elisabeth-haich---samoléčení,-jóga-a-osud

8/2/2019 Elisabeth-Haich---Samolen,-jga-a-osud

1/57

1

Samolen, jga a osudElisabeth Haich

Selvarajan Yesudian

PEDMLUVA

Na konci minulho stoletpiel na Zpad prost indick mnich a mlmnoho pednek o vedantsk filozofii Indie a rznch systmech jgy,kter udlaly velk dojem na Ameriku, Angliia dal evropsk zem.Tento mnich se jmenoval Swami Vivekananda. Bylo to poprv, co irokveejnost na Zpad mla monost nahldnout do uen velkch

indickch riij a jogn. Pednky, kter Vivekananda ml, vzbudilyvude velk zjem a irok okruhy lid na Zpadse zaaly vnovatpokladm vchodn moudrosti a jgy. Od t doby tento zjem neustleroste, nebo druh svtov vlka smetla vechny star iluze a falenpedstavy, na kterch bylo zaloeno sebevdom nrod Zpadu.Zpadn lid ztratili svou vru a s n i vnitn klid, kter ve skutenostinikdy nemli. Nebezpe nov vlky a hroziv destrukce, kterou by mohlzpsobit atomov konflikt, stle haj vpozad dnenho ivota a nut lidina Zpad, zmtan zkost, hledat nov a pevnj zklad, na kterm bymohli znovu postavit svou vru. Pklad vnitnho klidu, nebojcnosti asebevdom nastolen vchodnmi lidmi obrtil pozornost zpadnch lidkVchodu. Zdroj totoho vnitnho mru je vchodn moudrost a rznsystmy jgy, kter umouj vchodnmu lovku vytvoit si eleznousebekze a udret si vdy vldu sm nad sebou. Jga umoujelovku zskat siln veden nad svou vl a schopnost odolvat,umouje mu snetexisten boje dnen doby a ovldat kad tahosudu s nezlomnou du a tm si udret neochvjn klid a dobr zdrav.

Velc indit misti pedali sv uen svm km a vprbhu tisc letvznikly rzn systmy jgy pizpsoben pedpokladm a schopnostemdanch lid. Tyto systmy mohou bt pouity jak lidmi z Vchodu tak zeZpadu, nebo lidsk anatomie je vude stejn. A tak zaal Zpad cviitjgu.


2/57

2

PEDMLUVA

Neustle rostouc zjem Zpadu o jgu ns piml ktomu, e jsmezaloili nkolik kol jgy v zpadnch zemch, napsali mnoho knih o jze a

mli nespoetnpednek o n. Nkter ztchto pednek te nadost veejnosti vydvme vknin podob. Doufme, e starovkmoudrost indickch jogn a riij vtto knize rozehne zjem seznmitse ble sjgou u tolika lid, u kolika tak uinily nae pednky. Budemevelmi spokojeni, pokud touto knihou budeme moct ukzat cestu nkolikahledajcm a pedvst jim, jak si udret vchodn klid za vech okolnost,jak zvtzit nadexistenmi boji dnen doby, jak si podrobit svj vlastnosud a jak v tchto vech bitvch zstat vdy astn a zdrav. Rdibychom pomohli svm drahm tenm zskat nejhlub vru a vnitn

mr.

ELISABETH HAICHSELVARAJAN YESUDIAN


3/57

3

OBSAH

Pedmluva 7

1. Jga a osud 11

2. Jga a samolen 23

3. Jak se stt jognem 39

4. Jga v dnenm existennm boji 53

5. Pr slov o magii 63


4/57

4

1JGA A OSUD

Jednm z nejstarch jazyk lidstva je sanskrt. Tento pravk jazyk

je zvltnnejen proto, e nai pedci jm mluvili ped nespotem vk,ale tak proto, e ukazuje sp piny ne dsledky.A protoe na nahmotn rovni, ve svt projev, me mt jedna jedin pina nesetnodlinch dsledk, kad vraz sanskrtu m mnoho odlinch vznamtak, jako m dan pina dsledk.

Napklad sanskrtsk slovo karma znamen osobnost,charakter a tak in, skutek nebo tak osud; nebo stejn pina,kter vtiskne lovku jeho charakter, zpsob tak jeho skutky a ty sepak knmu vrt zpt a jsou jeho osudem.

Takto toto jedin sanskrtsk slovo vyjaduje hlubokou pravdu, eosobnostjako takov vytv svj vlastn osud skrze sv skutky. Proto jeosud vdy vrnm odrazem osobnosti.

Na nejvy rovni vvoje, zde na Zemi, stoj lovk. Jeho vyvinutrozum, jeho schopnost myslet a jeho e jakoto pm projev jehoschopnosti myslet, ho postavili do popedped vechny iv bytosti. Alekporozumn lidsk osobnosti i charakteru nesta pouze naslouchatlidsk ei. Jazyk je me s dvojm ostm. Na jedn stran slou pravd;na t druh li. Co lovk k, me bt bupravda, nebo le. Zkoukacharakteru spov vdy ve skutku! Mluvit bez inu je przdn. Nadruhou stranu iny nepotebuj slova, aby odkryly charakter neboosobnost lovka. Vezmme si jako pklad zvata.

Zve neum mluvit, a pestomete poznat jeho charakter stejnmzpsobem, jakm to mete udlat u lidsk bytosti. Kad druh zvetem urit zvltn vlastnosti, kad poddruh je tak odlin od vechostatnch a dokonce kad jednotliv zve m jedinenou adu svchcharakterovch vlastnost. Brno z pohledu druh, psia koky jsou velmi

odlin charakterem. Ale i vrmci ps rodiny meme najt ohromnrozdly mezi jednotlivmi plemeny. Vezmme si napklad vlka,jezevka, pudla a buldoka. Poctivou povahu vlka bychom tko hledaliu mazanho a hravho jezevka. A pudl se svmi bleskurychlmireakcemi a pizpsobivost je na hony vzdlen agresivnmuodhodlanmu buldokovi. Pokud pjdeme jet dl a srovnme dva psyte rasy, zjistme, e jsou i tak velmi odlin. Kad majitel psa v, e unikdy nebude t prv takov pes, jako je ten jeho. Take vidme, ekad zve, kad iv bytost m naprosto individuln charakter,

jedinen a zcela odlin od vech jinch ivch bytost.


5/57

5

Charakter je nezvisl na rozumu a ei. lovk, kter um mluvit, azve, kter neum, maj oba povahu a osobnost. Rozdl je v tom, e zvesi nen vdomosebe sama, neme se poznat, zatmco lovk se svmvysoce vyvinutm rozumem je schopn pemlet sm o sob a svch

vlastnostech, poznat a pochopit svj charakter a bt soudcem sebesama. Tato schopnost mu umouje stt se pnem sebe samho a zskatvldu nad svm osudem.

lovk jako jednotlivec me pozorovat jak sm sebe tak i ostatn,svj ivot a ivoty druhch a tmto zpsobem me srovnvat sm sebes ostatnmi ve vztahu kosudu. Pi tomto srovnvn si vimne pekvapivzkonitosti a sice, e lid, kte jsou si podobn, maj podobn osudy. Jakpokrauje ve svm pozorovn, uvdom si, e pinou dj svho osuduje sm lovk, a pomaliku zane objevovat tajemstv neviditelnch

vazeb a propojen. Objev pravdu, kterou moud lid Vchodu nazvajzkonem karmy. Jednodue eeno tento zkon zn jak charakter,takov osud.

Hnac silou osudu je lovk sm a pokud chce zmnit svj osud,mus nejdve zmnit svj charakter. lovk, kter je otrokem sv nzkpovahy, svho instinktu, bude tak otrokem svho osudu. Pokud selovk slep odevzd prodnm silm, kterm v nm psob, jeho osuds nm stejn slep bude pohazovat sem a tam. Ale pokud lovk pozntajemnou hnac slu svho osudu, jeho cesta ke svobod se oteve.Kdokoliv zvtz sm nad sebou, zvtz nad svm osudem!

Jen lovk, kter si je vdom toho, codl, toho me doshnout.Aby se dostal na tuto rove, mus urazit dlouhou cestu vedouc odprimitivn rovn pud, na kter nen nic jinho ne zve, kter mrozum, a na rove, ve kter se znho stala vdom a vysoce vyvinutlidsk bytost.

Primitivnmu lovku trvalo tisce let vvoje, aby se dostal na takvysokou rove, e me vdom pouvat svj rozum. Ale jeho cel

bytost byla stle naplnnadvma silnmi prodnmi pudy pudemsebezchovy a rozmnoovn. A tak dal svj rozum do slueb tchtopud, aby pomoc svch schopnost uspokojil svoje smysln touhy azpjemnil si ivot.

Kdy lovk nco chce, napt jeho vle vytvo mylenky v jehomozku a ty ho pimj kinu. Ale nememe udlat nic, abychomzrove nespustili etz udlost. Nememe vyslovitani jedin slovo iudlat gesto, ani bychom nedali vzniknout nsledkm. A i po tom, cojsme u dvno zapomnli na svj in, kter spustil etz udlost, vlny

v ase a prostoru stle proud a zpsobuj nov iny dl a dl donekonena, a do pln vnosti.


6/57

6

Kdy hodme kmen do klidnho rybnku, uvedeme do pohybuvlnky, kter b od msta vhozen vneustle se roziujcm kruhu. Atyto vlnky zstanou vpohybu i dlouho po tom, co se ji kmen dotkl dna.Podobnm zpsobem proud smrem od ns na vechny strany nsledky

naich in a vytvej tak nekonen etzec, dokud se nevrt zptkyk nm v podob toho, co nazvme tst a osud. Vtinou si ovemnejsme schopni vzpomenout, kter in zpsobil ten i onen zsah osudu.Jen jedna vcje jist: vsledek, kter se nm vrt, bude naprostostejnho druhu jako byl n poten skutek. Tento sam zkon psobvude! Pokud udem pst do stolu, stl, ani by se pohnul, ude stejnprudce do m ruky. Rna, kterou moje ruka dostane od stolu, bylazpsobena ranou, kterou jsem dal stolu. Stejn zkon psob na nosud: pokud ostatnm zpsobm bolest svm sobeckm jednnm, mu

si bt jist, e obdrm stejn bolestn der. Pokud jsou m skutkytdr, osud bude stejn tdr ke mn a poskytne mi dary tehdy, kdyto budu nejmnoekvat.

Ignorantsk omezen lovk, jeho ivotn npln je jen uspokojenjeho pud, je sobeck ve svm mylen a chovn a prv kvli tomutonedostatku soucitu od sebe odpuzuje lidi kolem sebe a tak sm sebeizoluje. Proto je zcela pirozen, e jeho osud se knmu chov naprostostejnm zpsobem. Sobeckost, kterou vyzauje, napluje atmosfrukolem nj energiemi, jejich recipron dsledky mu pinej bolest autrpen. Jeho trpen ho pak tak dlouho suuje, znovu a znovu, dokud hojeho vlastn pud sebezchovy nepinut hledat levu a osvobozen odsvho utrpen. Bohuel vak vtomto stdiu dlaj lid jednu chybu zadruhou tm, e skoro vdy hledaj svobodu vude mon, jen ne na tomjedinm mst, kde j opravdu mohou nalzt sami v sob. Msto toho sistuj na okolnosti a sna se je zmnit. Vsledkem je vdy nespch aoni se, dky svmu patn nasmrovanmu sil, znovu stvaj obminovho utrpen a bolesti, dokud si konen neuvdom, e oni sami byli

celou dobu hnac silou svho osudu. Proto nejdve musme zmnit samisebe, aby se mohl zmnit svt kolem ns. Dokud se sname zmnitsvt, ani bychom zmnili sebe sama, veker nae snaha je marn.

Utrpen nicmn probouz nejen nai touhu po svobod, ale taksoucit vi ostatnm. Vlastn zkuenost zjistme, co vlastn utrpen je, atak se naume rozumt utrpen druhch. Tmto zpsobem se rodporozumn. A to je prvn krok smrem knesobeckosti!

Pak jde ivot dl. Dl trochu trpme a sbrme dal zkuenosti.Krek po krku, naplnni touhou po osvobozen, si znovu a znovu

vmme, jak tyto principy ivota psob, a zanme si uvdomovatvztah mezi pinou a nsledkem: dobr pin dobr a zl pin zl.


7/57

7

Hch je u trest sm o sob. Spolen s nam rostoucm chpnm aporozumnmse zane roziovat a prohlubovat nae schopnost ctitsoucit vi svm blinm; stle vc vychzej nae zmry z pochopen,dokud se nae srdce neoheje natolik, e se zrod lska.

Ale nemluvme o lsce, jak si ji mnoz lid vykldaj. Lid si mysl,e mluv o lsce, kdy popisuj pocit, kter zavaj, jsou-li s osobou, jejptomnost je obastuje a kterou chtj vlastnit. Pod zminkou lskyterorizuj sv blzk, zbavuj je jejich svobody a prva na sebeuren aoekvaj, e se znich stanou poslun roboti. Takov lid nejsou schopnirozpoznat, co je opravdu pjemn pro jejich blzk, kter dajn miluj.Naopak, pesvdeni, e jsou motivovni istou lskou, nut sv blzk,aby vykonvali jejich vli.

Jak asto vdme rodie, kte tvrd, e ij pouze pro sv dti, a

mue a eny, kte tvrd, e ij jen jeden pro druhho.Zamme-li se alena tyto lidi vc zblzka, uke se, e opak je pravdou.Ve skutenosti titolid oekvaj, e druz budou t pro n. Nikdy je nenapadne, e ti druzjsou tak samostatn bytosti a maj svj vlastn ivot.Nedochz jim, etito draz blzc lid mon chtj nebo potebuj pln nco jinho, nejim oni doporuuj a pedepisuj. Takov lid se asto rozl,kdy mluv osvch nevdnch dtech nebo o jinch lidech a jejich nedostatkupochopen, nebo ti, kteroni tvrd, e tak miluj, ped nimi astoprchaj. Co jim uchz je, e vdycky poadovali, ale nikdy sami nedalipochopen, lsku a vdnost.

