Download - Lika karlovac cz
Lika – Karlovac
Lika – Karlovac Festival pohádek
Festival pohádekLika – Karlovac
Od Evropy
Senj
Klenovica
Brinje
Sv. Juraj
Biljevine
Jezerane
Ogulin
Josipdol
Saborsko
KrnjakVrbovsko
Ozalj
Karlovac
Duga Resa
Generalski Stol
Bosiljevo
Slunj
Rakovica
GrabovacLetinac
Dabar
Podum
Bilaj
Medak
Budak
Ljubovo
Krbava
Korenica
Vrpile
Prijeboj
Borje
Karlobag
MetajnaKolan
Rab
Novalja
St. Novalja
Pag
Gorica
Rtina Starigrad
Povljana
Prizna
Cesarica
Udbina
Lovinac
Sv. Rok
Donji Lapac
Prozor
Krasno
Starigrad
Lukovo
Goljak
D. KosinjLipovo Polje
Kosinjski Bakovac
Bakovac
Klanac
Smiljan
Trnovac
Jablanac G. Kosinj
KuterevoSinac
Vrhovine
chorvatsko
li-ka
Lika – Karlovac
Lika – Karlovac Festival pohádek
Festival pohádekLika – Karlovac
Od Evropy
Senj
Klenovica
Brinje
Sv. Juraj
Biljevine
Jezerane
Ogulin
Josipdol
Saborsko
KrnjakVrbovsko
Ozalj
Karlovac
Duga Resa
Generalski Stol
Bosiljevo
Slunj
Rakovica
GrabovacLetinac
Dabar
Podum
Bilaj
Medak
Budak
Ljubovo
Krbava
Korenica
Vrpile
Prijeboj
Borje
Karlobag
MetajnaKolan
Rab
Novalja
St. Novalja
Pag
Gorica
Rtina Starigrad
Povljana
Prizna
Cesarica
Udbina
Lovinac
Sv. Rok
Donji Lapac
Prozor
Krasno
Starigrad
Lukovo
Goljak
D. KosinjLipovo Polje
Kosinjski Bakovac
Bakovac
Klanac
Smiljan
Trnovac
Jablanac G. Kosinj
KuterevoSinac
Vrhovine
chorvatsko
li-ka
ra
sto
ke
oto
k pag
Don
ji La
pac
Udb
ina
Lovi
nac
Gos
pić
Baš
ke O
štar
ije
Smilj
an
Lun
Nov
alja
Cas
ka
Jabl
anac
Kra
sno
Ličk
i Osi
k
Peru
šić
Kor
enic
a
Vrho
vine
Kut
erev
o
Svet
i Jur
aj
Senj
Bri
nje
Rak
ovic
aSa
bors
ko
Plaš
ki
Slun
j
Josi
pdol
Ošt
arije
Toun
j
Ogu
lin
Krn
jak
Vojn
ić
Bar
ilovi
ć
Kar
lova
c
Gen
eral
ski S
tol
Bos
iljev
o
Dug
a R
esa
Rib
nik
Net
retić
Oza
lj
Dra
gani
ć
Oto
čac
Star
igra
d
Kar
loba
g
Star
a N
oval
ja
Cet
ingr
ad
ch
or
vats
ko
li-k
a
2223
24
35
1. M
ezin
árod
ní fe
stiv
al fo
lklo
ru,
ww
w.ka
-mff.
org
2. A
utoc
ross
, ww
w.rib
nick
a-do
lina.
com
3. V
inck
ovo,
ww
w.tz
-dug
ares
a.hr
4. M
ěsts
ké m
uzeu
m K
arlo
vac,
ww
w.gm
k.hr
5. D
ny p
iva,
ww
w.da
nipi
va.co
m6.
Ryb
olov
, ww
w.tz
kz.h
r7.
His
tori
a vi
va w
ww.
karlo
vac-
tour
istin
fo.h
r8.
Kar
lova
c m
ost w
ante
d,
ww
w.pr
omen
ada-
klub
.hr
9. Š
lech
tické
trhy
Dub
ovac
, w
ww.
karlo
vac-
tour
istin
fo.h
r 10
. Cyk
lopo
hádk
a, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr
11. B
icyk
liáda
Tři
jeze
ra, w
ww.
baba
roge
.hr
ww
w.ka
rlova
c-to
urist
info
.hr
12. D
ny z
elí,
ww
w.og
ulin
.hr
ww
w.ak
tivni
-odm
or.co
m
13. D
ny m
edu,
ww
w.og
ulin
.hr
14. Č
luny
na
Mre
žnic
i, w
ww.
tzkz
.hr
15. R
afti
ng, w
ww.
kanu
king
-ava
ntur
a.hr
16. F
oto
safa
ri, w
ww.
tzkz
.hr
17. N
aučn
á bo
tani
cká
stez
ka,
ww
w.tz
-gra
da-o
gulin
a.hr
18. O
gulin
ský
fest
ival
poh
ádek
, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr19
. Dět
ské
díln
y, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr20
. Ves
lová
ní n
a je
zeře
Sab
ljace
, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr21
. Pro
hlíd
ka, w
ww.
licko
senj
ska.
com
22. S
vadb
a v
Razt
okác
h,
ww
w.slu
nj-r
asto
ke.co
m23
. Lyž
ován
í, w
ww.
tzkz
.hr
24. P
lach
tění
, ww
w.tz
-sen
j.hr
25. S
amba
stic
o, w
ww.
tz-s
enj.h
r26
. Sáň
ková
ní, w
ww.
tzkz
.hr
27. L
ovec
tví,
ww
w.tz
kz.h
r28
. Och
utná
vka
sýrů
Slu
nj, w
ww.
tzkz
.hr
29. F
esti
val s
ever
ojad
rans
kých
sbor
ů (k
lap)
, w
ww.
senj
.hr
30. U
skoc
ké d
ny, w
ww.
tz-s
enj.h
r31
. Pál
enka
„rak
ie“,
ww
w.tz
kz.h
r32
. Maš
kary
, ww
w.ra
kovi
ca.h
r 33
. Fes
tiva
l Win
neto
ulan
d, w
ww.
rako
vica
.hr
34. R
ybář
ská
vese
lice
ve S
v.Ju
rji,
ww
w.tz
-sen
j.h35
. Výs
tup
na Z
áviž
an, w
ww.
tz-s
enj.h
r36
. Let
iště
Oto
čac,
ww
w.ot
ocac
.hr
37. S
třel
ectv
í, w
ww.
tzkz
.hr
38. D
ny lé
čivý
ch b
ylin
Kar
lova
cké ž
upy,
ww
w.ra
kovic
a.hr
39. J
ezde
cký
mar
aton
, ww
w.ra
kovi
ca.h
r40
. Ryb
olov
Sta
rigr
ad, w
ww.
tzkz
.hr
41. V
eleb
itsk
á bo
tani
cká
zahr
ada,
w
ww.
np-s
jeve
rni-v
eleb
it.hr
42. E
kolo
gick
o-et
nick
ý tr
h, w
ww.
tz-o
toca
c.hr
43. S
port
ovní
rybo
lov
na G
acce
, w
ww.
gack
a.hr
44. P
litvi
cký
mar
aton
, ww
w.tz
plitv
ice.
hr45
. Nau
čná
stez
ka S
tari
gra
d,
ww
w.ra
kovi
ca.h
r46
. Kut
erev
ka, w
ww.
tz-o
toca
c.hr
47. L
ov d
ivok
ých
pras
at, w
ww.
lova
c.inf
o48
. Lun
jská
oliv
iáda
, ww
w.tz
-nov
alja
.hr
49. S
urfa
ř, w
ww.
tz-s
enj.h
r50
. Pre
muž
ićev
a st
ezka
, ww
w.pp
-vel
ebit.
hr51
. Úto
čišt
ě med
víďa
t, w
ww.
kute
revo
-med
vjed
i.hr
52. R
osije
va k
olib
a, w
ww.
np-s
jeve
rni-v
eleb
it.hr
53. V
eslo
váni
na
jeze
ře K
rušć
ica,
w
ww.
licko
senj
ska.
com
ww
w.tz
-gra
da-o
gulin
a.hr
54. P
odzi
m v
Lic
e, w
ww.
tz-g
ospi
c.hr
55. S
pele
olog
ie, w
ww.
licko
senj
ska.
com
56. V
ýsta
va p
ažsk
é ov
ce a
sýrů
, w
ww.
tz-n
oval
ja.h
r57
. Vzp
omín
kové
cent
rum
Nik
ola T
esla
, w
ww.
mcn
ikol
ates
la.h
r58
. Lic
ké v
ýtva
rné
anál
e, g
ospi
c-on
line.
com
59. L
ický
med
, ww
w.lic
kose
njsk
a.co
m60
. Pot
ápěn
í, w
ww.
tz-n
oval
ja.h
r61
. Zrć
e, w
ww.
zrce
.hr
62. H
otel
Vel
ebno
, Baš
ke O
štar
ije,
ww
w.tz
-kar
loba
g.hr
63. M
uzeu
m L
iky,
gos
pic-
onlin
e.co
m64
. Lic
ké b
ram
bory
, ww
w.lo
vina
c.hr
65. P
láže
, ww
w.tz
-nov
alja
.hr
66. G
ospi
cké
hude
bní l
éto,
gos
pic-
onlin
e.co
m67
. Dny
bik
erů,
ww
w.tz
-gos
pic.h
r68
. Hor
olez
ectv
í, w
ww.
np-s
jeve
rni-v
eleb
it.hr
69. V
olné
leze
ní, w
ww.
pakl
enic
a.hr
70. L
ovec
tví,
ww
w.lic
kose
njsk
a.co
m71
. Trh
lick
ých
prod
uktů
, ww
w.gr
acac
.hr
ra
sto
ke
plit
vič
ka
jez
era
oto
k pag
du
bo
vac
no
vig
ra
d
đu
lin
po
no
r
sok
ola
c
neh
aj
luk
ina ja
ma
vel
iki k
oz
jak
kiz
a
deg
enia
vel
ebit
ica
leo
nto
pod
ium
a
lpin
um
lili
um
iris
c
ro
atic
a
tulo
ve
gr
ede
sim
on
ov
ića
sta
pin
a
bij
ele
i
sam
ar
ske
stij
ene
ch
or
vats
ko
li-k
a
zir
Don
ji La
pac
Udb
ina
Lovi
nac
Gos
pić
Baš
ke O
štar
ije
Smilj
an
Lun
Nov
alja
Cas
kaPriz
na
Jabl
anac
Kra
sno
Ličk
i Osi
k
Peru
šić
Kor
enic
a
Vrho
vine
Kut
erev
o
Svet
i Jur
aj
Senj
Bri
nje
Rak
ovic
aSa
bors
ko
Plaš
ki
Slun
j
Josi
pdol
Ošt
arije
Toun
j
Ogu
lin
Krn
jak
Vojn
ić
Bar
ilovi
ć
Kar
lova
c
Gen
eral
ski S
tol
Bos
iljev
o
Dug
a R
esa
Rib
nik
Net
retić
Oza
lj
Dra
gani
ć
Oto
čac
Star
igra
d
Kar
loba
g
Star
a N
oval
ja
Cet
ingr
ad
3 71
1. S
třed
ověk
é m
ěsto
Oza
lj, w
ww.
ozal
j.hr
2. O
zaljs
ko-v
ivod
insk
á vin
ná ce
sta,
ww
w.vin
ari-v
ocar
i-oza
lj.hr
3. M
unja
ra, w
ww.
ozal
j-tz.
hr
4. R
ibni
k, w
ww.
ribni
cka-
dolin
a.co
m
5. N
etre
tić,
ww
w.ne
tret
ic.h
r
6. D
ubov
ac, w
ww.
dubo
vac.i
nfo
7. D
uga
Resa
, ww
w.tz
-dug
ares
a.hr
8. K
arlo
vac,
ww
w.ka
rlova
c-to
urist
info
.hr
9. B
osilj
evo,
ww
w.bo
silje
vo.h
r
10. B
arilo
vić,
ww
w.op
cina
-bar
ilovi
c.hr
11. Đ
ulin
a pr
opas
t, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr
12. N
ovig
rad,
ww
w.ud
ruga
-kam
eleo
n.hr
13. B
ílé a
sam
arsk
é sk
ály,
ww
w.tz
kz.h
r
14. O
gulin
, ww
w.tz
-gra
da-o
gulin
a.hr
15. T
ounj
, ww
w.to
unj.h
r
16. T
ounj
ský
sýr,
volim
sir.co
m
17. Č
isté
řeky
, ww
w.tz
kz.h
r
18. R
ys (L
ynx
lynx
),
ww
w.np
-sje
vern
i-vel
ebit.
hr
19. P
rotě
ž (Le
onto
podi
um a
lpin
um),
20. V
lk (C
anis
lupu
s), w
ww.
life-
vuk.
hr
21. L
ilie
(Lili
um),
moj
cvije
t.hr
22. P
lašk
i, w
ww.
plas
ki-li
ka.co
m
23. S
lunj
, ww
w.tz
-slu
nj.h
r
24. R
asto
ke, w
ww.
tz-s
lunj
.hr
25. C
etin
grad
, ww
w.ce
tingr
ad.o
rg
26. S
rdel
a (S
ardi
na p
ilcha
rdus
),
ww
w.tz
-sen
j.hr
27. N
ehaj
, ww
w.tz
-sen
j.hr
28. S
okol
ac, w
ww.
brin
je.h
r
29. M
edvě
d (U
rsus
arc
tos)
, ww
w.br
inje
.hr
30. B
arać
evy
jesk
yně,
ww
w.ba
race
ve-s
pilje
.hr
31. S
enjs
ká k
ated
rála
, ww
w.tz
-sen
j.hr
32. P
stru
h (S
alm
o tr
utta
), w
ww.
gack
a.hr
33. K
osat
ec (I
ris)
, moj
cvije
t.hr
34. L
ický
dům
, ww
w.lic
kose
njsk
a.co
m
35. D
režn
ik, w
ww.
tzkz
.hr
36. Z
aviž
an,
ww
w.tz
-sen
j.hr/
plan
inar
ski-d
om-z
aviz
an
37. J
apod
ská
čepi
ce, w
ww.
udbi
na.co
m
38. O
toča
c, w
ww.
tz-o
toca
c.hr
39. S
lávk
a (M
ytilu
s gal
lopr
ovin
cial
is),
ww
w.tz
-sen
j.hr
40. L
ukin
a je
skyn
ě,
ww
w.sp
eleo
logi
ja.h
r/lu
kina
jam
a
41. S
vaty
ně M
atky
bož
í, w
ww.
kras
no.h
r
42. K
osin
jský
mis
ál, t
z-pe
rusic
.hr
43. G
acka
, ww
w.ga
cka.
hr
44. L
ická
ovc
e „p
ram
enka
“, w
ww.
hpa.
hr
45. P
litvi
cká
jeze
ra, n
p-pl
itvic
ka-je
zera
.hr
46. P
lješe
vick
é le
sy, w
ww.
plsa
vez.
hr
47. L
unjs
ká o
liva,
ww
w.lu
n.hr
48. L
un, w
ww.
lun.
hr
49. M
ořsk
á re
zerv
ace,
ww
w.tz
-nov
alja
.hr
50. V
elik
ý Ko
zjak
, ww
w.pp
-vel
ebit.
hr
51. Č
lově
čí ry
bka,
ww
w.sp
eleo
logi
ja.h
r
52. K
osin
jský
mos
t, w
ww.
licko
senj
ska.
com
53. J
apod
ská
náuš
nice
, ww
w.m
in-k
ultu
re.h
r
54. N
oval
jský
relik
viář
, ww
w.tz
-nov
alja
.hr
55. C
aska
, ww
w.tz
-nov
alja
.hr
56. V
eleb
itsk
á de
geni
e (D
egen
ija V
elib
itic
a),
hirc
.bot
anic
.hr
57. K
iza,
ww
w.pl
save
z.hr
58. J
esky
nní p
ark
Gra
bova
ča,
ww
w.pp
-gra
bova
ca.h
r
59. L
ički
Osi
k, w
ww.
tz-g
ospi
c.hr
60. A
ntic
ká n
alez
iště
, ww
w.am
zd.h
r
61. K
lášt
er sv
. Jos
efa,
ww
w.tz
-kar
loba
g.hr
62. B
aške
Ošt
arije
, ww
w.tz
-gos
pic.h
r
63. R
odný
dům
Ant
e St
arče
vić,
ww
w.tz
-gos
pic.h
r
64. G
ospi
ć, w
ww.
tz-g
ospi
c.hr
65. N
etop
ýři
(Chr
iopt
era)
,
ww
w.sp
eleo
logi
ja.h
r
66. J
ehlič
naté
lesy
, ww
w.hr
sum
e.hr
67. S
anpj
ero
(Zeu
s fab
er),
ww
w.tz
-nov
alja
.hr
68. P
ažsk
á kr
ajka
, ww
w.pa
g-to
urism
.hr
69. S
imon
ović
a St
apin
a, w
ww.
plsa
vez.
hr
70. M
irila
, ww
w.riv
ijera
-pak
leni
ca.h
r
71. Z
ir, w
ww.
licko
senj
ska.
com
72. H
ad „p
osko
k“ (V
iper
a am
mod
ytes
),
ww
w.pp
-vel
ebit.
hr
73. T
ulov
y st
ěny,
ww
w.pp
-vel
ebit.
hr
74. S
ladk
ovod
ní ry
by, w
ww.
licko
senj
ska.
com
75. Š
teka
vac
(Hal
iaee
tus a
lbic
illa)
,
ww
w.pp
-vel
ebit.
hr
ra
sto
ke
oto
k pag
Don
ji La
pac
Udb
ina
Lovi
nac
Gos
pić
Baš
ke O
štar
ije
Smilj
an
Lun
Nov
alja
Cas
ka
Jabl
anac
Kra
sno
Ličk
i Osi
k
Peru
šić
Kor
enic
a
Vrho
vine
Kut
erev
o
Svet
i Jur
aj
Senj
Bri
nje
Rak
ovic
aSa
bors
ko
Plaš
ki
Slun
j
Josi
pdol
Ošt
arije
Toun
j
Ogu
lin
Krn
jak
Vojn
ić
Bar
ilovi
ć
Kar
lova
c
Gen
eral
ski S
tol
Bos
iljev
o
Dug
a R
esa
Rib
nik
Net
retić
Oza
lj
Dra
gani
ć
Oto
čac
Star
igra
d
Kar
loba
g
Star
a N
oval
ja
Cet
ingr
ad
ch
or
vats
ko
li-k
a
2223
24
35
1. M
ezin
árod
ní fe
stiv
al fo
lklo
ru,
ww
w.ka
-mff.
org
2. A
utoc
ross
, ww
w.rib
nick
a-do
lina.
com
3. V
inck
ovo,
ww
w.tz
-dug
ares
a.hr
4. M
ěsts
ké m
uzeu
m K
arlo
vac,
ww
w.gm
k.hr
5. D
ny p
iva,
ww
w.da
nipi
va.co
m6.
Ryb
olov
, ww
w.tz
kz.h
r7.
His
tori
a vi
va w
ww.
karlo
vac-
tour
istin
fo.h
r8.
Kar
lova
c m
ost w
ante
d,
ww
w.pr
omen
ada-
klub
.hr
9. Š
lech
tické
trhy
Dub
ovac
, w
ww.
karlo
vac-
tour
istin
fo.h
r 10
. Cyk
lopo
hádk
a, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr
11. B
icyk
liáda
Tři
jeze
ra, w
ww.
baba
roge
.hr
ww
w.ka
rlova
c-to
urist
info
.hr
12. D
ny z
elí,
ww
w.og
ulin
.hr
ww
w.ak
tivni
-odm
or.co
m
13. D
ny m
edu,
ww
w.og
ulin
.hr
14. Č
luny
na
Mre
žnic
i, w
ww.
tzkz
.hr
15. R
afti
ng, w
ww.
kanu
king
-ava
ntur
a.hr
16. F
oto
safa
ri, w
ww.
tzkz
.hr
17. N
aučn
á bo
tani
cká
stez
ka,
ww
w.tz
-gra
da-o
gulin
a.hr
18. O
gulin
ský
fest
ival
poh
ádek
, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr19
. Dět
ské
díln
y, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr20
. Ves
lová
ní n
a je
zeře
Sab
ljace
, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr21
. Pro
hlíd
ka, w
ww.
licko
senj
ska.
com
22. S
vadb
a v
Razt
okác
h,
ww
w.slu
nj-r
asto
ke.co
m23
. Lyž
ován
í, w
ww.
tzkz
.hr
24. P
lach
tění
, ww
w.tz
-sen
j.hr
25. S
amba
stic
o, w
ww.
tz-s
enj.h
r26
. Sáň
ková
ní, w
ww.
tzkz
.hr
27. L
ovec
tví,
ww
w.tz
kz.h
r28
. Och
utná
vka
sýrů
Slu
nj, w
ww.
tzkz
.hr
29. F
esti
val s
ever
ojad
rans
kých
sbor
ů (k
lap)
, w
ww.
senj
.hr
30. U
skoc
ké d
ny, w
ww.
tz-s
enj.h
r31
. Pál
enka
„rak
ie“,
ww
w.tz
kz.h
r32
. Maš
kary
, ww
w.ra
kovi
ca.h
r 33
. Fes
tiva
l Win
neto
ulan
d, w
ww.
rako
vica
.hr
34. R
ybář
ská
vese
lice
ve S
v.Ju
rji,
ww
w.tz
-sen
j.h35
. Výs
tup
na Z
áviž
an, w
ww.
tz-s
enj.h
r36
. Let
iště
Oto
čac,
ww
w.ot
ocac
.hr
37. S
třel
ectv
í, w
ww.
tzkz
.hr
38. D
ny lé
čivý
ch b
ylin
Kar
lova
cké ž
upy,
ww
w.ra
kovic
a.hr
39. J
ezde
cký
mar
aton
, ww
w.ra
kovi
ca.h
r40
. Ryb
olov
Sta
rigr
ad, w
ww.
tzkz
.hr
41. V
eleb
itsk
á bo
tani
cká
zahr
ada,
w
ww.
np-s
jeve
rni-v
eleb
it.hr
42. E
kolo
gick
o-et
nick
ý tr
h, w
ww.
tz-o
toca
c.hr
43. S
port
ovní
rybo
lov
na G
acce
, w
ww.
gack
a.hr
44. P
litvi
cký
mar
aton
, ww
w.tz
plitv
ice.
hr45
. Nau
čná
stez
ka S
tari
gra
d,
ww
w.ra
kovi
ca.h
r46
. Kut
erev
ka, w
ww.
tz-o
toca
c.hr
47. L
ov d
ivok
ých
pras
at, w
ww.
lova
c.inf
o48
. Lun
jská
oliv
iáda
, ww
w.tz
-nov
alja
.hr
49. S
urfa
ř, w
ww.
tz-s
enj.h
r50
. Pre
muž
ićev
a st
ezka
, ww
w.pp
-vel
ebit.
hr51
. Úto
čišt
ě med
víďa
t, w
ww.
kute
revo
-med
vjed
i.hr
52. R
osije
va k
olib
a, w
ww.
np-s
jeve
rni-v
eleb
it.hr
53. V
eslo
váni
na
jeze
ře K
rušć
ica,
w
ww.
licko
senj
ska.
com
ww
w.tz
-gra
da-o
gulin
a.hr
54. P
odzi
m v
Lic
e, w
ww.
tz-g
ospi
c.hr
55. S
pele
olog
ie, w
ww.
licko
senj
ska.
com
56. V
ýsta
va p
ažsk
é ov
ce a
sýrů
, w
ww.
tz-n
oval
ja.h
r57
. Vzp
omín
kové
cent
rum
Nik
ola T
esla
, w
ww.
mcn
ikol
ates
la.h
r58
. Lic
ké v
ýtva
rné
anál
e, g
ospi
c-on
line.
com
59. L
ický
med
, ww
w.lic
kose
njsk
a.co
m60
. Pot
ápěn
í, w
ww.
tz-n
oval
ja.h
r61
. Zrć
e, w
ww.
zrce
.hr
62. H
otel
Vel
ebno
, Baš
ke O
štar
ije,
ww
w.tz
-kar
loba
g.hr
63. M
uzeu
m L
iky,
gos
pic-
onlin
e.co
m64
. Lic
ké b
ram
bory
, ww
w.lo
vina
c.hr
65. P
láže
, ww
w.tz
-nov
alja
.hr
66. G
ospi
cké
hude
bní l
éto,
gos
pic-
onlin
e.co
m67
. Dny
bik
erů,
ww
w.tz
-gos
pic.h
r68
. Hor
olez
ectv
í, w
ww.
np-s
jeve
rni-v
eleb
it.hr
69. V
olné
leze
ní, w
ww.
