filozofickÁ fakulta univerzity palackÉho · autor tímto pojmem označuje mince i bankovky, ale...

FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO

V OLOMOUCI

KATEDRA SLAVISTIKY

HISTORICKÝ VÝVOJ RUBLU

HISTORICAL DEVELOPMENT OF THE RUBLE

Bakalářská diplomová práce v českém jazyce

VYPRACOVALA: Kristýna Fialová

VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Milena Machalová

Olomouc 2013

Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a uvedla všechny použité prameny.

V Olomouci dne

podpis

Děkuji PhDr. Mileně Machalové za konzultace, rady a připomínky, které mi během psaní

diplomové práce poskytla.

5

OBSAH

ÚVOD ............................................................................................................................................... 7

1 RUBL Z EKONOMICKÉHO HLEDISKA ............................................................................................. 9

1.1 RUBL Z HLEDISKA MĚNY ........................................................................................................ 9

1.2 RUBL Z HLEDISKA OBĚŽIVA .................................................................................................. 10

1.3 RUBL Z HLEDISKA PENĚZ ..................................................................................................... 12

2 RUBL Z LINGVISTICKÉHO HLEDISKA ............................................................................................ 15

2.1 PŮVOD SLOVA RUBL (ČESKÉ ZDROJE) ................................................................................. 15

2.2 PŮVOD SLOVA RUBL (RUSKÉ ZDROJE) ................................................................................ 19

3. SYMBOL A ZKRATKA RUBLU ...................................................................................................... 21

3.1 SYMBOL RUBLU ................................................................................................................... 21

3.2 ZKRATKA RUBLU .................................................................................................................. 22

3.2.1 ZKRATKA RUBLU ........................................................................................................... 23

3.2.2 ZKRATKA RUSKÉHO RUBLU .......................................................................................... 24

3.2.3 MEZINÁRODNĚ STANDARDIZOVANÉ ZKRATKY RUBLU ................................................ 24

4. HISTORIE RUBLU ........................................................................................................................ 27

4.1 RUBL V OBDOBÍ RUSKÝCH KNÍŽECTVÍ ................................................................................. 27

4.1.1 MOSKEVSKÉ KNÍŽECTVÍ (1380) ..................................................................................... 28

4.1.2 NOVGORODSKÉ KNÍŽECTVÍ (1420) ............................................................................... 28

4.2 MĚNOVÁ REFORMA JELENY GLINSKÉ (1534) ...................................................................... 28

4.3 RUBL V OBDOBÍ CARSKÉHO RUSKA (1654–1917) ............................................................... 29

4.3.1 MĚNOVÁ REFORMA CARA ALEXEJE MICHAJLOVIČE (1654–1655) ............................... 29

4.3.2 MĚNOVÁ REFORMA CARA PETRA I. VELIKÉHO (1679) ................................................. 30

4.3.3 MĚNOVÁ REFORMA CAREVNY KATEŘINY II. VELIKÉ (1768) ......................................... 31

4.3.4 RUBL V OBDOBÍ STŘÍBRNÉHO MONOMETALISMU (1839–1852) ................................ 33

4.3.5 RUBL V OBDOBÍ ZLATÉHO MONOMETALISMU (1897–1914)....................................... 33

4.4 RUBL VE XX. STOLETÍ ........................................................................................................... 34

4.4.1 RUBL V OBDOBÍ OBČANSKÉ VÁLKY (1917–1920) ......................................................... 34

4.4.2 RUBL V OBDOBÍ PRVNÍ SOVĚTSKÉ MĚNOVÉ REFORMY (1922–1924).......................... 35

4.4.3 PRVNÍ STALINOVSKÉ BANKOVKY (1937) ...................................................................... 36

4.4.4 RUBL V OBDOBÍ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY ............................................................................. 36

4.4.5 RUBL V POVÁLEČNÉM OBDOBÍ (1947) ......................................................................... 37

4.4.6 MĚNOVÁ REFORMA NIKITY CHRUŠČOVA (1961) ......................................................... 37

6

4.4.7 MĚNOVÁ REFORMA VALENTINA PAVLOVA (1991) ...................................................... 38

4.4.8 KONEC SOVĚTSKÉ MĚNY (1993) ................................................................................... 39

4.4.9 DENOMINACE RUBLU (1997) ....................................................................................... 40

4.5 MINCE SBĚRATELSKÝCH HODNOT ....................................................................................... 40

5. PODOBA RUBLU V SOUČASNOSTI ............................................................................................. 42

5.1 MINCE .................................................................................................................................. 42

5.2 BANKOVKY ........................................................................................................................... 49

5.2.1. SROVNÁNÍ S HISTORICKY PRVNÍMI BANKOVKAMI ..................................................... 52

5.2.2 OCHRANNÉ PRVKY BANKOVEK RUBLU......................................................................... 53

ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 57

РЕЗЮМЕ ........................................................................................................................................ 59

BIBLIOGRAFIE ................................................................................................................................ 65

PŘÍLOHY ......................................................................................................................................... 73

ANOTACE ....................................................................................................................................... 96

7

ÚVOD

Hlavním tématem této bakalářské práce je popis historického vývoje rublu,

jak z hlediska historického, tak lingvistického, charakteristika základních rysů

souvisejících s jeho existencí v měnovém systému a srovnání jeho současné podoby

s historickou.

Jako jeden z hlavních podnětů pro zpracování tohoto tématu mi posloužila

má záliba v numizmatice. Na úvod však s velkým politováním musím konstatovat,

že nepatřím mezi sběratele vlastnící mince či bankovky závratných sběratelských hodnot.

Za největší chloubu své sbírky považuji minci z období Rakousko-Uherska, která

je zároveň mým nejstarším sběratelským úlovkem, jelikož pochází z roku 1897. Zřejmě

asi také z finančních důvodů jsem se zaměřila především na mince, a tak má sbírka

obsahuje slovenské a české mince různých emisí pocházející zejména z 20. století.

Za další významný podnět vedoucí k výběru právě již zmíněného tématu považuji

samotný motiv peněz. Z mého pohledu nelze považovat peníze pouze za ekonomický

pojem či ukazatel štěstí, ale pokládám je také za jednu z mnoha reálií tvořící podstatu

daného národa. Každá měna má svá vlastní vyobrazení, která se, jako je tomu například

i u české koruny, ve většině případů pojí s národní a také zároveň zcela specifickou

historií téhož národa. V neposlední řadě považuji za nutné zmínit, že peníze daný národ

také reprezentují a v přeneseném významu ho poměrně zajímavým způsobem spojují.

Konec konců měna, ať se nám to líbí, nebo ne, je také asi ta první věc, s níž se zahraniční

turista setkává při návštěvě cizí země, aniž by předtím přišel do styku s vlastními

obyvateli. Co se týká vyobrazení na českých bankovkách, tak na svoji měnu můžeme

být právem pyšní, jelikož je považována za jednu z nejkrásnějších na světě,

za což vděčíme autorovi Oldřichu Kulhánkovi. V souvislosti s reprezentací

se však nabízí zamyšlení nad faktem, zdali by nebyl mnohem více reprezentativnější její

stabilní a silný kurz.

Dalším důvodem pro zpracování práce bylo také překvapivé zjištění, že v českém

jazyce neexistuje žádná publikace souhrnně se zabývající již výše zmíněnou

problematikou. Také z tohoto důvodu jsem se snažila o ucelené a srozumitelné

zpracování, jež by adekvátním způsobem pojednávalo o problematice rublu, čehož

jsem docílila čerpáním výhradně z ruských podkladů.

8

A v poslední řadě zcela jistě nelze popírat všeobecně známý fakt, který

je základní hybnou silou současné společnosti a který plně vystihuje názor odborníků

Zbyňka Revendy a kolektivu, kteří konkrétně uvádí, že: „Peníze totiž, ať se nám to líbí,

nebo ne, ovlivňují život každého z nás.“ 1)

1)

REVENDA, Z., MANDEL, M. et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 2005, s.

19. ISBN 80-7261-132-1.

9

1 RUBL Z EKONOMICKÉHO HLEDISKA

Ze soudobého ekonomického pohledu lze rubl chápat jako měnu, oběživo

nebo také peníze na území nejen Ruské federace. Jedná se o významově podobné

ekonomické jednotky, nicméně ekonomové v těchto termínech zaznamenávající menší

odlišnosti. Pro přesnější interpretaci výše zmíněných pojmů z ekonomické sféry nabízím

srovnání s odbornými publikacemi, které se zabývají přímo měnovou politikou.

1.1 RUBL Z HLEDISKA MĚNY

Pokud budeme rubl považovat za měnu, tak s nejvýstižnější definicí se setkáme

v publikaci Eduarda Němečka2)

. Autor publikace rozlišuje jak právní, tak ekonomický

význam přesněji tedy národní měny. Slovo měna považuje výhradně za právní pojem

a peníze čistě za ekonomický výraz.

Podle slov autora lze za měnu označit následující:

„Za měnu je třeba považovat státem uznaný a upravený druh peněz, který plní peněžní

funkce na určitém státním území. Peníze existují vždy jako peníze určité měny. Měna

je právní formou peněz. Měna je pojem právní, peníze jsou kategorie ekonomická.“ 3)

V práci Zbyňka Revendy a kolektivu4) Peněžní ekonomie a bankovnictví je měna

definována pomocí jejích základních znaků. Rozdíl mezi penězi a měnou není nijak

diferencován na základě právního ani ekonomického hlediska. Na měnu je pohlíženo

jako na formu peněz, která je typická svou spojitostí s národem.

Autor ve své práci uvádí následující definici měny:

„V souvislosti s penězi se často hovoří o měně. Vztahy mezi oběma termíny lze objasnit

vymezením měny, kterou rozumíme národní formu peněz. Každá měna má následující

základní znaky:

2)

NĚMEČEK, E. Mezinárodní měnový systém. Otázka konvertability, stability a likvidity. Praha: Karolinum,

2000, s. 33. ISBN 80-246-0081-1.

3) Viz tamtéž, poznámka pod čarou č. 2.

4) REVENDA, Z., MANDEL, M. et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 2005, s.

28. ISBN 80-7261-132-1.

10

- název,

- základní hotovostní druhy,

- nominální strukturu,

- výlučnost měny jako zákonného platidla na daném území (legal tender),

- zákonem upravená pravidla emise, ochrany a nabývání a používání v domácím

a zahraničním platebním styku,

- další znaky: způsob stanovení měnového kursu, dříve i vztah ke zlatu – tzv. zlatý obsah,

aj.“ 5)

Při vyhledání termínu měna v publikaci Davida Pearce6)

Macmillanův slovník

moderní ekonomie zjistíme, že publikace termín obsahuje, ale odkazuje k termínu

oběživo. Autor tímto pojmem označuje mince i bankovky, ale také připouští přenesení

významu na celkové označení měny daného státu.

Definice měny respektive oběživa podle autora Davida Pearce:

„oběživo (currency). Přísně vzato pouze ta složka PENĚŽNÍ ZÁSOBY země, která

skutečně ekonomikou obíhá (tj. mince a bankovky). Termín se užívá rovněž v širším

významu peněžní jednotky (šterlink7), frank, dolar, apod.), takže v tomto případě se týká

celkové peněžní zásoby příslušné země.“ 8)

1.2 RUBL Z HLEDISKA OBĚŽIVA

Na základě zkušenosti při vyhledávání pojmu měna ve slovníku Davida Pearce

Macmillanův slovník moderní ekonomie, který odkazuje k výrazu oběživo, se detailněji

seznámíme s definicemi tohoto příbuzného ekonomické termínu.

5)


28. ISBN 80-7261-132-1.

6) PEARCE, D. Macmillanův slovník moderní ekonomie. Přeložil Oldřich Dědek. Praha: Victoria Publishing,

1992, s. 267. ISBN 80-85605-42-2.

7) označení pro britskou libru, která je zákonným platidlem Spojeného království


11

Podle publikace Centrální bankovnictví Zbyňka Revendy9)

nemůžeme za oběživo

označovat veškeré peněžní zásoby dané země, ale pouze hotovostní peníze v podobě

mincí a bankovek, které jsou reálně v oběhu mezi spotřebiteli dané národnosti,

eventuelně finanční rezervy v trezorech obchodních bank.

Kolektiv autorů ve spolupráci se Zbyňkem Revendou definuje oběživo následujícím

způsobem:

„Peníze v oběhu

Jde o centrální bankou emitované hotovostní peníze bankovky, popř. i mince,

samozřejmě pouze v domácí měně. V naší zemi emituje bankovky a mince eská

národní banka. Položka se skládá ze dvou základních částí oběživo (hotovostní

rezervy) v pokladnách bank a oběživo v rukách nebankovní veřejnosti.“ 10)

Názor skupiny odborníků na měnovou politiku se s časovým odstupem 6 let

odlišuje zcela minimálně. Ve starší publikaci vydané kolektivem autorů se setkáváme

se zastaralým označením peníze v oběhu a v novějším vydání autora Zbyňka Revendy

již s aktuálnější definicí oběživa.

Definice oběživa podle slov Zbyňka Revendy:

„Oběživo

Jde o jedinou položku výrazně spojenou s hotovostními operacemi. Položka zachycuje

hotovostní peníze emitované centrální bankou, tedy bankovky a popř. mince, které

se nacházejí u nebankovních subjektů a v pokladnách obchodních a dalších bank. V naší

zemi emituje11) bankovky i mince centrální banka a položka se nepřesně nazývá

peníze v oběhu. Jde samozřejmě pouze o hotovostní peníze.“ 12)

Na tomto místě je zcela nezbytné zmínit jméno významného profesora Zbyňka

Revendy, který je jedním z předních českých odborníků zabývajících se problematikou

měnové politiky. Jedná se o autora mnoha odborných publikací, za které obdržel četná

9)

REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. Praha: Management Press, 2011, s. 43. ISBN 978-80-7261-230-7.

10) REVENDA, Z., MANDEL, M. et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 2005, s.

317. ISBN 80-7261-132-1.

11) vydávat


12

ocenění. V současné době vykonává post vedoucího katedry měnové teorie a politiky

na fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, jejímž studentům

neustále aktivně přednáší. 13)

1.3 RUBL Z HLEDISKA PENĚZ

Po prozkoumání předchozích pojmů měna a oběživo se postupně dostáváme

k označení, které jednoznačně patří k nejznámějším a nejpoužívanějším ekonomickým

termínům v široké společnosti. Na základě údajů z Frekvenčního slovníku češtiny

se jedná o pojem peníze. Zatímco výše zmíněný pojem měna je 2445. nejpoužívanějším

českým slovem, tak oběživo získalo až 22016. příčku. Autoři slovníku označili slovo

peníze za 218. nejpoužívanější české slovo, přičemž se s ním nejčastěji setkáme

v publicistickém stylu. Následující definice jsou seřazeny podle data vydání publikací,

v nichž jsou uvedeny, od nejstarší po nejnovější. 14)

Definice peněz podle Davida Pearce:

„peníze (money). Jakákoli věc, která je obecně přijímána výměnou za zboží

nebo při vypořádání dluhů, ne však pro vlastnosti této věci samotné, ale z důvodu,

že ji lze podobným způsobem předat dál. Tím tato věc plní primární funkci peněz čili roli

platebního prostředku. Jako platební prostředek jsou peníze médiem, které mění majitele,

dochází-li k placení. Tím vystupují v roli PROSTŘEDKU SMĚNY, což je klíčová

funkce v každé ekonomice s výjimkou velmi primitivních společností…“ 15)

Peníze podle slov Josefa Jílka:

„Za peníze či peněžní zásobu (money, money stock) se obecně považuje

vše, co je běžně přijímáno jako zákonné platidlo (legal tender) pro splácení dluhů.“ 16)

13)

REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. Praha: Management Press, 2011, s. 558. ISBN 978-80-7261-230-7.

14) ČERMÁK, F., KŘEN, M. Frekvenční slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2004, s. 128, 159, 185. ISBN 80-

7106-676-1.