Lid motivovan opravdovou lskou, kter je zaloen napochopen, budou svm osudem vdy tde odmnni. Mjme vdy napamti, e sly, kter vyzaujeme, se knm vracej. Jak zaseje, taksklid. Kdy lid, kte ovlivuj n osud, na ns mysl a u v dobrmnebo patnm a pak podle toho konaj, odr se v tom zase jen ty sly,kter jsme my sami vyslali a kter se pemn viny, je uruj n osud.

Mylenky se nestvaj realitou samy od sebe. Je to tak, e

neviditeln sly a energie zpsobuj, e kl a rostou. Nkdy stajenomtrochu dobr vle, kterou jsme projevilimon ped dlouhou, dlouhoudobou. Skrze mylenky, slova nebo iny nkoho jinho se to pak vrtzpt knm prv v phodn chvli a zpsob to pzniv obrat vnaemivot. Proto musme vnovat pozornost vem svm mylenkm, slovma skutkm. Kdykoliv se vna hlav zrod zl mylenka, mli bychomokamit zjistit, odkud pila. Musme j zabrnit, aby se stala narealitou tm, e odmtneme na n dl myslet. Nikdy nesmme dopustit,aby naptelsk pocity zabarvily nae mylenky o nkom, protoe

vechny tyto mylenky a pocity se knm vrt!


8/57

8

To sam plat o naem tle a mysli. Musme se vyvarovatmylenkm na nemoce, nebo tyto mylenky oslabuj naiobranyschopnost a pipravuj cestu nemoci. Stejn tak nesmme nikdymluvit o nemocech a ukazovat pitom na sv vlastn tlo, kdy

vysvtlujeme, e tady a tmhle ml kamard bolest, ndor nebo ncooperovan. A stejn tak nesmme ukazovat sami na sebe, kdy mluvmenapklad o tom, e nkdo piel o nohu bhem nehody. Pokud takinme, dvme energii monostem nemocnebo nehod a tak nevdompivolvme rzn druhy netst, kter vdom nechceme. Protomusme mluvit o zdrav, sle a tst a naplnit tak vzduch kolem nsradosta tm uinit n osud plnm radosti!

Ale co dlaj lid? Do nekonena mluv o katastrofch. Bez ustn sistuj, nakaj a kouraj msto toho, aby nco udlali a zahnali tak to

zl, kter jim dl starosti. Tmto zpsobem toti jenom doshnou toho,enapln atmosfru kolem sebe negativnmi silami. Nevyhnuteln paktyto sly ude dve nebo pozdji zptky, co zle na velikosti a celkovsle negativnch energi, kter dan jedinec uvedl do pohybu.

Primitivn lovk, kter stoj na nzk rovni vvoje, je izolovan azaputn do hmoty. Proto sly, kter uvoln, psob pomalu atkopdn. m je lovk ve na ebku vvoje, tm silnj apronikavj jsou energie, kter vysl, a tm rychlej jsou reakce na to,co dl. Jak asto slyme lidi, jak si stuj: Opravdu mm smlu.Normln vbec nelu, ale kdykoliv eknu i sebemen le, abych sevymanil z trapn situace, okamit se to proval. Ale podvej na tohodleXY, kter neustle le, jak kdy tiskne, a vdycky mu to projde!

Pokud patte do tto skupiny a nkdyjste si stovali takovmtozpsobem, mete si blahopt a radovat se, nebojev, na kter sistujete, je dkaz toho, e vyslte vysok a mocn sly, kter obhnousvou drhu a vrt se zpt bleskovou rychlost. Bute ujitni, e tiostatn, kte zdnliv beztrestn pchaj zlo, jsou tak dv nebo pozdji

negativnmi energiemi, kter vyslali, dostieni, a vt chvli je pro n tatorna o to vc nepjemnj. Jen sledujte lidi kolem sebe a uvidte, e totak je.

Vtinou ovem lid zstvaj slep. Akoliv je zkon karmy jasnjako facka, lid stle mluv o nhod! Ale co je nhoda? Latinsk slovopro nhodu koincidence (co in cadere) a znamen spadnoutna. Nhoda tedy znamen nco, co nm neekan a nepedvdatelnspadne do ivota. Ale jenom proto, e jsme nevdli, e tato udlost sebl, meme pedpokldat, e nemla pinu? Nemaj vechny ty

udlosti, kter zpsobily to, co se stalo, pinu? Me se opravdu ncojen tak stt bez piny?


9/57

9

iny vech tch nespoetnch bytost na svt a jejich nsledkyjsou spolu neodluiteln spjat a zapadaj do sebe jako kolekav hodinkch. A tak vznikaj spolen osudy rodin, skupin lid, nrod adokonce celch kontinent. Ale stejn jako kad buka vtle m i

kad lidsk bytost svj vlastn individuln osud vrmci spolenhoosudu sv rodiny, nroda i kontinentu. asto jsme mohli bhem 2.svtov vlky vidt, jak je osud jednotlivce provzn s osudem rodiny,domu nebo msta a pesto mnoho lid prolo velkmi katastrofami jakozzrakem bez jmy. Jak sla zde psob, co kon takov zzraky? Je tocelkov souet vech naich pedchozch in, ist vsledek vech sil,kter jsme kdy uvedli do pohybu. Nic a nikdo neme ujt tmto silm.Kulka ve chvli, kdy byla vystelena, me bt jemn vychlena ze svsmrtc drhy, mon jen tm, e tyto sly zpsob mal reflex vruce, pai

nebo prstu osoby, kter stiskla spou mon jen nepatrn neviditelnzachvn sval a kulka, kter byla uren nm, prolet nekodn kolem.

lovk me bt zabit pouze tehdy, pokud to tak m ve svmosudu. Cesty vraha a jeho obti se nevyhnuteln stetnou. Oba jsouksob neodolateln a nevyhnuteln pitahovni a do chvle, kdy jsously, je do t doby spaly v trobch osudu, vyputny. Pak dojdekvrad. Stejnm zpsobem se setkvaj cesty zachrnce a jehozachrnnho. Nic se nedje nhodou; vechno je dokonal vsledekpechzejcch in. Nikdy na to nezapomnejme. Pi vem, co dlme,mjme vdy na pamti, e to, co udlme, se nm vrt. A udlejme topouze tehdy, pokud opravdu ctme, e chceme, aby tu samou vc nkdoudlal nm.i ostatnm tak, jak bys chtl, aby oni inili tob jezpsob, jakm Je vyjdil tuto zsadu. A u tomu kme zlatpravidlo nebo karma, jednodue to znamen, e cokoliv udlmeostatnm, se k nm vrt.

Pokud mme oi oteven a dvme se kolem sebe na cestivotem, znovu a znovu mme anci zpozorovat, jakosud poslun

nsleduje hlavn vlastnosti uritho lovka. Je to obzvlt evidentnv ppadech, kdy osud postihne dva i vce lid. Jeden znich me bt nadn a znien, zatmco druhho to ani nevyboilo zrovnovhy. Akolivmon piel o to sam co prvn, pohotov se sebere; a bhem krtkdoby u stoj rovn na nohou a je schopn pomhat ostatnm. Toto jepklad toho, co dlaj pozitivn lid. Oekvaj pomoc pouze ze vnit sebesamch, nikoliv zven, v vsebe sama, pevn dr ote ve svchrukou, seberou vechnu svou slu a dl bojuj, dokud jim osud neslo doklna plody semen, kter zaseli. Tento pklad je velmi dobe vyobrazen

v pbhu o dvou bch:


10/57

10

Dv by si vykrauj na prochzku pi zpadu slunce a povdaj si:V co, k jedna znich, jednou bych stran rda vypila tolik mlka,kolik se do m vejde. To si peju ze veho nejvc na svt.

J taky, k ta druh, to by se mi splnil mj nejvt sen. Jak si

tak dl vykrauj, pijdou kfarm a pede dvemi svoj dv tm plnbandasky mlka.Hej, kukne prvn ba, nebesa splnila nae pn. Rychle! Sko

tmhle do t bandasky, j skom do thle, a meme pt do sytosti!Ob tedy sko dovnit a zanou bezhlav pt mlko. Pij a pij

a u maj ob dost. Pak zavol prvn ba na druhou: U jsem pln achci pestat pt, ale nemu se dostat z bandasky. Co budeme dlat?

J u taky nemu, odpov ta druh, a taky mi nejde dostat seven. Jedin, co meme dlat, je dl pt, aby toho mlka ubylo. A tak dl

pij a pij dokud prvn ba znovu nezavol: Ach, j u nemu!Topm se!

Pesta si stovat, ki zptky druh ba, prost dl pij,dokud jenom me. A tak zase dl pij mlko, dokud ta prvn znovunezavol: U nezvldnu ani kapku. Bh s tebou, drah, j tovzdvm

J teda ne, ki druh ba zpt.A pak je najednou vude ticho,jak se noc sn nad krajinu. Rno, kdy vyjde slunce na oblohu, co vid?

Dv bandasky na mlko vedle sebe; v jedn z nich plave v mlkubichem nahoru mrtv ba; v druh z nich je hrouda msla a na nspokojen sed druh ba a pomrkv.

Tento mal pbh jasn ukazuje, jak dv stvoen, kter vyrostlav naprosto stejnch podmnkch a kter jsou si podle vnjch kritrinaprosto rovna, si mohou pro sebe vytvoit z jedn a t sam udlostizcela odlin osudy. Pro jedno je to zkza; pro druh vtzstv prokad podle jejich vlastn individuality. Neexistuje dn tstna, a usi j pejeme sebevc, kter by zrove neobsahovala nebezpe, a

neexistuje dn nebezpe, kter by v sob zrove neneslo monostniku; dn nebezpe, ve kterm by lovk nemohl nalzt njakousvtlou strnku, kdy se spolh na sv vlastn sly a v, e byl stvoenk tomu, aby se stal pnem svho osudu! Cesta k tomuto cli jesebepoznn, samorozvjen a sebeovldn!

Na Vchod se tto cest k Jga.Zanme se sebepoznnm.Nae prce nebude pouze hodnotn, ale tak nesmrn zajmav.

Vtina lid si mysl, e znaj sami sebe. Ale pokud bychom mohli srovnat

pedstavu, kterou o sob lovk m, spedstavou, kterou o nm majlid kolem nj (manel/ka, pbuzn, ptel), sotva bychom nali njak


11/57

11

podobnosti. Poznat nkoho dobe a objektivn je tk kol, i kdy sejedn o nkoho jinho, koho meme vidt a pozorovat ve chvlch, kdysi toho on nen vdom. Ale je mnohem t poznat sami sebe, kdy senememe vidt ani pozorovat, ani bychom o tom nevdli. Kdy se

dvme do zrcadla, vidme vraz, kter je velmi odlin od toho, kterjsou zvykl vidt lid kolem ns. Je vdy velkm pekvapenm, kdy senajednou spatme v zrcadle, kterho jsme si nejdve nevimli a myslelisi, e to, co vidme, je nkdo jin, jak se knm pibliuje. Zavme velkok, kdy se poprv vidme na videu nebo slyme nahrvku svho hlasu.Neustle se ptme: To jsem opravdu j?

Kdy zaneme jt cestou jgy a pozorovat sami sebe vdom,zaijeme mnoho pekvapen. Musme zat pozorovnm svho vrazu vetvi, sly, kterou ctme ve svalech oblieje, jak moc otevrme pusu,

kdy mluvme a kdy se smjeme; a obzvlt, jak se smjeme! Nsmch je mtko, zrcadlo na individuality. Potom se musme zamit nato, jestli se dvme na lidi s vykulenma oima nebo jestli mocnemrkme, jak hbme rukama, chodily, hlavou, krkem nebo rameny.Zrove bychom mli pozorovat ostatn, abychom mohli udlat srovnn,a dobe uvidme, kolik zbytench pohyb dl vtina lid a jak mlojsou si vdom toho, co dlaj srukama, chodily a svaly na oblieji. Kdychtj nkoho pesvdit, pltvaj spoustu energie tm, e gestikulujrukama a krout nohama, naprosto nevdom toho, e by mohli vyzaovatmnohem vc energie a doshnout mnohem pesvdivjho inku,kdyby dreli svoje tlo naprosto vklidu a soustedili vekerou svou sluna sv mylenky a na to, co prv kaj.

Ale v tto chvli se dostvme za sebepoznn a vstupujeme dosebeovldn. Kdy se zaneme pozorovat a kdy zskme dostatekpraxe, abychom se nikdy nezapomnali, sebekze se dostav pirozenjako dar, kter nm spadne do klna. A je to pochopiteln; protoe kdoby se chtl dl dvat na lovka, ktermu vylzajoi z dlk, kdy na

vs mluv, nebo mu vidte a do aludku, kdy se smje, potom, co onsm zjistil, e pesn tohle dl a uvdomil si, jak to psob na druh. Vechvli, kdy si vimneme, e dlme okliv nebo naprosto zbytenpohyby, pestaneme je dlat, sten zir jeitnosti, a tenprotoe ctme, e je to nae povinnost. Je na povinnost mt conejpjemnj vzezen vi lidem kolem ns. Dokonce i tento velmi nzkstupe sebeovldn znamen prvn prospnou zmnu vnaem osudu.Lid si ns zanaj vc vit. Soubn svvojem naeho sebeovldn,se tak vyvj nae sugestivn sla.Nikdo tomuto inku neujde.

Krom tchto kladnch vsledksi zanme vmat adynegativnch vc, kter se nm u nestvaj. To, e praktikujeme neustl


12/57

12

sebepozorovn a sebeovldn, nm umouje vyhnout se vem druhmchybnch pohyb; take kdy jsme u nkoho na nvtv, nebudeme upevrhvat skleniky, dlat skvrny na ubruse nebo otravovat svhohostitele jinmi zpsoby. Kdy jedeme tramvaj nebo autobusem, vdy

lpneme sprvn tak, e neupadneme ani nikomu nelpneme na nohu.To znamen, e je mnoho vc, za kter ns ostatn u nebudou krat.Tak se meme vyhnout potm tm, e se nerozlme nebopememe hnv, kdy nm ostatn lpnou na nohu. A te pichz tanejt vc ze vech: Nesmme si nikdy dovolit, abychom si myslelicokoliv zlho!Nebo mylenky jsou duchovn energie, tak siln, eproniknout vm a s naprostou jistotou se k nm vrt!

