elektrické stroje Úvod – asynchronní...
TRANSCRIPT
1
ElektrickElektrickéé stroje stroje ÚÚvodvod
–– AsynchronnAsynchronníí motorymotory
Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007
Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II
ElektrickElektrickéé ststrrojeoje jsou vjsou vžždydy mměěniničče energie e energie jejichjejichžž rozdrozděělenleníí a provedena provedeníí je zje záávislvisléé na na druhu poudruhu použžititééhoho proudu a výstupnproudu a výstupníí formforměě
energie (mechanickenergie (mechanickáá, elektrick, elektrickáá).).
transformací pohybem samoindukcí
Podle zpPodle způůsobu dosasobu dosažženeníí zmzměěnynymagnetickmagnetickéého toku ho toku hovohovořříímeme o o indukovanindukovanéém napm napěěttíí vzniklvznikléémm
2
IndukovanIndukovanéé napnapěěttíí vzniklvznikléé transformactransformacíí
dtdNu h
iΦ
= *22
Indukované napěětí vzniklé pohybem
,* ,
dtdx
dxdN
dtd
Nu xtxi ⋅
Φ⋅=
Φ= 2
vlBNu xi ⋅⋅⋅⋅= 2
3
IndukovanIndukovanéé napnapěěttíí vzniklvznikléé samoindukcsamoindukcíí
⋅⋅=⋅Φ
=dtdi
Ldtdi
dtdNu t
i *2
SilovSilovéé úúččinky inky
F = B .I . l M = 0,5 . d . sum Fi
4
ZZáákladnkladníí rozdrozděělenleníí ES dle pohybu:ES dle pohybu:
-- netonetoččivivéé (bez pohybu)(bez pohybu)
-- totoččivivéé ((s pohybem)s pohybem)
-- linelineáárnrníí (s pohybem)(s pohybem)
DefDef.: To.: Toččivýivý ES je zaES je zařříízenzeníí, kter, kteréé mmáá ččáástisti schopnschopnéévykonvykonáávat relativnvat relativníí totoččivýivý pohyb a kterpohyb a kteréé je urje urččenoeno pro pro
elektromechanickou pelektromechanickou přřememěěnu energie.nu energie.
ElektrickElektrickéé stroje tostroje toččivivéé ppřřememěňěňujujíí elektrickou elektrickou (elektromagnetickou) formu energie na mechanickou (elektromagnetickou) formu energie na mechanickou
formu energie (motory) a naopak (generformu energie (motory) a naopak (generáátory). tory).
ElektrickElektrickéé stroje tostroje toččivivéé
5
Základní rozděělení EST(dle charakteru napájecího napěětí )
• střřídavé stroje (AC stroje)
jednofázové, trojfázové, m - fázové
• stejnosměěrné stroje (DC stroje)
• ostatní
T O Č I V É NETOČIVÉ
GENERÁTORY M O T O R Y TRANSFORMÁTORY(jedno a trojfázové) MĚNIČE
Stej
nosm
ěrné
Stříd
avé
(Alte
rnát
ory)
Stej
nosm
ěrné
Stříd
avé
Kom
utát
orov
é
• cizím buzením• derivační• kompaudní• sériové
• cizím buzením• derivační• kompaudní• sériové
• synchronní• asynchronní
• asynchronní• synchronní
•usměrňovačestřídavé měničenapětí
•střídače•pulzní měniče•měniče kmitočtu
ELEKTRICKÉ STROJE
síťové (výkonové)
pecnísvařovací (rozptylové)
měřící (MTP, MTN)
speciální (autotransformátory,
bezpečnostní, izolační, atd.)
6
Rotor s:
Stator s:
klecovým vinutím
3-fázovým vinutím s kroužky
vyniklými póly vč.
permanent-ních magnetů
vinutím a s komutátorem
3-fázovým vinutímAsynchronní
klecový motor,
Asynchronnímotor
(s kotvou) nakrátko
Asynchronnímotor
s vinutým rotorem
Kroužkový asynchronní
motor
Synchronnístroj
Komutátorový motor
vyniklými pólySynchronní
stroj s vyniklými
(vyjádřenými) póly
Krokový motor Stejnosměrný stroj
Motor se stíněným
pólem
Základní konstrukce elektrických strojů točivých
ASYNCHRONNASYNCHRONNÍÍ STROJESTROJEObecně
• Asynchronní stroj (AS) je používánjako 1f a 3f motor (AM) a také jakogenerátor. Nejčastěji však jakomotor. Je nazýván “ tažným koněm”průmyslu.