pakl
enic
a.hr
70. L
ovec
tví,
ww
w.lic
kose
njsk
a.co
m71
. Trh
lick
ých
prod
uktů
, ww
w.gr
acac
.hr
ra
sto
ke
plit
vič
ka
jez
era
oto
k pag
du
bo
vac
no
vig
ra
d
đu
lin
po
no
r
sok
ola
c
neh
aj
luk
ina ja
ma
vel
iki k
oz
jak
kiz
a
deg
enia
vel
ebit
ica
leo
nto
pod
ium
a
lpin
um
lili
um
iris
c
ro
atic
a
tulo
ve
gr
ede
sim
on
ov
ića
sta
pin
a
bij
ele
i
sam
ar
ske
stij
ene
ch
or
vats
ko
li-k
a
zir
Don
ji La
pac
Udb
ina
Lovi
nac
Gos
pić
Baš
ke O
štar
ije
Smilj
an
Lun
Nov
alja
Cas
kaPriz
na
Jabl
anac
Kra
sno
Ličk
i Osi
k
Peru
šić
Kor
enic
a
Vrho
vine
Kut
erev
o
Svet
i Jur
aj
Senj
Bri
nje
Rak
ovic
aSa
bors
ko
Plaš
ki
Slun
j
Josi
pdol
Ošt
arije
Toun
j
Ogu
lin
Krn
jak
Vojn
ić
Bar
ilovi
ć
Kar
lova
c
Gen
eral
ski S
tol
Bos
iljev
o
Dug
a R
esa
Rib
nik
Net
retić
Oza
lj
Dra
gani
ć
Oto
čac
Star
igra
d
Kar
loba
g
Star
a N
oval
ja
Cet
ingr
ad
3 71
1. S
třed
ověk
é m
ěsto
Oza
lj, w
ww.
ozal
j.hr
2. O
zaljs
ko-v
ivod
insk
á vin
ná ce
sta,
ww
w.vin
ari-v
ocar
i-oza
lj.hr
3. M
unja
ra, w
ww.
ozal
j-tz.
hr
4. R
ibni
k, w
ww.
ribni
cka-
dolin
a.co
m
5. N
etre
tić,
ww
w.ne
tret
ic.h
r
6. D
ubov
ac, w
ww.
dubo
vac.i
nfo
7. D
uga
Resa
, ww
w.tz
-dug
ares
a.hr
8. K
arlo
vac,
ww
w.ka
rlova
c-to
urist
info
.hr
9. B
osilj
evo,
ww
w.bo
silje
vo.h
r
10. B
arilo
vić,
ww
w.op
cina
-bar
ilovi
c.hr
11. Đ
ulin
a pr
opas
t, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr
12. N
ovig
rad,
ww
w.ud
ruga
-kam
eleo
n.hr
13. B
ílé a
sam
arsk
é sk
ály,
ww
w.tz
kz.h
r
14. O
gulin
, ww
w.tz
-gra
da-o
gulin
a.hr
15. T
ounj
, ww
w.to
unj.h
r
16. T
ounj
ský
sýr,
volim
sir.co
m
17. Č
isté
řeky
, ww
w.tz
kz.h
r
18. R
ys (L
ynx
lynx
),
ww
w.np
-sje
vern
i-vel
ebit.
hr
19. P
rotě
ž (Le
onto
podi
um a
lpin
um),
20. V
lk (C
anis
lupu
s), w
ww.
life-
vuk.
hr
21. L
ilie
(Lili
um),
moj
cvije
t.hr
22. P
lašk
i, w
ww.
plas
ki-li
ka.co
m
23. S
lunj
, ww
w.tz
-slu
nj.h
r
24. R
asto
ke, w
ww.
tz-s
lunj
.hr
25. C
etin
grad
, ww
w.ce
tingr
ad.o
rg
26. S
rdel
a (S
ardi
na p
ilcha
rdus
),
ww
w.tz
-sen
j.hr
27. N
ehaj
, ww
w.tz
-sen
j.hr
28. S
okol
ac, w
ww.
brin
je.h
r
29. M
edvě
d (U
rsus
arc
tos)
, ww
w.br
inje
.hr
30. B
arać
evy
jesk
yně,
ww
w.ba
race
ve-s
pilje
.hr
31. S
enjs
ká k
ated
rála
, ww
w.tz
-sen
j.hr
32. P
stru
h (S
alm
o tr
utta
), w
ww.
gack
a.hr
33. K
osat
ec (I
ris)
, moj
cvije
t.hr
34. L
ický
dům
, ww
w.lic
kose
njsk
a.co
m
35. D
režn
ik, w
ww.
tzkz
.hr
36. Z
aviž
an,
ww
w.tz
-sen
j.hr/
plan
inar
ski-d
om-z
aviz
an
37. J
apod
ská
čepi
ce, w
ww.
udbi
na.co
m
38. O
toča
c, w
ww.
tz-o
toca
c.hr
39. S
lávk
a (M
ytilu
s gal
lopr
ovin
cial
is),
ww
w.tz
-sen
j.hr
40. L
ukin
a je
skyn
ě,
ww
w.sp
eleo
logi
ja.h
r/lu
kina
jam
a
41. S
vaty
ně M
atky
bož
í, w
ww.
kras
no.h
r
42. K
osin
jský
mis
ál, t
z-pe
rusic
.hr
43. G
acka
, ww
w.ga
cka.
hr
44. L
ická
ovc
e „p
ram
enka
“, w
ww.
hpa.
hr
45. P
litvi
cká
jeze
ra, n
p-pl
itvic
ka-je
zera
.hr
46. P
lješe
vick
é le
sy, w
ww.
plsa
vez.
hr
47. L
unjs
ká o
liva,
ww
w.lu
n.hr
48. L
un, w
ww.
lun.
hr
49. M
ořsk
á re
zerv
ace,
ww
w.tz
-nov
alja
.hr
50. V
elik
ý Ko
zjak
, ww
w.pp
-vel
ebit.
hr
51. Č
lově
čí ry
bka,
ww
w.sp
eleo
logi
ja.h
r
52. K
osin
jský
mos
t, w
ww.
licko
senj
ska.
com
53. J
apod
ská
náuš
nice
, ww
w.m
in-k
ultu
re.h
r
54. N
oval
jský
relik
viář
, ww
w.tz
-nov
alja
.hr
55. C
aska
, ww
w.tz
-nov
alja
.hr
56. V
eleb
itsk
á de
geni
e (D
egen
ija V
elib
itic
a),
hirc
.bot
anic
.hr
57. K
iza,
ww
w.pl
save
z.hr
58. J
esky
nní p
ark
Gra
bova
ča,
ww
w.pp
-gra
bova
ca.h
r
59. L
ički
Osi
k, w
ww.
tz-g
ospi
c.hr
60. A
ntic
ká n
alez
iště
, ww
w.am
zd.h
r
61. K
lášt
er sv
. Jos
efa,
ww
w.tz
-kar
loba
g.hr
62. B
aške
Ošt
arije
, ww
w.tz
-gos
pic.h
r
63. R
odný
dům
Ant
e St
arče
vić,
ww
w.tz
-gos
pic.h
r
64. G
ospi
ć, w
ww.
tz-g
ospi
c.hr
65. N
etop
ýři
(Chr
iopt
era)
,
ww
w.sp
eleo
logi
ja.h
r
66. J
ehlič
naté
lesy
, ww
w.hr
sum
e.hr
67. S
anpj
ero
(Zeu
s fab
er),
ww
w.tz
-nov
alja
.hr
68. P
ažsk
á kr
ajka
, ww
w.pa
g-to
urism
.hr
69. S
imon
ović
a St
apin
a, w
ww.
plsa
vez.
hr
70. M
irila
, ww
w.riv
ijera
-pak
leni
ca.h
r
71. Z
ir, w
ww.
licko
senj
ska.
com
72. H
ad „p
osko
k“ (V
iper
a am
mod
ytes
),
ww
w.pp
-vel
ebit.
hr
73. T
ulov
y st
ěny,
ww
w.pp
-vel
ebit.
hr
74. S
ladk
ovod
ní ry
by, w
ww.
licko
senj
ska.
com
75. Š
teka
vac
(Hal
iaee
tus a
lbic
illa)
,
ww
w.pp
-vel
ebit.
hr
1
Kolik obdivuhodný je z jedné strany pohled na daleké moře, tolik z druhé strany překvapují dolomity, strmé prohlubně, propasti, temné soutěsky, hluboké lesy…
Dragutin Hirc (1853. – 1921.)přírodovědec, horolezec a cestopisec.
po Středozemí
2
Li-Ka
Cesta na JadranChampion of Globetrotter
Hranice řišíPanonské a alpské ozdoby
Nejhezčí hory, nejčistší mořeHory a moře radosti
Prvotni přírodaProstor trvalé přitažlivosti
Můj domov
Krasový skvost Vodní svět
Evropský prales Černý les
Lické brambory, ogulinské zelí Rodinné společenství
Město-muzeum Zrcadlo kultury
Ideální renesanční město Říční hvězda
Světová rezervace biosféry Krásné místo
Born a Lika Vládce blesků
Lun Divoký olivovník
Mořská pěna Bouře zážitků
Kámen s nápisem
Japodové Život na vodě
Hlaholské hnízdo Národní písmo
Svědek gramotnosti Město Frankopanů
Kontinuální osídlováni Prastaré město
Město Drežnik Pevnost
RibnikTvorba jazyku
Dubovac Známé tržiště
Bohatství tyrkysových jezer
LikaZemě vlků
Winnetou a orel Foto lovec medvědů
Zlatá leviceFair Play Trophy
Hajdučki kukovi
UskociNa Nehaju
Brána podzemí Đulina láska
Na turecké hranici Vojenská hranice
Rakovická vzpoura Povstání
PřístupJeskynní pevnosti
Pažský a lický sýr Ovce
Masopust a maškary Senjské karnevaly
UFOPažský trojúhelník
Novaljské pláže U tří moří
ZrćeDnem i nocí
4
6
8
10
12
14
16
18
20
22
24
26
28
30
32
34
36
38
40
42
44
46
48
50
52
54
56
58
60
62
64
66
68
70
72
74
76
78
3
Dream Waters
Tyrkysové řekyŘeka s nejkrásnějším pramenem
Jaro v Ozlju Ideální akvarel
Zelená údolí Čtyři řeky
Otočac Uprostřed řeky
Duga Resa Zahradní město
Gospić Vodonoska Marta
Baške Oštarije a Karlobag Kněz a válečník
Kultovní místa Oltář přírody
OgulinKolébka pohádky
Festival pohádek
Chráněná krajinná oblast Přebytek půvabu
Plitvická jezeraPod vodopádem perel
Samograd Palác z perel
Baračevy jeskyně Pohodně ve dvoranách
ŠtirovačaLes všemožných zázraků
Cisa a Novalja Potopené město
Bohorodička Svatá Marie
Od mysu Kijca do zátoky MandalinaKřišťálově průzračné
Zátoka Zavratnica
Bílé a Samarské skály Kouzelně krásné
Voňavý smil Různokvěté rostliny
Rastoke Víliny vlasy
Klek Uspaný obr
KuterevoMedvídci a tamburice
Krasno Podivuhodný květ
Velkolepý rekreační park
Cyklistika a rafting Cycling with Soul
Horolezectví a potápění Tracking with Heart
Světové dědictví
Kredity
Seznam zastupitelství Chrovatského turistického sdružení
80
82
84
86
88
90
92
94
96
98
100
102
104
106
108
110
112
114
116
118
120
122
124
126
128
130
132
134
136
138
139
140
4
Lika-Karlovac nejmladší, desátý turistický region Chorvatska vznikl spojením dvou žup, Karlovacké a Licko-senjské, které dopravně a geostrategicky spojují sever a jih Chorvatska.Region hraničí s dvěmi sousedními zeměmi, Slovinskem a Bo-snou a Hercegovinou a dotýká se i se třech chorvatských regi-onů: Středního Chorvatska, Kvarneru a Dalmácie-Zadaru.
Li-Ka
5
6
Cesta na Jadran Tímto prostorem prochází cesty, které od prehistorie spojují střední Evropu s pobřežím Jadranu a Středozemním mořem. Pravděpodobně i to povzbudilo karlovacké výzkumníky Mirka a Stjepana Seljany, aby se vydali do světa. Bratři Seljanové pod-nikali po roce 1899 významné geomorfologické a etnografické průzkumy po Africe a Jižní Americe a Mirko se před odchodem na ostatní kontinenty proslavil rychlou chůzí, když v roce 1898 přešel za sto dnů trasu od Sankt Petěrburgu do Paříže a získal titul Champion of Globetrotter.
Ljeto na Lujzijani – Léto na LujzijaněPrilišće i Netretić, červenwww.lujzijana.com
Gradski muzej KarlovacMěstské muzeum Karlovacwww.gmk.hr
Champion of Globetrotter
Historia vivaoživování známých osobností z karlo-vackých dějinKarlovacwww.historia-viva.hr
7
Krásy řek Karlovacké župy – Kupy, Korany, Mrežnice a Dobry, zalesněnost pohoří Veliké a Malé Kapely, zelený porost krasu, tranzitní poloha a bohaté historické dědictví jsou trvalými hodnotami a základem místního hospodářství. Čtyři řeky nabízí v každém ročním období jinou atmosféru, kterou návštěvník zažije při procházce po jejich březích, jízdě na kole, letním koupání, rybolovu nebo návštěvě nedalekých jeskyní a milovníci dobrodružství si mohou vyzkoušet rafting a kano-ing. Lesy nabízejí možnost foto safari, ale i pravého lovu různé zvěře. Oblast Karlovacké župy je od pradávna nejdůležitějším tranzitním územím mezi severním Chorvatskem a přímořím. Tak se i město Karlovac od samého založení v roce 1579
stává strategickým, hospodářským a dopravním centrem hraničářského i civilního Chorvatska a důležitým dopravním uzlem. Vedle historických cest Karoliny (Karlovac-Bakar, stavěné 1726 -1733), Jozefiny (Karlovac-Senj, 1775-1779), Lu-jzijany (Karlovac-Rijeka, 1805-1813) a Rudolfiny (Ogulin-Novi Vinodolski, 1874), Karlovac i župa v současnosti získávají moderní dálnici, která spojuje podunajské země s Jaderským mořem.
Čtyři řekymezinárodní etno & jazz festivalKarlovac, červen, červenecwww.tzkz.hr
8
Hranice říší Bouřlivou historii připomíná veliké množství opevnění. Stará města, tvrze, stopy uprchlíků v jeskyních… dodnes svědčí o tom, že zde po staletí hraničily dvě veliké říše, Habsburská a Osmanská.
Panonské a alpské ozdobyŽupská přehlídka původního folkloruOgulin, začátkem červnawww.ogulin.hr
Výstavba karlovacké tvrze zahájena 13. července 1579
Generál Ivan Ferenberg byl prvním velitelem Karlovce
Ferenbergův pramen, vodní čerpací stanice na Borlinu, pojmenovaná podle prvního velitele města.
Ples mileniaoslava narozenin města
9
Dlouholetá válčení měla velmi špatný vliv na rozvoj, obzvláště industrializaci, proto je tato oblast dodnes řídce obydlena. Přesto pro dnešní generaci zůstaly zachovány přírodní hod-noty a tradiční způsob života. Na prostoru Karlovacké župy se spojují přírodní rysy alpské, panonské a krasové oblasti. O tom spojení svědčí i bohaté etnologické dědictví. Lidové kroje Pokuplja jsou přechodem mezi panonskou přezdobe-ností a alpskou jednoduchostí zdobení, která má vlastní míru elegance. Pokupské rohaté čepce a krajka “jalba”, vypovídají o vlivu středověké lidové i dvorní kultury, obzvláště pěstované v knížecí rodině Frankopanů. Ostatní část župy etnograficky připadá dinarickému areálu a kroje jsou možná vytvářené i
pod vlivem prehistorické japodské kultury. Muzea Karlovce, Ogulinu a Ozlju občas vystavují i několik století staré kroje, je-jichž jednotlivé detaily ženy dodnes rády nosí. Na přechodné rysy tohoto kraje poukazuje i tradiční architektura. Časté jsou domy staršího typu na kopci i v údolí, stavěné ze dřeva nebo kamene, lépe řečeno z jednoho i druhého materiálu, podle toho co v dané oblasti bylo dostupné.
10
Nejhezčí hory a nejčistější moře. Málokde je člověk současně tak přivržený horám i moři a ony tak hluboce vtisknuté do jeho nitra jako v Licko-senjské župě.
Nej
hezč
í cho
rvat
ské
poho
ří V
eleb
it, a
ne
jčist
ější
část
moř
e s
Page
m
Hory a moře radosti
Veslování na Liceregata na řece LicePerušić, květenhttp://tz-perusic.hr
Gospické hudební létokoncerty vážné hudbyGospić, červen – červenecwww.gospic-online.com
Lické výtvarné análeVýstava obrazůMuzeum Liky, Gospić, říjen – listopad – prosinec www.gospic-online.com
11
Jak jinak by to i mohlo být na prostoru, kde se podél 150 kilometrů dynamicky prolínají největší a nejkrásnější pohoří Velebit a nejčistší část moře s Pagem, jedním z nejčlenitějších jadranských ostrovů. S obrovsky přitažlivou silou Velebitu a moře, dávnověká spojitost zdejších lidí a přírody je výsledkem i zvláštní energie, která obíhá horskou a středozemní eko-logickou soustavou ve spleti krasu, slunce a bóry. Západní kontinentální část župy podle přírodních rysů připadá horskému Chorvatsku a celý tento prostor má charakteristiku porostlého krasu, v jehož krajině se střídají rozmanitě zelené tóny lesů a luk doplněné modří povrchových vod, zatímco
krasové podzemí, obzvlášť ve střední části, oplývá speleolo-gickými objekty.
Gac
ka v
sou
časn
osti
získ
ává
zpět
svoj
i idn
titu
Dyn
amic
ké p
rolín
ání p
ohoř
í s m
ořem
12
Prvotní příroda Okouzleni procházíme stezkou pod hřebeny, nad propastí, přes loučky a údolíčka, přes kamenné mosty, můstky a ochozy, kolem teprve vzrostlých smrků a nesetlelých pařezů mlčky, abychom nenarušily ticho kolem nás.
Dr. Ante Rukavina (1928. – 1994.) veterinář, horolezec a milovník Velebitu.
Prostor trvalé přitažlivosti
Dyn
amic
ký p
ejzá
ž je
zvl
áštn
ím
znam
ením
toho
to p
rost
oru
Premužićeva stezkapřístup do srdce Velebitu bez velikých výstupůwww.pp-velebit.hr
Mýt
ické
úze
mí
chor
vats
kých
hor
vžd
y fa
scin
uje
Eko-etno trhmed, sýr, léčivé byliny, rakije, mar-meládyOtočac, červenecwww.tz-otocac.hr
13
Za dávných časů pouze nejstatečnější obchodníci a pastev-ci měli odvahu klestit cesty mezi skalními stěnami. První kvalitnější cesty byly vyznačeny v XVIII. století, odkdy posiluje hospodářská a kulturní výměna mezi dvěma, dříve téměř zcela rozdělenými světy. I dnes, kdy je výstavbou tunelu sv. Roka útroba Velebitu konečně probita, s úctou vzpomínáme na sněhem pokrytá a bórou bičovaná horská sedla: Vratniku, Velikého Alanu, Ontarijských vrat, Malého Alanu a Prezidu. Přesto mnohá tajemství Velebitu by nikdy obyčejným náv-štěvníkům nebyla dostupná, kdyby nebylo milovníků přírody-horolezců a vědců, kteří upravili a označili četné horské cesty a stezky, z nichž nejznámější je šedesát kilometrů dlouhá
Premužićeva stezka (budovaná 1930 -1933), která umožňu-je každému dosáhnout vrcholů tohoto mýtického pohoří, projít výšiny vykreslené v překrásných krasových tvarech, od nejmenších útvarů po nejvyšší skalní trámoví, kotlinky, věže a kamenné sloupy. Tato stezka spojuje člověka s původní divočinou a člověk, který tudy prochází, se stává přítelem hor a hory přítelem člověka. Pojmenovaná je podle projektanta, lesního inženýra Ante Premužiće (1889-1979), ještě jednoho milovníka Velebitu.
Prem
užić
eva
stez
ka p
roch
ází v
rcho
lky
seve
rníh
o a
stře
dníh
o ve
lebi
tuH
ory,
moř
e, je
zera
a ř
eky,
to
je L
icko
-sen
jská
župa
14
Ó, pohleďte na její krásu, vy hvězdy udivené,To je můj domov, můj je domov!
Silvije Strahimir Kranjčević (1865. – 1908.) chorvatský básník
Můj domov
15
16
Krasový skvost Šestnáct co jezer, co nádrží, třicítka větších i menších vodopádů, čtyři potoky, jedna řeka, množství kopců a pahorků s něžnými dolinami a hrůzostrašnými propastmi, pralesy a bujná zeleň a kromě všeho i pitná voda jakou by i Bozi pili, krášlí toto perpetum mobile vodního světa.
Adolf Veber Tkalčević (1825. – 1889.) záhřebský kanovník, jazykovědec, spisovatel a politik
Vodní světPlitvický maratónPlitvická jezera, červenwww.np-plitvicka-jezera.hrwww.tzplitvice.hr
Orchideje - 55 druhů, tři druhy maso-žravých rostlin
Popsáno kolem 1400 rostlinných druhů, z čehož 72 endemických
Lesní pokrývku tvoří buk, jedle, smrk, javor, jasan, borovice a jiné stromy
Velké množství savců - medvěd, rys, vlk, divoká kočka, srna, jelen, divoké prase, jezevec, bílá kuna, kuna lesní, vydra…
17
V Chorvatsku je veliké množství krásných vod, klidných i te-koucích, pomalých i divokých, velikých i malých, povrchových i podzemních, ale Plitvická jezera jsou jedinečná. Málokde je vliv vody tak výrazný jako v této části dinarického krasu, kde ve velkolepém procesu tvoření i ničení tvaruje povrch i podzemí vápencového podloží. Nejzářivějším příkladem této tvůrčí symbiózy kamene a vody v krasu jsou nepochybně Plitvická jezera, nejstarší chorvatský národní park a přírodní památka na seznamu světového přírodního dědictví UNESCA.
Vědeckým výzkumem potvrzena přítomnost 321 druhů motýlů, 2 druhy raků, sedm druhů ryb, 12 druhů obojživelníků, 13 druhů plazů, 157 druhů ptáků, 20 druhů netopýrů….
18
Evropský prales Mozaikovitě se na malých plochách mohou vidět všechny vývojové fáze evropského pralesa: jeho nejlepší období, období stárnutí, období rozpadu a omlazování a nakonec období mladého lesa. Jsou zde jedle i smrky, které přesahují výšku 50 metrů.
Černý les
Klepina dulibasmrkový a bukový pralesZvláštní rezervace lesní vegetace Štirovača
Čorkovo údolínejhezčí prales Dinarid: buk, jedle, smrkZvláštní rezervace lesní vegetace
19
V tomto regionu se nacházejí dva pralesy. Jeden prales je v Klepině dulibi a druhý v Čorkově údolí. Klepina duliba je známá chladnou vodou štirovackého pramene a osobitá čerstvým horským vzduchem a bohatstvím rostlinného a živočišného světa. Prales Čorkovo údolí v Národním parku Plitvická jezera je jedním z nejhezčích a nejzachovalejších pralesů na prostoru Dinarid, který se rozvíjel bez většího vlivu člověka. Prostírá se na 84 hektarech a tvoří ho smíšený bukovo-jedlový dinárský les. (E.5.2.1.As. Omphalodo-Fagetum Ht. 1950). Vyznačuje se osobitým krasovým reliéfem, ve kterém se nachází kotlinky, příkopy, srázy i kamenné bloky. Prales představuje školu přírodní dokonalosti se zcela stabilní
a trvalou lesní ekologickou soustavou. Zvláštní rezervací lesní vegetace byl prohlášen v roce 1965.
20
Lické brambory, ogulinské zelí V dnešní době převahy města a jeho atomizovaného odcizeného způsobu života, relaxace v Licko-senjské a Karlovacké župě s lidmi, kteří pěstují a zachovávají tradiční hodnoty, působí jako návrat do klidné, dobré a uvolňující minulosti.
Srub
, dře
věné
stav
ení,
kter
é m
á kv
ůli n
erov
ném
u te
rénu
kam
enno
u po
dezd
ívku
Rodinné společenství
Dny zelífestival ogulinského kyselého zelíOgulin, záříwww.ogulin.hr
Podzim v Licetradice, zvyky a jídloGospić, říjenwww.tz-gospic.hr
Zimní pohádkaOgulin, prosinecwww.tz-grada-ogulina.hr
Lické brambory na nejlepší cestě k trendu; kvalitou jsou bez konkurence v celém Chorvatsku
Lická rakije – slivovice se v přiměřeném množství může považo-vat za pomocný léčebný prostředek
21
Tento dojem doplňují i tradiční předměty, které zde nejsou pouze muzejními exponáty, ale lidé je každodenně používají. A zatímco jsou lidové kroje a tradice ve většině západních zemí dávno zapomenuty, zde jsou charakteristické přikrývky, tlusté vlněné punčochy mošny a brašničky dodnes přítomné a zdá se, že se na ně usmívá i světlá budoucnost. Jsou důležitými detaily obrazu venkovské idyly, bezesporu základního rysu budoucího licko-karlovackého turizmu. Při pouhém pohledu na domácí potraviny – brambory, zelí, polentu, uzené maso, sýr, med, domácí rakiji – je jasné, do jaké míry jsou tyto produkty součástí silné regionální identity, která se v době neosobní globální konfekce stává stále důležitějším
činitelem přitažlivosti. Zvláštnost místních specialit se zakládá především na ekologické čistotě a způsobu přípravy, které se přenáší z pokolení na pokolení. Díky tomu se lické brambory a ogulinské kyselé zelí staly dalekoznámým lickým trendem.
22
Město-muzeum Vrstevnatý historický rozvoj tohoto regionu je nejvýraznější v Senji, přímořském městě-muzeu, významném národně kulturním ohnisku již od středověku.