Ktomu, abychom udreli pocity a mylenky vdy na uzd,potebujeme vy formu sebekzn, ke kter ns postupn dovede

fyzick disciplna, ani bychom si toho mon byli vdomi. Me lovk,kter m svoje tlo a pohyby naprosto pod kontrolou, mt neukznnoumysl?Urit ne! Fyzick disciplna posiluje nai vli a neustlsebepozorovn ns zavd do svta skrvajcho se za oponou vdom.Poznme sv pudy a pohnutky, ty tajemn hnac sly naich in a plnnajednou se ocitneme v nejtajnjch komnatch sv due. Postupemasu pochopme, jak moc je psychika lovka spjata s vrazem v oblieji,charakterem, drenm tla, chz, pohyby rukou a nohou, psma a takdle a po ty zdnliv nejnepodstatnj fyzick projevy lidsk mysli. Nazklad tto spjatosti je postavenn systm Hatha Jgy.

Hatha jga nm dv kl ktajemstv, ve kterm se odehrv tenvelk zzrak: Zrozen hmoty z mysli a emoc. Meme se stt vdommsvdkem transformace psychickho stavu do fyzickhojevu. To jedvod, pro cvime Hatha jgu se zavenma oima a musme obrtitvekerou svou pozornost dovnit. Vidno okem vnjho pozorovatele,cvien Hatha jgy se jev bt ist fyzick; ale ve skutenosti je jehopsychick sloka ta dleitj. Tmito cvienmi vsob probouzme

rzn psychick stavy a ume se je ovldat. Lidem, kte cvi jgu bezsoustedn, se nepoda ovldnout sly, kter probudfyzickmicvienmi.Mohou doshnout fyzickch vsledk, uzdraven, bytku ipbytku vhy nebo poslen sval, ale nedoshnou skutenho cle jgy.

Na druhou stranu lid, kte cvi se soustednm, poznaj, jakivotn sly, kter probud, zanou prochzet jejich nervovm systmem,a ve kterch nervovch centrech se fyzick energie pemuj napsychick a naopak. Tak pochop, e osud kadho lovka nen nicjinho ne promtnut jeho j do vnjho svta, a tm pdem e kad

me vzt do svch rukou kormidlo svho osudu.


13/57

13

Jak toto rozpoznat a jak pouvat sprvn toto kormidlo je nco, cose ume ve vysok kole jgy.


14/57

14

2

JGA A SAMOLEN

Jeden z velkch vdc medicny starovkho svta vyslovil latinsk citt:Medicus curat Natura sanat, kter znamen, e zatmco lka meposkytnout pi, piroda se postar o uzdraven. (Vetin znme totopslov jako Lka l, proda uzdravuje.)

Jak pravdiv! Proda uzdravuje. Ale teprve tehdy, kdy sedostaneme do jednoty s prodou, kdyse ztotonme stmi obrovskmiprodnmi silami, meme skuten ct, e jsme proda. A pot selen stane samolenm.

To znamen, e jsme se stali pny prody. Nebo, abychom to

vyjdili jinak, e jsme si podmanili produ. Jmno kadho zrznchsystm jgy tak naznauje, e skrz nj je lovk schopn podmanit si toi ono svou vl a tak nad tm zskat moc. Pomoc systmu Hatha Jgy jelovk schopen podmanit si produ.

V Indii lid s eleznou silou vle zasvcuj cel sv ivoty przkumuvech tajemstv zdrav, nemoci, ivota a smrti. Svj przkum ovemprovd nikoliv zven dovnit, nbr ze vnit ven. Nejen e zkoumajvnjjevy, ale pedevm zkoumaj lovka samotnho jako zdroj apinu tchtojev.

Zkladn rozdl mezi lidmi Vchodu a lidmi Zpadu je v jejichpstupu kvzkumu. Na Zpad lid pozoruj vnj udlosti a ty jsouvdy zkladem jejich vzkumu, zatmco na Vchod vzkum aposuzovn jsou zaloen na vnitnm pozorovn, pm zkuenosti aztotonn se. Pokud na Zpad mluvme o studii lovka, znamen to,e zkoumme tisce lid, zaznamenvme a zpracovvme vsledninformace, z kterch vyvozujeme zvry a dlme hypotzy, znich dlevytvme teorie, abychom vysvtlili pozorovan jev a pak o nm vedli

nekonen diskuze a do chvle, kdy pijdeme s novmi teoriemi, kternahrad ty star.Naproti tomu vzkum lidsk bytosti na Vchod znamen

pozorovn prodnch jev uvnit sebe sama pomoc svho vlastnho j.Kad metoda m sv pednosti, ale skuten a opravdov podstata vcme bt poznna a pochopena pouze pmou zkuenost. Nejvypravdy objeven tmto zpsobem se nikdy nemn, stejn jako lovk aproda zstvaj beze zmny po celou vnost. Kad velk zasvcenec,kter doshne bosk inspirace a osvcen, hls stejn pravdy, protoe

je poznal svou vlastn pmou zkuenost.


15/57

15

Jen v tomto svtlememe pochopit fakt, e znalosti obsaenv uen indick medicny se za tiscilet vbec nezmnily a postupn krokza krokem jsou potvrzovny vvojem zpadn vdy. Objevy zskanz vykopvek dokazuj, e Brhmani, kte napsali Ayur-Vedu, mli

obrovsk znalosti medicny. U oni vdli, jakou roli hraj pi nemocibakterie; znali tajemstv imunity vi bakterim; vdli o kosmickchpaprscch; a znali inky zen a pohyb nebeskch tles na vskyt azvanost nemoc. Jejich operativn zkroky byly vysoce propracovan.Svmi operacemi provdli opravdov zzraky. Moji zpadn teni semohou prvem ptt, pro tyto jogni a ayur-vedici dreli sv znalostiv tajnosti.

Jako odpov na to vm povm jeden pbh, kter se stal nauniverzit vKalkata kter celou zleitost hezky objasuje. Indick

jogn, kter byl vykolen ayur-vedik, se bavil se zpadnm profesorem,kter byl velmi pyn na sv znalosti. Jogn ekl profesorovi, e jakmalrie tak filarie maj souvilost s prbhem a fzemi msce a e pouzelid, kte patn reaguj na msn energie, jsou nchyln ktmtonemocem. Na druhou stranu, lid, vjejich tlech jsou tyto energiev rovnovze, mohou bt pokousni moskyty bez jakchkoliv zvanchnsledk; bacily se vjejich krvy nerozmno a oni vbec neonemocn.

Profesor poplcal s pohrdavm smchem jogna po rameni a ekl,No jasn, chlape, jet bych mohl uvit tomu, e tyhle nemoci majslabost pro hrtky pi msku jako mlad milenci.

Jogn klidn odpovdl, Ped tm, ne se zanu vysmvat nemu,emu nerozumm, to naped prozkoumm a probdm. Od t chvle seu omsnm zen a dalch energich, kter vprod psob aovlivuj nae ivoty, se zpadnm profesorem nebavil.

Ale profesor nemohl zapomenout na poznmky jogna, neboznovu a znovu mohl pozorovat, e ten Ind ml pravdu. Pouh tyi rokynato uveejnil novou lkaskou teorii (kterou vydval za svou vlastn!) o

tom, e prbh a zen msce a dalch nebeskch tles hraj dleitouroli pi nemocech a epidemich.Ale Indov, stejn jako ostatn vchodn lid, se stali m dl tm

opatrnj na to, co kaj, a toto je vsledek jejich souhrn zkuenosti zati sta let. Vd, e na Zpad je velmi mlo lid, kte by si dali tu prci avyzkoueli vci na vlastn ki. Ale kdy lovk zakus nco sm na sob,vechna vysvtlovn se rzem stanou zcela zbyten. Jako by bylonapklad zcela zbyten pst dlouh svazky o tom, jak pjemn apovznejcdoke bt dobr hudba pro ty, kte kn maj vztah, kdyby

tyto svazky byly ureny pro lovka, ktermu hudba nic nek.


16/57

16

Metoda Vchodu je zkuenost. Touto metodou zaali indit jognizkoumat tajemstv prody. Hluboko uvnit sebe samch, skrze pmouzkuenost, zskali sv postehy a znalosti. A jejich nenavn snaha jedovedla k cli: stali se osvcenmi. Rozprostelo se ped nimi tajemstv

ivota. Porozumli sob samma nsledn i celmu univerzu. Vidli,zaili a ztotonili se stm nejvym, pinou bez piny: se samotnmStvoitelem.

Od samho zatku zrozenbyl lovk peduren ktomu, aby vldlprod, protoe se svm rozumem stoj nad prodou. Proda pouzeslep nsleduje zkony a kdy lovk pozn a zaije tyto zkony smv sob, me je podrobit sv vli, vdom je pout ke svmu vlastnmuprospchu. Me ovldat tyto obrovsk slyjak tvoiv tak niiv kter v prod psob.

Prvn osvcen vdli, e toto je cl, kterho me doshnout kad.Bylo jim lto ostatnch lid, kte se bolestn prodrali ivotem ve svnevdomosti, a zaali je uit. Tmto zpsobem vzniklo uensebeovldn. Prvn velc misti byli nsledovni ostatnmi, kte vytvoilize zsad sebeovldnvdu a tato vda se postupn stala jedinenoucelistvou metodou: Hatha jgou.

Hatha jga ns pivd zpt kprod, ukazuje nm zk vztahmezi tlem a mysl, dv nm poznat liv a niiv sly psobcv bylinch, stromech a koenech, u ns, jak se stt pnem nad zdravmsvho tla a mysli. V Indii je cvien Hatha jgy velice rozen apokroil misti maj ohromujc schopnosti. Dokou ovldat tlukot svhosrdce, funkce svho trvicho traktu a innost vech dalch orgnv tle. Zcela ovldaj svj nervov systm a jejich due je naplnnaboskm mrem.

Kdyby o tom ji nenapsalo mnoho zpadnch vdc, neodvilabych se zde zmnit, e i vdnen dob ij v indickch horch jogni,kterm je 700 800 let. Zcela si uvdomuji, e zde na Zpad mi sotva

nkdo uv, ale na Vchod je obecn znmo, e dky Hatha jze selovk me dopracovat na takovou rove, na kter me volnprodluovat svj ivot.

Mlad jognsk ue ml to tst, e se setkal s velkm mistrem,kter il nkolik set let. Pozoroval, jakmistr as od asu utrhl malikkousek zvltn tvarovanho koene, peliv jej chvli vkal a pak spolklvu znj. Protoe vdl, e tento koen m schopnost prodluovativot, podal mistra, aby mu ekl sv tajemstv. Mistr se dlouze podvalna ka svma nekonen hlubokmalskyplnma oima a potom pravil,

Pro to chce, mj synu? Po prvnch osmdesti letech tady na Zemi seivot stv tak otravnm, e je velkm a velmi zodpovdnm kolem


17/57

17

zstat tu po stalet jenom proto, abys mohl uit generace, kter pijdoupo tob. Ale pokud zn toto tajemstv, je tvoj povinnost tak uinit. A tibude osmdest, pij znovu a pokud stle bude chtt, naum ttajemstv tto rostliny.

Uplynulo mnoho let a jognsk ue ml stle jet daleko doosmdesti, a pesto u dvno pestal touit po prodlouen svho ivota.Vdl, e ivot zde na Zemi je jen kola, pleitost zskat zkuenost, avdl,e smrt jednodue neexistuje pouze vn ivot. Smil se s tm,e proije svch osmdest nebo mon sto let ve zdrav a pln pi sle!Toto je dosaiteln cl pro ns pro vechny, dokonce i zde na Zpad!lovk potebuje pouze skutenou slu a sebeovldn. A prvnm krokemtmto smrem je sebepoznn!

Ti, kte podniknou prvn kroky jognsk cesty ksebeobjeven, brzy

poznaj, e vlidsk bytosti je skryto nco zzranho, svt, o ktermped tm nemli ani pont. Na tto cest objevovn lovk naleznezvltn vci: napklad zdi, ktermi me projt, pokud se na n plnsousted. Vimne si, e stoj ped stejnou zd, o kter mluv vchodnlid. Kdokoliv zn to magick heslo, zzran Sezame otevi se, uvid,jak ze ustoup a odkryje tak neuviteln mnoho poklad, o kterch selovku ped tm ani nezdlo. Jak pokrauje dl, ekaj na nj stle nova chvatn pekvapen.Naraz na asn nstroje a kdy se jich dotkne,objev se din, kter je pipraven splnit mu kad jeho pn, vykonatjeho vli. lovk se pak me zmocnit nevyslitelnho bohatstv. Mezskat cel krlostv, ale vechno tohle se zmn v nicotu pedtajemstvmi nejtajnj komnaty poklad: jablko, mluvc ptk a bezedndbn vody jablko moci, vevidouc ptk a voda vnho ivota.Kdokoliv poj zjablka, stane se vemocn; kdokoliv vlastn ptka, stanese vevidouc; kdokoliv se napije vody ivota, zsk nesmrtelnost. Ale toje konec tto cesty, konen zastvka, cl, po kterm vichni toume.Ale musme zat na zatku!

Zjistme nejdve o tchto magickch nstrojch, kter, kdy se dajdohromady, zpsob, e din vysko, aby splnil nai vli. Tyto nstrojenejsou nic jinho ne dleit nervov centra, kter meme pimt, abyvykonala na vli a to jejich stimulac pomoc rznch metod; jinmislovy si meme poddit funkce tchto nervovch center dle sv vdomvle. Pro je to nutn? Vjak vsledek meme doufat? Abychompochopili tyto vci, musme se nejdv v rychlosti podvat na tajemstv sil,kter v ns psob.