• Většina AM používaných v průmyslu je s klecovým rotorovýmvinutím, tzv. “ nakrátko”.
• Oba motory, třífázový i jednofázovýmotory mají široké použití.
• AS jako asynchronní generátor máojedinělé použití, jako typický jepoužití ve větrných elektrárnách, apod.
Jednofázový asynchronní motor
Svorkovnice
Výkonový štítek stroje
Hřídel
Ložiskové pouzdro
Ložiskový štít-zadní
Rozběhový kondenzátor
© Stýskala, 2002
7
Hlavní části 3f asynchronního motoruHlavní části 3f asynchronního motoru
Rotor Stator
ASYNCHRONNASYNCHRONNÍÍ MOTORYMOTORY• Stator - konstrukce
– Jádro (paket) z izolovanýchdynamoplechů s drážkami
– Vinutí z izolovaných Cu vodičů, zpravidlatří nebo jednofázové, je vytvarováno a uloženo oddělené drážkovou izolací v drážkách jádra
• Rotor klecového AM - konstrukce– Paket z izolovaných dynamolechů s
drážkami na vnějším obvodu– Kovové tyče vinutí zalisovány v
drážkách, zpravidla slitiny na bázi Al– Dva kroužky spojující tyče nakrátko– Drážky a tyče jsou zešikmeny z důvodů
snížení hlučnosti vlivu harmonických
Jádro
Statorovádrážka
Řez statorovým vinutím
Řez tyčí rotorového vinutí
Spojovací kruhyRotorové tyčemírné zešikmení
8
statorovásvorkovnice
3f statorové
vinutí
ventilátor
litinová nebo hliníková kostra s chladícími žebry
ložiska
přední a zadníložiskový štít
kryt ventilátoru
výkonový štítek
hřídel
proud chladícího vzduchu
motorový přívod elektrické energie
Názorný řez 3f AM v patkovém provedení
patka
příkon P1
výkon P2ztráty ΔP
KLECOVKLECOVÉÉ ASYNCHRONNASYNCHRONNÍÍ MOTORYMOTORYKonstrukce
• Statorový paket je tvořenmezikružími z izolovanýchelektrotechnických plechů s drážkami na vnitřním obvodu
• Ve statorových drážkách je uloženotřífázové vinutí vyvedené nasvorkovnici
• Na hřídeli je nalisován rotorovýpaket také z izolovanýchelektrotechnických plechů s drážkami po vnějším obvodu
• Klecový rotor: Tyče z vodivéhomateriálu jsou na obou koncíchspojeny nakrátko vodivými kruhy(časté u montáže AM středních a větších výkonů)
Koncepce 3f klecového AM
U-
V+
U+W+
W-
V-
FázeU
FázeV
FázeW
Statorové jádro- paketz izolovanýchdynamoplechů
Statorovédrážkys vinutím
Paket z rotorovýchplechů
Vzduchovámezera
Kruhy nakrátkotvořící s tyčemirotorové klecovévinutí - klec
© Stýskala, 2002
9
KROUKROUŽŽKOVKOVÉÉ ASYNCHRONNASYNCHRONNÍÍ MOTORYMOTORY
Rozdílnost konstruce
Vinutý rotor:• Trojfázové rotorové vinutí je
uloženo v rotorových drážkách.• Je zapojen zpravidla do hvězdy
(Y), zřídka do trojúhelníka (D)• Konce fází rotoru jsou vyvedeny
na kroužky, začátky do uzlu (Y)• Tři uhlíkové kartáče dosedají na
tři kroužky• Rotorové vinutí může být spojeno
s externími variabilními rezistorynebo se samostaným zdrojem(měničem)
Koncepce 3f AM s vinutým rotorem
U-
V+
U+W+
W-
V-
FázeU
FázeV
FázeW
Statorové jádro- paketz izolovanýchdynamoplechů
Statorové drážkys vinutím
3f rotorové vinutíuložené v rotorovýchdrážkách vyvedenéna kroužky
Třífázovéstatorovévinutí
Rotorový paketz izolovanýchdynamoplechů
hřídel motoru
Vzduchovámezera
ASYNCHRONNASYNCHRONNÍÍ MOTORYMOTORYVinutý rotor
• Na obrázku je vinutý rotorkroužkového motoruvelkého výkonu
• Konce všech fází jsouvyvedeny na kroužky
• Pomocí tří sběracíchkartáčů dosedajících nakroužky bývá k rotorovému vinutípřipojena trojice vnějšíchrezistorů Rad spojenýchdo Y
Konstrukce vinutého rotoru
Kroužky
© Stýskala, 2002
RadU
RadV
RadW
Uhlíkovékartáče
10
ASYNCHRONNASYNCHRONNÍÍ MOTORYMOTORYPrincip činnosti 3f AM
• Statorové vinutí je napájeno třífázovým napětím, které v němvyvolá souměrný střídavý proud.
