Přechodné podporované ubytování

Bezdomovci v přechodném bydlení se sociální podporou

3.3.1 Bydlení s podporou výslovně určené pro bezdomovce neexistuje a

4 Osoby v pobytových zařízeních pro ženy

4.1 Pobytové zařízení pro ženy Ženy ubytované krátkodobě v zařízení z důvodu ohrožení domácím násilím

4.1.1

4.1.2

Ženy ohrožené domácím násilím pobývající na skryté adrese

Ženy ohrožené domácím násilím pobývající v azylovém domě

a

a

5 Osoby v ubytovnách pro imigranty

5.1 Přechodné bydlení (azylová zařízení pro žadatele o azyl)

Imigranti v přechodných ubytovnách z důvodu imigrace

5.1.1 Žadatelé o azyl v azylových zařízeních a

5.2 Ubytovny pro migrující pracovníky

Osoby v ubytovnách pro migrující pracovníky

5.2.1 Migrující pracovníci – cizinci ve veřejné komerční ubytovně (nemají jinou možnost bydlení)

a

6 Osoby před opuštěním instituce

6.1 Věznice a vazební věznice Bez možnosti bydlení po propuštění 6.1.1 Osoby před opuštěním věznice a

6.2 Zdravotnická zařízení Zůstává déle z důvodu absence bydlení 6.2.1 Osoby před opuštěním zdravotnického zařízení a

6.3 Zařízení pro děti Bez možnosti bydlení 6.3.16.3.2

Osoby před opuštěním dětské instituceOsoby před opuštěním pěstounské péče

aa

7 Uživatelé dlouhodobější podpory

7.1 Pobytová péče pro starší bezdomovce

Senioři a osoby invalidní dlouhodobě ubytované v azylovém domě

7.1.1 Muži a ženy v seniorském věku nebo invalidé dlouhodobě ubytované v azylovém domě

b

7.2 Podporované bydlení pro bývalé bezdomovce

Dlouhodobé bydlení s podporou pro bývalé bezdomovce

7.2.1 Bydlení s podporou výslovně určené pro bezdomovce neexistuje a

* Použité zkratky v posledním sloupci – Stupeň ohrožení : a – ohrožené osoby, b – bezdomovci

tento projekt je zaměřen na tyto dvě

skupiny

11

European Federation of National Associations Working with the Homeless AISBLFédération Européenne d’Associations Nationales Travaillant avec les Sans-Abri AISBL

194, Chaussée de Louvain n 1210 Brussels n Belgium n Tel. : + 32 2 538 66 69 n Fax: +32 2 539 41 74 n [email protected] n w w w.feantsa.org

FEANTSA is supported financially by the European Commission. The views expressed herein are those of the author(s) and the Commission is not responsible for any use that may be made of the information contained herein.

CZ

ETHOS – Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení v prostředí ČR 2/2

Koncepční kategorie Operační kategorie Životní situace Generická (druhová) definice Národní subkategorie *NEJISTÉ BYDLENÍ 8 Osoby žijící v nejistém

bydlení8.1 Přechodné bydlení u

příbuzných nebo přátelPřechodné bydlení u příbuzných nebo přátel

8.1.1

8.1.2

Osoby přechodně bydlící u příbuzných nebo přátel (nemají jinou možnost bydlení)Osoby v podnájmu (nemají jinou možnost bydlení)

a

a

8.2 Bydlení bez právního nároku Bydlení bez právního nároku, nezákonné obsazení budovy

8.2.18.2.2

Osoby bydlící v bytě bez právního důvoduOsoby v nezákonně obsazené budově

ab

8.3 Nezákonné obsazení pozemku Nezákonné obsazení pozemku 8.3.1 Osoby na nezákonně obsazeném pozemku (zahrádkářské kolonie, zemnice)

b

9 Osoby ohrožené vystěhováním

9.1 Výpověď z nájemního bytu Výpověď z nájemního bytu 9.1.1 Osoby, které dostaly výpověď z nájemního bytu a

9.2 Ztráta vlastnictví bytu Ztráta vlastnictví bytu 9.2.1 Osoby ohrožené vystěhováním z vlastního bytu a

10 Osoby ohrožené domácím násilím

10.1 Policejně zaznamenané domácí násilí

Případy, kdy policie zasáhla k zajištění bezpečí oběti domácího násilí

10.1.1 Osoby ohrožené domácím násilím – policejně zaznamenané případy – oběti

a

NEVYHOVUJÍCÍ BYDLENÍ

11 Osoby žijící v provizorních a neobvyklých stavbách

11.1 Mobilní obydlí Mobilní obydlí, které není určené pro obvyklé bydlení

11.1.1 Osoby žijící v mobilním obydlí, např. maringotka, karavan, hausbót (nemají jinou možnost bydlení)

a

11.2 Neobvyklá stavba Nouzový přístřešek, bouda, chatrč, barák

11.2.1 Osoby žijící v budově, která není určena k bydlení, např. osoby žijící na pracovišti, v zahradních chatkách se souhlasem majitele

a

11.3 Provizorní stavba Provizorní stavba 11.3.1 Osoby žijící v provizorních stavbách nebo v budovách např. bez kolaudace

a

12 Osoby žijící v nevhodném bydlení

12.1 Obydlené neobyvatelné byty Bydlení v objektu označeném podle národní legislativy jako nevhodné k bydlení

12.1.1 Osoby žijící v nevhodném objektu – obydlí se stalo nezpůsobilým k obývání (dříve mohlo být obyvatelné)

a

13 Osoby žijící v přelidněném bytě

13.1 Nejvyšší národní norma definující přelidnění

Definované jako překračující nejvyšší normu podle rozměru nebo počtu místností

13.1.1 Osoby žijící v přelidněných bytech a

* Použité zkratky v posledním sloupci – Stupeň ohrožení : a – ohrožené osoby, b – bezdomovci

12

Zjevní bezdomovci

jsou ti, které většinou poznáme na první pohled po-dle zanedbaného zevnějšku, zápachu a znečištěného oděvu. „Okázale žijí mimo standardní hranice sociálních norem a návyků.“ Přežívají na veřejných místech a většina z nich vyhledává sociální pomoc, která je jim určena. Někteří dávají přednost nejis-tému životu na ulici za cenu svobody. Zjevní bezdo-movci tvoří pouze malou skupinu bezdomovců, jsou však velmi nápadní, někdy vzbuzují odpor či strach a laickou veřejností jsou nejintenzivněji vnímáni. Ta si na základě setkání s nimi vytváří mylnou představu a celý tento složitý, závažný problém zjednodušuje.

Skrytí bezdomovci

jsou ti, kteří „kteří jako bezdomovci žijí, ale nejsme schopni to rozlišit na první pohled,“ protože se snaží svůj životní styl tajit a problémy skrývají. Dbají na svůj vzhled, často mají dobře padnoucí čistý oblek. Skrytí bezdomovci těmi zjevnými opovrhují a distancují se od nich. „Patří sem osoby, které v zimních měsících vyhledávají pomoc a ubytování v azylových domech, ale po krátké době opět odcházejí,“ Jejich přesné počty neznáme, lze se však domnívat, že skrytí bezdomovci tvoří mnohem větší skupinu než zjevní bezdomovci.