15) PEARCE, D. Macmillanův slovník moderní ekonomie. Přeložil Oldřich Dědek. Praha: Victoria Publishing,

1992, s. 294. ISBN 80-85605-42-2.

16) JÍLEK, J. Peníze a měnová politika. Praha: Grada Publishing, 2004, s. 26. ISBN 80-247-0769-1.

13

Následující definice peněz podle kolektivu autorů:

„Za peníze v tom nejobecnějším vymezení lze teoreticky považovat jakékoli aktivum,

které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradě

dluhu.“17)

Za autora, který definoval peníze z ekonomického hlediska nejodborněji,

lze považovat již výše zmíněného profesora Zbyňka Revendu18)

. Do své definice peněz

zahrnuje také podmínky, které jsou nezbytné pro existenci peněz jakož to platidla.

V definici peněz Zbyněk Revenda konkrétně uvádí:

„Za peníze můžeme teoreticky považovat jakékoliv aktivum, které je všeobecně

přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradách dluhů.

Důležitý je aspekt všeobecnosti. Není-li dané aktivum přijímáno v podstatě všemi

subjekty dané společnosti, nejde o peníze, nýbrž pouze o jejich neumělou a obvykle

jen časově velmi omezenou náhražku. Všeobecnost tak současně předpokládá

důvěryhodnost peněz. To znamená, že peníze jsou také aktivem, ve které lidé věří,

že bude jinými lidmi přijímáno při vykonávání platby…“ 19)

Ruský rubl vystupuje jako národní měna na území Ruské federace, Jižní Osetie20)

a Abcházie21)

. Samotný rubl také dokonce v Bělorusku (Běloruský rubl) a Podněstří

(Podněsterský rubl)22)

. Pomocí rublu jsou také prováděny hotovostní operace, a tudíž

se jedná taktéž o oběživo. A v neposlední řadě je ruský rubl všeobecně přijímán na území

Ruska jako prostředek pro splácení dluhů, což je typický znak pro peníze. Z výše

17)


20. ISBN 80-7261-132-1.

18) REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. Praha: Management Press, 2011, s. 50. ISBN 978-80-7261-230-7.


20) jedná se o nezávislý státní útvar ležící mezi Ruskem a Gruzií (nezávislost tohoto státu však dodnes

uznalo pouze několik států, z nichž mezi nejvýznamnější patří Rusko)

21) jedná se o nezávislý státní útvar ležící mezi Ruskem a Gruzií (nezávislost tohoto státu však dodnes

uznalo pouze několik států, z nichž mezi nejvýznamnější patří Rusko)

22) jedná se o nezávislý státní útvar ležící mezi Moldavskem a Ukrajinou na levém břehu řeky Dněstr

(nezávislost tohoto státu však dodnes neuznal žádný jiný stát nebo mezinárodní organizace)

14

zmíněných definic je tedy zřejmé, že rubl lze z ekonomického hlediska označit

jak za měnu, tak za oběživo a rovněž také za peníze. 23)

23)

SOKOL, Evgen. История рубля: История рубля. Moneys.Ucoz.Ru: Монеты СССР и России [online]. ©

2010-2013 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://moneys.ucoz.ru/publ/monety_sssr/istorija_rublja/4-1-0-

34

15

2 RUBL Z LINGVISTICKÉHO HLEDISKA

eské slovo rubl vzniklo při překladu z ruského jazyka do českého v důsledku

využití lexikální transformace - transliterace, díky níž došlo k přepisu ruského slova

рубль na základě jeho vlastní grafické podoby z azbuky do latinky. 24)

2.1 PŮVOD SLOVA RUBL (ČESKÉ ZDROJE)

Skutečným původem ruského slova рубль se nejvíce zabývá autor eského

etymologického slovníku Jiří Rejzek25)

. Z historického hlediska se dostal ve výzkumu

původu ruského slova nejhlouběji, a to až k asociaci pojící se s měnou předcházející

rublu, a to hřivnou.

Autor o rublu konkrétně píše:

„rubl ′ruská měnová jednotka′. Z r.26)

rubl′ tv.27)

od rubíť (viz ↑rubat). Původně vlastně

′odštěpek, odřezek′ – myslí se tím odštěpek od hřivny (r. grívna), která byla původně

měnovou jednotkou.“ 28)

Další význam je uveden ve Stručném etymologickém slovníku jazyka českého

se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím autorů Josefa Holuba a Stanislava

Lyera29)

. Z historického hlediska se jedná o politicky zastaralé vydání, které doposud

nebylo aktualizováno. Z tohoto slovníku se dozvídáme, že rubl byl z historického

hlediska měnou také v Sovětském svazu. V této publikaci je pouze krátce zmíněn ruský

původ slova a příbuzné sloveso, stejně jako v předchozím případě, ale stručněji,

bez detailnějšího objasnění slova.

Autoři se k rublu vyjadřují následujícím způsobem:

24)

údaje získané na přednáškách docentky Vychodilové - Úvod do teorie překladu

25) REJZEK, J. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2001, s. 549. ISBN 80-85927-85-3.

26) ruský

27) téhož významu


29) HOLUB, J., LYER, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům

kulturním a cizím. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978, s. 425.

16

„rubl jednotka sovětské měny. Z rus.30)

rubl´ k rubíť, v.31)

rubati.“ 32)

Poslední publikací, která se zabývá původem slova rubl, je Etymologický slovník

jazyka českého autorů Josefa Holuba a Františka Kopečného33)

. Z tohoto slovníku

můžeme zjistit opět ruský původ slova a odvození tohoto podstatného jména od slovesa

rubíť. K podrobnějšímu vysvětlení je navíc přidáno více synonymických sloves

a také archaické slovní spojení původem ze starší češtiny. Z poznámek k této publikaci

je možné zjistit také základní informace týkající se kladení přízvuku v ruském jazyce.

Autoři o rublu konkrétně píší:

„rubl z r.34)

rubl´ (k rubíť ,sekat, štípat´) ; sr.35)

i stč.36)

rúbík zlata.“ 37)

V publikaci autora Václava Machka38)

Etymologický slovník jazyka českého

původem ruské slovo rubl nenalezneme. Slovník obsahuje pouze sloveso rubati,

od kterého byl výraz rubl nejspíše podle autorů publikací odvozen.

Ve slovníku nejpoužívanějších slov jazyka českého, Tezaurus jazyka českého -

slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných, lingvisty Aleše

30)

rusky (transkripce latinkou, přízvuk označován, pokud není na první slabice slova)

31) viz

32) HOLUB, J., LYER, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům

kulturním a cizím. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978, s. 425.

33) HOLUB, J., KOPEČNÝ, F. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952,

s. 317.

34) ruský, ruština; transliterace písma podle zásad Slovanského ústavu; přízvuk označován (koróva), jen

pokud se odchyluje od českého; adj. na -oj mají přízvuk vždy na této koncovce (tedy bol´šój – ale nikoliv

novyj) ё = jo (vždy s přízvukem). Pokud se týče měkkosti vyslovování některých slabik (ne, de, te, le) a jiné

výslovnosti, odkazujeme na školní vyučování tomuto jazyku, dnes obecně zavedené; měkké jer se

v dnešním přepise označuje apostrofem, na př. borjús´ ,zápasím′, brať ,bráti′, svaďba ,svatba′ a pod.

35) srovnej

36) staročeský (do 16. stol.), na př. čieše (nč. = číše), bóh, buoh = nč. bůh, 3. pl. dadie – nč. dají a pod.; roz.

st. č. (starší čeština), v. st.


38) MACHEK, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Česká akademie věd, 1997, 868 s.

17

Klégra39)

zjistíme, že autor považuje za významově nejbližší výraz k slovu rubl kovové

peníze.

Autor definuje rubl následujícím způsobem:

„rubl kovové peníze 712“ 40)

Ve srovnání s etymologickými slovníky se jedná o zcela odlišné tvrzení.

Etymologické slovníky vysvětlují pojem rubl převážně jako měnu Sovětského svazu

či novodobého Ruska. Nicméně rubl nelze považovat za měnu, která by existovala pouze

v kovové podobě, jelikož v současné době disponuje také papírovými bankovkami.

Poněvadž je slovo rubl cizího původu, nabízí se také srovnání s Novým

akademickým slovníkem cizích slov kolektivu autorů Akademie věd eské republiky,

ústavu pro český jazyk41)

.

Ústav pro jazyk český se k rublu konkrétně vyjadřuje:

„rubl, -u, -e m42) ‹r›43)

jednotka ruské měny; platidlo představující tuto hodnotu; rublový

příd.44)“

45)

Stejně jako předcházející etymologické slovníky považují i pracovníci Akademie

věd eské republiky, Ústav pro český jazyk, rubl za měnu, nikoliv pouze za kovové

peníze. K vysvětlení pojmu autoři mimo jiné připojují také podobu přídavného jména

vytvořenou ze základu podstatného jména rodu mužského. Dochází k rozšíření informace

39)

KLÉGR, A. Tezaurus jazyka českého. Slovník českých slov a frází současných, blízkých a příbuzných.

Praha: Lidové noviny, 2007, s. 969. ISBN 978-80-7106-920-1.


41) KRAUS, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Akademie věd České republiky, 2005, s.

704. ISBN 80-200-1351-2.

42) mužský rod, maskulinum

43) z ruštiny

44) přídavné jméno, adjektivum


18

také z hlediska jeho gramatické podoby, kdy uvádí dvě gramaticky přípustné varianty

koncovky ve 2. pádu jednotného čísla. 46)

I přesto, že se jedná o cizí slovo ruského původu, řadí se mezi 50 000

nejužívanějších obecných slov jazyka českého. Následující informace byly získány

z Frekvenčního slovníku češtiny, jehož autory jsou František ermák a Michal Křen. 47)

rank

ARF

ARF rank

FRQ

FRQ

bel. (%)

odb. (%)

pub. (%)

rubl 7242 432 5690 1480 25 5 71

48)

Výše zjištěné hodnoty autoři získali ze základního synchronního korpusu psané

češtiny SYN2000, který byl z důvodu větší přesnosti výpočtu mírně pozměněn

a po úpravě přejmenován na korpus FSC2000. Tento český korpus obsahuje texty

od roku 1990–1999, které tvoří z 15 % beletrie, 25 % odborné texty a 60 %

publicistika.49)

Nejdůležitější informací z předcházejících výše uvedených je rank ARF (pořadí

podle průměrně redukované frekvence), který považuje slovo rubl za 7242. v pořadí

nejfrekventovanějších slov jazyka českého.

Za další významný údaj můžeme považovat hodnotu FRQ (hodnota absolutní

frekvence), tato informace uvádí, že slovo rubl se v textech pozměněného korpusu psané

češtiny FSC2000 vyskytlo celkem 1480krát.

Hodnota bel. (%) vyjadřuje procento výskytu slova v beletrii (25 %), hodnota

odb. (%) uvádí procento výskytu v odborném textu (5 %) a hodnota pub. (%) definuje

procentuální zastoupení v publicistice (71 %). Z jednoduchého výpočtu vyvodíme,

46)

KRAUS, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Akademie věd České republiky, 2005, s.

704. ISBN 80-200-1351-2.

47) ČERMÁK, F., KŘEN, M. Frekvenční slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2004, s. 249. ISBN 80-7106-676-

1.



19

že slovo rubl je v korpusu psané češtiny FSC2000 v beletrii zmíněno po zaokrouhlení

370krát, v odborných textech průměrně 74krát a v publicistice přibližně 1051krát.

Zatímco čeští autoři se víceméně ztotožňují s názorem, že slovo rubl

má svůj původ v odvození od slovesa rubíť/rubati, v českém překladu

tedy kácet/sekat/štípat, tak v ruské literatuře se s tímto jednoznačným tvrzením

již nesetkáme.

2.2 PŮVOD SLOVA RUBL (RUSKÉ ZDROJE)

Z ruské literatury je patrné, že problematika původu slova je nejednoznačná

a doposud zůstává pro odborníky nevyřešenou. Existuje mnoho vědecky nepodložených

variant a jako příklad uvedu celkem 3 nejpravděpodobnější možnosti vzniku slova rubl.

1. varianta: Hřivnou dříve předci nazývali celý stříbrný odlitek ve tvaru prutu o délce

do 20 centimetrů. Jelikož hodnota zboží nemohla vždy zcela korespondovat

s celou hodnotou mince, tak se obchodníci rozhodli měnovou jednotku

разрубить, tedy rozseknout, na dvě části - рубли, následně získanou část

opět rozdělit na dvě poloviny - полтины, aby již bylo možné přesněji

vyjádřit skutečnou hodnotu zboží. A právě tyto dvě nově vzniklé části

z původní hřivny se začaly nazývat rubly. 50)

2. varianta: Slovo rubl může být spojeno také s technologickým postupem výroby této

měny. V dřívější době docházelo k odlévání hřivny údajně ve dvou krocích,

a to tak, že se stříbrná mince slévala celkem dvakrát. Po ztuhnutí prvního

odlití a následném druhém odlití stříbra vznikl na minci podélný

spoj neboli také šev. Tedy dřívější рубец, jak byl tento jev nazýván, dal vznik

kořenu slova руб, jinak v překladu stříbrný prut se švem. Tato varianta

o vzniku slova rubl je velice pravděpodobná, protože se slovem рубец

50)

АЛЕКСЕЙ, Рокин. История рубля. Reasonablefinance.ru: энциклопедия домашнего финансиста

[online]. © 2013 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.reasonablefinance.ru/domashnie-

finansi/istoriya-rublya.html

20

se setkáváme ve více slovanských jazycích, jako například v polském,

běloruském nebo také v ukrajinském. 51)

3. varianta: Vznik slova rubl mohl být také zapříčiněn zářezy, které předci do mince

vytvářeli s tím účelem, aby její části snadněji finančně ohodnotili.

Tento zářez se do ruštiny přeloží jako зарубка. Kořenem tohoto slova

je opět руб, od něhož mohlo vzniknout slovo rubl. 52)

V případě rublu se jednalo o stříbrnou minci určité hmotnosti, jejíž hmotnost

(stříbra) byla zcela shodná s nominální hodnotou mince/stříbra, kterou v sobě mince

obsahovala. Rubl se stal ihned velmi populární, jelikož se dal dělit na menší části s nižší

hodnotou, což usnadňovalo způsob platby. 53)

51)

АЛЕКСЕЙ, Рокин. История рубля. Reasonablefinance.ru: Энциклопедия домашнего финансиста



52) История рубля: Возникновение российского рубля. Indexpay.ru: Банковские чеки, электронные

финансы [online]. © 2009 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-

rublya.html


21

3. SYMBOL A ZKRATKA RUBLU

Každá mezinárodně významná a silná měna se pyšní svým typickým znakem.

Ať už je to všeobecně proslulý symbol dolaru nebo právě eura. Stejně jako symbol dolaru

také znak ruského rublu má z historického hlediska dlouholetou tradici. Nicméně

paradoxem zůstává fakt, že tato ruská měna v současné době zůstává bez typického

symbolu, který by ji zjednodušeně charakterizoval a zároveň byl také oficiálně schválen

Ruskou národní bankou. O tom, že se jedná o problém, svědčí také fakt, že symbol rublu

je společností všeobecně přijímán, ale dodnes nebyl oficiálně uznán Ruskou národní

bankou, což s sebou nese nemalá právní úskalí.

3.1 SYMBOL RUBLU

První zmínka o symbolu rublu se datuje od druhé poloviny 17. století.

Avšak existence znaku rublu není vyloučena již od 14. století. Z roku 1681 se dochoval

první záznam znaku rublu ve Sbírce překladů, jejímž autorem je Epifanij Slaviněckij.

