Environmentálna politika v SR; Ružomberok 19.5.2005

Environmentální politika v ČR

Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Ředitel inženýrsko-konzultační společnosti DHV CRSpolupracovník CEVRO

1993 – 1998 náměstek ministra životního prostředí ČR

Úvod

4 fáze vývoje environmentální politiky ČR:

-1990 až 1992: Zakladatelské období

-1993 až 1997: Implementační období

-1998 až 2003: Předvstupní období

-2004 až ........: Evropské období

Zakladatelské období (1990 – 1992)

Politický dokument „Duhový program“

První generace legislativy:-Důraz na rychlost změn-Dočasné transformační prvky-Podhodnoceny ekonomické dopady

Silný zájem veřejnosti o životní prostředí.

Implementační období (1993 - 1998)

-Požadavky nové legislativy uváděny do praxe.-Vysoká dynamika pozitivních změn.-Kulminace environmentálních investic (2 až 3 % HDP)-Vstup do OECD (určitá liberalizace legislativy).-Pokles zájmu veřejnosti o životní prostředí)

Předvstupní období (1998-2003)

Druhá generace legislativy:-transpozice environmental acquis-Odstranění dočasných transformačních prvků

Pokles environmentálních investic.

Pokles dynamiky pozitivních změn

Nízký zájem veřejnosti.

Evropské období (2004 - )

Drobnější úpravy legislativy

Pokles environmentálních investic (cca 1 % HDP)

Stabilizace stavu životního prostředí na úrovni „horšího průměru EU“

Kladné rysy:-Komplexní legislativa-Vybudované instituce-Stabilizovaný stav složek životního prostředí

Problémy:

-není stanoveno pořadí priorit environmentální politiky

-legislativa je roztříštěná a nepřehledná (+ „kukaččí vejce“)

-nadměrná složitost administrativních procedur

Současný stav environmentální politiky

TOP 5 Problémy

Přeregulace

Konflikty zájmů

Extenzívní přístup

Nevyvážený přístup

Nedostatek financí

Většina uvedených problémů spolu vzájemně souvisí

Možnost řešení: udržitelný rozvoj ?

Udržitelný rozvoj

Rovnováha vztahů mezi třemi základními pilíři:

-Ekonomickým (ekonomický růst)-Environmentálním (zdravé životní prostředí)-Sociálním (sociální soudržnost)

V ideálním případě rovnostranný trojúhelník.

Řešení

Postupné posilování rovnovážných vztahů mezi pilíři.

Postupné oslabování nerovnovážných vztahů mezi pilíři.

Realizace vede k stabilizaci systému – udržitelnému rozvoji společnosti.

Příklad rovnovážných a nerovnovážných prvkůEnvironmentální x ekonomický pilíř

Rovnovážné prvkyVětšinový konsenzus z hlediska zájmu jak na ekonomickém růstu, tak i na ochraně životního prostředí.Rostoucí zájem části hospodářské sféry o dobrovolné environmentální aktivity (EMAS, ISO 14 000, výroba ekologicky šetrných výrobků, dobrovolné dohody).Rozvoj „ekonomiky přidané hodnoty“ s nízkými materiálovými a energetickými vstupy.

Nerovnovážné prvkyKonflikt zájmů mezi ochranou životního prostředí (zejména ochranou přírody a krajiny) a ekonomickým rozvojem (zejména budování dopravní infrastruktury a výstavba užitkových budov).Nízká motivace ze strany státu k dobrovolným dohodám a dalším dobrovolným opatřením zlepšujícím stav životního prostředí.Radikalizace a polarizace názorů na vztah mezi ekonomikou a ochranou životního prostředí; absence partnerství a dialogu.

Příklad rovnovážných a nerovnovážných prvkůEkonomický x sociální pilíř

Rovnovážné prvkyVětšinový konsenzus z hlediska potřebnosti dalšího ekonomického růstu k uspokojení sociálních potřeb.Rozvinuté sociální systémy (instituce a mechanismy zdravotní péče, sociální péče a důchodového zabezpečení).Vysoká míra ekonomické aktivity obyvatel.

Nerovnovážné prvkyAbsence většinového konsenzu z hlediska nutnosti zásadních změn sociálních systémů. Sociální systémy (sociální péče, zdravotní péče, důchodové pojištění) se blíží svým ekonomickým mezím a přestanou být středně a dlouhodobě financovatelné.Trh práce není v souladu s potřebami ekonomiky (zejména mobilita, flexibilita a kvalifikace pracovní síly).

Příklad rovnovážných a nerovnovážných prvkůEnvironmentální x sociální pilíř

Rovnovážné prvkyRozvoj podnikání v oblasti výrobků a služeb k ochraně životního prostředí vedoucí ke vzniku nových pracovních příležitostí.Zvyšování kvality života jednak snižováním znečištění, jednak aktivními krajinotvornými a obecně „prostorotvornými“ opatřeními.Vytváření nových pracovních míst v sektoru turistiky v souvislosti s vyšší atraktivitou „čistých“ lokalit.

Nerovnovážné prvkyPřevádění výrob do zemí s nižší úrovní ochrany životního prostředí.Rostoucí dotace do sociálních systémů omezující disponibilní prostředky k ochraně životního prostředí.Upřednostnění řešení aktuálních sociálních požadavků před řešením problémů v oblasti životního prostředí.

Více informací

DHV CR spol. s r.o.

Táboritská 23

130 87 Praha 3

dhv@dhv.cz

WWW.DHV.CZ