Ve vem ivm nachzme dva projevy sly: odeslatele a pjemce

jednoho, kter dv, a druhho, kter bere. Zde na Zpad se tomuodeslajcmu i vyslajcmu principu k pozitivn energie a tomu


18/57

18

pijmajcmu negativn. Na Vchod, v prastarm jazyce Ind, sanskrtu,se proudu pozitivn energie k Ha, co zhruba znamen slunce.Negativnmu proudu se k Tha, co znamen msc. Hatha jgatedy znamen vda a umn kzskn dokonal harmonie mezi tmito

silami a jejich podmann vl lovka.I v takovm neivm pedmtu jako je krystal naleznemepozitivn a negativn ply, stejn jako je meme najt na kadm stupniprojevu ivota. Polarita a rytmus, kter vznik z polarity, oivuj celvesmr. Ob nebesk tlesa s planetami a msci, kter je obhaj,slunen skvrny, pulsujc srden tep zvat, stdn naich ndech avdech vechny tyto vci se dj v rytmu, kter vznik z polarity.Pozitivn a negativn proudy se rytmicky stdaj a tak vytvej pozitivn anegativn podmnky v dokonal rovnovze.

Nae Zem m tak dva ply a my lid, kte jsme vznikli ze zema do zem se zase vracme, tak fungujeme dky polarit. Sdlopozitivnho plu je v mozku, v zadn sti hlavy pod mstem, z kterho seto vlasy dl smrem ven jako mal vr. Sdlo negativnho plu jev kostri v poslednm obratli. Mezi tmito ply protk proud velmivysok frekvence. Tento proud je samotn ivot.

Nosiem naeho ivota je nae pte.Dokud jsou tyto dva ply propojeny probhajcmi proudy a dokud

jsou tlesn funkce vpodku a zvldaj penet tyto proudy, mmepocit, e nae tlo je iv.

Zdrav nen nic jinho ne dokonal rovnovha mezi tmito dvmaproudy.

Kdy proud tekouc zjednoho plu zsk pevahu na kor druhhoproudu tekoucho z opanho plu takovm zpsobem, e je poruenarovnovha, vsledkem je nemoc.

Jestlie naruen rovnovhy je tak velk, e se proud mezi dvmaply peru pln, tlo zeme. Tmto zpsobem vsob lovk nos

pozitivn dvajcoivujc vlastnosti a zrove negativn, pijmajc aodporujc vlastnosti. Ve sv bytosti, kter se skld z opak, musnastolit naprostou rovnovhu podle boskho zkona; mus doplnit anahradit rzn opaky, kter vsob m; nebo jenom takovmtozpsobem si me zachovat dokonal zdrav.

Stejnm zpsobem se dopluj barvy ve slunenm svitu tak, abyvytvoily absolutn rovnovhu: erven a zelen, fialov a lut, modr aoranov. Akoliv barva vkadm ztchto pru je pesn a naprostopak t druh, ob pat ksob a jen kdy jsou u sebe, vytv dokonal

celek.


19/57

19

Zkladn vlastnost tla je zdrav. Nicmn ivotn sla vlovku seprojevuje nejen vjeho vdom jako vle t, ale tak, stejn jako uzvat, jako ivotn pud, kter je nezvisl na vdom.

Mezi lidmi se stupe dosaenho vdom li od lovka klovku.

Nsledkem ignorance a nzkho stupn vdom ztrcej lid na nzkmstupni vvoje svou vnitn rovnovhu velmi snadno. Nevd, e v nichpracuj ivotn sly a neustle se proti nim proheuj. To, e jsou mimorovnovhu, je zpsobenopevn jejich mylenm a emocemi. Jistmnsledkem je pak naruen ivotnch energi, kter vyzauj, nerovnovhamezi pozitivnmi a negativnmi ivotnmi silami, kter d vzniknoutnemoci.

Proto je hlavnpodmnkou pro nae zdravto, abychom se nauilikrok za krokem rozit sv vdom a vst ho do kad sti svho tla;

nebo pouze vdomm dokeme udret rovnovhu mezi ivotnmisilami, kter vyzaujeme. Tmto zpsobem meme zabrnit vznikunerovnovhy v naich ivotnch energich a pedejt zrozen nemoci.V tomto stavu vdomho ovldn rovnovhy jsme imunn vi jakkolivform nemoci! Pokud u ale trpm njakou chorobou, meme znovunastolit zdrav ve velice krtkm asem a sicevdomm ovldnutmnaich ivotnch energi.

Zde ns jga u o nervovch centrech tla a jejich funkcch.Nervov systm je vodi ivotnch proud. Jsou nervov centra, kterdok nashromaovat, jako baterie, proudy, kter skrz n prochz.Kdykoliv dojde knahromadn negativnho proudu nsledkememocionlnho rozruen, meme vdom stimulovat ta nervov centra,kter jsou nabit pozitivnmi proudy, nebo meme uklidnit negativncentra. V obou ppadech nastolme zpt rovnovhu a vsledkem jevylen, kter hrani se zzrakem!

Tato nepochopiteln vylen, povaovan za zzraky, jsounepochopiteln pouze pro ty, kte nerozum tajemstv rovnovhy mezi

dvma ivotnmi proudy. Pro ty, kte rozum tomuto tajemstv, nentakov vylen dn div, nbr vsledek innosti jednoduchhoprodnho zkona, sjeho znalost meme doshnout poadovanreakce s matematickou pesnost. Postup ktomu se me ovem liit.Bu me lovk, kter je osvcen, pivst sv vlastn ivotn energie donervovch center lovka trpcho nedostatkem ivotn energie tm, epolo ruce na jeho hlavu, anebo pouije sly mluvenho slova, aby zvilivotn energii nemocn osoby a piml j vrtit se do svho normlnhoprtoku.Zde na Zpad se tomu k verbln sugesce nebo hypnza.

Na druhou stranu pokud nemocn lovk sm posl tyto oslabenivotn proudy a uzdrav se, nazvme tuto metodu Hatha jgou.


20/57

20

Jeliko nemoc vdy vznik pebytkem jednoho zdvou ivotnchproud na kor toho druhho, rozdlujeme nemoci do dvou hlavnchskupin, pozitivn a negativn.

Kad zns mohl bezpochyby na sob nkdy zpozorovat, e funkce

naich fyzickch orgn jsou zce a hluboce ovlivovny emocionlnmrozruenm. I ten nejzdravj lovk na sob poct fyzick zmny, kdyobdr zvanou patnouzprvu. Me ztratit chu kjdlu, dostat bolesthlavy, poctit nhl pohyby ve stevech nebo si vimnout jinchnepjemnch pznak. Kdy se lovk prudce lekne, zbl a jeho mozkuse nedostv dostaten krve. Pokud je leknut i vystraen pli velk,me omdlt nebo pokud je nerovnovha mezi ivotnmi proudy v jehotlejet vt, me zat infarkt nebo dokonce zemt. Jako stavvdom, vylekn zpsobuje pebytek negativnho proudu a naru

rovnovhu ivotnch sil vtle. Hnv, na druhou stranu, zpsob nakupenkrve do hlavy a vznamn zv tlukot srdce, tzn. jedn se o opan stavktomu, kter jsme popsali ve: pebytek pozitivnho proudu.

Obasn, krtk a men rozruen tak zpsobuj nepjemnpznaky, ale ty me snadno odstranit n pirozen obrann systm.Pokud se ale tato rozruen opakuj vastch intervalech nebo sedokonce stanou trvalmi, dve nebo pozdji vedou k trvalmu stavunerovnovhy v prtoku naich ivotnch proud vtle a vsledkem jevn onemocnn.

Pokud pli zvme ivotn slu vtle bu pemrtnou sexulnaktivitou nebo intenzivn intelektuln prac, zvme tm spalovn a tlose nsledkem pdu do negativnho stavu vyerp. Jeho odpor jenepimen. Nemoci, kter vzniknou tmto zpsobem, zahrnujtuberkulzu, vechny chronick znty, alergie, aluden a stevnvedy, neurastenii (chronick navov syndrom), nervovou depresi,navu a podobn stavy slabost.

Na druhou stranu pokudje ivotn energie tla nevyven

snena, buky v tle, ktermchyb sjednocujc souhrnn sla, zanou tsvj vlastn ivot a jejich bujen vede kndorm a rakovin.Konenmvsledkem je pak stejn negativn stav tla, ale je evidentn, e pinouv tomto ppad je pesn opak pin tuberkulzy a alergi. Tovysvtluje, pro je velmi vzcn, aby lovk trpc na alergie dostalrakovinu.

Pozitivn nemoci obecn vzato jsou ty, pi kterch dochzkakutnmu postien doprovzenmuvysokmi horekami: zpal plic,angna, znt ledvin, neuralgie a vechny dal zntya zpaly, vechny

druhy infeknch nemoc doprovzen vysokmi horekami jako jsouspla, tyfus, netovice atd.


21/57

21

Dle existuj smen naruen, pi kterch pokles tlesn sly vede kestdn pozitivnch a negativnch stav. Jako pklad jsou malrie ahnisav onemocnn, pi kterch tlesn teplota alternuje mezi zvenoua snenou teplotou.

Lidsk organismus neustle usiluje o rovnovhu. Napklad pokudse nsledkem snen teploty prosted dostane tlo do negativnho stavuse snenou obranyschopnost vi bakterilnmu toku, organismus sipro svou obranu okamit vytvo velk mnostv pozitivnho proudu avznikne tak pozitivn stavvysok horeka. Nhl pevaha pozitivnhoproudu zpsob znt a pemru. Typak zni bakterie, kter senashromdily bhem negativnho stavu a tlo se zane pomalu vracetdo rovnovhy. V nkterch zvanch ppadech zntu, pot, co jsoujich bakterie znieny a premra pozitivnch proud nen ji poteba,

dojde k nhlmu nvratu do negativnho stavu; pacientova teplotapoklesne a akoliv ji vlastn pekonal samotnou poruchu, me sedostat do kritickho stavu dky nhlmu pechodu z pozitivnhodo negativnho proudu. V takovch ppadech meme pivodit pozitivnreakci napklad tm, e pacientovi dme njak ivotabudi ernoukvu apod.

Po pozitivnch poruchch se vtinou bhem zotavovn objevjet slab negativn stav. Stejn jako kdy siln a prudce vychlmekyvadlo do prava, provede nsledn kyvadlo stejn siln a prudk pohybdoleva proto, aby se nakonec mohlo vrtit do svho normlnho rytmu.

Ale pokud vdompedejdeme tomu prvotnmu nepravidelnmuvyboen kyvadla, knaruen jednodue nedojde.

Pedpokldejme napklad, e nae tlo je prudce ochlazeno podstupe normln teploty. Jeliko zkony prody pracuj slep, vzniknenegativn stav, bakterie zskaj oporu a zanou se mnoit, prodnobrann mechanismus zane vytvet pozitivn sly, dojde khorece adojde kprbhu nemoci. Pokud ale ve chvli tohoto prudkho poklesu

teploty vdomvyvineme mimodn mnostv pozitivnch energi, naerovnovha je okamit zpt, bacilynemaj anci se zat rozmnoovat ahoreky nen tedy vbec zapoteb; v takovm ppad jsme zabrnilinemoci. A o tom je jga!

Poukd ns nco velmi rozrua nae pozitivn energie zanajzskvat pevahu, okamit stimulujeme uklidujc nervov centra a takudrujeme svj nervov systm vrovnovze. Nemme dn prudknvaly krve do hlavy, nezaneme se tst, nae vyluovn lui aadrenalinu zstv normln a tak urovnvme problm tm, e si

vdom udrme vnitn klid. Vsledkem je, e si udrme zdrav avyhneme se znien dobrch vztah s lidmi.


22/57

22

Vidli jsme, jak katastrofln nsledky me mt jedno malpsychiick rozruen. A mnohem zvanj jsou nsledkydlouhotrvajcch, disharmonickch a nevyvench psychickch stav! Zlost, strach, pochybovn, zrmutek, starost, rlivost, pesimismus a

podobn emocionln stavy podkopvaj nae zdrav, ni nervovsystm, sniuj obranyschopnost celho organismu a dvaj prchodvem druhm nemoc. lzy svnitn sekrec po celm tle reagujokamit na sebemen psychick rozruen. Tyto lzy jsou sdlemjistch psychickch center a tak tvo spojnice mezi tlem a mysl.Kdy pochopme, jak dleitou roli hraj tato centra a lzyve shromaovn a rozdlovn pozitivnch a negativnch ivotnchproud, poznme jak fyzick reakce meme oekvat pi rznchstavech mysli. lovk tedy me ovldnout svoje zdrav tak, e vdom

udr d ve sv mysli.Zkuenost ukazuje, e dlouhodob starosti a neustl zkost

pedchzej tvorb kamen vledvinch, moovm mchi a lunku.Vytrval pocity strachu a dsu zpsobuj chronick stevn katary.Pravdpodobn kad zn zvlastn zkuenosti, jak mohou nastat stevnpote znhlho oku i leknut i sebekratho trvn. Dlouhotrvajcrozilen dv lovku dispozice ke vem druhm stevnch pot a pokudje psychick stav dle naruovn, pidvaj se srden pote, keov lya podobn onemocnn.

Zklamn, zhroucen nadje a nesplnn pn zpsobujpekyselen aludku a raz cestu aludenm vedm. Dlouhodob strachze smrti m siln potlaujc inek na funknost sexulnch lz.Nadmrn sexualita in lovka nchylnm ktuberkulze, co vysvtlujefakt, e nchylnost ktuberkulze je nejvy v obdob puberty. V naichkolch Hatha jgy jsme vidli, jakvn a zdnliv beznadjn ppadydoshly naprostho uzdraven za pedpokladu, e pacient byl ochotnukznit svoje mylenky a t bez pemhnnjakou dobu ivot

v naprost sexuln zdrenlivosti, piem zrove provdl cvienz Hatha jgy, aby poslil obranyschopnost svho tla. Na zpad sebn v, e tuberkulrn onemocnn vedou kpeme sexuality. Opakje ovem pravdou: smilnost a chlpnost vytvej pedpoklady protuberkulzu.

