Číslo: 8Ročník: 2

Duben 2012

Školní časopis gymnázia Komenského Havířov

Troufneš si?

Rozhovor: Yvona Pufferová Lyžák Calistus Owino Úspěch florbalistek.

2 Komár Úvodní slovo

Mozaika zprávUskutečnilo se školní kolo chemické olympiády kategorie C. Jejím letošním tématem je voda - její chemie, čištění a význam. Nejlépe dopadla Klára Slamečková ze sexty, která postupuje do krajského kola.

Daniel Gomola ze septimy obsadil první místo v krajském kole soutěže v německé konverzaci, které se uskutečnilo 5. března 2012 za účasti de-víti nejlepších studentů kraje. Tímto úspěchem si zajistil postup do celostátního kola, které se uskuteční v polovině dubna.

23. a 24. dubna se uskuteční přijímací řízení ke studiu na našem gymnáziu v příštím školním roce. Budou přijaty dvě třídy čtyřletého studia a jedna třída osmiletého studia. Přijímačky se budou skládat z testu z matematiky a českého jazyka.

EditorialVážení a milí čtenáři,právě držíte v ruce historicky už dvacáté číslo Komára. Čistě ze zajímavosti jsem si pro vás připravil několik statistických údajů: Od května 2010, kdy vyšlo úplně první číslo, pro vás redakční tým připravil celých 338 stran čtení. V listopadu 2010 jsme začali Komára prodávat, a od té doby jste si vy - čtenáři koupili více než 860 jednotlivých výtisků. Skoro 850 stažení/prohlédnutí jsme zaznamenali také na našem webu, kde jsou všechna čísla s dvouměsíčním zpožděním zveřejňována. Právě teď se tam objevilo to únorové.

Příjemné čtení vám přeje Martin Vérteši

Časopis Komár – Školní časopis gymnázia Komenského v Havířově, měsíčníkČÍSLO: 8, ročník: 2., duben 2012. VYŠLO: 12.4.2012.

Šéfredaktor: Martin Vérteši. Redakce: Roman Kula, Jakub Svoboda, Petr Lukašík, Karolína Andraková, Veronika Fišerová. Dále přispěli: Jan Kolarczyk, Hana Bouchalová, Ondřej Bouchala. Jazyková úprava: Marie Hlavačková.Grafika a sazba: Martin Vérteši. Redakce není zodpovědná za tiskové chyby. Náklad: 80 ks. Cena: 10 Kč. Web: www.casopiskomar.wz.cz.Email: casopiskomar@seznam.czPodporují nás:

3789

1213

Rozhovor: Yvona Pufferová

Reportáž z lyžařského kurzu

Přijeli zahraniční studenti

Křížovka

Soutěž ve finanční gramotnosti

Francouzštinářky slaví úspěch

141516171819

Život v Lucembursku

Profesoři vzpomínají

Troufneš si na olympiádu?

Zahraniční školy

Výběr florbalové hole

20 Sportovní koutek

Objev Komára

Obsah čísla:

3KomárRozhovor

Yvona PufferováJsem fanoušek Harryho Pottera

Profesorka Pufferová se u nás ještě skoro ani neohřála - nastoupila na za-čátku února, ale už jsme ji stihli odchytit na rozhovor. A že se na ni dozvíte

spousty zajímavých informací!

Jelikož vás někteří možná ještě úplně neznají, poprosím vás o stručné představení. Jmenuji se Yvona Pufferová, vystudovala jsem biologii – che-mii. Po ukončení studia jsem začala učit a později jsem si do-dělala doktorandské studium, takže jsem získala titul doktor přírodních věd (RNDr.). Od té doby stále učím.

Kde všude jste studovala? Narodila jsem se v Plzni, kde jsem navštěvovala základní ško-lu. Z osmé třídy jsem dělala při-jímací zkoušky na gymnázium, které jsem poté absolvovala. Už tam jsem se trochu naprofilova-la na biologii, chemie byla mým druhým oborem. Následně jsem dělala přijímačky na přírodově-deckou fakultu, obor učitelství biologie – chemie. Po absolvo-

vání vysoké školy, v podstatě už v posledním ročníku, protože byl v Praze nedostatek učitelů, jsem učila na poloviční úvazek na základní škole.

Kde jste pokračovala ve své uči-telské kariéře? Po promoci jsem nastoupila na základní školu v Praze, kde jsem učila čtyři nebo pět let. Mezitím jsem byla na mateřské dovolené, pak jsem se sezná-mila s manželem, takže jsem vyměnila Prahu za Severní Mo-ravu, a přestěhovala jsem se do Havířova. Nastoupila jsem na soukromé havířovské gymná-zium, kde jsem učila skoro pat-náct let. Poté jsem si zažádala o místo (a získala ho) na gymnáziu Olgy Havlové v Ostravě Porubě. Tam jsem učila až do poloviny letošního roku. No a odtud jsem přešla na naši školu.

Jak došlo k tomu, že jste se do-stala na naši školu? Zřejmě na základě toho, že pan Köhler chtěl odejít, jsem byla kontaktována ředitelem školy. Přestože jsem byla na ško-le, na které jsem byla spokojená, a myslím, že i oni byli spokojeni se mnou, tak to bylo dojíždění do Ostravy a Poruba je navíc na druhém konci Ostravy, tzn. každý den dvě a půl hodiny cestování. To je velká časová ztráta, a v mo-mentě, kdy mám doma svého ne-zbedného syna, deváťáka z Gor-kého, tak zvláště ta odpoledne byla trošku na pováženou. Kočka nebyla doma, tak myši měly pré, to jsem teď trochu zarazila.

4 Komár Rozhovor

Na naši školu jste nastoupila mís-to pana Köhlera, znáte se s ním osobně? Setkala jsem se s ním v pod-statě asi dvakrát a potřetí možná na plese. Pan Köhler je pro mě také pan profesor, protože nejen věkem je ode mě ještě vzdálený, ale určitě i jeho vědomosti a zna-losti jsou někde jinde, řekla bych, že jsem trochu větší praktik. Ale mrzí mě, že narážím na to, že s vámi studenty méně mluvil. My-slím si, že ta zpětná vazba je hroz-ně důležitá. Když jsem si vybírala chemii jako obor, snažila jsem se zabránit memorování faktů. Mám ale pocit, že to tady tak trochu bylo. Probírali jste toho za hodinu mnohem více, já to vím. Ale ne-chci být panem Köhlerem, já jsem prostě Pufferová, a nehodlám ho ani kritizovat v tom smyslu, že to bylo špatně, protože jsem měla jednu starou paní profesorku, byť češtiny, a ta říkala – čím více do nich nacpáváš, tím více v nich zůstane. Ale chtěla bych vyvolat vztah k tomuto oboru, tzn., aby i ti, kteří si říkali, že chemii nebu-dou nikdy potřebovat, že jí nero-zumí a naučí se jí nazpaměť, aby se trošku změnili, protože život je o komunikaci. Uznávám pana Köhlera, protože za ním zůstala spousta práce, ale já jí mám také

spoustu před sebou a bůh ví, tře-ba mu začnu šlapat na paty.

