elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu op vk cz.1.07/1.1.24/01.0040

Download Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/01.0040

If you can't read please download the document

Upload: metea

Post on 06-Jan-2016

12 views

Category:

Documents


0 download

DESCRIPTION

Přírodní vědy aktivně a interaktivně. Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/01.0040 Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová škola stavební, Havířov, příspěvková organizace. LIDSKÉ SRDCE. Lidské srdce. - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

GRAVITAN POLE

Elektronick materil byl vytvoen v rmci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/01.0040Zvyovn kvality vzdlvn v Moravskoslezskm krajiStedn prmyslov kola stavebn, Havov, pspvkov organizace

Prodn vdy aktivn a interaktivnNzev EMLidsk srdceNzev sady EMGOJ_BIO_04Vzdlvac oborBiologieVzdlvac oblastlovk a proda, Informan a komunikan technologieAutorMgr. Jaroslav GojRonk1AnotaceMyokard, Krev, Plce, Kyslk, Sn, Komory, Chlopn, ly, Tepny, Systola, Diastola, Krevn obh

LIDSK SRDCEje dut svalov orgn, kter svmi pravidelnmi stahy zajiuje obh krve tlem, a tm i penos dchacch plyn, ivin a odpadnch ltek

je uloeno v stedohrud, tedy v hrudnku mezi plcemi, hrudn kost a brnic

Srden svalovina - myokard je tvoen pn pruhovanm svalstvem, kter nen ovlivovno vl

srdce je asi 12 cm dlouh a 8-9 cm irok hmotnost srdce se pohybuje od 230-340 gram

Lidsk srdceObr. 1.

srdce je rozdleno na 4 samostatn dutiny (2 sn a 2 komory) rozdlen pepkami

krev pi prchodu srdcem protk dutinami, kter jsou navzjem oddleny chlopnmi, zabraujcmi zptnmu toku krve

neokyslien krev je do srdce pivdna dutmi ilami , ty jsou dv: horn, kter pivd krev z horn sti tla, a doln, dut ly se ped srdcem slvaj v ilnm splavu

okyslien krev je z tla odvdna tepnami (aortami)

Popis srdce Srden cyklus se rozkld do dvou hlavnch fz:

Systola stah srden svaloviny sn nebo komor

Diastola uvolnn (relaxace) srdenho svalu

Prce srdce

Obr. 2.Obr. 3.

Obr. 4.

Prav s

z ilnho splavu krev odtk do prav sn (9)

prav s je oddlena od prav komory sokomorovou pepkou, ve kter je otvor opaten trojcpou chlopn (12)

trojcp chlope ste vstup do prav komory a zajiuje, aby se pi stahu (systole) krev z komory nemohla vracet zpt do sn

neokyslien krev se pi diastole dostv pes trojcpou chlope do prav komory

Prav komora

prav komora (7) vysuje do plicnho kmene, otvor uzavr polomsit chlope

plicn chlope (11) dovoluje krvi protkat z prav komory do hlavn tepny plicnho obhuplicnice (2)

pi kontrakci komor se dostv neokyslien krev pes plicn chlope do plicnice a do plic

v plicch se okysliuje a vrac se zpt do srdce plicnmi lami (3)

tento systm se nazv mal krevn obh

Lev s

z plic pitk okyslien krev plicnmi ilami (3) do lev sn (8)

v sokomorov pepce je otvor opaten dvojcpou chlopn, kter se tak nazv mitrln (4)

pracuje soubn a stejnm zpsobem jako trojcp chlope v pravm srdci.

pes mitrln chlope se pi diastole dostv okyslien krev do lev komory (6)

Lev komora

lev komora (6) m ze vech srdench dutin nejtlust stnu

stahem lev komory je krev vypuzovna do aorty (10)

otvor uzavr aortln chlope (5)

aortln chlope pracuje stejn a ve stejnm rytmu jako chlope plicn

pi kontrakci komor se dostv okyslien krev pes aortln chlope do hlavnho tlnho obhu, kter se nazv velk krevn obh

kadou systolou je ze srdce vypuzeno asi 70 ml krve

mnostv krve, kter jedna komora peerp za minutu, se nazv minutov srden vdej

Minutov vdej = tepov objem srden frekvence

v klidu je srden frekvence 70-80 stah za minutu

klidov minutov srden vdej je tedy 5-6 l/min, co zhruba odpovd mnostv krve v tle

v ppad poteby se ale doke zvit vce ne ptkrt, a to hlav zrychlenm srden frekvence

maximln tepov frekvence by nemla pekroit 200 - 210 tep za minutu

Nervov zen

Nejvznamnj zen frekvence je zen nervov, pomoc autonomnch nerv

je pod vlivem vegetativnho nervovho systmu, kter tak ovlivuje rychlost tvorby vzruch

Parasympatick nervov vlkna - zpomaluj srden frekvenci

Sympatick nervov vlkna - zrychluj srden frekvenci

adrenalin a noradrenalin, maj na srdce stejn inek jako sympatikus

srdce je do jist mry autonomn orgn

podnty ke kontrakci myokardu vznikaj pmo ve vlastn svalovin a nejsou vl ovladateln

tto vlastnosti se k automacieCitaceObr.1. Surface view of the heart, [1-5-2013], http://en.wikipedia.org/wiki/File:Surface_anatomy_of_the_heart.png

Obr.2. Sistola, Reytan, [1-5-2013], dostupn pod licenc Creative Commons, http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Heart_systole.png

Obr.3. Diastola, Reytan, [1-5-2013], dostupn pod licenc Creative Commons, http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Heart_diastole.png

Obr.4. Diagram of the human heart, MesserWoland, [1-5-2013], dostupn pod licenc Creative Commons, http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Diagram_of_the_human_heart_%28multilingual%29.svg