Zrcadlo kultury
Festival severojadranských klap (sborů) Senj, červenecwww.senj.hr
Senj
je n
ejst
arším
měs
tem
v s
ever
ní č
ásti
chor
-va
tské
ho Ja
dran
u
23
Umístěný na úpatí Velebitu, Senj je největším městem mezi Rijekou a Zadarem a možná i nejstarší přímořské město mezi Istrií a Dalmácií. Senj, zrcadlo kultury severního Jadranu, dal naší vlasti mnohé význačné osobnosti a zvlášť impozantní je seznam literátů. Ze Senje pochází veliká chorvatská literární jména: nejvýznamnější chorvatský básník realizmu Silvie Strahimir Kranjčević (1865-1908), romanopisec a novelista Vjenceslav Novak (1859-1905), spisovatel a novinář Milutin Cihlar Nehajev (1880-1931) a spisovatel, historik a jazykovědec Pavao Ritter Vitezović (1652-1713).
Mno
zí s
piso
vate
lé u
míst
ili d
ěj sv
ých
děl d
o m
ěsta
Sen
je
24
Ideální renesanční město V povodí Korany, Kupy, Mrežnice a Dobry je v XVI. století vybu-dováno ideální renesanční město ve tvaru šesticípé hvězdy. I fortifikačně i urbánně je Karlovac perlou italské stavební školy, kterou angažovala Válečná rada v Grazu. Prostor uvnitř mo-hutných bastionů a hradeb byl rozčleněný do 24 pravidelných bloků. V centru města se nacházela kasárna s muničním skla-dem, katolický i pravoslavný kostel.
Říční hvězdaOslava narozenin města Karlovcekulturní, zábavné a sportovní akceKarlovac, 13. červencewww.karlovac.hr
Karlstadt festivalKarlovac, červen – červenecwww.karlovac-touristinfo.hr
Jarní promenádykvětinový trh, promenádní koncerty, tradiční výrobky, fiakryKarlovac, duben – květenwww.karlovac-touristinfo.hr
Kar
lova
c by
l zal
ožen
jako
tvr
z v
XVI.
stol
.
Hvě
zda,
půd
orys
pev
nost
i
25
Kvůli obraně před tureckými nájezdy byla na majetku Zrin-ských pod starým městem Dubovcem zahájena 13. července 1579 výstavba veliké pevnosti. Stavbu vedl známý stavitel Martin Gambon. Jméno Karlovac (Carlstadt) město dostalo na počest zakladatele, rakouského arcivévody Karla Habsbur-ského. Historický osud Karlovce byl určen podvojností jeho prostoru: zde se současně vytvářely hranice a křižovatky cest, vodních i pozemních. Již v prvních desetiletích XVIII. století a zvlášť poté, co byli Turci zahnáni z Korany dále na východ, se město šíří mimo hradby. Otevírá se i takzvaná Obilní ma-gistrála: v Karlovci se panonské obilí dovezené po Sávě a Ko-raně překládá z obilných lodí na koňské povozy a po cestách
Karolině, Lujzijaně a Jozefině odváží do terstského, rijeckého, bakarského a senjského přístavu. Karlovac se stává ohniskem městského života a kultury a tím se světu otevírají i krásy celého regionu. V průběhu těchto významných změn baron Nikola Vranyczany zakládá v Karlovci roku 1854 Karlovacký pivovar, který dodnes vyrábí Karlovacké pivo, známé a oblí-bené i mimo hranice Chorvatska.
Jako
v Ša
šel,
Pano
ram
a Ka
rlovc
a, 1
874.
26
Světová rezervace biosféry Co je to za krásné místo mezi malebnými skalnatými masivy….uprostřed tolika kamenných tvarů, obelisků všeho druhu, věží a věžiček a oblých balvanů odraných větry a zubatých od blesků!
Dr. Ante Rukavina (1928. – 1994.) veterinář, horolezec a milovník Velebitu
Pohl
ed z
e Zá
viža
nu v
e sm
ěru
Kvar
ner-
skýc
h os
trov
ůLi
ka-K
arlo
vac,
vyn
ikaj
ící k
valit
a vo
dy a
oso
bitá
sv
ěžes
t hor
skéh
o vz
duch
u
Krásné místoVýstupy ze stezky vede několik výstupůna Gromovaču, Crikvenu, Šatorinu
Horské objektyPD (Horská chata) Zavižan, PK Alan, Rossijeva koliba
Výstup na Zavižan bicykliádaSenj – Zavižan, červen www.tz-senj.hr
27
Příroda zde spojila jednotlivé krásy a atrakce v jedinečnou mo-zaiku, nejkrásnější horskou ekologickou soustavu v Chorvatsku a zcela jistě i jednu z nejhezčích na světě – pohoří Velebit. V dotyku moře s kontinentem se v jeho floře a fauně nacházejí kromě rysů Dinarid, kterým připadá, také rysy středozemního, alpského a i panonsko-peripanonského prostoru. Proto se nelze divit, že UNESCO Velebit pro geomorfologickou výjimeč-nost a biologickou rozmanitost zařadil do svého seznamu a celý prohlásil Světovou rezervací biosféry. A skutečně, kamkoliv se podíváte, uvidíte hrdé vrcholy, bílé vápencové skály, kotliny a prohlubně, narazíte na hluboké propasti a jeskyně, objevíte rostliny, které jste ještě nikdy neviděli…
Jehl
ična
tý k
ompl
ex
Štiro
vačk
ého
pral
esa
Boha
tstv
í ros
tlinn
ého
a ži
voči
šnéh
o sv
ěta
kráš
lí Št
irova
ču
28
Born a Lika Když jako dítě pozoroval blesky, jak sjíždí po skalách Velebitu, Nikola Tesla hluboko v sobě rozvíjel myšlenku, jakým způsobem by se dala přírodní energie využít pro dobro lidí. Myšlenka, která mu pro výboj několika milionů voltů co vyrobil a zahlu-šující doprovodné hřmění, které bylo slyšet dvacítku kilometrů daleko od jeho laboratoře v Colorado Springs, jednoho dne při-nese přezdívku „vládce blesků“.
Vzp
omín
kové
cen
trum
Nik
ola
Tesl
a
Vládce blesků
Vzpomínkové centrum Nikola Teslavěda, umění, turizmusSmiljanwww.mcnikolatesla.hr
Lick
ý ro
dný
kraj
Nik
oly
Tesl
y
29
I v Evropě jsou ještě kraje, kde si člověk připadá velmi maličkým v poměru s nezkrotitelnou silou přírody, ještě jsou oblasti, kde sníh, led, bóra, hory a divočina rozhodují o osudu člověka, který se je musí naučit respektovat, aby přežil. Kontrast hor a krasových polí, nepřehledných lesů a holých vápencových srázů, modře bórou protkaného moře a bělost členitého kamenitého pobřeží ostrova Pagu, to je skica Licko-senjské župy. Možná právě toto okolí a úzká spojitost zdejších lidí s přírodou, byly rozhodující pro zrození Nikoly Tesly
– světového génia, vědce a vynálezce více než 700 patentů především z oblasti elektromagnetizmu, narozeného v roce
1856 v malé vsi Smiljanu na úpatí Velebitu, nejkrásnějšího chorvatského pohoří.
Tesl
ova
výzk
umná
sta
nice
v C
olor
ado
Sprin
gs (v
e zm
enše
ném
měř
ítku)
189
9-19
00
Z po
zůst
alos
ti l
ické
ho c
hlap
ce,
věde
ckéh
o vi
zion
áře
Nik
ola
Tesl
a, sy
nony
mum
vel
ikýc
h el
ektr
otec
hnic
kých
obj
evů
Mul
tim
ediá
lní c
entr
um
prez
entu
je T
eslů
v ži
vot a
obj
evy
Dok
umen
tárn
í mat
eriá
l, do
posu
d vě
tšin
ou n
ezve
řejn
ěný
30
LunNa ostrově Pagu najdeme výjimečný olivový olej, získaný z malých plodů ojedinělých divokých olivovníků z Lunu, místa na konci úzkého, jako jehla protaženého severozápadního cípu ostrova. Kolem půldruhého tisíce stromů původního divokého olivovníku na téměř dvaceti pěti hektarech staletých olivových hájů, se zelená navzdory tomuto kamenitému ostrovu.
Arc
hite
ktur
a př
írodn
ích
tvar
ů:
směs
dře
va a
kam
ene
Kole
m 1
500
stro
mů
vyn
ikaj
ícíc
h ve
likos
tí a
fant
astic
kým
i tva
ry
Obl
ast d
ivok
ých
oliv
ovní
ků n
a Lu
nu je
ch
ráně
na ja
ko re
zerv
ace
od ro
ku 1
963
Divoký olivovník
Lunské olivové slavnostipořad zasvěcený olivám a olivovému olejikvětenwww.tz-novalja.hr
Cesta olivovými hájiprocházka, při které se užívá v koře-nech z biblických časůwww.tz-novalja.hr
31
Divoký olivovník – Olea oleaster – dosahuje výšky až osmi metrů. Lokalita lunských, nebo jak místní říkají, lunjských olivových hájů je pro botanické a estetické hodnoty chráněna již více než čtyřicet let jako botanická rezervace, jediná toho druhu na Jadranu. Lun je velikou vzácností i ve světovém rámci. Kromě Řecka a Izraele nikde jinde neexistují takové násady divokých olivovníků a lunská má prvenství pro koncentraci stromů a jejich stáří. Nepochybné hodnoty tohoto prostředí jsou ve velké míře zachovalá autentičnost stavebnictví a krajiny, tradiční způsob života především nabídka zdravé domácí stravy. V krásách tohoto podnebí budete užívat nejen od května do září, ale i ve zbylé části
roku a to i tehdy, kdy příroda předvádí svoji moc divokou bórou nebo těžkými jižními větry. Lunské olivovníky obvykle nerodí velké množství plodů, ale zato je olej výjimečné kvality. Nejstarší stromy byly zasazeny již před 1500 léty, ta skutečnost svědčí o tradici pěstování oliv na Pagu a kde je tradice, tu je bezpochyby i kvalita.
Dře
vo to
hoto
oliv
ovní
ku s
e po
užív
alo
k vý
robě
náb
ytku
a ře
zbář
ství
Plod
y ol
iv, č
erst
vé i
upra
vené
různ
ými z
půso
by,
jsou
důl
ežito
u so
učás
tí jíd
la
Tisí
ce s
trom
ů na
dva
cítc
e he
ktar
ech
zem
ě
32
Mořská pěna Pravá bouře zážitků očekává každého, kdo přijde do tohoto kraje a rozhodne se zůstat několik dnů. Dynamická krajina a nejrůznější výzvy se dají srovnat se silou bóry, větru, který jako žádný jiný čistí ovzduší.
Bouře zážitků
Horské auto závodyKarlobag, květenwww.tz-karlobag.hr
Senjské letní hrySenj, červenwww.tz-senj.hr
Sambasticofestival sambySenj, červenecwww.tz-senj.hr
Moto setkáníSenj, červenwww.tz-senj.hr
Neh
aj-t
vrz,
strá
žkyn
ě Se
nje,
Vel
ebit
ský
průl
iv a
ost
rov
Krk
33
Fascinující jsou zimní obrazy zpěněného moře a ledem oko-vaného senjského nábřeží, jehož zamrzlý maják připomíná hrdé senjské uskoky, válečníky, kteří se při nočních hlídkách museli řetězem připoutávat k nezničitelným stěnám nepo-kořené Nehaj-tvrze, aby je bóra neodnesla. Zcela jiná situace je v létě. Tehdy bóra jen občas nažene vlny k pobřeží a přináší doušek svěžesti do podvelebitských osad a povzbuzuje četné turisty, milovníky této krajiny, aby se probrali z dřímoty a věnovali aktivnímu odpočinku, pro který je na podvelebit-ském přímoří velké množství příležitostí, od horolezectví, cyklistiky a výletů podél pobřeží nebo na zalesněnou severní stranu, po návštěvy nedalekých ostrovů.
Zam
asko
vané
pos
tavy
v k
aždé
ulič
ce
34
Na cestě z Kosinja do Štirovače se prochází kolem vodního pramene na Begovači. Tisíc šest set metrů dále po cestě, třicet kroků vlevo, stojí pět metrů vysoká a sedm metrů široká skála, na které je vyklesán latinský nápis oznamující, že tu kdysi byla hranice mezi pradávnými kmeny Ortoplinců a Parentinců. Liburnské Ortoplince zmiňují antičtí spisovatelé Ptolomeus a Plinius a jejich území se zřejmě prostíralo od tohoto hraničního kamene směrem na západ až k moři.
Kámen s nápisem
35
Parentinci, o kterých se ví pouze na základě tohoto nápisu, pravděpodobně žili na východ od pramene Begovače, kolem dolního povodí Liky a možná jejich hlavním sídlištěm byl Kosinj Gornji.
36
Japodové Jazyk Japodů, národa, který zde žil před třemi tisíci léty, zůstal téměř neznámý; jedinou stopou o něm jsou náhrobní nápisy (tafonymy), římské seznamy japodských osad a zaznamenaná japodská jména okolních řek. Podle těchto nedostatečných údajů se zdá, že původní japodský jazyk byl přechodným tvarem mezi jazykem Panonců a jižnějších, čistokrevných Ilyrů.
Japo
dská
kul
tura
byl
a ve
lmi ž
ivá
a bo
hatá
Japo
dové
, ily
rské
ple
men
o, o
sidlo
valo
úz
emí G
acky
Život na voděAdvent v Otočcivánoční kouzlo v údolí GackyOtočac, prosinecwww.otocac.hr
Hliněná válečná jízdaKolapijanci, sbírka mohylMěstské muzeum Karlovacgradski-muzej-karlovacwww.gmk.hrwww.mdc.hr/karlovac
Ateliér Janja Goramísto pátrání po ztraceném japod-ském pokladuwww.janjagora.com
Dny GackyOtočac, červen – červenecwww.tz-otocac.hr
37
Japodové (lat. lapodes, řecky lapydoi) jsou ilyrská plemena, která žila na území mezi řekami Kupou (antická Colapis) a Unou (Oeneus) a mezi Velebitem (Mons Baebius) a Vinodolem (Valdevinum). V jejich již značně rozvité společnosti byli nejdůležitější horníci, kováři, sedláci, pastýři a válečníci. Je známo, že chovali dobytek i drobné zvířectvo, a z rostlinných kultur pěstovali obilniny a luštěniny. Jejich náhrdelníky z kovu a jantaru, spirálovité a trojhranné přívěsky jsou atraktivní dodnes. Vzhledem k tomu, že japodský rodný kraj byl bohatý horskými lesy, selská obydlí byla především dřevěná a tak se z nich prakticky nic nezachovalo. Kamenné domy se stavěly pouze ve městech, která se většinou
nacházela na vrcholcích kopců a měla až 3000 obyvatel. Hlavní a největší japodská města byla: hlavní město Metulum u Josipdolu, Monetium (hradiště Humac) u Brinje, Avendo (Latica) u Kompolje, Arupium (Vital) u Lického Prozoru a mnohá jiná. Dosud je mezi Kupou a Unou objeveno asi osmdesát jejich hradišť. Méně jsou známí Kolapijané, plemeno, které v železném období osidlovalo Pokuplje a po němž jsme v Chorvatsku zdědili jedinečnou malou armádu hliněných jezdeckých idolů.
Kouz
lo p
říro
dy, d
o kt
eré
se č
lově
k ha
rmon
icky
zač
leni
l
Zele
né lo
uky
a ře
ka o
pálo
vé b
arvy
Jant
arov
é a
skle
něné
špe
rky,
kul
tura
zp
raco
vání
měd
i
38
Hlaholské hnízdo Od XII. stol. hlaholice – písmo, které pravděpodobně vzniklo ještě v IX. stol. pro potřebu pokřesťanštění Slovanů – existuje již jen na území Chorvatska a zvlášť rozvité je v senjské oblasti. V Senji fungovala i hlaholská tiskárna, založená kolem roku 1494, která byla jednou z prvních tiskáren v celé jihovýchodní Evropě.
Senj
je z
nám
ý hl
ahol
icí,
písm
u z
IX. s
tol.
Rom
ánsk
á ka
tedr
ála
Nan
ebev
zetí
Pann
y M
arie
byl
a po
stav
ena
v ro
ce 1
169
Kosi
njsk
á ti
skár
na v
ydal
a v
roce
148
3 pr
vní k
nihu
v c
horv
atsk
ém ja
zyce
Národní písmoMěstské muzeum Senjv goticko-renesančním paláci ze XIV. – XV. stol.www.tz-senj.hr
Senjská deskasbírka hlaholice a hlaholského tiskařstvíwww.tz-senj.hr
Senjské koncertní večeryslavnost vážné hudbySenj, červenec – srpenwww.tz-senj.hr
39
Na základě povolení papeže Inocenta IV. z roku 1248, mohl senjský biskup jako jediný v katolickém světě používat hlaholici a slovanský jazyk při liturgii. To bylo nové povzbuzení pro rozvoj hlaholského písma během XIV. a XV. století. Vytrvalý boj o zachování hlaholice senjští hlaholité okorunovali založením hlaholské tiskárny, jedné z nejdůležitějších chorvatských kulturních institucí XV. století. Hlaholice se totiž mohla jako živé písmo zachovat pouze pokud sledovala dosahy latinky a proto necelých třicet let po vydání Gutenbergovy Bible, naši hlaholité v roce 1483 vydali první tištěnou knihu v hlaholici a v roce 1494 založili i významnou senjskou tiskárnu. O zakořenění hlaholice v Senji
a okolí svědčí i hlaholský nápis na kameni, odhalený v roce 1964 při rekonstrukci Nehaj-tvrze, zřejmě inventář starého kostelíka, objeveného v základech tvrze, protože tzv. Senjská deska je pravděpodobně stejně stará jako Bašćanská.
Hla
holic
e by
la v
Sen
ji ná
rodn
ím
písm
em
Muz
ejní
sbí
rky
hla
holic
e a
hlah
ol-
skéh
o tis
kařs
tví
Hla
hols
ké p
ísm
o v
Senj
i a o
kolí
pečl
ivě
stře
žili
mni
ši
40
Svědek gramotnosti Pevnosti, zámky a pozůstatky starých hradišť jsou svědky jak gramotnosti tak i kultury této oblasti. Obzvlášť období, kdy byla rodina Frankopanů na vrcholu moci a slávy. Modruš byl v XV. století důležitým centrem chorvatské gramotnosti a hlaholice a v XVII. století ráz chorvatské kultuře dodává „Ozaljský kruh“.
Zříc
enin
y kd
ysi v
ýzna
mné
ho st
aréh
o m
ěsta
Nov
igra
duK
amen
ný m
ost
přes
řeku
Dob
ru n
a K
arol
insk
é ce
stě,
XV
III. s
tole
tí
Město Frankopanů
Frankopanské letní večeryzábavná akceOgulin, červenwww.radio-ogulin.hr
Cyklopohádkajízda na kolech Trasou bájeOgulin, červenwww.tz-grada-ogulina.hrwww.babaroge.hr
41
Kníže Bernardin Frankopan (1453-1529), pán Modruše a stavitel Ogulinu, je jedním z šlechticů, kteří organizovali obranu Chorvatska v době nejtěžších tureckých nájezdů. Ve známém „Hovoru pro Chorvatsko“ (Oratio pro Croatia) žádá v roce 1522 od papeže Hadriána VI. o pomoc evropských sil a v tomtéž roce se obrací se stejným požadavkem na německý sněm v Norimberku. Ozaljský kruh představují řeholník a lexikograf Ivan Belostenec, básnířka hraběnka Ana Katarina Zrinská roz. Frankopan (Bosiljevo kolem 1625), její manžel hrabě Petar Zrinský, bán a vojevůdce a Anin nevlastní bratr Fran Krsto Frankopan (Bosiljevo 1643), šlechtic, válečník a básník, oba chorvatští bohatýři jako
spiklenci v roce 1671 popraveni ve Vídeňském Novém Městě. Robustní zříceniny starých měst jako je Modruš, Slunj nebo Cetingrad vítají návštěvníka, který projíždí historickými cestami. Právě v rekonstrukci, pouhých deset kilometrů od Dubovce, se na staré Karolinské cestě nachází ještě jedno frankopanské město, Novigrad na Dobri. Nedaleko něho je i dobře zachovalý kamenný most, vrstevník historické cesty. V roce 1783 šlechtici Patačići zde hostí císaře Josefa II., který objížděl pohraniční oblasti císařství.
Bájn
á kr
ajin
a pa
hork
ů a
tvrz
í
Zale
sněn
é ze
lené
kop
ce n
ad
řeko
u D
obro
uSt
ará
Cír
kevn
í ves
s fa
rním
kos
tele
m,
star
ou šk
olou
a o
becn
ím ú
řade
m
42
Kontinuální osidlování Prastaré město Ozalj, později zařazené mezi 100 nejvýznamnějších archeologických nalezišť Chorvatska, je jedním z nejpůsobivějších svědectví kontinuálního osidlování.Prastaré město
Středověké město Ozaljpřestavěné na palác v XVIII. stol.www.ozalj.hr
Domovské muzeumumístěné v paláciwww.ozalj.hr
Soko
lac
, sta
ré m
ěsto
u B
rinje
43
Z vrstevnaté výstavby je nutné vyčlenit vstupní věž, kterou dal postavit Juraj Zrinský a do které se vchází přes pradávný, do roku 1821 zvedací most. Nikola Šubić Zrinský (1508-1566), který padl v hrdinské obraně Sigetu při pochodu sultána Sulejmana I. na Vídeň, je stavitelem Paláce přímo nad ozaljským útesem, v němž se spojuje gotická a renesanční stylistika a grafity v interiéru svědčí o houževnatosti hlaholice. Vzorně zařízená románská obranná věž, nazývaná také Babonić-věž, se opírá o barokované severní křídlo. První zápisy jména Drežnik se datují z XII. stol. a pozemky starochorvatské farnosti Drežnik a župa Drežnik jako feudální panství jsou zmiňovány v mnohých dokumentech od XIII. do XV. století.
Staré město Drežnik je vybudováno koncem XV. století kvůli strategickým potřebám. Během XVI. a XVII. stol. je tato oblast pod tureckou nadvládou a v poslední veliké protiturecké válce v roce 1788 je město osvobozeno a stává se součástí Vojenské hranice.
Prvn
í záp
isy
jmén
a D
režn
ik s
e da
tují
z XI
I. st
ol.
Stře
dově
ké m
ěsto
Oza
lj by
lo v
XV
III.
stol
. pře
stav
ěné
na z
ámek
44
Město Drežnik Středověké město Drežnik na skále nad strmým kaňonem řeky Korany je zmiňováno ve starých zdrojích již v roce 1185. Byl majetkem různých pánů, Nelepićů, Gisingovaců, Babonićů a od roku 1321 knížat Krčkých, pozdějších Frankopanů, kteří ho dodatečně opevnili, ale v roce 1592 stejně padl pod nadvládu Turků. V poslední protiturecké bitvě 1788 po dvoudenním obléhání a silné dělostřelbě rakouských císařských jednotek byl osvobozen a zařazen do Vojenské hranice.
PevnostNaučná stezka Staré město (Stari grad)Na 2000 m dlouhé stezce kaňonem řeky Korany od Drežniku do Autokepmu Korana se návštěvníci seznámí s rostlinným a živočišným světem a s geologickou strukturou kaňonu.www.rakovica.hr
Jezdecký maratónjezdeckými stezkami rakovického a plitvického kraje a okolních prostranství Rakovica, červenwww.rakovica.hrwww.jelovklanac.com
45
Umístěné na severním břehu Korany, město bylo článkem řetězce fortifikací pro obranu proti Turkům, kordonu, podle čeho tato oblast i dostala jméno Kordun. Staré město má nepravidelný, čtvercový tvar a kamenné hradby s dvěma čtyřúhelnými a jednou okrouhlou věží, která se nachází na severní straně. Když pominulo turecké nebezpečí, pevnost rychle ztrácí důležitost a propadá, ale z obnovené drežničké věže budou mít návštěvníci pohled na okolí stejný, jako kdysi její vojenské posádky. Dnešní Drežnik je maličká osada a dobré místo pro odpočinek na cestě z kontinentálního do přímořského Chorvatska. Kromě skvělé nabídky jídel, mezi nimiž vynikají rybí speciality a zvěřina, okolí a přírodní krásy
poskytují specifický zážitek a tak zůstane milovníkům klidu, relaxace, dlouhých procházek a čistého vzduchu trvalou vzpomínkou.
Dny léčivých bylin Karlovacké župyVýstavně-prodejní akceRakovica, záříwww.rakovica.hr
Mod
ruš
byl v
XV.
stol
etí d
ůlež
itým
cen
trem
ch
orva
tské
gra
mot
nost
i a h
laho
lice
46
Ribnik Jako vzácný příklad opevněné budovy v nížině stojí Ribnik, se stále viditelným ochranným vodním příkopem (později rybníkem), který se zavodňoval z potoka Obrha. Nedaleko Ribniku se narodil teolog, jazykovědec a politický myslitel Juraj Križanić, jehož přáním bylo vytvořit jazyk srozumitelný všem Slovanům.
Tvorba jazyku
Motocrosszávody v Ribnikuwww.ribnicka-dolina.com
47
Jeden z prvních přímluvčích panslovanské ideje, Juraj Križanić (1618 -1683) věřil, že je rozkol mezi křesťany škodlivý pro slovanský svět. Doufal, že by se Slované s pomocí Ruska mohli osvobodit od tureckého jařma a německého nebezpečí a pozvednout jako veliký národ. S tou myšlenkou i odjel do Ruska, kde byl místo podpory vyhnán na 15 let na Sibiř, ale nepodlehl malomyslnosti a bavil se psaním. Psal o specifické směsici různých slovanských jazyků v jazyce, který sám vymyslel tak, aby byl srozumitelný všem Slovanům a napsal i gramatiku toho jazyku, ve které se zrcadlí i ideje ozaljského literárního kruhu. Ve svém nejvýznamnějším díle Politice a
jiných pracích, vyložil četné výrazně pokrokové ekonomické a politické myšlenky. Po návratu z Ruska se zastavil v Polsku. Padl v řadách polského vojska při obraně Vídně proti tureckému obležení.