V tomto případě se jedná o písemné svědectví prodeje knihy, kterou majitel prodal za 12

rublů. Zde se poprvé objevuje znak rublu54)

jako symbol složený ze dvou ruských psacích

písmen P a Y. Ruské psací písmeno P je pootočeno o 90º proti směru hodinových ručiček

a ruské psací písmeno Y je napsáno přes něj. Existují záznamy symbolu rublu nejenom

v osobní korespondenci, ale také v oficiálních dokumentech. Například minský historik

Ivan Sinčuk objevil záznam se symbolem rublu v úředních dokumentech z roku 1826,

které evidovaly zabavení majetku a peněz děkabristům. 55)

Od druhé poloviny 19. století se symbol rublu přestal objevovat. Příčinou

jeho zániku bylo zavedení psacích strojů, na jejichž klávesnici znak chyběl. Masové

rozšíření psacích strojů mělo za následek téměř 150leté zapomnění symbolu rublu. 56)

Svého znovuzrození se symbol dočkal až 90. letech 20. století, kdy se ruský

trh zcela otevřel zahraničním měnám, především dolaru. Dolar byl dobře známý

pod vlastním a mezinárodně uznávaným symbolem. Mnohokrát tedy zazněl nápad zavést

54)

Viz příloha č. 1.

55) КАЛАШНОВ, Юрий. Знак рубля. Знак рубля [online]. © 2009–2012 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z:

http://rursign.com/


22

znak také pro rubl. Poté co získalo také euro svůj znak, otázka zavedení symbolu pro rubl

začala být stále aktuálnější. Na základě hledání symbolu pro ruský rubl bylo uspořádáno

velké množství designérských soutěží. Mezi nejúspěšnější patří soutěž časopisu

Finansist, která byla vyhlášena v roce 1997 a bylo do ní přihlášeno více než 100 prací.

V roce 1999–2000 byla vyhlášena soutěž s názvem Znak rublu časopisu Děngi a Skupiny

designérů. Tato soutěž byla, co do počtu přihlášených autorů a prací, nejúspěšnější.

V roce 2006 byl schválen dodatek k zákonu O Ruské národní bance, na základě kterého

banka schvaluje grafickou podobu rublu ve smyslu znaku. V reakci na státní rozhodnutí

skupina designérů doporučila v roce 2007 používat symbol rublu v podobě velkého,

tiskacího, ruského písmene P, jehož nožička je pod půlkruhem přeškrtnuta. Jedná

se o návrh, který je známý pod názvem znak Lebeděva-Tarbejeva57)

, jehož autorem

je výtvarník Alexandr Tarbejev. Populárnosti symbol dosáhl hlavně díky Studiu Artemije

Lebeděva.58)

V současné době je situace taková, že Ruská centrální banka prozatím oficiálně

neuznala žádný z návrhů za symbol pro ruský rubl. V bankovní sféře se rubl oficiálně

označuje ruským tiskacím písmenem p. s tečkou. To znamená, že symbol rublu nahrazuje

jeho zkratka. Ve společnosti je známý a méně používaný znak autorů Lebeděva-

Tarbejeva. Společnost se v této problematice rozdělila do dvou skupin. Zastánci jedné

skupiny jsou pro schválení návrhu Lebeděva-Tarbejeva a okamžité zavedení znaku

pro rubl. Zatímco druhá skupina v této otázce doporučuje postupovat pomaleji

a zohledňovat také odborné poznatky z historického vývoje symbolu rublu. lenové

druhé skupiny považují za vhodnější spíše historickou variantu znaku. 59)

3.2 ZKRATKA RUBLU

Na základě údajů získaných z ruského Slovníku zkratek a Národního korpusu

jazyka ruského zmíním nejpoužívanější zkratky jak pro rubl, tak pro samotný ruský rubl.

Seznam zkratek používaných na území Ruska bude rozšířen také o mezinárodně

zavedené měnové zkratky.

57)


58) КАЛАШНОВ, Юрий. Знак рубля. Знак рубля [online]. © 2009–2012 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z:

http://rursign.com/


23

3.2.1 ZKRATKA RUBLU

1. varianta: Mezi nejrozšířenější zkratku rublu patří jednoznačně varianta malého

p. s tečkou, která rovněž zastává funkci oficiálního symbolu pro ruský rubl.

Tato podoba je uvedena v ruském Slovníku zkratek Studia Artemije

Lebeděva. Jde o tutéž osobu, která zpopularizovala neoficiální symbol rublu

v podobě znaku Lebeděva-Tarbejeva. 60)

2. varianta: Jedná se o zkratku, která je taktéž zmíněna v ruském Slovníku zkratek

ze Studia Artemije Lebeděva. Skládá se z prvních tří malých písmen slova

рубль a její podoba je tedy руб. s tečkou. 61)

3. varianta: Na základě informací z Národního korpusu jazyka ruského patří k literárně

rozšířeným a všeobecně používaným rovněž zkratka, která vznikla z prvních

čtyř písmen slova рубль, tedy рубл. s tečkou. Tato zkratka se nejčastěji

využívá pro zkrácení slova rubl ve 2. pádě množného čísla - рублей (тысяча

рубл.). 62)

4. varianta: Lze ji považovat za nejhovorovější podobu zkratky pro rubl, která

je obsažena v Národním korpusu jazyka ruského. Zkratka je odvozená

od fonetické podoby ruské souhlásky p, tedy [эp]. Na základě fonetické

podoby došlo pouze ke změně pořadí písmen a vznikla nová, hovorová

zkratka, která má podobu рэ (двести рэ на человека). Podle informací

z Národního korpusu jazyka ruského se z historického hlediska jedná

o zkratku, která dosáhla největší literární popularity v období sovětské

éry, hlavně tedy v letech 1970–1975. 63)

60)

ЛЕБЕДЕВ, Артемий. Результаты поиска. Sokr.ru [online]. Студия Артемия Лебедева, © 2000–2013

[cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.sokr.ru/card/39681sf5057100/


62) Результаты поиска в основном корпусе. Национальный корпус русского языка [online]. © 2003–

2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://search.ruscorpora.ru/search.xml?


24

3.2.2 ZKRATKA RUSKÉHO RUBLU

1. varianta: Zkratka je zanesena v ruském Slovníku zkratek a odvozená od slovního

spojení pоссийский рубль. Její podoba je tvořena prvními třemi písmeny

jak z první, tak z druhé části slovního spojení - рос. руб. Pojem ruský

rubl se začíná objevovat až po roce 1993, kdy byla provedena měnová

reforma. 64)

2. varianta: Jedná se o zkratku, která je spojována s vyobrazením ruského rublu

na bankovkách. Nachází se na lícové straně bankovky v liště pod obrázkem

a patří mezi ochranné prvky proti padělání. Při pohledu z ostrého úhlu

a za pomoci odraženého světla se v liště zobrazí PP. Zkratka je opět

odvozena od slovního spojení pоссийский рубль, tentokrát se však skládá

z velkých počátečních písmen slovního spojení. Tato zkratka je opět

zanesena v ruském Slovníku zkratek Studia Artemije Lebeděva. 65)

3.2.3 MEZINÁRODNĚ STANDARDIZOVANÉ ZKRATKY RUBLU

Rubl stejně jako všechny mezinárodní měny podléhá mezinárodní standardizaci,

která pomáhá předcházet vážným nedorozuměním. Každá měna má své vnitřní

a mezinárodní standardy. Za vnitřní standardy lze považovat vzhled bankovek nebo

jejich ochranné prvky chránící je před paděláním. Naopak k mezinárodním standardům

měny patří kódy měn. Vytvářením mezinárodních standardů se zabývá Mezinárodní

organizace pro normalizaci (ISO), tedy International Organization for Standardization.

K mezinárodním standardům, které tato organizace ustanovuje, patří také kódy měn. 66)

Kódy měn jsou důležité především pro finanční sféru. Patří mezi nezbytné

položky, bez kterých by se neobešel žádný bankovní převod. Využívání oficiálních kódů

měn přináší zjednodušení a zrychlení všech, a to především mezinárodních, bankovních

transakcí. Všechny kurzovní lístky, umístěné jak přímo v bankách, tak vyvěšené

64)

ЛЕБЕДЕВ, Артемий. Результаты поиска. Sokr.ru [online]. Студия Артемия Лебедева, © 2000–2013

[cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.sokr.ru/card/41346s30f8d9b5/


66) RUB или RUR? Коды валют. Страна Советов [online]. © 2010- [cit. 2013-03-09]. Dostupné z:

http://strana-sovetov.com/miscellaneous/4222-currency-codes.html

25

v elektronické podobě, uvádí kurzy měn pod jejich standardizovanými kódy. Díky

standardizaci všech světových měn došlo k vyloučení možnosti špatné interpretace měny.

Na základech standardizace nefungují pouze světové trhy a mezinárodní transakce,

ale univerzální kódy měn chrání všechny občany při výjezdu do zahraničí. 67)

Díky zavedení kódů měn se podařilo předejít problematice spojené

s nejednoznačností u měn, které jsou platné na území více států. Mezi tyto měny patří

například dolar, který se diferencuje na americký a kanadský, nebo také rubl. Rubl

je měnou jak v Bělorusku, tak také na území Ruské federace. Pomocí kódu měny

lze rozlišit rubl běloruský a rubl ruský. 68)

Kódy měn podléhají mezinárodnímu standardu ISO 4217 (mezistátní klasifikátor

měn). Tento standard byl založen na základě standardu ISO 3166, který ustanovuje

univerzální kódové označení pro všechny státy světa a na nich závislá území. Kódy států

se skládají vždy ze dvou velkých písmen a velmi často označují také internetové domény

dané země. Pro Rusko je vlastní státní kód RU a se stejnou koncovkou se setkáme

u ruského webu .ru. 69)

Na základě státního kódu je vytvořen také kód měny. Ten se skládá ze státního

kódu plus zpravidla prvního písmenka názvu měny. Pokud je tedy státním kódem Ruské

federace RU a státní měnou je rubl, tak kód ruského rublu by měl být tedy RUR. 70)

Kód měny RUR (Russian Ruble) se však používal pouze do roku 1998. V tomto

roce došlo v Rusku k denominaci71)

rublu. S pomocí denominace byly odstraněny

následky hyperinflace72)

a právě díky denominaci došlo ke zjednodušení výpočtů

při běžné platbě. Byla provedena záměna starých rublů za nové s koeficientem 1000:1

(za 1000 starých rublů občan dostal 1 nový rubl). Z důvodu odlišení starých a nových

67)

RUB или RUR? Коды валют. Страна Советов [online]. © 2010- [cit. 2013-03-09]. Dostupné z:





71) změna nominální hodnoty měny

72) procentní přírůstek indexů spotřebitelských cen - situace, kdy státní banka spolu se zbytkem bank

zvyšuje množství peněz tak rychle, že ceny rostou tempem tisíců či milionů procent

26

rublů došlo ke změně také u kódu měny. Novým kódem ruského rublu se stala zkratka

RUB, která je aktuální dodnes. 73)

Rubl je národní měnou také v Bělorusku. Běloruský rubl byl dříve známý

pod kódem BYB, a to do roku 2000, kdy také on prošel denominací. V současné době

je aktuálním kódem měny pro běloruský rubl zkratka BYR. 74)

Podněsterský rubl nemá svůj standardizovaný kód, jelikož Podněstří dodnes

nepatří mezi oficiálně uznané státy. I přesto existuje podněsterská národní banka,

která považuje za neoficiální zkratku podněsterského rublu PRB nebo také RUP.

Tato nestandardizovaná měna působí značné problémy v bezhotovostním styku,

především při platbě mezinárodními platebními kartami. Tento způsob platby je na území

Podněstří prakticky nemožný. 75)

73)



74) VANČURA, František. Běloruská měna - běloruský rubl. Bělorusko.CZ [online]. © 2005-2013 [cit. 2013-

03-09]. Dostupné z: http://www.belorusko.cz/view.php?cisloclanku=2005072402

75) Podněsterský rubl. Podněstří [online]. © 2010- [cit. 2013-03-09]. Dostupné z:

http://www.podnestri.cz/podnestersky-rubl/

27

4. HISTORIE RUBLU

Již z všeobecně známého přísloví „Peníze budou vždycky, my už nebudeme“

lze usuzovat, že historie peněz vždy kopírovala vývoj a potřeby lidské civilizace.

Takovým způsobem, jakým dnes slouží peníze nám, sloužily také naším předkům.

Jenom jejich vzhled prošel značným vývojem.

4.1 RUBL V OBDOBÍ RUSKÝCH KNÍŽECTVÍ

První zmínka o slově rubl pochází již ze 13. století. Informace se dochovaly

na břízové kůře a pochází z oblasti Velikého Novgorodu, proto se také tento nález nazývá

Берестяная грамота Великого Новгорода76)

. Přesné datum vzniku tohoto dokumentu

není známo, ale nejspíše spadá do období 1281–1299. 77)

K výrobě předcházející měny, a to hřivny, bylo zapotřebí stříbro, kterým

však Rusko v té době nedisponovalo. Veliký Novgorod měl však velmi dobré obchodní

styky se západní Evropou, a proto právě zde začalo docházet k roztavování cizích

stříbrných měn a výrobě Novgorodské hřivny, které se začalo říkat rubl. Jednalo

se v té době o odlitek stříbra ve tvaru prutu, který byl dlouhý asi 14–20 centimetrů a vážil

okolo 204 gramů78)

. Hřivna byla původně jednotkou pro hmotnost, a proto docházelo

ke snaze zachovat tuto hmotnost také u nové měnové jednotky. Nicméně v této době bylo

z technického hlediska prakticky nemožné dosáhnout naprosto shodné hmotnosti,

a proto se dochovala většina rublů a hřiven s hmotností okolo 200 gramů. Novgorodský

rubl začal být brzy velmi populární. Po jeho vzoru vznikl také moskevský rubl, který

byl podobou a hmotností identický s novgorodským. 79)

76)


77) АЛЕКСЕЙ, Рокин. История рубля. Reasonablefinance.ru: Энциклопедия домашнего финансиста



78) Viz příloha č. 4.

79) История возникновения рубля. Mmoneyy.ru: Блог о деньгах [online]. 2.11.2012 [cit. 2013-03-14].

Dostupné z: http://mmoneyy.ru/istoriya-vozniknoveniya-deneg/istoriya-vozniknoveniya-rublya.html

28

4.1.1 MOSKEVSKÉ KNÍŽECTVÍ (1380)

V roce 1380 začala v Moskvě probíhat ražba první stříbrné moskevské mince,

která již podobou odpovídá současným. Jedna z prvních moskevských mincí,

tedy vyražených po roce 1380, vážila původně 0,93 gramů. To znamená, že jeden

moskevský rubl o přibližné hmotnosti 200 gramů odpovídal 200 moskevským mincím.

Stejně jako moskevský rubl také moskevská mince s postupem času stráveným v oběhu

ztrácela svoji hmotnost. Stříbro patří mezi měkké kovy, a tudíž bylo nevhodné

pro výrobu mincí. Ražbou stříbrných mincí s různými motivy se začalo zabývat

také v ostatních knížectvích. 80)

4.1.2 NOVGORODSKÉ KNÍŽECTVÍ (1420)

Odlévání stříbrných novgorodských odlitků bylo ukončeno roku 1448 a v roce

1420 začala probíhat první ražba stříbrné mince také v Novgorodě. To znamená,

že Novgorodu celých 28 let využívali k platbě jak původní stříbrné novgorodské odlitky

ve tvaru prutu, tak nové stříbrné mince. Nejspíše by odlitky využívali i nadále, kdyby

se neobjevil podvodník jménem Fedor Žerebec. Tento mistr stříbrné odlitky upravoval

k obrazu svému, čímž působil újmu všem ostatním občanům. Na základě vzniku

padělaných a samozřejmě lehčích odlitků bylo nutné všeobecně zakázat používání tohoto

druhu platidla. Nová novgorodská mince byla lehčí než moskevská a vážila

0,79 gramu.81)

4.2 MĚNOVÁ REFORMA JELENY GLINSKÉ (1534)

Od poloviny 15. století přestal rubl existovat v podobě stříbrného odlitku a začal

se přeměňovat pouze do podoby stříbrných mincí. S postupem času se však váha

stříbrných mincí v různých knížectvích velmi radikálně měnila, čímž začalo docházet

k narušování stability rublu. V polovině 50. let byl rubl známý pouze jako početní

jednotka neboli početní rubl, což znamenalo, že v peněžním oběhu skutečná mince rublu

80)

ЯНИН, В. Происхождение рубля. Библиотека советской нумизматики, бонистики [online]. 2008

[cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://lib-sov.com/pol/0061_proishoz_rub.html


29

neexistovala. Především na základě kurzové nejednotnosti vznikla nezbytná nutnost

sjednocení měn. 82)

V roce 1534 byla na Rusi Jelenou Glinskou provedena první měnová reforma.