Potencionální bezdomovci

jsou „lidé, kterým bezdomovectví hrozí.“ Mají zpravidla zaměstnání i střechu nad hlavou, ale jde o bydlení nejisté, „budí dojem, že mají bydlení, ale ve skutečnosti žijí ve složitých a nepředstavitelných podmínkách.“ Jsou to lidé, kteří se mohou ze dne na den ocitnout na ulici a někdy je jen otázkou času kdy se tak stane. Potenciální bezdomovci jsou i mladí lidé, kteří prošli ústavní výchovou a nemají možnost návratu do rodiny, lidé ropuštění z výkonu trestu odnětí svobody, z psychyatrické léčebny nebo z terapeutické komunity, na které nikdo nečeká a kteří nemají kam jít. Dále samozdřejmě lidé žijící v podnájmu (zvláště nebyla-li řádně sep-sána nájemní smlouva), rozvedení, nezaměstnaní a ti, kteří pracují pouze příležitostně a nelegálně, lidé závislý na návykových látkách, patologičtí hráči a další. Největším problémem potenciálních bezdomovců je zřejmě „nedostupnost vlastního bydlení,“ o jehož získání mnohdy bohužel neusi-lují, resp. se domnívají, že by ho mohli získat bez vynaložení jakéhokoliv úsilí.

Formy bezdomovectví

13

Příčiny bezdomovectvíporovnání názorů odborníků, laické veřejnosti a lidí žijících na ulici

Odborníci (sociální pracovníci):

zdroj: Záznam pořadu z rádia Leonardo s sociální pra-covnicí Gabrielu Schwarzovou a ředitelem občanského

sdružení Ježek a čížek Jakubem Balabánem. http://www.rozhlas.cz/leonardo/audio/?p_po=3057&p_dat_

from=27.09.2007&dni=1

V dnešní době je nejčastějším důvodem bezdom-ovectví předluženost. Lidé řeší složitou finanční situaci půjčkou, kterou pak nejsou schopni splácet.

Laická veřejnost:

zdroj: Anketa o.s. Naděje, 1996

HRADECKÁ, V. , HRADECKÝ, I. Bezdomovectví – ex-trémní vyloučení, s. 9 [on-line]

Z ankety vyplývá, že se názory laické veřejnosti neshodují se skutečnými důvody proč se lidé stávají bezdomovci. Nejvíce lidí je přesvědčeno, že jsou to lidé, kteří nechtějí pracovat.

Lidé žijící na ulici:

zdroj: Anketa o.s. Nadějě v Praze (streetwork), 2005

Pracovníci streetworku požádali 70 až 80 lidí žijících na ulici, ochotných odpovídat bylo 43 mužů a 8 žen. Ze 43 mužů bylo 8 ze Slovenska, žijících dlouhodobě v České

republice, většinou bez dokladů. Součet u některých otázek je vyšší než 100 %, někteří uvádějí víc důvodů.

HRADECKÝ, I. Profily bezdomovství v České republice: Proč spí lidé venku a kdo jsou ti lidé, s. 9

[on-line]

nejčastější důvody bezdomovectví:

• absence rodinného zázemí• krach mezilidských vtahů• ztráta zaměstnání• závislosti• nemoc• snížená schopnost sociální adaptace(např. lidé propuštění z dětských domovů nebo vězení)

Jak se podle Vašeho mínění může člověk stát bezdomovcem?

• nechce pracovat 34 %• nemá se kam vrátit z vězení 10 %• rozvedl se, opustil rodinu 20 %• ztratil práci a byt 7 %• opustil svou vlast 5 %• byl propuštěn z dětského domova 2 %• nevím 22 %

Subjektivně vnímaná příčina, proč se stal bezdomovcem

• problémy v rodině, v partnerských vztazích, ve vztazích s rodiči, úmrtí 43%

• ztráta zaměstnání, dluhy, bankrot, ne-schopnost platit nájemné 19 %

• jiná ztráta bytu (neshody s majitelem, po povodni, matka pronajala byt) 14 %

• opustil dětský domov 8 % • nemoc, úraz 6 % • po návratu z vězení 6 % • jiný důvod (útěk před zákonem, „baví

mě to“) 4 %

14

Centrum sociálních služeb Praha

loď Hermesnábř. kpt. Jaroše, Štefánikův most

Loď vyrobená roku 1962 a původně využívaná jako dopravní plavidlo. Na přelomy roku 2006 a 2007 loď přebudována na plovoucí ubytovací zařízení (přebudování proběhlo přímo pro využití lodi jako noclehárny pro osoby bez přístřeší)

Loď má délku 75 metrů a šířku 9 metrů, je dvoupa-trová. Užitná plocha lodi je 819m2.

Obytnou část lodi tvoří konstrukce ze dřeva, dřevěných stavebních desek OSB a izolační vlny. Vnitřní dřevěné stěny mají protipožární náteř, na lodi je instalován protipožární signalizační systém.

Má ubytovací kapacitu 233 lůžek. Je rozdělena do 4 sektorů, A (dlouhodobě ubytovaní muži, 85 lůžek), B (muži ubytovaní na jednu noc, 85 lůžek), C (ženy, 30 lůžek) a D (33 nouzových lůžek). Kajut je 28 a jsou po 6 lůžkách. Na lodi je jednoduchá kuchyňka, jídelna pro 50 osob, záchody a sprchy.

Podmínky přijetí:trvalý pobyt na území ČR, plnoletost, platný doklad totožnosti, zdravotní sobestačnost, střízlivý stav, finanční hotovost 20,- Kč, ochota podrobit se pravidlům Ubytovacího řádu a pokynů personálu.

V odůvodněných případech může zařízení umožnit vyjímku z pravidel pro přijetí.

v období největších mrazů je nocleh poskytován zdarma

Všeobecně známý důvod, proč je toto zařízení plovoucí (bez pevné adresy) je, že žádná městská část však nechtěla mít na svém území podob-né zařízení. Tento problém přetrvává, tato situace je však dlouhodobě neudržitelná.

Praha má tzv. Akční plán řešení prob-lematiky bezdomovectví. Je třeba vytvořit mechanismus, který by donutil jednotlivé městské části se na tomto plánu podílet.

analýza objektů poskytujících sociální služby lidem bez přístřeší

15

Armáda spásy ČR

Centrum sociálních služebTusarova 60, Praha 7

POSLÁNÍ: Poskytovat sociální služby a poraden-ství, zdravotnické, stravovací, hygienické, duchovní služby a tréninkové pracovní programy (aktivizační programy).

CÍLOVÁ SKUPINA: Osoby starší 18 let schopné sebeobsluhy, ohrožené sociálním vyloučením nebo v situaci sociální potřebnosti.

CÍLE JEDNOTLIVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB:

Nízkoprahové denní centrum:Naplňovat základní životní potřeby uživatelů poskytnutím stravy, ošacení, odpočinku, hygieny a (základního) zdravotnického ošetření.

Noclehárna:Poskytovat přespání (nocleh), základní hygienu, stravu a (sociální) poradenství.

Azylový dům:Podpora osob bez přístřeší při cestě k osamostatnění a návratu do běžného života posky-továním ubytování, stravy, aktivizačních programů a poradenství

Terénní sociální práce:Monitorovat a mapovat lokality, kde se cílová skupina shromažďuje, zdržuje, udržovat kontakty s lidmi dlouhodobě „na ulici“ za účelem podpory a prevence a zmírňovat tím negativní důsledky jejich rizikového způsobu života.

Návštěva tohoto objektu napomohla k pochopení problematiky poskytování sociální služeb.

Exkurze měla zásadní vliv na vývoj projektu. Zařízení tohoto typu mají svá specifika zejména v řešení provozu. Byly ujištěny následující skutečnosti:

• Největší zařízení tohoto typu v ČR (dohromady téměř 300 lůžek)

• Jedna z mála nocleháren pro ženy v Praze

• V objektu se nachází také kanceláře AS pro další oblasti.