• Protékající třífázový proud generuje ve statoru točivé EM pole.
• Toto EM pole rotuje (obíhá, otáčí se) synchronní úhlovourychlostí Ω1 = π·n1/30. Synchronní rychlost je úměrnásynchronním otáčkam n1, ty závisí na frekvenci napájecíhonapětí AM a počtu pólových dvojic (pólpárů) p:
n1 = 60 ·f / p (min-1)
• Rotující EM pole indukuje indukované napětí do vodičůrotorového vinutí nakrátko.
• Indukované napětí vyvolá v klecovém vinutí rotoru el. proud.
Uu
Uv
Uv
Princip vzniku kruhového točivéhomagnetického pole ve statoru 3f AM
n1 ….. synchronní otáčky točivého mag. pole ve statorovém vinutí, resp. ve statorovém paketu
∼
∼
∼
fáze statorového vinutí
napá
jení
z 3f
stří
davé
ho z
droj
e ha
rmon
ické
ho n
apět
í
11
Působení kruhového točivéhomagnetického pole ve statoru 3f AM na rotor,
vznik točivého momentu
Stator
Rotor(rotorové vinutí není
nakresleno)
Statorovévinutí
n …. otáčky (aktuální) rotoru
n1 … synchronníotáčky
3 fázový zdroj
ASYNCHRONNASYNCHRONNÍÍ MOTORYMOTORY
Vznik tažné síly AM
• Točivé EM pole indukujeproud v tyčích rot. vinutí
• Vzájemné působenítohoto proudu a EM točivého pole vyvoláhybnou sílu přenášenouna hřídel
F = B · I1 · l
• l je délka rotoru
Force
Brotating
I1
Ring
Síla FIndukce Btočivého EM
pole
Tyče rotorovéhovinutí
Rotorové kruhy
n, Ω
l
12
ASYNCHRONNASYNCHRONNÍÍ MOTORYMOTORY3f AM - Význam skluzu
• Když se rotor otáčí stejnou úhlovou rychlostí (resp. otáčkami) jakou mátočivé EM pole statoru, je jím indukované napětí, proud a moment rovennule. Proto k vytvoření momentu musí mít rotor AM rychlost menšínež je rychlost synchronní (Ω < Ω1 , resp. n < n1).
• Motor ke své činnosti potřebuje stále určitý rozdíl rychlosti (otáček) rotoruvůči rychlosti (otáčkám) synchronní, vytvořené EM polem statoru. Tentopoměrný pokles otáček se nazýván skluz s a je dán vztahem:
s = (n1 - n)/n1
• Frekvence indukovaného napětí a proudu v rotoru je: f2 = s⋅ f1• Jmenovitý skluz sn (při jmenovitém zatížení) AM bývá od 0,5 do 5%, u velmi
malých motorů až 10%.
ASYNCHRONNASYNCHRONNÍÍ MOTORYMOTORY3f AM - Skluz - Příklad výpočtu
Třífázový AM 14,7 kW, 3x230V, 50Hz, šestipólový, zapojený do Y, má jmenovitý skluz 5%.
