SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program: Ekonomika a management
Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku
Optimalizace nákladů u zásob ve společnostech
vedených "Účetním centrem"
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor: Eliška ČERNEKOVÁ
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel ŠTOHL
Znojmo, 2012
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením
Ing. Pavla Štohla, a všechny použité literární a odborné zdroje uvedla v seznamu
literatury.
Ve Znojmě dne 30. dubna 2012
____________________________________
vlastnoruční podpis autora
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Pavlu Štohlovi
za cenné připomínky a odborné rady, které mi poskytnul při zpracování této bakalářské
práce.
Zároveň bych také chtěla poděkovat vedení a zaměstnancům společnosti
GS Hair Products, s.r.o. za poskytnuté informace, které sloužily ke zpracování
bakalářské práce.
5
6
ABSTRAKT
V teoretické části bakalářské práce „Optimalizace nákladů u zásob ve společnostech
vedených „Účetním centrem““ se zaměřím na vymezení zásob, oceňování při pořízení
i vyřazení, poté popíšu metody účtování zásob a poskytování vzorků zásob. Dále se
budu zabývat typovými situacemi, které mohou nastat v podniku při účtování
o zásobách a financováním alternativními investicemi.
Praktická část bude orientována na charakteristiku společnosti a na zásoby zboží, které
se nacházejí v jejích skladech. Bude prozkoumána efektivita nakupování zásob, zda
nejsou v zásobách zboží vázány nadbytečné finanční prostředky a následné možnosti
využití těchto prostředků k financování alternativních investic.
Klíčová slova: zásoby, zboží, optimalizace nákladů, alternativní investice
ABSTRACT
In the theoretical part of the bachelor's work "The stock expenses optimization in
companies kept by Accounting centre" I will focus on the stock delimitation and on the
valuation during purchasing and elimination. Further, I will describe methods of the
stock booking, complains and discounts. Next, I will engage in some standard situations
which can arise in the company at the stock booking and, also, in financing of
alternative investment.
In the practical part I will aim at the profile of the company and the goods stored in its
warehouses. Further, the effectiveness of the stock buying will be analysed to find out
whether there are or are not tied some over-abundant financial resources in the goods
and successively analyse all options of those financial resources to be used for
alternative investment.
Keywords: supplies, goods, cost optimalization, alternative investment
OBSAH
1 ÚVOD ........................................................................................................................ 9
2 CÍL PRÁCE A METODIKA ................................................................................... 11
3 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 12
3.1 Definice a členění zásob ................................................................................... 12
3.1.1 Vymezení hlavních položek zásob ............................................................ 12
3.2 Oceňování zásob ............................................................................................... 14
3.2.1 Oceňování zásob při jejich pořízení .......................................................... 14
3.2.2 Oceňování zásob při jejich výdeji do spotřeby .......................................... 16
3.2.3 Oceňování zásob zboží při prodeji ............................................................ 17
3.2.4 Oceňování zásob při inventarizaci ............................................................. 17
3.3 Způsoby účtování o zásobách ........................................................................... 18
3.3.1 Metoda A (průběžný způsobem účtování) ................................................. 18
3.3.2 Metoda B (periodický způsob účtování) ................................................... 19
3.4 Inventarizace zásob ........................................................................................... 19
3.4.1 Lhůty inventarizací .................................................................................... 20
3.4.2 Druhy inventur ........................................................................................... 20
3.4.3 Inventarizační rozdíly ................................................................................ 21
3.5 Pořízení zásob ze zahraničí............................................................................... 21
3.5.1 Pořízení zásob z jiného členského státu EU .............................................. 21
3.5.2 Dovoz zásob ze zemí mimo EU ................................................................ 22
3.6 Zásoby na konci účetního období ..................................................................... 22
3.7 Slevy u nakoupených zásob .............................................................................. 23
3.7.1 Bonus ......................................................................................................... 23
3.7.2 Skonto ........................................................................................................ 24
3.7.3 Účtování o skontech a bonusech dle nových pravidel ............................... 24
3.8 Evidence zásob ................................................................................................. 25
3.9 Syntetické a analytické účty zásob ................................................................... 25
3.9.1 Syntetické účty .......................................................................................... 25
3.9.2 Analytické účty .......................................................................................... 26
3.10 Vzorky zásob .................................................................................................. 27
8
3.11 Skladování a řízení zásob ............................................................................... 28
3.12 Optimalizací ušetřené peněžní prostředky ...................................................... 30
4 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 31
4.1 Historie společnosti .......................................................................................... 31
4.2 Struktura společnosti ........................................................................................ 31
4.3 Ekonomický vývoj společnosti ......................................................................... 32
4.4 Oceňování zásob ............................................................................................... 35
4.4.1 Při pořízení ................................................................................................ 35
4.4.2 Při vyskladnění .......................................................................................... 37
4.5 Účtování o zboží a jeho evidence ..................................................................... 37
4.6 Inventarizace zásob ........................................................................................... 38
4.7 Bonusy a skonta ................................................................................................ 39
4.8 Reklamní a propagační balíčky, vzorky ........................................................... 41
4.9 Skladování a řízení zásob ................................................................................. 42
4.9.1 POHODA Stormware ................................................................................ 43
4.9.2 Internetový prodej zboží ............................................................................ 45
4.9.3 Proces nákupu zboží .................................................................................. 47
4.9.4 Proces prodeje zboží .................................................................................. 49
4.9.5 Lhůty dodání zboží .................................................................................... 51
4.9.6 Nadbytečné skladové zásoby ..................................................................... 52
4.10 Investice ušetřených peněžních prostředků .................................................... 55
5 ZÁVĚR .................................................................................................................... 58
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 60
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .................................................................................. 63
9
1 ÚVOD
Tématem bakalářské práce je optimalizace nákladů u zásob s využitím ušetřených
peněžních prostředků na financování alternativních investic.
Zásoby jsou nedílnou součástí oběžného majetku firmy. Zásoby řadíme do oběžného
majetku, jelikož mají krátkodobou povahu – spotřebují se v rámci 1 roku. Důležitou
položkou majetku jsou zejména pro společnosti, které se zabývají výrobní činností nebo
obchodem, kde se setkáváme především se zbožím. V dnešním konkurenčním prostředí
musí podnikatelský subjekt uvažovat efektivně v různých oblastech svého podnikání,
a to i při pořizování zásob. Na samém prvopočátku je důležité, aby si podnik stanovil
strukturu svých zásob, které využije při své podnikatelské činnosti. Mnohé firmy dělají
chybu v tom, že nakoupí zbytečné množství zásob a poté zásoby „leží“ na skladě a jsou
v nich vázány finanční prostředky, které může podnikatelský subjekt využít v jiné
oblasti. Tím by se zvýšila efektivita využití finančních prostředků. Je obecně známo, že
zásoby v časovém pojetí ztrácí svou hodnotu, a jestliže je na skladě zbytečný přebytek
zásob, je to pro podnik nevýhodné a řeší se, jak nejlépe tyto zásoby prodat. I když je
podnik prodá, tak většinou podhodnocené. Proto je pro firmu daleko efektivnější
pořizovat takové množství zásob, které skutečně spotřebuje a může využít finanční
prostředky k jiným účelům, například investovat do alternativních investic, kde by
docházelo ke zhodnocení těchto peněžních prostředků.
V teoretické části se nejdříve zaměřím na definici zásob – kam spadají, co to vůbec
zásoby jsou a jak je členíme v českém účetním systému. Neopomenu ani způsoby
oceňování při pořízení i vyřazení zásob, a dále pak také jejich účtování v těchto
situacích. Jelikož se společnost GS Hair Products, s. r. o. zabývá prodejem vlasové
kosmetiky, budu soustředit svou pozornost především na definici a charakteristiky
zboží. Poté vydefinuji způsoby, jakými lze o zásobách účtovat, což bude konkretizace
vedení účetnictví způsobem A i způsobem B. V praxi se setkáme také s nespokojeností
zákazníků, která může vést k reklamacím zboží, což povede k názorné ukázce účtování
o reklamacích. V rámci marketingových aktivit firma poskytuje věrným zákazníkům
slevy na zboží, ukážeme si proto proces účtování o slevách. Optimalizací zásob
zajistíme úsporu finančních prostředků, které firma může využít jiným způsobem,
10
např. investovat do alternativních investic, které budu definovat v poslední kapitole
teoretické části této bakalářské práce.
V praktické části budu věnovat pozornost analýze účetních sestav, které budou
generovány účetním softwarem POHODA Stormware. Díky nim bude proces
optimalizace jednodušší, protože snadno uvidíme pohyb prodeje jednotlivých zásob.
Zjistím, jaký objem peněžních prostředků lze ušetřit optimalizací, a navrhnu, jakým
způsobem může firma dané prostředky investovat.
11
2 CÍL PRÁCE A METODIKA
Cíl práce
Cílem práce je optimalizace nákladů u zásob z hlediska úspor a jejich následné využití
pro alternativní investice. Snahou této práce bude vylepšit způsob pořizování zásob
ve společnosti GS Hair Products, s.r.o., aby se zamezilo nákupu zbytečného množství
zboží (např. hřebenů), které nemají takovou obrátkovost, jakou mají např. řady
vlasových přípravků. Tím pádem zamezíme zbytečné vázanosti peněžních prostředků
ve zboží, které se neprodává s takovou dynamikou, jaká se od daných produktů
očekává. Prozkoumáním výhod a nevýhod účtování způsoby A i B vyvodím, který
způsob účtování je pro danou firmu výhodnější a praktičtější. Na závěr firmě doporučím
pár typů, jak lépe investovat své peněžní prostředky, které již optimalizací nebudou
vázány v zásobách.
Metodika
Učinila jsem deskripci odborné literatury, díky níž jsem mohla zpracovat teoretické
poznatky na příkladech společnosti GS Hair Products, s.r.o. Analyzovala jsem současný
stav řízení zásob prostřednictvím spolupráce se skladníkem společnosti, který mi
poskytl veškeré důležité informace, o které jsem se zajímala. Nápomocen mi byl při
zpracování této práce i účetní program POHODA Stormware, díky němuž jsem snadno
a rychle získala různé přehledy a sestavy o stavu a pohybu zásob. To mi pomohlo při
řešení optimalizace nákladů u zásob společnosti.
12
3 TEORETICKÁ ČÁST
3.1 Definice a členění zásob
Zásoby jsou nedílnou součástí oběžného majetku dané společnosti. Mají krátkodobou
povahu, jelikož se spotřebují zpravidla do 1 roku. Jedná se o složku majetku, ve které je
vázáno značné množství peněžních prostředků.
„Zásoby se člení podle vyhlášky a účetních standardů na:
a) materiál:
suroviny,
pomocné látky,
provozovací látky,
náhradní díly,
obaly a obalové materiály,
drobný hmotný majetek (movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden
rok s pořizovací cenou pod stanovený limit pro účtování do dlouhodobého
majetku),
movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší, bez ohledu
na pořizovací cenu,
b) zboží,
c) zásoby vlastní výroby:
nedokončená výroba,
polotovary vlastní výroby,
hotové výrobky,
d) zvířata,
e) zálohy na pořízení zásob.“1
3.1.1 Vymezení hlavních položek zásob
Materiál představuje jednu z hlavních složek zásob; zahrnuje:
a) suroviny (základní materiál), v rámci výrobního procesu přecházejí do výrobku
zcela nebo pouze z části, tvoří podstatu výrobku,
1 RYNEŠ Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2010. 10. vyd. Olomouc:
Nakladatelství ANAG, 2010. 986 s. ISBN 978-80-7263-580-1., str.120
13
b) pomocné látky přecházejí do výrobku přímo, ale již netvoří jeho podstatu (jedná
se například o laky, barvy),
c) provozovací látky jsou potřebné k zajištění provozu dané účetní jednotky (může
se jednat o paliva, oleje, mazadla, čistící prostředky apod.),
d) náhradní díly,
e) obaly a obalové materiály, pokud je podnik neúčtuje jako zboží nebo
dlouhodobý majetek.2
„Pod pojmem zboží rozumíme zejména:
a) movité věci včetně zvířat nabyté (nakoupené) účetní jednotkou za účelem
prodeje, pokud s těmito věcmi účetní jednotka obchoduje,
b) výrobky, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen,
c) nemovitosti, které účetní jednotka, která má jako předmět činnosti nákup
a prodej nemovitostí (tj. realitní kancelář), nakupuje za účelem prodeje
v nezměněné podobě; účetní jednotka přitom tyto nemovitosti sama nepoužívá,
nepronajímá ani na nich neprovádí technické zhodnocení.“3
Zásoby vlastní výroby:
a) nedokončená výroba: nedokončenou výrobou se myslí produkty, které už prošly
jedním či několika výrobními fázemi a nejsou již materiálem, ale ještě také
nejsou hotovými výrobky. Pod tímto pojmem se rozumí také nedokončené
výkony jiných činností, kde výstupem nejsou hmotné produkty. Nedokončená
výroba se často spojuje pouze s výrobní činností, což je nesprávná definice. Je
nutné si uvědomit, že nedokončená výroba může vznikat i v jiných oblastech,
jako například v oblasti opravárenství, projekční činnosti, ale i dalších službách.
b) Polotovary vlastní výroby: jedná se o odděleně evidované produkty, které ještě
neprošly všemi výrobními postupy, a proto musí být dokončeny nebo
zkompletovány do finálních výrobků v dalším výrobním procesu účetní
jednotky.
2 LANDA, Martin. Základy účetnictví. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s. r. o., 2008.
254 s. ISBN 978-80-87071-86-1., str.114 3 ŠTOHL, Pavel; KLIČKA, Vladislav. Maturitní okruhy z účetnictví 2011 (pro studenty
OA a středních škol s výukou účetnictví). 4. vyd. Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko,
2011. 238 s. ISBN 978-80-87237-32-8., str.50
14
c) Hotové výrobky: jsou předmětem vlastní výroby, která je určena k prodejní
činnosti, nebo ke spotřebě v rámci účetní jednotky.4
Pod zvířata spadají mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu, také například kožešinová
zvířata, včelstva, ryby, hejna slepic, kachen, krůt, perliček a hus na výkrm.5
„Zálohy na pořízení zásob: jednou z nejdůležitějších oblastí podnikových financí je
oblast zúčtovacích vztahů (pohledávky a závazky), kam řadíme i zálohy na pořízení
zásob. Účtují se na příslušné syntetické a analytické účty podle dohodnuté (stanovené)
doby splatnosti počítané ode dne vzniku předmětného vztahu (den poskytnutí či přijetí
zálohy).“6
3.2 Oceňování zásob
3.2.1 Oceňování zásob při jejich pořízení
Nakoupené zásoby
Podle zákona o účetnictví se nakoupené zásoby oceňují reálnými pořizovacími cenami,
což je cena pořízení a vedlejší pořizovací náklady. Cena pořízení zahrnuje nejen
jednotkovou, nebo-li fakturační cenu, ale také clo, spotřební daň a u neplátců DPH
rovněž daň z přidané hodnoty a jiné. Mezi vedlejší pořizovací náklady zahrnujeme
veškeré další náklady, které bezprostředně souvisejí s pořízením zásob, především
dopravné (interní i externí), provize, pojistné, apod. Z vnitropodnikových nákladů se
zahrnuje do vedlejších pořizovacích nákladů přepravné a vlastní náklady na zpracování
materiálu. Je důležité uvažovat o rozsahu zařazovaných vedlejších pořizovacích
nákladů, aby nebyla porušena zásada opatrnosti při oceňování, a zabránit tak
nadhodnocování ceny, pokud se jedná o ziskovou marži, dotace, úroky z úvěrů, položky
správní a odbytové režie.