Kdyby lid Zpadu udlali statistiky na to, jak psychick stavypedchzej jakm nemocem, brzy by doli ktomu, co Hatha jogni u jideset tisc let a sice, e kad nemoc, vetn infekc, m svj pvodv psychice. Vyrovnan astn lovk m obranyschopnost, kter mu

dv slu odrazit jakoukoliv infekci. Je imunn proti nemoci, protoe jeho


23/57

23

dokonal rovnovha pozitivnch a negativnch ivotnch energi porazjakkoliv tok.

Hatha jogni nepouvaj chemiklie nebo farmaceutick ppravky,aby pekonali bakterie. Vd, e takov snaha je zcela zbyten. Pokud je

v dsledku psychickho stavu pacientova obranyschopnost nzk,bakterie si znovu najdou svou cestu nebo se objev jin bacily a zatona pacienta odnkud jinud a nemoc nebude tak nikdy tmto zpsobemlby skuten pekonna. Jogn pedchz nemoci tm, e udrujerovnovhu mezi ivotnmi proudy; nebo pokud ji rovnovha bylanaruena a nemoc udeila, vyrovn v sob oba protichdn ivotnproudy a tm umon organismu, aby zahnal sv mikroskopick neptelevlastnmi silami, ani by musel pout lk. Nejlep na celm je, euzdraven dosaen tmto zpsobem je trval!

Na tomto mst si dovedu dobe pedstavit, jak se nkte teniptaj: A co kdy kousnu do tvrdho chleba a vylomm si zub? M i tohlepsychickou pinu?

Moje odpov je jednoznan ANO! Mysl se astn na ivot tlaa ovld jeho funkce skrze nervov systm. Nervov systm zase ovldfungovn lz svnitnmi sekrecemi na mnoha mstech v tle. lzyvytvej hormony a tato tvorba je tak pmo zvisl na psychickm stavujednotlivce. Je fakticky znmo, e obsah vpnku vnaich kostech ansledn tvrdost a odolnost naich zub jsou zvisl na mnostv akvalit hormon kolujcch v na krvi. Pokud je zub slab a kehk,zkladn pina tohoto stavu je psychick.

A co nehody? Co teba kdy nkdo spadne ze schod a zlme sipr kost? M to snad tak psychickou pinu?

Ano! Piny nehod jsou zakoenny v psychick innosti, kterprobh na hlubokch rovnch naeho podvdom. Kad nehoda jeurit forma trestn sebe sama: nebo kad rozhodnut, kad pohyb akad in vychz znaeho nitra. Skutenost, e nkdo, kdo proel po

jednom schoditi stokrt nahoru a dol, ani by zakopl nebo zavrvoral,a najednou na nm spadnul, je vsledek nevhodnho pohybu a m svpsychick piny. Latentn sla podimujc hluboko vnaem podvdom,vystel protichdn impuls do naeho nervovho systmua tm zpsob,e mme patn reflex v nepravou chvli.A pak bum bc a ne senadjeme, leme na zemi!

Trestn sebe sama! Jakmile si uvdomme tento zkladn fakt,osvobodme se jednou provdy od jednoho velkho zdroje lidskhostrachu strachu z nehod. A u nikdy nebudeme marnit drahocen as

sebeltost: protoe ve chvli, kdy se bouchneme do lokte, kousneme dojazyka nebo zaijeme njak jin druh nehody, mal i velk, zeptme se


24/57

24

okamit sami sebe: Za co se na sebe zlobm? A zhloubky na dueuslyme odpov

Hatha jga ns u, e meme a musme sami vylit svnemocn tlo, protoe my sami jsme nemoc zpsobili. Uitel nm me

pouze pomoct zjistit, co je patn a pro. Pak je na ns, abychom seznovu uzdravili, neboBT ZDRAV JE POVINNOST!

Zdrav zan tm, e se naume sprvn dchat. Abychom sedostaten mohli vyjdit o dleitosti dechu a dchn, museli bychom otom napsat celou knihu. Z hlediska samolen se proto musm spokojits tm, e vm eknu, e nejdleitj faktor vudren rovnovhy mezipozitivnmi a negativnmi ivotnmi proudy je dchn sprvn dchn!Dchn nen nic jinho ne stl a pravideln stdn dvou ivotnch

proud. Kdy se nadechneme, dvme tlu pozitivn nboj; kdyvydechujeme, tak negativn. Kdy vdom dme svj dech, memeovldat a dit tvorbu a tok tchto dvou energi. Kl ksebekzni asebeovldn je proto ovldn dechu. Stav na mysli a nae dchnjsou tak zce spjat, e jeden me ovlivovat druh a naopak.Sebemen emocionln rozruen m okamit efekt na kvalituorganismu a rytmus dechu. Na druhou stranu pokud vdom zmnmesvj vzorec dchn, meme mocn ovlivnit svoj mysl. Hlubokmpravidelnm a pomalm dchnm meme napkladokamitdoshnout naprostho klidu uvnit sebe samch, i kdybychom byliuprosted zmatku a hnvu. Pokud dchme pomalu, nememe serozlit. Ale rychl, uspchan, nepravideln dchn sta samo o sob bez jakhokoliv dalho vlivu abychom v sob vyvolali neklid anevolnost. Kolik dobra a vhod me pinst tato znalost vem tm, ktevdom vyuij monosti skrvajc se v tak prost kadodenn zleitostijako je dchn! Ten proslul klid a sebeovldn vchodnch lid,obzvlt pak jogn, jsou zaloenyna vdomm ovldn dchn.

Dosaen dokonalho ovldn tla je zaloeno za prv naznalostech starch tisce let o psoben sil vlovku a za druh napoctivm provdn cvik vyzkouench a potvrzench stovkami generacjogn. Povtinou se tyto cviky skldaj zpasivnch poloh tlav kombinaci s ovldanm dechem, soustednm mylenek a vedenmvdom. Dokonce i zde na Zpad, kde vldne nepirozen shon, kter jesoust kadodennho modernho ivota, maj tato cvien extrmndobr vsledky. Jsou snadn a lehce se provdj.

Nejdleitjze vech cvien Hatha jgyje dosaen naprostho

odpoinku a uvolnn. Zpadn lid u ani nev, co naprost odpoinekznamen. Neum u zcela uvolnit sv tlo vetn vech jeho sval a


25/57

25

nerv. Jsou vneustlm stavu napt. To je velmi kodliv, protoejedin zpsob, jak opravdu dobt nae baterky, je to, e pln uvolnmesv tlo a vechny jeho sti. Hatha jga ns u, e jen pr minutstrvench jednm cvienm zahrnujcm soustedn vdom uvolnn se

rovn nkolika hodinm spnku. Vdom nechme i ty posledn svaly anervy leet ochable na podlaze, zatmco vedeme sv vdom zptk prvotnmu zdroji do Ja zaijeme naprost mr a klid v nssamch. V tomto dokonalm mru se nae nervov centra dobij erstvouivotn energi a obnov se nae obranyschopnost.

Zdrav je nejcenj vc, kterou lovk m. Dnes je nae potebazdrav jet vznamnj. Rod se nov svt a my stojme na jeho prahu.Tento nov svt bude takov, jak si ho lid udlaj. Pouze zdrav lidmohou postavit zdrav svt. Prvn a nejdleitj pedpoklad proto, aby

byl lovk zdrav, je chtt bt zdrav.V dnen dob nemme as btnemocn a hledat ostatn, kte by nm pomohli. Chceme se vyhnouttomu, abychom se stali pt bu sami pro sebe nebo pro ostatn,piem si uvdomujeme, e musme posbrat vechny sv sly aspolen pracovat na velkm kolu vytvoit sprvn nov svt. Sbopomoc chceme postavit lep, astnj a zdravj svt zaloen naprincipech spolen cty a pochopen.

Nauili jsme se, jak lid zskvaj nemoce dky silm, kter v nichpsob, jak si kad zns me vytvoit siln a zdrav tlo. V duchuopravdov lsky a dobr vle ukazujeme cestu k tomuto cli, aby sekad jednotlivec mohl stt zdravm, uitenm lenem vnov rodinlovka pocelm svt!


26/57

26

3JAK SE STT JOGNEM

Hluboko v dui kad iv bytosti se skrv neuhasiteln ze po

absolutn svobod.Od prvn chvle, kdy lovkpoprv otevel sv oi zde na Zemi, bylnespokojen, protoe ctil, e je vznm okolnost svho ivota. Jeneastn, protoe neme dlat ve, co chce, je nespokojen se svmischopnostmi, protoe je neumpout tak, aby se osvobodil ze svhovzen. Tou po neomezen nespoutan nekonenosti. Chce ltat, chcese pohybovat v prostoru bez zbran voln jako ptk: tou po tom, abybyl dokonale voln.

Tato touha po svobod se projevuje jak u tch nejprimitivnjch

rovn lidskho ivota, tak u tch nejpokroilejch, nehled na to, jestlisi to dan jednotlivec uvdomuje i ne. Jeskynn mu, kter si vyrobil kyj,aby rozil svou moc, a lovk dnen doby, ktervyuv vechvymoenost vdy a technologie, aby zvil sv pohodl a doshl svchcl oba nevdom tou po svobod. Protoe vak lovk nehledsvobodu na tom jednom jedinm mst, kde j me nalzt, upad stlehloubji a hloubji do otroctv. Dokonce i n nekonen hon za penzi amoc vychz z pesvden, e penze i moc nm pinesou svobodu, pokter taksilntoume. To, eho pak doshneme, je pesn opak.Promarnme cel svj ivot honbou za penzi, moc a postavenm; apromarnme veker sly svho ducha tm, e vymlme zpsoby acesty, jak bychom vyuili sv blin a jak bychom je inn zatlaili kestran, pokud nm zk cestu. Potom, kdyse nm poda zskat jmn,se stvme otroky svho bohatstv a postaven. Hodme pes palubuvechny sv vnitn hodnoty a zcela znime ivot sob samm a vemkolem ns.

Kdy se rozhldneme kolem sebe vkadodennm ivot, vidme,

jak moc lid trp v okovech, kter si pro sebe sami ukuli, i pestoe jsounaplnni touhou po svobod. Ale i sama tato touha vytv stle novokovy na jejich nohou.

Je tedy vbec njak monost, aby se lovk osvobodil?Ano, skuten je! Ale musme se nejdve osvobodit od sv osoby,

protoe tojsou prv nae pn a touhy hluboko vns, kter ns drv otroctv.

Jen kdy se od nich osvobodme, meme doshnout dokonalsvobody!

Jedin skuten a dokonal svoboda existuje pouze tam, kde nenvbec dn touha!


27/57

27

Bt osvobozen od touhy znamen bt osvobozen od magie klamumaterilnho svta. Absence touhy nm otvr oi a posouv n helpohledu ze zem vzhru.Umouje nm bt objektivn a soudit ve nazklad pravch hodnot. Bt osvobozen od touhy znamen bt

osvobozen od utrpen, protoe veker utrpen vznik znesplnnchpn. Bt osvobozen od touhy znamen bt zachrnn ped smrt,protoe neustl, zdnliv nekonen cyklus zrozen a umrn skon,jakmile pestaneme bt taeni zpt do materilnho svta svmi touhami.V tu chvli jsme schopni si vychutnat nekonenou svobodu, kter stojnad asem a prostorem. Je mon to zat u vnaem fyzickm tle;nebo pestoe nae tlo pat fyzickmu svtu, nae vdom se mepovznst na rove duchovn vemohoucnosti a vevidoucnosti a zcelas nimi splynout. Kdy toho doshneme, spln se nm biblick slib: On

sm, jejich Bh, bude s nimi, a sete jim kadou slzu s o. A smrti jinebude, ani alu ani nku ani bolesti u nebude

lovk je skvle navren nstroj na projeven ducha v materilnmsvt. Akoliv jeho tlo pat hmotnmu svtu, je jeho lohou doshnoutsvm vdomm nejvych duevnch sfr a velk vn pravdy, ktertam nelezne, pak pinst dol za zem a prakticky je zde vyut. Tragdielidsk existence zan vechvli, kdy lid ztrat vidinu vyho cle svhobyt a zanou se ztotoovat stlem a jeho touhami.lovk zapomn,e jeho J je duchovn a nesmrteln a e je soust nekonenho vntrvajcho byt, kter oivuje cel vesmr. Kdy se ztoton se svm tlem,pestv bt pnem tch ohromnch prodnch sil, kter psob v jehotle; naopak se stv jejich otrokem, zakotv se hluboko v hmotnmsvt a ene se do nejuboejho otroctv. Jak bible jasn vysvtluje:Kde je v majetek, tambude i vaesrdce.

Dokud ns nae pn svazuj khmot, nememe bt voln; jsmevzni zemsk sfry. Vsledkem je nespokojenost a smutek, protoe vesv slepot se oddlujeme od jednoty vesmru, stranme se a izolujeme.

Oddlenm se od jednoty svesmrem sniujeme svoji slu a sklouzvmedo stle vtho trpen a bolestn przdnoty samoty, dokud konennejsme pinuceni vyhledat pomoc. Ale i zde asto dlme chybu:hledme pomoc zven msto toho, abychom erpali znevyerpatelnchzdroj sly uvnit ns samch.Tyto vnitn prameny energie jsoudostupn uvnit kadho z ns, jsou na dosah ruky, ale pro prmrnholovka jsou nedosaiteln, protoe se nachz mimo sfru vdom.Nkdy se stv, e obyejn lid objev sv vnitn tvoiv sly a pak jepouij kbelskm elm. Msto toho, aby je vyuili na pozitivn a

tvoiv cle, pouij je ke znientoho, co ped nimi vytvoili velcmyslitel a vdci pro blaho lidstva.