Jednalo se o matku v té době zatím neplnoletého budoucího cara Ivana IV. Hrozného.

Zasadila se o stažení z oběhu všech starých mincí na území Moskevského

a Novgorodského knížectví. Staré mince nahradila za nové, standardizované, které

nazvala novgorodkami (новгородкa) a maskovkami (московкa). Maskovce se později

začalo říkat kopějka (копейка). Kopějka byla stříbrná mince, která vážila 0,68 gramu

a jedna kopějka tvořila 1/100 moskevského početního rublu. Jedná se o poměr kopějek

k rublu, který se zachoval dodnes. Název kopějky vznikl na základě vyobrazení, které

se na ní dříve nacházelo a zachovalo se také dodnes. Je na ní znázorněn jezdec s kopím.

Po provedení reformy začal rubl existovat pod názvem moskevský početní rubl. Tvořilo

ho 68 gramů čistého stříbra a rovnal se 100 moskevským kopějkám. Moskevský

rubl existoval pouze jako početní jednotka při platbách, což znamená, že stále neměl

svoji reálnou podobu ve tvaru mince. Proto se mu dostalo označení početní rubl. 83)

4.3 RUBL V OBDOBÍ CARSKÉHO RUSKA (1654–1917)

Následující kapitola se zabývá měnovými reformami, které byly provedeny

za vlád nejvýznamnějších ruských carů a careven, jako například Petra I. Velikého nebo

Kateřiny II. Veliké. Podkapitoly se také zabývají otázkou zavedení a úspěšnosti

stříbrného a zlatého monometalismu v Rusku.

4.3.1 MĚNOVÁ REFORMA CARA ALEXEJE MICHAJLOVIČE (1654–1655)

Za vlády cara Alexeje Michajloviče v roce 1654 proběhla první ražba stříbrných

mincí v hodnotě 1 rublu, které se nazývaly rublové efimky (рублевый ефимок)84)

.

82)

SOKOL, Evgen. История рубля: История рубля. Moneys.Ucoz.Ru: Монеты СССР и России [online]. ©


34

83) История российского рубля. Globfin.ru: Мировая экономика, финансы и инвестиции [online]. ©

2010 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.globfin.ru/articles/currency/ruble.htm


30

Na lícové straně mince se poprvé v historii objevilo slovo рубль spolu s dvouhlavým

orlem a na rubu byl vyobrazen car na koni. Jednalo se o neplnohodnotnou stříbrnou

minci, která vážila 64 gramů. Z hlediska nominální hodnoty odpovídal 1 rubl 64

kopějkám a z hlediska skutečné váhy stříbra, kterou rubl obsahoval (64 gramu) a kopějka

(0,68 gramu), se 1 rubl rovnal téměř 100 kopějkám. Rozdíl mezi nominální hodnotou

a reálnou váhou stříbra způsobil, že skutečná váha stříbrného rublu byla o třetinu

menší.85)

V roce 1655 byla ukončena ražba neplnohodnotných efimků a zahájilo

se cejchování plnohodnotných západoněmeckých tolarů. Tolary si ponechaly svoji

původní podobu, akorát byly opatřeny náležitým cejchem (признак). Na cejchu

byl vyobrazen jezdec s kopím, tentýž co na kopějce, a rok 1655. Nové minci se začalo

říkat efimok s označením (ефимок с признаком)86)

. Mince získala také nový směnný

kurz, díky kterému došlo k vyřešení problému mezi skutečnou a nominální hodnotou

a od této doby bylo možné směnit 1 rubl za 64 kopějek. 87)

4.3.2 MĚNOVÁ REFORMA CARA PETRA I. VELIKÉHO (1679)

Především v souvislosti se začínající Severní válkou vznikla nezbytná nutnost

nastolení tvrdé měny. Především válka vyžadovala nemalé prostředky,

a proto se Petr I. Veliký rozhodnul v roce 1679 pro mohutnou reformaci stávajícího

měnového systému. Měnová reforma trvala celých 15 let a jejím výsledkem

bylo zavedení do oběhu nových mincí. 88)

85)





87) SOKOL, Evgen. История рубля: Первый русский рубль в виде монеты. Moneys.Ucoz.Ru: Монеты

СССР и России [online]. © 2010-2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z:

http://moneys.ucoz.ru/publ/monety_sssr/istorija_rublja/4-1-0-34

88) Реформы 1654 -1679 годов: Денежная реформа Петра I – 1679 год. Indexpay.ru: Банковские чеки,

электронные финансы [online]. © 2009 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z:

http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/reformy-1654--1679-godov.html

31

V roce 1701 začala probíhat ražba nových mincí s názvem červoněc

(червонец)89)

. Jednalo se o zlatou minci, která odpovídala hodnotě 3 rublů a vážila

3,4 gramu. Mince získala svůj název od ryzího zlata (червонное золотo), ze kterého

se odlévala. Pro výrobu mincí se využívala slitina zlata a mědi, která předávala mincím

své typicky načervenalé zabarvení. Vznikla také mince s názvem dvojitý červoněc

(двойной червонец), která odpovídala hodnotě 6 rublů a vážila 6,8 gramu. Nižší

hodnotu měla mince s názvem dvojitý rubl (двойной рубль), kterou bylo možné směnit

za 2 rubly, a vážila okolo 4 gramů. 90) 91)

V roce 1704 získaly novou podobu také kopějky, jejichž ražba začala probíhat

z mědi. Kopějka získala nový směnný kurz, na jehož základě byla rovna hodnotě setiny

stříbrného rublu. Rusko se tudíž stalo prvním státem na světě, kde byl zaveden desetinný

měnový systém založený na stříbrném rublu92)

a jeho setině, měděné kopějce93)

. Stříbrný

rubl vznikl na základě podoby západoevropského tolaru a vážil shodných 28 gramů. 94)

Mince zavedené Petrem I. Velikým procházely v následujících letech značnými

změnami. Docházelo jak k upravování jejich hodnot, tak především ke snižování obsahu

cenného kovu v mincích. 95)

4.3.3 MĚNOVÁ REFORMA CAREVNY KATEŘINY II. VELIKÉ (1768)

Válka s Tureckem vyžadovala velké množství finančních prostředků a těžba

stříbra začala být nedostačující. V této době byl základem ruského peněžního systému

89)


90) Реформы 1654 -1679 годов: Денежная реформа Петра I – 1679 год. Indexpay.ru: Банковские чеки,











32

stříbrný rubl96), který byl zcela krytý zásobou cenného kovu, jelikož byl vyrobený

ze stříbra. Proto byla dne 29. prosince roku 1768 byla vydána vyhláška, která nařizovala

směnu veškerých měděných mincí za jiný druh peněz, který byl vhodnější pro přepravu.

Jednalo se o první bankovky, které se v Rusku objevily v roce 1769 za vlády carevny

Kateřiny II. Veliké a nazývaly se asignace (ассигнация)97)

. 98)

V roce 1775 začala ražba nových zlatých mincí, mezi něž patřila zlatá poltina

(золотая полтина), rubl, poluimperial (полуимпериал), který odpovídal hodnotě

5 rublů, a imperial (империал), jenž bylo možné směnit za 10 rublů. 99)

První série papírových peněz nebyla primárně určena k běžné platbě

mezi jednotlivci, jako je tomu u dnešních bankovek. Asignaci bylo na začátku možné

směnit primárně pouze v bance a díky tomu si velice rychle našly své místo v ruském

finančním systému. Na asignaci byla slovy vypsána suma a údaj, že je za ni možné získat

peníze ve formě mincí. 100)

Vydání velkého množství asignací, tedy peněz, které nebylo možné krýt cennými

kovy v plném rozsahu, znamenalo periodický propad ekonomiky a výrazný pokles kurzu

měny, což mělo s postupem času za následek nemožnost směny asignace za shodné

množství mincí. V důsledku vznikla inflace, díky níž jste za asignaci získali méně zboží

než za mince stejné hodnoty jako asignace. 101)

96)



98) Серебряный монометаллизм: Первые бумажные деньги - ассигнации. Indexpay.ru: Банковские

чеки, электронные финансы [online]. © 2009 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z:

http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/serebryanyy-monometallizm.html







33

4.3.4 RUBL V OBDOBÍ STŘÍBRNÉHO MONOMETALISMU (1839–1852)

V roce 1839 za vlády Nikolaje I. již papírové asignace ztratily zcela svoji hodnotu

a začalo se schylovat k finanční katastrofě. Tehdejší ministr financí Kankrin našel řešení

složité měnové situace v nahrazení asignací za kreditní lístky (кредитные билеты)102)

.

Z důvodu nutnosti plošného stažení asignací z oběhu je začal stát vykupovat

ve výhodném kurzu 3 rublů a 50 kopějek za 1 rubl v asignacích, aby mohl být nastolen

systém stříbrného monometalismu. Jednalo se o měnový systém, kdy základem

peněžního oběhu byl jediný drahý kov, v tomto případě stříbro. 103)

Systém byl postaven na neomezené možnosti směny stříbrných mincí na papírové

peníze, jimiž se nově staly takzvané kreditní lístky. Veškeré nově vytištěné papírové

peníze byly kryty stříbrem, za které je bylo možné kdykoliv směnit. Systém stříbrného

monometalismus v Rusku přetrval do roku 1852, kdy bylo naposledy možné papírové

peníze bez problémů směnit na stříbro. Již v roce 1849 se však začalo schylovat

k podobné situaci jako v případě asignací. Navíc v roce 1853 začala válka

a ze dne na den se měna zhroutila, načež banky přestaly provádět výměnu papírových

peněz na stříbro. Od této doby začaly papírové peníze kolovat v oběhu ve velkém

množství, jelikož už nebyla možná jejich směna na stříbro. 104)

4.3.5 RUBL V OBDOBÍ ZLATÉHO MONOMETALISMU (1897–1914)

Ruský měnový systém byl již delší dobu velmi nestabilní, a proto bylo na počátku

roku 1895 rozhodnuto o zavedení zlatého oběživa. Od této doby začal být rubl vázaný

na zlato neboli jinými slovy došlo k zavedení zlatého standardu rublu. Již v květnu roku

1895 dostaly všechny pobočky státní banky povolení na nákup zlatých mincí,

za něž banka platila zlatem. V roce 1897 došlo ke srovnání kurzu kreditních lístků

a zlatého rublu v minci105)

. Téhož roku bylo také rozhodnuto o vydání bankovek,

které byly kryty zlatem a v neomezené částce směnné na zlato. Díky možnosti směny

102)


103) Серебряный монометаллизм: Серебряный монометаллизм и денежная реформа 1839 года.

Indexpay.ru: Банковские чеки, электронные финансы [online]. © 2009 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z:




34

bankovek na zlato a existenci zlatých mincí si značná část obyvatelstva začala zlato,

včetně zlatých mincí, shromažďovat v domácnostech, což vedlo k postupnému stahování

zlata z oběhu. 106)

V roce 1914 začala První světová válka a jako už několikrát v historii došlo

k ukončení směny bankovek na zlato, což vedlo k hromadění zlatých mincí v trezorech

svých majitelů. Vznikl nedostatek peněz v hotovosti, a to především zlatých mincí,

které byly poschovávané v domácnostech prozíravých občanů. Především vysoké výdaje

spojené s financováním války přispěly ke zrušení zlatého monometalismu. 107)

4.4 RUBL VE XX. STOLETÍ

Následující kapitola začíná rokem 1917, který lze z historického hlediska

považovat za velmi významnou politickou událost, Velkou říjnovou socialistickou

revolucí, po níž následoval pád carského režimu v Rusku.

4.4.1 RUBL V OBDOBÍ OBČANSKÉ VÁLKY (1917–1920)

Po revoluci začalo v Ruské socialistické federativní sovětské republice (РСФСР)

docházet k upevňování komunismu. Komunistický systém však peníze odmítal

na základě díla Utopie autora Thomase Moora. Vhodným řešením pro nezbytné potřeby

nákupů a prodejů se tedy ukázalo zavedení takzvaných sovznaků (совзнаки)108)

neboli

v překladu sovětských symbolů. Jednalo se o papírové peníze, jež se začaly tisknout

v roce 1919. Sovznakům se mimo jiné přezdívalo i rubly, jelikož na bankovkách

byla uvedena hodnota v rublech. O sovznacích však nelze říci, že se zcela stoprocentně

jednalo o peníze, jelikož na bankovkách nebylo uvedeno, zdali se jedná o peníze

té či oné podoby. Sovznaky si zachovaly podobu papírových peněz a do oběhu se dostaly

106)

SOKOL, Evgen. История рубля: Рубль в царской России. Moneys.Ucoz.Ru: Монеты СССР и России

[online]. © 2010-2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z:





35

pouze bankovky v hodnotě 1, 2, 3, 15, 30, 60, 100, 250, 500, 1.000, 5.000109)

a 10.000

rublů, ražba mincí se neuskutečnila. Natištění velkého množství nových bankovek,

které bylo vyžádáno novým politickým systémem, mělo za následek jejich postupné

znehodnocování a prakticky neřízenou inflaci. 110)

4.4.2 RUBL V OBDOBÍ PRVNÍ SOVĚTSKÉ MĚNOVÉ REFORMY (1922–1924)

V roce 1922 se již situace po občanské válce poměrně stabilizovala, a tudíž

se bylo možné začít zaobírat současnou měnovou problematikou. Největším problémem

se jevil obrovský počet bankovek v oběhu, které již téměř zcela ztratily svoji hodnotu.

Jednalo se a papírové peníze z různých období, jež byly různými lidmi také rozdílně

oceňovány. Východiskem z této situace měla být denominace rublu, a za tímto účelem

v roce 1922 vznikl nový rubl111)

. V roce 1923 byla emitována také nová mince zlatého

červonce (червонец)112)

. Jednalo se o minci odpovídající hodnotě 10 zlatých rublů

z období carského Ruska, jelikož jejich hodnota byla pevně dána zlatem, které v sobě

obsahovaly. Minci se začalo přezdívat rozsévač (сеятель), jelikož na její zadní straně

byl vyobrazen muž rozsévající obilí. Denominace provedená v roce 1922 se ukázala

jako úspěšná, ale měnový systém vyžadoval ještě další nezbytnou úpravu, jelikož

s novým politickým systémem se začala vytvářet také zcela nová ekonomika. V roce

1924 přišla druhá denominace a do oběhu vstoupila nová stříbrná mince v hodnotě

1 rublu113)

a k tomuto roku bylo také možné pokládat sovětské bankovky za měnově

stabilní. 114)

109)


110) Совзнаки. Indexpay.ru: Банковские чеки, электронные финансы [online]. © 2009 [cit. 2013-03-28].

Dostupné z: http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/sovznaki.html




114) История возникновения рубля. Mmoneyy.ru: Блог о деньгах [online]. 2.11.2012 [cit. 2013-03-28].