Nedostatky:(pramení především z toho, že objekt nebyl projektován pro tento účel)

• Křížení provozů Azylového domu a noclehárny

• Společný vstup pro Nízkoprahové denní centrum a Azylový dům

• Objekt není bezbariérový• Chybí ordinace lékaře (je zde

pouze ošetřovna - zdravotní sestra)

• Nedostatek soukromí v sociálním zařízení (společné sprchy)

poděkování patří panu správci za kom-pletní prohlídku a Heleně Šefrnové (o.s. Ježek a Čížek) za zprostředkování této exkurze.

16

analýza objektů sociální bydlení

Relais Ozanam - nezisková organizace

“kostky” pro lidi bez domovacubes pour des SDFGrenoble, Francie

Asociace Ozanam se rozhodla vybudovat by-dlení pro lidi bez přístřeší. Prefabrikované ob-jekty připomínající stavební buňky byly obloženy dřevem a barevně odlišeny, aby byly pro obyvatele příjemnější. Projekt byl realizován vrámci Biennale de l’Habitat durable (bienále trvale udržitelného bydlení)

Cena: 45 000 € za jednotku (sponzorský dar)

Lidem bez domova bylo dáno bydlení, ale nebyla jim dána práce. Lze říct, že tito lidé vlastně získali povinnost platit nájem (230 € měsíčně) a spotřebu energie, což pro ně představuje nepřiměřeně vysoké částky.

Tento projekt provázeli problémy už během stavby z důvodu vysokých nákladů. Po dokončení a nastěhování se objevily kritické hlasy upozorňující například na to, že obyvatelé nedodržovali hygien-ické zásady a jejich psi vykonávali potřebu uvnitř objektů. Tyto informace se nakonec ne zcela pot-vrdily.

Avšak skutečnost, že obyvatelé dostaly obydlí zadarmo se zákonitě projevila tím, že ke svému novému domovu nevytvořili takový vztah jako lidé, kteří jsou nuceni vyvinout velké úsilí k dosažení bydlení.

17

Byty pro notorické neplatiče a sociálně nepřizpůsobivé obyvatelePoschlá, Vsetín

Přestěhování notorických neplatičů z pavlačového domy v centru Vsetína za města do dvou objektů z montovaných buněk za městem zná celá veřejnost z médií. Případ vyvolává řadu emocí a je poměrně složité nezaujatě analyzovat situaci.

Cena: 40 miliónů Kč (36 bytů)investor: město Vsetín

Celá stavba trvala 2 měsíce a přestěhování probíh-alo v noci. Obyvatelé byli vystěhování a odvezeni za město do nových bytů. Rychlost celé akce vyvolává řadu otázek.

Je na místě zmínit také kladné stránky tohoto přestěhování. Vyřešila se tím kritické situace z hlediska hygieny (pavlačový dům byl ohni-skem epidemií). Řešení bylo v zásadě velkorysé. Neplatičům bylo naídnuto nové bydlení namísto “vyhození na ulici”. Je třeba říct, že v našem kulturně-společenském prostředí “vyhození na ulici” nepřichází v úvahu, protože se jedná o rodiny s dětmi.

Dle zprávy ombudsmana však tyto “kladné stránky” nejsou zcela jednoznačné. Veřejný ochránce práv posoudil situaci Romů přestěhovaných ze vsetínského pavlačového domu a dospěl k závěru, že radnice Vsetína při řešení situace pochybila. Romské neplatiče nájemného

vystěhovala do náhradních obytných buněk a některé dokonce do obcí za hranicemi města. Ze zprávy ombudsmana vyplývá, že nedopatření, jichž se úředníci dopustili, je celá řada.

Problém podle ombudsmana Otakara Motejla začal právě tím, že do původního nevyhovujícího pavlačového domu ve Smetanově ulici ve Vsetíně byly po několik let sestěhovávány další a další rodiny neplatičů. Začalo tak vznikat minighetto, podobně jako v řadě dalších měst.

Podle jeho názoru postupoval chybně i vsetínský stavební úřad, který dopustil, že se z domu ve Smetanově ulici stala ruina. Z ombudsmanova šetření vyplývá, že radnice po dobu delší než deset let neplnila povinnosti stanovené stavebním záko-nem a neudržovala objekt v dobrém stavu. Pokud byl důvodem pro vystěhování lidí nevyhovující stav budovy a obava o jejich zdraví, problém prý nebyl vyřešen. Ombudsman upozornil na nadměrnou vlhkost a výskyt plísní v nově obývaných objek-

tech. Několik osob například skončilo v obci Stará Červená Voda. Podle starosty Josefa Podlahy žijí v naprosto zpustošeném objektu.

Analýza projektu:

Vystěhování za město a do jiných měst je vlastně přesunutím problému jinam a je v rozporu s teorií intergrace “problémových” obyvatel.

Byty vybavené a “příliš pěkné”, neplatiči k nim nemjí žádný vztah. Bez práce přijdou k novému bydlení. Toto je částí veřejnosti vnímáno negativně a vyvo-lává kritiku typu: “Proč dostali byty neplatiči a ne například mladé rodiny s dětmi?”

Počet bytů příliš velký (36 bytových jednotek). To vytváří přílišnou koncentraci jedné sociální skupiny obyvatel (v tomto případě rómského etnika). To může vést k vytvoření ghetta.

18

referenční projektysociální bydlení

Český Západ, o.s.

Bydlení v Dobré VoděDobrá Voda, Toužim

Občanské sdružení Český Západ získalo v roce 2006 dotaci na odtranění havarijní situace v pan-elovém domě v obci Dobrá voda, jehož je ma-jitelem. Díky realizaci projektu Za lepší bydlení v Dobré vodě se stali nájemníci svědky i realizátory proměny jejich obydlí. Na konci rekonstrukce není sice dům na první pohled jako ze škatulky, ale funkčnost jeho nejdůležitějších částí byla obnovena. Byly vyměněny okna, vchodové dveře, opraveny vodovody, kanalizace, střecha a komíny a fungují také znovu elektrické rozvody. A kdo tuto práci udělal? Odborné práce samozřejmě provedla stavební firma. Významnou okolností realizace tohoto projektu však bylo, že se na ní podí-leli samotní nájemníci. Jejich práce spočívala v odstraňování stávajících dožilých konstrukcí, rozvodů instalací, oškrabání omítek stěn a stropů, průběžném úklidu stavby, transportu materiálu, os-traze objektu, pomocných stavebních pracích (např. malování nebo natírání) a úklidu po dokončení prací.

Tím však starost o panelový dům pro nájemníky dům neskončila. Již od roku 2005 probíhá spo-lupráce Domovního výboru (šestičlenná supina volená ze středu nájemníků) a Českého západu při správě domu. Členové výboru jsou prostředníky mezi pracovníkem Českého západu a ostatními nájemci. Učí se řešit drobné opravy, vést diskusi uvnitř pospolitosti, popisovat hlavní zájmy a návrhy jejich členů, případně zastupovat jejich zájmy obyva-tel i navenek.

Projekt “Za lepší bydlení v Dobré vodě” byl realizován z finančních prostředků ze státního rozpočtu České republiky, určenýc k realizaci programu pro odstraňování havarijních situací v sociálně vyloučených rómských lokalitách.