28/57

28

V cel historii lidskho konn na zemi narozen kadhoduchovnho velikna vdy pedznamenvalo zatek velkho duchovnhorozvoje. Meme sledovat vzestupy velkch civilizac a nboenstv, kters nimi pily. Tyto civilizace doshly vysok rovn a zaily obdob

oslnivho rozkvtu, kter pak bohuel vdy bylo nsledovno obdobmpadku, rozkladu a destrukce.Existuje ovem jedna st svta, kter byla dky svmu

jedinenmu umstn ochrnna ped vvojem djin. Tou st jsouHimalje. Se svmi tycmi se vrcholky, kter doslovn tvo stechusvta, svmi gigantickmi rozmry, svm nevldnm podnebm a svouneproniknutelnostabychom zmnili alespo pr faktor, kter zde hrajroli nejsou Himalje mstem, na kterm by se bnm zpsobem mohlyodehrvat djiny.Ale prv ztohoto dvodu je toto msto o to

phodnj pro poustevnky, ktezde obvaj nesetndol a jeskyn.Himalje jim nabz prodn ochranu od zvdavch, vetench asldivch dav. Po tisce let se do tchto hor stahovali lid, kternezajmal vnj svt a jeho povrchnost. Jejich pozornost vdy byla aneustle je zamena na podstatu vc, na podstatu samotnho ivota.Odpradvna se tito poustevnci soustedili na tajemstv lovka a ivota ana sv cest za poznnm se prodrali stle kupedu a vzhru, dokudkonen neobjevili smysl ivota.A dky jejich nenavn vytrvalosti se jimzjevila nejvy pravda; stali se osvcenmi, porozumli ivotu a pochopilinejzkladnj pinu. Ped nimi se otevela cesta, kter vede venz utrpen ke svobod, ke tst, knekonen blaenosti. Protoe siuvdomovali, e kad me, a jednou bude muset, doshnout tohototrvalho tst, a protoe jim bylo lto trpcho lidstva, zaali uit trpc aukzali jim cestu ke spse, knaprost a dokonal svobod!

Kdy se vydme pokoit horu, meme jt nkolika cestami. Nktelezci si zvol pozvolnou klikatou cestu, protoe nemaj dost fyzickch sil,aby zvldli strmj stezku. Jin zvol tu strmou jako zkratku, kter jim

uet as. A nkte se dokonce rozhodnou pro tu nejkrat, nejpmjcestu a plhaj pmo po skalnch zdech, aby doshli svho cle vco nejkratm ase.

pln stejnm zpsobem meme postupovat smrem kvysokmuvnitnmu cli, meme jt rznmi stezkami podle svch fyzickch,duchovnch a psychickch monost. Velc uitel vypracovali mnohorznch systm tak, aby dosaen tohoto cle bylo mon pro kadho.Tyto systmy zkracuj nai cestu a pokud se jimi dme, doshnemesvho cle rychleji.

Obecn nzev tchto systm je jga.


29/57

29

A velk uitel a mistr, kter doshl tohoto cle tmto zpsobem, senazv jogn.

V Indii je zcela bn, e lovk nhle opust svj domov, oblknesi lut roucho poutnka a vyd se hledat svho mistra. Takov lovk

doshl rovn, na kter u tou pouze pochopit smysl ivota. Chce tjen pro samou podstatu it a nepro kadodenn udlosti a zitky, kterhluboko v sob jen skrvaj skuten smysl ivota. Takov lid jsouodhodln hledat a doshnoutopravdov vnitn skutenosti ivota;povauj ten n pozemsk ivot za pouhou pleitost otevt oi avnmat podstatn. Je to jako st pbh se vemi jeho radostmi astrastmi, kter byl napsn pouze za tm elem, aby teni pedal uvnitskryt nvod. Ale pro by nkdo, jeho oi jsou ji oteven, potebovaltento pbh? To, co chce, je ir nah pravda bezpkras! Nechce u

pltvat svj as zbytenostmi.Slavn indolog Dr Erwin Baktay byl oitm svdkem nhl zmny,

kter postihla jednoho vznamnho Inda bhem loveck oslavy nausedlosti Maharaja v Patiale. Tento indick mu byl tak hluboce okovanpi pohledu na zrann zve, kter ped nm umralo, e odloil svoupuku a v tichosti odeel, aby se vnoval po zbytek svho ivota jze.V Indii se nikdo nesna brnit takovmu lovku, protoe kad v, evnitn osvcen ho pivedlo na tuto cestu. Dokonce ani lenov rodiny,kter takov lovk opust, netruchl nad jeho odchodem; naopak, dvajmu sv poehnn.

Stejn bn je, e se lovk vyd na poutn cestu, protoe pijaltelepatickou zprvu od velkho mistra, velkho jogna, ve kter je musdleno, e nastal as, aby se piel uit, hledat a najt to, po em jehodue tak siln tou. Takov telepatick zprva nen vplod fantazie, aleskutenost zaloen na prodnch principech tak jasnch asrozumitelnch jako jsou ty, dky nim vyuvme bezdrtovho penosuzprv a rdia. Tak mylenky maj svou vlastn vlnovou dlku, svho

vyslatele a pjemce kdekoliv na svt. Kdy se v meditaci naladme nasprvnou vlnovou dlku mylenek vyslanch velkm uitelem,automaticky s nm naveme kontakt. Lid na vysok duchovn rovnijako jogni, riiov a mahrdov pen silou sv mysli mylenky,kter jsou neobyejn pronikav a maj neuviteln rozpt. Ze svhohorskho domova pen sv zprvy tm, kte jsou dostaten zral nato, aby pochopili podstatu ivota

Kdokoliv usly uitelovo voln, jej nsleduje pevn a odhodlan,pipraven strpt jakkoliv strdn. Opust vylapanou cestu a bezpe

zaitho zpsobu ivota a odvn se vrhne do velkho neznma, kterse ped nm rozprostr, aby siproel zkoukou a zvtzil nad asem a


30/57

30

prostorem. Jeho clem je vdom pekonat tlesn svt a dobt pokladyduchovnho svta. Jak putuje od vesnice kvesnici, zastavuje se naschodech chrm, aby si odpoinul spolu sostatnmi hledai pravdy. Tivzdlanj mezi hledai studuj indick prastar posvtn knihy, vdy,

upanidy a stry; a jakkoliv se to me zdt zvltn, tak bibli a korn.V tichosti lesa se n poutnk setkv spoustevnky a od tchtomoudrch lid se u rozumt tajemstv ticha a samoty. Pronik hloubji ahloubji do nedoten prody. Jak hled svho mistra, leze v a v dohor, kr po zemi, kter se jen zdkakdy dotkne lidsk noha. Prochzstrdnm, zkoukami a pokuenm, j bobule a konky, dostv se doblzkosti divokch zvat, klest se zdnliv neproniknutelnm porostem adl nsleduje neviditeln hlas, kter ho ksob neodolateln vol. Potom,zcela nhle, kdy u je na pokraji sil, ztrc nadji a pomalu to vzdv,

nalezne jognskou osadu skrytou hluboko v lesch. Radostn spch, abyse setkal se svm mistrem, kter ho s lskou pijme jako novho lenarodiny. Pak zan jeho zasvcen.

Tento druh osady, kde je velk mistr obklopen nkolika svmi ky,se nazv aram. ivot zde je velmi prost. Poustevnci znajstudnicipoklad lesa, kde se hojn nachz rostliny, koeny, houby a divok med.Me se to zdt zvltn, je to ale nicmn pravda, e tito lid ijv nejvt civilizaci a duchovn kultue. Kadodenn koupel a systematickduchovn cvien zajiuj fyzickou a psychickou istotu. Pro tyto lidi bybylo velkm ponenm, kdyby se museli vrtit do takzvanhocivilizovanho mstskho ivota.

Cel prosted je svat, posvcen a napomhajc meditaci.Duchovn vyzaovn vysokch duchovnch mistr, ktezde ij, udrujev bezpen vzdlenosti nkolika mil vechny vetelce, obzvlt ty, kteby bezohledn niili ivoin svt. Vybaveni vysokou sensitivitou titojogni dok ctit i na mle daleko, kdy se nkdo bl. Tuto citlivost sivyvinou pravidelnm cvienm. Mezi zvaty je tato schopnost docela

bn. Napklad opice doke vyctit blcho se hada nebo tygra naneuvitelnou vzdlenost. zniv zvata ct ptomnost vody na nkolikmil daleko a b kupedu, pes kopce a dol, aby utiilasvoji ze.

Tak jogni maj takdobe vyvinutou citlivost, e vd, kdy senkdo bl, a tak vd, zda-li je tato nvtva vtan i nevtan. Pokudje nevtan, vylou hypnotick zen, take lovk, kter se knim bl,sejde ze sprvn cesty vedouc karamu, nebo spat vysok tes ivodopd na mst, kudy by ml jt. Vetelec nem sebemen tuen, etes nebo vodopd, kter ped sebou vid, je pouh iluze, kter vbec

neexistuje v objektivn realit, a tak by ho nikdy nenapadlo, aby se


31/57

31

pokouel jt dl tmto smrem. Takovmto zpsobem si aram udrujesvj mr a istou atmosfru.

Zde v lese ij lovk a zve vdokonal harmonii a zkony dunglejsou vemi psn dodrovny. Nov k se nejdve nau jazyku zvat.

Mus se nauit jazyk had, tygr, leopard, gepard a dalch zvat, abyse vyhnul tomu, e ho roztrhaj na kusy nsledkem jeho ignorance.Dokonce i evropt ci tomohou dokzat a dokazuj. Kad coul zem,kad stblo trvy, kad rostlina, kad kousek prody napln dui tch,kte nkolik letili vjognsk osad. A ti se pak ct vjednot s celmvesmrem!

Pedstavme si situaci takovho novho ka, kter za sebou prvzanechal hektickou innost krys zvod dnenho civilizovanhosvta.

Kdy se nyn posad, aby se soustedil na vnitn mr, tisce a tiscedojm zjeho minulosti zanaj vyplouvat do jeho vdom a nedopvajmu klid. Jak se jeho vdom roziuje, cel situace se nelep, ale naopakzhoruje. Jeho neklid vlastn narst, protoe svt, kterle za oponoujeho vdom, se zan drt do jeho vdom mysli. Ve skutenostivechny jeho vzpomnky od narozen vci, kter u dvno zapomnl av sob pohbil znovu oij a bou vnm takovou silou, e m pocit, eje znovu zav vechny najednou.

Toto je ta nejt fze. Nov uednk se mus vypodat se vemisvmi vzpomnkami, zpracovat a strvit vechny sv dojmy tak, abyneml pocit, e jeho pedchoz ivot je ada osobnch zitk. Vechnyudlosti jeho ivota, a u dobr i patn, mus bt vyjasnny avykrystalizovny do zkuenosti. Kdy se za nimi ohldne, vechny klovmomenty jeho ivota mu mus pipadat jako pleitosti nauit se njakzkouce. Za samotnmi individulnmi zitky mus rozpoznat piny asly, kter ho vedly stle bl kcli. Tyto piny a sly vyvinuly jehoschopnost rozliovat a probudily vnm touhu vymanit se ze svtskho

ivota, setst ze sebe sv pouta a doshnout plnho a dokonalhoosvobozen do NEKONENOSTI.Kdy se bhem tohoto procesu psychickho a duchovnho trven

dostal a do fze, ve kter povauje kadou vzpomnku pouze zapleitost zskat novou zkuenost tak, jako kdyby se ta vc stalankomu jinmu potom u nen svzn tmito vzpomnkami, protoejejich vztah kjeho osob pestal existovat. Tyto vzpomnky bylyoddleny od jeho vdom. Strvil je a transformoval. U ho dl neru. Atak nov jognsk k nebo tak la, jak se mu k doshne

vnitnho mru. Vstoupil do jednoty spraprodou a jej svrchovanost,doshl svatho mru.


32/57

32

Nyn se me zat soustedit na energetick centra, kter se vsanskrtu nazvaj akry. Krok za krokem se mus nauit je ovldatpomoc svho vdom, tzn. pomoc sv vdom vle. akrami mme na

mysli energetick centra v duchovnm tle kadho lovka; nachzej sev nervovch centrech tla. Vsouasn fzi lidskho vvoje je vtinaaker vlatentnm stavu, obzvlt ty, kter propjuj lovku magickschopnosti. Nsledn se nepouvaj ta nervov centra, s ktermi jsoutyto akry spojen. Nedvn vzkumy zpadn lkask vdy do uritmry objevily nervov centra skryt v naich tlech, kter jsou pipravenafungovat, ale kterjsou latentn. Zpadn vdci ovem zatm nezjistili,kemu tato centra jsou a jak mohou bt aktivovna.

Po tisce let znali vchodn jogni tajemstv tchto aker a velk

uitek, kterjejich funkce mohou pinst. S laskavou oddanost jsouochotni uit sv blno nedocenitelnch monostech, kter v sob maj.Ale protoe je naprosto nezbytn, aby bylo pochopen aker dosaenopmou zkuenost, me bt jejich existence dokzna pouze tm, ktejsou ochotni obtovat as a trplivost, je jsou ktmto pokusmzapoteb.

Vchodn lid si ji dvno zvykli na to, e se zde na Zpadsetkvaj s pochybovanost a vsmchem, kdy mluv o silch, ktermohou bt ve skutenosti ovldnuty kadm, ale jejich zkladn principylid na Zpad stle nechpou. Nesetnkrt pedvedli velc jogni v Indiisv schopnosti za elem vdeckho vzkumu. Vsledkem vtinou bylo,e zastnn zpadn vdci, neschopni si vysvtlit zzraky, kter seodehrly ped jejich oima, to cel oznaili za njak druh ern magie auinili zvr, e je jogn oklamal njakm svm chytrm trikem.