Star
é m
ěsto
Rib
nik,
„vo
dní“
hra
d u
stra
tegi
cky
důle
žité
obc
hodn
í ces
tyV
mal
ém p
odvo
dním
údo
lí, k
dysi
s hl
ubok
ým
přík
opy
kole
m p
evný
ch h
rade
b
48
Dubovac Na kopci u řeky Kupy se nad městem Karlovacem tyčí hradi-ště Dubovac, jedna z nejhezčích a nejzachovalejších památek chorvatského feudálního stavitelství. Dubovac býval i známým tržištěm, kde se obchodovalo především s mořskou solí, pokup-ským a i slavonským obilím.
Známé tržištěŠlechtické tržiště DubovacStředověký jarmark: tradiční řemesla, prezentace umění a dovednosti XVI. stol. – střelectví, lidové tance, bubeníci, knoflíkáři, oživené dějiny Ušlechtilého kraje DubovackéhoStaré město Dubovac, Karlovac květen – červenwww.karlovac-touristinfo.hrwww.dubovac.info
Karlovac most wantedmezinárodní soutěž v breakdanc Karlovac, květen www.promenada-klub.hr
49
Opevněné město vyrostlo na místě prehistorické akropole. Byly zde nalezeny pozůstatky sídlišť od mladší doby kamenné až po dobu bronzovou (třetí až první tisíciletí před naším letopočtem). Předpokládá se, že Dubovac byl jedním z nejdůležitějších středisek Kolapianů, národa, který na území dnešního Pokuplja dosáhl v prvním tisíciletí před naším le-topočtem poměrně vysoké úrovně kulturního rozvoje. Z po-zůstatků jeho osad vznikla mohyla, na které byla ve XII. století postavena kruhová věž dubovacké obecní správy. Proto je i samotný pahorek a nejen hradiště na něm významné památ-kové dědictví. Dubovac v XV. století získává stavbou hradeb, čtvercové obranné věže (dnes široko daleko nejlepší vyhlídka)
a tří kruhových věží, ráz renesanční pevnosti. Majiteli byli sla-vonští šlechtici Sudarové, Frankopané, Zrínští a Gašpar Šubić Peranský. Od roku 1671 do příchodu Francouzů v roce 1809, byli majiteli města karlovačtí generálové a v roce 1837 ho odkoupil hrabě Laval Nugent a obnovil v duchu romanismu (cimbuří na věžích a hradbách). Město se znovu obnovovalo od roku 1952 do roku 1963 (architektka Greta Jurišić) podle plánu M. Stiera z roku 1657 a grafickému nákresu z konce XVIII. století.
50
Světoznámá Plitvická jezera, nejstarší chorvatský národní park a jediný z našich národních parků na seznamu světového přírodního dědictví UNESCA, jsou nejlepší ukázkou složení krasové hydrografie na světě. Zde nám příroda názorně předvádí vznik krápníkových útvarů, přes jejichž bariéry co dělí 16 kaskádovitě položených jezer, se z jednoho do druhého přelévá tyrkysová voda. Vrcholem tohoto přírodního souladu je vodopád potoka Plitvice, jehož vody kolmým pádem z téměř 80 metrů, tvarují údolí řeky Korany.
Bohatství tyrkysových jezer
51
52
Lika Podle jednoho výkladu, jméno Lika pochází z řeckého slova „likos“, což znamená vlk. A vlk jménem Lik, který vyrostl u ekologa Pavla Balenoviće, je první evropskou ukázkou, že s XXI. stoletím nastává doba, která mění vztah civilizace a divočiny, člověka a zvířete. Proto není divu, že dokumentárním filmem „Vlk a člověk“, v němž odhaluje intimní citový život těchto představitelů divočiny, Davis Wallace (BBC), získává světovou veřejnost.
Vyt
í vlk
ů ve
vel
ebit
ské
váni
ci
Vlc
i jso
u st
ále
příto
mní
v o
blas
ti Li
kyJm
éno
Lika
poc
hází
od
řeck
ého
slov
a lik
os, c
ož z
nam
ená
vlk
Země vlků
Mezinárodní svaz pro zachování přírody (IUCN)Vlci jsou na Červeném seznamu chorvatských savců
53
Teprve s příchodem třetího tisíciletí znovu objevujeme, že zvěř se dá ochočit přátelstvím a nejen to. Film BBC odhaluje potlačený charakter vlka, který probuzený může být - přátelský. Není to pouze instinkt, ale velkou roli hraje i vlčí inteligence: ve velebitské vánici, sněžné bezvýchodné situaci, Lik podobně jako ovčácký pes, přebírá roli vůdce a odvádí Balenoviće zavátými horskými stezkami do bezpečného cíle. Balenović dokazuje, že je možné zvěř ochočit „důvěrným partnerstvím“. Důvěrné partnerství je uskutečnitelné a nutné k dosažení nových forem soužití člověka s přírodou, takových, které zaručují zachování Modré planety a
udržitelný rozvoj lidské společnosti, vzkazují lický vlk Lika a jeho člověčí přítel.
Bale
novi
ć a
Lik,
dův
ěrné
par
tner
ství
Vlc
i jso
u na
sez
nam
u oh
rože
ných
dr
uhů
V C
horv
atsk
u ži
je o
d 18
0 do
230
vlč
ích
jedi
nců
54
Winnetou a orel Pro naši dobu ojedinělý jev Pavla Balenoviće, který našel společnou řeč s vlky, stejně jako otevření azylu pro opuštěná medvíďata v podvelebitské vsi Kuterevu, jsou příklady vzbuzující naději, že člověk a příroda si jednoho dne upřímně podají ruku.
Biot
op m
edvě
dů d
ává
příle
žito
st ro
zvoj
i eko
-tu
rizm
u
Hně
dý m
edvě
d, v
ysok
á zv
ěř li
ckéh
o be
zces
tí
Foto lovec medvědů
Dny meduvýstavně-prodejní akceOgulin, prosinecwww.ogulin.hr
Azyl pro medvíďatazaložený v roce 2002 s cílem záchrany medvědích sirotků Kuterevowww.kuterevo-medvjedi.hr
55
Draví ptáci nejlépe načrtávají surovou přitažlivost pohoří – Velebitu, Malé a Veliké Kapely a Ličké Plješivice, které nám připomínají pradávné zákony přírody, v níž je nutné být rozhodný, vytrvalý a silný aby se mohlo obstát. Každý živočišný druh zde má jasně určené místo v potravinovém řetězci, vytvářejíc tak jedinou správnou rovnováhu, tu přirozenou. Proto v dnešní době ekologicky osvícení návštěvníci se stále častěji vydávají s fotoaparátem na lov vysoké zvěře lického bezcestí – tmavého medvěda, vlka, divokého prasete, lišky, divoké kočky, rysa, nebo na představitele plazů, ostrého poskoka, hrdého vládce
kamenitého krasu a dravých ptáků jako jsou orel a sokol. Tímto způsobem přenechávají přírodě, aby impresivní fauně tohoto prostranství vládla podle svých, přírodních zákonů.
Fasc
inuj
ící p
ejzá
že s
e st
řídaj
í v
mal
ých
vzdá
leno
stec
hH
orsk
é ob
last
i kd
e ži
jí m
edvě
di, v
lci
a ry
sové
56
Zlatá levice Zlatá levice, mistr světa (1979) a třikrát mistr Evropy ve hře mužských párů a vicemistr světa 1975 v konkurenci jednotlivců, Antun Stipančić Tova, vítěz Fair Play Trophy R. Bergmann, byl světoobčanem.
Bicykliáda Tři jezeraOgulin, červenwww.babaroge.hrwww.tz-grada-ogulina.hr
Mezinárodní festival folkloruKarlovac, červenecwww.ka-mff.org
Mezinárodní etno-jazz festivalKarlovac, červen – červenecwww.karlovac-touristinfo.hr
Fair Play Trophy
57
Budou si ho pamatovat generace stolních tenistů všech konti-nentů, generace, které hrály s ním i proti němu a nebo užívaly v jeho mistrovských kouscích u zeleného stolu. Vynikajícími sportovními výsledky Tova zanechal nesmazatelnou stopu a stal se součástí chorvatské i světové sportovní historie i své Duge Resy, městečka známého textilní výrobou. Duga Resa s okolím je oblastí neobvykle přitažlivé krásy, na přechodu z jehličnatých lesů Gorskog kotaru do krasových formací s hluboko vrytými, bujně zarostlými dolinami a prostrannými loukami v povodí řeky Mrežnice. Nedaleký kopec Vinica (321 m), umožňuje příjemnou chůzi (promenáda Tušmer) nebo jízdu na kole, jak po lehkých horských stezkách, tak podél
modrozelené krasavice Mrežnice, která barvou, čistou vodou, vápencovými bariérami, kaskádami, peřejemi a vodopády při-tahuje plavce, rybáře a všechny ostatní milovníky řek.
58
Hajdučki kukovi (Hajducké boky)
Chráněnou krajinnou oblast Hajducké a Rožanske kukove tvoří vysoké skalní masivy a hluboké kotliny. Rožanská sku-pina je o něco větší a přístupnější než těžko průchodný ostrý kras sousedních Hajduckých kukova, protože její západní stranou prochází známá Premužićeva stezka, mistrovské dílo starých kamenických mistrů. Kukove rozděluje vysoké hor-ské sedlo Lubenovačké brány. Do některých částí Chráněné krajinné oblasti ještě nevstoupila lidská noha, což jí dodává kouzlo čehosi neznámého a tajemného. Tento specifický reliéf
59
výrazného krasu vytváří jednu z nejneprůchodnějších oblastí Velebitu. Kukovi byly bezpečným úkrytem hajduků, slavných zbojníků, oslavovaných v epických lidových písních a podle nich jsou i pojmenovány.
60
Uskoci Tvrz Nehaj uskokům sloužila jako vojenská pevnost a místo, z kterého bránili město Senj a připravovali útoky a Osmany a Benátčany.
Usk
ocká
tvr
z le
gend
ární
Neh
ajU
skoc
i z to
hoto
míst
a na
pada
li O
sman
y a
Bená
tčan
y
Na NehajuJako andělská podoba strážceKoruna korunuje čelo tvojeTam kde se slavný Nehaj,Nad tebou nachýlil!
S. S. Kranjčević z básně Senju-gradu (Městu Senji)
Uskocké dnyakce oživených dějinSenj, červenecwww.tz-senj.hr
Uskocká formacevystupuje v různých kulturních akcíchSenjwww.tz-senj.hr
61
Uskoci byli vojensky organizované sdružení, vytvořené upr-chlíky z chorvatských, hercegovských a bosenských oblastí, které padly do rukou Osmanů. Osmanská válečná tažení na Liku a Chorvatské přímoří obzvlášť zesílila v první polovině XVI. století. Tehdy kraj kolem Senje zcela zpustnul a samotné město se stalo útočištěm uprchlíků z okupovaných území. Z uprchlíků se vytváří vojenské formace, známí senjští uskoci, kteří již začátkem XVII. stol. úspěšně brání Senj a způsobují těžké ztráty jak Osmanům, tak i Benátčanům při jejich ta-žení na chorvatské kraje pod rakouskou vládou. Pro potřeby obrany byla na kopci Trbušnjak v roce 1558 pod dohledem kapitána a generála chorvatské Vojenské hranice, Ivana Len-
koviće, dokončena výstavba tvrze Nehaj a do ní umístěna uskocká posádka. Pro hrdinský odpor mnohokrát silnějšímu nepříteli, tito stateční bojovníci vstoupili do dějin a jako le-genda i do národních písní. V současné době je ve tvrzi Nehaj několik stálých výstav a jedna z nich je věnována i uskokům. Mimo senjské městské hradby se kdysi nacházely kostely a je-ště nějaké objekty. V době budování tvrze Nehaj, byly všechny tyto stavby zbořeny a materiál použit k výstavbě tvrze.
Tvrz
Neh
aj b
yla
post
aven
a na
ko
pci T
rbuš
njak
v ro
ce 1
558
62
Brána podzemí Đulina propast v Ogulinu, do které se ponořuje řeka Dobra, aby se po několika kilometrech znovu vynořila na povrch, je pojme-nována, podle ústního podání ze XVI. stol. po nešťastné dívce Đule neboli Zulejce ze šlechtické rodiny Gušićů. Đula skočila do propasti, když se doslechla, že v boji s Osmany zahynul mladý krajišký kapitán, kterého milovala bez ohledu na odpor svých rodičů, protože byl chudého původu.
Ze s
věta
báj
í po
cház
í vět
šina
míst
ních
jmen
Něk
terá
mís
tní j
mén
a po
cház
ejí z
báj
í a
lege
nd
Đulina láskaĐulina propast a jeskyně Medvedicapodzemní jeskynní soustavawww.speleologija.hr/DjulaMedvedica
Domovské muzeum města Ogulinunejbohatší sbírka horolezectví a alpi-nistiky v Chorvatsku ve Frankopanské tvrziwww.ogulin.hr/grad/muzej.htmwww.ogulin-uciliste.hr
Dny chorvatské slavice Ilme de Murskékulturní akce na památku operní zpěvačkyOgulin, únorwww.ogulin-uciliste.hr
Den města Ogulinučetné událostiOgulin, 14. záříwww.ogulin.hr
63
Đulina propast se nachází uprostřed Ogulinu a je zakončením malebného kaňonu řeky Dobry, která se ponořuje do země pod 40 metrů vysokou skálou. Propast je zároveň největším vchodem do soustavy jeskyní Đulin ponor – Medvedica (neboli Đula – Medvedica), nejdelší speleologické soustavy v Chorvatsku, s celkovou horizontální délkou chodby přes 16 km. Ogulin je jediným městem v Chorvatsku a mezi vzácnými na světě, které je postavené doslova nad jeskynními dvorana-mi a chodbami bohatými vodou a vápencovými ozdobami. Nejdelší jeskynní chodba prochází pod hlavní ogulinskou ulicí (ulice Bernardina Frankopana). Vstupní části soustavy, Đula, Medvedica a Badanj se nachází uprostřed města a známé jsou
již po staletí. Ogulinské podzemí vždy přitahovalo pozornost jeho obyvatel a povzbuzovalo fantazii. Đulinu propast a Med-vědici zmiňovali ve svých dílech mnozí chorvatští i zahraniční přírodovědci, obzvlášť od XIX. století, ale nevcházeli hlouběji do jejich vnitrozemí. První průzkumy provedli geologové Josip Poljak (1926) a Mirko Malez (1956 - 1957).
Ogu
lin b
yl p
osta
ven
nad
jesk
ynní
mi d
vora
nam
i
Spel
eolo
gové
dáv
ají j
mén
a je
skyn
ním
pr
osto
rům
a v
ýzdo
bě
64
Na turecké hranici Vojenská hranice je název speciálně organizovaného pohra-ničního území Chorvatska, které kvůli obraně před tureckými nájezdy začal zřizovat již král Matyáš Korvinský (vládl 1443
-1490), a v období Habsburské monarchie přerostlo v ohromnou válečnou provincii, podřízenou císařské válečné radě a tím, kromě menší části, vyjmuté z moci bána a chorvatského sněmu.
Vojenská hraniceMuzeum sbírky výzbroje vlastenecké válkyKarlovac – Turanjwww.ka-net.net/muzej/muzej.html
Veslařská regatajezero SabljaciOgulin, záříwww.vsz.hr
Bicykliáda Ogulinskými stezkamiOgulin, záříwww.babaroge.hr na Petrově hořewww.tz-grada-ogulina.hr
65
V období od XVI. do začátku XIX. století Vojenská hranice byla rozdělena na několik generálských oblastí. Karlovacký generalát zaujímal veliké prostranství mezi řekou Kupou a mořem, tak zvanou Chorvatskou hranici, ke které se v roce 1712 připojuje nově osvobozená Lika a Krbava. Po zřízení mo-derní vojenské formace polovinou XVIII. století, se Karlovacký generalát rozděluje na Lický (Gospić), Otočký, Ogulinský a Slunjský pluk. Hraničáři, jejichž hlavním úkolem byla obrana a válčení, měli výsadní práva na rozdíl od selského obyvatelstva. Vojenská hranice byla znovu začleněna do chorvatského poli-tického systému teprve v roce 1881, dlouho poté co pominu-lo turecké nebezpečí.
66
Rakovická vzpoura V rakovickém kraji vzplanulo 7. října 1871 pod vedením li-dového tribuna Eugena Kvaternika, Ante Rakijaše a Rade Čuiće ozbrojené povstání, známé jako Rakovická vzpoura.Povstání
Dny okresu RakovicaTuristicko-zábavná akceRakovica, srpenwww.rakovica.hr
67
Byla to reakce na Chorvatsko-uherskou smlouvu z roku 1868, kterou byly zklamány naděje chorvatského národa, že v rámci Habsburské monarchie bude mít zajištěnou samosprávu a celistvost. Vzpoury se zúčastnili i Chorvaté i Srbové tohoto kraje. V malém místě Rakovici, v zájezdním hostinci Plitvice, byl zřízen generální štáb národní chorvatské armády a zde Dočasná chorvatská národní vláda vydala první prohlášení. Povstání bylo brzy potlačeno a vůdci pobiti, ale Rakovická vzpoura se hluboce vryla do povědomí lidu a posílila touhu po samostatném chorvatském státu. Vzhledem k tomu, že se Rakovica nachází u severního vstupu do Národního parku Plitvická jezera, svými ubytovacími kapacitami (kempy, hotel,
penziony, malé rodinné restaurace s ubytováním, soukromé ubytování) a nabídkou aktivního odpočinku (cyklostezky, naučná stezka, jezdectví, jeskyně, mlýnice; off road, paintball, střelectví…), spadá mezi turisticky nejdynamičtější obce v této části Chorvatska.
68
Přístup V Chorvatsku bylo dosud nalezeno více než 50 opevněných jeskyní, výjimečně zajímavých pozůstatků evrop-ských dějin. Nejvíce jeskyní upravených k obraně, ko-lem třiceti, se nachází na karlovackém území.
Jeskynní pevnostiDny sýrusrpen, Rakovicawww.rakovica.hr
OPG Novkovićvýroba ochutnávka sýrůwww.tzkz.hr/hr/gastro/opg-novkovic
Všec
hny
jesk
yně
prav
děpo
dobn
ě ne
byly
obj
even
é
Lidé
toho
to k
raje
byl
i dob
rým
i vál
eční
ky
69
Největší počet opevněných jeskyní a polojeskyní je umístěn v soutěskách horních toků Korany a Mrežnice. Pravděpodobně nebyly ani všechny nalezeny, nebo po hradbách nezůstaly žádné stopy a jsou případy, že se takové někdejší jeskyně propadly. Jeskynní pevnosti jsou podivuhodným příkladem stavitelského umění a němí svědci boje obyčejných lidí těchto prostranství, sedláků a vojáků, kteří se v nich skrývali při boji proti nepřátelům. Nepřítelem, před kterým se národ skrýval, byli především cizí dobyvatelé, ale často i zpupná domácí šlechta a důstojnictvo. V historických zdrojích jsou tyto je-skyně zmiňovány zřídkakdy, což je pochopitelné, protože lidé jejich polohu tak snadno neprozrazovali. Jeskyně sloužily jako
útočiště uprchlíkům, ale zároveň to byly i pravé malé pevnosti. Ke vchodům do některých se dá dojít velmi snadno, zatímco u jiných je přístup ukrytý, nebo se nachází vysoko na skalách.
Pohl
ed n
a kr
ajin
u je
obd
ivuh
odný
i v
souč
asno
sti
Sýry
z k
arlo
vack
é ob
last
i jso
u vy
nika
jící k
valit
y
70
Pažský a lický sýr Pokud o některém chorvatském kraji můžeme říci, že nějaké domácí zvíře určilo lidský osud, dělíce s ním dobré i zlé, pak je to oblast Liky, jejíž obyvatelé existovali díky soužití pastýře a jeho věrné družky – odolné ovce pramenky.
Pažs
ké o
vce
spás
ají r
ozm
anit
ý po
rost
, nas
áklý
moř
skou
sol
í
Ovce
Výstava pažské ovce a sýrugastronomicko-hospodářská výstava a degustace známého sýruNovalja, první víkend v červenciwww.tz-novalja.hr
Dny sýru Karlovacké župyvýstavně-prodejní akceRakovice, srpenwww.rakovica.hr
71
Žijíc v nouzi a využívajíc všeho, co mu skoupá příroda dávala, lický a velebitský pastýř se nejvíce spoléhal na stáda ovcí. Z ovčí vlny a kůže vyráběl oblečení, masem se stravoval, z mléka dělal daleko známé sýry, jako jsou krasnarský, velebitský a sýr škripavac, jehož jméno pochází od zvuku, který je slyšet při každém zakousnutí a nesmíme zapomenout ani na „basu“ – ojedinělý lický produkt z ovčího mléka. Na ostrově Pagu najdeme stejný obraz. Pohled na stáda ovcí v kamenitém kraji stále vyvolává otázku, jak je možné, že v takové pustině mo-hou existovat, vzdorujíc nárazům bóry a žáru slunce, které by v létě chtělo vysušit i poslední kapku vody a spálit i nejmenší stéblo trávy. Nejen že člověk i ovce v této nouzi obstáli, ale
jakoby se Pážani a Ličani předháněli v umění žití v kamenitém krasu, kladouce nám věčnou otázku, zdali je lepší pažský nebo lický sýr, jestli je chutnější lické nebo pažské jehněčí.
Škri
pava
c, u
zený
a ji
ný v
ynik
ajíc
í tou
njsk
ý sý
r a o
stat
ní li
cké
sýry
Kra
snar
ský
sýr,
výh
erce
mno
ha z
latý
ch m
edai
lí za
kva
litu
v C
horv
atsk
u i z
ahra
ničí
Oso
bito
st s
ýru
z os
trov
a do
dává
mlé
ko p
ažsk
é ov
ce
72
Masopust a maškary Šest dní letního šílenství začíná v pondělí jízdami v kariole, přenášením rybářských kašet (přepravek), vody v putnách a jinými hrami, pokračuje maškarním turnajem v košíkové, maš-karní moto-alkou, nošením praporu za doprovodu městské mu-ziky a v pátek představováním mezinárodních karnevalových skupin a končí v sobotu velikým karnevalovým průvodem od tvrze Nehaj do Velike place (Velkého náměstí), na kterém vese-lice trvá až do rána.
Senjské karnevalyMezinárodní senjský letní karnevalčetné kulturní a estrádní událostiSenj, srpenwww.tz-senj.hr
Mačkare –maškaryv Rakoviciwww.rakovica.hr
Mesopust– maškarní plesySenj, leden – únorwww.tz-senj.hr
Gospičký karnevalpřehlídka masopustních obyčejůGospić, únorwww.tz-gospic.com
Přijď
do
Senj
e, j
e hy
mna
letn
ího
karn
eval
u
73
Každoročně v období masopustu se v Senji od první soboty po Novém roce do úterka před Popeleční středou, pořádají maškarní plesy i obdoba plesů pouze pro děti. Zvlášť zajímavé je Masopustní úterý, kdy městem prochází karnevalový průvod. Aby hosté co nejvíce užívali v tomto prostředí, organizuje se již od roku 1967 několikadenní Letní karneval, nejstarší událost tohoto druhu v Chorvatsku, který začíná druhý víkend v srpnu. Zatímco se v Senji zachovává masopust, v Rakovici lidé odjakži-va chodí za maškary. Maskované skupiny obchází osady, poho-stinské objekty, rozveselují hosty zpěvem a tancem a hospodář je obdaruje vejci, slaninou, rakijí a v současnosti i penězi. Tento zvyk se pěstuje v celém kordunském kraji.
Nej
star
ší u
dálo
st t
ohot
o dr
uhu
v C
horv
atsk
u
Kar
neva
lové
udá
lost
i tr
vají
čtyř
i dny
Hes
lem
senj
skéh
o le
ního
kar
neva
lu je
K
arne
val b
ěží,
co k
do c
hytí,
ať d
rží
74
UFO Pouhých několik kilometrů od Novalje se nachází na kameni otisk velikosti 32x32x22 m, známý jako „Pažský trojúhelník“. Je to oblast jakéhosi tajemného kultu prehistorického člověka, otisk NLO (UFO), obojí nebo něco jiného – všechny tyto teze mají své zastánce a někteří tvrdí, že nad Pagem vídali i „ne-známé létající objekty“ (unidentified flying objects).
Pažský trojúhelníkNovaljské kulturní létoNovalja, červen – záříwww.tz-novalja.hr
Nov
aljs
ké k
ultu
rní l
éto
zač
íná
před
Dne
m m
ěsta
Nov
alje
75
Město Novalja je umístěné v klidném zálivu severozápadní části ostrova Pagu. Vzhledem k tomu, že je na trase ze severního na jižní Jadran, je Novalja přístavem četných jachtařů, kteří zde, kromě jiného, mohou natankovat pohonné hmoty. Má velmi dobré spojení s pevninou: trajekty na lince z Prizny na pevnině do Žigljena na ostrově Pagu v sezoně vozí nepřetržitě ve dne i v noci a v ostatní části roku až třináctkrát denně. Na ostrov se lze dostat i přes Pažský most v jižní části. Četné denní autobusové linky spojují Novalju téměř s celým Chorvatskem a rychlá lodní katamaránová linka ji spojuje s Lošinjem, Rábem a Rijekou a v létě i se Silbou a Suskem. Letiště Zemunik – Zadar je vzdálené od Novalje asi 80 km, nebo hodinu jízdy.