4 FIŠEROVÁ, Eva a kol. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2008. 6. vyd. Olomouc:
Nakladatelství ANAG, 2008. 444 s. ISBN 978-80-7263-450-7., str.139 5 LANDA, Martin. Základy účetnictví. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s. r. o., 2008.
254 s. ISBN 978-80-87071-86-1., str.114 6 RYNEŠ Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2010. 10. vyd. Olomouc:
Nakladatelství ANAG, 2010. 986 s. ISBN 978-80-7263-580-1., str.150
15
Zásoby vytvořené vlastní činností
Tyto zásoby se oceňují skutečnými vlastními náklady nebo průměrnými vlastními
náklady s vyčíslením odchylek od skutečných vlastních nákladů. Vlastní náklady jsou
součástí ocenění zásob a rozpouštějí se podle předem stanoveného postupu. Tímto
způsobem se oceňuje nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, hotové výrobky
a přírůstky zvířat.
Účetní jednotka může ocenění stanovit na úrovni:
přímých nákladů (přímý materiál, přímé mzdy a ostatní přímé náklady),
vlastních nákladů výroby (přímé náklady a výrobní režie),
vlastních nákladů výkonu (vlastní náklady výroby a správní režie,
popř. zásobovací režie).
Volba ocenění zásob vlastní výroby závisí na typu výrobního procesu, zvolené
technologii a době výroby. Důležitou složkou je především doba výrobního cyklu, jestli
doba výroby překračuje období 1 roku, či nikoliv. Ocenění zásob vlastní výroby je
možné počítat na úrovni skutečných vlastních nákladů nebo v předem stanovené výši
vlastních nákladů podle plánových kalkulací, které jsou závislé na organizaci interního
řízení výroby a kalkulacích. Podklady pro oceňování zásob vlastní výroby jsou čerpány
z vnitropodnikového účetnictví.
Z tohoto důvodu musí vnitropodnikového účetnictví podniku zajistit dostatečné
podklady: o stavu a změně stavu zásob vytvořených vlastní činností, pro ocenění zásob
a ostatních výkonů vytvořených vlastní činností a pro aktivaci vlastních výkonů.
V případech, ve kterých není možné zjistit vlastní náklady, se oceňují tyto zásoby
vytvořené vlastní činností reprodukční pořizovací cenou.7
Reprodukční pořizovací cena
Reprodukční pořizovací cenou rozumíme cenu, za kterou by podnik daný majetek
pořídil v době, kdy se o majetku účtuje (stanovuje se zpravidla na základě odborného
odhadu).8
7 RYNEŠ Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2010. 10. vyd. Olomouc:
Nakladatelství ANAG, 2010. 986 s. ISBN 978-80-7263-580-1., str.121-123
16
3.2.2 Oceňování zásob při jejich výdeji do spotřeby
Metoda FIFO
Základním způsobem ocenění zásob při výdeji je oceňování položek cenou, kterou jsme
nakoupili nejstarší zásoby. Název této metody vychází z anglického pojmenování „first
in, first out“, zkráceně FIFO. V českém překladu to doslovně znamená „první dovnitř,
první ven“. Tento způsob oceňování se používá ve snaze přiblížit rozvahové ocenění
zásob co nejvíce cenám na současných trzích.
Metoda průměrných cen
Metoda průměrných cen je upravena takovým způsobem, že se při každém novém
nákupu zásob přepočítá vážený průměr dané položky zásob na skladě s novým
přírůstkem. Veškerá vyskladnění po takto provedeném přepočtu se vyskladňují právě
vypočítanou průměrnou cenou do jejího úplného vyskladnění nebo do doby, kdy je
uskutečněn další nákup.
Zjednodušený vážený průměr vychází ze stejného principu jako klasický vážený průměr
s tím rozdílem, že se provádí ocenění zásob při vyskladnění pouze za určité časové
období (periodu) – nejméně jednou za měsíc.
Pevná cena
České účetní standardy nevylučují ani používání předem stanovené ceny. Jakým
způsobem má být tato cena stanovena není upraveno v žádném předpise. Proto se musí
účetní jednotka řídit základními pravidly. Použitá metoda by měla směřovat k co možná
nejvěrnějšímu zobrazení dané skutečnosti. Vychází se obvykle z předpokládaných cen
nebo z cen, které jsou nám známé v okamžiku stanovování pevných cen. Pro účetní
jednotku by bylo vhodné, aby si vnitřním účetním předpisem stanovila způsob
přecenění pevně stanovené ceny během roku. Může totiž dojít k odchýlení pořizovací
ceny od pevně stanovené ceny v určitém poměru, který by mohl převýšit limit
stanovený ve vnitropodnikové směrnici.9
8 ŠTOHL, Pavel; KLIČKA, Vladislav. Maturitní okruhy z účetnictví 2011 (pro studenty
OA a středních škol s výukou účetnictví). 4. vyd. Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko,
2011. 238 s. ISBN 978-80-87237-32-8., str.51 9 LOUŠA, František. Zásoby komplexní průvodce účtováním a oceňováním. 3. vyd.
Praha: GRADA, 2007. 170 s. ISBN 978-80-247-2117-0., str.17-20
17
3.2.3 Oceňování zásob zboží při prodeji
Zboží se při prodeji oceňuje v prodejních cenách, skládají se z:
pořizovací ceny,
obchodní marže (jedná se o částku, kterou si účetní jednotka přidává
k pořizovací ceně, aby pokryla své náklady a vytvořila zisk),
daně z přidané hodnoty (týká se registrovaných plátců DPH).10
3.2.4 Oceňování zásob při inventarizaci
Úkolem inventarizace je porovnání užitné hodnoty zásob a hodnoty, která je
zaznamenána v účetnictví.
Mohou nastat situace, kdy:
a) je užitná hodnota zásob vyšší než účetní hodnota – v této situaci nedochází
k zaúčtování přírůstku hodnoty zásob, jelikož bychom narušili zásadu bilanční
opatrnosti v účetnictví.
b) Je užitná hodnota zásob nižší než účetní hodnota – v této situaci musíme zjistit,
zda je toto snížení hodnoty zásob trvalého, nebo pouze dočasného charakteru.
Pokud se jedná o trvalé snížení hodnoty zásob, zachycuje se toto snížení na nákladovém
účtu 549 (Manka a škody z provozní činnosti), zároveň snižujeme o tuto hodnotu stav
zásob na účtech 1. účtové třídy (Zásoby). Nejedná se o daňově uznatelný náklad.
Pokud se však jedná o dočasné snížení hodnoty zásob, vytváříme v účetnictví opravnou
položku k zásobám, ty nalezneme v účtové skupině 19 (Opravné položky k zásobám),
která však zároveň ovlivní také nákladový účet 559 (Tvorba a zúčtování opravných
položek v provozní činnosti). Opět se jedná o daňově neuznatelný náklad. Opravné
položky se vytvářejí pouze za předpokladu, že se jedná o dočasné snížení hodnoty
zásob. Opravné položky se netvoří na zvýšení hodnoty zásob. Účet opravných položek
vykazuje pouze pasivní zůstatek. Pokud nastane nějaká změna, a opravná položka již
není zapotřebí, dochází k jejímu vyúčtování. Může se vyúčtovat částečné nebo úplné
10
ŠTOHL, Pavel; KLIČKA, Vladislav. Maturitní okruhy z účetnictví 2011 (pro studenty
OA a středních škol s výukou účetnictví). 4. vyd. Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko,
2011. 238 s. ISBN 978-80-87237-32-8., str.52
18
rozpuštění.11
Daňově uznatelným nákladem podle zákona o dani z příjmů může být
částka zlikvidovaných zásob, které již nemohou přijít do oběhu. Poplatník je povinen
k prokázání likvidace vypracovat protokol, kde budou uvedeny všechny potřebné
informace týkající se likvidace.12
3.3 Způsoby účtování o zásobách
3.3.1 Metoda A (průběžný způsobem účtování)
Základem této metody je to, že během celého účetního období je dodržována zásada
věcné a časové souvislosti. Proto můžeme v kterémkoliv okamžiku nahlížet do hlavní
knihy a zjišťovat skutečné náklady, které byly vynaloženy na dosažení konkrétních
výnosů, resp. nákladů, které jsou vázány na dané účetní období. Tato skutečnost má
velký význam pro používání různých metod manažerského účetnictví, postupů, ale i pro
interní ekonomické řízení podniku. Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že se jedná
o pracnější způsob vedení účetnictví, než je tomu u způsobu B.13
Díky této metodě můžeme vidět pohyb nakoupených a prodaných zásob v aktuálním
měřítku. To zajišťuje mnoho informací, které poté slouží k operativnějšímu řízení
podniku, ulehčení při sestavování účetních výkazu a rozhodování vlastníků podniku
nebo manažerů. Můžeme kdykoliv nahlédnout do účetnictví a vidět stav zásob a jejich
hodnotu v peněžních jednotkách. Jednou za účetní období je povinností účetní jednotky
porovnat skutečný stav zásob se stavem účetním. Tomuto procesu říkáme inventarizace.
Při pořizování zásob dodavatelským způsobem se během roku zaznamenávají jednotlivé
pohyby na vrubové straně pořizovacích účtů zásob (nebo přímo na vrub účtů zásob),
a to ve prospěch daného účtu zúčtovacích vztahů nebo na finanční účty. Při vyskladnění
účtujeme spotřebu na vrub příslušného nákladového účtu ve skupině 50, a to se
souvztažným zápisem příslušného účtu zásob. Při uzavírání účetních knih se účtují
inventarizační rozdíly na vrub účtů nákladů, jedná-li se o manka či školy a ve prospěch
11
ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010 (pro střední školy a pro veřejnost). 11. vyd.
Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko, 2010. 214 s. ISBN 978-80-87237-24-3., str.29 12
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 13
LANDA, Martin. Základy účetnictví. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s. r. o., 2008.
254 s. ISBN 978-80-87071-86-1., str.115
19
daného účtu zásob. Naopak přebytky zásob si účetní jednotka účtuje ve prospěch
výnosového účtu na vrub příslušného účtu k zásobám.14
3.3.2 Metoda B (periodický způsob účtování)
Zásada věcné a časové souvislosti je u této metody dodržena až k datu sestavování
účetní závěrky. V průběhu účetního období se přírůstky zásob účtují přímo do spotřeby
bez ohledu na to, zda byly skutečně spotřebovány či nikoliv. V takovém případě je
důležité vést precizně skladovou evidenci.
U této metody účtování nemůžeme v průběhu účetního období nahlížet do hlavní knihy,
abychom zjistili, jaké jsou skutečné náklady. Proto se periodický způsob účtování
používá především u podniků, které produkují služby s krátkodobým cyklem výroby či
prodeje.
Účty nacházející se v účtové třídě 1 (Zásoby) se používají při uzavírání účetních knih.15
Počáteční stavy zásob se převádějí na vrub účtů nákladů. Podle skladové evidence se
účtuje stav zásob na vrub daného účtu zásob ve prospěch daného druhu nákladů.
Inventarizační rozdíly, které mají charakter manka či škody, se účtují na vrub nákladů
ve prospěch příslušného účtu zásoby. Naopak inventarizační přebytky se zaúčtují na
vrub daného účtu zásob ve prospěch příslušného účtu k výnosům.16
3.4 Inventarizace zásob
Jak již bylo uvedeno výše, inventarizací se rozumí zjišťování užitné hodnoty veškerých
aktiv a závazků a zkoumá se, jestli skutečný stav zásob odpovídá účetnímu stavu.
Inventarizace se mimo jiné provádí kvůli zásadě věrného a poctivého zobrazení
skutečností, zásadě opatrnosti a také kvůli povinnosti inventarizaci vykonat, což
stanovuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
14
FIŠEROVÁ, Eva a kol. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2008. 6. vyd. Olomouc:
Nakladatelství ANAG, 2008. 444 s. ISBN 978-80-7263-450-7., str.144 15
LANDA, Martin. Finanční a manažerské účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Ostrava:
KEY Publishing s. r. o., 2008. 324 s. ISBN 978-80-87071-85-4., str.76-77 16
FIŠEROVÁ, Eva a kol. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2008. 6. vyd. Olomouc:
Nakladatelství ANAG, 2008. 444 s. ISBN 978-80-7263-450-7., str.147
20
3.4.1 Lhůty inventarizací
Účetní jednotky provádějí inventarizaci k okamžiku sestavování účetní závěrky, v tomto
případě se jedná o řádnou inventarizaci. Účetní jednotky mohou provádět
i tzv. průběžnou inventarizaci během účetního období. Můžeme se také setkat
s mimořádnou inventarizací, a to v případech uvedených zákonem. Zákon stanovuje
termín provedení inventarizace s určitým časovým rozmezím, jelikož by nebylo reálné
všechny inventury provést v rozvahový den. Proto zákon stanovuje, ve kterém období
a jakým způsobem musí být inventury provedeny, aby byly považovány za provedené
k rozvahovému dni, a tak mohla inventarizace dokládat stav majetku a závazků
k poslednímu okamžiku rozvahového dne.
3.4.2 Druhy inventur
Inventurou se zjišťuje skutečný stav aktiv a závazků.17
a) Fyzická inventura: provádí se u hmotného majetku (např. zboží na skladě
a v prodejnách), popřípadě u majetku nehmotné povahy. Skutečné stavy se
zjišťují přepočtem, převážením nebo přeměřením. Ve výjimečných případech
můžeme použít i technický přepočet – vychází se z jednotek množství
uvedených v účetnictví. Technický přepočet se používá v případech, kdy není
technicky možné obvyklým způsobem zjistit skutečný stav. Takto by se měl
inventarizovat volně uložený materiál (písek, uhlí) nebo tekuté látky v nádržích.
Například u potravin či zboží, které se nachází v neotevřených obalech, se
můžeme při inventarizaci odkazovat na údaje uvedené na obalech těchto zásob,
pokud tak stanovuje vnitřní předpis účetní jednotky. Přesto by se měla při
fyzické inventuře provést alespoň namátková kontrola těchto zásob, aby byly
ověřeny údaje uvedené na obalech.
b) Dokladová inventura – používáme ji v případech, kdy nám povaha předmětu
nedovoluje provést fyzickou inventuru. Používáme ji také u hmotného majetku,
který se v době inventury nenachází v místě, kde by bylo možné provést
fyzickou inventuru. Dokladová inventura používá pro zjištění skutečného stavu
majetku a zásob různé písemnosti (účetní doklady, smlouvy, listiny) nebo-li se
účetní stav účtů porovná s doklady.