36

4.4.3 PRVNÍ STALINOVSKÉ BANKOVKY (1937)

V roce 1937 byla uskutečněna emise nových bankovek červonců z důvodu

poničení starých. Do oběhu se dostaly nové bankovky v hodnotě 1, 3, 5 a 10 červonců

s portrétem Lenina115)

. Potřeba zvěčnit významné politické osobnosti na bankovkách

byla v Rusku převzata po vzoru amerických dolarů nebo britských liber a v některých

státech se zachovala dodnes. Na bankovkách rublu se s portréty politických osobností

setkáváme pouze do roku 1993. Od této doby se na papírových penězích začaly

objevovat malby ruských měst. Tato tradice byla převzata ze vzhledu bankovek nižších

hodnot, jež pocházely ze sovětské éry a na nichž byla dříve zobrazována právě města. 116)

4.4.4 RUBL V OBDOBÍ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY

Měnová situace za 2. světové války se v Rusku odvíjela na základě vojenských

úspěchů či neúspěchů. Na válečném území se vždy používala taková měna, jakou

vlastnily armády dobytého území. Například v roce 1941, který lze považovat za období

německých vojenských úspěchů, probíhal platební styk na Němci okupovaném ruském

území v německé měně, což byla Říšská marka117)

. Kurz Říšské marky k červonci

se odvíjel v závislosti na vojenské situaci okupovaného území. Jestliže došlo

k osvobození části ruského území, kurz Říšské marky, který byl Němci záměrně

nadsazován, začal rychle klesat a ceny doslova padaly dolů. Všeobecně však byly ceny

za války velmi vysoké. V období významných německých úspěchů, tedy přibližně

do roku 1942 byl červoněc roven Říšské marce. Po úspěšných ruských bitvách

u Stalingradu a Kurska začal kurz červonce vůči Říšské marce prudce posilovat. 118)

115)


116) Эмиссия 1937 года: Сталинские червонцы. Indexpay.ru: Банковские чеки, электронные финансы

[online]. © 2009 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/emissiya-

1937-goda.html


118) Оккупационные деньги: Денежная система СССР в период оккупации. Indexpay.ru: Банковские


http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/okkupatsionnye-dengi.html

37

4.4.5 RUBL V POVÁLEČNÉM OBDOBÍ (1947)

Měnová reforma roku 1947 byla uskutečněna cestou denominace.

Ta se však týkala pouze určité části finančního sektoru, zejména bankovních vkladů,

které bylo v té době možné vést pouze v bance Sberbank (Сбербанк). Vkladů do výše

3.000 rublů se denominace prakticky netýkala, jelikož byly směněny v poměru 1 : 1

pro nový rubl. Jestliže jste však měli ve vkladech sumu vyšší než 3.000 rublů,

tak jste díky denominaci a související s ní směnou na nový rubl přišli o 30 % vložené

částky. A pokud výše vašich vkladů přesáhla sumu 10.000 rublů, tak vás denominace

připravila o celých 60 % vašich úspor. Mzdy se stejně jako vklady do výše 3.000 rublů

přepočítávaly v poměru 1 : 1 pro nový rubl. Reforma byla připravena radou ministrů

Svazu sovětských socialistických republik a centrální bankou. Rozhodnutí bylo

podepsáno Stalinem a došlo díky němu k celkovému snížení cen potravin. Výjimku však

tvořila vodka a víno, na něž měly podle usnesení zůstat zachovány původní ceny.

Na základě měnové reformy z roku 1947 byla stanovena jednotná a jediná měna,

jíž se stal definitivně pouze rubl. Nelze však opomenout fakt, že namátková a přesně

cílená denominace přinesla do státní pokladny značné příjmy z denominovaných vkladů

soukromých vkladatelů. 119)

4.4.6 MĚNOVÁ REFORMA NIKITY CHRUŠČOVA (1961)

Již v roce 1960 vznikla nezbytná nutnost regulace měnového systému, která

se měla týkat především usnadnění oběhu sovětské měny a zvýšení její hodnoty.

V souvislosti s výše zmíněnými potřebami byla 1. ledna roku 1961 provedena měnová

reforma. K tomuto datu začala probíhat denominace rublu, která byla tentokrát

však plošná a týkala se pouze bankovek vydaných v roce 1947. Papírové peníze

bylo možné směnit v kurzu 1 nový rubl za 10 starých. Směna se týkala všech bankovek

bez jakéhokoliv omezení. Pro nově zavedené bankovky se vžilo označení fantiki

(фантики)120)

, což znamená v překladu srandovní peníze. Směšnost vyvolávaly

především svou do té doby nezvyklou podobou, přesněji tedy velikostí. Nové bankovky

119)

Денежная реформа 1947 года: Проведение реформы. Indexpay.ru: Банковские чеки,


http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/denezhnaya-reforma-1947-goda.html


38

byly mnohem menší než původní z roku 1947. Hlavním důvodem změny jejich velikosti

byly nižší náklady spojené s jejich výrobou. Tisk bankovek velkých rozměrů

byl jak mnohem nákladnější, tak zároveň méně vhodný pro manipulaci a uschování.

Jak již bylo výše zmíněno, denominace se týkala pouze bankovek, a to z následujícího

důvodu. Nevýhoda ražby mincí spočívá v mnohem vyšších nákladech, než je jejich

vlastní nominální hodnota, zatímco tisk bankovek je z finančního hlediska mnohem

výhodnější, protože hodnota bankovky je vyšší než její výrobní náklady.

Tudíž především finanční aspekt vedl k zachování původních měděných mincí ražených

do roku 1961 a jejich směnný kurz byl ponechán v poměru 1 : 1. Mince vyrobené

ze slitiny, mezi něž patřily kopějky v hodnotě 10, 15, 20, 50 a rubl, byly vyměněny. 121)

Uskutečnil se tedy tisk nových bankovek a ražba nových mincí,

jež byly zaměněny za původní slitinové. Na všech bankovkách s minimální hodnotou

10 rublů včetně a vyšší byl vyobrazen Lenin122)

. Jedná se o první zvěčnění Lenina

na rublových bankovkách, jelikož od roku 1937 se sice objevoval na bankovkách,

ale tehdejších červonců. Po denominaci došlo k prudkému zvýšení cen. U potravin

dosáhlo zvýšení úrovně až 20 % ročně a zároveň vedlo k nedostatku zboží v obchodech.

123)

4.4.7 MĚNOVÁ REFORMA VALENTINA PAVLOVA (1991)

Počátek 90. let 20. století se odehrával ve znamení značně nestabilního

politického systému a rovněž s ním spojené měnové problémy na sebe nenechaly dlouho

čekat, jelikož se v oběhu objevilo nadbytečné množství peněz. Premiér tehdejšího

Sovětského svazu, jímž byl Valentin Pavlov, se v lednu roku 1991 rozhodl uskutečnit

měnovou reformu. Co se týká srovnání četnosti provedených reforem, tak Sovětský

svaz byl opravdovým mistrem co do počtu provedených měnových reforem.

Do 20. století docházelo k měnovým reformám opravdu poměrně zřídka. Příčina

121)

Реформа 1961 года: Хрущевская оттепель. Indexpay.ru: Банковские чеки, электронные финансы

[online]. © 2009 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/reforma-

1961-goda.html


123) Реформа 1961 года: Деноминация 1961 года. Indexpay.ru: Банковские чеки, электронные

финансы [online]. © 2009 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-

rublya/reforma-1961-goda.html

39

často prováděných měnových reforem spočívala ve falešných potřebách ekonomiky

a trhu, které byly uměle řízené socialistickou ideologií. 124)

V lednu roku 1991 se z oběhu začaly stahovat staré bankovky a nahrazovaly

se za nové125)

. Vyměnit bylo možné pouze 1.000 rublů na osobu, a pokud byla částka

vyšší, bylo nutné získat potvrzení od speciálně vytvořené komise zabývající se směnou.

Omezení se vztahovala také na výběry bankovních vkladů, což ve skutečnosti

znamenalo, že bylo možné vybrat pouze 500 rublů na osobu. Od dubna začaly platit nové

jednotné ceny, jež byly až o 300 % vyšší než původní, což mělo za následek velmi

prudký nárůst inflace až do výše 35 %. Znehodnocování rublu lze konkrétně doložit

například na ceně vratné láhve od piva, jež odpovídala v roce 2010 hodnotě přibližně

1 rublu, zatím co v roce 1991 ji bylo možné pořídit za 25 rublů. Také radikální zvýšení

cen doprovázené výraznou veřejnou nespokojeností lze považovat za jednu z mnoha

příčin, jež vedla ke státnímu převratu uskutečněnému v roce 1991. 126)

4.4.8 KONEC SOVĚTSKÉ MĚNY (1993)

Po pádu Sovětského svazu bylo nutné stáhnout z oběhu veškeré sovětské

bankovky včetně mincí a začít s výrobou nové měny již bez sovětské symboliky. Začala

emise nové měny, jež byla důsledkem raketově rostoucí inflace, dosahující značně

vysokých hodnot. Do oběhu se vpustily například bankovky s hodnotou dokonce

50.000127)

rublů a mince v hodnotě až 100 rublů. Na bankovkách se poprvé objevila

trojbarevná ruská vlajka a na mincích dvouhlavý orel128)

. 129)

124)

Павловская реформа 1991 года: Денежная реформа 1991-го: «шоковая терапия». Часть первая.

Indexpay.ru: Банковские чеки, электронные финансы [online]. © 2009 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z:

http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/pavlovskaya-reforma-1991-goda.html





129) Реформа 1993-го: Рубль в смутное время. Indexpay.ru: Банковские чеки, электронные финансы

[online]. © 2009 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/reforma-

1993-go.html

40

4.4.9 DENOMINACE RUBLU (1997)

Příliš vysoká inflace měla za následek neprakticky vysoké ceny zboží. Například

chléb stál přes 1.000 rublů a ceny automobilů se pohybovaly v rozmezí stovek milionů

rublů, což vedlo ke stažení z oběhu přebytečného množství peněz. Denominace proběhla

v kurzu 1.000 starých rublů za 1 nový. Denominovaná měna byla vpuštěna do oběhu

k 1. lednu roku 1998. 130)

4.5 MINCE SBĚRATELSKÝCH HODNOT

Měděný rubl byl zaveden do oběhu celkem dvakrát a ve velmi netradičních

podobách. Poprvé k tomu došlo v roce 1725–1727, kdy se v oběhu objevil rubl ve tvaru

měděného kvádru po vzoru švédských mincí. Měděnému rublu se dostalo názvu rubl -

plata (рубль - плата), плата, neboli také deska v souvislosti s jeho tvarem. Mince vážila

neuvěřitelných 1,638 kilogramu. Dnes jsou tyto mince extrémně vzácné a jejich hodnota

se blíží k 10.000 dolarů. 131)

K ražbě měděného rublu zcela netradičního vzhledu docházelo také v roce 1771.

Mince se nazývala sestroreckij měděný rubl (сестрорецкий медный рубль)132)

,

v průměru měřila neuvěřitelných 76 milimetrů, její výška byla 35 milimetrů a vážila

888–1.024 gramů. Jednalo se pouze o zkušební ražbu, a proto bylo vyrobeno pouze

několik zkušebních kusů. Sběratelská hodnota této mince byla na dražbě v roce

2003 stanovena na 80.000 dolarů. 133)

V roce 1828 došlo v souvislosti s otevřením platinových dolů na Urale k ražbě

platinových mincí v hodnotě 3 rublů. O pár let později byla série platinových mincí

rozšířena také o 6 a 12rublovky (рублевики). Zahájení ražby platinových mincí

130)



131) История рубля: Рубль в царской России. Moneys.Ucoz.Ru: Монеты СССР и России [online]. ©


34



41

se vysvětluje tvrzením, že v 19. století ještě nebyly zjištěny možnosti technického využití

platiny ve výrobě. 134)

134)

История возникновения рубля. Mmoneyy.ru: Блог о деньгах [online]. 2.11.2012 [cit. 2013-03-23].


42

5. PODOBA RUBLU V SOUČASNOSTI

Kapitola se zabývá vlastnostmi současného rublu, a to především

jeho vyobrazením a ochrannými prvky na mincích a bankovkách. Peníze jsou v kapitole

rozděleny do dvou podkapitol s názvy mince a bankovky.

5.1 MINCE

Uvedené mince jsou seřazeny podle hodnoty od nejnižší po nejvyšší a jedná

se o základní sérii mincí vyraženou podle vzoru z roku 1997, která je neustále platná

a v jejichž ražbě se s menšími rozdíly pokračuje až do současné doby. Výjimku tvoří

pouze mince v hodnotě 10 rublů, jež byla v současné podobě dána do oběhu až v roce

2009. U mincí budu za ochranné prvky proti padělání považovat především jejich

tvar a konkrétně se zaměřím na vzhled jejich okrajů, který je pro každou hodnotu zcela

specifický. Veškeré níže uvedené informace jsou získány výhradně na základě podkladů

z Ruské centrální banky. 135)

• 1 kopějka (1 копейка)

- datum zavedení do oběhu: 1. 1. 1998

- průměr: 15,50 milimetru

- tloušťka: 1,25 milimetru

- váha: 1,50 gramu

- materiál: bimetal (ocel povlakovaná slitinou mědi a niklu) předává minci stříbrnou

barvu

- ochranné prvky (tvar)136)

: Okraj mince je zcela hladký a zároveň na lícové i rubové

straně vystupuje podél jejího obvodu do prostoru. Ocel minci předává magnetické

vlastnosti.

135)

Банкноты и монеты: Монеты. Банк России [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:

http://www.cbr.ru/bank-notes_coins/?Prtid=coins


43

- vyobrazení na lícové straně137)

:

Ve středu mince je na koni vyobrazen Svatý Jiří Vítězný (Георгий Победоносец)

probodávající kopím hada. Kůň má pod levým předním kopytem umístěna písmena

М (Moskva) nebo С-П (Petrohrad), jež udávají mincovnu, ve které byla mince

zhotovena. Kolem postavy Svatého Jiří je po obvodu mince zleva doprava umístěn nápis

„БАНК РОССИИ“. Pod hadem je uveden rok ražby mince. 138)

- vyobrazení na rubové straně139)

:

Téměř ve středu mince, spíše však mírně k pravému okraji mince, je uvedena

její hodnota „1“ a pod ní je horizontálně napsáno slovo „КОПЕЙКА“. V dolní části

mince je vyobrazen rostlinný ornament v podobě dvou větví. 140)

- srovnání s historicky 1. kopějkou:

Historicky první kopějka Jeleny Glinské z roku 1534 byla původně stříbrná,

což znamená, že původní barvu si mince zachovala dodnes stejně jako vyobrazení jezdce

s kopím, od něhož vznikl její název. Jelikož byla původní mince ze stříbra, tedy měkkého

kovu, tak na základě výroby z oceli došlo ke zvětšení její hmotnost z původních

0,68 na současných 1,50 gramu. Směnný kurz mince vůči rublu zůstal zachován

ve stejném poměru jako v minulosti, tedy v historii 1 početní rubl odpovídal

také 100 kopějkám. 141)

• 5 kopějek (5 копеек)




- váha: 2,60 gramu

137)


138) Банкноты и монеты: Монеты. Банк России [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:






44

- materiál: bimetal (ocel povlakovaná slitinou mědi a niklu) předává minci stříbrnou

barvu


: shodné jako u mince v hodnotě 1 kopějky

- vyobrazení143)

: shodné jako u mince v hodnotě 1 kopějky, dochází pouze ke změně

hodnoty mince a slova uvedeného pod ní na „КОПЕЕК“ 144)





- váha: 1,95 gramu

- materiál: mosaz předává minci zlatou barvu


: Okraj mince je vroubkovaný a po jejím obvodu je umístěno

celkem 98 zářezů. Zároveň okraj mince podél obvodu na lícové i rubové straně vystupuje

do prostoru. Mosaz minci nepředává magnetické vlastnosti.

- vyobrazení146)



- odlišnosti nové podoby mince zavedené do oběhu v roce 2006:

- datum zavedení do oběhu: polovina roku 2006

- váha: 1,85 gramu

- materiál: bimetal (ocel povlakovaná slitinou mědi a zinku) předává minci zlatou barvu

142)




http://www.cbr.ru/bank-notes_coins/?Prtid=coins&file=coins_97/kop_5_97.htm





45




vlastnosti. 149)





- váha: 2,90 gramu

- materiál: mosaz předává minci zlatou barvu



celkem 105 zářezů. Zároveň okraj mince podél obvodu na lícové i rubové straně

vystupuje do prostoru. Mosaz minci nepředává magnetické vlastnosti.