Zmínila jste, že vás hodně bavila biologie, jak to bylo s chemií? Ono to s tím trochu souviselo, protože učitelský obor se vždyc-ky studuje – v České republice – dvou oborově. Takže jsem mu-sela projít volbou. V té době byla volba velice jednoduchá: první možnost biologie s matematikou - matematika nebyla můj silný obor, přestože jsem z ní maturo-vala a dokonce úspěšně. Druhý obor byl biologie – tělocvik. Na gymnáziu jsme měli jednu velice praktickou a příjemnou paní pro-fesorku, která nám vysvětlila, že

už nám věčně nebude dvacet pět a třicet pět, a pořád budeme ská-kat přes bedny a šplhat po prova-zech. Takže od toho mě odradila. Třetím zbývajícím oborem byla biologie – chemie. Ale už v průbě-hu studia jsem zjistila, že to spolu hodně souvisí a že mám určitou výhodu oproti kolegům, kteří mají třeba biologii – matematiku, jako třeba paní Janečková. Jde o to, že jim některé chemické věci unikají nebo scházejí. Navíc na ka-ždou školu, kam jsem nastupova-la, jsem nastupovala kvůli chemii, a není tomu jinak ani na našem gymnáziu. Účastnila jste se na gymnáziu olympiád nebo soutěží? Ano, určitě, ale tehdy to byly opravdu olympiády z biologie, z chemie mě to tehdy ani nenapad-lo. Sice jsem se dostala do nějaké-ho krajského kola, ale žádný špič-kový úspěch to nebyl, to musím přiznat.Kdy jste se rozhodla, že budete učit? To bylo už na gymnáziu. Měli jsme totiž trochu smůlu v tom, že během čtyř let se nám na hodi-ny chemie střídali učitelé – paní profesorka odešla na mateřskou, důchodce odešel, protože už na to neměl, a poté jsme dostali mla-

Profesorka se svým synem na hokejovém turnaji.

Profesorky se společně vydaly na pěší výlet.

5KomárRozhovordou profesorku, která tehdy do-končovala studium na pedago-gické fakultě v Plzni (tehdy tam bylo možno studovat tu biologii, ale když jsem končila já, tak už ne). No a právě ta mi vdechla ja-kýsi elán. Díky ní jsem nešla stu-dovat na lékařskou fakultu, což byl můj první sen, ale jsem uči-telkou.

Abychom se nebavili jen o škole, jaké jsou vaše zájmy? Hrozně mě baví učení, takže neustále vyhledávám nějaké no-vinky a poznatky, snažím se vý-uku inovovat, nechci učit pořád stejně. Také ráda sportuji, jako holka jsem dělávala gymnasti-ku, lukostřelbu, účastnila jsem se různých soutěží, akorát mě moc nebavily dlouhé vytrvalost-ní běhy, tam mi dech nestačí. I dnes chodím cvičit, byť jsou to cvičení typu Bosu, Zumba, Por-tebra. Ráda jezdím na kole; teď bylo hezky, tak jsme taky vyra-zili. Hodně ráda mám lední ho-kej, který hrál můj manžel i můj syn, nikdy jsem ho tedy nehrála a vím, že bych to nezvládla, ale ráda se koukám. Ráda jsem četla, teď mi na to čtení zbývá méně času, takže čtu většinou o prázdninách. Ráda se také dívám na filmy.

Máte nějaké oblíbené autory nebo žánry? Líbí se mi typické bestselery, příběhy, které mají svůj začátek, pokračování a konec, a plyne z toho nějaké ponaučení, což se dneska moc nenosí. Četla jsem ale téměř všechny druhy literatu-ry, svého času třeba i sci-fi, určité typy detektivek nebo kriminálek. Co nemám ráda, je typická červe-ná knihovna, ani se moc nevidím v nějakých kovbojkách. Byla jsem překvapená, ale za-ujaly mě i knihy Harryho Pottera, když začaly vycházet. Je to sice dětská tématika, ale ta fantazie, to nové, co nikdo předtím nepo-

užil, to mě nadchlo, přečetla jsem všechny díly. Ale přiznám se, že už jsem neměla chuť zhlédnout po-slední filmy, protože mi poněkud svazují fantazii. Pokud je to mož-né, preferuji knihu před filmem.

Který díl Harryho Pottera je váš nejoblíbenější? Ten první byl takový zvláštní tím, že se otevřel nový svět, nová terminologie – famfrpály, zlaton-ky, vingardium leviosa… Nejvíce mě ale asi zaujal díl, ve kterém na konci zemře Brumbál, protože se projeví nějaká zrada Snapea. Ve filmu se mi ohromně líbil starý Lu-cius Malfoy, ztvárnil ho charizma-tický herec. I když v tom posled-ním díle už to byla taková troska.

Jaká je vaše oblíbená činnost o víkendu? Někam vyjet na kole, zajít si na bazén, miluju sluníčko, takže když je slunce, tak se ze mě stává ještěrka, která se chce vyhřívat, a když si k tomu můžu vzít nějakou knížku nebo pustit hudbu, tak je to ideál. Ale nějak to musím dělit mezi rodinu, povinnosti, starost o syna…

Na kole preferujete blízké okolí, nebo vyjíždíte i někam dále? Většinou jsme vyjížděli do okolí, i když několikrát jsme na-

Profesorka s rodinou v létě u moře.

„Léto trávím najraději u vody.“

6 Komár Rozhovor

sedli na vlak a jeli do oblasti Če-ladné, kde jsme projeli některé cyklostezky. Můj téměř patnác-tiletý syn se ale hodně brání vý-jezdům s rodiči, takže je to takové lámání přes koleno. Pokud ho ne-chávám doma, tak jsem pořád v takovém napětí, jestli se náhodou někde neděje něco jiného a ne-měla bych být doma. Ale pokud jsme všichni, tak jsem schopna si to užít.

Máte doma nějaké domácí maz-líčky? Nemáme, protože já, můj syn i manžel máme alergii. Kdysi jsem měla pejska, trpasličího jezevčí-ka, ale krátce po narození starší-ho syna jsem začala mít obrovské problémy, takže si na to netrouf-nu, i když bych chtěla. Za svůj ži-vot jsem ale měla spoustu křečků, pakobylek, na koleji jsme chovali i různé zmije či leguány. Škola na to byla bezvadná, tam jsem si to užila dost.

Vraťme se ke škole. Jak tu naši zatím hodnotíte? Konkrétně tře-ba studenty? Myslím si, že studenti jsou všude takoví, jaké si je udělají uči-telé a jací ti studenti chtějí být. Jsem tady spokojená, protože ne-mám ráda nudu. Setkala jsem se zpočátku s tím, že se mnou stu-

denti nechtěli hovořit, protože byli zvyklí na jiný způsob, ale teď si myslím, že už se to zlomilo a třeba v takové sextě, ale i třeba septi-mě už si trošku zvykli na můj styl. Vždycky se najdou dobří studen-ti a vždycky se najde někdo, kdo to bere trošičku hákem. Ale to je o lidech, nemyslím si, že jsem na špatné škole. Trošku jsem tady ale smutná, protože v kabinetě sedím jenom s panem Ireinem, a aiťáci toho moc nenamluví. Nemůžu si ale stěžovat, spolupracuji s pa-nem Chupáčem, pak chodím na-hlédnout do biologického kotlíku k panu Smilovskému, paní Janeč-kové nebo paní Štolbové. Už jsem se tady docela zabydlela.

Zapojila jste se do nějaké aktivity v rámci školy? Naše škola se zapojila do pro-jektu Využití počítačové techni-ky v hodinách chemie, a na tom teď budeme do skončení příštího školního roku pracovat. Je to fyzi-ka a chemie, tzn. obě profesorky Bouchalové v rámci fyziky, a já s panem Chupáčem na chemii. Tam je práce pořád.

Učíte i maturitní ročníky, jaký je váš názor na současnou podobu nových maturit? Tak jak byly maturity loni, to bylo opravdu špatně. Myslím si,

že i široká veřejnost, která nemě-la s učitelováním nic společného, musela pochopit, že to není dob-rá varianta. Jsou tam chyby, které by chtělo vychytat někým, kdo je z oboru. Navíc si ani nejsem jistá, jestli se dá srovnávat maturita na různých typech škol. Přijde mi, že pokud se naučíte pětadvacet au-torů a k nim jedno dílo, je to tro-chu málo. Nemyslím si, že bych sama dokázala říci, jak by to přes-ně mělo být, ale vycházím z toho, že maturita má sloužit k tomu, aby prokázala, že mají studenti určité znalosti.