17
MRKVIČKA, Josef a kol. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1. vyd. Praha: ASPI, a.
s., 2009. 452 s. ISBN 978-80-7357-434-5., str. 31-32
21
Po skončení inventur je důležité porovnat zjištěné skutečné stavy se stavy účetními.
Sepsat případné inventarizační rozdíly a vyřešit příčiny jejich vzniku a vypracovat
návrh náhrady inventarizačních rozdílů. Nezbytné je také vypracování inventurního
soupisu, který provádí inventarizační komise.18
3.4.3 Inventarizační rozdíly
Inventarizační rozdíly vznikají v případě, že se skutečný stav majetku či závazků
nerovná stavu účetnímu.
Pokud je skutečný stav nižší, než účetní, rozlišujeme:
a) ztráty v rámci norem – pokud podnik disponuje se zásobami, které při
skladování přirozeně ubývají nebo dochází k technologickým ztrátám, tak si
podnik stanoví ve svých vnitropodnikových směrnicích normy přirozených
úbytků. Jestliže se bude jednat o úbytky, které nepřekročí hranici normy, bude se
jednat o ztrátu v rámci norem.
b) Manko – vzniká u zásob, které nemohou přirozeně ubývat, nebo se vyskytuje
u přirozeně ubývajících zásob v případech, kdy se jedná o překročení normy
přirozeného úbytku (tzv. manko nad normu).
Pokud je skutečný stav vyšší, než účetní, hovoříme o přebytku.19
3.5 Pořízení zásob ze zahraničí
Je velmi důležité uvědomit si rozdíl mezi pořízením zásob z jiného členského státu EU
a mezi dovozem zásob ze zemí mimo EU (tzv. 3. zemí). Je to především důležité pro
registrované k DPH.
3.5.1 Pořízení zásob z jiného členského státu EU
Faktura od dodavatele jiného členského státu EU se moc neliší v principu účtování od
faktury tuzemského dodavatele. Rozdíl spočívá pouze v tom, že daná faktura je
vystavena v zahraniční měně, kterou musí účetní jednotka přepočítat na českou měnu.
18
SVOBODOVÁ, Jaroslava. Inventarizace praktický průvodce. 6. vyd. Olomouc:
Nakladatelství ANAG, 2011. 359 s. ISBN 978-80-7263-652-5., str.133-134 19
KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 13. vyd. Praha:
Nakladatelství POLYGON, 2003. 444 s. ISBN 80-7273-084-3., str.264
22
Může tak učinit buď pevným kurzem, nebo denním kurzem ČNB, a to podle svých
pravidel, které má stanoveny ve vnitropodnikových směrnicích.
Pokud zná dodavatel jiného členského státu daňové identifikační číslo českého
odběratele, poté nezdaňuje dodávané zásoby daní z přidané hodnoty na výstupu. Poté
má český odběratel povinnost sám vypočítat hodnotu DPH (tzv. samovyměření)
a odvést tuto daň finančnímu úřadu. Jestliže má tuzemská firma zároveň i daňový
doklad od dodavatele z EU, má zpravidla i nárok na odpočet daně. V konečném
důsledku se jedná o nulový odvod daně finančnímu úřadu.
Tuzemský odběratel má nárok na odpočet daně pouze v případě, že vlastní i daňový
doklad. V opačném případě nemá nárok na odpočet daně, ale je povinen odvést daň na
výstupu. Tato povinnost mu je udělena dnem vystavení dokladu, nebo nejpozději do
15. dne následujícího měsíce, od kterého došlo k pořízení zásob.
3.5.2 Dovoz zásob ze zemí mimo EU
Při dovozu zásob ze zemí mimo EU se setkáme také s úhradou cla, které je vyměřeno
příslušným celním orgánem. Clo je součástí pořizovací ceny, vstupuje do vedlejších
pořizovacích nákladů.
Stejně jako u pořízení zásob ze zemí EU, tak i při dovozu vzniká účetní jednotce
povinnost vypočítat daň na vstupu, zároveň však má zpravidla také nárok na odpočet
daně. Nesmíme však zapomínat na to, že i clo je součástí ceny, i z něj se vypočítává
DPH.20
3.6 Zásoby na konci účetního období
Na konci účetního období může docházet k situacím, kdy účetní jednotka nemá
k dispozici všechny potřebné účetní doklady, díky nimž by uzavřela účetní knihy. Mezi
tyto případy řadíme zboží na cestě – v tomto případě chybí účetní jednotce
příjemka – a nevyfakturované dodávky zboží – zde chybí faktura nebo jiný účetní
doklad, popř. daňový doklad, který splňuje podmínky účetního dokladu.
20
ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010 (pro střední školy a pro veřejnost). 11. vyd.
Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko, 2010. 214 s. ISBN 978-80-87237-24-3., str.18-20
23
O zboží na cestě účtujeme tehdy, jestliže účetní jednotka obdržela do konce účetního
období fakturu od dodavatele, ale neobdržela danou dodávku zboží. Proto do účtování
vstupuje účet 139 (Zboží na cestě). Přijatou fakturu zaúčtujeme standardním způsobem,
ale do standardního způsobu účtování o přijetí zboží na sklad se ještě přidá právě
zmíněný účet Zboží na cestě a v následujícím účetním období, kdy účetní jednotka
obdrží dodávku zboží, se zúčtuje přijetí zboží na sklad a vyruší se účet Zboží na cestě.
U nevyfakturované dodávky zboží je situace opačná. Podnik obdrží do konce účetního
období zásilku zboží, kterou také účetním předpisem převede na sklad, ale podniku
chybí faktura od dodavatele. Proto se nebude účtovat standardní pořízení zboží, ale do
účtování vstoupí účet 389 (Dohadné účty pasivní), který nahradí účet 321 (Dodavatelé).
V následujícím účetním období dochází k zaúčtování závazku vůči dodavatelům
a vyruší se účet Dohadné účty pasivní. O dohadných položkách účtujeme v případě, že
známe podstatu účetního případu, známe také období, kterého se týká, neznáme však
částku. V obou případech účtování na konci účetního období tak můžeme mluvit
o tzv. mezičláncích“ standardního účtování těchto případů na přelomu dvou účetních
období.21
3.7 Slevy u nakoupených zásob
V dnešní době není nic neobvyklého na tom, že dodavatel poskytuje svým zákazníkům
slevy z prodeje zboží. Můžeme se setkat s bonusem nebo skontem.
3.7.1 Bonus
Bonus vzniká na základě uzavřené smlouvy mezi dodavatelem a jeho odběratelem, nebo
na základě své obchodní politiky. Dle stanovených podmínek může odběratel získat
bonus na základě odebrání určitého množství zboží nebo v případě, že překročí
stanovenou hodnotu fakturace.
Bonus může být poskytnut okamžitě při dodávce zboží. Odběratel musí tuto slevu
rozpustit do ocenění dané zásilky zboží. Bonus může být poskytnut i dodatečně, poté by
měla účetní jednotka postupovat v účtování takovým způsobem, aby byla zřejmá
21
BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I.. 1. vyd. Praha: Institut Svazu
účetních, a.s., 2003. 470 s. ISBN 80-86716-00-7., str.167-169
24
souvislost bonusu s provozní oblastí výsledovky (účty 548 – Ostatní provozní náklady
a 648 – Ostatní provozní výnosy).
Bonus je poskytován v naturálním plnění (bezúplatná dodávka zboží). Pokud odběratel
oceňuje v průměrných cenách, tak se bezúplatná dodávka zboží projeví pouze v poklesu
průměrné ceny. Pokud používá při oceňování pevné ceny, účetní jednotka zaúčtuje
hodnotu bezúplatného přijetí dodávky do cenových odchylek. V praxi se setkáme
i s peněžním bonusem, který odběratel zúčtuje do výnosů, kdežto dodavatel do nákladů.
3.7.2 Skonto
Skonto je sleva, kterou dodavatel poskytuje v případě, že odběratel zaplatí fakturu před
lhůtou její splatnosti. Skonto může být uplatňováno přímo při dodávce nebo dodatečně.
Skonto poskytované přímo snižuje fakturační částku dané dodávky, povede to ke
snížení pořizovací ceny zboží. U dodatečného poskytnutí skonta se dodávka zaúčtuje
standardním způsobem, přičemž skonto se objeví na účtu 648 (Ostatní provozní
náklady).22
3.7.3 Účtování o skontech a bonusech dle nových pravidel
Generální ředitelství pro projednání s Ministerstvem financí ČR zveřejnilo v dubnu
2011 nové informace o skontech a bonusech, které se týkají sjednaných platebních
podmínek (např. překročení stanoveného limitu u odebraného zboží nebo platba
předem). Už se nejedná o finanční plnění, postupujeme podle § 42 nebo 43 zákona
o dani z přidané hodnoty. Podle pravidel těchto paragrafů dochází k opravě základu
daně a výše daně. Při účtování dochází ke standardnímu zaúčtování faktury, přičemž je
zaznamenána platba po odečtu skonta nebo bonusu. Z rozdílu mezi sjednanou částkou
a částkou, u které bylo odečteno skonto nebo bonus, se vystavuje opravný daňový
doklad z tohoto rozdílu.23
22
LOUŠA, František. Zásoby komplexní průvodce účtováním a oceňováním. 3. vyd.
Praha: GRADA, 2007. 170 s. ISBN 978-80-247-2117-0., str.43,46 23
BusinessInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export: Informace k uplatňování DPH u tzv. skont a bonusů [online]. 2.5.2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dan-z-pridane-hodnoty/cds-uplatnovani-dph-u-
skont-a-bonusu/1001635/60504/
25
3.8 Evidence zásob
Evidence zásob je nedílnou součástí účetních činností v podniku. Dennodenně se účetní
úsek setkává s různými účetními doklady, díky nimž eviduje zásoby. Mezi takové patří
například faktura, kterou účetní jednotka obdrží s dodávkou zboží. Spolu s fakturou
dostane i dodací list, který však není účetní doklad, slouží pouze jako kontrolní doklad
pro skladníka, který danou zásilku přebírá. Naopak příjemka je účetním dokladem,
kterým skladník stvrzuje přijetí dodávky na sklad. V příjemce se nacházejí skutečné
údaje o převzaté zásilce podle přejímky. Jestliže se zjistí při přejímce rozdíly údajů
v dokladech, tak musí skladník vyhotovit protokol o vadách, ten poté slouží jako
důležitý podklad v reklamačním řízení. Přijatá faktura je poté zkontrolována z hlediska
věcné a formální správnosti a poté je odeslána i s příjemkou na účtárnu, kde se následně
zaúčtuje příjem zboží. Při vyskladnění zboží se vystavuje výdejka. Potvrzená výdejka je
účetním dokladem, díky němuž se zaznamenává výdej zboží na skladní kartě. V dnešní
době se už zpravidla setkáváme se skladními kartami, které jsou vedeny v datových
souborech počítače. O pohybu zásob uvnitř podniku se vystavuje tzv. převodka.24
3.9 Syntetické a analytické účty zásob
Účty členíme na:
syntetické,
analytické.
3.9.1 Syntetické účty
Syntetické účty jsou tvořeny rozvahovými a výsledkovými účty. Na syntetických účtech
se souhrnně účtuje o aktivech, pasivech, nákladech a výnosech. Jedná se o všeobecné
účty, které slouží k potřebám uživatelů daných účetních informací. Díky syntetickým
účtům sestavujeme účetní výkazy – rozvahu a výsledovku. Od roku 2002 je povinné
členění syntetických účtů podle účtové osnovy. Úkolem účtů je zaznamenat veškeré
účetní případy, ke kterým došlo v průběhu účetního období. V podstatě věci tvoří
uzavřený systém, díky němuž je účetnictví úplné a zahrnuje všechny účetní případy
daného účetního období. Účty jsou vedeny v peněžních jednotkách.
24
ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2006 (pro střední školy a pro veřejnost). 8. vyd.
Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko, 2006. 143 s. ISBN ?., str.81-82
26
3.9.2 Analytické účty
Analytické účty můžeme chápat jako podskupinu k účtům syntetickým, protože se
k nim tvoří, a to za účelem podrobnějšího členění hledisek, které si stanový daná účetní
jednotka. Jedná se v podstatě o vztah části k celku, kdy celek je tvořen syntetickým
účtem a jeho částmi jsou právě analytické účty. Tvorba analytických účtů je
dobrovolnou záležitostí účetní jednotky a tvoří si je pouze tam, kde nacházejí své
opodstatnění. Pro analytické účty je typické, že se zapisují jednoduchým zápisem,
kdežto u syntetických účtů se jedná o zápis souvztažný. Platí to však pouze tehdy,
jestliže je nejdříve proveden souvztažný zápis na syntetických účtech a poté jednoduchý
zápis na analytických účtech.25
Analytická evidence zásob
Při pořizování zásob se můžeme setkat s různými cenami od různých dodavatelů,
mohou se také měnit ceny vedlejších pořizovacích nákladů. Díky analytické evidenci
zásob můžeme sledovat odděleně cenu pořízení a vedlejší pořizovací náklady. Je to
v praxi nejčastěji používaný způsob analytické evidence zásob. Ve finančním účetnictví
vystupují dva analytické účty: 132.100 (Zboží na skladě a v prodejnách – cena pořízení)
a 132.200 (Zboží na skladě a v prodejnách – vedlejší pořizovací náklady). Jejich součet
pak tvoří pořizovací cenu zboží na syntetickém účtu 132 (Zboží na skladě
a v prodejnách). Důležitou úlohou pro účetní jednotku je správné vypočítání poměrné
části vedlejších pořizovacích nákladů, které si může v daném účetním období zaúčtovat
do nákladů. Jedná se o poměr mezi úbytkem zásob a sumou počátečního stavu
a přírůstků zásob, tento poměr je pak násoben sumou vedlejších pořizovacích nákladů.
Pro lepší názornost je k dispozici vzorec.
„Poměrná část vedlejších pořizovacích nákladů =
kde:
UZ … úbytky zásob v ceně pořízení
PSZ + PŘZ … počáteční stav zásob + přírůstky zásob v ceně pořízení
25
BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I.. 1. vyd. Praha: Institut Svazu
účetních, a.s., 2003. 470 s. ISBN 80-86716-00-7., str.88-89
27
N … suma vedlejších pořizovacích nákladů“26
3.10 Vzorky zásob
Za vzorky se mohou považovat vlastní výrobky nebo zboží, které poskytuje dodavatel
bezplatně svým stálým nebo potenciálním odběratelům jako vzorek k vyzkoušení,
k propagaci nebo stálým expozicím do vzorkových prodejen. Vzorky používané
k propagačním účelům mohou zůstat v majetku dodavatele (pak jsou sledovány
u odběratelů v podrozvahovém účetnictví) nebo přejít na druhé osoby. Podle
Koordinačního výboru ministerstva financí a Komory daňových poradců není
bezúplatné poskytnutí vzorku předmětem DPH. Je to možné pouze po splnění
podmínek, které jsou uvedeny v Zákoně o dani z přidané hodnoty i v Zákoně o dani
z příjmů.27
Vzorek musí být tedy použit v rámci ekonomické činnosti, jeho pořizovací
cena bez daně nesmí přesáhnout částku 500 Kč a nesmí se jednat o předmět, který je
zatížen spotřební daní, výjimkou je tiché víno.28
Pokud ze smlouvy vyplývá, že vzorek přechází do majetku odběratele, je třeba
ohodnotit tento vzorek reprodukční pořizovací cenou. Pokud se ke vzorku vztahují
vedlejší pořizovací náklady, zahrnou se i ony do reprodukční pořizovací ceny. V tomto
ocenění se poté vzorek zaúčtuje na sklad proti účtu 648 (Ostatní provozní výnosy). Jsou
ale i takové názory, že vzorek je forma přijetí daru, proto by měl být zaúčtován na účet
413 (Ostatní kapitálové fondy), z něj by však musela účetní jednotka odvádět daň
darovací.