- vyobrazení151)



- odlišnosti nové podoby mince zavedené do oběhu v roce 2006:

- datum zavedení do oběhu: polovina roku 2006

- váha: 2,75 gramu

- materiál: bimetal (ocel povlakovaná slitinou mědi a zinku) předává minci zlatou barvu




vlastnosti. 154)

148)



http://www.cbr.ru/bank-notes_coins/?Prtid=coins&file=coins_97/metall_97.htm




http://www.cbr.ru/bank-notes_coins/?Prtid=coins&file=coins_97/kop_50_97.htm_97.htm


46

• 1 rubl (1 рубль)




- váha: 3,25 gramu

- materiál: slitina mědi a niklu předává minci stříbrnou barvu



celkem 110 zářezů. Zároveň okraj mince podél obvodu na lícové i rubové straně

vystupuje do prostoru. Slitina minci nepředává magnetické vlastnosti.


:

Ve středu mince je vyobrazen dvouhlavý orel, nad nímž je po obvodu mince

napsáno „БАНК РОССИИ“. Pod levým pařátem orla je umístěn výrobní znak mincovny.

Ve spodní části mince pod orlem je horizontálně na jednom řádku napsáno „ОДИН

РУБЛЬ“ a nápis je podtržený vodorovnou čárou, která je v půlce přerušená tečkou.

Pod podtržením je uvedený rok výroby mince. 157)


:

Téměř ve středu mince, tentokráte blíže k levému okraji mince, je uvedena

její hodnota „1“ a pod ní je horizontálně napsáno slovo „РУБЛЬ“. Ze spodní části mince

se podél pravého okraje line rostlinný ornament v podobě zakřivené větve

s proplétajícími se větvičkami. 159)

- srovnání s historicky 1. rublem:

Při srovnání historicky prvního rublu cara Alexeje Michajloviče z roku 1654

zjistíme, že si mince zachovala svoji původní stříbrnou barvu dodnes. Avšak radikální

změnou prošla především její váha, která se z původních 64 gramů zmenšila

154)






http://www.cbr.ru/bank-notes_coins/?Prtid=coins&file=coins_97/rub_1_97.htm



47

na současných 3,25 gramu. Na lícové straně nedošlo k výrazné změně vyobrazení

a nacházel se na ní také dříve dvouhlavý orel s nápisem „РУБЛЬ“, zatímco na rubové

straně historická mince zobrazovala cara Alexeje Michajloviče na koni. Změnou prošel

zároveň název mince a z původního rublového efimku se stal současný rubl. Výrazná

změna se týkala také směnného kurzu vůči kopějce, kdy 1 rubl odpovídal hodnotě

64 kopějek, zatímco současný rubl tvoří 100 kopějek. 160)

• 2 rubly (2 рубля)


- průměr: 23 milimetru


- váha: 5,10 gramu

- materiál: slitina mědi a niklu předává minci stříbrnou barvu



celkem 84 zářezů, které jsou po 12 rovných dílech odděleny 12 hladkými úseky. Zároveň

okraj mince podél obvodu na lícové i rubové straně vystupuje do prostoru. Slitina minci

nepředává magnetické vlastnosti.

- vyobrazení162)

: shodné jako u mince v hodnotě 1 rublu, dochází pouze ke změně

hodnoty mince a slova uvedeného pod ní na „РУБЛЯ“ 163)

• 5 rublů (5 рублей)




- váha: 6,45 gramu

160)




161) Viz příloha č. 41




48

- materiál: bimetal (měď povlakovaná slitinou mědi a niklu) předává minci stříbrnou

barvu



celkem 60 zářezů, které jsou po 12 rovných dílech odděleny 12 hladkými úseky. Zároveň

okraj mince podél obvodu na lícové i rubové straně vystupuje do prostoru. Měď minci

nepředává magnetické vlastnosti.

- vyobrazení165)

: shodné jako u mince v hodnotě 1 rublu, dochází pouze ke změně

hodnoty mince a slova uvedeného pod ní na „РУБЛЕЙ“ 166)

• 10 rublů (10 рублей)


- průměr: 22,00 milimetrů


- váha: 5,63 gramu

- materiál: ocel s mosaznou galvanickou povrchovou úpravou předává minci zlatou barvu



6 částí s 5 zářezy a 6 částí se 7 zářezy, které se pravidelně střídají celkem s 12 hladkými

úseky. Zároveň okraj mince podél obvodu na lícové i rubové straně vystupuje

do prostoru. Ocel minci předává magnetické vlastnosti. Na rubové straně mince uvnitř

číslice „0“ se nachází skryté znaky „10“ a „руб“, které jsou viditelné při změně úhlu

pohledu.


:

Ve středu mince je vyobrazen znak Ruské národní banky, jímž je dvouhlavý orel

s roztaženými křídly. Pod orlem se v půlkruhu nachází nápis „БАНК РОССИИ“

a pod levým orlím pařátem je vytištěn výrobní znak mincovny, v níž došlo k vyhotovení.

Pod nápisem se nachází horizontální linie rozdělená tečkou na poloviny

164)







49

a pod ní rok ražby mince. V horní části mince je v půlkruhu slovně uvedena hodnota

mince - „ДЕСЯТЬ РУБЛЕЙ“. 169)


:

Na pozadí sestaveném z vertikálních linií se téměř ve středu mince,

spíše však mírně k levému kraji, nachází číslovka 10, jež udává hodnotu mince

a pod níž je uvedeno slovo „РУБЛЕЙ“. Ze spodní části mince se po jejím pravém

a částečně i levém okraji pne rostlinný ornament v podobě větve s proplétajícími

se větvičkami. 171)

5.2 BANKOVKY

Níže uvedené bankovky jsou opět seřazeny podle hodnoty od nejnižší po nejvyšší

a jedná se o základní sérii bankovek vytištěnou podle vzoru z roku 1997, která je platná

dodnes a v jejichž ražbě se s nepatrnými změnami pokračuje až do současné doby.

Výjimku tvoří bankovky v hodnotě 5 rublů, které jsou stále platné, ale v jejichž ražbě

se již nejspíš nepokračuje, jelikož se začíná vytrácet z oběhu. Všechny ruské bankovky

byly zavedeny do oběhu k 1. lednu roku 1998, kromě bankovek v hodnotě 1.000 a 5.000

rublů, které se do oběhu dostaly až v letech 2001 a 2006. Vyobrazení na každé bankovce

má spojitost s jedním významným ruským městem a jeho typickými historickými

památkami. U bankovek zmíním také jejich nezbytně nutné ochranné prvky

proti padělání, které jsou viditelné pouhým okem. Veškeré informace uvedené

v následující kapitole jsou získány přímo na základě podkladů z Ruské centrální

banky.172)

• 5 rublů (5 рублей) - Novgorod


169)


http://www.cbr.ru/bank-notes_coins/?Prtid=coins&file=coins_97/rub_10_97_new.htm



172) Банкноты и монеты: Банкноты. Банк России [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z:

http://www.cbr.ru/bank-notes_coins/?selBanknote=5r_97&type=type1

50

- rozměr: 137 x 61 milimetrů

- barva: světle zelená


: na pozadí novgorodského Sofijského chrámu

je vyobrazen Památník tisíciletí Rusi


: stěna Novgorodského Kremlu 175)

• 10 rublů (10 рублей) - Krasnojarsk



- barva: tmavě zelená a tmavě hnědá


: most přes řeku Jenisej a kaplička v Krasnojarsku


: hráz Krasnojarské vodní elektrárny 178)

• 50 rublů (50 рублей) - Petrohrad



- barva: tmavě modrá


: na pozadí Petropavlovské pevnosti je vyobrazena socha

nacházející se na Rostrálním sloupu v Petrohradu


: budova Burzy a Rostrální sloup v Petrohradu 181)

173)











51

• 100 rublů (100 рублей) - Moskva



- barva: hnědo zelená


: socha znázorňující čtyřspřeží nacházející

se nad hlavním vstupem do budovy Velkého divadla v Moskvě


: budova Velkého divadla v Moskvě 184)

• 500 rublů (500 рублей) - Archangelsk



- barva: fialová a tmavě modrá


: na pozadí plachetnice kotvící v archangelském přístavu

je vyobrazen Pomník Petru I.


: Solověcký klášter v Archangelsku 187)

• 1.000 rublů (1.000 рублей) - Jaroslavl



- barva: zelená a tmavě modrá


: na pozadí kapličky Jaroslavlského Kremlu je vyobrazen

Pomník Jaroslavu Moudrému

181)

Банкноты и монеты: Банкноты. Банк России [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z:










52


: zvonice a chrám Iona Predteči z Jaroslavle 190)

• 5.000 rublů (5.000 рублей) - Chabarovsk



- barva: hnědo červená


: na pozadí chabarovského nábřeží je vyobrazen Pomník

Muravjovu Amurskému


: most přes řeku Amur v Chabarovsku 193)

5.2.1. SROVNÁNÍ S HISTORICKY PRVNÍMI BANKOVKAMI

S historicky prvními bankovkami se setkáváme v roce 1769 za vlády carevny

Kateřiny II. Veliké a jejich původní název zněl asignace. Výraznou změnou prošel papír,

z něhož se dnes bankovky vyrábějí. Z nekvalitního a rychle se ničícího se vyvinul

do současného, jenž se za účelem trvanlivosti vyrábí výhradně z čisté bavlny. Také došlo

k úpravě velikosti bankovek. Původní bankovky byly výrazně větší než současné, jelikož

nebyly primárně určeny pro směnu mezi obyvateli, ale v bance. 194)

V souvislosti s narůstajícími pokusy padělatelů získaly bankovky

během svého vývoje také mnohé ochranné prvky proti padělání, kterými se budu zabývat

v následující kapitole. Na asignaci byl původně vyobrazen dvouhlavý orel představující

symbol tehdy ještě Asignační banky. Se symbolem dvouhlavého orla se na bankovkách

188)









194) Серебряный монометаллизм: Первые бумажные деньги - ассигнации. Indexpay.ru: Банковские



53

v horní části levého nepotištěného pole na lícové straně bankovky setkáváme dodnes.

Dodnes se na bankovkách nachází také její nominální hodnota vypsaná slovy. Co se týká

vyobrazení na bankovkách, tak asignace neobsahovaly současná vyobrazení měst

a historických památek. Tento trend se na bankovkách projevuje až v roce 1993. 195)

5.2.2 OCHRANNÉ PRVKY BANKOVEK RUBLU

V následující kapitole se budu zabývat ochrannými prvky bankovek, jež obsahují

právě ty, které byly uvedeny do oběhu v roce 1998 společně s bankovkou v nominální

hodnotě 1.000 rublů, která byla dodatečně uvedena do oběhu v roce 2001. Bankovku

v nominální hodnotě 5.000 rublů lze z hlediska ochranných prvků považovat

za novodobého průkopníka, který je opatřen modernějšími ochrannými prvky, jelikož

byla vpuštěna do oběhu až v roce 2006. I přes drobné odlišnosti lze i na této bankovce

najít identické ochranné prvky typické pro ostatní bankovky. Pro co nejpřesnější překlad

odborných termínů v souvislosti s ochrannými prvky jsem čerpala informace

přímo z podkladů eské národní banky. 196)

1. Vodoznaky197)

se nacházejí na lícové straně všech bankovek v oblasti jak pravého,

tak levého nepotištěného okraje.

1.1 Na lícové straně levého nepotištěného okraje bankovky lze při pohledu proti světlu

spatřit vodoznak představující její nominální hodnotu, tedy pouze číslo.

1.2 Na lícové straně pravého nepotištěného okraje bankovky lze najít vodoznak

buď historické památky, nebo portrétu významné osobnosti, jež jsou vždy hlavním

vyobrazením na lícové straně bankovky. V případě bankovek v hodnotě 5-100 rublů

195)



196) Bankovky a mince: Bankovky. Česká národní banka [online]. © 2003-2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/publikace/download/brozura_A5_ochr

anne_prvky.pdf


54

včetně se jedná o vodoznak s vyobrazením historické památky v souvislosti s určitým

městem a na zbylých bankovkách vyšších hodnot se nachází významné osobnosti. 198)

2. Okénkový proužek s mikrotextem199)

se v podobě vertikální linie nachází na lícové

straně bankovek. Okénkový proužek s mikrotextem je široký 1 milimetr

a je na něm uvedena zkratka Ruské centrální banky „ЦБР“ spolu s nominální hodnotou

bankovky (například „ЦБР 5“). 200)

3. Soutisková značka201)

se nachází jak na lícové, tak na rubové straně bankovek.

Na lícové straně bankovky se však nachází pouze první část značky a na rubové druhá

část. Pokud se na bankovku podíváme proti světlu, tak se obrazec zobrazí kompletní.

Barevný pás se soutiskovými značkami je na bankovce umístěn ve vertikální linii

jak na lícové, tak na rubové straně bankovky. 202)

4. Mikroobrazce203)

se nachází pouze na rubové straně bankovek.

Pás tvořený mikroobrazcy je na bankovce umístěný v horizontální linii, která zasahuje

přes pravý i levý nepotištěný okraj rubové strany bankovky. Jedná se o pás složený

z malých obrazců, jež jsou natištěné velmi tenkou linií. 204)

5. Mikrotext205)

se nachází opět pouze na rubové straně bankovek. Jedná se o jeden

nebo dva výrazné pásy složené z více horizontálních pruhů, které se nachází

pod a u některých bankovek i nad základním vyobrazením určité historické památky.

198)




200) Viz tamtéž, poznámka pod čarou č.198.






55

V každém pruhu se opakuje zkratka Ruské centrální banky „ЦБР“ spolu s nominální

hodnotou bankovky (například „ЦБР 5“). 206)

6. V bankovkách jsou zcela chaoticky umístěna barevná vlákna207)

ve třech barvách:

červené, světle zelené a fialové. ervená a světle zelená vlákna jsou viditelná

také pod UV-zářením. Vlákna jsou nejlépe pozorovatelná v nepotištěných okrajích

bankovek. 208)

7. Skrytý obrazec209)

se nachází ve výrazně tmavším pásu horizontální polohy přímo

pod vyobrazením historických památek pouze na lícové straně bankovek. Obrazec

je nejlépe viditelný pod velmi ostrým úhlem vzhledem k povrchu bankovky a při pohledu

proti světlu. Při splnění výše zmíněných podmínek by měla být pozorovatelná zkratka

ruského rublu „РР“. 210)

8. V dolní části levého nepotištěného okraje bankovky je na lícové straně uvedena

její nominální hodnota211)

. íslice je natištěna speciální metalickou barvou, která

je nejlépe patrná pod šikmě dopadajícími paprsky světla. 212)

9. Prostřednictvím reliéfu213)

mohou hodnotu bankovek určit také lidé se zrakovým

postižením. S pomocí Brailova písma, jež je založené na soustavě různě umístěných

bodů, je v dolní části levého nepotištěného okraje bankovky na lícové straně uvedena

nominální hodnota bankovek. Taktéž se na lícové straně bankovky v jejím pravém

206)











56

horním rohu nachází název Ruské centrální banky „Билет Банка России“,

který je díky reliéfu možné nalézt ohmatem. 214)

214)




57

ZÁVĚR

Hlavním tématem této bakalářské práce je historický vývoj rublu. Cílem práce

bylo vytvořit ucelené a srozumitelné zpracování, jež by adekvátním způsobem

pojednávalo o problematice rublu. Aby bylo dosaženo co největší možné objektivity

při získávání informací, na nichž je tato práce založena, tak jsem čerpala výhradně

z ruských podkladů a pokud to bylo možné přímo z oficiálních stránek.