Už jsme se bavili o minulosti a současnosti, máte nějaké sny nebo plány do budoucna? Chtěla bych být dobrou uči-telkou, chtěla bych být zdravá, protože v životě mě potkala bo-hužel jedna vážná autonehoda. Přála bych si, aby škola získala takový kredit, jaký si zaslouží, protože dnes spousta lidí peda-gogy lehce opovrhuje, myslí si, že pracujeme od těch osmi hodin do dvou, a pak že nic neděláme, že žáci se stejně musí učit sami a máme pořád samé prázdniny. Já bych jim někdy přála tako-vé hezky strávené odpoledne, kdy musíte vytvořit spousty materi-álů. Jinak bych si přála, aby léto bylo vždycky takové, jaké má být – se sluníčkem, aby se dalo jít k vodě, nebo aby byly penízky na to, aby se za tím teplem dalo vy-jet.

Jakou radu nebo myšlenku byste chtěla předat našim čtenářům? Učitel není váš nepřítel, hra-je s vámi na jednom kurtu, chce vám pomáhat. Musíte mu věřit, ale musíte tomu něco dát, zadar-mo není nic. A všichni (učitelé) vás máme rádi.

Ptal se Martin Vérteši,foto archiv Y. Pufferové

Profesorka Pufferová se svým manželem na jarní túře.

7KomárReportáž

Jako každým rokem se i letos uskutečnil lyžařský kurz ve Vel-kých Karlovicích v penzionu Na Pluskovci p. Mateřánky. Na přelomu února a března, v termínu 25. – 3., se kurzu zů-častnily třídy kvinta a sekunda pod vedením Petry Adamovské (snowboard 2), Daniela Gwóźdźe (lyže 2), Adama Supíka (snow-board 1) a Ivany Vlčkové (lyže 1). „Počasí nám docela přálo, ale vyskytlo se i husté sněžení.“ říká studentka sekundy. Po týdnu plném zdokona-lování, kdy se i začátečníci stali

profíky, nakonec přišlo vyhlášení slalomového závodu. V jen trochu odlišné variantě se dostavili účastníci druhého ly-žařského kurzu v termínu 3. – 10. března – tj. 1.A a 1.B – pod vede-ním Zdeňky Havajové (lyže 2), Da-vida Poláka (snowboard) a Libora Smilovského (lyže 1). Kurzy se po hladkém přesou-vání zavazadel v podobě lidského hada vyměnily a studenti 1. roční-ku před sebou měli týden zimních radovánek. Počasí měli ještě lep-ší než předchozí kurz. Slunečno bylo od soboty do čtvrtka, jen v

pátek, v době závodů, začalo tro-chu sněžit. Na konci kurzu proběhlo vy-hlašování výsledků na místní dis-kotéce. Oba kurzy byly proloženy i půldny běžek, pátečním závo-dem a vyhlášením jeho výsledku.

Hana Bouchalová

foto: Ondřej Bouchala

Nebyli jste na lyžáku? Smůla

Kde máte šanci zapsat se do dějin školy?O tom, zda byste se měli účastnit olympiád a co to přináší, si může-te přečíst v článku Romana Kuly na str. 16. Tomu se nyní věnovat nechci. Připravil jsem pro vás menší přehled úspěchů našich studentů v nejrůznějších olympi-ádách za posledních několik let. Bral jsem v potaz dobrá umístění až od krajských kol a předem se omlouvám těm, kteří sice úspěšní byli, ale díky omezenosti zdrojů zde jejich jméno nezazní. V olympiádě z českého jazyka získala ve školním roce 2006/07 2. místo nějaká studentka ze IV.A, její jméno jsem nezjistil. Ni-kdo další už vyššího umístění v krajském kole nedosáhl, nejblíže tomu byla v loňském školním roce Klára Krabcová (kvarta) se 4. mís-tem. Dějepisnou olympiádu v po-sledních letech zcela ovládl jeden

jediný student – Marek Wino-grodzki, kterému se např. ve škol-ním roce 2006/07 podařilo získat 1. místo v krajském kole a 2. místo v následujícím celorepublikovém kole. Marek kromě toho uspěl i v mnoha dalších soutěžích, ty ale nejsou předmětem tohoto článku. V chemické olympiádě máme sice dost snaživců, ale v okresním kole dosáhl nejlepšího umístění v roce 2006 Jiří Čala – 3. místo, v nedávné době vynikl pouze Roman Kula se svým 4. místem (loni). Co se týče fyzikální olympi-ády, zde se o pomyslné místo na piedestalu dělí Lukáš Folwarczný a Ondřej Bouchala, kteří oba zís-kali první i druhé místo v krajském kole. Skoro stejná je situace v ma-tematice. V posledních letech získal Lukáš Folwarczný dvakrát

první místo a jednou 1. – 2. místo, Ondřej Bouchala byl jednou čtvr-tý a jednou spolu s Lukášem prv-ní. Letos ale oba maturují, takže příští rok máte šanci! Bohatou historii úspěchů máme v biologické olympiádě. 2. – 3. místo obsadila v roce 2006 Markéta Menšíková, v roce 2007 byl neznámý student z II.C na 5. místě, v roce 2010 se Jan Kolar-czyk umístil na 7. místě, ve stej-ném roce obsadila Šárka Danačí-ková 2. – 3. místo a Eliška Vrbová 4. místo. Loni ale Šárka dosáhla historického úspěchu, když skon-čila první. Specialitou je olympiáda v in-formatice, do jejíhož světového kola postoupil loni Lukáš Folwar-czný nebo internetová matema-tická olympiáda, kterou tým na-šeho gymnázia letos vyhrál.

Martin Vérteši

8 Komár Dění ve škole

Na internetu jsem narazil na před-nášku švédského statistika Hanse Roslinga. A uchvátil mě průzkum, který provedl mezi profesory na švédské univerzitě. Skládal se z jednoduché otázky: „V každé z pěti dvojic států vyberte ten, kde zemře více dětí do věku pěti let.“ A tak jsem tento průzkum pro-vedl mezi našimi profesory. Stá-ty jsem si trochu pozměnil tak, aby vždy jeden z dvojice měl onu úmrtnost alespoň dvojnásobnou. Zde jsou otázky (a výsledky):

Málokdo z profesorů si uvědo-mil, že se otázka ptá na absolutní číslo, takže je třeba zohlednit veli-kost těchto zemí. Nejlépe dopad-li paní prof. Kostovčíková a pan prof. Gwóźdź, kteří odpověděli správně na 4 otázky. Bohužel se našlo i sedm profesorů, kteří ne-měli správně ani jednu odpověď. Celkový průměr všech 32 zú-častněných profesorů byl 1.563 správných odpovědí (z pěti). Uvažujme ale šimpanze, kte-rým vždy nabídneme dva banány,

každý představující je-den stát. Šimpanzi by si vybírali náhodně, takže by měli správně polovi-nu odpovědí – tedy 2.5 (z pěti). Takže zde je vě-decky podložený důkaz,

že v některých ohledech jsou šim-panzi chytřejší než naši učitelé. Dále jsem porovnal, jak na tom jsou učitelé jednotlivých předmětů. Na prvním místě se umístila hudební výchova a de-skriptivní geometrie, jejíž učitelé odpověděli správně na 3 otázky. Na druhém místě je VV a ZSV. Na předposledním místě to bylo IVT, a na místě posledním, s (v průmě-ru) pouhou třetinou správné od-povědi se umístila fyzika. Nejhůře dopadla dvojice Pol-sko-Uruguay, kde správnou od-pověď Polsko vybrali jen tři pro-fesoři. Nejlépe si profesoři vedli v otázce poslední, na kterou odpo-vědělo správně 21 profesorů.

Ondřej Bouchala

Dopadli byste lépe?

Sri Lanka 3 073 10 551 TureckoPolsko 1 084 396 UruguayMalajsie 1 771 7 570 RuskoPákistán 180 736 27 037 RwandaJAR 51 237 4 064 Thajsko

Data z projektu GapMinder od Hanse Roslinga.