Při účtování o vzorku záleží na tom, jak bude využit, např.:
poskytnutí na propagační akci. Veškeré náklady např. na ochutnávku jsou
u dodavatele účtovány do spotřeby dle smlouvy s účetní jednotkou, která
propagační akci pořádá. Daňově uznatelným nákladem jsou veškeré
prokazatelné náklady s touto akcí spojené (doložené výdajovými doklady,
velmi praktické je zhotovit zprávu o provedení akce). Vzorky jsou součástí
26
ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010 (pro střední školy a pro veřejnost). 11. vyd.
Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko, 2010. 214 s. ISBN 978-80-87237-24-3., str.21-22 27
LOUŠA, František. Zásoby komplexní průvodce účtováním a oceňováním. 3. vyd.
Praha: GRADA, 2007. 170 s. ISBN 978-80-247-2117-0., str.85 28
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
28
majetku dodavatele. Pokud je prokázána konzumace vzorků na propagační
akci, nepodléhá jeho spotřeba DPH, jde o vnitropodnikovou spotřebu.
Poskytnutí vzorku potenciálnímu zákazníkovi k vyzkoušení. Po celou dobu
zkoušky je vzorek v majetku dodavatele. Jedná se o daňově uznatelný
náklad, protože dodavatel poskytuje vzorek za účelem získání nových
odběratelů. Opět je vhodné doložit kromě smlouvy další dokumentaci
(např. zprávu o průběhu a výsledku zkoušky). Jde o vnitropodnikovou
spotřebu, DPH se neodvádí.
Bezúplatné poskytnutí vzorku může spočívat i v jeho vystavení v prodejně
jako neprodejný vzorek.
Musíme také rozlišovat, zda se jedná o poskytnutí vzorku v tuzemsku,
v rámci Evropského společenství nebo v zemích mimo EU.29
3.11 Skladování a řízení zásob
„Sklad můžeme definovat jako plánovaný prostor pro skladování a manipulaci se
zbožím a materiály. Důležité je efektivní využívání skladového prostoru a plánování
všech skladových činností. Řízení zásob je metodou, jak řídit tok výrobků
v dodavatelském řetězci a dosáhnout požadované úrovně služeb za přijatelnou cenu.
Dodavatelský řetězec je proces, který sjednocuje, koordinuje a řídí pohyb materiálů od
dodavatele přes odběratele ke konečnému spotřebiteli. Skladování je v dodavatelském
řetězci aktivně začleněno. Základní vlastností tohoto řetězce je, že propojuje všechny
činnosti mezi dodavateli, odběrateli a spotřebitelem v přiměřeném časovém horizontu.
Obchodní společnosti nemívají jen jeden dodavatelský řetězec, ale mají jich mnoho,
protože obchodují s různými dodavateli a mají různé odběratele.“30
V rámci řízení zásob je důležité udržovat na skladě určitý stav zásob, vedou k tomu
důvody:
a) odstranění vazby mezi nabídkou a poptávkou – sklady v podstatě stojí mezi
nabídkou a poptávkou – např. zásoba výrobků pro okamžité vyřízení poptávky.
29
LOUŠA, František. Zásoby komplexní průvodce účtováním a oceňováním. 3. vyd.
Praha: GRADA, 2007. 170 s. ISBN 978-80-247-2117-0., str.85-87 30
KLÁRISOVÁ, Iveta. Zásoby – pořízení, evidence, vyskladňování. Účtování způsobem A, B. Znojmo, 2009. 48 s., 7. Bakalářská práce. SOUKROMÁ VYSOKÁ
ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO, s.r.o. Vedoucí práce Ing. Milada Dandová, str.11
29
b) Bezpečnost a ochrana – fyzická ochrana zásob (sklad), ochrana proti nejistotě
vůči dodavatelům.
c) Očekávání poptávky – zvyšovány z důvodu sezónnosti.
d) Poskytování služeb odběratelům – pohotovostní zásoba pro případ neočekávané
poptávky odběratelů nebo spotřebitelů.
Zásoby vylepšují účetní výkazy ve finančním účetnictví, především rozvahu. Zásoby
jsou aktivy podniku. Skladování je však spjato s náklady, což se projeví ve výkazu zisku
a ztráty. Obrat zásob nám říká, jaké prodeje se uskutečňují v rámci obchodní činnosti.
Čím větší obrat zásob, tím větší zisk.
Mezi klíčové aspekty v řízení zásob patří:
a) stanovení zásob, které budou skladovány, a na jakém místě,
b) udržení množství zásob, které jsou potřebné k uspokojení poptávky,
c) udržení nabídky,
d) stanovení doby, kdy objednávat,
e) stanovení množství, které máme objednat.31
O řízení zásob se dočtete v různých publikacích, kde se nacházejí modely řízení zásob,
metody doplňování zásob, kontrola zásob a mnohé jiné aspekty, které jsou nedílnou
součástí řízení zásob.
Zásoby může účetní jednotka řídit i podle toho, jak má nastaveny smlouvy se svými
odběrateli a podle obrátkovosti svých zásob. V dnešní době se dá obrátkovost zjistit
z účetních programů, a díky těmto výstupům určit trend vývoje prodejnosti daných
zásob pro další období prodeje. Tím může podnik optimalizovat stav zásob na skladě.
31
EMMETT, Stuart. Řízení zásob. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008. 298 s.
ISBN 978-80-251-1828-3., str.43-44
30
3.12 Optimalizací ušetřené peněžní prostředky
Optimalizací zásob na skladě může podnik ušetřit peněžní prostředky, které může využít
k jiným účelům – k alternativním investicím. Obecná definice investic říká, že se jedná
o obětování jisté současné hodnoty za účelem dosažený nejisté vyšší hodnoty
v budoucnu. Aby investor mohl uvažovat o nějaké alternativní investici, musí
disponovat určitým bohatstvím a musí mít důvěru v dané investiční prostředí. Pokud
splňuje tyto dvě podmínky, pak musí uvažovat u každé investiční příležitosti tři
základní faktory – výnos, riziko a likviditu.
Výnos představuje hodnocení prostředků, které byly vynaloženy do investice.
Riziko je vyjádření pravděpodobnosti, s jakou můžeme dosáhnout očekávaný výnos.
Likvidita je schopnost aktiva přeměnit se v nejlikvidnější formu aktiva – tím jsou
hotové peníze.
Tyto faktory působí ve vzájemném poměru. Neexistuje investice s nejvyšším výnosem,
likviditou a zároveň nejnižším rizikem. Investor se snaží najít takovou investici, u které
bude optimální poměr výnosu a rizika.
Mezi alternativní investice můžeme zařadit např. terminované vklady, nákup cenných
papírů obchodovatelných na veřejných burzách, nákup nového softwaru a jiné.32
32
ŠOBA, Oldřich. Videokurz [online]. [cit. 2011-12-08]. Finanční matematika.
Dostupné z WWW: <http://web2.mendelu.cz/pef_118_video/materialy/8_dil.pdf>
31
4 PRAKTICKÁ ČÁST
4.1 Historie společnosti
Společnost GS Hair Products s.r.o. vznikla 20. října 1999. Zapsána byla do obchodního
rejstříku 17. března 2000, a to pod spisovou značkou C 73095/SL 1, která je vedena
u Městského soudu v Praze. Během působnosti této firmy se vystřídalo ve vedení
podniku několik jednatelů. V dnešní době je jediným vlastníkem společnosti Simon
Jeffrey Hurst pocházející ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Svůj 100% obchodní podíl splatil v roce 2007. V současnosti společnost sídlí na
Mladoboleslavské ulici v Praze-Kbelích.
GS Hair Products, s.r.o. se zabývá prodejem a distribucí celosvětově známých
a žádaných výrobků profesionální vlasové kosmetiky. Jejich výrobky mohou zákazníci
nalézt ve vybraných parfumeriích a obchodních řetězcích na území České republiky
a Slovenska nebo v internetovém obchodě společnosti. Navíc společnost poskytuje
v Praze, Brně a Bratislavě kadeřnické služby v salónech, ve kterých senior a junior
kadeřníci používají právě jednu z řad výrobků, které nabízí – vlasovou kosmetiku
Toni&Guy. Kromě této celosvětové známé značky, také firma prodává produkty značky
Moose Head, Colour B4 a především také label.m.
4.2 Struktura společnosti
Již na první pohled je jasné, že se organizační strukturou nejedná o moc velký podnik.
Obrat společnosti však vypovídá o něčem zcela jiném.
Pod generálního ředitele spadá jeho asistentka, obchodní zástupci, kteří mají ve svých
řadách také zástupce pro Slovenskou Republiku, a dále skladníci. Zbylé posty – PR, IT i
účetní – si společnost najímá prostřednictvím outsourcingových služeb, tedy zvenčí.
32
Tabulka č. 1: Organizační struktura společnosti
CEO
Simon Jeffrey
Hurst
Assistant
Gabi Hurst
PR Externí
Key Accounnt
Manager
Main
Warehouseman
Tereza Matoušková
Jakub Liščák
IT Externí
Produkt Manager
Warehouseman
Magra Fojtíčková
Matěj Liščák
Účetní Externí
Produkt Manager
Filip Dvořák
Produkt Manager
Martina Gazdová
Produkt Manager
SK
Martina
Gubčíková
Zdroj: vlastní zpracování
4.3 Ekonomický vývoj společnosti
Ze zveřejněných dokumentů ve Sbírce listin obchodního rejstříku můžeme od roku 2007
pozorovat vzestupnou tendenci tržeb za zboží. Bohužel však společnost hospodařila
v letech 2008 až 2010 se ztrátou, což také vyplývá z následujícího grafu. V roce 2008
byla ztráta z provozní činnosti zapříčiněna příliš vysokými osobními náklady, které
převršily zjištěnou přidanou hodnotu. Jelikož byl v tomto roce finanční výsledek
hospodaření kladný, došlo při jeho součtu s provozním výsledkem hospodaření ke
snížení ztráty za účetní období. V následujícím roce dochází ke zvýšení výkonové
spotřeby i ostatních nákladů týkající se nejen provozní, ale i finanční činnosti podniku.
33
Proto v roce 2009 vykazuje společnost ztrátu. V dalším roce taktéž vykazuje společnost
ztrátu, která vyplynula ze ztrát dílčích výsledků hospodaření. Naopak v roce 2011 došlo
k velkému obratu, který se projevil v kladném výsledku hospodaření.
Graf č. 1: Výsledek hospodaření společnosti
Zdroj: vlastní zpracování
V roce 2008 vyhotovila společnost strukturu svých zásob podle obrátkovosti.
Standardní dobu obrátkovosti přesáhly zásoby v hodnotě 44 000,- Kč. Jedná se sice o
malou částku, ale tento obnos peněz mohla společnost využít daleko efektivnějším
způsobem, např. je mohla použít k úhradě svých závazků vůči odběratelům,
zaměstnancům, nebo je zhodnocovat prostřednictvím alternativních investic. Jelikož se
tržby za zboží každým rokem zvyšují, což souvisí s nákupem stále většího množství
zboží, je nutné pečlivě sestavovat objednávky, aby ve zboží nebyly vázány nadbytečné
peněžní prostředky. Proto se domnívám, že zvolené téma bude pro firmu aktuální
a přínos práce užitečný.
V následujícím grafu jsou zobrazeny tržby za zboží, náklady související s jejich
prodejem a marže. Od roku 2007 můžeme pozorovat u tržeb vzrůstající trend. Oproti
roku 2007 se v následujícím roce zvýšily tržby až o 38 %. Nárůst v roce 2009 proti
předešlému roku činil 16 % a v následujícím roce 25 %. V roce 2011 došlo
k nepatrnému nárůstu v porovnání s předchozím rokem. Podíl nákladů vynaložených na
2007 2008 2009 2010 2011
Výsledek hospodaření 13 000 Kč -425 000 Kč -2 331 000 Kč -1 173 000 Kč 1 385 203 Kč
-3 000 000 Kč
-2 500 000 Kč
-2 000 000 Kč
-1 500 000 Kč
-1 000 000 Kč
-500 000 Kč
0 Kč
500 000 Kč
1 000 000 Kč
1 500 000 Kč
2 000 000 Kč
34
prodej zboží vůči tržbám se postupem let zvyšoval podle vývoje tržeb. Již z grafu lze
odhadnout, jakým podílem působily náklady na tržby. Jejich rozdílem je poté obchodní
marže, která je třetí položkou zobrazenou v grafu. V roce 2007 se podílely náklady
39 %, v následujícím roce již stouply na 50 %. V roce 2009 však stouply ještě více, a to
na 65 %, v dalším roce však poklesly na 52 %. V roce 2011 došlo k nárůstu nákladů
vynaložených na prodej zboží na 53 %.
Graf č. 2: Vývoj tržeb, nákladů vynaložených na prodej zboží a marží
Zdroj: vlastní zpracování
Při prozkoumání grafu vyvstává otázka týkající se vývoje marží. Tu zjistíme tak, že
tržby z prodeje zboží vydělíme náklady souvisejícími s prodejem zboží. V následující
tabulce je stručný přehled o vývoji marže v jednotlivých letech. Na první pohled je
jasné, že je marže stanovena nepravidelně. Neskutečným způsobem se vychyluje v roce
2007. Od roku 2008 je zaznamenána klesající tendence. V této době vedla společnost
GS Hair Products, s.r.o. účetnictví zásob způsobem B, v tom byl zásadní problém,
jelikož se zboží účtovalo přímo do nákladů a neměla jsem možnost prozkoumat
účetnictví z těchto let. Jelikož ale společnost nedisponuje žádnými vnitřními
směrnicemi, kterými by byly upraveny zásady vedení účetnictví, netroufnu si říct, jak to
ve zmíněných letech vypadalo se samotnou evidencí zásob. Z rozhovoru se skladníkem
společnosti jsem pochopila, že byla společnost v roce jeho nástupu do zaměstnání ve
značném chaosu, kterému se musel nastolit nějaký řád. Poté se v roce 2010 přešlo na
účtování zásob způsobem A, což je u tak velkého obratu zboží výhodnější z hlediska
2007 2008 2009 2010 2011
Tržby za zboží 6 519 000 8 996 000 10 437 000 13 051 000 13 456 000
Náklady 2 549 000 4 526 000 6 768 000 6 837 000 7 146 000
Marže 3 970 000 4 470 000 3 669 000 6 214 000 6 310 000
0 Kč
2 000 000 Kč
4 000 000 Kč
6 000 000 Kč
8 000 000 Kč
10 000 000 Kč
12 000 000 Kč
14 000 000 Kč
16 000 000 Kč
Tržby za zboží
Náklady
Marže
35
přehlednosti o zmíněných zásobách zboží. V následujících letech se marže pohybuje
okolo 190 %. Majitel společnost stanovuje marži dle nákladů. To, co společnost
vynaloží na náklady, tím chce disponovat i v marži, neuvědomuje si ale působení
kurzových rozdílů. Z předchozího grafu je zřejmé, že se mu tato filozofie vyplnila
v letech 2008, 2010 i v roce 2011. Menší odchylky mohou být způsobeny právě
zmíněným vlivem kurzových rozdílů.