76
Novaljské pláže Novalja má své krásné pláže dokonce u tří moří: nejdříve na straně Kvarneriće, obrácené k ostrovům Lošinji a Cresu – pláž Straško, pak v oblasti Stare Novalje v hluboké zátoce Trin-ćel – pláž Planjku a konečně v severozápadní části Pažského zálivu – pláže Casku a Ručicu a nejznámější mezi novaljskými plážemi – Zrče.
U tří moří
77
Kromě nich je tu i řada menších, ale také jedinečných a nesmí se zapomenout ani na východní polovinu ostrova, protože se jeho dvě části, rozdělené mezi dvě župy, vzájemně doplňují a zušlechťují. Přístup pláži Caska je většinou písčitý a vstup do moře oblázkový. Nachází se na místě někdejšího řím-ského města, jehož pozůstatky můžete vidět nedaleko pláže a na mořském dnu, které se velmi strmě spouští do velké hloubky. Planjka je překrásná, teplá a mělká pláž, pokrytá jemným pískem, ideální pro malé děti. Disponuje pohostin-skou nabídkou a různými sportovně-rekreačními obsahy. Již od roku 2004 na ní vlaje Modrá vlajka stejně jako i na 1,5 km dlouhé a o něco kamenitější pláži Straško, která se nachází v
zátoce na otevřené moře. Ta pláž je velmi oblíbená, protože je obklopena překrásným borovicovým lesem a má hodně stínu. Sveti duh (Svatý duch) je písečně-oblázková pláž, jejíž půlka je určena nudistům a Ručica je neodhalená písečná pláž, do které se dojde přes malebný úsek zvaný Kanjon. Je kombinací čistého průzračného moře a překrásné měsíční pejzáže. Nej-hezčí a nejatraktivnější pláží je prostranný oblázkový povrch Zrča, pod jejíž Modrou vlajku se vejde několik tisíc lidí.
78
Zrće Na Zrču, hlavním epicentru letních párty v této části Evropy, se mluví nejrůznějšími jazyky a nejčastěji jazykem pohybu. Mladí se ze všech světových stran slévají na dlouhou písečnou pláž a ostrovu, který od pradávna absorbujíc sílu větru a slunce, sám vyzařuje velikou energií, dodávají svůj rytmus.
Dnem i nocíZrćedlouhá oblázková pláž nedaleko Novaljewww.tz-novalja.hrwww.zrce.hr www.otok-pag.net
Obl
íben
é cí
lové
mís
to m
ladý
ch
chtiv
ých
zába
vyV
letn
ích
měs
ícíc
h d
estin
ace
„blá
zniv
é zá
bavy
“
79
Na jednom místě ostrova Pagu nedaleko Novalje, se před desítkou let začalo dít něco zcela nečekaného na prostoru, je-hož klid v létě ruší pouze píseň cvrčků a zalívání vln – dlouhá písečná pláž místo v rytmu přílivu a odlivu se začala pohupo-vat podle inspirace DJ house a trance hudby. Na hromadné letní párty na Zrću mnozí zpočátku pohlíželi s podezřením, ale Novalja se – protože na jejích plážích je místo pro každého – rychle stala symbolem mládežnického zábavného turizmu. Každým novým rokem na Zrće přijíždí stále více lidí ze stále většího počtu zemí. Vše začalo s domácí mládeží a potom globální síť způsobila nájezd Němců, Britů, Italů, Rusů…Dnes je Zrće polygonem nejznámějších světových DJ a nevyhnutel-
nou destinací milovníků jejich umění z celého světa. Dnem i nocí, nocí i dnem, při neustálých změnách dynamiky, ve 24 hodinovém rytmu, neexistuje bod začátku, jedině je známo, že šílené after beach party začíná ve dvě po půlnoci.
Hud
ební
pro
gram
y m
ezin
árod
ního
cha
rakt
eru
80
Prostor krasu nejvíce zušlechťují panensky čisté a průzračné řeky a potoky. Hra kamene a vody, bílé a zelené, pozemního a podzemního odtékání, ponořování a nového vyvěrávání, to je veselý tanec života ve všech jeho pozemních i podzemních tvarech, rozdílný v každém ročním období, ale vždy vzrušující a povzbudivý.
Dream Waters
81
82
Tyrkysové řeky Vápencová bariera, pod kterou řeka Korana ožívá, je jednou z nejznámějších lokalit Plitvických jezer. O Koraně se říká, že je řekou s nejkrásnějším pramenem. Pramen Slunjčice se nachází v hlubokém kaňonu, je okrouhlého tvaru s vodou tmavě tyrkysové barvy a hloubkou do 25 metrů.
Řeka s nejkrásnějším pramenemSlunjské létosportovně-rekreační událostiSlunj, červenec – srpenwww.slunj.hr
Rastraft sportovně-hudební akceSlunj, dubenwww.rastraft.com
Dny města Slunjesportovně-hudební akceSlunj, červenec – srpenwww.slunj.hr
83
Pramen Slunjčice vyvěrá u vsi Slušnice a tak jezero nazývají i Slušnickým jezerem a Slunjčici i Slušnicí. Slunjčice je pokračováním ponorné Ličke Jasenice, která se ztrácí v podzemí asi patnáct kilometrů jihozápadně od Slunje a vyvěrá jako Slunjčice šest kilometrů jižněji. Slunjčica protéká kaňonem a v několika místech i přes krápníkové bariery. V Rastokách se Slunjčice „stáčí“ a vlévá do Korany, druhé krasavice, která se klikatí od Plitvických jezer do Slunje tokem dlouhým asi třicet kilometrů. Od pramene k ústí do řeky Kupy v Karlovci je dlouhá 144 km. Mrežnice, levý přítok řeky Korany, je vhodná k plavbě člunem stejně jako pro rafting a v létě si mnozí užívají koupání v její průzračné vodě. Řeka
Una, stále ještě neodhalená vápencová krasavice, která se na východě dotýká Liky, vyvěrá impresivním pramenem z útroby skalních stěn v nedaleké severní části Zadarské župy.
84
Jaro v Ozlju Slava Raškaj, narozena v Ozlju v roce 1877, je jednou z nejvýznamnějších osobností chorvatského malířství přelomu XIX. a XX. století. Významná je svojí originalitou výběru motivů, zvláště originalitou svého malířského ducha a používáním vzácné techniky v malířství té doby: akvarelu a pastelu…Její akvarely, přeludné a lehké, jsou příkladem ideálního akvarelu.
Matko Peić
Ideální akvarelChorvatská krajka Jalbana seznamu Ministerstva kultury jako chráněné nemateriální dědictví. Oživování zaniklé techniky výroby krajky – paličkováníTrg kraj Ozljuwww.poukz.hr
Ozaljsko-vivodinská vinná cestavinohradnická podoblast Plešivica www.vinari-vocari-ozalj.hr
Kaštaniáda na Vučjaku a Kamanjupořádá se bez ohledu na počasíVučjak a Kamanje, říjenwww.kamanje.hr
85
Její měkké krajinomalby z okolí Ozlju s folkloristickým rysem jsou možná prvními toho druhu v Chorvatsku. Obrazy, vlastně portréty selských obydlí, jsou neobyčejně živé a jedinečné. Jarní krajinomalby ozaljského kraje jsou víc, než obyčejné obrázky. Během let 1898 a 1899 nejvíce času tráví doma v Ozlju, a při toulkách přírodou tvoří krajinomalby, naplněné přeludným ovzduším. Uzavřena do svého světa ticha, nadaná velikým talentem, dokázala stvořit vlastní malířský výraz a zcela ovládnout techniku akvarelu. Kolem roku 1900 nastává série nezapomenutelných obrazů Bílé lekníny a její nejcennější díla: Strom ve sněhu, Předjaří, Zimní krajina, Jaro v Ozlju…
Hlubokým citem a upřímnou malířskou zpovědí dosáhla čisté, dětinsky naivní interpretace všeho kolem sebe. Světem Slavy Raškaj je tichá Kupa, vrboví na jejích březích, ostřice i jilm, duboví i květiny, bílý leknín i lesíky, stejně jako malé dřevěné domky co se stulili na příkrém břehu a přes které prochází dech jara, žár léta, rujnost podzimu a bílá pokrývka zimy.
86
Zelená údolí Koncem XVIII. století prožíval Karlovac, stavěný v zelených údolích čtyř řek pod starým městem Dubovcem, první a polovinou XIX. století druhé zlaté období.Čtyři řeky
Prvomájová bicykliádana kole ke zdravíKarlovac, 1. květnawww.karlovac.hr
Svatojánský oheňpálení ohně v centru městaKarlovac, 23. červnawww.karlovac-touristinfo.hr
Dny piva„pátá řeka“, která protéká KarlovacemKarlovac, srpen – záříwww.karlovac-touristinfo.hr
Karlovacká výtvarná setkánígalerie Vjekoslav KarasKarlovac, Den městawww.gmk.hr
Cen
trál
ní m
ěsts
ké n
áměs
tí s
fran
tišká
nský
m
kláš
tere
m a
kos
tele
m N
ejsv
ětěj
ší Tr
ojic
eFo
gino
vo k
oupa
liště
je
trad
iční
m
letn
ím sh
rom
aždi
štěm
87
S karlovackým hospodářským blahobytem vzrůstá i měšťanská třída. Obchodníci obilím obvykle lidového původu, se svojí ekonomickou mocí vyrovnávají šlechtě. Noví zbohatlíci ve spojení s vlasteneckou aristokracií také touží po politické a kulturní afirmaci svého lidu a své (Krásné naší!) vlasti, a tak je Karlovac jedním z vedoucích středisek národního obrození, které se ozývá prostřednictvím politických spisů hraběte Janka Draškoviće, malířství Vjekoslava Karase, písně Prvního chorvatského pěveckého spolku Zora, obětavé práce „Ilyrského společenského čtení“, deníků Dragojle Jarnević, veršů Ivana Mažuraniće… Staré cesty se částečně staly městskými ulicemi a krásné biedermayer
a historické paláce jsou dodnes domovem Karlovčanů a významných institucí. Zachovalé jsou i četné vojenské budovy, které se od barokního období dále stávají monumentálními.
Oso
bito
stí K
arlo
vce
jsou
čty
ři ře
ky,
kter
é pr
oték
ají m
ěste
m
88
Otočac Otočac vděčí za své jméno a existenci říčnímu ostrovu. Až do XVIII. století byl totiž umístěný na přírodním ostrůvku uprostřed řeky Gacky. Ostrov byl kvůli obraně opevněný hradbami a věžemi. Přístupný byl pouze člunem přes vodu. Tím pádem by nedobytelný a ve své dlouhé historii Otočac nikdy nebyl dobyt.
Uprostřed řekyEko-etno akcevýstavně-prodejní trhOtočac, červenecwww.tz-otocac.hr
Sportovní rybolov na Gaccekurzy rybolovu, chytání na muškuGacka, od začátku dubna do konce záříwww.gacka.hr
Oto
čac
pape
žsko
u lis
tinou
získ
ává
stat
us m
ěsta
Oto
čské
bis
kups
tví
zalo
žil v
roce
14
60 p
apež
Piu
s II.
Nea
pols
ký k
rál
daru
je p
ozem
ky i
měs
to k
níže
ti Kr
čkom
(130
0)
89
Úplným kontrastem surovosti a nehostinnosti Velebitu je plodná a krotká krajina Gackého pole, opravdová ven-kovská idyla, s vodami na nichž žijí hejna hus a kachen. V jihovýchodní části Gackého pole se nachází devět krasových pramenů, jedinečných Vrila Gacke, kterými voda vyvěrá z podzemí na povrch a poté se slévá do toku křišťálově čisté a rychlé ponorné řeky Gacky, známé proslulými pstruhy, kteří zde vyrůstají až pětkrát rychleji než v ostatních řekách krasového prostoru. Kromě toho, že je památkou krasové hydrografie, tato část Gackého pole, protkaná meandrovými toky, je zároveň i etnografickým rájem. Ve vodních mlýnicích
kolem Majerova a Velikého a Malého Tonkovićeva pramene se dodnes mele prvotřídní obilí a v tloucích se v průzračné svěží vodě vypírají různobarevné tkaniny.
Jedn
a z
nejs
tarš
ích
osad
s c
horv
atsk
ým
obyv
atel
stve
mO
toča
c se
nac
hází
v G
acké
m ú
dolí
90
Duga Resa Milovníky umění stále více ovládá stavitelské dědictví Duge Rese: zde již v roce 1884 byla zakreslena koncepce tak zvaného zahradního města s dělnickými domy a tak „přádelna a tkalcovna“ určovala míru nejen hospodářského, ale i soukromého a společenského života.
Zahradní městoLéto na Mrežnicirekreace: plavání, cyklistika podél pobřežíDuga Resa, červenec – záříwww.tz-dugaresa.hr
Podzim v Duge Resezábavná akceDuga Resa, říjenwww.tz-dugaresa.hr
Zima: Vincekovotradiční událostiDuga Resa, 22. lednawww.tz-dugaresa.hr
Arc
hite
kton
ické
děd
ictv
í pr
ůmys
lové
ho m
ěsta
XIX
. sto
l.
Mun
jara
(Bl
esko
vka)
, je
jíž e
xter
iér
v ro
ce 1
908
vytv
ořil
Her
man
Bol
le
Koup
ání v
Mre
žnic
i je
zvl
áštn
ím p
ožitk
em
91
Samotné město se rozvilo díky výstavbě textilní továrny. Do té doby existovaly pouze okolní vesnice a od roku 1884 se formuje malé průmyslové městečko. Dělnické osady Kasar a Inzl, úřednická budova, nemocnice, jesle a mateřská školka, budova veliké a malé vily jsou ukázky zachovalého architektonického dědictví průmyslového města XIX. století. Stavitelské dědictví je doplněno ozaljskou elektrárnou, tak zvanou munjarou,(bleskovkou), kterou v roce 1908 dali postavit sousedé Karlovčané. Její velmi romantický exteriér vytvořil známý Herman Bollé. Malíř a grafik Dugoresan Miroslav Šutej je autorem jednoho z nejosobitějších opusů moderního chorvatského umění. Jeho díla se nacházejí jak ve
sbírkách záhřebského a rijeckého muzea moderního umění, tak i ve vedoucích světových galeriích a muzeích jako jsou Galerie Tate v Londýně a Muzeum moderního umění v New Yorku.
Barv
ou a
čist
ou v
odou
Mre
žnic
a př
itah
uje
milo
vník
y říč
ních
spor
tů
Letn
í pob
yt u
řek
y –
star
odáv
ný z
vyk
92
Gospić Centrum Gospiće od roku 1893 zdobí bronzová socha Vodonosky Marty, dílo Roberta Frangeše-Mihanoviće, odhalená na počest otevření městského vodovodu, čímž byla dokončena konverze středověkého sídliště a turecké kasaby na moderní provinční město.
Vodonoska MartaVzpomínkový dům dr. Ante Starčeviće v jeho rodné vsi Velikom Žitniku svědčí o životu významného chor-vatského politika a bojovníka za nezávislé a civilní Chorvatsko
BužimPouhých 10 km od Gospiće se nachází pozůstatky středověkého města
Muzeum Likyatraktivní sbírky zbraní a nábytkuwww.tz-gospic.hr/kultura/detaljnije/muzej_like_gospice-mail: [email protected]
Sídlo Přírodního parku VelebitKaniža Gospićka 4b, 53000 Gospićwww.pp-velebit.hr
Gos
pić
je o
d ro
ku 1
699
sprá
vním
a
kultu
rním
cen
trem
lick
ého
pros
toru
Gos
pick
o-se
njsk
é bi
skup
ství
má
sídlo
v G
ospi
ći
93
Přes Liku od pradávna vedla jedna větev tzv. jantarové cesty, a v antické době tudy procházela cesta od Siscie na Salonu, polovinou XVIII. stol. moderní cesta Terezijana spojuje Gospić s Karlobagem a první vlak projel Gospićem v roce 1921. Na znamení moderní doby bylo v gospickém lesoparku Jasikovac v roce 1900 zřízeno tenisové hřiště, první v této části Evropy. Po vyhnání Osmanů z Liky v roce 1699 se Gospić stává sídlem Lického pluku a správním i kulturním centrem lického prostoru. Kromě mnohých staveb určených správě, osvětě a vojsku, byla během XVIII. stol. postavena i katedrála Zvěstování Panny Marie (vybudovaná v létech 1781 – 1783). Na jejím průčelí byl později na památku bitvy, která se
odehrála v roce 1809 u Gospiće mezi francouzskými silami pod vedením maršála Marmonta a krajišniky připevněn bronzový reliéf, také dílo Frangeše-Mihanoviće. Z ostatních starých budov vyniká budova Muzea Liky s nejkompletnější sbírkou dinarské tradiční kultury v Chorvatsku, Vysoké školy pedagogické (1869), Župy Licko-senjské (1894), stará vodní mlýnice Murkovićův mlýn na Novčici a rodný dům známého chorvatského malíře Miroslava Kraljeviće.
Ván
oční
a N
ovor
oční
svá
tky
měs
tu
dodá
vají
osob
itou
přit
ažliv
ost
94
Baške Oštarije a Karlobag V Karlobagu se narodil Marko Mesić (1640 – 1713), chorvatský kněz a válečník, který v roce 1689 podnítil Ličany k povstání za konečné osvobození od osmanské nadvlády.Kněz a válečník
Kapucínský klášter v Karlobagus vzácnými uměleckými obrazy, farní kostel sv. Josefa z roku 1713 a kostel Blažené Panny Marie sedmibolestné, mezi lidem známější jako Kalvárie.
Nad KarlobagemSe nachází středověké tvrze - Fortice a pozůstatky kostela sv. Karla Bo-romejského, postavené v roce 1615.
Stře
dní V
eleb
it s
e pr
ošeř
uje
až d
o Ba
ška
Ošt
arijí
na
cest
ě K
arlo
bag
– G
ospi
ćK
arlo
bag
byl p
ojm
enov
án p
odle
ar
civé
vody
Kar
la II
.
95
V překrásné velebitské krajině, pouhých 18 km od Gospiće v nadmořské výšce 1000 m se nachází Baške Oštarije, destinace pro ty co si považují bohatství flory a fauny, horolezectví a alpinizmu a v zimě lyžování a zimních sportů. Dole u moře, jen 15 minut pomalé jízdy autem, leží Karlobag, město, které se nachází na všech starých zeměpisných mapách již od antického období. Římské Vegium, poté Scrissa a Bag bylo v roce 1525 při tureckém nájezdu zpustošeno a spáleno a v roce 1580 je poprvé zmiňováno pod jménem Karlobag podle arcivévody Karla II. (1540 – 1590), který měl zásluhu na jeho obnovení.
Pro turisty bylo v roce 1920 zřízeno městské koupaliště. Jako centrum jižní části Velebitského přímoří v délce 42 km, je Karlobag s okolními místy – Ribaricí, Cesaricí, Lukovim Šugarjem, Barić Dragom a Baškir Ośtarijama –pro svoji netknutou přírodu, čisté moře a spojení s horami obzvlášť atraktivní turistickou destinací.
Bílé
váp
enco
vé s
kály
se
proš
iřují
směr
em n
a jih
ovýc
hod
Na
úpat
í ska
l js
ou m
arka
ntní
úd
olí
96
Kultovní místa Věz, že musíš být silného a smělého srdce, protože hrozné a po-divné věci s mými nosníky uvidíš, mezi něž vejít snadné je, ale pak ven na světlo vyjít je obtížné a náročné…A vyšli jsme do hor, velmi kamenitých a strmých. I sotva prošli provláčejíc se hustým propleteným porostem, došli k otvoru jednoho přístřešku, a uvnitř široká jeskyně…Jdouc napřed mocný vítr na nás udeřil…Neboj se! Ten vítr, abys věděl, z pekelné brány vychází, která se jen píď od nás nachází…to je on, vítr který se mezi vámi bórou nazývá.
Petar Zoranić Hory
Oltář přírodyImpresivní reliéfní tvarya bohatství flory, jedinečné ukázky vegetace a vzácné ukázky fauny. Vr-choly a skály, prameny a vřídla, moře, voda a kámen…
Pro Chorvatskojsou to nejen místa fascinace neobyčejnými pejzáži, ale některá z kultovních míst chorvatského národa
V r
ezer
vací
ch n
ajde
me
tém
ěř
všec
hny
kras
ové
útva
ry
97
Přitažlivou stránkou tohoto regionu je specifická kombinace dynamického reliéfu a krasových ekologických soustav hor-ské a středozemní přírody, spojených intenzivním oběhem energie uvnitř složité krasové laboratoře. Jedním z kultovních míst co probouzí emoce a povzbuzují k přemýšlení, je pře-devším Velebit. Velebit je nejen nejhezčím chorvatským pohořím, ale i svatou horou chorvatského národa. V prvním chorvatském románu – Hory -, který napsal Petr Zoranić v roce 1536, víla Zorice posílá „pastíře Zorana“ do hor, kde se nachází bylina, která vyléčí jeho bolest z neopětované lásky. V horách, kterými ho vedou četné jiné víly, chránící ho od „zvěře“, přichází k „Pekelné bráně“ – Paklenici a pastýři
kromě jiného vyprávějí báji o vzniku Velebitu. Po četných jiných událostech se mu zdá o víle Latince, Kadeljce, Cr-kinji a Hrvatici, z nichž první tři drží zlatá jablka, symbol literárního díla, a víla Hrvatica si stěžuje, že je ochuzena. Tímto spojením hrdinova duševního stavu s překrásnou přírodou došlo k osvícení a potřebě kulturního obrození.
Div
oká
zvíř
ata
jsou
špič
kovo
u oz
dobo
u té
to k
rajin
y
Tyto
obl
asti
přip
adaj
í k n
ejle
pším
kr
asov
ým k
rajin
ám sv
ěta
98
Ogulin Z Ogulinu pocházejí první silné dojmy, na které si pa-matuji… vzpomínám si na zvláštní vzrušení, které ve mně vyvolalo neobyčejné okolí a místní kroje. Zvláštní a nápadné tvary Kleku a romantičnost Dobry poskytovaly mé fantazii tolik potravy, že jsem dlouho do noci v hlavě převracela nejpodivnější obrazy a fantastické možnosti: co všechno se odehrává v hluboké noci kolem Kleku.
Ivana Brlić Mažuranić
Kolébka pohádkyIvaniny úžasné příběhyco pochází z jejího rodného kraje, jsou dnes známou světovou kulturní hodnotou, protože v četných překladech vyvolávají nadšení u dětí v celém světě a neustále inspirují nová díla ve všech formách uměleckého výrazu.
Výjimečná cesta pohádkysjednocuje krásu krajiny a imaginaci slavné spisovatelky, povzbuzuje k pátrání, rozpaluje fantazii a zve k aktivitě.
Advent v OgulinuOgulin, prosinac www.ogulin.hr
Ogu
lin se
stal
kol
ébko
u po
hádk
yO
gulin
je k
once
m ja
ra n
ejob
líben
ějším
cí
lový
m m
ístem
dět
í
99
Příběhy dávných časů, slavné dílo Ivany Brlić Mažuranić jsou inspirovány vzpomínkami na rodný Ogulin. Spisova-telka s výjimečnou fantazií, Ivana Brlić Mažuranić, pochází ze známé intelektuální měšťanské rodiny Mažuranićů: její otec Vladimír Mažuranić, spisovatel, právník a historik, ba-bička Alexandra Mažuranić byla sestrou lingvisty Dimitrije Demetra a jejím dědečkem byl Ivan Mažuranić, slavný politik, chorvatský bán a básník. Tak získala vynikající vzdělání včetně znalosti cizích jazyků. Ivana motivy svých pohádek, napsaných později ve Slavonském Brodu, kde žila a tvořila, nacházela ve vzpomínkách na rodný Ogulin a jeho okolí. Díky těmto skvostům chorvatské i světové lite-
ratury se v Ogulinu, jako kolébce pohádky, každým rokem v červnu pořádá mezinárodní Ogulinský festival pohádky (OGFB) a na děti i dospělé během celého roku čekají kreativní dílny svobodné fantazie a rozvíjení uměleckého nadání.
Uvo
lňov
ání f
anta
zie
a ro
zvíje
ní
uměl
ecké
ho n
adán
íZá
bava
, při
kter
é se
mal
é dě
ti i h
odně
nau
čí
Ogulinský festival pohádek, červenwww.ogfb.hr
100
V této oblasti vytváří příroda svou rozmanitostí, krásou a osobitostí pravou pohádkovou přehlídku. Kouzelné výjevy se řadí, jeden za druhým a neví se, který na návštěvníka udělal větší dojem. Takové prostředí, plné mýtů a legend, fascinujících přírodních tvarů a naplněného žití muselo být rodištěm spisovatele, který to vše obejme svým srdcem a přetvoří v pohádku. Není proto náhoda, že se v Ogulinu narodila Ivana Brlić Mažuranić, (1874 - 1938), spisovatelka,
Festival pohádek
101
která napsala nejkrásnější stránky chorvatské dětské literatury. Její Příběhy dávných časů, jak sama zapsala, byly inspirovány vzpomínkami na romantičnost toku řeky Dobry, prazvláštní a divoké tvary Kleku, lidový kroj a obyčeje. Sílu jejího slova můžete i dnes zažít v Ogulinu – kolébce pohádky! Skutečně její postavy Kosjenka, Regoč, Stribor, Jaglenac, Rutvica, Palunko, Vjest, Potjeh, Malik Tintilinić, Svarožič, Bjesomar…ještě obývají horské skalní stěny, lesy, jeskyně, řeky, jezera a
zříceniny pravěkých měst, rozsutých v této části Chorvatska.Ivanin dům pohádek v Ogulinu je multimediální kulturní centrum, spojené s jinými městy v zemi i zahraničí, která pěstují lásku k pohádkám.