Přijali jsme zahraniční studentyNa konci března se v Havířově uskutečnilo první setkání účast-níků projektu Comenius. Dorazili učitelé a studenti z partnerských škol ze Slovenska, Polska, Velké Británie a Španělska. V sobotu se v doprovodu vrs-tevníků z našeho gymnázia vydali podívat do Nošovického pivovaru a pokračovali dále až na Pustevny, kde měli možnost vidět ještě po-slední zbytky sněhu. V neděli byla na programu ná-vštěva nově otevřené Dolní oblas-ti Vítkovic. Ta by zaujala i každé-ho Ostravana, natož pak cizince. Výlet dále pokračoval na vyhlíd-kovou věž nové radnice v centru

Ostravy a večer se všichni vydali na nákupy do obchodního centra Nová Karolina. V pondělí bylo třeba věno-vat se taky trochu práci a učinit projektu za dost. Proto studenti v učebně společenských věd pre-zentovali svou dosavadní práci a navazovali přátelství. Pondělní odpoledne bylo v re-žii samotných hostitelských rodin, takže někteří například opékali špekáčky. Večer si mohli zajít za-hrát bowling nebo billiard.

V úterý už se zahraniční tým po-malu rozpadával, ale ty zbytky se ještě zúčastnily vybraných hodin výuky u nás na škole a učitelé byli na návštěvě u primátora měs-ta. Nakonec se všichni ještě sešli v kulturním domě Radost, aby zhlédli film o Havířově (v anglic-kém znění). Organizaci akce měli na sta-rost profesoři Dalimil Šebesta, Ve-ronika Sivková a Jana Tabášková a zúčastnili se studenti z 1.A, 1.B, 2.A, sekundy, sexty a septimy.

(mv)

9KomárKřížovkaPomůcka:anol, earl, edel, ekry,

jai

Originální pražský

synkopický orchestr

1. díl tajenky

Uklizení lůžka

Úbočí (mn. č.)

Draví ptáci teplých krajin

Domácky Atanázie

Iniciály malíře Alše

Dosáhnout dohody

jednáním

Vrchní správce

feudálního panství

Součást eterických

olejů

Mez. kód letiště

Džajpur

Speciální vojenská jednotka

Nýrský podnik

Volat ke zkoušení (slang.)

Hudební dílo

Příslušník japonské vojenské šlechty

Kohout (řidce)

Pohyblivá koncová část ruky

3. díl tajenky

Nástrahy pytláků

A sice Smirkové papíry

Vládce provincie v Perské říši

SobectvíAnglický

šlechtický titul

Na okamžik zavláti kolem

něčeho

Německy vzácný Africký stát

Hudební citoslovce

Večerní stmívání

Určeno Německý prozaik

Mrtvolně blednout

Přibývat na váze

Střední vlny (zkr.)

Vídeňský cukrář

Dopravní prostředek

se sanicemi

Rodiště Shakespeara 2. díl

tajenky

Povrchové sycení oceli

hliníkemNauka o pohybu

Psům vlastní

Spěch. -exp.Bězděčný

výron ejakulátu

Středo-mořská salátová rostlina

Druhá solmizační

slabika

Volání ptačích mláďatModla

Jméno britské

zpěvačky Winehouse

Název LObilné plody

(zdrob.)

Záporně nabitá částice

Národní rekord (zkr.)

Zděné hradby

Samohlásky v ‘zoolog’

V těsné blízkosti

Oráním vpravit do

půdy

Opatřit obiví

Sleva při hotovém placení

SPZ Teplic

Mladí voliMez. kód

letiště Rabat

Výtažek z léčivých

bylin

Tahle Nádoba u studny

Neskuteč-nost Jinak

Iniciály prozaika Jiráska

Mající barvu surového hedvábíPosilnit

Individuální prostředky ch. obrany

Orlíče

Citoslovce vyjadřující dovtípeníMuší výkal

Citoslovce ptačího zvuku

Absorbu-jící látka

Jeho osoba

Velký hlupák

Zbavit plodů

Naseče-né obilí svázané

povříslem

Švýcarská řeka

Rarohům vlastní

Pozemek ovocnáře

Zn. ruských kamionů

Dvakrát zvýšený

tón E

Kolmo působící

sílaTihle

Rozbité staré

chalupyOpak ano

Trumf v bridži

Obsahovat (kniž.) Zn. lyží Domácky

Eusebie1501

římskyRodový

znakJméno fotb.

ViktoraHudební

nápad vyjádřený

tóny

Jedinečné číslo

mobiluNázev R

Bečka

Závodní klub (zkr.)

Dorbný hmotný

investiční majetek

Levná ozdůbka

Na zadním místě

Deváté písmeno

řecké abecedy

Zará-movaná výzdoba místnosti

Současná hra osmi nástrojů

Řešení křížovky z minulého čísla: Žádný člověk není takový hlupák, aby nedosáhl úspěchu aspoň v jedné věci, je-li vytrvalý.

Kat

eřin

a Ši

guto

váFo

to: H

ana

Bouc

halo

vá

12 Komár Úspěchy

Být finančně gramotní? Žádná samozřejmostV březnu se uskutečnilo školní kolo soutěže ve finanční gramot-nosti, která je v České republice poměrně nová – jedná se teprve o druhý ročník. I přesto ale za-znamenala značný úspěch, v celé republice se jí zúčastnilo přes čty-řicet tisíc žáků a studentů, tento trend potvrzuje i zájem ze strany našich studentů. V nižší kategorii to bylo deset studentů, v té vyšší dokonce čtrnáct. Soutěžící měli za úkol vyplnit internetový test, který sestával z devíti nebo jedenácti teoretic-kých otázek a dvou praktických příkladů, přičemž měli k dispo-zici čtyři možné odpovědi. Test se mohli pokusit vyplnit dvakrát, otázky však nebyly shodné. Vše probíhalo prostřednictvím webo-vého portálu, který následně určil tři nejlepší řešitele z dané školy. V nižší kategorii to jsou Vojta Wa-

loszek, Ondřej Krabec a Tomáš Paďourek, ve vyšší kategorii Jakub Smolka, Jakub Svoboda a Klára

Slamečková. Tito studenti vytvoří tříčlenné týmy a budou naši ško-lu reprezentovat v okresním kole, které bude opět probíhat virtuál-ně. Při vyplňování testu se bere ohled také na čas, maximálně na něj studenti měli (a budou mít i v okresním kole) třicet minut.

„Vzhledem k tomu, že se u nás na rozdíl od jiných škol nic tako-vého nevyučuje, tak příprava byla více méně hlavně na soutěžících. Samozřejmě každý k tomu při-stoupil po svém, myslím si, že tře-ba Jakub Smolka to má jako své hobby a připravil se velice dobře. Ostatní se s tím možná setkali po-prvé a to je také důležité.“ oko-mentovala to profesorka Šiguto-vá, která má soutěž organizačně na starosti. Pokud vás tato problema-tika oslovila nebo jste pros-tě zvědaví, můžete si obdobný test zkusit vyplnit na stránkách www.fgsoutez.cz, jen pro před-stavu: Věděli byste, co je to třeba taková debetní karta? Ne, není to překlep, je to kar-ta, která umožňuje platit a vybí-rat hotovost do výše zůstatku na účtu. Martin Vérteši

Pan profesor i naše studentka byli oceněniKaždoročně ku příležitosti dne učitelů uděluje město Havířov ocenění několika vybraným stu-dentům, kteří významně repre-zentovali naše město, a několika učitelům, kteří pracují s dětmi a mládeží nad rámec svých povin-ností. Letos, 28. března 2012, byla mezi oceněnými studenty také Kateřina Gemrotová z tercie díky

svému vítězství v krajském kole Pythagoriády (psali jsme v čísle 6/2011). Mezi oceněnými pedagogy byl také náš profesor Daniel Gwó-źdź. Oba převzali svá ocenění z rukou primátora Zdeňka Osman-czyka a jeho náměstků Eduarda Heczka, Petra Smrčka a Daniela Pawlase.