Tabulka č. 2: Přehled marží
Marže 2007 2008 2009 2010 2011
256% 199% 154% 191% 188%
Zdroj: vlastní zpracování
4.4 Oceňování zásob
4.4.1 Při pořízení
Společnost se zabývá distribucí a prodejem vlasové kosmetiky, a to v nezměněném
stavu, proto budeme hovořit o oceňování zboží. Všeobecně při pořízení zboží od
dodavatelů, se zboží oceňuje v pořizovacích cenách (cena pořízení + vedlejší pořizovací
náklady). Společnost si zajišťuje dodávky vlasové kosmetiky převážně z Anglie,
výjimkou však nejsou i jiné evropské země, např. Itálie, Francie, Německo, Polsko,
Švédsko, Dánsko, Skotsko a další. Pořízení zboží z evropských zemí, které spadají do
Evropské Unie, což jsou všechny zde uvedené, není zatíženo clem ani DPH. Společnost
má při pořízení zboží povinnost provést tzv. samovyměření daně z pořizovací ceny, na
druhou stranu však má také právo si tuto daň odečíst, pokud má k dispozici daňový
doklad od dodavatele. Daňový doklad je vlastně k dispozici vždy, protože se za něj
považuje přijatá faktura od dodavatele. Ve finálním výsledku je tedy v takovém případě
DPH nulové.
Kromě evropských zemí má společnost dodavatele také v Číně a Austrálii. Tyto země
nespadají do Evropské unie, proto platí jiná pravidla při dovozu zboží z těchto zemí.
Zboží je v tomto případě zatíženo i clem, které vyměřuje příslušný celní orgán. Clo je
vedlejším pořizovacím nákladem, zvyšuje cenu pořizovaného zboží. Stejně jako
v předchozím případě je účetní jednotka povinna provést tzv. samovyměření daně.
36
Pokud má k dispozici daňový doklad od dodavatele, má zároveň nárok na odpočet daně.
Opět ve výsledku je v takovém případě DPH nulové.
Zákon ukládá povinnost vést účetnictví v české měně, proto se pořízení zboží
z Evropské unie či dovoz ze zahraničních zemí musí přepočítávat na českou měnu. Děje
se tak na základě aktuálního kurzu, který je vyhlášen Českou národní bankou.
Je zřejmé, že má společnost různorodou strukturu dodavatelů, jak z Evropy, tak
i z jiných koutů světa. V tabulce je znázorněno, jakým poměrem se podílejí vybraní
dodavatelé na pořizování zboží.
Graf. č. 3: Nejlepší dodavatelé
Zdroj: vlastní zpracování
Nejdominantnějším dodavatelem je anglická společnost MASCOLO Group Ltd., která
se podílí na dodávkách produktů vlasové kosmetiky největším podílem. Lze tedy říci, že
je společnost na tomto dodavateli z více než poloviny dodávek závislá. Mezi další
dodavatele patří společnosti, které se podílejí každá na dodávkách zboží pouze necelou
pětinou oproti částce hlavního dodavatele. Jelikož MASCOLO Group Ltd. neposkytuje
společnosti žádné bonusy ani skonta, nemůžeme předpokládat s úsporou nákladů
z tohoto hlediska. Jedinou úsporu, kterou dodavatel nabízí, je úhrada dopravného
hrazená dodavatelem při objednávkách nad 15 000 liber. GS Hair Product, s.r.o. však
3 159 480 Kč
620 101 Kč 590 016 Kč 428 190 Kč 383 983 Kč
0 Kč
500 000 Kč
1 000 000 Kč
1 500 000 Kč
2 000 000 Kč
2 500 000 Kč
3 000 000 Kč
3 500 000 Kč
MASCOLO
Group Ltd.
M.P.
COSMETIQUE
Cosmex
International
Ltd.
Romella
International
UNIVERSAL
INTERNET
SOLUTIONS
LIMITED,
organizační
složka
37
využívá objednávky, u kterých si dopravu hradí samo. Pouze ve výjimečných situacích
se stane, že společnost objedná zboží za více než 15 000 liber a poté nemusí hradit
dopravu.
Účetní jednotka zaplatila v roce 2011 dopravní společnosti za přepravu zboží částku
v hodnotě 182 608,- Kč. Jedná se o vedlejší pořizovací náklad, který vstupuje do
pořizovací ceny zboží. Dopravce je zakotven ve smlouvě, kterou GS Hair Products,
s.r.o. podepsalo s MASCOLO Group Ltd. Z tohoto důvodu nemůžeme uvažovat o jiném
dopravci, jelikož je konkrétní dopravce stanoven ve smlouvě a při jeho změně by došlo
k porušení smlouvy o dodávkách zboží s anglickým dodavatelem.
4.4.2 Při vyskladnění
Existuje několik možností oceňování zásob při jejich vyskladňování. Společnost však
využívá metodu přepočtu aritmetickým váženým průměrem, konkrétně řečeno
aritmetickým váženým průměrem proměnlivým. Při každém novém pořízení zboží se
přepočítává cena zboží pro jeho vyskladnění.
4.5 Účtování o zboží a jeho evidence
Jak již bylo zmíněno v teoretické části, účetní jednotky mohou vést účetnictví metodou
A nebo metodou B. Společnost GS Hair Products, s.r.o. vede v současné době účetnictví
metodou A. Jelikož má společnost značně velký obrat zásob, je pro ni výhodné účtovat
touto metodou. Sice se jedná o metodu, která je pracnější a složitější, na druhou stranu
však přehlednější a máme možnost kdykoliv během účetního období zjistit skutečně
vynaložené náklady.
Zboží je evidováno na syntetickém účtu – 132 (Zboží na skladě a v prodejnách). Protože
společnost disponuje zhruba 530 položkami, je důležité, aby společnost vedla precizně
skladovou evidenci zboží. Zboží na skladě je rozčleněno do několika okruhů, pod které
spadá samostatně vlasová kosmetika a doplňky.
Ve skladové evidenci jsou okruhy výrobků a okruhy doplňků. V evidenci je zboží
uvedeno v anglickém jazyce, protože dříve společnost využívala anglický software pro
vedení skladové evidence. Z tohoto důvodu se i skladník orientuje dobře v anglických
38
názvech skladových zásob. Anglické názvosloví je v evidenci zakotveno i proto, že
společnost vlastní anglický majitel, který se v českém názvosloví neorientuje.
Protože společnost nabízí velké množství výrobků, je ve skladové evidenci rozčleněno
do více větví pro obchodní zástupce. Výhodou podrobnějšího rozčlenění je rychlejší
orientace obchodních zástupců ve stavech zboží na skladě. Nejprodávanější řadou jsou
výrobky značky label. m. Společnost má k dispozici přes 80 různých produktů této
značky. Z tohoto důvodu je důležité podrobné členění skladových zásob. V evidenci se
nachází sklad 01, který je dále rozčleněn na dvě větve. Ve větvi 01 se nacházejí
produkty vlasové kosmetiky, ve větvi 02 je zaevidována služba související s doručením
zboží. Ve větvi 01 je podrobně rozčleněna řada vlasové kosmetiky label.m a Toni&Guy.
Jde totiž o nejprodávanější řady. Label.m je podrobněji rozčleněn na produkty
a doplňky. Větve jsou evidovány v českém jazyce, samotné výrobky však v anglickém.
Sice je skladník z dřívějších dob zvyklý na anglické názvosloví, ale doporučila bych
sjednotit názvosloví v účetním systému. Nevýhodou účetního softwaru je, že není
zpřístupněný v mobilních telefonech. To by přispělo k flexibilnějšímu řízení při
osobním jednání obchodních zástupců se zákazníky. Prostřednictvím mobilních telefonů
by mohly obchodní zástupci nahlížet do skladů a zjišťovat při jednání o objednávkách,
zda je požadované množství zboží na skladě, nebo se bude muset provést objednávka na
vykrytí sjednávaných dodávek zboží.
4.6 Inventarizace zásob
Inventarizace je součástí účetní uzávěrky. Zákon o účetnictví ukládá povinnost provádět
inventarizaci minimálně jednou do roka. Tuto povinnost společnost dodržuje.
Inventarizaci by měla provádět inventarizační komise, bohužel však inventarizace není
zakotvena ve vnitřních předpisech společnosti, které by upravovaly průběh celé
inventarizace i jednotlivé povinné položky. Inventarizaci provádí vedoucí skladu,
kterému je přidělena i brigádní výpomoc. Brigádník je najímán, jelikož se ve skladu
nachází velké množství položek. Pokyn pro provedení inventarizace ukládá majitel
podniku, a to k 31.12. Jedná se o řádnou a zároveň celkovou inventarizaci. Protože
průběh inventarizace pokulhává za zásadami, které ukládají předpisy o účetnictví,
doporučovala bych provést vnitropodnikovou úpravu této oblasti. Skladník sice na
39
konci inventarizace provede písemné vyjádření o jejím průběhu, domnívám se však, že
by mělo být vše zakotveno a ošetřeno vnitropodnikovou směrnicí.
K poslednímu dni účetního období provede vedoucí skladu inventuru, jak dokladovou,
tak i fyzickou s výpomocí brigádníka, aby zjistil skutečný stav zboží na skladě.
Inventuru zahájí tím, že si vytiskne z účetního systému stavy zásob a překontroluje se,
zda jsou účetní výstupy shodné se skutečným stavem. Za odvedenou práci náleží
brigádníkovi odměna ve výši 80,- Kč/hodinu.
Po zjištění skutečného stavu dochází k jeho porovnání se stavem účetním. Pokud je na
skladě něco v přebytku (účetní stav je menší než skutečný stav), dojde k doúčtování
tohoto přebytku v účetnictví. Přebytek je zachycen na účtu zboží a ostatních provozních
výnosech, účetní zaznamená přebytek zboží účetním předpisem 132/648. Pokud však
něco na skladě chybí (účetní stav je vyšší než skutečný stav), dojde k zaúčtování manka.
Manko se zachycuje v účetnictví na účtu zboží a ostatních provozních nákladech.
Účetní proto provede předpis následujícím způsobem – 548/132. Hmotnou odpovědnost
za chybějící zboží nese vedoucí skladu, proto je zjištěné manko skladníkovi strháváno
ze mzdy. Doposud naštěstí k ničemu takovému nedošlo, protože skladník svou práci
odvádí spolehlivě i díky tomu, že provádí „kontrolní“ fyzickou a dokladovou inventuru
každé čtvrtletí, aby se přesvědčil o tom, že je vše v pořádku. O průběhu inventarizace
skladník sepíše zápis, který je pak předložen majiteli podniku.
4.7 Bonusy a skonta
Společnost pořizuje zboží z mnoha evropských i mimoevropských zemí. Nejčastěji však
pořizuje zboží z Anglie. Objem objednávaného zboží závisí především na množství
prodaného zboží. Obvykle však společnost pořizuje vlasovou kosmetiku zhruba jednou
za 2 měsíce právě z Anglie. Objem je odlišný např. před Vánoci, kdy se společnost
předzásobuje kvůli vánočnímu nárůstu prodeje. Objednávky se také zvyšují v období,
kdy společnost získává nové odběratele, se kterými jedná a následně sepisuje potřebné
smlouvy pro doručování zboží. V tomto případě záleží také na tom, o jaký typ
odběratele se jedná, zda se jedná o internetové obchody, kadeřnické salony či větší
řetězce. Jedná-li se např. o řetězce, které mají mnoho poboček, např. drogerie
Rossmann, tak společnost zvyšuje své objednávky, protože tyto řetězce mají zpravidla
40
při prvním závozu zájem o velké množství vlasové kosmetiky. Závoz je poté s drogerií
Rossmann domluven s odstupem, aby byla společnost schopná takto velké množství
zboží naskladnit.
Bonusy i skonta se odvíjí dle podmínek uvedených ve smlouvách, které jsou sepisovány
s dodavateli a odběrateli. Jejich úprava není zakotvena v žádném vnitřním předpise
účetní jednotky.
Například londýnský dodavatel MASCOLO Group Ltd. nemá ve smlouvě se
společností GS Hair Product, s.r.o. zakotveny bonusy či skonta. Skonta neposkytuje
vůbec a bonusy pouze formou nepravidelných akcí. Akce se dějí na základě toho, že má
MASCOLO Group Ltd. na skladě mnoho zboží určité řady, a chce docílit rychlého
odbytu tohoto zboží. Akce souvisí i s určitými obdobími – např. v létě poskytuje
anglický dodavatel akce na zboží, které je zaměřeno na ochranu proti UV záření, nebo
před vánočními svátky poskytuje akce na vánoční balíčky vlasové kosmetiky).
Dodavatel má ve smlouvě stanoveno minimální množství pro odběr zboží. Pokud
nebude společnost stanovené množství odebírat, jsou ve smlouvě zakotveny penalizační
pokuty. Dále dodavatel požaduje, aby GS Hair Product, s.r.o. podával informační
reporty o reklamách a propagačních akcích, které společnost organizuje na vybrané
druhy zboží. Každá země má svého distributora. Na konci roku si londýnský dodavatel
pozve všechny distributory a vyhlašuje se nejlepší z nich. Ocenění však není spojeno
s finanční odměnou.
Pro velké řetězce, jako například Tesco nebo DM drogerie společnost neposkytuje
žádné skonta, ani bonusy. Bonusy jsou poskytovány pouze v návaznosti na akce, které
uspořádá anglický dodavatel.
S kadeřnickými salony se uzavírají smlouvy. V boji s konkurencí nabízí účetní jednotka
vybrané zboží za poloviční ceny. Ve smlouvách jsou zakotveny dodávky zboží. Pokud
kadeřnické salony odeberou měsíčně zboží za alespoň 15 000,- Kč a budou v této částce
odebírat i v následujících měsících, společnost jim poskytne stojany na produkty
zdarma. Buď společnost poskytne malý stojan, jehož pořizovací cena činí 8 000,- Kč
bez DPH, nebo velký stojan, který společnost pořizuje za 13 000,- Kč bez DPH.
41
Probíhá také proškolování nových potencionálních zájemců, kterým jsou poskytovány
20% slevy na odebrané zboží.
V následujícím grafu je znázorněno, jak se podílejí největší odběratelé na dodávkách
zboží. Největší podíl zaujímá při odběru zboží obchodní řetězec Tesco pro Českou
republiku. Parfumerie Douglas, s.r.o. odebralo v roce 2011 zboží za více než
1 800 000,- Kč a obchodní řetězec Tesco pro Slovenskou republiku za více než
1 700 000,- Kč. V grafu jsou znázorněni i další významní odběratelé, mezi které řadíme
i prodej přes internetový obchod, který firmě vytěžil více než 350 000,- Kč. Přes
internetový obchod se uskutečňuje prodej pro konečné spotřebitele.