19

Sociální bydleníInquique, Chile

Cílem projektu bylo vybudovat bydlení pro 100 chudých rodin, které bydlely ve slumu. Území bylo ilegálně obsazeno již před třiceti lety a tyto rodiny odmítaly vystěhování za město a preferovaly zůstat sice v nevyhovujících podmínkách ale v blízkosti centra města. Projekt měl velmi omezené finance.

Cena: 7,500 $ na 1 rodinu (305 $ / m2)investor: chilská vláda

Tyto finanční prostředky nebyly dostatečné na stav-bu vyhovujícího bydlení. Architekt se proto rozhodl, že peníze budou použity na výkup pozemků a na nejnutnější část stavby. Namísto malých domků byly zvolen jiný přístup. Stát postaví polovinu domu a druhou půlku si postaví obyvatelé samy. Pro jednu rodinu byl postaven byt o velikosti 30m2 s kuchyní a koupelnou. Jsou zde dva typy bytů: v patře (mezonet) a v přízemí. Oba typy umožňují další rozšíření. Důraz byl kladen také na vytváření společenských vazeb v rámci uzavřeného dvora.

1 - nádvoří, 2 - parkování, 3 - jídelna, 4 - obývací pokoj, 5 - kuchyně, 6 - rozšíření (dílna/obchod) 7 - pokoj, 8 - rozšíření

stav po dvou letech

půdorys

novostavbasituace

původní životní podmínky v chudinském slumu

stav po dvou letech

20

referenční projektysociální bydlení

architekt - Lacaton & Vassal

Latapie HouseFloirac, Francie

realizace: 1993cena: 55 275 € užitná plocha: 185 m2

Tento velmi úsporný dům pro rodinu se dvěmi dětmi a omezeným rozpočtem. Jedná se o dvoupodlažní stavbu jednoduché hmoty na půdorysu čtverce s ocelovým skeletem. Fasáda směrem do ulice je tvořena neprůhlednými, vlnitými deskami z cementových vláken. Fasáda do zahrady je pak z polykarbonátu a vytváří obytný skleník.

Polovina domu je tvořena blokem obloženým dřevem, který je dobře tepelně izolován. Druhou polovinu tvoří obytný skleník, který je orientován tak, aby zachytával sluneční paprsky. Využití domu se mění v závislosti na ročních obdobích. Variabilita se promítá také do fasád, které je možno otevřít nebo zavřít podle potřeby slunce, soukromí nebo větrání.

Architekti obrátili klasické schéma ekonomiky výstavby a namísto levného malého domu vytvořili lehký variabilní dům s velkým obytným prostorem.

21

architekt - Lacaton & Vassal

Sociální bydleníCité ManifestMulhouse, Francie

realizace: 2005cena: 1,05 M € (75 000 € za 1 byt)užitná plocha: 2 262 m2 - 14 bytů

Bytový dům je součástí komplexu nazvaného Cité manifest. Jedná se o soubor obytných budov se 61 sociálními byty na jejichž realizaci se podíleli archi-tekti 5 mezinárodních týmů.

Cílem projektu architektonické kanceláře La-caton & Vassal bylo vytvořit kvalitní bydlení, které by za stejnou cenu nabídlo mnohem více prostoru než klasická bytová výstavba.

Byla zvolena jednoduchá nosná konstrukce a lehký obvodový plášť. Toto řešení vytváří uvnitř maximálně velký a volný prostor, který je následně rozdělen na 14 mezonetových bytů. Blok prvního patra je z betonu, zbytek budovy je ocelový skelet zastřešený lehkou konstrukcí ve formě skleníku. V patře se nachází zimní zahrada s automatickým systémem větrání. Toto řešení přispívá k tepelné pohodě uvnitř bytů a využívá bioklimatických principů pasivního využití sluneční energie.

22

lokalita

AREÁL BÝVALÝCH SKLENÍKŮ

Praha 4

Řešené území je pouze částí bývalého areálu a nachází se na něm 14 skleníků o rozměrech 68 x 12,4 m

• skleníky byly vytápěné• nosná konstrukce - ocelové rámy• založení na pasech• vznikaly postupně od 80.let

Přibližně 15 let areál chátrá.

Základní myšlenkou projetku využít část těchto skleníků. Využitím jejich konstrukce se sníží náklady na stavbu. Podmínkou jejich využití je důkladný stat-ický průzkum a případně vyztužení konstrukce po-mocí táhel nebo stojek. Skleníky vznikaly postupně a jsou postaveny z různých materiálů. Nosnou konstrukci některých z nich tvoří pozinkovaná ocel.

Nedaleko jsou zastávky tramvaje a autobusu. Projekt nepočítá s budováním nových příjezdových komunikací, bude využito stávajících.

23

Československého exilu

Mod

řans

ká

busTRAMz. Belárie 600m 20 min

areálbývalých skleníků

bus

Zátišský potok

3,6 ha

30

Stávající Územní plán

Využití území - zeleň v městská a krajinnáBiokoridor Zátišského potokaSuchý poldr jako rezervačástečně záplavové území

31

Koncept Nového UP Prahy

Využití území - Zeleň (plochy nelesní)Biokoridor Zátišského potokaSuchý poldr jako rezervačástečně záplavové území zbytek areálu - Smíšená funkce, Bydlení, Sport

32

strategie projetku

závěry z analýz

Tento projekt byl koncipován tak, aby měl co největší naději na realizaci. Bylo zjištěno, že základ-ní překážkou realizace podobných projektů je nedostatek financí a nedostatek politické vůle. Bezdomovci jsou často bez dokladů a tudíž nevoliči a nemají příliš sympatií veřejnosti. Ta je vnímá jako lidi, kteří nechtějí pracovat a raději sedí na lavičce v parku a pijí alkohol.

Proto byl projekt od začátku veden cestou mini-malizace nákladů na stavbu a hlavně participace budoucích obyvatel a uživatelů na stavbě. Aby toto bylo možné, bylo třeba vyvinout konstrukční systém umožňující stavbu svépomocí při zachování velmi nízkých nákladů.

Během analýz referenčních projektů sociálního bydlení bylo zjištěno, že úspěšnější a nepoměrně levnější jsou ty projekty, při nichž byla participace obyvatel na stavbě použita.

Participace na stavbě by měla přispět také k tomu, aby se změnil všeobecně převládající názor společnosti, že bezdomovci jsou lidé, kteří nechtějí pracovat. Je pravdou, že takoví lidé mezi nimi jsou. Ale jak vyplývá z výše uvedených analýz a z názorů odborníků to není hlavním důvodem, proč lidé končí na ulici. Je téměř jisté, že se mezi pěti tisíci pražkými bezdomovci najde skupina, která má vůli změnit svůj osud a pouze čeká na příležitost. Projekt by měl také inspirovat architekty k hledání dalších možných řešení tohoto složitého problému a také by měl dát naději lidem bez domova.

Pro úspěch projektu je velmi důležitá jeho propa-gace.

33

2. VYUŽITÍ STÁVAJÍCÍ KONSTRUKCE SKLENÍKŮ

1. VYUŽITÍ LEVNÝCH MATERIÁLŮ

3. STAVBA SVÉPOMOCÍ

Materiály jako nepálená hlína, sláma, OSB desky, bublinková fólie nebo dřevěné palety výrazně zlevní stavbu. Nejdůležitější je využití hlíny. Tento 100% recyklovatelný materiál má výborné tepelně akumulační vlastnosti a směs hlíny a slámy také

velmi dobře izoluje. Hlína je zdarma přímo v místě stavby, čímž odpadají náklady na dopravu a je nehořlavá. Při výběru materiálů byla kromě ceny také důležitá jejich možnost recyklace po skončení životnosti stavby.