Večer ukončilo kulturní vy-stoupení studentů uměleckých škol v Ostravě, například Janáčko-vy konzervatoře. Z našich pedagogů byli v mi-nulosti oceněni např. Marie Kos-tovčíková, Rudolf Šimek, Zdeňka Havajová nebo Hana Štolbová.Gratulujeme.

Martin Vérteši

13KomárDění ve škole

Z Calista už vyrost mladý mužKolektiv studentů a profesorů školy funguje jako adoptivní rodi-na keňskému chlapci Calistu Owi-novi už sedmým rokem. Stali jsme se tak významnou součástí života člověka, žijícího tisíce kilometrů daleko. V době, kdy se naše gymnázi-um do projektu adopce na dálku zapojilo, bylo Calistovi deset let. Nemá rodiče a žije jen s příbuzný-mi, kteří by mu nedokázali zajistit vzdělání. To se mu, společně se školními potřebami a dalšími uži-tečnými věcmi, dostává díky na-šim penězům. Zprostředkovate-lem pomoci je centrum Narovinu. Právě touto dobou probí-há každoročně sbírka mezi námi studenty a profesory, abychom mohli Calistovi zafinancovat dal-ší školní rok, který stojí 7200 Kč. Letos navštěvuje třídu „7 Orange“ na Rambo primary school v Nai-robi. Jak nám ale napsal v dopise, nepodařilo se mu v závěrečných zkouškách obstát (získal 199 bodů

z 500 a byl tak na 35. místě ze 137 žáků) a musí proto opakovat sed-mou třídu. Nejlépe si přitom vedl v matematice a nejhůře v angličti-ně.

„Letos chci pracovat tvrdě, abych mohl v roce 2013 postoupit do vyšší třídy.“ napsal nám Calis-tus. Z vybraných peněz je mimo vzdělání hrazen také nákup život-ních potřeb a částečně stravy. Na-posledy Calistus dostal třeba olej na vaření, mouku nebo rýži. Organizaci sbírky na číslo 5010 (tak je Calistus Owino veden v databázi) letos převzala na svá bedra profesorka Kateřina Kyjov-ská. „Myslím si, že je to výborná věc, protože jak jinak můžeme ta-kovýmto dětem pomoci? Může-me jim poslat hračky nebo jinou materiální pomoc, ale vzdělání je něco, co jim už zůstane. Je to po-moc na celý život.“ říká paní pro-fesorka. Loni přispěla do sbírky největ-ší sumou, kromě vyučujících, 2.A a 4.B a podařilo se vybrat téměř celou potřebnou částku. Jak tomu bude letos?

Martin Vérteši

Francouzštinářky slaví úspěchJak jsme ve stručnosti informovali v minulém čísle Komára, ze školní-ho kola ve francouzské konverzaci postoupily do regionálního Hanka Bouchalová a Gabriela Čuntová ze sexty. To se uskutečnilo v pondělí 26. března 2012 na Gymnáziu a SOŠ v Orlové. V první kategorii soupeřily hol-ky proti dalším jedenácti soutěží-cím ze základních škol a gymnázií z Karviné, Českého Těšína, Bohumína či domácí Orlové. Musely projít poslechem, di-daktickým testem, monologem a následným rozhovorem s členy po-roty. Ústní část měla asi největší vý-znam, dalo se na ní získat nejvíce bodů a vyžadovala také určitou pří-

pravu. V konečném součtu se Gab-riela Čuntová umístila na 2. místě a Hanka Bouchalová na 5. místě. „Vzhledem k tomu, že se zú-častnili opravdu ti nejlepší ze všech škol, je umístění holek opravdu skvělé a věřím, že pobídne k účas-ti v příštím školním kole mnohem více našich studentů.“ řekla profe-

sorka Štěrbová, která organizovala školní kolo. Hanka Bouchalová k tomu řek-la: „Připravovala jsem si jen témata ke konverzaci, poslech a didaktický test mi nepřipadali nijak obtížné, i když se vyskytly otázky, které jsem nevěděla.“

Martin Vérteši

14 Komár Ze zahraničí

Život v Lucembursku

Jaký je důvod tvého přestěhová-ní do Lucemburska? Odjeli jsme tam proto, jelikož můj taťka tam dostal práci - pra-cuje na nějakém projektu, pro-zatím na tři roky. Pracuje jako IT architekt v Mittalu.

Jak probíhá tvé cestování mezi Lucemburskem a ČR? Cestuji autem, asi jako jediná z celého Lucemburska takovou dálku. Trvá to asi dvanáct nebo třináct hodin a většinou jedeme přes Polsko, protože tam jsou lepší dálnice. Někdy se ještě sta-vujeme u bráchy v Drážďanech. Většinou jezdíme přes noc, pro-tože to můžu aspoň trochu spát a je méně aut.

Jak jsi zapadla do školního ko-lektivu? Docela dobře, mám kamará-dy. Bavíme se spolu anglicky, s některýma francouzsky a s ně-kterýma tak něměcko - anglicky. Často chodíme ven, je to tam totiž dost podobné jako v Londý-ně - krásné parky, kde je po škole vždycky milion lidí; asi jako u nás v létě na koupališti. Většinou si tam chodíme sed-nout, jsou tam takové skupinky, mezi kterými ti lidé přechází, navštěvují se, a nakonec třeba skončíte úplně s někým jiným, než s kým jste přišli.

Jak zvládáš běžný život? Co tře-ba kontakt s cizí měnou? Tak určitě je všechno dražší. Když si řeknu 5 Euro, tak to zní míň než 120 Korun, takže když si něco nepřepočítám, tak mi to přijde celkem levné. Takže musím hodně šetřit. Na nákupy jezdí vět-šinou naši do velkých obchoďáků, tam mají celkem problém, proto-

že je všechno ve francouzštině a oni francouzsky neumí.

Jak trávíš školní přestávky? Moc přestávek nemáme. Mezi první a druhou hodinou není pře-stávka, mezi druhou a třetí je de-set minut - tehdy většinou jím. Akorát když jsme v šesté budově, což je taková krabice se železný-mi schody, tak všichni musí jít na těch deset minut ven, aby tam byl čerstvý vzduch. I když je tře-ba minus dvacet stupňů. Schovat se můžeme jen na záchod, kde je zase smrad. Ani se tam nesmí jíst, takže musíme tajně. Mezi čtvrtou a pátou hodi-nou také není přestávka, potom je velká přestávka na oběd ce-lou hodinu. To většinou jdeme do jiné školy do jídelny. Ty se s těmi našemi nedají srovnat - třeba tam, kde chodím na ve-getariánské jídlo, mají tři jídla, z toho jedno pro vegetariány a je to naprosto úžasné. Vypadá to trochu jako v Ikei; jsou tam ko-láčky, švédské stoly, kde si můžeš dobrat různé sýry apod., vždycky tam je i pizza. Stojí to teda 3,20 E, takže je to trochu drahé, ale nedá se to srovnat. Pak někdy chodíme do města do nějaké jiné restaurace, nebo si děcka objednávají pizzu - větši-nou tam přijede auto a shromáž-dí se kolem něj asi padesát lidí a všichni mají objednánu pizzu.

Jak daleko máš školu? Každý den ráno musím jezdit autobusem - dokonce jednou pře-stupuju. Těch autobusů je tam tak moc, že ráno sami vytvoří zácpu. Když se do ní dostanu, tak přijdu pozdě. Všechny jsou ale plné lidí, hlavně studentů. Jenom do mojí školy jezdí asi pětadvacet auto-

busů, jezdí asi co minutu. Vlakem jsem ještě nejela.