Vypočtěte:a) Synchronní otáčky a synchronní rychlostb) Jmenovité otáčky rotoruc) Jmenovitý moment motorud) Frekvenci rotorového proudu
Řešení
a) Synchronní otáčky : n1 = 60 ⋅ f /p = 60 ⋅ 50 / 3 = 1 000 ot./min., tj. 16,667 ot./s.synchronní úhlová rychlost : Ω 1 = 2 ⋅ π ⋅ n1 = 104,669 rad./s.
b) Otáčky rotoru: nn = (1 - s ) ⋅ n1 = (1 - 0,05) ⋅ 1 000 = 950 ot./min., tj. 15,83 ot./s.
úhlová rychlost rotoru: Ω n = 2 ⋅ π ⋅ nn = 99,465 rad./s.
c) Jmenovitý moment motoru: Mn= P2n/ Ω n = 147,8 Nmd) Frekvenci rotorového proudu: f2 = s ⋅ f1 = 0,05 ⋅ 50 = 2,5 Hz
13
ASYNCHRONNÍ MOTORYSestrojení náhradního (elektrického) obvodu 3f AM,aby bylo možno popsat AM jen elektrickými obvodovými veličinami
• Toto je úplné náhradní schéma AM:
I1j Xσ1
IFe
U1
R21/sj Xσ21
I21 = I2 /K
R1
Iμ
jXμRFe
I0
a1
1´
2
2´
Ui
Náhrada statorového obvoduNáhrada rotorového obvodu
Náhrada magnetickéhoobvodu AM
δ
Ui1
© Stýskala, 2002
ASYNCHRONNÍ MOTORY3f AM - Momentová charakteristika - průběh a důležité hodnoty
Momentová charakteristika, tzn. n = f (M) závislost rychlosti, resp. otáček AM nazatěžovacím momentu se dá sestrojit např. pomocí programu MathCad.• Obrázek s m.ch. AM ukazuje důležité body a hodnoty, včetně nominálního bodu A.• AM pracuje jako motor v rozsahu skluzu od 1 do 0.
1,0 2,0 3,0
0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0,0
s = 1,0
0,05
MN
MM
MZ
M0
4,00,0
n0
nN
nz
v
n1 A
s
n = f (M)
M
n , resp. Ω
14
3 pracovnírežimy, plynulé
přechody
Asynchronnímotory
ASYNCHRONNÍ MOTORY“ 3f AM - Výkonová analýza - bilance výkonů a výkonových ztrát ”
• Výkony a ztráty jsou u AM vyjádřeny s použitím jeho náhradního schématu.
• Diagram toku výkonů při jmenovitém zatížení ukazuje následující obrázek:
P 1N
= R
e {3
⋅U
1 ⋅I
1*} =
=√
3 ⋅U
1NS
⋅I 1S⋅
cosϕ
1N
Mec
hani
cké
ztrá
tyΔ
P mec
Ztrá
tyv
roto
rové
mvi
nutí
ΔP j
2= 3
⋅I 2
2 ⋅R
21
Ztrá
tyve
vinu
tíst
ator
uΔ
P j1
= 3
⋅I1
2 ⋅R
1
Dod
ateč
nézt
ráty
P2N = MN ⋅ ΩNPmec = Mmec ⋅ Ω N
Pδ = 3 ⋅ I22 ⋅ (R21/s)
Pmec= 3 ⋅ I22 ⋅ R21 ⋅ (1- s)/s
P2N = Pmec- ΔPtoč
ΔPtoč = ΔPmec+ ΔPd
Ztrá
tyv
žele
zeΔ
P Fe
Pδ = Mem ⋅ Ω1
Výkon přenášený EM točivým polem ze statoru do rotoru přes vzduchovou mezeru δ Výkon elektromagnetického pole (vnitřní)
S t a t o r R o t o r
15
ASYNCHRONNÍ MOTORY“ Jednofázový AM ”
OBECNĚ
• Je nejvíce používán v chladničkách, pračkách, ždímačkách, hodinách, vrtačkách, malých kompresorech, pumpách, atd.