Graf č. 4: Nejlepší odběratelé
Zdroj: vlastní zpracování
4.8 Reklamní a propagační balíčky, vzorky
Z pohledu marketingu je pro společnost důležité využívat různé propagační metody.
Mezi nejznámější patří i rozdávání reklamních balíčků a vzorků zboží, které společnost
prodává.
2 014 638 Kč
1 803 239 Kč 1 744 514 Kč
1 174 162 Kč
580 432 Kč 424 902 Kč 365 131 Kč
Tesco Stores
ČR a.s.
Parfumerie
DOUGLAS,
s.r.o.
Tesco Stores
SR a.s.
Celestial, a.s. DM
DROGERIE
MARKT
s.r.o.
J Perfect spol.
s r.o.
Websales
42
Protože společnosti, od kterých GS Hair Products, s.r.o. odebírá zboží, vzorky zboží
nedisponují a zároveň jsou po společnosti ze strany odběratelů požadovány, se za
vzorky zboží považují klasické výrobky určené k tomuto účelu. Nejčastěji tyto vzorky
vlasové kosmetiky požadují kadeřnické salony. Proto se „vzorkové“ zboží účtuje do
nákladů společnosti (548 – Ostatní provozní náklady, nikoliv 504 – Prodané zboží), a to
v pořizovacích cenách daného zboží.
Vzorky a propagační balíčky nejsou upraveny žádnou vnitropodnikovou směrnicí.
Propagační akce jsou domlouvány alespoň s 3měsíčním předstihem, a to podle toho, jak
se také navyšují objednávky. Například obchodnímu řetězci Tesco společnost platí za
to, že se tam vůbec účetní jednotka rozhodne uspořádat propagační akci na vybrané
produkty. Navíc musí také společnost zaplatit hostesku, která bude zboží nabízet
potencionálním zákazníkům. Hostesce náleží odměna za provedenou práci ve výši
80,- Kč/hodinu. V jiném případě také uspořádá propagační akci samotný řetězec Tesco,
kdy společnost pouze zaplatí za propagaci výdaje a vše ostatní obstará řetězec Tesco.
Může se jednat o propagaci, při které je například k šamponu poskytnut vzorek zdarma.
Ten je buď svázán se šamponem, nebo ho vydá prodavačka zákazníkovi u pokladny.
Důležitou součástí propagace je také umístění produktu v prodejně. GS Hair Products,
s.r.o. platí poplatky i za to, kde je ve velkých řetězcích zboží umístěno. Zda je to na
začátku uličky, uprostřed regálu nebo je zboží umístěno v úrovni očí.
4.9 Skladování a řízení zásob
Společnost vlastní jediný, tedy také hlavní, sklad. Slouží ke skladování zboží (vlasové
kosmetiky), které firma distribuuje svým odběratelům.
Nyní společnost využívá pro systém vedení skladových zásob účetní program
POHODA Stormware. Dříve společnost používala anglický program Sage. Jeho
výhodou bylo více možností pro vytváření reportů pro obchodní zástupce i samotný
sklad. Sage byl propracovanější a profesionálnější, pro využití ve velkých firmách.
Majitel společnosti se ale v Sagu špatně orientoval. Společnost přešla na jiný software,
protože Sage byl pouze v angličtině, což mělo za příčinu mnoho problémů a komplikací
při komunikaci s účetní firmou. Navíc nebylo možné propojení programu Sage
43
s účetním programem účetní firmy. Z tohoto důvodu také společnost přešla na
POHODU Stormware, protože je flexibilně použitelný a s programem může pracovat
jak účetní, tak také skladník. Skladník nemusel projít zvláštním přeškolením na tento
program. Není totiž nijak zvlášť složitý, jde spíše o to se s ním seznámit a zvyknout si
na něj v praxi.
4.9.1 POHODA Stormware
Software POHODA Stormware je využíván mnoha skupinami uživatelů (např.
živnostníci, podnikatelé, firmy). Systém neslouží pouze k vedení účetnictví či daňové
evidence. Program nabízí i vedení skladové a majetkové evidence, evidenci
personalistiky a mezd, slouží však také pro správu obchodních kontaktů a pro získávání
aktuálních ekonomických informací o své firmě. Program je průběžně aktualizován
a bezpečnost je zajištěna prostřednictvím použití přístupového jména a hesla.
Pro účely vedení účetnictví nabízí program POHODA Stormware veškeré povinné
účetní knihy, které potřebujeme pro zpracování účetnictví. Program umožňuje rozlišit
daňové a nedaňové náklady v oblasti daně z příjmu. POHODA Stormware umožňuje
tisk různých sestav, mezi které patří i účetní závěrka v plném i zkráceném rozsahu.
Program podporuje pomocí sestav zpracovat inventarizaci. Jedná se o inventarizaci
hotovosti, zásob, majetku, pohledávek a závazků.
Systém nabízí mnoho užitečných a praktických možností, např. vytváření šablon (při
vytváření podobných záznamů šetříte čas a energii), výběr záznamu (pomocí filtrů
efektivně naleznete požadovaný doklad), uzamčení záznamů (chráníme záznamy před
nežádoucími úpravami), tisk sestav (dokladové sestavy, tiskopisy, soupisky, přehledy,
grafy, štítky, kontrolní sestavy, poštovní poukázky a jiné), zálohování dat (ochrana před
ztrátou či poškozením dat), likvidace dokladů (propojení závazku a úhrady o jeho
zaplacení – systém vygeneruje automaticky účetní doklad týkající se likvidace),
předkontace (jedná se o pojmenované účetní souvztažnosti, které si vytváří účetní
jednotka podle svých potřeb), finanční analýzu (systém vygeneruje z informací
uvedených v účetnictví ukazatele finanční analýzy).
Program umožňuje účetní jednotce vytvořit neomezené množství skladů, které si člení
podle svých potřeb. Při pořízení zboží software přepočítá vedlejší pořizovací náklady
44
podle podílu pořizovací ceny zboží v dodávce. Při vyřazení POHODA Stormware
pracuje s průměrnými cenami, to je pro společnost výhodou, protože sama účtuje úbytek
zboží prostřednictvím váženého aritmetického průměru.
Systém umožňuje výběr účtování o zboží – způsobem A, nebo způsobem B.
V globálním nastavení softwaru účetní jednotka zvolila účtování způsobem A.
Zboží vkládá účetní jednotka prostřednictvím čtečky čárových kódů. Tyto čárové kódy
jsou doplněny ještě o kód zboží, nebo účetní jednotka vkládá zboží do dokladů
prostřednictvím kódu zboží. Společnost nevlastní čtečku čárových kódů, proto přichází
v úvahu druhá varianta. Jak jsem uvedla výše, společnost účtovala dříve skladové
zásoby v anglickém programu Sage, který nebyl propojený s účetní programem. To
vedlo ke zdlouhavým komplikacím při účtování o prodeji zboží, protože na fakturách
byly uvedeny odlišné kódy od kódů, které jsou zavedeny právě v POHODĚ Stormware.
Navíc do faktur se nepřenášely doslovné názvy výrobků, které byly navíc uváděny
v angličtině, což vedlo k dalším komplikacím dohledávání položek v systému, protože
účetní nebyl schopen rozeznat o jaké objemové složení či velikost se jedná.
Výhodou programu je také nastavení prodejních cen, ve kterých si společnost vytváří
různé cenové skupiny, které uplatňuje různorodě u svých odběratelů podle sjednaných
smluv o bonusech a skontech.
Skladník vidí v agendě zásoby stavy jednotlivého zboží i další informace potřebné
k efektivnímu řízení zásob – jaký je stav zboží k aktuálnímu datu, jaké množství zboží,
které není ještě vyskladněno, ale je již rezervováno odběratelem. K dispozici jsou
i informace o množství objednávaného zboží od různých dodavatelů. Jsou k dispozici
i sestavy, které vypovídají o tom, jak dlouho leží zásoby na skladě, jestli jsou
rychloobrátkové, či nikoliv. To pomáhá řídit zásoby zboží efektivněji než kdy dřív.
Dílčí závěr: I z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že účetní software POHODA
Stormware je velmi kompaktní a praktický. Již pro začátečníky je systém dobře
uchopitelný a lehce ovladatelný. Jeho výhodou je propojenost různých agend, které si
může uživatel navolit. Díky filtrům může účetní, popř. skladník, najít požadovanou
položku, kterou potřebuje k dispozici. Pomocí generátoru sestav může uživatel
45
jednoduše nastavit sestavu (např. rozvahu, přehled skladů, apod.) a ze systému se
exportuje potřebná sestava s již vyplněnými daty. Nechci vyvozovat závěry podle toho,
že mám se zmíněným programem zkušenosti, ale podle recenzí odborníků a vlastních
zkušeností, mohu potvrdit, že POHODA Stormware je flexibilně ovladatelným
softwarem s mnoha agendami, které propojuje. Navíc se jedná o software, který je
v českém jazyce. Po předešlých zkušenostech společnosti je tento program přínosem.
4.9.2 Internetový prodej zboží
Program POHODA Stromware umožňuje používat i v předem nadefinovaných
kategoriích prodej přes internet, který vychází právě z tohoto ekonomického systému.
Společnost však vlastní svůj e-shop, který není výstupem z programu. To vede
k zamyšlení, proč tuto možnost nevyužít a ušetřit tak náklady spojené s aktualizacemi
e-shopu.
Společnost disponuje svým internetovým obchodem, který spravuje americký
webmaster. Účetní jednotka nemá svůj vlastní server. Dodavatel fakturuje každý měsíc
za nájem serveru, popřípadě za významné změny ve funkcích a vzhledu webových
stránek. Například vložení nového produktu, uspořádání akce nebo slevy, si přes
administrátora GS Hair Product, s.r.o. tyto změny přemění sama.
Již teď skladník provádí aktualizace e-shopu prostřednictvím přístupového jména
a hesla. Nebyl by proto problém, kdyby e-shop spravoval skladník z ekonomického
softwaru, který podporuje prodej přes internet. Dělo by se vše v uceleném systému, což
by vedlo k efektivitě vykonávané práce. Objednávky by chodily automaticky do
systému, ve kterém by skladník měl přehled, po vystavení faktury a dodacího listu by
došlo k vyskladnění potřebných položek. Všechny části by bylo propojeny
a kooperovaly by mezi sebou. Vše by se dělo v rámci pracovní náplně skladníka, proto
by byly ušetřeny prostředky za e-shop, který je spravován externím dodavatelem těchto
služeb.
V tabulce jsou uvedeny náklady, které jsou spojeny s vedením e-shopu americkou
společností. Dále jsou v tabulce vyčísleny náklady, které by se týkaly internetového
obchodu, pokud by společnost využívala obchodování přes internet prostřednictvím
svého účetního programu. V tomto případě porovnávání jde čistě o hodnocení
46
ekonomického hlediska, nikoliv designu či ostatních okolností, které ovlivňují nákup
výrobků. V minulém roce došlo k rekonstrukci webových stránek. To bylo spojeno se
značným odlivem peněžních prostředků. Pokud bychom brali náklady čistě spojené
s aktualizacemi, jednalo by se o částku pohybující se kolem 60 000,- Kč. Vyčíslíme si
tedy, jaké by byly náklady spojené s internetových obchodováním přes účetní software
POHODA Stormware. Budeme uvažovat produkt E-shop Standard. Tento balíček, který
se propojuje s účetním softwarem, nabízí i individuální import zboží a nastavení, dále
pak také kreativní design, základní položky vymezující e-shop (zboží, košík, registraci
a vyhledávání). Balíček podporuje propojení se servery Zbozi.cz, Heureka.cz a Google
Analytics. Skladník by mohl, při používání tohoto balíčku, bez problémů aktualizovat
ceny zboží, vytvářet slevy, akce, novinky. Ceny v tabulce jsou uvedeny bez DPH.
Tabulka č. 3: Přehled nákladů týkajících se prodeje přes internet
Externí vedení e-shopu Externí vedení pomocí POHODY
382 183 Kč 49 000 Kč
CELKEM ZATÍŽENO VE WEBOVÝCH STRÁNKÁCH
333 183 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
V následujícím grafu je znázorněn přehled tržeb plynoucích z prodeje na internetu.
Přehled se vztahuje k celému roku 2011 a 1. čtvrtletí roku 2012. Jak již bylo zmíněno
výše, rok 2011 byl doprovázen velmi dobrými tržbami i v období 1. čtvrtletí, ve kterém
většinou obchodníci zaznamenávají útlum. Typicky útlumové 1. čtvrtletí se projevilo na
začátku roku 2012. Během loňského roku kolísaly tržby z internetového prodeje
v rozhraní od 15 000,- Kč do 47 000,- Kč. Nejsilnějším měsícem byl březen, naopak
nejslabším měsícem se stal červenec.
47
Graf č. 5: Přehled tržeb získaných v internetovém prodeji za rok 2011 a 1. čtvrtletí roku
2012
Zdroj: vlastní zpracování
4.9.3 Proces nákupu zboží
Zboží se objednává podle období – před vánočními svátky se společnost zásobí daleko
více než například v měsících lednu, únoru a březnu, což jsou měsíce, ve kterých
společnost zaznamenává útlum prodeje. V systému bohužel nejsou nastaveny minimální
zásoby. Jsou sice stanovovány dle měsíčního prodeje, ale pokud by bylo stanoveno
minimální množství produktů v účetním systému, tak jednoduše vidíme, kdy máme
daný druh zboží objednat.
Skladník sestaví objednávku, která by měla být podepsána majitelem společnosti.
Majitel však objednávky nekontroluje a ani nepodepisuje. Nejvíce společnost objednává
z výše uvedené londýnské společnosti MASCOLO Group Ltd. Pokud účetní jednotka
odebere zboží, jehož hodnota je nižší než 15 000 liber, platí si sama dopravu, která
vstupuje do vedlejších pořizovacích nákladů. Pokud ale účetní jednotka odebere zboží,
jehož hodnota je vyšší než 15 000 liber, za dopravu neplatí a tím pádem má také nižší
náklady při pořizování zboží. Ve většině případů společnost pořizuje takové množství,
u kterého zahrnuje platbu vedlejšího pořizovacího nákladu – dopravu. Po přijetí
dodávky se zboží překontroluje, zda něco nechybí, nebo není něco poškozeno. Pokud je
0 Kč
5 000 Kč
10 000 Kč
15 000 Kč
20 000 Kč
25 000 Kč
30 000 Kč
35 000 Kč
40 000 Kč
45 000 Kč
50 000 Kč
2011/2012
48
všechno v pořádku, vloží se do účetního systému faktura. Po zaúčtování faktury se
automaticky provede zaúčtování na sklad.
Pokud skladník po překontrolování zjistí, že není vše v pořádku, dojde k zaúčtování
faktury, ale zjištěné nesrovnalosti se poté řeší prostřednictvím dobropisu. Pokud dojede
zboží již poškozené, které se rozbije po cestě, tak si řeší tuto situaci dodavatel
s dopravní společností. Po celou dobu objednávání z Londýna se ještě nestalo, aby byla
dodávka doručena zcela v pořádku.