Stávající konstrukce skleníků bude využita a to přispěje ke snížení nákladů na stavbu. Ze skleníků zbyly pouze ocelové rámy, skleněné tabule jsou dávno rozbité. Zastřešení a stěny skleníků bude provedeno vlnitým polykarbonátem. Podle potřeby budou použity buď plné nebo komůrkové desky, které mají lepe tepelně izolují.

Pod tímto “deštníkem” bude možno stavět velmi jednoduché konstrukce. Není třeba hydroizolace ani omítek. Konstrukce nejsou namáhané větrem ani sněhem.

Stavba svépomocí je vlastně nejdůležitějším pilířem strategie projektu. Zásadním způsobem sníží cenu stavby.

Ještě důležitější je však skutečnost, že budoucí oby-vatelé budou nuceni vynaložit nemalé úsilí, aby jejich nové obydlí vzniklo. Během stavby budou mezi nimi vznikat společenské vazby a je jisté, že ke svému novému domovu budou mít zcela jiný vztah, než kdyby ho dostali zadarmo. Důležitý je také samotný efekt práce jako psychoterapie. Lidé bez domova ze všeho nejvíc potřebují příležitost a dostat další šanci.

Pokud bude projekt realizován svépomocí, bude mít také větší podporu veřejnosti, která je většinově přesvědčena, že bezdomovci nechtějí pracovat, a potažmo i mezi politiky. V neposlední řadě si budoucí obyvatelé osvojí řadu dovedností, které pak budou moci uplatnit v budoucím zaměstnání. Znovu nebo někteří vůbec poprvé přivyknou standardnímu rytmu pracujících lidí. Ujistí se, že stále ještě něco dovedou.

Stavba jejich nového obydlí se stane jednou velkou terapií na cestě k návratu do společnosti. Hlavním cílem tohoto projektu totiž není výstavba bytů pro lidi bez domova, ale jejich reintegrace do společnosti.

.... protože práce šlechtí !!!

návrh

36

Park “Zátišské Meandry”

Cílem projektu je vytvořit park. Na jeho tvorbě se budou podílet lidé bez domova a po dobu přeměny území zde budou i bydlet. Tento pro-ces bude trvat přibližne 10 let. Na konci tohoto procesu vznikne park. Dočasné bydlení, které zde vznikne, bude zbořeno.

Hlavním cílem projektu je reintegrace obyvatel / pracovníků do společnosti. Proto je nutné aby zde nezůstali natrvalo a nevzniklo zde “ghetto”. Hlavní budova, zde zůstane a je možno uvažovat o její přeměně na kulturní zařízení, zejména pokud se v Praze zlepší situace a sníží se počet lidí bez přístřeší.

Koncepce parku spočívá v jeho otevření do všech stran, aby byl co nejvíce využíván. Regulované uměle napřímené koryto Zátišského potoka bude změněno na “umělé meandry” se systémem jezírek. Vznikne tak příjemné atraktivní prostředí.

Skleníky budou postupně bourány a na jejich místě vznikne pravidelná osnova stromů ve formě sadu. Také uvnitř každé bytové jednotky bude zasazen strom. Až tento strom vyroste natolik, že se neve-jde do skleníku, bude nutno byt opustit.

návrh

38

Divadlo a kavárna

prostor je určen primárně pro činnost Divadla Ježek a Čížek. Toto občanské sdružení provozuje bezdomovecké di-vadlo a nabízí lidem bez domova aktivně se zapojit do kulturního dění. Jedná se o formu psychoterapie. Variabilita pro-storu umožňuje i jeho další využití pro nejrůznější kulturní akce jako např. kon-certy, výstavy, přednášky apod.

Nízkoprahové denní centrum

je prvním stupněm poskytovaných so-ciálních služeb, které jsou určeny osobám bez přístřeší. Poskytované služby:

• potravinová pomoc (polévka, káva, čaj)

• hygienický servis (praní prádla, sprchování, distribuce obnošeného oblečení)

• bezplatné sociální poradenství• praktický lékař, psycholog• internet

Azylový dům

je druhým stupněm poskytovaných so-ciálních služeb, které jsou určeny osobám bez přístřeší. Jedná se o komplexní po-moc lidem, kteří mají zájem o reintegraci do společnosti. Pobyt je v řádu týdnů či měsíců.

• 3-6ti lůžkové pokoje s koupelnou• společná kuchyňka, společenská míst-

nost (TV, knihovna, internet), pračka• nepřetřžitá služba sociálního pra-

covníka• součástí AD jsou také dílny

Sociální byty pro lidi bez domova

jsou posledním stupňem k reinte-graci lidí bez domova do společnosti. Jedná se o mezistupeň mezi azylovým domem a komerčním bydlením. Jsou určeny primárně pro klienty, kteří prošli azylovým domem. Dle názoru odborníků účinně napomáhají návratu do společnosti. V České Republice prakticky neexistují.

40

Fáze I.

“DĚTSTVÍ”

Stejně jako lidský život má i tento projekt 3 základní vývojové fáze.

V první fázi nazvané “dětství” dojde k “narození” nejdůležitější budovy. Ta bude sloužit jako základna pro pozdější vývoj. Budou zde mimo jiné sklady a dílny, které budou třeba pro další etapy.

Již v této fázi budou jako pracovníci využiti bu-doucí obyvatelé a uživatelé objektu. Při stavbě této budovy si osvojí dovednosti, které pak využijí při stavbě svých obydlí. Budou také pomáhat při úklidových pracích a odstraňovat bujnou divokou vegetaci.

41 0 10 20 30 40 50 100

42

Fáze II.

“DOSPÍVÁNÍ”

Ve druhé fázi vznikne celkem 24 bytů pro lidi bez domova. Po dokončení prací na stavbě svého domova budou tito lidé pracovat na přeměně areá-lu skleníků na park. Lidé bez domova tak získají dvě nejdůležitější věci - bydlení a práci.

43 0 10 20 30 40 50 100

44

Fáze III.

“DOSPĚLOST”

V poslední fázi se počítá s tím, že obyvatelé se odstěhují a plně se integrují do společenosti. Demolice bytů nebude představovat problém, protože budou navrženy ze snadno recyklovatel-ných materiálů.

Byty zde postavené jsou mezistupněm mezi Azy-lovým domem a klasickým bydlením. Jedná se o dočasné bydlení. Princip jejich vzniku, stavba svépomocí, vylučuje aby se do nich nastěhovali noví nájemníci. Navíc není vhodné zde tyto lidi koncen-trovat natrvalo. Hrozí nebezpečí vzniku ghetta.