• U tohoto typu motoru je v drážkáchstatorovém paketu uloženo dvojívinutí uspořádané navzájem kolmo. Jedno je hlavní (pracovní), a druhépomocné je pro rozběh (stratovací).
Klecovýrotor
Statorový paketz izolovanýchdynymoplechů
Statorovédrážky s vinutím
Rotorovtyče
Kroužky spojujícítyče nakrátko
Hlavnívinutí
Startovací -- pomocné
vinutí
+
_
I
ASYNCHRONNÍ MOTORY
Jednofázový AM - Princip spouštění
• Spouštění 1f AM vyžaduje vytvoření točivého EM pole.
• Točivé EM pole k rozběhu je zde vytvořeno (např. pomocí kapacitoru v) proudyve vinutích navzájem fazově posunutími o 90o (el.).
U
C
odstředivý spínač
hlavní vinutí
rozběhovévinutí
rotor
16
Pro jednofázový asynchronní motor platí:• nerozběhne se bez pomocného vinutí
(moment pro s=1 0 Nm)• rozběhové vinutí je buď připínáno jen po
dobu rozběhu (velký moment)• rozběhové vinutí je připojeno stále (časté
spouštění)• bez rozběhového vinutí může fungovat jen
když jej „rozběhneme“ např. ručně
ASYNCHRONNÍ MOTORY
Jednofázový AMSpouštění jednofázového AM• Pro spouštění - rozběh 1f AMplatí:Γ Hlavní vinutí je napájeno proudemIh = I ⋅ cos ωtΓ A rozběhovým vinutím musí téctproudIr = I ⋅ sin ωt• Fázové posunutí (90°) proudů jedosaženo buď připojením rezistoru,induktoru nebo (zpravidla) silnoproudéhokapacitoru do série s rozběhovýmvinutím, viz. obr..• Při rozběhu s C je až 4x většízáběrnýmoment a menší záběrný proud než urozběhu s rezistorem.
17
Klossův vztahPlatí jen pro 3-f kroužkové motory,
Mm – maximální moment
s – skluz ve vyšetřovaném bodě
sb - skluz při max. momentu
Xσ – rozptylová indukčnost
R2‘ – přepočtený odpor rotoru
U1 – napájecí napětí
ΩS1 – frekvence napájenístatoru
R1 – odpor statoru
Důsledky Klossova vztahu
• S klesajícím napětím klesá kvadraticky maximální moment motoru (stejně tak jako záběrný)
• S rostoucí frekvencí (výš než nominální) klesá hyperbolicky (kvadrátem) max. moment motoru
• Při vřazení rotorového externího odporu (kroužkové motory) se posouvá max. moment směrem k vyššímu skluzu
18
Zjednodušené výpočty momentu AM
V okolí pracovního bodu (kolem Mn, sn) platí podobnost trojúhelníků, tj. moment je přímo úměrný skluzu.
Toto platí i pro klecové motory, obecně lze takto počítat v rozmezí cca 0,2 – 2 Mn
Spouštění AM• Malé výkony (Pn< 2,2 kW) přímým
připojením na síť.• Výkony do cca 6 kW – přepínáním vinutí
Y/D• Pro kroužkové stroje – spouštěcí odpor v
rotoru• Pro klecové stroje – spouštěcí statorový
odpor/tlumivka, autotransformátor• Polovodičové měniče – softstartér /
frekvenční měnič• Pomocný rozběhový motor menšího výkonu
19
Řízení otáček AM
• V zatížení pro kroužkové stroje rotorovým odporem/ podsynchronní kaskádou – tzv. skluzová regulace
• Změnou frekvence statorového napětí(frekvenční měnič)
• Změnou počtu pólů – tzv. Dahlanderovozapojení
Brzdění AM
Protiproudé („těžký rozběh“) změna sledu fází –skluz je 2 – energeticky nejhorší
Dynamické (stejnosměrné) nevýhoda v nulových otáčkách je moment 0.