102
Chráněná krajinná oblast Skály (kukovi) jako by se spájely a každou chvíli předváděly novými tvary, jako kdyby se v této říši kamenné spleti četla historie tisíců bór a bouří a smrky, co rostou ze skalních puklin, byly svědky života. Jejich stíny po kopcích přispívají půvabu, jako by ho bez toho bylo málo. Ante Rukavina 1979.
Přebytek půvabu
Obr
ovsk
é sk
alní
mas
ivy
s bí
lým
i váp
enco
vým
i vrc
holy
Smrkyze Škribinih zátok se ukázaly jako dobrý materiál pro výrobu houslí, možná proto, že rostly v místech, kde v zimních nocích větry pořádají „nejdivočejší“ koncerty.
Půva
b na
vše
chny
stra
ny
Vele
bits
ká d
egen
ija j
e př
ísně
chrá
něný
m d
ruhe
m
103
Ve střední části pohoří Veliké Kapely na hranici Karlovacké a Primorsko-goranské župy, se nacházejí Bílé a Samarské skály, jejichž oblast je pro výjimečné krasové fenomény, prohlášena Chráněnou krajinnou oblastí, jedním ze dvou takto chráněných prostorů v Chorvatsku. Druhou chráněnou oblastí jsou Hajdučki a Rožanski kukovi v Národním parku Severní Velebit. V těchto rezervacích jsou rozvity prakticky všechny krasové tvary, od nejmenších útvarů, příkopů, údolin, kotlinek, skal, věží, trámů po hluboké propasti. Množstvím, rozmanitostí a krásou tato území spadají mezi nejkrásnější krasová území světa. Tady, kde ticho jedlových, smrkových a bukových lesů občas narušuje křik zvěře nebo
třepot ptačích křídel, stejně děsí i hluboké neprozkoumané kotliny. Do některé z nich ještě lidská noha nevstoupila. Pod dramatickým povrchem se ukrývá velebný svět podzemní krasové morfologie. Hluboké velebitské propasti jsou světoznámé. Soustava propastí Lukina jama – Trojama hluboká 1392 m, je jednou z nejhlubších na světě. Patkov gušt je podle délky vertikály, (553 m), ve světě na druhém místě. Jeskyně Velebitu má zase na světě nejdelší vnitřní vertikálu (513 m) a jeskyně Meduza je hned za ní.
Skál
y (k
ukov
i) j
sou
oddě
lené
hlu
boký
mi k
otlin
ami
a pr
opas
tmi
104
Plitvická jezera Tato nádherná voda stvořila samu sebe. Ukládáním vápence do mechu již po tisíciletí buduje přehrady, aby se před nimi mohla hromadit a pak je přeskakovat ne jednou, ale v kaskádách, přepadávajíc hned z větší, hned z menší výšky hladkými peřejemi nebo jako vysoký graciézní vodopád.
Pod vodopádem perelZlatna jezičnica(Ligularia sibirica) se nachází na Červeném seznamu IUCN v kategorii kriticky ohrožených příbuzných druhů a Národní park Plitvická jezera je jediným nalezištěm tohoto druhu nejen v Chorvatsku, ale i dále na prostoru jihovýchodní Evropy.
Masožravé rostliny: okruglolisna rosika (Drosera rotundi-folia) a tustica kukcolovka (Pinguicula vulgaris) jsou na Červeném seznamu IUCN v kategorii kriticky ohrožených příbuzných druhů. Mala mješinka (Utricularia minor) je velmi vzácná vodní masožravá rostlina.
Gospina papučica(Cypripedium calceolus) – nejkrásnější evropská orchidej!
Osudové „ano“ si na tomto krásném místě řekli mnohé šťastné páry!
Svět
ové
přír
odní
děd
ictv
í (U
NES
CO) o
d 19
79.
Vodo
pády
a k
aská
dy sp
ojuj
í jez
era
Nár
odní
par
k b
yl p
rohl
ášen
v ro
ce 1
949
105
Plitvická jezera jsou v každém ročním období jiná – plná květů na jaře, bujně zelená v létě, na podzim prskají ohňostrojem zeleného, žlutého a červeného listí všech odstínů a v zimě se zahalují ledem a sněžnou přikrývkou. Ale po celou dobu jejich vody budují svoje vápencové skokanské můstky složitými fyzikálně-chemickými a biologickými procesy. Srážky absorbují kysličník uhličitý a prosakováním skrz zem vzniká kyselina uhličitá, která rozpouští vápenec, rozstřikem vody na slapech uvolňuje kysličník uhličitý a nerozpustný vápencový karbonát a ten se hromadí na mechovinách a alkách. Přestože je tento fenomén již z větší části prozkoumán, Plitvická jezera ukrývají ještě mnohá tajemství a jsou výzvou pro
vědce i vědu. Mezi pohořím Ličke Plješevice a Male Kapele se umístilo 16 větších a řada menších jezer, zásobovaných vodou horských říček a potoků. Dělí se na dvě skupiny, Gornja – Horní (Prošćanské jezero, Ciginovac, Okrugljak, Batinovac, Vir, Veliki a Mali Jovinovac, zvaný také V. a M. jezero, Galova, Milino jezero, Gradinsko jezero, Veliki Burget a Kozjak) a Donja – Dolní jezera (Milanovac, Gavranovac, Kaluderovac a Novakovića brod). Prošćansko jezero a Kozjak jsou největší a zároveň nejhlubší (37 a 46 m), hloubka ostatních většinou nepřesahuje 15 m. Na konci se vody těchto krásných jezer slučují a 78 metrů vysokým Velikým vodopádem potoku Plitvice, největším a nejhezčím v Chorvatsku, vytváří řeku Koranu, která se probíjí kaňonem směrem na sever.
Nej
navš
těvo
vaně
jší c
horv
atsk
ý ná
rodn
í par
k
Trav
erti
nové
sed
imen
ty se
vyt
váří
z pl
eist
océn
u
Jeze
ra se
děl
í na
Gor
nja-
Hor
ní a
Don
ja-D
olní
106
Samograd Kdyby bylo možné vpustit do jeskyně sluneční paprsek, aby ozářil tyto kouzelné prostory, Samograd by se proměnil v perlový palác, jako vílou stvořený.
Dragutin Hirc (1853-1921) přírodovědec, horolezec a cestopisec.
Palác z perelJeskynní park Grabovačawww.pp-grabovaca.hr
Návštěvy jeskynív jarní, letní a podzimní sezoně
Sam
ogra
d, n
ejvě
tší a
nej
přit
ažliv
ější
jesk
yně
na G
rabo
vači
107
Samograd, což znamená „sám stvořený“, „sám postavený“, je největší a nejpřitažlivější jeskyně na východních svazích kopce Grabovače, výjimečného tím, že se na jeho malé lokalitě nachází dokonce šest jeskyní a jedna propast. Samogradskou jeskyni zdobí bohatství stalaktitů, stalagmitů, krápníkových sloupů a dva krápníkové mosty. Vchod se nachází v 675 metrech nadmořské výšky, leží v elipsovité kotlince a má tvar užší chodby, která se rozšiřuje ve velikou dvoranu a na jejím konci opět sužuje. Přístup není těžký a postupování osvětlenou jeskyní po kamenných schodech a stezkách je jednoduché pro všechny generace.
Ozd
oby
v je
skyn
i ale
i m
imo
ni
Sam
ogra
d, „s
ám st
voře
ný“,
„sám
pos
tave
ný“
Přír
odov
ědec
Dra
guti
n H
irc
po
psal
i to
to ú
zem
í
108
Baračevy jeskyně Baračevy jeskyně jsou na topografických mapách zakreslené již v roce 1699 a pro návštěvníky otevřené v roce 1882. V té době se panstvo z Karlovce k jeskyním vozilo v kočárech a průvodci je jeskyněmi provázeli za světla pochodní.
Pochodně ve dvoranách
Baračevy jeskyně organizované turistické návštěvy Baračevých jeskyní
Veliká jeskynní soustavapaleontologické a archeologické nálezy, podzemní živočišný světwww.baraceve-spilje.hr
Gajina jeskyněArcheologické naleziště z období Japodů a místo pro sportovní výstupy a odpočinek.www.rakovica.hr
Jeskyně Vrlovka u Kamanjenalezeno různé prehistorické a římské nářadí, úlomky hrnčířských výrobků a římské mince císaře Claudia II. Gotick-ého, (vládl 268 - 270)www.kamanje.hr
Bara
ćevy
jesk
yně
se n
achá
zejí
asi 6
km
od
Rako
vice
Vcho
dy d
o vš
ech
tří
jesk
yní n
a se
vern
í str
aně
Tři j
esky
ně,
Hor
ní, D
olní
a N
ová
109
Východně od Rakovice se nacházejí Baračevy jeskyně – Gornja (Horní), Donja (Dolní) a Nova. Tato jeskynní soustava je dlouhá 12 km a pro návštěvníky jsou upravené dvorany a štoly Horní jeskyně. Autorem prvního záznamu o těchto jeskyních Die Wassernoth im Karst, vydaného v roce 1874, byl I. T. Bunek a zvláštní pozornost paleontologickým a archeologickým průzkumům jeskyní věnuje profesor Mijo Kišpatić, který je popisuje v roce 1885 ve Viestniku Chorvatské archeologické společnosti a i ve své knize Obrázky z geologie. Jeho iniciativou a přáním, aby se co nejlépe zachovalo toto cenné naleziště, byl již v roce 1892 založen Výbor pro průzkum a úpravu Baračevých jeskyní.
Pale
onto
logi
cké
a ar
cheo
logi
cké
pr
ůzku
my
prov
ádí M
ijo K
išpat
ić
Výl
et d
o Ba
rače
vých
jesk
yní
popi
suje
Josip
šl. S
ugh
1898
Živý
svě
t Bar
aćev
ých
jesk
yní
110
Miluji tvé divotvorné víly,děti tvého důmyslného žertu,plachá údolí rodné Liky,vysoké duby, topoly i plošiny….
Danilo Medić (1844-1879) chorvatský spisovatel
Les všemožných zázrakůMuzeum lesnictvív jedné ze tří nejstarších lesních správ v ChorvatskuKrasnowww.tz-senj.hr
Štirovačahorská akce shromažďování a druženíPD Šumar, koncem červnawww.pdsumar.hr
Kempování v Mrkvištihorské túry, horolezectví a druženíPD Zavižan Senj, koncem červencewww.hpd.zavizan.com
Štirovača
Buko
vo-j
edlo
vé le
sy v
nad
moř
ské
výšc
e na
d 80
0 m
Nej
rozš
ířen
ější
m le
sním
spo
leče
nstv
ím
hors
kého
veg
etač
ního
pás
ma
je b
ukov
ý le
s
111
Svou jižní částí Národní park Severní Velebit obchvacuje i část horského údolí Štirovače, známého velikými a zachovalými jehličnatými lesy a osobitého svým čerstvým horským vzduchem a bohatstvím rostlinného i živočišného světa. Štirovača je jednou z vzácných lokalit Parku s pramenem pitné vody a několika potůčky, které zavlažují okolní vlhké louky. V minulosti byla Štirovača výjimečně živým místem, obzvlášť v teplých letních měsících. Byla tu pila, restaurace, obydlí, ve kterých žili pastevci se svými rodinami, dělníci polesí a pily a dodnes zůstala oblíbeným výletním místem lokálních obyvatel a příjemným místem pro odpočinek hostů.
Vele
bits
ké v
elik
é je
hlič
naté
lesy
Lesn
í pro
stře
dí v
hodn
é pr
o ve
lký
poče
t zví
řat
Spol
uprá
ce in
stitu
cí a
jedn
otliv
ců v
po
zoro
vání
živ
ého
svět
a
112
Cisa a Novalja Cissa byla největším římským sídlištěm na ostrově Pagu. Pozůstatky tohoto města, podle legendy zničeného a potopeného během zemětřesení ve IV. století, se dnes mohou vidět na písečném a oblázkovém dně pláže Caska.
Potopené městoNovaljské kulturní létoNovalja, červen - záříwww.tz-novalja.hr
Městské muzeum Novaljaarcheologická, podvodně archeo-logická, etno, umělecká a sbírka fotografiíwww.muzej.novalja.hr
Talijanova buža – Italova díraantický podzemní vodovod dlouhý 1050 mwww.otok-pag.net
Jmén
o N
oval
ja p
ochá
zí z
latin
skéh
o sl
ova
nova
lia –
přís
tav
Am
fora
, poz
ůsta
tky
nákl
adu
z po
tope
né a
ntic
ké lo
di
Na
píse
čném
dně
je
vidě
t po
zůst
atky
pot
onut
ého
měs
ta
113
Z období římského města Cissy (I. stol. před Kristem) zůstal kilometr dlouhý podzemní vodovod, probitý skrz skálu, který zásoboval Cissu i jeho přístav Novalju, jehož jméno pochází od latinského slova novalia - přístav. Městské muzeum Novalja, postavené nad vchodem do antického vodovodu, svými atraktivními sbírkami dokumentuje všechna historická období. Bezpočet je římských nálezů na pevnině i v moři, jako jsou pozůstatky villa rustica – rustikálních vil s mozaikami apod., nebo pozůstatky nákladu potopené antické lodi na mořském dně. Po zkáze Cissy se Novalja v V. století rozvila ve veliké sídliště, o čemž svědčí i pozůstatky třech velebných ranně křesťanských bazilik.
Řím
ské
nále
zy n
a pe
vnin
ě i v
m
oři j
sou
četn
éTa
lijan
ova
buža
, kilo
met
r dl
ouhý
pod
zem
ní v
odov
od
Ryby
byl
y zá
klad
em k
uchy
ně to
hoto
kr
aje
již v
ant
ické
m o
bdob
í
114
Bohorodička Nejstarší známé zjevení Bohorodičky na východním pobřeží Jadranu se nachází v novaljském relikviáři. Její postava s rukama rozšířenýma k modlitbě vznikla stovku let před Efezským koncilem roku 431 a poté se mnohé kostely podél jadranského pobřeží zasvěcují Panně Marii.
Svatá MarieNovaljský relikviářJeden z nejhezčích relikviářů ranně křesťanského období
Kost
elík
sv.
Ant
onín
a v
nova
ljské
m p
oli
Nov
aljs
ký r
elik
viář
z V
. sto
letí
Kat
e N
oval
jka
115
Ostrov Pag byl osídlený již v mladším paleolitu. V posledních stoletích starověku ho obydlují Liburnové, jejichž zbořená hradiště jsou na pahorcích viditelná dodnes. Po pádu Západní římské říše roku 476, v době velikých stěhování, ostrov obsazují různé národy a v VII. století ho osidlují Chorvati, jejichž hlavním sídlištěm byla Keša (jméno pochází od staré Cissy). V souboji Rabu a Zadaru o nadvládu nad ostrovem ve XII. století Keša zaniká a vedoucí úlohu přebírá město Pag. V roce 2010 vyvolal senzaci nález nejstarších chorvatských bronzových šperků (IX. – XI. st.), v dětském hrobě poblíž kostela s. Jiří.
Rann
ě kř
esťa
nský
rel
ikvi
ář je
ulo
žen
v A
rche
olog
ické
m m
uzeu
v Z
adar
uV
obd
obíc
h ve
lkýc
h st
ěhov
ání
ostr
ov o
bsaz
ují m
nohé
nár
ody
116
Od mysu Kijca do zátoky Mandalina Kolem města Senje, jehož kdysi slavné uskocké a později obchodní námořnictvo dnes představuje Plachtařský klub Senj, jsou menší přímořské osady Bunica, Kalić, Sveti Juraj, Lukovo Otočko, Donja Klada, Starigrad, Jablanac, Stinica, Prizna, Cesarica, městečko Karlobag, Lukovo Šugarje a Barič Draga. Moře je tu křišťálově průzračné.
Křišťálově průzračnéPlachetnicová regataSenj, červenecwww.tz-senj.hr
Rybářské veseliceSenj a Sv. Juraj, červenecwww.tz-senj.hr
Bóra
je o
sobi
tost
í sen
jské
obla
sti
Kři
šťál
ově
průz
račn
é je
moř
e v
této
čá
sti J
adra
nu
117
Úzké přímořské pásmo Licko-senjské župy pod Velebitem co se v délce 118 km táhne od mysu Kijce severně od Senje až k zátoce Mandalina jižně od městečka Barić Drage, je jednou z nejpůsobivějších částí celé chorvatské riviéry. I když jsou méně známá, protože turistická sezona v podhůří je kratší, stará rybářská městečka poskytují klid a mír, radost z plavání, procházky horskými cestami nebo horolezectví. Odtud je velmi snadné změnit prostředí: na nedalekých ostrovech vládne pravá letní atmosféra chorvatského Jadranu a v horách se nabízejí rozkvetlé pastviny, lesní chládek a překrásné potoky a říčky.
Jedn
a z
nejp
ůsob
ivěj
ších
čás
tí ce
lé
chor
vats
ké ri
viér
y
Men
ší p
řím
ořsk
é os
ady
jsou
vel
mi m
aleb
né
Star
á ry
bářs
ká m
ěste
čka
pos
kytu
jí kl
id a
mír
Změn
a pr
ostř
edí
je v
elm
i jed
nodu
chá
118
Zátoka Zavratnica, jedna z nejkouzelnějších zátok velebitského přímoří, začátkem XX. století, kdy se buduje horní stezka s vyhlídkou a pěšina kolem moře, se stává skrytým letoviskem vídeňské a pražské elity.
Zavratnica
Zavr
atni
ca –
od
roku
196
4 ch
ráně
ná k
rajin
a
119
Atraktivní, 900 m dlouhá, do velebitské skály ponořená úzká zátoka se podobá norským fjordům. Její šířka se pohybuje od 50 do 150 m, a kaňon se zvedá do výšky 100 m. Od Jablance je vzdálená pouhých 15 minut chůze podél moře. Do zátoky se dá dojít ze vsi Zavratnice, písečnou stezkou od vyhlídky směrem k moři. Zavratnica vznikla tektonickými pohyby, které rozlomily karbonátové skály a poté kaňon prohloubily vody Velebitu. Vzhledem k tomu, že jadranské pobřeží pomalu tone, tak se i kaňon Zavratnice postupně spustil do moře. Kouzelné přitažlivosti Zavratnice nemohl odolat ani známý spisovatel Vjenceslav Novak, který zde nacházel inspiraci pro svá díla.
Skry
té le
tovi
sko
víd
eňsk
é a
praž
ské
elit
y za
čátk
em X
X. st
ol.
Zavr
atni
ca o
d ro
ku 1
981
souč
ást
Příro
dníh
o pa
rku
Vele
bit
120
Bílé a Samarské skály Bílé a Samarské skály jsou jedinečné svojí krásou, s ničím nesrovnatelné a ničemu podobné. Krása jejich surové a pradávné přírody neodolatelně přitahuje. Příroda zde vytvořila labyrint krasových útvarů, četné vysoké svislé skály a hluboké neprůchodné kotliny a strže s věčným sněhem na jejich dně.
Kouzelně krásnéBílé a samarské skályojedinělý geomorfologický krasový fenoménwww.tz-grada-ogulina.hr www.tz-senj.hr
Vihoraški put (Vihoraška cesta)spojuje Bílé a Samarské skály
Zahradymalé mýtiny bohaté florou
Bílé
a S
amar
ské
skál
y d
osta
ly jm
éno
podl
e sv
islýc
h bí
lých
skal
Bílé
a S
amar
ské
skál
y p
osky
tují
výjim
ečný
es
tetic
ký z
ážite
kLe
s je
ve
vrch
ovýc
h čá
stec
h ne
tknu
tý
121
Bílé a Samarské skály jsou součástí pohoří Velika Kapela. Na počátku oba hřebeny vytvářely jednolitý horský masiv, ale později tektonické síly tento celek rozdrobily na mnoho menších částí, které pod atmosférickým a chemickým vlivem získaly dnešní obdivuhodné tvary. Podle asociací které vyvolávaly, byly tyto tvary pojmenovány: Palác (Dvorac), Človíček (Čovuljak), Žralok (Morski pas), Amfiteátr, Pyramida, Věžní zámek, Prsty…Pro svoji krásu a vzácné endemické rostlinné druhy byly Bílé a Samarské skály v roce 1985 prohlášené chráněnou krajinnou oblastí. Díky nepřístupnosti byly skály izolované a málo známé a tak jejich přírodní vlastnosti zůstaly zachovány. Cestu do Bílých skal jako první
objevili lesníci, kteří 28. července 1899 sledovali medvědí stopu a našli průchod naoko neprůchodným územím.
Skál
y vy
růst
ají z
nep
růch
odný
ch k
otlin
a st
rží s
vě
čným
sněh
em n
a dn
ě
Prvn
í bot
anik
, kt
erý
zdol
al B
ílé sk
ály,
byl D
ragu
tin H
irc
28. č
erve
nce
1899
.
Kra
sové
dílo
pří
rody
pos
kytu
je st
ále
nové
záž
itky
a no
vý d
etai
l
122
Voňavý smil Velebite, vílinské stěnovíMiluji tvůj voňavý smil.Tvých údolí rostliny různokvěté, i povýšenost tvých skal.Štíhlé jedle, nazdobené větve…
Danilo Medić 1873. Velebitu
Různokvěté rostlinyVelebitská botanická zahradaNárodní park Severní Velebitwww.np-sjeverni-velebit.hr
Meteorologická stanice Zavižannejvýše položená meteorologická stanice v Chorvatsku
Hor
ské
louk
y a
past
viny
jso
u dů
leži
té k
za
chov
ání b
iolo
gick
é rů
znor
odos
tiFl
oris
tick
y vý
jimeč
ně rů
znor
odá
obla
st
123
Na území Velebitu je zaznamenáno více než 1850 rostlinných druhů a poddruhů a mezi nimi je dokonce asi osmdesát endemických a nejznámější jsou velebitská degenija, chorvatská sibireja a chorvatská guštarka, velebitský hřebíček a Kaitabelův pakujac. Proto celé pohoří dostalo status Parku přírody, v jehož rámci jsou prohlášeny dva národní parky. Na jižních svazích se nachází Národní park Paklenica a na severních Národní park Severní Velebit. V Parku přírody Velebit jsou zvlášť chráněné přírodní celky Chráněná krajinná oblast Hajdučki a Rožanski kukovi, Rezervace lesní vegetace Štirovača a Velebitská botanická zahrada na Zavižanu a chráněné jsou i četné jednotlivé přírodní fenomény.
Sbír
ání a
det
erm
inac
e je
dnot
livýc
h dr
uhů
ve sp
olup
ráci
s
inst
ituce
mi,
sdru
žení
mi i
jedn
otliv
ci
Různ
orod
ost ž
ivot
ního
pro
stře
dí
příz
nivě
ovl
ivňo
vala
výv
oj o
sobi
té fl
ory
124
Rastoke Okouzlující a velkolepý je obraz řeky Slunjčice. Tento bájný svět nabízí vápencové přehrady, perlově orosenou mechovinu, nesčetné blýskající vodopády a roztančené peřeje a v místě, kde se Slunjčice vlévá do Korany až deset metrů vysoké vodopády, z nichž nejhezčí je Veliký buk, Hrvoje a Víliny vlasy.
Víliny vlasyPrvomájové svátkyvzrušující události na Koraně a MrežniciRastoke, květenwww.mirjana-rastoke.com
Svatba na Rastokáchna pozemku rodiny HoljevacRastoke, během rokuwww.slunj-rastoke.com
Pod rastockou střechousvátek tradičního domácího jídlaRastoke, během rokuwww.slunj-rastoke.com
Kouz
elný
vel
kole
pý o
bráz
ek
Rast
okám
se ří
ká i
Mal
é Pl
itvi
ce
125
Rastoke okouzlují svými slapy, vodopády, peřejemi, ostrůvky, potoky, zelení, vegetací, pohádkovými obytnými domky a mlýnicemi. Samotný název osady říká, že se tady roztéká a přelívá voda. Slapy Slunjčice jsou zde bohatě rozvětvené. S více než dvaceti slapy a vodopády se Slunjčica roztéká do mnoha ramen, přelévá mezi domy a mlýnicemi, protéká pod dřevěnými můstky, hned mírné jezírko a hned bouřlivá a šustivá, prýští a vypařuje se. V čisté vodě pod maličkými mosty plují pstruzi. Raztokám říkají i Malé Plitvice, protože slapy, průzračnost vody, vůně a svěžest, jsou skutečným předdvořím nejznámějšího a nejstaršího chorvatského národního parku.
Razt
oke
jsou
naz
vané
pod
le v
ody,
kter
á se
zde
rozt
áčí a
pře
lévá
Slun
jčic
e hl
učí a
šust
í, pr
ýští
a m
izí
126
Klek V celém Chorvatsku není hory, kterou by se lidová fantazie tolik zabývala, jako je Klek. Podle ústního podání je Klek sídlem čarodějnic, které se téměř staly symbolem Kleku a Ogulinu. Při pohledu z dálky vypadá jako uspaný obr, jehož nohy jsou Klečice a horní skála hlava.