45 0 10 20 30 40 50 100

46

HLAVNÍ BUDOVA(Nízkoprahové denní centrum, Azy-lový dům, Divadlo s kavárnou, Dílny)

půdorys M 1:350

47

a01 a02 a03 a04

a01 a02 a03 a04

b02

b03

b04

b01

b02

b03

b04

b01

0 2 4 6 8 10 20

48

a01

a02

a03

a04

0 2 4 6 8 10 20

řezy

HLAVNÍ BUDOVA(Nízkoprahové denní centrum, Azylový dům, Divadlo s kavárnou)

M 1:400

49

b01

b02

b03

b04

0 2 4 6 8 10 20

50

pohledyna fasády

HLAVNÍ BUDOVA(Nízkoprahové denní centrum, Azylový dům, Divadlo s kavárnou)

M 1:400

51

pohled z jihu pohled ze severu

pohled ze západu

pohled z východu

0 2 4 6 8 10 20

52

Nízkoprahové denní

centrum565 m2

Divadlo s kavárnou

265 m2

Dílny, sklady244 m2

Azylový dům595 m2

provozní schéma

HLAVNÍ BUDOVA(Nízkoprahové denní centrum, Azylový dům, Divadlo s kavárnou, Dílny a sklady)

53@TV

@

PERSO

54

schéma požární bezpečnosti schéma požární bezpečnosti

55

zásobování

odpad

schéma zásobování a odvozu odpadu

56

Azylový dům pro lidi bez přístřeší(Lůžková část - celkem 27 lůžek)

4 x šestilůžkový pokoj 35 m21 x třílůžkový pokoj pro handicapované osoby 35 m2

celkem 175 m2

57

0 1 2 5

58

Nízkoprahové denní centrum

Poskytované služby:

• potravinová pomoc (polévka, káva, čaj)

• hygienický servis (praní prádla, sprchování, distribuce obnošeného oblečení)

• bezplatné sociální poradenství• praktický lékař, psycholog• internet

plocha: 565 m2

60

mini Klinika

1 Ordinace praktického lékaře 21,6 m22 Ordinace psychologa 24,0 m23 Sestra 8,0 m24 Sklad, archiv 8,6 m25 Čekárna 28,2 m26 Toaleta 11,5 m27 Sociální pracovník 9,4 m28 Sekretariát 17,6 m29 Internet 15,0 m2

celkem 143,9 m2

61

0 1 2 5

1

2

3

4

56

9

87 7

62

Divadlo, KavárnaDivadlo je koncipováno jako volný prostor, který je možno využít pro divadelní přestavení, koncerty, výstavy nebo jiné kulturní akce. Podle potřeby se vytvoří tribuna nebo pódium z dřevěných palet. Flexibilita prostoru umožní jeho maximální využití. Na divadlo navazuje kavárna. V zadní části, která navazuje na kliniku bude zelený pás, který bude vytvářet příjemné prostředí a příznivě ovlivňovat vnitřní mikroklima ve skleníku.

Divadlo Ježek a čížek pracuje s lidmi, kteří mají bezdomoveckou zkušenost, ať právě právě prožívanou, či již překonanou. Skrze divadlo a divadelní aktivity nabízí lidem bez domova možnost se tvořivě zapojit do kulturního dění. Ježek a čížek nabízí klientům divadlo ve dvojí podobě. Jednak v divadelní přípravce, jednak jako vážnější práce na inscenaci. Přípravka je otevřená všem zájemcům o dění v divadle, bez ohledu na to, jestli chtějí veřejně vystupovat.

plocha: 262 m2

varianta divadlo

varianta koncert

64

Sklady, Dílny

Sklady jsou nezbytnou součástí tohoto zařízení. Blok skladů je vytvořen z dřevěných palet, což sníží náklady a zároveň to jasně signalizuje jeho funkci. Uspořádání velkého prostoru je možno měnit v závislosti na momentálních potřebách. Na příkladě je znázorněno uspořádání výrobní linky na výrobu hliněných cihel. Tyto cihly budou využity na stavbu lůžkové části Azylového domu, kliniky, toalet a sprch a také na stavbu sociálních bytů. Do budoucna je možno uvažovat i o prodeji těchto cihel.

Dle potřeby je možno prostor dílen oddělit dveřmi od části Azylového domu a zamezit tak nebezpečí krádeží.

plocha: 244 m2

650 1 2 5

66

Nízkoprahové denní centrum(Toalety, sprchy, kuchyň, jídelna, pračky, sociální šatník)

1 Toalety muži 14,8 m22 Sprchy muži 14,5 m23 Toaleta, sprcha ženy 5,7 m24 Toaleta, sprcha handicapovaný 8,7 m25 Příprava jídla 23,0 m26 Špinavé nádobí 7,5 m27 Výdej jídla 14,6 m28 Jídelna (52 míst) 62,5 m29 Pračka, sušička 13,4 m2

10 Sociální šatník 27,1 m2

kuchyň a výdej jídla

toalety a sprchy

67

0 1 2 5

Toaleta, Sprchy

Sociální šatník

1 3

24

10

9

7

8

6

5

68

OBYTNÝ SKLENÍK

Sociální byty pro lidi bez domovacelkem 24 bytů ve dvou sklenících

2 x byt pro handicapovaného 22 m2 + 19 m2 skleník

20 x byt pro jednu osobu 12 m2 životní minimum 12 m2 možnost rozšíření + 22 m2 skleník2 x byt pro dvě osoby 25 m2 životní minimum 17 m2 možnost rozšíření

+ 38 m2 skleník

69

0 2 4 6 8 10 20 půdorys M 1:350

70

2 x byt pro handicapovaného

plocha bytu 22 m2 +19 m2 skleník

71

0 1 2 5

72příčný řez

mobilní prvky:

a automatické větráníb otevíratelná střechac stínící prvkyd sklápěcí izolační panel

a

bc

d

73

0 1 2 5

20 x byt pro jednu osobu

12 m2 životní minimum12 m2 možnost rozšíření + 22 m2 skleník

74

20 x byt pro dvě osoby

25 m2 životní minimum17 m2 možnost rozšíření + 38 m2 skleník

750 1 2 5

76

rozšíření (příklad)

OSB desky + bublinková fólieProjekt je navržen tak, aby bylo možné byty snadno rozšířit. Toto řešení ušetří počáteční náklady a umožní obyvatelům seberealizaci. Při rozšíření použijí stavební techniky, které se naučí během stavby a vyberou si takový konstrukční systém a materiál, který pro ně bude nejdostupnější.

základní provedení

78


palety + bublinková fólieProjekt je navržen tak, aby bylo možné byty snadno rozšířit. Toto řešení ušetří počáteční náklady a umožní obyvatelům seberealizaci. Při rozšíření použijí stavební techniky, které se naučí během stavby a vyberou si takový konstrukční systém a materiál, který pro ně bude nejdostupnější.


80


OSB desky + hlína + slámaProjekt je navržen tak, aby bylo možné byty snadno rozšířit. Toto řešení ušetří počáteční náklady a umožní obyvatelům seberealizaci. Při rozšíření použijí stavební techniky, které se naučí během stavby a vyberou si takový konstrukční systém a materiál, který pro ně bude nejdostupnější.


82

OBYTNÝ SKLENÍK

Sociální byty pro lidi bez domovacelkem 24 bytů ve dvou sklenících

84

pasivní využití solární energieTeplo ze slunečního záření se akumuluje ve stěnách s v podlaze. Vnitřní stěny jsou z nepálených cihel. Masivní hlína vykazuje velmi dobrou schopnost tepelné akumulace. Teplo nashromážděné během dne bude v noci uvolňováno do interiéru.

V noci je dům utěsněn pomocí mobilních panelů a po většinu roku není nutné topit. V období největších mrazů je možné využít elek-trický přímotop.

V letním období zajišťuje potřebný komfort systém přirozeného větrání a mobilní stínící prvky

letní období přes den

letní období v noci

85

zimní období přes den

zimní období v noci

“ někdy i ta nejbláznivější řešení fungují....”David Wright, Natural solar architecture, 1978

materiály

88

Pokrytí polykarbonátem bude provedeny odbornou firmou. Dle potřeby budou použity buď plné vlnité nebo komůrkové desky.

Hlavní budova - komůrkové desky PC (lepší tepelně-izolační vlastnosti)Sociální byty - plné vlnité desky PC (nižší cena)

Bude využita stávající konstrukce bývalých skleníků. Podmínkou je důkladný statický průzkum a případně vyztužení konstrukce pomocí táhel nebo stojek.