Bakalářskou práci jsem se rozhodla rozčlenit do pěti kapitol. První kapitola

se zabývá definicí rublu především z ekonomického hlediska. Na rubl je zde nahlíženo

jednak jako na měnu, tak na oběživo a v neposlední řadě také jako na peníze. Srovnání

výše zmíněných ekonomických pojmů je založeno na základě informací získaných

výhradně z odborných publikací zabývajících se problematikou měnové politiky.

Druhá kapitola pojednává o slově rubl pouze z lingvistického hlediska. Původ

slova rubl je zde představen jak z pohledu českých, tak ruských zdrojů. Co se týká

českých podkladů, tak ke srovnání byly využity především etymologické slovníky jazyka

českého. Pro zajímavost je v této kapitole zmíněna také četnost užívání slova

rubl v české literatuře, která vychází z údajů Frekvenčního slovníku češtiny.

Ve třetí kapitole je nastíněna problematika spojená se symbolem a zkratkou rublu.

V souvislosti se symbolem rublu je v této kapitole zaznamenán jeho historický vývoj

od vzniku až do současnosti. Kapitola zabývající se problematikou zkratky rublu

se dělí na zkratky všeobecně využívané pro rubl, zkratky pouze ruského rublu

a mezinárodně standardizované zkratky, které jsou nezbytné především pro funkci

bankovního sektoru.

tvrtá kapitola je nejobsáhlejší ze všech a zabývá se samotným historickým

vývojem rublu, přičemž nejstarší zmínka o rublu sahá až do 13. století. Pro přehlednější

orientaci dochází k rozčlenění textu na podkapitoly, jejichž názvy jsou nejčastěji spojeny

s významnými ruskými panovníky nebo celosvětově významnými událostmi. Kapitola

je ukončena rokem 1997, kdy se začínají razit a tisknout peníze právě v takové podobě,

v jaké je známe v současné době.

Poslední část bakalářské práce časově navazuje na předcházející kapitolu a začíná

právě rokem 1998, kdy byly vpuštěny do oběhu mince a bankovky současného vzhledu.

Kapitola se zabývá detailním popisem vyobrazení jak na mincích, tak na rublových

bankovkách a srovnáním s jejich historicky původní podobou. Nechybí také základní

ochranné prvky bankovek zamezující jejich neomezenému padělání.

58

Součástí bakalářské práce je přiložený slovník obsahující především pojmy

z oblasti monetární politiky a bohatá obrázková příloha, která vyobrazuje jak historickou,

tak současnou podobu rublových mincí a bankovek.

59

РЕЗЮМЕ

Главной темой настоящей дипломной работы является описание

исторического развития рубля, как с исторической, так и с лингвистической точки

зрения, описание характеристики его основных особенностей, связанных

с его существованием в мировой денежной системе, и сравнение его нынешнего

вида с первоначальным.

Главной причиной выбора темы настоящей дипломной работы является,

прежде всего, мой интерес к нумизматике. Мне нравятся монеты разных видов,

и у меня есть своя небольшая коллекция, которая, главным образом, состоит

из чешских и словацких монет разнообразных образцов ХХ века. Другим

существенным стимулом к выбору данной темы я считаю сам мотив денег.

На мой взгляд, деньги нельзя считать только экономическим понятием

или показателем счастья, и я их также считаю одной из многих реалий,

составляющих сущность определённого народа, потому что каждая валюта

обладает своим собственным обликом, имеющим отношение к истории страны.

Не в последнюю очередь я считаю необходимым упомянуть, что деньги не только

представляют народ, но и, в определённом смысле, его объединяют. Ведь именно

с валютой встречается иностранный турист во время первого посещения

иностранного государства, это происходит ещё до непосредственного контакта

с народом этой страны. Что касается вида чешских банкнот, я считаю,

что мы можем ими гордиться, потому что они принадлежат к самым красивым

в мире. За это мы обязаны автору Олдржиху Кулганку. Ещё одной причиной

выбора данной темы было мое удивительное открытие, что на чешском языке

не было издано публикаций, посвящённых вышеупомянутой проблематике.

По этой причине целью моей дипломной работы является суммарное описание

проблематики, касающейся исторического развития рубля. И, наконец, последней

причиной выбора данной темы было мое полное согласие с мнением Збынека

Ревенды, одного из ведущих чешских специалистов по валютной политике,

который утверждает следующее:

60

"Нравится нам это или нет, но деньги оказывают влияние на жизнь каждого

из нас." 215)

Настоящая дипломная работа состоит из пяти глав. Главным образом, целью

данной работы является описание истории развития рубля, однако в большинстве

подглав также описываются проблемы, связанные с определением экономического

понятия рубль, происхождением слова рубль, символом и сокращением рубля,

сравнением первоначального и нынешнего облика рубля.

Первая глава описывает рубль с экономической точки зрения,

то есть в качестве валюты, оборотного средства и денег. После сравнения разных

мнений специалистов по валютной политике, мы узнали, что самым точным

понятием для характеристики рубля является валюта, потому что рубль считается

видом денег, используемым определённым народом. Однако все вышеуказанные

определения рубля также являются правильными: он предстаёт как оборотное

средство, когда мы говорим обо всех наличных деньгах в обращении в виде монет

и банкнот, а в качестве денег он фигурирует в платежах и выплате долгов.

В связи с валютной политикой в Чешской республике, я считаю необходимым

упомянуть имя выдающегося ученого и профессора Збынека Ревенды, который

является успешным автором известных книг по данной теме. Чтобы сделать

указанную главу более привлекательной, я решила представить на основе данных

из частотного словаря чешского языка статистику использования слов валюта,

оборотное средство, деньги. Примечательно, что в 90-х годах ХХ века первое

место среди этих трёх названий заняло выражение деньги.

Вторая глава посвящена описанию происхождения слова рубль.

При этом мы изучали как чешские, так и русские источники. По данным чешских

этимологических словарей, происхождение слова рубль однозначно связано

с глаголом рубить. Однако русские ученные предлагают сразу несколько

вариантов происхождения слова рубль. Первый вариант касается серебряных

слитков, которые нашим предкам было надо разрубить на две части,

то есть на так называемые рубли. Второй возможной причиной возникновения

слова можно считать технологический процесс производства рубля. По словам

215)


19. ISBN 80-7261-132-1 (překlad: Mgr. Jekaterina Mikešová, Ph.D.).

61

ученных, наши предки отливали серебряные слитки в два этапа,

и после затвердения серебра на первом этапе на слитке возникал продольный

шов, который раньше назывался рубец. Данный вариант является, по нашему

мнению, весьма вероятным, потому что со словом рубец встречаемся также

в нескольких славянских языках. И третий вариант описывает возникновение слова

рубль в связи с зарубками, которые, вероятно, наши предки делали в серебряных

слитках для того, чтобы было легче определить стоимость части данного слитка.

В третьей главе описываются история символа и ныне существующие

сокращения рубля в денежной политике. Символ рубля, состоящий

из двух русских письменных букв P и Y, впервые упоминается во второй половине

XVII века. Русская письменная буква Р поворачивается на 90º против часовой

стрелки, а русская письменная буква Y написана над ним. Со второй половины

XIX века, люди начали широко использовать пишущие машинки, которые привели

к забвению символа. Возрождением символа рубля возможно считать 90-е годы

ХХ века, когда русский рынок открылся для иностранных валют. Прежде всего,

в связи с символом доллара люди стали искать также и символ для рубля.

Было сорганизовано много открытых соревнований по поиску нового символа

рубля, но Центральный банк России до сих пор не признал ни одно предложение

официальным. В настоящее время в России активно используются

два неофициальных варианта символа, это прежде всего сокращение р. с точкой

и, так называемый, знак Лебедева-Тарбеева. Он образован из прописной печатной

буквы P, чья ножка под полукругом перечеркнута. Для рубля используются

сокращения, например, p., руб., рубл. и рэ. В связи с сочетанием российский рубль

мы встречаемся с только двумя вариантами сокращений: рос. руб. и PP. Рубль,

как и все международные валюты, подчиняется международной стандартизации,

которая помогает предотвращать серьезные недоразумения в банковском секторе.

К международным стандартам валют относятся коды валют, которые создает

Международная организация по стандартизации. Код валюты устанавливается

на основе кода страны, который мы можем узнать из названия интернет-домена

данной страны (RU). Код валюты состоит из кода страны плюс первой буквы

названия валюты (RUR). Но код валюты RUR использовался для российского

рубля только до 1998 года, когда в России произошла значительная деноминация

рубля. Вследствие деноминации было необходимо отличить старые и новые рубли

62

и в связи с этим возник также новый код валюты (RUB), который используется

до настоящего времени.

Четвертая глава включает в себя подглавы, описывающие историю рубля.

Впервые рубль упоминается в Берестяной грамоте Великого Новгорода уже в XIII

веке. В городе Великий Новгород, который имел очень хорошие деловые

отношения с Западной Европой, началось производство первых серебряных

Новгородских гривен, которые позже стали известны как рубли. Это был кусок

серебра весом около 200 граммов, отлитый в форме прута. В 14-ом веке в Москве

началась первая чеканка серебряных монет. В 1534-м году Еленой Глинской

была проведена денежная реформа, целью которой являлось изъять все старые

и иностранные монеты из обращения и ввести новые монеты - новгородки

и московки, которые позже начали называть копейками из-за их изображения

всадника с копьем. С чеканкой первой серебряной монеты рубля мы встречаемся

во время правления царя Алексея Михайловича в 1654-м году. В 1701-м году,

при правлении царя Петра I, началась первая чеканка монет из меди и червонного

золота, которые назывались червонцы. В то время Россия также ввела десятичную

монетную систему основанную на рубле и его сотой части (копейке)

и, таким образом, она стала первой страной в мире, которая ввела подобную

денежную систему. В 1769-м году, во время Екатерины II, появились первые

деньги в виде банкнот, которые назывались ассигнациями. Мы говорим о введении

системы серебряного монометаллизма в 1839-м году в связи с министром

финансов Канкриным. Эта денежная система функционировала на основе

государственных резервов серебра, которые было возможно обменять на другие

виды денег (прежде всего, купюры). С 1897-го года мы сталкиваемся с периодом

золотого монометаллизма. Это значило, что с тех пор все бумажные деньги

были обеспечены государственным золотом. После революции 1917-го года начали

своё существование, так называемые совзнаки, которые имели роль денег,

но, в своей сущности, их нельзя было считать деньгами, потому

что на них это просто не было написано. Совзнаки имели свое логическое

изложение в произведении «Утопия» Томаса Мора, где провозглашалось,

что в коммунизме деньги не нужны. Впервые стало возможно рассчитываться

банкнотами с портретом Ленина в 1937-м году, а до 1947 года платежи

осуществляли на основании рублей и червонцев, но после того времени только

63

рубль был установлен единственной валютой на территории России.

После падения коммунизма в России в 1993-м году впервые на банкнотах

появились трехцветный флаг России, а на монетах изображение двуглавого орла -

нынешний герб России и символ Центрального Банка России.

Пятая глава включает в себя описание изображения всех монет и банкнот

российского рубля. Все указанные монеты и банкноты классифицируются

по номиналу от наименьшего к наибольшему. Основной для моей дипломной

работы я считаю образец денег с 1997-го года, который в настоящее время является

постоянно действующим, а его чеканка и печать продолжаются

по сей день. Единственным исключением является монета номиналом 10 рублей,

которая в ее нынешнем виде была введена в обращение в 2009-м году.

Монеты

Монеты номиналом 1 и 5 копеек на лицевой стороне изображают Георгия

Победоносца верхом на коне, поражающего копьем змея, а на оборотной стороне

находятся номинал монеты и изображение растительного орнамента в виде

двух ветвей. Монеты имеют серебристый цвет, в то время как изображение

на монетах номиналом 10 и 50 копеек остается то же самое, но монеты

отличаются своим золотым цветом.

Что касается монет номиналом 1, 2 и 5 рублей, то они на лицевой стороне

изображают двуглавого орла, а на оборотной стороне находятся номинал монеты

и изображение растительного орнамента в виде изогнутой ветви

с переплетающимися стеблями. Все монеты имеют серебристый цвет.

Монета номиналом 10 рублей на лицевой стороне также изображает эмблему

Банка России (двуглавый орел с опущенными крыльями), а на оборотной стороне

находятся номинал монеты и изображение растительного орнамента в виде ветви

с переплетающимися стеблями, но монета отличается своим золотым цветом.

Это единственная монета, которая имеет скрытые изображения, находящиеся

внутри цифры "0", видимые при изменении угла зрения - число "10" и надпись

"руб".

64

Банкноты

Банкнота номиналом 5 рублей (Новгород) - это самая низкая по номиналу

банкнота. На лицевой стороне изображен памятник „Тысячелетие России“

на фоне Софийского собора в Новгороде и на оборотной стороне находится стена

Новгородского кремля. Преобладающим цветом банкноты является зеленый.

Банкнота номиналом 10 рублей (Красноярск) темно-зеленого и темно-

коричневого цвета. Основными изображениями на лицевой стороне являются

мост через реку Енисей и часовня в городе Красноярске. На оборотной стороне

находится плотина Красноярской гидроэлектростанции.

Банкнота номиналом 50 рублей (Санкт-Петербург) с преобладающим сине-

голубым цветом. Основным изображением лицевой стороны является скульптура

в основании Ростральной колонны на фоне Петропавловской крепости,

а на оборотной стороне находятся здание Биржи и Ростральная колонна в Санкт-

Петербурге.

Банкнота номиналом 100 рублей (Москва) имеет коричнево-зеленый

цвет. На ее лицевой стороне изображена квадрига на портике здания Большого

театра, а на оборотной стороне - здание Большого театра в Москве.

Банкнота номиналом 500 рублей (Архангельск) имеет на лицевой стороне

памятник Петру I на фоне парусника в порту Архангельска, а на оборотной

стороне Соловецкий монастырь. Преобладающим цветом банкноты является

фиолетово-синий.

Банкнота номиналом 1000 рублей (Ярославль) славится сине-зеленым цветом.

Основным изображением лицевой стороны являются памятник Ярославу Мудрому

и часовня на фоне кремля города Ярославля. На ее оборотной стороне изображены

колокольня и церковь Иоанна Предтечи в городе Ярославле.

Банкнота номиналом 5000 рублей (Хабаровск) с преобладающим красно-

коричневый цветом. На лицевой стороне изображены памятник Н.Н. Муравьеву-

Амурскому и набережная в городе Хабаровске. На оборотной стороне находится

мост через реку Амур в городе Хабаровске.

65

BIBLIOGRAFIE

Literatura:

1. ERMÁK, F., KŘEN, M. Frekvenční slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2004,

ISBN 80-7106-676-1.

2. HOLUB, J., KOPE NÝ, F. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní

nakladatelství učebnic, 1952.

3. HOLUB, J., LYER, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním

zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978.

4. JÍLEK, J. Peníze a měnová politika. Praha: Grada Publishing, 2004, ISBN 80-247-

0769-1.

5. KLÉGR, A. Tezaurus jazyka českého. Slovník českých slov a frází současných,

blízkých a příbuzných. Praha: Lidové noviny, 2007, ISBN 978-80-7106-920-1.

6. KRAUS, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Akademie věd eské

republiky, 2005, ISBN 80-200-1351-2.

7. MACHEK, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: eská akademie věd,

1997.

8. NĚME EK, E. Mezinárodní měnový systém. Otázka konvertability, stability a

likvidity. Praha: Karolinum, 2000, ISBN 80-246-0081-1.

9. PEARCE, D. Macmillanův slovník moderní ekonomie. Přeložil Oldřich Dědek. Praha:

Victoria Publishing, 1992, ISBN 80-85605-42-2.

10. REJZEK, J. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2001, ISBN 80-85927-85-3.

11. REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. Praha: Management Press, 2011, ISBN 978-

80-7261-230-7.

12. REVENDA, Z., MANDEL, M. et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha:

Management Press, 2005, ISBN 80-7261-132-1.