Společnost kupuje zboží také od jiných dodavatelů. Za dobu působnosti firmy již došlo
i k situacím, kdy londýnský dodavatel neměl dostatečné množství zboží na skladě,
potom se telefonuje distributorům po celé Evropě, např. distributorům v Itálii, a zboží je
od nich odkoupeno za stejných podmínek, jak by tomu bylo u MASCOLO Group Ltd.
MASCOLO Group Ltd. nepožaduje vrácení některých poškozených výrobků, jako
například šampony. V těchto případech vždy postačilo přiložit k objednávce
s dobropisem fotografie poškozeného zboží jako důkazní materiál. Anglický dodavatel
žádá o vrácení poškozeného zboží s vyšší hodnotou (fény, žehličky a další).
GS Hair Products, s.r.o. na vlastní náklady poté likviduje poškozené zboží podle
ekologických postupů ve sběrném dvoře. Tesco dokonce požadovalo, aby se společnost
zaregistrovala do systému, ve kterém jsou vedeny společnosti dovážející ze zahraničí
zboží umístěné v obalech, které se však po spotřebě stává odpadem. Tyto odpady musí
společnost poté likvidovat.
V následujícím grafu je znázorněno, v jakém obnosu peněžních prostředků společnost
GS Hair Products, s.r.o. nakoupila v roce 2011 zboží od společnosti MASCOLO Group
Ltd. Pro období v roce je typické, že v prvních třech měsících se pohybují tržby celkem
nízko. Dle zjištěných výsledků se však společnosti v tomto roce dařilo poměrně dobře
a právě i v prvních třech měsících proběhlo objednávání zboží v poměrně vysokých
částkách. Oproti tomu však květnová objednávka byla nízká. V měsíci červenci došlo
k rapidnímu nárůstu dodávek zboží, v součtu všech dodávek za měsíc červen se
dostáváme v peněžním vyjádření až k půl milionu Kč. Měsíc červenec je spojen s malou
objednávkou, stejně jak tomu bylo v měsíci květnu. Od srpna se poté objednávky opět
zvýšily a navyšovaly se ještě více v měsících listopadu i prosinci, kdy došlo
49
k naskladnění většího množství produktů kvůli náporu objednávek před vánočními
svátky.
Graf č. 6: Pořízení zboží od společnosti MASCOLO Group Ltd. v roce 2011
Zdroj: vlastní zpracování
4.9.4 Proces prodeje zboží
Zboží dodává GS Hair Products, s.r.o. odběratelům na území České a Slovenské
republiky. Dříve působila svou distribucí také na území Polska, v dnešní době se tak již
neuskutečňuje. Zboží dodává společnost menším odběratelům, jako jsou např. e-shopy
nebo kadeřnické salony. Mezi odběratele však patří také síť prodejen DM drogerie nebo
obrovské obchodní řetězce Tesco. Se žádným odběratelem však společnost nemá
uzavřenou smlouvu o odběru určitého množství zboží v daném horizontu. I z tohoto
důvodu jsou v systému nastaveny minimální a maximální zásoby produktů. Průběžně
jsou tyto stavy doplňovány, aby společnost flexibilně reagovala na poptávku.
Vedení společnosti sestavuje předpokládaný plán prodeje, podle kterého se odvíjí
proces zásobování skladů.
Obchodní zástupci především sjednávají objednávky s kadeřnickými salony, které
vyžadují osobní kontakt při jednání o dodávkách zboží. Obchodní zástupci sestaví
objednávku, která je poté odeslána na sklad. Skladník objednávku přijme, připraví
I. 2011 II. 2011III.
2011V. 2011
VI.
2011
VII.
2011
VIII.
2011
IX.
2011
XII.
2011
Částka 151 509 162 300 162 532 81 371 488 483 81 489 122 302 204 080 204 446
0 Kč
100 000 Kč
200 000 Kč
300 000 Kč
400 000 Kč
500 000 Kč
600 000 Kč
50
dodávku zboží a provede výdejku ze skladu. Vystaví se faktura a dodací list k faktuře,
aby se přiřadily k dodávce zboží. Pokud se jedná o objednávku, jejíž hodnota je nižší
než 3 000,- Kč, odběratel kromě prodejní ceny zboží zaplatí také dopravné. Pokud se
však jedná o objednávku, jejíž hodnota je vyšší než 3 000,- Kč, pak odběratel dopravné
neplatí.
U obchodních řetězců jsou podmínky nastaveny zcela jinak. Řetězce platí dopravu
vždy. Například obchodní řetězec disponuje malými a velkými pobočkami. Malé
pobočky mají centrální sklad, do kterého se zboží dopraví. Jsou však i velké pobočky,
které disponují vlastními sklady, kam se zboží doručí.
Dříve měla společnost sjednanou smlouvu s dopravní společností pro distribuci zboží ke
svým odběratelům. Kvůli platební neschopnosti však dopravní společnost od smlouvy
odstoupila. V dnešní době společnost řeší dodávky zboží prostřednictvím svého
vozového parku nebo poštovními balíky. Skladník rozváží objednávky po Praze v rámci
24 hodin pomocí firemního automobilu. Objednávky mimo oblast Prahy se posílají
poštovními balíky. Ve výjimečných případech je domluven také osobní odběr přímo ve
skladu společnosti, tak odpadá odběrateli při nízké hodnotě dodávky poplatek za
dopravné, musí však vynaložit své úsilí a prostředky pro svou vlastní dopravu. Tato
situace je však opravdu výjimečná a dodání se provádí buď osobně skladníkem, nebo
poštovním balíkem.
V současné době společnost disponuje vozovým parkem v rozsahu čtyř automobilů.
Dvě z nich byly pořízeny platbou za hotové. Jedno je pořízeno prostřednictví leasingu
a poslední prostřednictvím úvěru. Dva automobily jsou určeny pro obchodní zástupce
a dva pro rozvoz zboží. Jedná se o pick-up a dodávku. Eviduje se kniha jízd. Obchodní
zástupci i skladník mají k dispozici CCS kartu, na které jsou nastaveny limity čerpání.
Obchodní zástupci mají stanovený limit útraty 10 000,- Kč za měsíc, limit je stanoven
na nákup pohonných hmot. Skladník má určen limit útraty v částce 20 000,- Kč za
měsíc na pohonné hmoty i příslušenství. Jeho limit je vyšší, protože má na starosti také
rozvoz objednávek na území hlavního města. Vyúčtování o čerpání z CCS karty
přichází vždy v půlce a na konci měsíce. Částky se strhávají přímo z bankovního účtu.
Majitel společnosti má k dispozici internetový přístup do systému CCS karet a může tak
51
kontrolovat výdaje týkající se tankování. Tyto údaje může poté překontrolovat s údaji
uvedenými v knize jízd, zda se údaje shodují.
Při dodání zboží skladníkem je součástí dodávky i faktura s dodacím listem, kdy si
odběratel doručené zboží hned zkontroluje. Například v řetězcích Tesco se dodávka
hned překontroluje jejich pracovníky, nebo dojde k přijetí zboží a kontrola probíhá
později. Tesco má svůj vlastní systém založený na čárových kódech. K dané dodávce
zboží je přiřazen čárový kód, pod kterým má společnost přístup do jejich systému. Poté
účetní jednotka může sledovat průběh kontroly dodávky, zda je vše v pořádku, nebo je
některé přijaté zboží poškozeno. Pokud dojde k poškození zboží, vystaví se dobropis,
který účetní jednotka při další objednávce pošle do Anglie.
Při prodeji přes internetový obchod přijde skladníkovi oznámení přes e-mail a proces
prodeje je zahájen nachystáním objednávky. Vystaví fakturu a dodací list, výdejku ze
skladu a zařídí další náležitosti podle typu doručení objednávky.
Z 99 % se platí dodávka zboží hotově při předání, neboli na dobírku. Společnost však
umožňuje také platbu prostřednictvím trvalého příkazu nebo platební kartou.
4.9.5 Lhůty dodání zboží
Jak jsem již zmínila, společnost nemá sepsány s odběrateli smlouvy na odběr určitého
množství zboží. Sepisuje s nimi však smlouvy o lhůtách dodání zásob. Společnost je
schopna doručit zboží podle dohodnutých smluv. U e-shopů a kadeřnických salónů se
jedná o lhůtu do 48 hodin. Např. do řetězce Tesco je ujednána lhůta dodání v délce
3 dnů. Účetní jednotka má sepsány smlouvy o lhůtách dodání zboží i s dodavateli. Zboží
je dodáno do 14 dnů.
Konkrétně obchodní řetězce Tesco mají ve smlouvě určeny dny, ve kterých provádějí
objednávku zboží. Jedná se o úterý (pátek je dnem doručení) a čtvrtek (dnem doručení
je pondělí), z toho vyplývá, že Tesco má lhůty dodání v délce 3 dnů. Tesco provádí
objednávky pomocí faxu nebo prostřednictvím systému Edi. Pod přihlašovacími iniciály
se společnosti zpřístupní Edi systém, ve kterém nahlíží na příjemky a výdejky
jednotlivých poboček obchodního řetězce Tesco. Poté může GS Hair Products, s.r.o.
operativně řídit naskladnění daných položek, které bude Tesco příště objednávat.
52
GS Hair Products, s.r.o. má sepsanou smlouvy o lhůtách doručení i s řetězcem drogerií
DM. Drogerie provádějí objednávky ve středu během dne a společnost musí doručit
objednané zboží do pondělí, a to konkrétně mezi 12:00 až 13:00. Pokud tak společnost
neučiní, jsou ve smlouvě stanoveny penále za pozdní doručení.
Ve smlouvách je dále upraveno také to, zda doručovat zboží na centrální sklad pokud se
jedná o menší prodejny řetězců, nebo přímo do poboček. Podmínky doručení jsou
různorodé podle požadavků jednotlivých odběratelů.
4.9.6 Nadbytečné skladové zásoby
Společnost má stanoveny minimální skladové zásoby. Ne vždy však účetní jednotka
drží nezbytně nutné množství zboží na skladě. V mnoha situacích může dojít
k objednávce většího množství zboží, které poté delší dobu leží na skladě a není
proměněno v hotové peníze, jak je tomu u mnoha jiných produktů, které mají svou
obrátkovost větší než právě „ležáky“ na skladě. Systém POHODA Stormware
vygeneroval produkty, které leží na skladě již delší dobu. Některé z uvedených položek
nebyly ani oceněny, jelikož se jednalo o drobné zboží, které společnost nabízí
k objednávkám zboží jako malou pozornost podniku pro podporu své marketingové
činnosti.
Jiné z uvedených položek však byly systémem oceněny. Zjistila jsem, kdy bylo toto
zboží pořízeno, v jaké pořizovací ceně, dále pak také, jaká je prodejní cena tohoto
sortimentu bez DPH i včetně DPH a kolik kusů zboží ještě leží na skladě.
V následující tabulce je stručný přehled o zmíněném zboží, ve kterém jsou vázány
peněžní prostředky, které mohly být společností využity k jinému účelu.
53
Tabulka č. 4: Přehled ležáků na skladě
Název Stav
zásoby
Prodejní
cena bez
DPH
Pořizovací
cena Sklad Datum
Minimální
zásoba
Zatíženo v
zásobách
FLEXI
SHAPER 654 ks 198 Kč 158 Kč 1000 ks II/2011 0 ks 103 332 Kč
FLUSE
PUTTY 653 ks 198 Kč 158 Kč 1000 ks II/2011 0 ks 103 174 Kč
CELKEM ZATÍŽENO V ZÁSOBÁCH ZBOŽÍ 206 506 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
V posledním sloupci je vypočítáno, kolik peněžních prostředků je vázáno v daných
zásobách, které nejsou rychloobrátkové. Od stavu zásob se odečetla minimální zásoba,
která musí být na skladě, a poté se zjištěný stav vynásobil pořizovací cenou. Tímto
způsobem se postupovalo u obou uvedených položek. Z uvedených výpočtů vyplývá
celkové zatížení v zásobách zboží. Položky v tabulce leží na skladě již déle než rok,
během kterého se prodalo pouze 35 % z celkového počtu skladovaného zboží zahrnující
pánskou stylingovou vlasovou kosmetiku. Při bližším prozkoumání bylo zjištěno, že
došlo k tak velké objednávce z toho důvodu, protože se majitel společnosti domníval, že
vše prodá. Byl domluven s obchodními řetězci Tesco pro ČR i SR, ale došlo pouze
k jedinému závodu, a to v únoru předešlého roku (od každého 372 kusů pro Tesco,
1 kus od každého byl prodán v e-shopu). Tedy ve stejný měsíc, kdy bylo zboží pořízeno.
Od té doby však k dalšímu závozu nedošlo, protože se tato kosmetika neujala na trhu.
Ve finále se v Tescu prodalo maximálně 10 kusů, o zbytku zboží, které leží na skladě
v Tescu, dosud nebylo rozhodnuto. Dokonce toto zboží chtělo Tesco vrátit zpět
dodavateli, ale zatím se tak nestalo. Proto bych doporučila, při závozu novými produkty,
u kterých majitel společnosti netuší, jakým způsobem se uchytí na skladu, aby
objednával pouze malé množství, v řádech desítek kusů, aby se zjistilo, jestli bude mít
produkt úspěch u zákazníků a zda se po něm budou poptávat. Obecně řečeno, došlo
k situaci, kdy měl majitel velké oči, ale nakonec splakal nad výdělkem a ve finále ještě
prodělal z toho důvodu, že mu přebytečné zásoby tohoto stylingového zboží leží na
skladě. Peníze vynaložené na koupi takového množství mohl využít daleko
efektivnějším způsobem.
54
Zjistíme, kolik by společnost ušetřila peněz, kdyby majitel společnost uvažoval
ekonomičtěji a neuvažoval pouze vidinu výdělku. Situace bude naprosto stejná, dojde
k závozu pouze do řetězců Tesco, jak tomu bylo ve skutečnosti. Jelikož nebylo jisté, zda
se výrobek uchytí na trhu, či nikoliv, tak bych volila opatrnější strategie při objednávání
nových produktů. V následující tabulce je znázorněno, jakým způsobem bych řešila tuto
situaci a o kolik bychom měli více peněžních prostředků k dispozici k jiným účelům.
Z pozice majitele bych zkoušela rozšiřovat sortiment nabízeného zboží. Prováděla bych
to však s rozmyslem. Stanovila jsem nákup zásob na počet 30 kusů – po 10 kusech bych
nabídla obchodním řetězcům Tesco pro ČR a SR a zbylých 10 kusů bych nechala pro
prodej na e-shopu. Minimální zásoba není stanovena, prozatím netuším, jak se daný
produkt bude prodávat. Ve výsledku by společnost zaplatila za pořízení výrobků
9 480,- Kč, což je naprosto rozdílná částka od částky uvedené výše. U dvou zmíněných
produktů by došlo k úspoře až o 197 026,- Kč.