Stavby pod tímto “deštníkem” budou velmi lehké a jednoduché. Není třeba hydroizolace ani omítek. Stavby uvnitř skleníku nebudou namáhány sněhem ani větrem.

konstrukční systém a použité materiály

90

konstrukční systém a použité materiály

Bude využita stávající konstrukce bývalých skleníků, která se nově pokryje vlnitým polykarbonátem. Stavby pod tímto “deštníkem” budou velmi lehké a jednoduché. Není třeba hydroizolace ani omítek. Stavby uvnitř skleníku nebudou namáhány sněhem ani větrem. Celý systém je složen z dílců, které jsou snadno smontovatelné a přenosné ve 2 lidech. Počítá se s tím, že práci nebude provádět odborník. Určitá manuální zručnost a fyzická zdat-nost je samozdřejmě nutná.

Pokrytí polykarbonátem, uložení základů, montáž oken a některé další činnosti budou provedeny od-bornou firmou.

Materiály byly vybírány s ohledem na jejich cenu a možnost jejich recyklace po skončení životnosti stavby.

91

Tepelná izolace - Termo-konopí

Gabiony (drátokoše)

- vyplněny směsí kamení a hlíny,

což umožní růst vegetace

Cihly z nepálené hlíny

Zelený pás - zimní zahrada

- možnost pěstování zeleniny- příznivě ovliňuje vnitřní mikroklima

Základy - Silniční panely

- řešení používáné pro stavební buňky- po skončení životnosti stavby lze základy rozebrat- lze zakoupit již použité

921

OSB desky dřevěné trámky

2

93

směs hlíny s slámy

3 4

dočasné bedněníOSB desky

95

OSB deskyOSB SUPERFINISH® jsou víceúčelové desky vyráběné unikátní technologií lepení definovaných dřevěných třísek ve třech na sebe navzájem kolmých vrstvách. Rozměry, tvar a směrová ori-entace třísek v jednotlivých vrstvách maximálně využívají přirozené vlastnosti dřeva k dosažení těch nejlepších stavebně-fyzikálních parametrů desek. Desky neobsahují přirozené vady rostlého dřeva (suky, praskliny apod.). Velikost třísek v povrchové vrstvě umožňuje vyniknout přirozené struktuře, barvě a rustikalitě přírodního dřeva a přináší tak nové možnosti v interiérovém designu.

OSB SUPERFINISH®ECOlepeno bez formaldehydu

Oproti výrobě klasických OSB desek se používá výhradně pojivo na bázi polyuretanových pryskyřic, které neobsahuje žádný formaldehyd. Obsah této látky v desce se tak redukuje na úroveň obsaženou v dřevní hmotě v přírodě a OSB SUPERFINISH®ECO se tak stává plnohodnotným materiálem vhodným i pro veškeré aplikace v in-teriérech a nábytkářském průmyslu.

Vlastnosti materiálu:

• ekologický materiál vhodný pro užití v exteriéru i interiéru

• všestranný stavebně konstrukční materiál s výbornými mechanickými vlastnostmi, zejména vynikající hodnoty v pevnosti v ohybu, tlaku a tahu

• materiál ověřený pro difúzně otevřené i difúzně zavřené konstrukční systémy s řadou propraco-vaných detailů

• možnost užití ve vlhkých prostředích• přirozený regulátor prostupu atmosférické vlh-

kosti obvodovou konstrukcí = PAROBRZDA• dobré tepelně a zvukově izolační vlastnosti

ověřené v systémových řešeních• vysokou rozměrovou přesnost a tvarová sta-

bilita• možnost přesného opracování běžnými

dřevoobráběcími nástroji• snadnou fixaci pomocí klasických spojo-

vacích prostředků• designově zajímavý vzhled• vysokou rychlost suché výstavby• širokou dostupnost v mnoha prodejnách po

celé republice• výhodný poměr cena: užitná hodnota• poradenský servis výrobce opírající se o

zkušenost nadnárodní společnosti a o spoluprá-ci s předními výzkumnými a zkušebními ústavy

• možnost ekologické likvidace zbytků

Možnosti použití:

• Plošný konstrukční materiál dřevostaveb• Nosné prvky stropních a střešních konstrukcí

staveb• Vyztužující konstrukce vnějších a vnitřních stěn• Nosné a nášlapné vrstvy plovoucích podlah• Finální pohledové obložení stěn a stropů• Materiál na sendvičové panely stěn a stropů• Materiál pro výroba stropních I-nosníků• Plošný materiál pro opravy a rekonstrukce• Materiál pro tesařské a bednící práce• Materiál pro ztracené bednění, dočasné op-

locení stavenišť a krytí otvorů v budovách• Buňkové sestavy pro vybavení stavenišť

Typy desek OSB dle EN 300:

• OSB/2 – nosné desky pro použití v suchém prostředí

• OSB/3 – nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí

• OSB/4 – zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí

96

nepálená hlína

Hlína se jako stavební materiál používala od nepaměti a ještě před několika desetiletími se používala na výstavbu domů i ve střední Evropě. V současnosti získává jako stavebněbiologický a stavebněekologicky doporučovaný materiál opět na vážnosti. Nová, moderní hliněná výstavba je už v zahraničí poměrně rozšířená, používá mechani-zované stavební technologie a stavební firmy i pro-ducenti nabízejí hliněné výrobky a výrobní techniku odpovídající dnešním požadavkům. Nepálenou hlínu je možno zpracovat a stabilizovat tak, že je poro-vnatelná s jinými stavebními materiály a přitom si zachovává své ekologické a ekonomické přednosti.

Příznivé hydroskopické vlastnosti umožňují příjmat a zároveň odevzdávat velké množství vlhkosti ze vz-duchu. Nadbytečná vlhkost se v hlíně akumuluje a při poklesu vnitřního vzduchu se odevzdává do prostředí. Díky této vlastnosti bude ve skleníku příjemné prostředí.

Hlína je velmi citlivá na promočení, proto se musí zásadně chránit proti působení vody a vlhkosti. I toto bude díky skleníku ošetřeno, protože veškěré hliněné konstrukce budou pod “deštníkem”.

Hlína je materál místně dostupný a její zásoby jsou prakticky neomezené. Její získávání v povr-chové těžbě a zpracování pro stavební účely je energeticky velmi nenáročné.

Vnitřní zdi:Hliněné cihly - tepelná akumulace Pevnost v tlaku se u hliněných cihel pohybuje od 3 de 10 MPa, což odpovídá běžným zdícím materiálům pro nízkopodlažní zástavbu. Pe-vnost v tahu je třikrát menší než u pálených cihel. Tepelněizolační vlastnosti má nepálená hlína poro-vnatelné s pálenou cihlou.

Masivní hlína s objemovou hmotností kolem 2000 kg/m3 vykazuje velmi dobrou schopnost tepelné akumulace.

Výrobní linka na výrobu těchto cihel je součástí Azylového domu.