Mezi mentalitou vchodnch a zpadnch lid je jeden zkladnrozdl: zpadn lovk nev ve vci, na kter nen zvykl; ani by cokolivzkusil nebo s tm experimentoval, zavrhne ve mahem jako nemon a

smn. Vchodn lovk nikdy netvrd, e je nco nemon, a zdr sesoud a pochybnost, dokud to sm nevyzkou. Pokorn pipout, e jetoho jet mnoho, o em lovk nev, a povauje to za dostaten dvodke sv opatrnosti zavrhovat nov vci jako nemon.

V pednce, kterou ml v Chicagu v roce 1890 velk jogn SwamiVivekananda, pednesl skutensti o jze tak, jak je sm poznal, a mezijinmi vcmi zdraznil, e lovk m nervov centra, pomoc kterchme konat vci na dlku a poslat nebo pijmat telepatick zprvy.Vysvtlil, e toto se dl pomoc zen podobnmu elektrickm vlnm,

kter lid vyslaj a pijmaj, ani by mezi sebou mli fyzick kontakt.Zpadn uenci, kte ho slyeli, se vysmvali jeho slovm a odmtali vit


33/57

33

emukoliv, co ekl, nebo vem bylo naprosto jasn, e elektina nemebt penena bez kabel i drt. Ale bhem dalch padesti let sivichni uvdomili, e ten velk jogn ml pravdu.

Swami Vivekananda vdl, e tyto vci jsou skuten, protoe je

sm zail, ale evidentn by bylo pli oekvat, e by zpadn vdci mezijeho posluchai sami vyzkoueli to, o em on mluvil, a vnovali by tomunutn as a trplivost. Je vdy mnohem snadnj vysmvat se emukoliv,emu lovk ve skutenosti nerozum. Stejnm zpsobem jsou i dnesjogni ochotn pedvst pod nejpsnjm vdeckm dohledem, e lovkdisponuje schopnost vdom opustit sv tlo a opt se do nj vrtit.Vchodn lid se rod a jsou vychovvni uprosted takovchto jev anepijde jim na nich nic divnho nebo neobvyklho.

Jet jako dt jsem jednou pozoroval ebrka, kter si zskval

svou almunu od lid tm, e jim pedvdl ty nejpodivuhodnj vci. Potom, co vystril svj jazyk, jak nejvc mohl, ho rozzl ostrm noem. Byljsem zden, kdy jsem jasn vidl, jak je maso jeho jazyka na cry.Byla vidt i vnitn struktura jazyka a dokonce i ilky. Potom si prkrtpes jazyk pejel pravou rukoua svtediv se! Rna okamit a zcelazmizela tak, e nebylo vidt jedin jizviky.

Bel jsem hned za svm otcem, kter byl lkaem, a zeptal se ho,jak je to mon.

Synu, odpovdl mi otec, na tom nen nic zvltnho. Proceshojen je naprosto normln, ale ten ebrk v, jak dostat sv tlo dojinho asovho rytmu. Trvalo miliony let, ne se malik jednobunnprvok vyvinul do plaza, ptka, savce a nakonec do lovka. Pesto lidskembryo projde tmto celm evolunm procesem vkrtk dob devtimsc mezi poetm a narozenm. Kontinuita je vdy ptomna v procesuvvoje. Proda nikdy nepeskakuje, aleje mon znan snitas, jehoje na dan proces zapoteb.

Mysl vtz nad asem a prostorem, nebopochz od Boha a je

vn. lovk disponuje schopnost ovldat as pomoc sv vle, zrychliti zpomalit dan proces jako teba uzdraven, kter jsi prv vidl.Stejnm zpsobem se me stt lovk pnem nad prostorem, kdy sivyvine sv telepatick schopnosti. Me se vrhat (projektovat) sem atam, kdykoliv a kamkoliv se mu zachce. Uvznn lovka vase aprostoru me skonit u zde na zemi.

Jogni ovem nemaj za cl probudit akry, aby jimi mohli konatfyzick fenomny. Ty jsou jen vedlejm produktem probuzen tchaker, ktermi se daj spustit do chodu duchovn sly. Jognsk uednk

probud tyto akry pomoc specilnch cvien a nau se je podrobit sv


34/57

34

vli. S pokrokem ka se souasn vyvj i jasnozen a jasnosluch a dalrzn do t doby latentn duchovn schopnosti.

Dleitou vc je rozit vdom. k se u bt pnem vech svchmylenek, pocit, pohyb a dokonce i pohyb jeho vnitnch orgn.

Kdy poznal pinu tchto sil, me se jich zmocnit pmo u koene avst je svou vlastn vl. Jak pokrauje jeho vvoj, je schopn ovldattak produ. Sly, kter psob vlovku, jsou tyt sly, kter psobv prod vude kolem ns, a ti, kte snimi dok manipulovat uvnitsebe samch, tak vd, e mohou tysam sly ovldat vn sebe,v prod. Jedn se o tvoiv sly a m je lidsk vdom bl absolutnu,tm vc se lovk stv pnem nad tvoivm principem.

Tento stupe vvoje je mon pro kadho, akoliv se pro vtinulid me zdt nedosaitelnm, protoe obecn plat, e lid nejsou

ochotni ovldat sv fyzick vn ani na krtk as, a tak bezohlednmrhaj tvoivmi silami, kter se v nich projevuj.

Ale jogni nejsou z kamene. Bylo by velmi nesprvn se domnvat,e jga je praktikovna pouze lidmi, kte jsou pipraveni upt si vivotvechny dobr vci. Prv naopak! Jogni chtj mnohem vc ne svttlid. Oni chtj VECHNO! Chtj samotn ivot, nesmrtelnost, dokonal anekonen tst! Nespokoj se jen sst; chtj vechno! Svtsk moc,smysln rozko, svtsk tst vechno to je pomjiv, je to pelud,sen, z kterho se dve i pozdji probudme. N duch, kter tou btnekonen a nesmrteln, me bt uspokojen pouze nekonenost,nebo ta je sama nekonen!

V dnm ppad bychom si nemli pedstavovat, e jogni jsoulid zjinho svta skyselmi oblieji. Jsou to jen mui a eny, kte bylivyleni ze vech psychickch a fyzickch nemoc zcela zdrav lid!Pekonali veker pozemsk pote, problmy a trpen. Jsou prostihokosti, rann jeitnosti, falen pchy, ctidosti, rlivosti aneukojen touhy po bohatstv. Tak pro by mli bt natvan nebo

kysel? Jeliko dobe znaj celou stupnici lidskch slabost, maj ndhernsmysl pro humor a dky jejich slunen ntue znich sl ist radost atst na vechny kolem nich.Kdy si velk indick svtec Ramakrinaviml, e nkte jeho ci se tak vehementn sna bt svat, e pitompestvaj vypadat astn, ekl jim: Dti moje, nezamujte kyselost zasvatost!

Ve vech dobch a na vech mstech zstv jga stejn. Protoeje zaloena na nemnnch zkonech prody, jej systm se d aplikovatjak na Zpad, tak na Vchod. Zdvod fyzickho a psychickho zdrav

se vude na svt provd stejn cvienHatha jgy a to i stejnm


35/57

35

zpsobem. Ale lidi, kte doshli pokroilho stupn jgy a stali se takjogny, lze dnes najt pouze vjimen v Indii a Tibetu.

Vdy byli a budou hledai pravdy, kte kdy usly vnitn hlas,opust sv domovy v Indii nebo kdekoliv jinde na svt a vydaj se

nsledovat toto vnitn voln. Pralesy a tyc se Himalje jsou tminejvhodnjmi msty pro koly jgy. Pro lidi, kte ovldli sv tlo, searam stane domovem, kde mohou t podle pravidel jgy.S nekonenou trplivost a vytrvalost cvi sv cvien, dokud se konenjednoho velkho dne nezhrout svazujc zdi lidskho vdom a oninezaij blaen splynut snekonenem. Po tom, co byli petvoeni zesmrtelnk na nesmrteln, odevzdaj se slub svtu ve svatm jmnulsky, moudrosti a pravdy.

Je to prce na mnoho let, aby lovk doshl tohoto stupn, ale as

pro tyto vysoce smlc lidi nehraje dnou roli. Vd, e na jognskcest nen dn krok uinn zbyten. eho nedoshnou v tomtoivot, to se jim podav ptm, pokud den za dnem dlaj ve, comohou, aby doshli naplnn svho cle.

Jako mlad dospvajc chlapec jsem se dostal pod veden jednohovelkho mistra. Proil jsem sv dtstv vnekonenm utrpenzpsobenm adou nemoc a nebyla skoro dn nadje, e se nkdyuzdravm. Mj mistr, Mohan Singh, m vzal do lesa, kde ms nekonenou trplivost a lskou zaal uit. Ukzal mi, jak mohu poslitsv tlo a sm sebe zcela pomoc vedenho vdom, ani bych muselzatovat sv slab srdce rychlm gymnastickm cvienm. Takovcvien bych byl stejn nezvldl provdt. Mj mistr m nauil vnitnvznam jogistickch cvien, jak uinit tlo vdomm, a tajemstv ptee,jak dostat pozitivn a negativn sly do rovnovhyjednodue eeno,nauil m, jak zskat dokonal zdrav, piem m stle hloubjizasvcoval do podstaty duchovnho ivota.

Zaal jsem se seznamovat svnitnmi mystrii sebe samotnho a

svta, zaal jsem chpat to bosk nesmrteln J a vit si jehobjenho pbytku a nstroje lidskho tla. Mj mistr mi ukzalzzraky prody a pivedl m na cestu vedouc knaplnn a spse. Vdyna nj budu myslet snekonenou lskou a vdnostza to, e pi mnstl jako otec v tkch fyzickch a duchovnch zkoukch, ktermi jsemse musel probojovat jako kdokoliv jin, kter trv na dosaen vnitnhomru. Ulechtile mi pomhal, abych nalezl zpt sm sebe, a ukzal mi, ejedin cesta ke svobod je ta, e lovk peroste sv fyzick vn adoshne jednoty se svm boskm duchovnm J. Nen zvisl na nikom

a na niem, jako slunce, neoekv pomoc od nikoho a nikomu nen


36/57

36

povinnen, on sm je jedin nekonen pramen ivota: Vzken,nesmrtelnost, sm ivot.


37/57

37

4JGA VDNENM EXISTENNM BOJI

Zanu tm,e vs podm, abyste m laskav nsledovali na malou

exkurzi do vesmru. Pedstavme si, e jsme v nekonen przdnotvesmru. Nemme dn tlo. Jsme pouhm okem, kter se me dvatneruen vemi smry. Neexistuje zde nahoe i dole, dopedu idozadu. Nen tu dn bod, od kterho bychom mohli vbec vnmatnjak smr. Jen przdnota przdnota temno a ticho!

V tto przdn nicot se znieho nic objev vdlce mal svtelnteka, kter pomalu roste, zatmco ji pozorujeme. Pomaliku se stv takvelkou, e jsme schopni si vimnout, e se jedn o kouli, kter se tokolem sv osy a pibliuje se knm dechberouc rychlost. Ta koule se

stle zvtuje, a nabude gigantickch rozmr a prosvit kolem ns apak znovu zmiz v temn przdnot.

Tato gigantick koule, kter prv prosvitila przdnotou vesmruje nae Zem!

Ve vesmru nejsou dn dopravn znaky, dn kolejnice, nakterch by Zem mohla jet, vbec nic, co by nm ukazovalo trasu,kterou Zem mus obhat.Me se zdt, e kolem ns proltla, ani bysledovala pedem uren smr. A pesto vme, e trasa Zem stejn jakovechny jej sebemen pohyby jsou ureny neobyejn pesnmimatematickmi, fyzickmi a geometrickmi zkony. Sly, kter vyzauj zevech rznch mst vkosmu smrem kZemi a ze Zem ven do kosmu,udruj Zemi na svm mst a nesou ji dl po jej obn drze. Ani jedenjedin pohyb se neuskuten nhodou. Ne! Nemnn zkony, kterpsob od zatku asu, uruj drhu, kterou Zem obh, a stejn takzpsob a as, kter j to trv.

My lid jsme obyvatel tto zemkoule. Jestlie se nae Zem muspohybovat v drze uren pesnmi matematickmi a geometrickmi

zkony, je mon, e drha lidstva, individuln i kolektivn, by mohlabt vc nhody?Je vbec mysliteln, e by lovk, nejvy bytost naebku stvoen, byl peduren ktomu, aby se bezcln plahoil jakona vyprahl pouti, aby byl obt nahodil bolesti a utrpen? Ne! Nic nenotzkou nhody! N ivot je veden neviditelnmi silami pln stejnmzpsobem, jako jsou planety vedeny po svch drahch ve vesmru.Musme projt pedem urenou cestu stejn jako hvzdy nebo samotnZem.

Kdy se ohldneme za tm krtkm asovm sekem, kter jsme

zvykl nazvat historie lidstva, rozpoznvme urit opakujc se udlostia zmny. Historie tch nrod, kter maj velmi dlouhou minulost,


38/57

38

dokazuje, e lidstvo ve svm vvoji prochz uritmi obdobmi. Kadobdob pin lovku novou ideu, kterou je poteba zrealizovat, novkol, kter je poteba splnit a novou zkouku, kter je poteba elit.

V dob, ve kter ijeme, se nae planeta piblila konci takovho

obdob. Lidstvo prolo a peilo zkouku nastolenou touto epochou a jenyn pipraveno nauit se novou lekci, kterou nm Bh ve sv nekonenprozetelnosti dv.

Boue vyhlazovn se pehnala planetou a zniila svt, jak jsme dot doby znali. Ale my se meme pouit zduchovnch hodnot a insvta, kter skonil vtroskch. Nebyla to nhoda, e tyi jezdciapokalypsy mli uritou dobu celou Zemi ve sv hrsti. Nae civilizace,kter klesla hluboko do bahna materialismu, dala sama ivot tmtodevastujcm silm, kter se pehnaly starm svtem.