66

Internetové zdroje:

Bankovky a mince: Bankovky. Česká národní banka [online]. © 2003-2013 [cit. 2013-

04-06]. Dostupné z:

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/publikace/download/broz

ura_A5_ochranne_prvky.pdf

Podněsterský rubl. Podněstří [online]. © 2010- [cit. 2013-03-09]. Dostupné z:


VAN URA, František. Běloruská měna - běloruský rubl. Bělorusko.CZ [online]. ©

2005-2013 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z:

http://www.belorusko.cz/view.php?cisloclanku=2005072402

RUB или RUR? Коды валют. Страна Советов [online]. © 2010- [cit. 2013-03-09].

Dostupné z: http://strana-sovetov.com/miscellaneous/4222-currency-codes.html

SOKOL, Evgen. История рубля: История рубля. Moneys.Ucoz.Ru: Монеты СССР и

России [online]. © 2010-2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z:


SOKOL, Evgen. История рубля: Первый русский рубль в виде монеты.

Moneys.Ucoz.Ru: Монеты СССР и России [online]. © 2010-2013 [cit. 2013-03-14].

Dostupné z: http://moneys.ucoz.ru/publ/monety_sssr/istorija_rublja/4-1-0-34

SOKOL, Evgen. История рубля: Рубль в царской России. Moneys.Ucoz.Ru: Монеты



SOKOL, Evgen. История рубля: Советский рубль. Moneys.Ucoz.Ru: Монеты СССР

и России [online]. © 2010-2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z:


SOKOL, Evgen. История рубля: Современный рубль. Moneys.Ucoz.Ru: Монеты



http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/publikace/download/brozura_A5_ochranne_prvky.pdf

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/publikace/download/brozura_A5_ochranne_prvky.pdf


http://www.belorusko.cz/view.php?cisloclanku=2005072402







67

Банкноты и монеты: Банкноты. Банк России [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-04-06].

Dostupné z: http://www.cbr.ru/bank-notes_coins/?selBanknote=5r_97&type=type1















Банкноты и монеты: Монеты. Банк России [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-04-05].

Dostupné z: http://www.cbr.ru/bank-notes_coins/?Prtid=coins


Dostupné z: http://www.cbr.ru/bank-

notes_coins/?Prtid=coins&file=coins_97/kop_5_97.htm



notes_coins/?Prtid=coins&file=coins_97/kop_10_97.htm



notes_coins/?Prtid=coins&file=coins_97/metall_97.htm
















68



notes_coins/?Prtid=coins&file=coins_97/kop_50_97.htm_97.htm



notes_coins/?Prtid=coins&file=coins_97/rub_1_97.htm









notes_coins/?Prtid=coins&file=coins_97/rub_10_97_new.htm

Денежная реформа 1947 года: Проведение реформы. Indexpay.ru: Банковские чеки,



История возникновения рубля. Mmoneyy.ru: Блог о деньгах [online]. 2.11.2012 [cit.

2013-03-14]. Dostupné z: http://mmoneyy.ru/istoriya-vozniknoveniya-deneg/istoriya-

vozniknoveniya-rublya.html

История российского рубля. Globfin.ru: Мировая экономика, финансы и

инвестиции [online]. © 2010 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z:

http://www.globfin.ru/articles/currency/ruble.htm

История рубля: Возникновение российского рубля. Indexpay.ru: Банковские чеки,


http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya.html

КАЛАШНОВ, Юрий. Знак рубля. Знак рубля [online]. © 2009–2012 [cit. 2013-02-

21]. Dostupné z: http://rursign.com/












http://mmoneyy.ru/istoriya-vozniknoveniya-deneg/istoriya-vozniknoveniya-rublya.html

http://mmoneyy.ru/istoriya-vozniknoveniya-deneg/istoriya-vozniknoveniya-rublya.html

http://www.globfin.ru/articles/currency/ruble.htm

http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya.html

http://rursign.com/

69

ЛЕБЕДЕВ, Артемий. Результаты поиска. Sokr.ru [online]. Студия Артемия

Лебедева, © 2000–2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z:

http://www.sokr.ru/card/39681sf5057100/

ЛЕБЕДЕВ, Артемий. Результаты поиска. Sokr.ru [online]. Студия Артемия

Лебедева, © 2000–2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z:

http://www.sokr.ru/card/41346s30f8d9b5/

Оккупационные деньги: Денежная система СССР в период оккупации. Indexpay.ru:

Банковские чеки, электронные финансы [online]. © 2009 [cit. 2013-03-28]. Dostupné

z: http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/okkupatsionnye-dengi.html

Павловская реформа 1991 года: Денежная реформа 1991-го: «шоковая терапия».

Часть первая. Indexpay.ru: Банковские чеки, электронные финансы [online]. © 2009

[cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-

rublya/pavlovskaya-reforma-1991-goda.html

Результаты поиска в основном корпусе. Национальный корпус русского языка

[online]. © 2003–2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z:

http://search.ruscorpora.ru/search.xml?

Реформа 1961 года: Деноминация 1961 года. Indexpay.ru: Банковские чеки,


http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/reforma-1961-goda.html

Реформа 1961 года: Хрущевская оттепель. Indexpay.ru: Банковские чеки,



Реформа 1993-го: Рубль в смутное время. Indexpay.ru: Банковские чеки,


http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/reforma-1993-go.html

Реформы 1654 -1679 годов: Денежная реформа Петра I – 1679 год. Indexpay.ru:


z: http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/reformy-1654--1679-godov.html

http://www.sokr.ru/card/39681sf5057100/

http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/okkupatsionnye-dengi.html



http://search.ruscorpora.ru/search.xml



http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/reforma-1993-go.html


70

РОКИН, Алексей. История рубля. Reasonablefinance.ru: энциклопедия домашнего

финансиста [online]. © 2013 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z:

http://www.reasonablefinance.ru/domashnie-finansi/istoriya-rublya.html

Серебряный монометаллизм: Первые бумажные деньги - ассигнации. Indexpay.ru:


z: http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/serebryanyy-monometallizm.html

Серебряный монометаллизм: Серебряный монометаллизм и денежная реформа

1839 года. Indexpay.ru: Банковские чеки, электронные финансы [online]. © 2009

[cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-

rublya/serebryanyy-monometallizm.html

Совзнаки. Indexpay.ru: Банковские чеки, электронные финансы [online]. © 2009 [cit.

2013-03-28]. Dostupné z: http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/sovznaki.html

Эмиссия 1937 года: Сталинские червонцы. Indexpay.ru: Банковские чеки,


http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/emissiya-1937-goda.html

ЯНИН, В. Происхождение рубля. Библиотека советской нумизматики, бонистики

[online]. 2008 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://lib-

sov.com/pol/0061_proishoz_rub.html

Interní zdroje:

- studijní materiály z předmětu Úvod do teorie překladu

Zdroje použité k obrázkové příloze:

http://colordisco.com/wp-content/uploads/2011/08/birchbark.jpg

http://www.monetki.ru/biblioteka/grivna_novgorod.jpg

http://f5.ru/files/images/compiled/577/57768471a17588a8fabd86fb090b80dd.png

http://www.reasonablefinance.ru/domashnie-finansi/istoriya-rublya.html




http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/sovznaki.html

http://indexpay.ru/indexpay.ru/istoriya-rublya/emissiya-1937-goda.html

http://lib-sov.com/pol/0061_proishoz_rub.html

http://lib-sov.com/pol/0061_proishoz_rub.html

http://colordisco.com/wp-content/uploads/2011/08/birchbark.jpg

http://www.monetki.ru/biblioteka/grivna_novgorod.jpg

http://f5.ru/files/images/compiled/577/57768471a17588a8fabd86fb090b80dd.png

71

http://f5.ru/files/images/compiled/db8/db8dad7f6933992a3d1ef7afd0486a68.png

http://moneys.ucoz.ru/Image/History/ruble/1r1654.jpg

http://moneys.ucoz.ru/Image/History/ruble/efimok1655.jpg

http://indexpay.ru/images/сhervonetz-1706-goda.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e2/Rubl_1723.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5a/Kopejka.gif

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/35/Rubl_1774.jpg

http://indexpay.ru/images/bumagnaya-assignazia-1769-goda.jpg

http://indexpay.ru/images/kreditnyi-bilet-1843-goda.png


http://upload.wikimedia.org/wikipedia/ru/1/19/RussiaP81-1Ruble-(1919)_f.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/ru/0/0c/RussiaP81-1Ruble-(1919)_b.jpg

http://indexpay.ru/images/Sovznak-5000-rubley-1919.jpg


http://mmoneyy.ru/wp-content/uploads/2012/11/советский-золотой-червонец.jpeg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/ru/2/26/Рубль_1924%2C_серебро_900-й.jpg

http://indexpay.ru/images/10-chervonzev-1937.jpg

http://indexpay.ru/images/100-reihsmarok-1935.jpg

http://mmoneyy.ru/wp-content/uploads/2012/11/миниатюра-300x154.jpg

http://indexpay.ru/images/10-rubley-1947.jpg

http://indexpay.ru/images/krupniye-banknoti-pavlovskoi-refomi-1991.jpg


http://f5.ru/files/images/compiled/db8/db8dad7f6933992a3d1ef7afd0486a68.png


http://moneys.ucoz.ru/Image/History/ruble/efimok1655.jpg

http://indexpay.ru/images/сhervonetz-1706-goda.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e2/Rubl_1723.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5a/Kopejka.gif

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/35/Rubl_1774.jpg

http://indexpay.ru/images/bumagnaya-assignazia-1769-goda.jpg

http://indexpay.ru/images/kreditnyi-bilet-1843-goda.png


http://upload.wikimedia.org/wikipedia/ru/1/19/RussiaP81-1Ruble-(1919)_f.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/ru/0/0c/RussiaP81-1Ruble-(1919)_b.jpg

http://indexpay.ru/images/Sovznak-5000-rubley-1919.jpg


http://mmoneyy.ru/wp-content/uploads/2012/11/советский-золотой-червонец.jpeg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/ru/2/26/Рубль_1924%2C_серебро_900-й.jpg

http://indexpay.ru/images/10-chervonzev-1937.jpg

http://indexpay.ru/images/100-reihsmarok-1935.jpg

http://mmoneyy.ru/wp-content/uploads/2012/11/миниатюра-300x154.jpg


http://indexpay.ru/images/krupniye-banknoti-pavlovskoi-refomi-1991.jpg


72












http://www.cbr.ru/bank-notes_coins/?Prtid=banknotes



















http://www.cbr.ru/bank-notes_coins/?Prtid=banknotes








73

PŘÍLOHY

SLOVNÍK:

Б

банкнота bankovka

бумажные рубли papírové rubly

бюджет rozpočet

В

валюта měna

ввести в обращение zavést do oběhu

всадник jezdec na koni

выпуск výroba

выпускать dávat do oběhu

выпустить в обращение vpustit do oběhu

Г

гиперинфляция hyperinflace

гривна hřivna

Д

двуглавый орел dvouhlavý orel

девальвация devalvace

денежная единица měnová jednotka

денежная реформа měnová reforma

денежная система měnový systém

74

денежное обращение peníze v oběhu

денежный кризис měnová krize

деноминация denominace

деньги peníze

достоинство hodnota

З

замена výměna

золотая монета zlatá mince

золотое обеспечение zlatý standard

золотой монометализм zlatý monometalismus

И

изображение vyobrazení

инфляция inflace

К

казна pokladna

клеймо cejch

конвертируемость konvertabilita

копейка kopějka

крах úpadek

купюра bankovka

Л

лицевая сторона/аверс lícová strana

75

М

медная монета měděná mince

металл kov

монета mince

монетный двор mincovna

Н

неполноценный neplnohodnotný

нумизматика numizmatika

О

оборотная сторона/реверс rubová strana

отливать odlévat (kov)

П

платежное средство platební prostředek

покрытие расходов pokrytí výdajů

порча poškození

прекратить ukončit (výrobu)

Р

рубль rubl

С

серебро stříbro

серебряная монета stříbrná mince

серебряный монометализм stříbrný monometalismus

76

серебряный слиток stříbrný odlitek ve tvaru prutu

сменный směnný

содержание серебра obsah stříbra

содержать obsahovat

сплав slitina

стоимость hodnota

счетная единица početní jednotka

Т

талер tolar

У

устойчивость stabilita

Ц

Центральный банк России Ruská centrální banka

Ч

чеканить razit (mince)

чеканка ražba

Э

экономический кризис ekonomická krize

77

Příloha č. 1.

Příloha č. 2.

Příloha č. 3.

78

Příloha č. 4.

Příloha č. 5.

Příloha č. 6.

Příloha č. 7.

79

Příloha č. 8.

Příloha č. 9.

Příloha č. 10.

80

Příloha č. 11.

Příloha č. 12.

Příloha č. 13.

81

Příloha č. 14.

Příloha č. 15.

Příloha č. 16.

82

Příloha č. 17.

Příloha č. 18.

Příloha č. 19.

83

Příloha č. 20.

Příloha č. 21.

Příloha č. 22.

84

Příloha č. 23.

Příloha č. 24.

Příloha č. 25.

85

Příloha č. 26.

86

Příloha č. 27. Příloha č. 28. Příloha č. 29.


Příloha č. 32. Příloha č. 33. Příloha č. 33. Příloha č. 34.

87

Příloha č. 35. Příloha č. 36. Příloha č. 36. Příloha č. 37.



88



89

Příloha č. 48.

Příloha č. 49.

Příloha č. 50.

Příloha č. 51.

90

Příloha č. 52.

Příloha č. 53.

Příloha č. 54.

Příloha č. 55.

91

Příloha č. 56.

Příloha č. 57.

Příloha č. 58.

Příloha č. 59.

92

Příloha č. 60.

Příloha č. 61.

93

Příloha č. 62.

Příloha č. 63.

Příloha č. 64.

94

Příloha č. 65.

Příloha č. 66.

Příloha č. 67.

95

Příloha č. 68.

Příloha č. 69.

Příloha č. 70.

96

ANOTACE

Jméno a příjmení: Kristýna Fialová

Název katedry a fakulty: Katedra slavistiky, Filozofická fakulta Univerzity Palackého

v Olomouci

Název práce: Historický vývoj rublu

Vedoucí práce: PhDr. Milena Machalová

Počet znaků: 102 810

Počet titulů použité literatury: 12 (+ 47 internetových odkazů)

Klíčová slova: rubl, měna, peníze, symbolika, zkratka, historie, mince, bankovka

Charakteristika: Hlavním tématem této bakalářské práce je historický vývoj rublu.

Práce je rozčleněna do následujících kapitol: popis historického vývoje rublu,

jak z hlediska historického, tak lingvistického, charakteristika základních rysů

souvisejících s jeho existencí v měnovém systému a srovnání jeho současné podoby

s historickou. Součástí bakalářské práce je přiložený slovník obsahující především pojmy

z oblasti monetární politiky a bohatá obrázková příloha, která vyobrazuje jak historickou,

tak současnou podobu rublových mincí a bankovek.

97

ANNOTATION

Name and surname: Kristýna Fialová

Name of department and faculty: Department of Slavonic Studies, Philosophical

Faculty Palacký University Olomouc

Name of work: Historical development of the ruble

Work leader: PhDr. Milena Machalová

Number of symbols: 102 810

Number of titles of used literature: 12 (+ 47 internet links)

Key words: ruble, currency, money, symbolism, abbreviation, history, coin, banknote

Characteristics: The main topic of the thesis is a historical development of rouble.

The thesis is composed of 5 chapters, each of them dealing with different aspects

of historical development of rouble from the historical and linguistic point of view,

a description of basic characters of currency system and a comparison of current

form with historical one. The dictionary of monetary terms and picture attachments

which show historical and current appearance of rouble coins, are enclosed to the thesis.

filozofickÁ fakulta univerzity palackÉho · autor tímto pojmem označuje mince i bankovky, ale...

Documents