Máš nějaký zajímavý postřeh? Všichni se tam mají celkem dobře. Třeba naše němčinářka, to je typická vesnická holka - tro-chu při těle, taková milá a jezdí ve sporťáku. Funguje to tam totiž tak, že pokud vás jednou přijmou

na školu, tak už vás nemůžou vy-hodit. Takže učitel má práci, do kdy chce. Důchodci se mají taky hodně dobře, je běžné, že vidím nějakou babičku, jak řídí jaguára.

Jak zvládáš ještě zkoušení tady u nás? Není to úplně jednoduché, protože v Lucembursku třeba pí-semka z dějepisu je jenom z ně-jakých šesti stránek, ale zase je to v angličtině, takže se spíše musím učit tu angličtinu než samotné učivo. Takže jsem asi trochu zleni-věla, teď toho tady mám na učení docela hodně. V některých před-mětech píšeme třeba jen jeden test za semestr.

Ptal se Martin Vérteši,odpovídala Eliška Černá

Využil jsem Eliščin příjezd do Havířova a udělal s ní krátký rozhovor. Vyptal jsem se na věci, o kterých se ve svém předchozím článku (leden 2012) nezmínila.

15KomárHistorie

Profesoři vzpomínajíIvana Vlčková: Vyrůstala jsem v Prostějově

Díl pátý

V dnešním díle naší vzpomínkové rubriky pohovoří o svém dětství paní profesorka Vlčková. A nebudou chybět ani autentické snímky.

Kde jste vyrůstala? Mé rodné město je Pros-tějov, do patnácti let jsem žila tam. Navštěvovala jsem tam i první ročník gymnázia.Máte nějaké sourozence? Ano, mám jednu mladší sestru.Měla jste v dětství nějakou oblí-benou hračku? Jako všechny holky určitě panenky a kočárky, ale také růz-né dobrodružné hry, Cestova-telské touhy, Tetička z Ameriky, Indiáni.Pamatujete si na svůj první školní den? Ano, určitě. Měla jsem krás-

né nové kárované šatičky. Pak si pamatuji, že jsem měla vyni-kající paní učitelku ve školce, tu jsem zbožňovala, a pak i v té první třídě. Dlouho jsem na ni vzpomínala.Jakou jste byla studentkou na základní škole? Vždycky jsem patřila k těm primusům třídy.Měla jste nějaké mimoškolní zájmy? Od dětství jsem se věnova-la sportu. Otec mě k tomu vedl, takže mi to přišlo jako normální součást života.

Chodila jste do tanečních? Ano, chodila, to už tady v Havířově. Jako spousta mladých lidí se spoustou pozitivních zá-žitků, prvních milostných vzta-hů. Taneční jsou vždycky důleži-tým zlomem ve vývoji mladého člověka.Kdy jste se osamostatnila od ro-dičů? Když člověk odchází z domu studovat na vysokou školu do ji-ného města, tak už se musí po-stavit na své vlastní nohy. Pak jsem se sice dostala zpátky do Havířova, ale už jsem si svůj ži-vot tvořila podle svého.

Připravil Martin Vérteši

Foto bez komentáře.

16 Komár Všehochuť

Každý z vás určitě zná malého kr-vežíznivého pisklavého tvorečka, obtěžujícího během letních veče-rů kolem táboráku, u vody nebo přímo u vás doma. Ano, řeč je o komárovi. Avšak na tomto pomalu poletujícím hmyzu je kromě neutu-chající chuti po krvi i mnohem více zajímavého. Cílem tohoto článku je představit vám miniaturního upíra o něco blíže. Začneme obecnou charakte-ristikou. Nejspíš neexistuje nikdo, kdo neví, jak komár vypadá. V po-pisu se zaměříme především na komára pisklavého (Culex pipiens), který je ze všech příslušníků čeledi komárovitých (Culicidae) asi nej-známější. V našich končinách se také můžeme často setkat s dru-hem Theobaldia annulata, který je o něco větší a má skvrnitá křídla.Jedná se o stvoření kolem 5 mm dlouhé, o něco větším rozpětím blanitých rovných křídel protka-ných žilkami, s dlouhýma štíhlýma nohama, maličkou hlavou, širokou hrudí a objemným zadečkem. Za letu vydává známý nepříjemně vysoký tón, podle něhož získal své jméno. Při dosednutí skládá křídla přes sebe na „záda“ a stojí pouze

na dvou prvních párech nohou. U komára jsou velice zajíma-vé jeho potravní návyky. Samci se živí nektarem a krev sají pouze samičky. Jejich ústní ústrojí je pře-měněno v bodavý sosák složený ze šesti velmi tenkých bodavých štětin, které jsou v klidu uloženy v korytově vyhloubeném spodním pysku. Tímto aparátem nasává krev a zároveň vypouští do rány sliny obsahující enzymy proti srá-žení krve, zodpovědné za nepří-jemné svědění vpichu. Na hlavě se kromě tykadel a ústního ústrojí nachází také pár složených očí po- s k y t u j í -cích široké zorné pole. Komáři se roz- množují v

rojích často v podvečer poblíž po-malu tekoucích či stojatých vod a pomocí složitých zvukových sig-nálů si samička najde mezi samci svého vyvoleného a s ním se také spáří. Samotné páření trvá jen ně-kolik málo vteřin. Před dozráním vajec v těle se musí matka dosta-tečně zásobit potravou (v tomto případě krví). Vajíčka jsou násled-ně kladena na vodní hladinu do asi 1 cm dlouhého vorovitého útvaru. Do vody se uvolňují larvy, které se po určité době zakuklí. Za nějaký čas se z kukly začne nad hladinu líhnout dospělec (imago). Tato přeměna dosti připomíná scénu ze slavného filmu Vetřelec. Během roku se takto vyvíjí hned několik generací.

Proti komárům lidstvo bo-juje již celá staletí. Dnes jsme už však schopni se proti nim účinně chránit. Na trhu je dnes k dostání mnoho repelentů, mastí a jiných pomůcek. Avšak nejdůležitější zbraní je prevence. Komáři, jak je známo, vyhledávají zdroje světla, a tedy zabráněním přístupu do bytu či domu otevřenými okny je na místě v první řadě.

Jan Kolarczyk

Biologické okénko Komár pisklavý

Jak už to na naší škole bývá zvy-kem, každoročně se organizuje několik olympiád v různých obo-rech, od biologické olympiády na-příč finanční gramotností až třeba k recitační soutěži. Všechny tyto soutěže slouží jako odrazový můs-tek pro lidi, kteří se hodlají dané-mu oboru věnovat v jejich budou-cím kariérním životě. Nehledě na to, že dosažené úspěchy na poli soutěží vám zvyšují kredit po ce-lou dobu vašeho studia. Ať jste kdekoliv, stačí vytáh-nout diplom z dané soutěže (byť by to bylo třeba jen okresní kolo),

ale pro dotyčnou osobu, která vás hodnotí, je to záruka, že jste schopni se věnovat práci navíc a být v ní úspěšní. I přes veškeré klady soutě-ží, setkávám se v dnešní době s nevelkým zájmem ze strany stu-dentů účastnit se jich. Hovořím zde zejména o školním kole, kde v některých případech se sejdou pouze tři studenti z celé školy. Pamatuji si ještě doby, kdy jsme na jednu olympiádu zapl-nili i celou třídu. Tady vidíme, že míra soutěživosti mezi studenty všeobecně upadá. A to je další

faktor, který se v kariérním životě hodnotí vysoko, soutěživost. Je to právě soutěživost, která přispívá k vyšším pracovním výkonům. Proč tomu tak je? Každý ra-ději preferuje sednout si doma před televizi, nebo chatovat na Facebooku. Takhle se ale penízky v životě vydělat nedají. Nehledě na to, že účast v olympiádách a soutěžích je spojena se značnými finančními odměnami. Proto po-kud jsi váhající student, troufni si. Třeba zjistíš, že jsi v daném oboru zatraceně dobrý.