Uspaný obrČarodějnice, víly a čarodějnícifestival, skládání zkoušek v letu na koštětianimace pro všechny generaceKlek, červenwww.ng-junior.comwww.tz-grada-ogulina.hr
Naučná botanická stezkapoznávání rostlinných společenství a endemických druhůKlekwww.aktivni-odmor.comwww.tz-grada-ogulina.hr
HOC BjelolasicaChorvatské olympijské centrumwww.bjelolasica.hr
Kle
k, v
ýraz
ná h
ora
na v
ýcho
dním
okr
aji m
asiv
u Ve
like
Kap
ele
127
Klek má tvar 3 - 4 km dlouhého hřbetu ve směru severozápad -jihovýchod, který je od úpatí až po tepnu pokryt lesním porostem, zatímco kolem úpatí hory se prostírají rozlehlé louky s bohatou jarní florou. Klek je jednou z našich nejznámějších hor, jak pro zajímavost vzhledu, tak i pro 200 m vysokou skálu, která přitahuje horolezce. Je to lesnatý hřeben dlouhý téměř 4 km, z kterého se zvedá ohromný skalnatý masiv na jednom a dvě kamenné hlavy, Klečice, na jeho druhém konci. Připadá masivu Veliké Kapele. Okouzlen krásou Kleku, Johannes Frischauf, profesor matematiky z Grazu, v roce 1874 inicioval založení horolezeckého spolku v Chorvatsku. Na památku začátku organizovaného
horolezectví u nás se Klek nachází ve znaku Chorvatského horolezeckého svazu.
Geologická naučná stezka Klekpoznávání geologického dědictví chráněného území přírody-významného pejzáže Klekuwww.karlovac-nature.hrwww.tz-grada-ogulina.hr
Oslava horolezeckého nového rokuKlek, první víkend po Novém rocewww.plsavez.hrwww.tz-grada-ogulina.hr
Kouz
elný
Kle
k, u
span
ý ob
rK
leko
va ji
hový
chod
ní s
kaln
í stě
na, p
rvní
škol
a ch
orva
tský
ch h
orol
ezců
Oto
n Po
stru
žnik
, Kle
k, 1
929.
128
Kuterevo Dvě horské osady, Krasno v Parku přírody Velebit na 800 a Kuterevo na 559 metrech nadmořské výšky, dnes zná celé Chorvatsko.Medvídci a tamburice
Útočiště pro mladé medvědy Kuterevozáchrana pro medvídky, kteří zůstali bez matkywww.kuterevo-medvjedi.hr
Med
vídc
i kte
ří zů
stal
i bez
mat
ky n
achá
zí
útoč
iště
v Ku
tere
vu
129
Kuterevo, osada na svazích severního Velebitu, je od dávna známá tesaři, kteří prodávají své soudky, bukary a židle i na vzdálených trzích v Dalmácii. Především jsou dobrými výrobci tamburic dangubice nebo samice, které se také říká kuterevka. Jako zruční tesaři někdy zhotovují dlouhá vesla pro mořské bárky. V současnosti Kuterevo mnozí znají podle zmiňovaného útočiště medvídků, kteří kvůli strádání nebo jinému důvodu zůstali bez mateřské péče medvědice. Turisti, kteří přicházejí užívat v klidu, tak přece jen nejsou v úplné divočině, ale ona je pouhých několik set metrů dále a vždy mohou odpovědět na její volání.
Volo
ntéř
i rů
znýc
h zn
alos
tí a
povo
lání
jsou
st
álým
i náv
štěv
níky
Kut
erev
a
Výr
obci
tam
buri
ce z
nám
é ja
ko
kute
revk
a
130
Krasno Legenda vypráví, že dětští pastýři spatřili podivuhodný květ, který měl uprostřed tvář Bohorodičky. Utrhli ho a odnesli do vsi, ale ráno ho zase našli na stejném místě. To se několikrát opakovalo a poté Krasňané postavili kapličku Matce Boží, jejíž oltář se nachází právě na místě, kde rostl květ. Do svatyně kdysi přicházeli při příležitosti srpnových Mariánských svátků (5. a 15.8.) poutníci ze západní Bosny, Kordunu, Liky a Krbavy a dnes přicházejí z celého Chorvatska i světa.
Podivuhodný květKrasnarský sýrztělesňuje velebitská prostranství a píli lických pastevcůKrasnowww.tz-senj.hr
Antonja v Krasnuobnovování zvyků a Lická olympiádaKrasno, 13. červnawww.tz-senj.hr
Panna Marie krasnarskásvatyně, kterou navštěvují věřící z celého ChorvatskaKrasno, 15. srpnawww.tz-senj.hr
Kra
snar
ský
sýr
se
vyrá
bí z
kra
vího
i ov
čího
m
léka
Kra
sno
se u
mís
tilo
pod
Nad
žak-
tepn
ou,
Senj
skou
a Š
vičk
ou te
pnou
131
Krasno je idylická horská vesnice, umístěná v údolí v 800 metrech nadmořské výšky, pod Nadžak-žilou a Senjskou a Švičkou žilou. Tvoří ji 14 vísek, umístěných v okrajových částech Krasnog pole, malebného údolí dlouhého 7 km, ze všech stran obklopeného zalesněnými stráněmi a kopci. Tradiční činností tohoto kraje je lesnictví a Krasno se může pochlubit první lesní správou v Chorvatsku, založenou v dávném roce 1725. Původem oslavy 240. výročí založení lesní správy bylo ve vesnici otevřeno i první muzeum lesnictví, které nám připomíná, že s lesy je potřeba hos-podařit rozumně. Díky dlouholeté zkušenosti, tradičním receptům a domácímu mléku, místní sýrárna vyrábí vyni-
kající kravský i ovčí sýr. Krasno je i sídlem Správy NP Se-verní Velebit.
Podi
vuho
dný
květ
pod
le le
gend
y na
šli
dětš
tí pa
stýř
i nad
Kra
snem
132
Na území turistické oblasti Lika-Karlovac se nabízejí výji-mečné podmínky pro aktivní dovolenou. Jsou zde zastoupeny četné příhodnosti pro sport a rekreaci všech generací a kon-diční vybavení. Od klidných procházek na čistém lesním vz-duchu, obohaceném horským ozonem nebo mořským aero-solem, po horské přiměřeně těžké túry a alpinistické extrémně těžké výkony. Od organizovaných turistických návštěv jeskyní po speleologická spouštění do ještě neprozkoumaných pro-pastí nebo ponoření do malých i velikých hloubek podmoří.
Velkolepý rekreační park
133
Od letního osvěžení v průzračných řekách, jezerech nebo na jadranských plážích po jízdu kajakem či kanoí, plachtění a rafting. Lov a rybolov nabízejí ve všech částech regionu. Zimní sporty jsou jednou z hlavních předností a cyklistika se stále více stává ochrannou známkou aktivní dovolené v oblasti Liky a Karlovce.
134
Cyklistika a rafting Jízdní kolo se po příchodu do Chorvatska rychle stalo miláčkem místního obyvatelstva, později ho většinou vystřídal automobil. Dnes nová síť dálnic osvobozuje státní a lokální silnice od moto-rového provozu a umožňuje bezpečnou jízdu na kolech. Po cestě lze v selských domácnostech kromě úsměvu na uvítanou dostat nejen pitnou vodu, ale i domácí jídlo. Skutečně, Karlovacká župa nabízí nezapomenutelné víkend-jízdy a aktivní odpočinek.
Cycling with SoulChorvatské olympijské centrum Bjelolasica, umístěné v Jasenku www.bjelolasica.hr
Bike&Bed Stovka ubytovacích objektů, které splňují Bike&Bed kriteria www.bicikl.hr www.tzkz.hr
Cykloturistika11 župských cyklistických tras v celkové délce přes 700 kmCykloturistické mapy, signalizace, možnost pronájmu kola, cyklistické servisycikloturizam.tzkz.hr
Hor
ská
turi
stik
a, p
ěšin
y, na
učné
stez
ky,
nord
ická
chů
zeho
danj
e
135
Je zážitkem jezdit po cyklistických trasách Karlovacké župy, vstřebávat krásy přírody a přijímat pohostinnost obyvatel-stva. Fyzicky nenáročná jízda po lokálních cestách, které sledují toky průzračných řek, je určena nejen „svátečním“ cyklistům, ale i opravdovým milovníkům přírody, zatímco jsou horské stezky, které čerpají poslední atom síly, výzvou pro ty, kteří kladou na sebe i své kolo vyšší požadavky. Kaž-dá trasa nabízí jiný zážitek, doplněný výjimečným výběrem jídla přijatelných cen. Lokální speciality při pohledu na slapy nebo klidné jezero, bohatství dějin okořeněných legendami, Bike&Bed ubytování, cyklistický hotel, servis a obchod s cykli-stickými potřebami – vše, co jeden cyklista může potřebovat!
Teplice Lešće, umístěné přímo u řeky Dobry www.toplice-lesce.com Turistické centrum Petrova hora www.muljava.hr
Turistické centrum Mirjana, Rastoke www.mirjana-rastoke.com
SrCe Priroda, selské hospodářství Srakovčić priroda.hotelkorana.hr
Ubytování www.tzkz.hr/cgi-bin/smjestaj/smjestaj_trazilica.asp
136
Horolezectví a potápění Různorodý prostor a dynamická krajina Licko-senjské župy, od kontinentálního zázemí a hor do mořského pobřeží a ostrovů, umožňují bavit se různými aktivitami.Tracking with Heart
Zvlaštni nabidka Alpinistika, kanoing, návštěva jeskyní a propastí, lov a rybolov
www.lickosenjska.comwww.bk-barkan.spaces.live.comwww.pp-velebit.hr/turponudawww.np-plitvicka-jezera.hrwww.tzplitvice.hrwww.rizvancity.com
www.hpdzeljeznicar.hrwww.quad-klub-otocac.hrwww.gacka.hrwww.kkk-gacka-otocac.hrwww.sru-lika-gospic.comwww.krpan-lov.com
137
Treking, cyklistika a horolezectví jsou pouze některé z aktivit, které se nabízí na pevnině a potápění, plachtění, surfování a podvodní rybolov na moři. Hlavní přednost této oblasti je široká škála rekreačních aktivit v kontinentální i přímořské části. Od rekreační chůze a horolezectví po alpinistiku, od plavání, přes surfování, potápění a podvodního rybolovu po plachtění na veliké plachetnici. A především možnost jejich denní a týdenní kombinace, což je také určitým uznáváním tradice, protože obyvatelstvo pod Velebitem bylo odjakživa spojeno s mořem i horami.
Svat
á ho
ra (
1752
m)
v jih
ovýc
hodn
ím c
ípu
Vele
bitu
, kde
zač
íná
Zada
rský
regi
on
138
Světové dědictví
Horský masiv Velebitu v rámci
programu Člověk a biosféra,
(M & b) v roce 1978 UNESCO
zařadilo do Mezinárodní sítě
rezervací biosféry.
NP Plitvická jezera byl v roce 1979
zařazen na Seznam světového
přírodního dědictví.
NP Severní Velebit je na seznamu
deseti nejvýznamnějších lesních
oblastí ve Středozemí v rámci
programu World Wilkdlife Funda
Dar na zemi.
139
NakladatelChorvatské turistické sdružení
Za nakladatelemr. sc. Niko Bulić, ředitel
RedaktorkaSlavija Jačan Obratov
Asistentka redaktorkyIva Puđak
Redaktorský výborDina Begić (předsedkyně), Ivan Radošević, Tihana Bakarić, Marijana Biondić, Tatjana Peranić-Samardžija, Ankica Puškarić, Maja Šikić a Mira Spoljarić
Recenzeprof. dr. Dane Pejnović
Koncepce Milan Sivački
Redaktor Mario Rebac
Na textech spolupracovaliMiroslav Ambruš Kiš, dr. sc. Vuk Tvrtko Opačić, (zeměpisné oddělení Přírodovědecko-matematické fakulty v Záhřebu), Milan Kranjčević (Župní komora Otočac), Igor Čulig (Městské muzeum Karlovac), Goran Majetić, Irena Glavičić a Svjetlana Lupret-Obradović (NP Severní Velebit), Dalibor Dabo (TZ Novalja).
Lektorka Katarina Cvijanović
Překlady Marija Jakuš (italsky), Karin Gazarek (německy), Asiatis, Paris (francouzsky),Tihana Šurbek (slovinski), Rajka Kuhar (anglicky), Mira Horváth (maďarsky), Helena Jajac (česky).
FotografieMario Romulić a Dražen Stojčić (krajiny, podmoří, život,), Aleksandar Gospić (Přímoří a Velebit, úvodní stránka), Goran Sekula (Gacka), Stipe Surać (krajina, Novalja, život), Ivo Pervan (krajina, život, Lika), Mario Hlača, Ante Zubović a Romeo Ibrišević (krajina, Pag, Velebit), Boris Krstinić a Krunoslav Rac (vegetace, flora a fauna), Filip Trezner, Igor Čepurkovski a Robert Fajt (karlovacká koupaliště a akce), Goran Šafarek (podvodní svět), Davor Rostuhar (rafting, kajak, kanoe), Saša Pjanić (Senj), Zvonimir Tanocki (Modruš, Karlovac), Šime Strikoman (fotografie tisíciletí, Karlovac, Ogulin), Goran Vranić (reprodukce).
DesignBojan Sivački
Jazykové varianty Goran Šoša a Leo Vinković
IlustraceVančo Rebac
Produkce Shm
TiskNárodní noviny, Záhřeb
NákladChorvatské turistické sdružení 2012
Chorvatské turistické sdruženíIblerov trg 10/IV, 10000 Záhřeb, ChorvatskoTelefon: 385 1 46 99 333, telefax: 385 1 45 57 [email protected]
Tato publikace se dělí zdarma.
140
hrvatska turistička zajednica
Iblerov trg 10/IV, p.p. 251
10000 Zagreb, Hrvatska
T +385 1 46 99 333,
F +385 1 455 7827
www.hrvatska.hr
www.facebook.com/croatia.hr
www.youtube.com/croatia
issuu.com/croatia.hr
kroatische zentrale für tourismus,
Liechtensteinstraße 22 a, 1/1/7
A- 1090 Wien, Österreich,
T +43 1 585 38 84,
F +43 1 585 38 84 20
http://at.croatia.hr
kroatische zentrale für tourismus,
60313 Frankfurt/M, Hochstrasse 43,
Deutschland
T +49 69 23 85 350,
F +49 69 23 85 35 20
http://de.croatia.hr
kroatische zentrale für tourismus,
80469 München, Rumfordstrasse 7,
Deutschland
T +49 89 22 33 44,
F +49 89 22 33 77
http://de.croatia.hr
ente nazionale croato per
il turismo,
20122 Milano, Piazzetta Pattari 1/3,
Italia
T +39 02 86 45 44 97,
F +39 02 86 45 45 74
http://it.croatia.hr
ente nazionale croato per il
turismo,
Via Lucullo 3, 00187 Roma, Italia
T +39 06 32 11 0396,
F +39 06 32 11 1462
http://it.croatia.hr
chorvatské turistické sdružení, 110
00 Praha 1, Krakovská 25,
Česká Republika
T +420 2 2221 1812,
F +420 2 2221 0793
http://cz.croatia.hr
chorvátske turistické združenie,
821 09 Bratislava, Trenčianska 5,
Slovenská Republika,
T +421 2 55 562 054,
T +421 2 55 415 415
F +421 2 55 422 619
http://sk.croatia.hr
horvát idegenforgalmi közösség,
1054 Budapest, Akademia u. 1,
Magyarország
T+36 1 267 55 88,
F +36 1 267 55 99,
http://hu.croatia.hr
office national croate de tourisme,
75116 Paris, 48, avenue Victor Hugo,
France
T +33 1 45 00 99 55,
T +33 1 45 00 99 57
F +33 1 45 00 99 56
http://fr.croatia.hr
croatian national tourist office,
London W6 9ER, 2 Lanchesters,
162-164 Fulham Palace Road,
United Kingdom
T +44 208 563 79 79,
F +44 208 563 26 16
http://gb.croatia.hr
croatian national tourist office,
New York 10118, 350 Fifth Avenue,
Suite 4003, U.S.A.
T +1 212 279 8674,
T + 1 212 279 8672,
toll-free: 800 829 4416
F + 1 212 279 8683
http://us.croatia.hr
narodowy ośrodek informacji
turystycznej republiki chorwacji,
00-695 Warszawa,
ul. Nowogrodzka 50, Polska
T +48 22 828 51 93,
F +48 22 828 51 90
http://pl.croatia.hr
kroatiska turistbyrån,
11135 Stockholm, Kungsgatan 24,
Sverige
T +46 8 53 482 080, +46 8 5348 2081,
F +46 8 20 24 60
http://se.croatia.hr
kroatisch nationaal bureau voor
toerisme,
1081 GG Amsterdam, Nijenburg 2F,
Netherlands
T +31 20 661 64 22,
F +31 20 661 64 27
http://nl.croatia.hr
office national croate
du tourisme,
1000 Bruxelles, Vieille Halle aux Blés
38, Belgique
T +32 2 55 018 88,
F + 32 255 018 83
http://be.croatia.hr
хорватское туристическое
сообщество,
123610 Moscow, Krasnopresnenskaya
nab. 12, office 1502, Russia
T +7 495 258 15 07,
F +7 495 258 15 93
http://ru.croatia.hr
hrvaška turistična skupnost,
1000 Ljubljana, Gosposvetska 2,
Slovenija
T 386 1 23 07 400,
F 386 1 23 07 404,
http://si.croatia.hr
kroatische zentrale für tourismus,
8004 Zürich, Badenerstr. 332,
Switzerland
T +41 43 336 2030,
T+41 43 336 2031,
T +41 43 336 2032,
T +41 43 336 2034,
F +41 43 336 2039,
http://ch.croatia.hr
oficina nacional de turismo de
croacia, 28001 Madrid, Calle Claudio
Coello 22, esc.B,1°C, España
T +3491 781 5514,
F +3491 431 8443
www.visitacroacia.es
クロアチア政府観光局
Ark Hills Executive Tower N613,
Akasaka 1-14-5, Minato-ku,
Tokyo 107-0052
T +81 03 6234 0711,
F +81 03 6234 0712
www. visitcroatia.jp
ra
sto
ke
oto
k pag
Don
ji La
pac
Udb
ina
Lovi
nac
Gos
pić
Baš
ke O
štar
ije
Smilj
an
Lun
Nov
alja
Cas
ka
Jabl
anac
Kra
sno
Ličk
i Osi
k
Peru
šić
Kor
enic
a
Vrho
vine
Kut
erev
o
Svet
i Jur
aj
Senj
Bri
nje
Rak
ovic
aSa
bors
ko
Plaš
ki
Slun
j
Josi
pdol
Ošt
arije
Toun
j
Ogu
lin
Krn
jak
Vojn
ić
Bar
ilovi
ć
Kar
lova
c
Gen
eral
ski S
tol
Bos
iljev
o
Dug
a R
esa
Rib
nik
Net
retić
Oza
lj
Dra
gani
ć
Oto
čac
Star
igra
d
Kar
loba
g
Star
a N
oval
ja
Cet
ingr
ad
ch
or
vats
ko
li-k
a
2223
24
35
1. M
ezin
árod
ní fe
stiv
al fo
lklo
ru,
ww
w.ka
-mff.
org
2. A
utoc
ross
, ww
w.rib
nick
a-do
lina.
com
3. V
inck
ovo,
ww
w.tz
-dug
ares
a.hr
4. M
ěsts
ké m
uzeu
m K
arlo
vac,
ww
w.gm
k.hr
5. D
ny p
iva,
ww
w.da
nipi
va.co
m6.
Ryb
olov
, ww
w.tz
kz.h
r7.
His
tori
a vi
va w
ww.
karlo
vac-
tour
istin
fo.h
r8.
Kar
lova
c m
ost w
ante
d,
ww
w.pr
omen
ada-
klub
.hr
9. Š
lech
tické
trhy
Dub
ovac
, w
ww.
karlo
vac-
tour
istin
fo.h
r 10
. Cyk
lopo
hádk
a, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr
11. B
icyk
liáda
Tři
jeze
ra, w
ww.
baba
roge
.hr
ww
w.ka
rlova
c-to
urist
info
.hr
12. D
ny z
elí,
ww
w.og
ulin
.hr
ww
w.ak
tivni
-odm
or.co
m
13. D
ny m
edu,
ww
w.og
ulin
.hr
14. Č
luny
na
Mre
žnic
i, w
ww.
tzkz
.hr
15. R
afti
ng, w
ww.
kanu
king
-ava
ntur
a.hr
16. F
oto
safa
ri, w
ww.
tzkz
.hr
17. N
aučn
á bo
tani
cká
stez
ka,
ww
w.tz
-gra
da-o
gulin
a.hr
18. O
gulin
ský
fest
ival
poh
ádek
, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr19
. Dět
ské
díln
y, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr20
. Ves
lová
ní n
a je
zeře
Sab
ljace
, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr21
. Pro
hlíd
ka, w
ww.
licko
senj
ska.
com
22. S
vadb
a v
Razt
okác
h,
ww
w.slu
nj-r
asto
ke.co
m23
. Lyž
ován
í, w
ww.
tzkz
.hr
24. P
lach
tění
, ww
w.tz
-sen
j.hr
25. S
amba
stic
o, w
ww.
tz-s
enj.h
r26
. Sáň
ková
ní, w
ww.
tzkz
.hr
27. L
ovec
tví,
ww
w.tz
kz.h
r28
. Och
utná
vka
sýrů
Slu
nj, w
ww.
tzkz
.hr
29. F
esti
val s
ever
ojad
rans
kých
sbor
ů (k
lap)
, w
ww.
senj
.hr
30. U
skoc
ké d
ny, w
ww.
tz-s
enj.h
r31
. Pál
enka
„rak
ie“,
ww
w.tz
kz.h
r32
. Maš
kary
, ww
w.ra
kovi
ca.h
r 33
. Fes
tiva
l Win
neto
ulan
d, w
ww.
rako
vica
.hr
34. R
ybář
ská
vese
lice
ve S
v.Ju
rji,
ww
w.tz
-sen
j.h35
. Výs
tup
na Z
áviž
an, w
ww.
tz-s
enj.h
r36
. Let
iště
Oto
čac,
ww
w.ot
ocac
.hr
37. S
třel
ectv
í, w
ww.
tzkz
.hr
38. D
ny lé
čivý
ch b
ylin
Kar
lova
cké ž
upy,
ww
w.ra
kovic
a.hr
39. J
ezde
cký
mar
aton
, ww
w.ra
kovi
ca.h
r40
. Ryb
olov
Sta
rigr
ad, w
ww.
tzkz
.hr
41. V
eleb
itsk
á bo
tani
cká
zahr
ada,
w
ww.
np-s
jeve
rni-v
eleb
it.hr
42. E
kolo
gick
o-et
nick
ý tr
h, w
ww.
tz-o
toca
c.hr
43. S
port
ovní
rybo
lov
na G
acce
, w
ww.
gack
a.hr
44. P
litvi
cký
mar
aton
, ww
w.tz
plitv
ice.
hr45
. Nau
čná
stez
ka S
tari
gra
d,
ww
w.ra
kovi
ca.h
r46
. Kut
erev
ka, w
ww.
tz-o
toca
c.hr
47. L
ov d
ivok
ých
pras
at, w
ww.
lova
c.inf
o48
. Lun
jská
oliv
iáda
, ww
w.tz
-nov
alja
.hr
49. S
urfa
ř, w
ww.
tz-s
enj.h
r50
. Pre
muž
ićev
a st
ezka
, ww
w.pp
-vel
ebit.
hr51
. Úto
čišt
ě med
víďa
t, w
ww.
kute
revo
-med
vjed
i.hr
52. R
osije
va k
olib
a, w
ww.
np-s
jeve
rni-v
eleb
it.hr
53. V
eslo
váni
na
jeze
ře K
rušć
ica,
w
ww.
licko
senj
ska.
com
ww
w.tz
-gra
da-o
gulin
a.hr
54. P
odzi
m v
Lic
e, w
ww.
tz-g
ospi
c.hr
55. S
pele
olog
ie, w
ww.
licko
senj
ska.
com
56. V
ýsta
va p
ažsk
é ov
ce a
sýrů
, w
ww.
tz-n
oval
ja.h
r57
. Vzp
omín
kové
cent
rum
Nik
ola T
esla
, w
ww.
mcn
ikol
ates
la.h
r58
. Lic
ké v
ýtva
rné
anál
e, g
ospi
c-on
line.
com
59. L
ický
med
, ww
w.lic
kose
njsk
a.co
m60
. Pot
ápěn
í, w
ww.
tz-n
oval
ja.h
r61
. Zrć
e, w
ww.
zrce
.hr
62. H
otel
Vel
ebno
, Baš
ke O
štar
ije,
ww
w.tz
-kar
loba
g.hr
63. M
uzeu
m L
iky,
gos
pic-
onlin
e.co
m64
. Lic
ké b
ram
bory
, ww
w.lo
vina
c.hr
65. P
láže
, ww
w.tz
-nov
alja
.hr
66. G
ospi
cké
hude
bní l
éto,
gos
pic-
onlin
e.co
m67
. Dny
bik
erů,
ww
w.tz
-gos
pic.h
r68
. Hor
olez
ectv
í, w
ww.
np-s
jeve
rni-v
eleb
it.hr
69. V
olné
leze
ní, w
ww.