97

Obvodové stěny:Směs hlíny a slámy-tepelná izolace

U lehčených hlín (přidáním vláknitých směsí, jako hobliny, sláma, apod.) používaných jako výplňové zdivo se objemová hmotnost snižuje až na 300kg/m3 a pevnost klesá, ale tepelněizolační vlastnosti jsou porovnatelné se zdícími materiály z pórovité cihly nebo pórobetonu.

směs hlíny a slámy tl. 40 cm300kg/m3 ..... λ = 0,1 (W/m.K)

R = (0,4/0,1) + (0,022/0,091) = 4,24 (m2.K/W) (směs hlína+sláma) + (OSB)

U = 1/R = 0,23 (W/m2.K)

λ .... Součinitel tepelné vodivostiU .... Součinitel prostupu tepla obvodové zdi R .... Tepelný odpor stavební konstrukce

U = 0,23 (W/m2.K)obvodová zeď odpovídá doporučeným hodnotám pro nízkoenergetický dům (0,25)

Tepelný odpor hliněné zdi lehčené slámou v závislosti na hustotě směsi_________________________________________________________

Součinitel tepelné vodivosti

Tepelný odpor (m2.°C/W) v závislosti na tloušťce zdi (v metrech)

Hustota(kg/m3)

hlína bude ponechána bez omítky a nechají se vyniknout její estetické kvality prototyp - Grains d´Isere - festival hliněných konstrukcí, Francie

98

nepálená hlína

Hlína je jako stavební materiál mimořádně formo-vatelná a při vytváření formy nabízí téměř neomez-enou volnost

Fotografie z festivalu hliněného stavěníGrains d´IsereGrands Ateliers Isle d´Abeau, Francie

100

1

4

dřevěné palety

konstrukční systém vyvinut v rámci projektu “Palettes système” týmem Vojtěch SIGMUND, Solene LE GUEN během studia na vysoké škole architektury v Grenoblu (ENSAG)

Tento sytém bude použit na blok skladů, případně při rozšiřování sociálních bytů. Nosnou konstrukci tvoří desky OSB a dřevěné palety.

101

2 3

65

102

1

4

dřevěné palety

konstrukční systém vyvinut v rámci projektu “Palettes système” týmem Vojtěch SIGMUND, Solene LE GUEN během studia na vysoké škole architektury v Grenoblu (ENSAG)

Tento sytém bude použit na blok skladů, případně při rozšiřování sociálních bytů. Nosnou konstrukci tvoří desky OSB a dřevěné palety.

103

2 3

5 6

104

dřevěné palety

Prototyp výstavního pavilonu pro bienále v Benátkách. Projekt “Palette House” dle návrhu rakouských studentů architetury (Gregor PILS / Andreas Claus SCHNETZER Austria / Vienna Technical University)

105

thermo-konopíTepelná izolace

Tepelná izolace z konopí bude použita ve stropních konstrukcích zejména z důvodu nízké hmotnosti

• výborné tepelně-izolační vlastnosti• jednoduchá montáž (díky přesahu se izolace

do roštu dobře rozepře, a tak se sníží riziko tepelných mostů)

• oproti skelné vatě není manipulace s konopím zdraví nebezpečná

• čisté a bezprašné zpracování a výborná snášenlivost s pokožkou

• třída hořlavosti B2

rohože z thermo-konopí tl. 25cmλ = 0,040 (W/m2.K)

R = (0,25/0,04) + (0,025/0,091) = 6,55(m2.K/W) (konopí) + (OSB)

U = 1/R = 0,16 (W/m2.K)

λ .... Součinitel tepelné vodivostiU .... Součinitel prostupu tepla obvodové zdi R .... Tepelný odpor stavební konstrukce

U = 0,16 (W/m2.K)stropy odpovídají doporučeným hodnotám pro nízkoenergetický dům (0,16)

cena: 744 Kč /m2 vysoká cena je kompenzována úsporou na vytápění a rychlou a snadnou montáží.(srovnání Isover R tl. 24cm - 840 Kč/m2)

106

kuchyň a výdej jídla

107

bublinková fólie

Vlastnosti:

• velmi lehká• průhledná• 100% recyklovatelná,• odolná proti vlhkosti,• lehce použitelná,• dobré izolační schopnosti,• pružná a pevná,• opakovaně použitelná,• snadno formátovatelná ručními nástroji i formá-

tovacími stroji

Cena: 7 kč /m2(předpokládá se použití ve třech vrstvách)

Použití:

Nosnou konstrukci tvoří rošt z OSB desek, což vytváří uvnitř police. Zvenku je pak rošt obalen bublinkovou fólií. Jedná se o velmi levný materiál s dobrými izolačními vlastnostmi. Aplikace bude velmi jednoduchá a v případě poškození je možno překrýt místo novou vrstvou.

Tento typ konstrukce bude použit na tyto bloky:

• kuchyňka• místnost s pračkou• vrátnice• TV, knihovna a internetová místnost

příklady využití bublinkové fólie jako tepelné izolace

108

příklady “kontejnerové” architektury

109

kontejner

Zdůraznění vstupu do Nízkoprahového denního centra a do divadla. Jediná část budovy, která nebude kryta “deštníkem” skleníku. Je možno zakoupit použitý přepravní kontejner. Stejně jako u ostatních materiálů je nejdůležitějším kritériem výběru nízká pořizovací cena.

111

Literatura:

Listina základních práv a svobod

HRADECKÁ, V. , HRADECKÝ, I. Bezdomovectví – extrémní vyloučení, 1996 [on-line]

HRADECKÝ, I. a kol. Definice a typologie bezdom-ství, 2007 [on-line]

VACÍNOVÁ, T. Problematika bezdomovectví. I. Kol. Vybrané psychologické aspekty terénní sociální práce

HRADECKÝ, I. Profily bezdomovství v České re-publice: Proč spí lidé venku a kdo jsou ti lidé, 2005 [on-line]

PRŮDKOVÁ, T. Bezdomovectví, 2008

HAASOVÁ, J. Jak žijí v Olomouci ženy bez domova,

První mezináodní konference o bezdomovectví v Praze 2008, Sborník účastnických příspěvků

Národní zpráva o bezdomovství v České republice, 2006 [on-line]

NAGY, E. Nízkoenergetický ekologický dům, 2002

MINKE, G. Building with Earth, 2009

MINKE, G. Příručka hliněného stavebnictví, 2009

SUSKE, S. Ekologická architektura ve stínu mod-erny, 2008

WRIGHT, D. Natural solar architecture, 1978

ROAF, S. Ecohouse 2 – A Design Guide, 2003

FOŘTL, K. Občanské stavby – Stavby zdravotnické, 1999

FOŘTL, K. Zdravotnické stavby, 2009

SEDLÁČEK, J. TUREK, J. Občanské stavby, 1989

KOPECKÝ, M. Občianske budovy, 1991

NEUFERT, Navrhování staveb

FILIPIOVÁ, D. Život bez bariér, 1998

CRATerre, Tout autour de la terre, 2004 [on-line]

CRATerre, Block de terre comprimée, 1995[on-line]

CRATerre, Compressed earth blocks, 1998 [on-line]

CRATerre, Mayotte – Filiére blocs de terre compri-mée , 1998 [on-line]

www.google.cz

cs.wikipedia.org

www.archiweb.cz

terre.grenoble.archi.fr

www.equilibre38.com

www.cjmx.fr

www.maast.net

http://www.detail.de/artikel_publicly-supported-hous-ing-chile-alejandro-aravena_23058_En.htm

www.lacatonvassal.com

www.lesgrandsateliers.fr

www.lipsky-rollet.com

www.ruralstudio.com

http://romove.radio.cz/cz/clanek/21526

www.tart.cz/bublinkova-folie

gabion.sweb.cz

www.gastroart.cz

www.kronospan.cz

www.zenit.cz

http://www.betonikaplus.cz/katalog/silnicni-panely/

www.thermo-hanf.de

www.nadeje.cz

www.feantsa.org

www.olomouc.charita.cz

www.armadaspasy.cz

www.bezdomovci.estranky.cz

domov pro bezdomovce_sigmund vojtech_2010

Documents