Roman Kula

Troufneš si na olympiádu?

17KomárObjev Komára

Možná jsem byl jeden z mála, který se jich zeptal na školu, ve které studují a také jsem byl roz-hodně jediný, který se ji později rozhodl vyhledat na internetu. Byl jsem překvapen, že taková škola neexistuje. Jeden menší Španěl mi pro-

zradil přesnou adresu jeho ško-ly. Hledal jsem školu ve městě Robledo de Chalea, na ulici 27 Calle de la Vía Láctea na inter-netu, ale nic jsem nenašel. Po-dle mapy je zde okolí vystřiženo jakoby z jiného světa a obrázky se zdají alespoň dvacet let staré. Nedalo mi to, musel jsem zjistit, ze které školy jsou žáci, kteří přišli do našich domovů. Jsou to obyčejní lidé, kteří ne-rozumí anglickému „Kde je tvoje škola?“ nebo jsou to nebezpeč-né živly, které se snaží zamasko-vat svůj původ? Poláci a Slováci byli jasně normální školáci, ale Španělé se mi zdáli divní. Prve jsem si mys-lel, že jsou to Baskitští separatis-té, tající svou pravou školu, ale pak jsem vše studoval do hloub-ky. Pravda nemohla být více šo-kující!

Vojáci z Robledo de Chalea jsou to nejlepší co Evropská unie má ke své ochraně. Jsou kru-tí, jsou výborně vycvičení, jsou chytří, jsou nejlepší a hlavně, jsou to děti. Robledo de Chalea má vel-kou tradici ve cvičení vojáků, te-

prve po obsazení Robleda svými lidmi si generál Franco troufl bo-jovat o moc ve Španělsku, v po-slední době se jim podařil také jeden úžasný úlovek, o kterém se samozřejmě nemluví a tak skromní a sympatičtí dětští vo-jáci chodí světem bez slávy, kte-rou mají třeba jednotky SEALs, i když jsou bez nich k ničemu. Podařilo se mi těsně před odjezdem zařídit jeden rozho-vor. Pro utajení se mi představil pouze pseudonymem a ujistil se, že datum vydání je po Veli-konocích. Nazdar, vím, že ti nemůžu říkat jménem, jak ti mám říkat?Třeba صاخ لتاق. Hmm, دزادنا یم ریخات نم, zajímavé jméno, jak ses dostal do Robleda?Je to صاخ لتاق. No, rodiče mě prodali Evropské unii, tatínek

byl alkoholik a potřeboval pení-ze, no tak jsem tady, není to zas tak hrozné. Jaké už máš úspěchy, na co jsi obzvláště hrdý?Dva týdny jsem špehoval Usá-mu bin Ládina, než jej zabili, v přestrojení za jeho manželku jsem vklouzl do jeho domu, ale nejvíce si cením ceny za jedno-ho ze tří nejlepších vojáků roku v kategorii „děti“. Myslím, že na mě má pouze Apolo Nsibambi, dětský voják Josepha Konyho s osmdesáti zabitými, jinak jsem nejlepší. Máš i podobné zájmy jako my, tví civilní vrstevníci?Ano, samozřejmě, rád si hraji na indiány a kovboje… Jak se taková hra hraje u vás v Robledu?Určí se dvě podobné budovy, například vaše škola je ideální, a do každé je vysazen buď kovboj nebo indián. Kovboj má pistoli, indián nůž, kdo první „vylidní“ školu, vyhrál. Bohužel se to hra-je hlavně v Africe nebo Íráku, Íránu, no tam. Co tě právě čeká?Do 13. 4. máme na vaši škole „Unseen survival“, nikdo vás ne-smí vidět a přitom se nevzdálíte z objektu. Dobrá zábava, dávej-te si pozor na skříně. No a od konce dubna nám začínají kurzy po celém světě, osobně se těším na Litevce, s těmi si rozumím, a od července nám začíná sezóna, zas to bude honička po celém světě. Děkuji za rozhovor a přeji ještě mnoho úspěchů jak v pro-fesním, tak soukromém životě.

Jakub Svoboda

Odhalili jsme pravou tvář projektu ComeniusMožná si říkáte - projekt Comenius úspěšně skončil. Je to ale pravda? Kam zmizeli žáci z jiných zemí?

18 Komár Studium

Od září vám školní časopis začal přinášet informace o nejrůzněj-ších univerzitách napříč celou Českou republikou. O tom, že se budete hlásit na univerzitu, je v podstatě rozhodnuto momentem přijetí na naše gymnázium. Otáz-kou je, která univerzita by uspo-kojila všechny vaše nároky. V mysli některých z nás jistě dříme i myšlenka o studiu v za-hraničí.Tento článek vám poskyt-ne informace, jak hravě přeměnit sen v realitu. Budu hovořit především o možnosti studia ve Velké Britá-nii či USA. Tato část je zaměřena pouze na kompletní studium na univerzitě v zahraničí. Možnosti strávení části studia v zahraničí se budu zabývat v další části článku.

Co by to stálo? Většinou se začíná hovořit o tom, jak se vlastně na univerzitu přihlásit. Nicméně začnu netra-dičně (ale typicky pro Čechy), a to jsou náklady na studium. Pokud jste proti zavedení škol-ného v hodnotě 10 000 Kč u nás, v cizině daleko nedojdete (pro studium na Harvardu si připravte víc jak milion ročně včetně život-ních nákladů). Školné na státních univerzitách ve Velké Británii se pohybuje kolem sta tisíc korun ročně. Existují samozřejmě na-dace (např. Nadace Zdeňka Ba-kaly), které vám uhradí n á - klady

(spíše částečně) spojené se stu-diem. Ovšem je třeba se o tento příspěvek ucházet a projít výbě-rovým řízením dané nadace. Štěstí máte, pokud jde o Skot-ské univerzity, kde za studenta z EU hradí školné skotská vláda. I

tak vám ale zůstávají náklady spo-jené s ubytováním (cca 3x dražší než v Praze), jídlem, dopravou apod. Jak se přihlásit? Co se týče přihlášky, překva-pí vás její jednoduchost. Oproti českému systému vás nečeká hro-mada byrokracie. Pro podání při-hlášky stačí navštívit server UCAS (The Universities and Colleges Admissions Service). Na tomto serveru si založíte účet, vyplníte základní údaje, napíšete esej a vložíte doporučení od nějakého hodnověrného člověka (nejlépe profesora). Máte povoleno se hlásit až na pět univerzit. Všechny tyto uni-verzity obdrží stejnou esej i vaše osobní údaje. Odesláním této elektronické přihlášky máte první krok za sebou. Školy se na základě osobnostních údajů, eseje a do-poručení rozhodují, zda o vás bu-

dou mít zájem, či nikoliv. Termín pro odeslání přihlášek je v měsíci lednu. Ovšem pozor, univerzity jako Oxford a Cambridge mají ter-míny mnohem dříve. Již někdy v září.

Jak psát esej? Možná vám teď vrtá hlavou, o čem by tak ta esej měla být. Od studentů, kteří se neváhají podě-lit se svými zkušenostmi na inter-netu, jsem se dočetl, že esej má být napsána jasně a krátce. Ne-hledě na to, že heroické a vzkliču-jící příběhy komisi jenom zdržují při čtení. K tomu samotné komise přiznávají, že je to vůbec neoslo-vuje. Takže určitě se tomu vyvaro-vat. Další radou od studentů je, že by se nad esejí nemělo strávit více než dvě hodiny. Není dobré nad ní moc dlouho přemýšlet. V eseji by mělo být vidět, že se o daný před-mět zajímáte. Popište úspěchy, kterých jste v daném předmětu dosáhli.

Další podmínky přijetí? Pro univerzity jako Oxford a Cambridge je typické, že vás po-zvou na pohovor přímo na univer-zitu, jste-li úspěšní v prvním kole.

Na vysokou do zahraničí

Část univerzity v Cambridge.