Dky bomu zen se nae Zem dostala do nov stanice. Nemdn smysl utpt se vncch nad zmizenm starho svta a nad vemitmi zmnami, kter se stle dj. Bylo by sp moudej pizpsobit setmto udlostem a pokusit se tm nejlepm monm zpsobem vyeitproblmy, kter nm ivot pin. Jako soust naeho kolurekonstrukce bychom se mli zamit pedevm na ty oblasti, ve kterchjsme do te byli nejslab. Zpad uinil neuviteln pokrok a doshlvysok rovn vumn, vd a technologii, ale zcela zanedbal initeletchto vkon lovka samotnho.

I to nejmen dt v o technologickch vymoenostech dnendoby: automobilov a leteck motory, rdio, televize, elektina,elektronikaa mnoho dalch. Ale ani dospl, dokonce ani ti nejvtvdci nev, co lovk vbec je!

V posledn velk epoe lidsk historie lid Zpadu pln zapomnli,e nesta znt tajemstv fyziky, matematiky a chemie, ale e naopakprvnm objektem lidsk studie, vzkumu a pochopen by ml btsamotn lovk, kter je objevitelem vech tchto tajemstv.

Zatmco lid zamovali svou pozornost na vci vnj, plnzapomnli dvat se dovnit a poloit si otzku: kdo jsem? Totozanedbn mlo ale vn nsledky: zatmco se technologick vvoj stlezdokonaloval, samotn lovk se stval vc a vc nedokonalm. Bhemtoho, co strojrenstv a technologie zvyovalypohodl lovka, lidsk dueupadala stle hloubji a hloubji do nespokojenosti a bdy.

lovk, kter ztratil sm sebe, je suovn palivm nepokojem avsledkem vnitn nespokojenostia tragdie je vdy vlka, destrukce,kosmick katastrofa. Lidstvo upad do bdy zjednoho prostho dvodu,

a sice e lid hledaj tst vn sebe, msto toho, aby ho hledali na tomjednom jedinm mst, kde ho lze nalzt uvnit sebe sama.Ale utrpen,


39/57

39

kter se asto zd, e jen roste a nabaluje se, ns nakonec pinutodvrtit pozornost od vc a obrtit ji kosob, kter trp nmsamotnm! Dve nebo pozdji se musme nauit, e skuten dvodnaeho utrpen je propastn nedostatek sebepochopen a sebeovldn.

lovk prost nezn svou vlastn dui a principy a sly, kterhluboko v n psob.Nezn zdroj svch mylenek nebo zdroj svch pna spoutn touto nevdomost vlastnho byt nedoke ovldat sm sebeani svj osud. Stejn slepm zpsobem, kterm nsleduje sv zvecinstinkty a pudy, s nm osud hz sem a tam jako s lod bez kormidlauprosted boue. Na druhou stranu kdy vsob lovk objev rznrovn, na kterch probh ivot, a nau se ovldat se, je schopen ditsvj vlastn osud. Sla, kter d n osud, nestvoila lovka pro to, abyil vbd,ale pro to, aby byl astn. Pouze jeho slepota ho vrh do

utrpen.Tato neviditeln sla ns nut probudit se z na nevdomosti. Bible

ns u: Bdte! Co to znamen? Ne to, e bychom mli bdt celou noc,ale e bychom vdy mli bt byst, bdl a ostrait. Musme mt oi stleoteven a neusnout, musme stle bdt, aby ns nezzen vn, jakovlci v noci nevdomosti, nepipravili o to nejcennj vlastnictv na duenae zkladn a vn prvo na tst.

Ale lid si radi nasad klapky na oi a ui a ekaj, a je osudprobud krutmi silami a oni budou konen po vech svch hybnchmanvrech donuceni k tomu, aby se vydali tou jednou a jedinou monoucestou k naplnn.

Po tisce let jist zasvcen mui a eny psobili v utajenna zasvcench mstech a pedvali sv skvl znalosti neofytm, kteza nimi pili. Lidsk rasa nynve svm vvoji kvysplosti doshlarovn, na kter jsou lid zasvcovni nejen jako jednotlivci ale jako celskupiny. Ped tiscemi let museli uchazei o zasvcen projt adouzkouek. V jeskynch indickch hor a v ernoern tm egyptskch

pyramid museli projt tmi nejvymi testy sebeovldn: popen smrti.Pouze a po tomto testu mohli postoupit kvym stupm vcviku.V na dob museli projt lid tmito testy ve skupinch. Vtemnot

protibombovch kryt museli zjistit, jestli dokou pekonat svj strachze smrti. Dve museli ci pedvdt cvien sebemuen, aby vyvinulisvou slu vle. Dnes ij miliony lid vnejhlub bd a jejich kadodennexistenn boj je nut trnovat sebeovldna odkn si. Ale zatmcoskrze odkn roste duchovn sla vdomho jednotlivce, nevdomholovka sly osudu vedou slep do velkho utrpen. Zmaten a bezradn

el zdnliv neeitelnm problmma vn mu hroz nebezpepsychick nemoci nebo nervovho zhroucen. Jeho jedin vchodisko


40/57

40

z takov situace je zjistit, jak mysly s nm osud m, a vdom tohovyut ke svmu duchovnmu vvoji.

Od svitu lidsk existence znali lid Vchodu dleitostsebepoznn a sebeovldn. Stejn jako lid na Zpad doshli

vysokho stupn technologie, jejich brati na Vchod po dlouhm,usilovnm a trplivm vzkumu v oblasti lidsk psychologie vyeilinejvt ze vech zhad: lovka!

Vechna tajemstv lidsk mysli, due a tla byla znma moudrmmum Orientu, kdy doshli svho cle. Tito velc misti pedvali svznalosti hledam pravdy, kte se stali jejich ky. Systematicky jezasvcovali do velkho vdn. Postupn vyvinuly dkladn vyzkouensystmy, pomoc kterch me kad doshnout naprostho sebepoznna ovldnout k dokonalosti duchovn schopnosti, kter se v nm skrvaj.

Obecn jmno pro tyto systmy je jga.Zpad je stle vi jze velmi ignorantn a nechpe ji. Lid si mysl,

e jga je njak druh kultu nebo nboensk sekty a maj tendencispojovat jogna, kter doshl svho cle cvienm jgy, s fakrem, kterpedvd sv triky na ulici. Dovolte mi zde zdraznit, e jga nennboenstv, ale obecn nzev systm vlastnho vvoje zaloench napsychologickch faktech.

Bylo by velkou chybou se domnvat, e jogn je sebemuc fakr,kter sp na hebcch, jak ho asto vdme v kreslench serilech nebokarikaturch. Jen ti mui a eny, kte doshli nejvyho cle moudrosti,jsoujogni. Opravdov jogni ij vnaprost odtaitosti od svta apouvaj sv mimodn a takzvan magick schopnosti pouze tehdy,pokud tm mohou pomoci ostatnm. Protoe znaj tajemstv mysli a tla avyeili zhadu svho vlastnho j, jsou mimodn dobromysln avybaveni skvlm smyslem pro humor, kter vychz z naprosthopochopen lidskch slabost. Ujasnme si jednu vc: jogn je naprostozdrav lidsk bytost.

Jga ns u o zkonech, kter vldnou mysli a tlu, a u ns, jaksi uchovat zdrav. Praktikovnm jgy se i ten nejneohrabanj lovknau pekonat tkosti kadodennho ivota. Pro ppad, e by se stlenkdo domnval, e jga odvd lovka zrelnho ivota do njakhonejasnho mysticismu, rda bych vm povdla o tom, jak velk indickmistr Ramakrina uil sv ky.

Jednoho dne poslal Ramakrina jednoho ze svch k do Kalkaty,aby nakoupil zsoby jdla do domcnosti. k se vrtil mnohem dv, nese oekvalo, a pedloil ped mistra svj nkup. Ramakrina ihned vidl,

e jeho k nakoupil velmi mlo jdla za mnostv penz, kter utratil.Kdy se ho zeptal pro, k odpovdl, miste, pece byste ode m


41/57

41

neekal, abych ztrcel drahocenn as, kter mohu vynaloit na hledntajemstv sv due, ktomu, abych nkde uboze smlouval o cenmaterilnch vc! Zaplatil jsem takov ceny, o kter si lidi ekli, a spchaljsem zpt, abych se znovu mohl pozvednout do duchovnch rovin.

Mj synu, odpovdl Ramakrina: Nezamuj svatost zahloupost!Jga pin zdrav, klid a pocit bezpe. Lid ze Zpadu mohou

v tchto tkch dobch boje vyut cvien jgy ve svj prospch vc nekdy jindy. Jga vyuv vzjemnch vztah, kter existuj mezi tlem amysl, a dv monost vyvjet kolosln sly, kter jsou hluboko skrytyv kadm jednotlivci, kter jsou ale prmrnmu lovku neznm azdnliv neexistujc. Cvien jgy nm dv vldu nad tmito silami,kter lid na Zpad povauj za neuviteln.

Jga rozvj nai slu soustedn, zvyuje odolnost naehonervovho systmu a kdykoliv se pesto unavme nsledkem pemrynrok kladenm na ns modernm ivotem, vme, jak znovu osvitsvou mysl a tlo bhem nkolika chvil vdomho a nabjejcho cvien.

Neustle se objevujc nhl zmny modernho ivota kladouohromn nroky na nai sebekontrolu a duchaptomnost. Jak velkvhoda se nm nabz, pokud v tkch situacch, kter vyadujokamit rozhodnut, dokeme jednat sbdlou mysl, silnou vl a nervyz eleza! lovk, kter cvi jgu, je vdy pnem situace, protoe vlastnduchovn zbran, kter ho in nepemoitelnm.

Tohle ve me bt zskno relativn malm silm. Nkolik minutvdomho cvien rno a veer spolu se sprvnm dchnm po cel denje ve, co je zapoteb. Jga na ns klade jen jeden velk poadavek:Vdr. Nejsilnj faktor vpraktikovn jgy je psychick pstup,posilovn mysli a uvolovn potlaench sil. Tohle ve me btdosaeno jen houevnatm a vytrvalm cvienm.

Existuje mnoho systm jgy, ale jeden znejvhodnjch pro

zatenky, obzvlt na Zpad, je systm, kter seznamuje ka sesilami, kter d jeho tlo, a u ho, jak si utuit a udret sv zdrav.Tento konkrtn systm jgy je znm jako Hatha Jga.

Nzev Hatha Jga ns neomyln pivd kpravd, na kter jezaloen cel jgov systm. Nae tlo obsahuje dva ply, jedenpozitivn a druh negativn. Pozitivn pl je na temeni hlavy a negativnpl na spodnm konci ptee, vkostri. Mezi tmito ply probh proudvysok frekvence. Tento proud je samotn ivot. Vodi tohoto proudu jepte. Nae tlo je oivovno a udrovno pi ivot pozitivnmi a

negativnmi silami. Kdy jsou tyto sly vnaprost rovnovze, nae tlo jezcela zdrav.


42/57

42

V primitivnm jazyce Orientu, se pozitivnmu proudu kalo Ha, coznamen slunce, a negativnmu proudu Tha, co znamen msc.Spojen obou proud v naprost rovnovze bylo symbolizovno slovemHatha, co znamenalo dokonal zdrav. Kdykoliv je rovnovha mezi

tmito dvmaproudy poruena, tlo onemocn. Zkladn pina takovtoporuchy rovnovhy je vdy psychick.V Indii lid vdli u ped 5000 lety, e pm urychlujc piny

nemoci jsou malinkat neviditeln stvoen, kterm dnes kme bakterie.Ale moud lid starovkho Orientu tak vdli, e bakterie pouzemohou napadnout lovka, kter se stal dky svmu psychickmu postojipstupn a nchyln takovmu toku. Zpadn vzkum tak prokzal, eexistuj lid, kte nepodlhaj infeknm onemocnnm. Jsou imunn. Jistby stlo za to provst vzkum o tom, jak nejen bojovat proti bakterim,

ale tak jak pedchzet bakterilnmu toku. Zpadn vzkum by mlstudovat, jak uinit jednotlivce imunnm proti vem nemocem. Takovvzkum by zpadnm myslm ukzal to, co moud lid Vchodu vd utisce let, a sice e nejlep ochrana proti vem druhm nemoc je siln avyrovnan mysl.

Tk asy, ktermi dnes prochzme, ns nut udret si dobrzdrav svmi vlastnmi prostedky. Musme se nauit, e kdy siurovnme svj psychick a duchovn pbytek, vytvome vsob sly,kter nm pomohou zstat zdrav i v tom nejvtm strdn a utrpen.Vte mi prosm, vy, kte tete tyto dky, kdy vm km, e lovk,kter m dostat duchovn sly, me ve svm tle vytvoit vitamnypotebn kudren zdrav, i kdyby byl odsouzen kt nejnevhodnj anejchud strav.

Na druhou stranu, pokud je naruena psychick a duchovnrovnovha lovka, jeho tlo bude vykazovat znmky vnhonedostatku vitamn, i kdyby jeho strava byla sebebohat asebevyvenj, a dve i pozdji takov lovk onemocn. Vichni vme

ze sv osobn zkuenosti, e i mal patn zprva stak tomu, abychomna sob uctiliokamit fyzick zmny, i kdy jsme jinak velmi zdrav.Ztratme chu kjdlu, rozbol ns hlava nebo se objev jin nepjemn aruiv symptomy.

Dlouhodob psychick rozruen me zpsobit ty nejzvanjnemoce. Dlouhodob starosti mohou napklad zpsobit vznik rznchkamen vledvinch, moovm mchi nebo lunku. Potlaen hnvdv prchod vzniku poruchm moovho mchea jater. Nesplnntouhy zpsobuj zvenou aluden kyselost, kter dve i pozdji vede

kaludenm vedm. Stavy strachu pedchzej keovitm stahm cva srdenm poruchm. A tak bychom mohli pokraovat dl a dl. Kad


43/57

43

nemoc m svou psychickou pinu a to v konenm dsledku plat i pronehody. Proto mus len tla zat vdy v mysli. Take co bychom mlidlat? Kdyko

elisabeth-haich---samoléčení,-jóga-a-osud

Documents