Proto se domnívám, že filozofie objednávání nově nabízených produktů by měla
probíhat opatrně. Sami se můžeme přesvědčit, že ukvapené objednávání velkého
množství zboží za výhodnou cenu, které následně „určitě“ obratem prodáme je
nesmyslné. Nikde není napsáno, že poptávka bude reagovat přesně tak, jak si
usmyslíme. Právě naopak, trh je nevyzpytatelný a musíme se potýkat s mnoha riziky a
komplikacemi. Majitel šel do risku, ale bohužel zisk mu to nepřineslo.
Tabulka č. 5: Přehled nákladů dle nového řešení
Název Nákup
zásob
Prodejní
cena bez
DPH
Pořizovací
cena Sklad Datum
Minimální
zásoba
Zatíženo v
zásobách
FLEXI
SHAPER 30 ks 198 Kč 158 Kč 30 ks II/2011
prozatím
nestanovena
4 740 Kč
FLUSE
PUTTY 30 ks 198 Kč 158 Kč 30 ks II/2011 4 740 Kč
CELKEM ZATÍŽENO V ZÁSOBÁCH ZBOŽÍ 9 480 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
55
Nyní se můžu přesunout k samotné rekapitulaci vyčísleným peněžních prostředků, které
by společnost mohla ušetřit.
Tabulka č. 6: Celkové ušetřené peněžní prostředky
Náklady Skutečné Nové řešení
Zboží 206 506 Kč 9 480 Kč
Web 333 183 Kč 49 000 Kč
Celkem 539 689 Kč 58 480 Kč
Úspora 481 209 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
4.10 Investice ušetřených peněžních prostředků
Cílem práce bylo zjištění úspory peněžních prostředků prostřednictvím optimalizace
nákladů, které by potom mohla společnost investovat do tzv. alternativních investic.
Mezi ně patří např. v dnešní době hodně diskutované investice do drahých kovů,
konkrétně do zlata, stříbra, diamantů a jiných komodit. Dále máme také různé spořicí
účty a termínové vklady. Prostě nějaký prostředek, který by zhodnocoval vložené
peníze. Jelikož se ale společnost potýká s platební neschopností některých svých
závazků, nebylo by špatné také uvažovat úhradu přijatých faktur. Jednoduše řečeno,
investovat ušetřené peněžní prostředky do položek, které přinesou prospěch pro
společnost. Investice by přinesly prospěch ve formě výnosu, který z nich plyne. Úhrada
přijatých faktur by přinesla zlepšení v reputaci firmy týkající se její platební schopnosti.
Vše má své klady a zápory. Pokud by společnost investovala ušetřené peníze např. do
zlata, byly by v něm vázány a nemohly by se flexibilně využít, pokud by se společnost
dostala do platební neschopnosti, nebo by nutně potřebovala obnos peněžních
prostředků v hotovosti. Stejně nedostupné jsou i peníze investované do termínovaných
vkladů. Méně výnosné spořicí účty umožňují převod vloženého obnosu peněz na účet
běžný a nakládat s nimi pak podle uvážení účetní jednotky. Žádný výnos neplyne ze
zmíněné úhrady svých závazků, ale zvyšuje se platební schopnost účetní jednotky, která
se stává konkurenceschopnou. Pro jednodušší porovnání uvažujeme uložení celkové
zjištěné částky ušetřených peněžních prostředků na začátku roku.
56
Termínovaný vklad
Dle internetového zdroje uvedeného v seznamu literatury mi po zadání potřebných
parametrů vyjelo mnoho nabízených produktů termínovaných vkladů. Největšího
výnosu u termínovaného vkladu, který by měl délku trvání 1 roku s 2měsíční výpovědní
lhůtou, by společnost dosáhla, pokud by si zřídila vklad u Moravského Peněžního
Ústavu. Výnos z terminovaného vkladu by činil po zdanění 12 271,- Kč.
Spořicí účet
Při porovnání spořicích účtů jsem vyhodnotila jako nejvýhodnější spořicí účet od České
spořitelny s průměrným úročením 3,20 % p.a. Klient má kdykoliv peníze k dispozici
a není limitován žádnou dobou, po kterou musí ležet peníze na účtu. Klient zároveň
nemusí vlastnit běžný účet u poskytovatele a vedení účtu je zdarma. Pokud by
společnost uložila ušetřené peníze na spořicí účet, došla by k následující úspoře:
Tabulka č. 6: Výpočet výnosu u spořicího účtu
FV = ? Kč
PV = 481 209,- Kč
r = 0,032 ∙ 0, 85 = 0, 0272 p. a.
t = 1 rok
FV = PV ∙ (1 + r)t
FV = 481 209 ∙ (1 + 0, 0272)1
FV = 494 298,- Kč; výnos je 13 089,- Kč
Zdroj: vlastní zpracování
Z výpočtu vidíme, že je výdělek na spořicím účtu dopadl o něco lépe, než výdělek na
termínovaném vkladu.
Zaplacení závazků
Jak již bylo uvedeno výše, zaplacení závazků nepatří mezi alternativní investice, ale
ušetřenými náklady u zásob jsme získali určitý obnos peněz, díky nimž by firma mohla
splatit své závazky a zvýšit svou platební schopnost. V následující tabulce jsou
znázorněny závazky dle doby po splatnosti. Z optimalizací získaných prostředků by
57
účetní jednotka mohla zaplatit závazky, které jsou po splatnosti už déle než 360 dnů,
pak také závazky po splatnosti 90 až 180 dnů a část závazků po splatnosti 90 až
180 dnů.
Tabulka č. 7: Přehled závazků po splatnosti
Doba po splatnosti Celkem Zbývá splatit
Po splatnosti do 30 dnů 83 236 Kč 83 236 Kč
Po splatnosti 30 až 90 dnů 71 493 Kč 71 493 Kč
Po splatnosti 90 až 180 dnů 350 788 Kč 76 430 Kč
Po splatnosti 180 až 360 dnů 88 870 Kč 0 Kč
Po splatnosti nad 360 dnů 117 981 Kč 0 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
58
5 ZÁVĚR
Cílem práce byla optimalizace nákladů u zásob s cílem použít tyto prostředky následně
užitečnějším způsobem. Po analýze vnitřní situace společnosti jsem dospěla
k následujícím poznatkům a doporučením:
a) společnost účtuje v programu POHODA Stormware, což je dle mého názoru
výhoda, protože tento systém nabízí mnoho možností a propojení, které šetří čas
i peníze. Doporučila bych v rámci evidence zásob sjednotit názvosloví ve
skladech. Větve jsou pojmenovány česky, ale jednotlivé položky anglicky.
Majitel je sice Angličan, ale do evidence moc nenahlíží. Veškeré sestavy
a reporty vycházející z účetnictví jsou exportovány v anglickém jazyce. Proto
bych doporučila názvosloví české. Dále bych doplnila jednotlivé položky zásob
o jejich fotografickou podobu, která bude užitečná při exportu údajů do e-shopu.
b) Do systému bych také zaznamenávala minimální zásoby produktů, což účetní
program podporuje a podává přehled o tom, kdy se zásoby blíží k minimu. To je
poté signál pro skladníka, že má učinit objednávku dalšího zboží.
c) Další doporučení se týká opět účetního programu. Ten je schopen provádět
internetové objednávky prostřednictvím objednávkových formulářů, které se
umístí na internet a skladníkovi se poté zaznamenávají objednávky přímo do
systému. Čistě z ekonomického hlediska by se touto cestou ušetřily nemalé
peníze. Při vyčíslení jsme se vyšplhaly až na částku 333 183,- Kč.
d) V neposlední řadě bych se, na místě majitele, vyvarovala ukvapeným
objednávkám nadměrného množství nových výrobků zboží s vidinou rychlého
zisku. Dochází pak ke zbytečnému plýtvání s penězi, které mohly být využity
užitečnějším způsobem. Došla jsem k závěru, že by v případě nových výrobků
měla firma objednávat zboží v řádech desítek kusů, aby zjistila, zda se produkt
vůbec uchytí na trhu a až poté bych začala objednávat dané zboží ve větším
množství. Ukvapeným jednáním se firma připravila o necelých 200 000,- Kč.
e) V celkové hodnotě by tedy za webové stránky i nadměrné množství zboží na
skladě ušetřila bezmála 481 209,- Kč. Dle mého názoru se i díky tomuto jednání
dostává dennodenně společnost do zbytečných problémů, které se týkají její
likvidity, tedy schopnosti dostát svým závazkům ve lhůtách splatnosti.
Společnost mohla s těmito prostředky disponovat jakýmkoliv způsobem, však
59
nejlepší uplatnění vidím právě v úhradě závazků, které jsou již dávno po
splatnosti.
60
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Monografie:
1. BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I.. 1. vyd. Praha: Institut
Svazu účetních, a.s., 2003. 470 s. ISBN 80-86716-00-7.
2. EMMETT, Stuart. Řízení zásob. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008.
298 s. ISBN 978-80-251-1828-3.
3. FIŠEROVÁ, Eva a kol. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2008. 6. vyd.
Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2008. 444 s. ISBN 978-80-7263-450-7.
4. KLÁRISOVÁ, Iveta. Zásoby – pořízení, evidence, vyskladňování. Účtování
způsobem A, B. Znojmo, 2009. 48 s., 7. Bakalářská práce. SOUKROMÁ
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO, s.r.o. Vedoucí práce
Ing. Milada Dandová.
5. KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 13. vyd. Praha:
Nakladatelství POLYGON, 2003. 444 s. ISBN 80-7273-084-3.
6. LANDA, Martin. Finanční a manažerské účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Ostrava:
KEY Publishing s. r. o., 2008. 324 s. ISBN 978-80-87071-85-4.
7. LANDA, Martin. Základy účetnictví. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s. r. o.,
2008. 254 s. ISBN 978-80-87071-86-1.
8. LOUŠA, František. Zásoby komplexní průvodce účtováním a oceňováním.
3. vyd. Praha: GRADA, 2007. 170 s. ISBN 978-80-247-2117-0.
9. MRKVIČKA, Josef a kol. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1. vyd. Praha:
ASPI, a. s., 2009. 452 s. ISBN 978-80-7357-434-5.
10. RYNEŠ Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2010. 10. vyd. Olomouc:
Nakladatelství ANAG, 2010. 986 s. ISBN 978-80-7263-580-1.
11. SVOBODOVÁ, Jaroslava. Inventarizace praktický průvodce. 6. vyd. Olomouc:
Nakladatelství ANAG, 2011. 359 s. ISBN 978-80-7263-652-5.
12. ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2006 (pro střední školy a pro veřejnost).
8. vyd. Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko, 2006. 143 s.
13. ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010 (pro střední školy a pro veřejnost).
11. vyd. Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko, 2010. 214 s.
ISBN 978-80-87237-24-3.
61
14. ŠTOHL, Pavel; KLIČKA, Vladislav. Maturitní okruhy z účetnictví 2011 (pro
studenty OA a středních škol s výukou účetnictví). 4. vyd. Znojmo: Štohl –
vzdělávací středisko, 2011. 238 s. ISBN 978-80-87237-32-8.
Internetové zdroje:
15. BusinessInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export: Informace k
uplatňování DPH u tzv. skont a bonusů [online]. 2.5.2011 [cit. 2012-04-20].
Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dan-z-pridane-hodnoty/cds-
uplatnovani-dph-u-skont-a-bonusu/1001635/60504/
16. E-shop pro velkoobchod s POHODOU: E-SHOP STANDARD - internetový
obchod pro velkoobchody i koncový prodej [online]. [cit. 2012-04-20].
Dostupné z: http://www.shopdopohody.cz/eshop-pro-velkoobchod-pohoda-
virtuemart
17. Hlavní stránka. GS HAIR Products [online]. 2011 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z:
http://www.gshair.cz/Default.aspx
18. Chytrý.měšec.cz: Česká spořitelna - Šikovné spoření [online]. [cit. 2012-04-20].
Dostupné z: http://chytry.mesec.cz/ceska-sporitelna-sikovne-sporeni/d36
19. Měšec.cz - server o osobních financích: Termínované vklady - srovnání [online].
30.4.2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné
z: http://www.mesec.cz/produkty/terminovane-
vklady/?vyse_vkladu=481209&vypovedni_lhuta=60&doba_ulozeni=365&spoci
tat=Spo%C4%8D%C3%ADtat&_sl1=max_dosazitelny_urok&_sl2=urokova_sa
zba&tridit=_calc2&smer=s
20. Ministerstvo spravedlnosti České Republiky. Obchodní rejstřík a Sbírka listin
[online]. 30.11.1999 [cit. 2012-03-05]. Dostupné
z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.%40typ=or&sysinf.%40st
rana=searchResults&hledani.%40typ=subjekt&hledani.podminka.subjekt=GS+
Hair+Products&hledani.podminka.ico=&hledani.podminka.obec=Praha&hledan
i.podminka.spisZnacka.oddil=&hledani.podminka.spisZnacka.vlozka=&hledani.
podminka.spisZnacka.soud=0&hledani.format.pocet_polozek=50&hledani.form
at.trideni=netridit&hledani.format.typHledani=x*&hledani.format.obchodniJme
no=platne&hledani.podminka.pravniForma=-1&hledani.podminka.ulice=
62
21. Příručka uživatele Pohoda. Ekonomický a informační systém POHODA
[online]. 19.1.2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupné
z: http://www.stormaware.cz/dnload/guide_POHODA2011.pdf
22. ŠOBA, Oldřich. Videokurz [online]. [cit. 2011-04-20]. Finanční matematika.
Dostupné z WWW: http://web2.mendelu.cz/pef_118_video/materialy/3_dil.pdf
23. ŠOBA, Oldřich. Videokurz [online]. [cit. 2011-12-08]. Finanční matematika.
Dostupné z WWW: http://web2.mendelu.cz/pef_118_video/materialy/8_dil.pdf
Ostatní zdroje:
24. České účetní standardy pro podnikatele
25. Vyhláška č. 500/2002 Sb.
26. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
27. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
63
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
Tabulky:
Tabulka č. 1: Organizační struktura společnosti ............................................................ 32
Tabulka č. 2: Přehled marží ............................................................................................ 35
Tabulka č. 3: Přehled nákladů týkajících se prodeje přes internet ................................. 46
Tabulka č. 4: Přehled ležáků na skladě ........................................................................... 53
Tabulka č. 5: Přehled nákladů dle nového řešení ........................................................... 54
Tabulka č. 6: Výpočet výnosu u spořicího účtu ............................................................. 56
Tabulka č. 7: Přehled závazků po splatnosti ................................................................... 57
Grafy:
Graf č. 1: Výsledek hospodaření společnosti ................................................................. 33
Graf č. 2: Vývoj tržeb, nákladů vynaložených na prodej zboží a marží ......................... 34
Graf. č. 3: Nejlepší dodavatelé ....................................................................................... 36
Graf č. 4: Nejlepší odběratelé ......................................................................................... 41
Graf č. 5: Přehled tržeb získaných v internetovém prodeji za rok 2011 a 1. čtvrtletí roku
2012 ................................................................................................................................ 47
Graf č. 6: Pořízení zboží od společnosti MASCOLO Group Ltd. v roce 2011 .............. 49