19KomárSportovní koutek

Jak na výběr florbalové hokejky

Délka holeVýběr správné délky hole je ur-čen především výškou samotné-ho hráče nebo hráčky. Pokud si vyberete příliš krát-kou hokejku, tak na hřišti bu-dete mít zbytečně malý dosah a zcela určitě vás budou brzy bolet záda. Na druhou stranu i příliš dlouhá florbalka má své nevýhody. Jimi jsou především to, že budete pomalí při práci s míčkem, špatně se vám bude střílet a míček budete většinou vodit daleko od těla, což zhoršu-je jeho kontrolu. Jaká je tedy optimální délka florbalové hole právě pro vás? Pro jednotlivé výšky hráčů jsou doporučeny délky holí podle ná-sledující tabulky:

Tvrdost holeTvrdost hole je dalším sledo-vaným parametrem při výběru florbalky. Tvrdost hole je obecně ozna-čována výrazem FLEX - a tak ji najdete označenou i v popisech zboží v obchodech. Fyzikálně je Flex číslo vyjádřující prohnutí tyče v milimetrech při působení 300N nebo 30kg oproti klidové-mu stavu.

Tvrdost hole se vybírá podle váhy hráče nebo hráčky a nebo podle postu, kde hraje. Jak je vidět z tabulky, s ros-toucí hmotností hráče roste i tvrdost hole.

Pro technické hráče je vhodnější měkčí hůl, pro silovější hráče pak hůl tvrdší. Čímž je dáno i určení dle herních postů - obránci by měli použí-vat spíše tvrdší hole (23-27), útočníci měkčí (27-30).

Tvrdost čepele Tvrdost čepele se nejlépe vybírá podle postu hráče. Obránce by si měl pořídit čepel spíše tvrdou či střed-ně tvrdou. Útočník pak měkkou či středně tvr-dou. Věřím, že vám tyto rady při výběru vaší flor-balové hole pomohou a vy si tak budete užívat tuto skvělou hru!

Petr Slavíkflorbalový odborník

Výška hráče v cm

Doporučená délka hole v cm

110 - 120 60120 - 140 70, 75140 - 150 80150 - 160 85, 87160 - 175 91, 92175 - 190 95, 96více jak 190 99, 100, 102, 104

Pokud se chystáte hrát florbal a nebo ho již dokonce hrajete, měli byste věnovat pozornost správnému výběru florbalky. Je to základní „pracovní” nástroj florbalisty/florbalistky a velmi výrazně ovlivňuje jeho/její výkon na hřišti.

Toto se na ostatních univerzitách naštěstí neděje. Co po vás budou požadovat všechny univerzity, je jistá úroveň angličtiny, kterou pro-kážete příslušným certifikátem. Certifikátů je mnoho, stejně tak jako univerzity požadují rozdílné úrovně. To vše je třeba zjistit na stránkách samotné univerzity. Pokud nedosáhnete požado-vaný certifikát (třeba požadovaná úroveň u certifikátu TOEFL je 92 bodů a vy dosáhnete pouze 86), dá se to s univerzitou domluvit. Univerzita vám poskytne letní pří-pravný kurz angličtiny. Dalším požadavkem je matu-rita. Požadavky na maturitu jsou zde přísnější než na českých uni-verzitách. Česká maturita vám bohatě stačí, ovšem musíte mít přinejmenším vyznamenání a ně-které školy mohou požadovat i samé jedničky. Tento fakt si každá univerzita nechá ověřit po vašem odmaturování. Co dále?O výsledcích budete informová-ni opět prostřednictvím serveru UCAS. Podle zkušenosti studentů existují tři možné odpovědi. 1) Ne-podmínečné přijetí – což je nejlep-ší případ, kdy univerzita po vás již nic nežádá. 2) Podmínečné přijetí – vaše přije-tí je spojeno s podmínkou, kterou musíte splnit (složit maturitu na určitý průměr). 3) Nepřijetí.

Takže takto to ve stručnosti vy-padá, pokud se hlásíte na univerzi-tu v zahraničí na „vlastní pěst“ (bez nějakých stipendijních programů, které vám část studia umožní strá-vit v zahraničí). Prostě se sbalíte a odjedete. Dále pak tu jsou již tolik zmi-ňované programy (možnosti) pro strávení části studijí na univerzitě v zahraničí. Ale o tom již v příštím čísle. Roman Kula

Hmotnost hráče v kg

Tvrdost hole v mm

do 50 32 - 3650 - 60 30 - 3260 - 75 27 - 3075 - 90 25 - 27nad 90 23 - 25

Sportovní koutekKomár20

Dne 26.3. uspořádala naše škola na Městské sportovní hale Slavia v Ha-vířově krajské kolo ve florbalu dívek navštěvujících střední školy v Mo-ravskoslezském kraji. Z profesorské-ho sboru měl pořádání na starost hlavně prof. Polák a šlo o jednu z nejvýznamnějších sportovních akcí pořádaných naší školou za poslední dobu. Na pořádání se dále podíle-lo Město Havířov a florbalový oddíl Torpedo Havířov. V zápasech se postupně před-stavilo Gymnázium Příbor (okres Nový Jičín), Gymnázium Ostrava--Zábřeh (okres Ostrava), Gymnázi-

um Krnov (z okresu Bruntál) a dva zástupci okresu karvinského – SŠZ Český Těšín, a samozřejmě pořáda-jící Gymnázium Komenského z Ha-vířova. Hrálo se systémem každý s ka-ždým na dvakrát deset minut, kdy se herní čas zastavoval pouze po dosažení branky či na výslovné přání rozhodčího. Za výhru byly družstvu uděleny dva body, v pří-

padě nerozhodného výsledku po jednom bodu. Naše reprezentantky se na turnaji vůbec neztratily, právě naopak. Ve velké konkurenci dosáhly vynikající-ho a trochu překvapivého výsledku. Ve čtyřech utkáních postupně po-razily Gymnázium Příbor 1:0, Gym-názium Ostrava – Zábřeh v poměru 3:0, stejným poměrem pokořily i soupeřky z Českého Těšína, a pro-ti krnovskému gymnáziu dokonce zvítězily vysoko 9:1. Disciplinova-nou hrou a zodpovědnou obranou nedovolily soupeřkám vstřelit více než jednu jedinou branku, naopak

jich šestnáct vstřelily. Děvčata tak zvítězila letos již v jedenácti zápa-sech v řadě, a vůbec neokusila hoř-kost porážky, jelikož pouze jednou remizovala, a to v okresním kole. Další schopný tým byl z Gym-názia v Ostravě – Zábřehu. Ostra-vanky podlehly pouze vítězkám, takže se umístily na druhém mís-tě. Třetí se umístily florbalistky z Českého Těšína, na čtvrtém místě

Gymnázium Příbor, a páté skon-čily zástupkyně okresu Bruntál – gymnazistky z Krnova. O velmi úspěšnou reprezen-taci našeho gymnázia se postaraly tyto hráčky: v brance chytala Lucie Nižníková ze 4.B, v poli pak bojova-ly Eliška Svobodová (kvarta), Nikol Naňáková (kvinta), Jana Kantorová (1.A), Aneta Balická, Dominika Vác-lavíková (obě 2.A), Tereza Klimšová (3.B), Martina Burková, Martina Kotulová, Vlasta Tomečková, Na-tálie Vrbová (všechny 4.A), Šár-ka Dytková, Martina Holečková a kapitánka Charlotte Římanová

(všechny ze 4.B). Na závěr děvčatům gratuluje-me, a moc jim děkujeme za úspěš-nou reprezentaci školy, jelikož do-sáhly jednoho z nejhodnotnějších sportovních úspěchů za posledních patnáct let. Díky patří také profeso-ru Polákovi, který děvčata vedl, a navíc zorganizoval krajské kolo na téměř profesionální úrovni.

Petr Lukašík

Skvělý úspěch děvčat v krajském kole