Generátorické – buď změna počtu pólů nebo frekvence napájení statoru (frekvenční měnič) je možné rekuperovat elektrickouenergii. (skluz je < 0 )
20
MMěřěřeneníí na asynchronnna asynchronníích strojch strojííchch
TÉMA PŘEDNÁŠKY:
“ 3f AM - Určení parametrů podle zkoušek - měření ”
Parametry AM se určují na základě třech zkoušek:Měření naprázdno (nezatížený AM) - Poskytne údaje o ztrátovém odporu jádra RFe a hlavní magnetizační reaktanci Xμ
Zkouška nakrátko (při zabržděném rotoru) - Poskytne hodnoty( R1 + R21 ) a ( X1σ + X 21σ)
Měření odporu statorového vinutí stejnosměrnou Ohmovoumetodou - Umožní určit velikost odporu R1.Měření při zatížení – poskytne hodnoty pro určení účinnosti
© Stýskala, 2002
Určení parametrů 3f AM podle zkoušek
Měření odporu statorového vinutí stejnosměrnou Ohmovou metodou
– Zdroj ss napětí se připojí mezi dvě fáze (např. U a W jako na obr.)
– Změří se hodnoty ss napětía proudu
– Hodnotu rezistoru určímenásledně:
Id
R1
jXσ1
R1
R1
U
Ud
d
d
IUR⋅
=21
W
jXσ1
+
-
© Stýskala, 2002
MMěřěřeneníí na asynchronnna asynchronníích strojch strojííchch
21
Měření AM naprázdno
Určení parametrů 3f AM podle zkoušek
Měření naprázdno
– AM (Y) se napájí sdruženou hodnotou střídavého napětí U1N(S) , měří se proud naprázdno I0 a el. příkon naprázdno P10
– Příkon naprázdno P10 tvoří především výkonové ztrátyhysterezní ΔPh a vířivými proudy Δ Pv ve statorovém paketu. Další, podstatně menší (vlivem malého I0), jsou ztráty Jouleovyve statorovém vinutí Δ Pj1 a mechanické ztráty Δ Pmec
© Stýskala, 2002
Měření AM naprázdno3f AM - Určení parametrů podle zkoušek
Měření naprázdno - pokračování
• Mechanické výkonové ztráty Δ Pmec ( způsobené třenímotáčejícího se rotoru v úzké vzduchové mezeře, ventilačníztráty, apod.)
• Při chodu naprázdno je skluz velmi malý (s → min.), proto Jouleovy ztráty v rotorovém vinutí na něm přímo závislézanedbáváme
• Příkon naprázdno P10 se tedy zmaří především ve ztrátách v statorovém paketu Δ Pj1 a v mechanických ztrátách Δ Pmec
© Stýskala, 2002
22
Měření AM nakrátko3f AM - Určení parametrů podle zkoušek
Zkouška nakrátko (při zabržděném rotoru)
– AM je napájen sníženým napětím U1k (sdružená hodnota) a někdy i se sníženou frekvencí, jejíž hodnota se určí: f 1(mes) = 0,3 ·f 1 = 15 Hz.Sníženou frekvencí se simuluje stav, kdy rotorová frekvence proudu jepři normálním chodu malá.
– Měří se hodnoty napětí U1k , proudu nakrátko I1k a el. příkonu P1k
– Při zabržděném rotoru (n = 0) je hodnota skluzu s = 1. Hlavní
magnetizační reaktance Xμ a ztrátový rezistor RFe se v celkové velikosti
impedance nakrátko neprojeví, ta je velmi malá, proto musíme AM
napájet sníženým napětím.
© Stýskala, 2002
Zkouška nakrátko – pokračování
Při zkoušce nakrátko se projeví rozptylová indukčnost statoru a rotoru a odpory statorového a rotorového vinutí. (viz náhradní schéma)
Při zkoušce při plném napětí motor vyvine záběrný moment při záběrném proudu (až 7 násobek In )
Z toho zahřívání motoru, riziko spálení stat./rot. vinutí.Ztráty nakrátko jsou ztrátami ve vinutí (stator a rotor)
Měření AM nakrátko
23
Provozní charakteristiky AM• Jsou to závislosti proudu, účiníku, skluzu a účinnosti na
příkonu motoru odebíraném ze sitě při jmenovitém napětí.