pakl
enic
a.hr
70. L
ovec
tví,
ww
w.lic
kose
njsk
a.co
m71
. Trh
lick
ých
prod
uktů
, ww
w.gr
acac
.hr
ra
sto
ke
plit
vič
ka
jez
era
oto
k pag
du
bo
vac
no
vig
ra
d
đu
lin
po
no
r
sok
ola
c
neh
aj
luk
ina ja
ma
vel
iki k
oz
jak
kiz
a
deg
enia
vel
ebit
ica
leo
nto
pod
ium
a
lpin
um
lili
um
iris
c
ro
atic
a
tulo
ve
gr
ede
sim
on
ov
ića
sta
pin
a
bij
ele
i
sam
ar
ske
stij
ene
ch
or
vats
ko
li-k
a
zir
Don
ji La
pac
Udb
ina
Lovi
nac
Gos
pić
Baš
ke O
štar
ije
Smilj
an
Lun
Nov
alja
Cas
kaPriz
na
Jabl
anac
Kra
sno
Ličk
i Osi
k
Peru
šić
Kor
enic
a
Vrho
vine
Kut
erev
o
Svet
i Jur
aj
Senj
Bri
nje
Rak
ovic
aSa
bors
ko
Plaš
ki
Slun
j
Josi
pdol
Ošt
arije
Toun
j
Ogu
lin
Krn
jak
Vojn
ić
Bar
ilovi
ć
Kar
lova
c
Gen
eral
ski S
tol
Bos
iljev
o
Dug
a R
esa
Rib
nik
Net
retić
Oza
lj
Dra
gani
ć
Oto
čac
Star
igra
d
Kar
loba
g
Star
a N
oval
ja
Cet
ingr
ad
3 71
1. S
třed
ověk
é m
ěsto
Oza
lj, w
ww.
ozal
j.hr
2. O
zaljs
ko-v
ivod
insk
á vin
ná ce
sta,
ww
w.vin
ari-v
ocar
i-oza
lj.hr
3. M
unja
ra, w
ww.
ozal
j-tz.
hr
4. R
ibni
k, w
ww.
ribni
cka-
dolin
a.co
m
5. N
etre
tić,
ww
w.ne
tret
ic.h
r
6. D
ubov
ac, w
ww.
dubo
vac.i
nfo
7. D
uga
Resa
, ww
w.tz
-dug
ares
a.hr
8. K
arlo
vac,
ww
w.ka
rlova
c-to
urist
info
.hr
9. B
osilj
evo,
ww
w.bo
silje
vo.h
r
10. B
arilo
vić,
ww
w.op
cina
-bar
ilovi
c.hr
11. Đ
ulin
a pr
opas
t, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr
12. N
ovig
rad,
ww
w.ud
ruga
-kam
eleo
n.hr
13. B
ílé a
sam
arsk
é sk
ály,
ww
w.tz
kz.h
r
14. O
gulin
, ww
w.tz
-gra
da-o
gulin
a.hr
15. T
ounj
, ww
w.to
unj.h
r
16. T
ounj
ský
sýr,
volim
sir.co
m
17. Č
isté
řeky
, ww
w.tz
kz.h
r
18. R
ys (L
ynx
lynx
),
ww
w.np
-sje
vern
i-vel
ebit.
hr
19. P
rotě
ž (Le
onto
podi
um a
lpin
um),
20. V
lk (C
anis
lupu
s), w
ww.
life-
vuk.
hr
21. L
ilie
(Lili
um),
moj
cvije
t.hr
22. P
lašk
i, w
ww.
plas
ki-li
ka.co
m
23. S
lunj
, ww
w.tz
-slu
nj.h
r
24. R
asto
ke, w
ww.
tz-s
lunj
.hr
25. C
etin
grad
, ww
w.ce
tingr
ad.o
rg
26. S
rdel
a (S
ardi
na p
ilcha
rdus
),
ww
w.tz
-sen
j.hr
27. N
ehaj
, ww
w.tz
-sen
j.hr
28. S
okol
ac, w
ww.
brin
je.h
r
29. M
edvě
d (U
rsus
arc
tos)
, ww
w.br
inje
.hr
30. B
arać
evy
jesk
yně,
ww
w.ba
race
ve-s
pilje
.hr
31. S
enjs
ká k
ated
rála
, ww
w.tz
-sen
j.hr
32. P
stru
h (S
alm
o tr
utta
), w
ww.
gack
a.hr
33. K
osat
ec (I
ris)
, moj
cvije
t.hr
34. L
ický
dům
, ww
w.lic
kose
njsk
a.co
m
35. D
režn
ik, w
ww.
tzkz
.hr
36. Z
aviž
an,
ww
w.tz
-sen
j.hr/
plan
inar
ski-d
om-z
aviz
an
37. J
apod
ská
čepi
ce, w
ww.
udbi
na.co
m
38. O
toča
c, w
ww.
tz-o
toca
c.hr
39. S
lávk
a (M
ytilu
s gal
lopr
ovin
cial
is),
ww
w.tz
-sen
j.hr
40. L
ukin
a je
skyn
ě,
ww
w.sp
eleo
logi
ja.h
r/lu
kina
jam
a
41. S
vaty
ně M
atky
bož
í, w
ww.
kras
no.h
r
42. K
osin
jský
mis
ál, t
z-pe
rusic
.hr
43. G
acka
, ww
w.ga
cka.
hr
44. L
ická
ovc
e „p
ram
enka
“, w
ww.
hpa.
hr
45. P
litvi
cká
jeze
ra, n
p-pl
itvic
ka-je
zera
.hr
46. P
lješe
vick
é le
sy, w
ww.
plsa
vez.
hr
47. L
unjs
ká o
liva,
ww
w.lu
n.hr
48. L
un, w
ww.
lun.
hr
49. M
ořsk
á re
zerv
ace,
ww
w.tz
-nov
alja
.hr
50. V
elik
ý Ko
zjak
, ww
w.pp
-vel
ebit.
hr
51. Č
lově
čí ry
bka,
ww
w.sp
eleo
logi
ja.h
r
52. K
osin
jský
mos
t, w
ww.
licko
senj
ska.
com
53. J
apod
ská
náuš
nice
, ww
w.m
in-k
ultu
re.h
r
54. N
oval
jský
relik
viář
, ww
w.tz
-nov
alja
.hr
55. C
aska
, ww
w.tz
-nov
alja
.hr
56. V
eleb
itsk
á de
geni
e (D
egen
ija V
elib
itic
a),
hirc
.bot
anic
.hr
57. K
iza,
ww
w.pl
save
z.hr
58. J
esky
nní p
ark
Gra
bova
ča,
ww
w.pp
-gra
bova
ca.h
r
59. L
ički
Osi
k, w
ww.
tz-g
ospi
c.hr
60. A
ntic
ká n
alez
iště
, ww
w.am
zd.h
r
61. K
lášt
er sv
. Jos
efa,
ww
w.tz
-kar
loba
g.hr
62. B
aške
Ošt
arije
, ww
w.tz
-gos
pic.h
r
63. R
odný
dům
Ant
e St
arče
vić,
ww
w.tz
-gos
pic.h
r
64. G
ospi
ć, w
ww.
tz-g
ospi
c.hr
65. N
etop
ýři
(Chr
iopt
era)
,
ww
w.sp
eleo
logi
ja.h
r
66. J
ehlič
naté
lesy
, ww
w.hr
sum
e.hr
67. S
anpj
ero
(Zeu
s fab
er),
ww
w.tz
-nov
alja
.hr
68. P
ažsk
á kr
ajka
, ww
w.pa
g-to
urism
.hr
69. S
imon
ović
a St
apin
a, w
ww.
plsa
vez.
hr
70. M
irila
, ww
w.riv
ijera
-pak
leni
ca.h
r
71. Z
ir, w
ww.
licko
senj
ska.
com
72. H
ad „p
osko
k“ (V
iper
a am
mod
ytes
),
ww
w.pp
-vel
ebit.
hr
73. T
ulov
y st
ěny,
ww
w.pp
-vel
ebit.
hr
74. S
ladk
ovod
ní ry
by, w
ww.
licko
senj
ska.
com
75. Š
teka
vac
(Hal
iaee
tus a
lbic
illa)
,
ww
w.pp
-vel
ebit.
hr
ra
sto
ke
oto
k pag
Don
ji La
pac
Udb
ina
Lovi
nac
Gos
pić
Baš
ke O
štar
ije
Smilj
an
Lun
Nov
alja
Cas
ka
Jabl
anac
Kra
sno
Ličk
i Osi
k
Peru
šić
Kor
enic
a
Vrho
vine
Kut
erev
o
Svet
i Jur
aj
Senj
Bri
nje
Rak
ovic
aSa
bors
ko
Plaš
ki
Slun
j
Josi
pdol
Ošt
arije
Toun
j
Ogu
lin
Krn
jak
Vojn
ić
Bar
ilovi
ć
Kar
lova
c
Gen
eral
ski S
tol
Bos
iljev
o
Dug
a R
esa
Rib
nik
Net
retić
Oza
lj
Dra
gani
ć
Oto
čac
Star
igra
d
Kar
loba
g
Star
a N
oval
ja
Cet
ingr
ad
ch
or
vats
ko
li-k
a
2223
24
35
1. M
ezin
árod
ní fe
stiv
al fo
lklo
ru,
ww
w.ka
-mff.
org
2. A
utoc
ross
, ww
w.rib
nick
a-do
lina.
com
3. V
inck
ovo,
ww
w.tz
-dug
ares
a.hr
4. M
ěsts
ké m
uzeu
m K
arlo
vac,
ww
w.gm
k.hr
5. D
ny p
iva,
ww
w.da
nipi
va.co
m6.
Ryb
olov
, ww
w.tz
kz.h
r7.
His
tori
a vi
va w
ww.
karlo
vac-
tour
istin
fo.h
r8.
Kar
lova
c m
ost w
ante
d,
ww
w.pr
omen
ada-
klub
.hr
9. Š
lech
tické
trhy
Dub
ovac
, w
ww.
karlo
vac-
tour
istin
fo.h
r 10
. Cyk
lopo
hádk
a, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr
11. B
icyk
liáda
Tři
jeze
ra, w
ww.
baba
roge
.hr
ww
w.ka
rlova
c-to
urist
info
.hr
12. D
ny z
elí,
ww
w.og
ulin
.hr
ww
w.ak
tivni
-odm
or.co
m
13. D
ny m
edu,
ww
w.og
ulin
.hr
14. Č
luny
na
Mre
žnic
i, w
ww.
tzkz
.hr
15. R
afti
ng, w
ww.
kanu
king
-ava
ntur
a.hr
16. F
oto
safa
ri, w
ww.
tzkz
.hr
17. N
aučn
á bo
tani
cká
stez
ka,
ww
w.tz
-gra
da-o
gulin
a.hr
18. O
gulin
ský
fest
ival
poh
ádek
, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr19
. Dět
ské
díln
y, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr20
. Ves
lová
ní n
a je
zeře
Sab
ljace
, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr21
. Pro
hlíd
ka, w
ww.
licko
senj
ska.
com
22. S
vadb
a v
Razt
okác
h,
ww
w.slu
nj-r
asto
ke.co
m23
. Lyž
ován
í, w
ww.
tzkz
.hr
24. P
lach
tění
, ww
w.tz
-sen
j.hr
25. S
amba
stic
o, w
ww.
tz-s
enj.h
r26
. Sáň
ková
ní, w
ww.
tzkz
.hr
27. L
ovec
tví,
ww
w.tz
kz.h
r28
. Och
utná
vka
sýrů
Slu
nj, w
ww.
tzkz
.hr
29. F
esti
val s
ever
ojad
rans
kých
sbor
ů (k
lap)
, w
ww.
senj
.hr
30. U
skoc
ké d
ny, w
ww.
tz-s
enj.h
r31
. Pál
enka
„rak
ie“,
ww
w.tz
kz.h
r32
. Maš
kary
, ww
w.ra
kovi
ca.h
r 33
. Fes
tiva
l Win
neto
ulan
d, w
ww.
rako
vica
.hr
34. R
ybář
ská
vese
lice
ve S
v.Ju
rji,
ww
w.tz
-sen
j.h35
. Výs
tup
na Z
áviž
an, w
ww.
tz-s
enj.h
r36
. Let
iště
Oto
čac,
ww
w.ot
ocac
.hr
37. S
třel
ectv
í, w
ww.
tzkz
.hr
38. D
ny lé
čivý
ch b
ylin
Kar
lova
cké ž
upy,
ww
w.ra
kovic
a.hr
39. J
ezde
cký
mar
aton
, ww
w.ra
kovi
ca.h
r40
. Ryb
olov
Sta
rigr
ad, w
ww.
tzkz
.hr
41. V
eleb
itsk
á bo
tani
cká
zahr
ada,
w
ww.
np-s
jeve
rni-v
eleb
it.hr
42. E
kolo
gick
o-et
nick
ý tr
h, w
ww.
tz-o
toca
c.hr
43. S
port
ovní
rybo
lov
na G
acce
, w
ww.
gack
a.hr
44. P
litvi
cký
mar
aton
, ww
w.tz
plitv
ice.
hr45
. Nau
čná
stez
ka S
tari
gra
d,
ww
w.ra
kovi
ca.h
r46
. Kut
erev
ka, w
ww.
tz-o
toca
c.hr
47. L
ov d
ivok
ých
pras
at, w
ww.
lova
c.inf
o48
. Lun
jská
oliv
iáda
, ww
w.tz
-nov
alja
.hr
49. S
urfa
ř, w
ww.
tz-s
enj.h
r50
. Pre
muž
ićev
a st
ezka
, ww
w.pp
-vel
ebit.
hr51
. Úto
čišt
ě med
víďa
t, w
ww.
kute
revo
-med
vjed
i.hr
52. R
osije
va k
olib
a, w
ww.
np-s
jeve
rni-v
eleb
it.hr
53. V
eslo
váni
na
jeze
ře K
rušć
ica,
w
ww.
licko
senj
ska.
com
ww
w.tz
-gra
da-o
gulin
a.hr
54. P
odzi
m v
Lic
e, w
ww.
tz-g
ospi
c.hr
55. S
pele
olog
ie, w
ww.
licko
senj
ska.
com
56. V
ýsta
va p
ažsk
é ov
ce a
sýrů
, w
ww.
tz-n
oval
ja.h
r57
. Vzp
omín
kové
cent
rum
Nik
ola T
esla
, w
ww.
mcn
ikol
ates
la.h
r58
. Lic
ké v
ýtva
rné
anál
e, g
ospi
c-on
line.
com
59. L
ický
med
, ww
w.lic
kose
njsk
a.co
m60
. Pot
ápěn
í, w
ww.
tz-n
oval
ja.h
r61
. Zrć
e, w
ww.
zrce
.hr
62. H
otel
Vel
ebno
, Baš
ke O
štar
ije,
ww
w.tz
-kar
loba
g.hr
63. M
uzeu
m L
iky,
gos
pic-
onlin
e.co
m64
. Lic
ké b
ram
bory
, ww
w.lo
vina
c.hr
65. P
láže
, ww
w.tz
-nov
alja
.hr
66. G
ospi
cké
hude
bní l
éto,
gos
pic-
onlin
e.co
m67
. Dny
bik
erů,
ww
w.tz
-gos
pic.h
r68
. Hor
olez
ectv
í, w
ww.
np-s
jeve
rni-v
eleb
it.hr
69. V
olné
leze
ní, w
ww.
pakl
enic
a.hr
70. L
ovec
tví,
ww
w.lic
kose
njsk
a.co
m71
. Trh
lick
ých
prod
uktů
, ww
w.gr
acac
.hr
ra
sto
ke
plit
vič
ka
jez
era
oto
k pag
du
bo
vac
no
vig
ra
d
đu
lin
po
no
r
sok
ola
c
neh
aj
luk
ina ja
ma
vel
iki k
oz
jak
kiz
a
deg
enia
vel
ebit
ica
leo
nto
pod
ium
a
lpin
um
lili
um
iris
c
ro
atic
a
tulo
ve
gr
ede
sim
on
ov
ića
sta
pin
a
bij
ele
i
sam
ar
ske
stij
ene
ch
or
vats
ko
li-k
a
zir
Don
ji La
pac
Udb
ina
Lovi
nac
Gos
pić
Baš
ke O
štar
ije
Smilj
an
Lun
Nov
alja
Cas
kaPriz
na
Jabl
anac
Kra
sno
Ličk
i Osi
k
Peru
šić
Kor
enic
a
Vrho
vine
Kut
erev
o
Svet
i Jur
aj
Senj
Bri
nje
Rak
ovic
aSa
bors
ko
Plaš
ki
Slun
j
Josi
pdol
Ošt
arije
Toun
j
Ogu
lin
Krn
jak
Vojn
ić
Bar
ilovi
ć
Kar
lova
c
Gen
eral
ski S
tol
Bos
iljev
o
Dug
a R
esa
Rib
nik
Net
retić
Oza
lj
Dra
gani
ć
Oto
čac
Star
igra
d
Kar
loba
g
Star
a N
oval
ja
Cet
ingr
ad
3 71
1. S
třed
ověk
é m
ěsto
Oza
lj, w
ww.
ozal
j.hr
2. O
zaljs
ko-v
ivod
insk
á vin
ná ce
sta,
ww
w.vin
ari-v
ocar
i-oza
lj.hr
3. M
unja
ra, w
ww.
ozal
j-tz.
hr
4. R
ibni
k, w
ww.
ribni
cka-
dolin
a.co
m
5. N
etre
tić,
ww
w.ne
tret
ic.h
r
6. D
ubov
ac, w
ww.
dubo
vac.i
nfo
7. D
uga
Resa
, ww
w.tz
-dug
ares
a.hr
8. K
arlo
vac,
ww
w.ka
rlova
c-to
urist
info
.hr
9. B
osilj
evo,
ww
w.bo
silje
vo.h
r
10. B
arilo
vić,
ww
w.op
cina
-bar
ilovi
c.hr
11. Đ
ulin
a pr
opas
t, w
ww.
tz-g
rada
-ogu
lina.
hr
12. N
ovig
rad,
ww
w.ud
ruga
-kam
eleo
n.hr
13. B
ílé a
sam
arsk
é sk
ály,
ww
w.tz
kz.h
r
14. O
gulin
, ww
w.tz
-gra
da-o
gulin
a.hr
15. T
ounj
, ww
w.to
unj.h
r
16. T
ounj
ský
sýr,
volim
sir.co
m
17. Č
isté
řeky
, ww
w.tz
kz.h
r
18. R
ys (L
ynx
lynx
),
ww
w.np
-sje
vern
i-vel
ebit.
hr
19. P
rotě
ž (Le
onto
podi
um a
lpin
um),
20. V
lk (C
anis
lupu
s), w
ww.
life-
vuk.
hr
21. L
ilie
(Lili
um),
moj
cvije
t.hr
22. P
lašk
i, w
ww.
plas
ki-li
ka.co
m
23. S
lunj
, ww
w.tz
-slu
nj.h
r
24. R
asto
ke, w
ww.
tz-s
lunj
.hr
25. C
etin
grad
, ww
w.ce
tingr
ad.o
rg
26. S
rdel
a (S
ardi
na p
ilcha
rdus
),
ww
w.tz
-sen
j.hr
27. N
ehaj
, ww
w.tz
-sen
j.hr
28. S
okol
ac, w
ww.
brin
je.h
r
29. M
edvě
d (U
rsus
arc
tos)
, ww
w.br
inje
.hr
30. B
arać
evy
jesk
yně,
ww
w.ba
race
ve-s
pilje
.hr
31. S
enjs
ká k
ated
rála
, ww
w.tz
-sen
j.hr
32. P
stru
h (S
alm
o tr
utta
), w
ww.
gack
a.hr
33. K
osat
ec (I
ris)
, moj
cvije
t.hr
34. L
ický
dům
, ww
w.lic
kose
njsk
a.co
m
35. D
režn
ik, w
ww.
tzkz
.hr
36. Z
aviž
an,
ww
w.tz
-sen
j.hr/
plan
inar
ski-d
om-z
aviz
an
37. J
apod
ská
čepi
ce, w
ww.
udbi
na.co
m
38. O
toča
c, w
ww.
tz-o
toca
c.hr
39. S
lávk
a (M
ytilu
s gal
lopr
ovin
cial
is),
ww
w.tz
-sen
j.hr
40. L
ukin
a je
skyn
ě,
ww
w.sp
eleo
logi
ja.h
r/lu
kina
jam
a
41. S
vaty
ně M
atky
bož
í, w
ww.
kras
no.h
r
42. K
osin
jský
mis
ál, t
z-pe
rusic
.hr
43. G
acka
, ww
w.ga
cka.
hr
44. L
ická
ovc
e „p
ram
enka
“, w
ww.
hpa.
hr
45. P
litvi
cká
jeze
ra, n
p-pl
itvic
ka-je
zera
.hr
46. P
lješe
vick
é le
sy, w
ww.
plsa
vez.
hr
47. L
unjs
ká o
liva,
ww
w.lu
n.hr
48. L
un, w
ww.
lun.
hr
49. M
ořsk
á re
zerv
ace,
ww
w.tz
-nov
alja
.hr
50. V
elik
ý Ko
zjak
, ww
w.pp
-vel
ebit.
hr
51. Č
lově
čí ry
bka,
ww
w.sp
eleo
logi
ja.h
r
52. K
osin
jský
mos
t, w
ww.
licko
senj
ska.
com
53. J
apod
ská
náuš
nice
, ww
w.m
in-k
ultu
re.h
r
54. N
oval
jský
relik
viář
, ww
w.tz
-nov
alja
.hr
55. C
aska
, ww
w.tz
-nov
alja
.hr
56. V
eleb
itsk
á de
geni
e (D
egen
ija V
elib
itic
a),
hirc
.bot
anic
.hr
57. K
iza,
ww
w.pl
save
z.hr
58. J
esky
nní p
ark
Gra
bova
ča,
ww
w.pp
-gra
bova
ca.h
r
59. L
ički
Osi
k, w
ww.
tz-g
ospi
c.hr
60. A
ntic
ká n
alez
iště
, ww
w.am
zd.h
r
61. K
lášt
er sv
. Jos
efa,
ww
w.tz
-kar
loba
g.hr
62. B
aške
Ošt
arije
, ww
w.tz
-gos
pic.h
r
63. R
odný
dům
Ant
e St
arče
vić,
ww
w.tz
-gos
pic.h
r
64. G
ospi
ć, w
ww.
tz-g
ospi
c.hr
65. N
etop
ýři
(Chr
iopt
era)
,
ww
w.sp
eleo
logi
ja.h
r
66. J
ehlič
naté
lesy
, ww
w.hr
sum
e.hr
67. S
anpj
ero
(Zeu
s fab
er),
ww
w.tz
-nov
alja
.hr
68. P
ažsk
á kr
ajka
, ww
w.pa
g-to
urism
.hr
69. S
imon
ović
a St
apin
a, w
ww.
plsa
vez.
hr
70. M
irila
, ww
w.riv
ijera
-pak
leni
ca.h
r
71. Z
ir, w
ww.
licko
senj
ska.
com
72. H
ad „p
osko
k“ (V
iper
a am
mod
ytes
),
ww
w.pp
-vel
ebit.
hr
73. T
ulov
y st
ěny,
ww
w.pp
-vel
ebit.
hr
74. S
ladk
ovod
ní ry
by, w
ww.
licko
senj
ska.
com
75. Š
teka
vac
(Hal
iaee
tus a
lbic
illa)
,
ww
w.pp
-vel
ebit.
hr
Lika – Karlovac
Lika – Karlovac Festival pohádek
Festival pohádekLika – Karlovac
Od Evropy
Senj
Klenovica
Brinje
Sv. Juraj
Biljevine
Jezerane
Ogulin
Josipdol
Saborsko
KrnjakVrbovsko
Ozalj
Karlovac
Duga Resa
Generalski Stol
Bosiljevo
Slunj
Rakovica
GrabovacLetinac
Dabar
Podum
Bilaj
Medak
Budak
Ljubovo
Krbava
Korenica
Vrpile
Prijeboj
Borje
Karlobag
MetajnaKolan
Rab
Novalja
St. Novalja
Pag
Gorica
Rtina Starigrad
Povljana
Prizna
Cesarica
Udbina
Lovinac
Sv. Rok
Donji Lapac
Prozor
Krasno
Starigrad
Lukovo
Goljak
D. KosinjLipovo Polje
Kosinjski Bakovac
Bakovac
Klanac
Smiljan
Trnovac
Jablanac G. Kosinj
KuterevoSinac
Vrhovine
chorvatsko
li-ka
Lika – Karlovac
Lika – Karlovac Festival pohádek
Festival pohádekLika – Karlovac
Od Evropy
Senj
Klenovica
Brinje
Sv. Juraj
Biljevine
Jezerane
Ogulin
Josipdol
Saborsko
KrnjakVrbovsko
Ozalj
Karlovac
Duga Resa
Generalski Stol
Bosiljevo
Slunj
Rakovica
GrabovacLetinac
Dabar
Podum
Bilaj
Medak
Budak
Ljubovo
Krbava
Korenica
Vrpile
Prijeboj
Borje
Karlobag
MetajnaKolan
Rab
Novalja
St. Novalja
Pag
Gorica
Rtina Starigrad
Povljana
Prizna
Cesarica
Udbina
Lovinac
Sv. Rok
Donji Lapac
Prozor
Krasno
Starigrad
Lukovo
Goljak
D. KosinjLipovo Polje
Kosinjski Bakovac
Bakovac
Klanac
Smiljan
Trnovac
Jablanac G. Kosinj
KuterevoSinac
Vrhovine
chorvatsko
li-ka