formování a vývoj kapitalismu do 70. let 19. století
DESCRIPTION
Formování a vývoj kapitalismu do 70. let 19. století. Periodizace období (teorie velkých civilizačních vln Alvina Tofflera). Zemědělské civilizace do konce 18. století - převážně naturální charakter hospodářství - panství, vesnice usedlost představují uzavřené hospodářské jednotky - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Formování a vývoj kapitalismu do 70. let 19. století
Periodizace období (teorie velkých civilizačních vln Alvina Tofflera)
Zemědělské civilizace do konce 18. století- převážně naturální charakter hospodářství- panství, vesnice usedlost představují uzavřené hospodářské jednotky- v průběhu 16.-18 stol.se v západní Evropě utváří raný kapitalismus jako předpoklad pro další civilizační vlnu – industriální (19. a 20. stol.)
Předpoklady raného kapitalismu
• Nástup společenské dělby práce (řemeslo se odděluje od zemědělství; obchod od řemesla
• Důsledkem je: - postupný rozmach směny zboží = růst významu
peněz - vznik měst (nová sociální vrstva – měšťané,
cechovní organizace, trhy) - změny ve feudálních povinnostech rolníků –
robotu a rentu na naturáliích postupně nahrazuje renta v penězích
Bohatá a nezávislá městská republika Siena (1. pol. 14. stol.)
Znak cechovního společenství pivovarníků (německá oblast 14. stol.)
Mistr krejčovský (14. stol.)
Význam severoitalských měst v 15. století
• Benátky a Janov – snaha ovládnoutobchod s Orientem přes byzantskou říši k obchodním cestám do Číny, Indie a Ruska- dováží otroky, hedvábí, koberce, zejména koření- přenášejí znalosti o výrobě papíru, skla, střelného prachu, kompasu aj.
• v Itálii první manufaktury; směnárenství se mění v bankovnictví
• Vznik městských komun (signorií) - Florencie, Milán, Pisa
• Nástup renesance a humanismu (odklon od středověkého mysticismu k racionalismu)
Benátky – překladiště obchodu s Byzancí a Levantou ve 14. stol.
Přístav v Janově ve 14. stol.
Další obchodní centra Evropy
• Hanza, spolek cca 200 měst s centrem v Lübecku
• Obchodní trasa Novgorod, Tallin, Lübeck, Hamburg, Londýn
• Zánik v 17. stol.
Zámořské objevy
• Důvody:– Poptávka po drahých kovech (nedostatek pro
rozmach směny) a orientálním zboží– Snaha zbavit se arabských obchodníků jako
zprostředkovatelů– Turecká expanze, 1453 dobytí Cařihradu
Obležení Konstantinopole Turky 1453
Objevné plavby Portugalců
• Směr Afrika – 1415 dobytí maurské Ceuty
• Podpora panovnické rodiny: Jindřich Mořeplavec
• Zakládání společností
• V západní Africe se dostali ke zlatu, otrokům, slonovině, koření (pepř)
• Počátky kolonialismu, na Madeiře zakládány plantáže cukrové třtiny (otroci)
Cesty Portugalců do Asie
• 1498 Vasco da Gama doplul do Kalikatu (Indie)
• Výstavba opěrných bodů (centrum Goa) a vytlačování Arabů
• 1512 objevení ostrovů koření Moluk (Indonésie)
• 1513 Portugalci dosáhli Kantonu
• Formování portugalské koloniální říše
Zámořské cesty Španělů
• Předpoklad, dokončení tzv. reconquisty (zlomení moci Maurů dobytím Granady 1492)
• Cesty Kryštofa Kolumba:
- 1492 (k Bahamským ostrovům), následovaly další 3 výpravy
- byl přesvědčen, že objevil cestu do Indie (Indiáni), bohatství nepřivezl
• Amerigo Vespucci 1497-1504 ve španělských (i portugalských) službách cesty do Nového světa
Kryštof Kolumbus 12. 10. 1492 zabírá ostrov San Salvador na Bahamách
Mapa světa z roku 1513 zachycující Vespuccim objevená území Jižní Ameriky
Dobytí indiánských říší
• Španělští dobyvatelé objevili říši Mayů (Yucatan)
• 1521 Hernando Cortéz vyvrátil říši Aztéků, začal příliv drahých kovů do Evropy
• 1519-22 výprava Portugalce Fernanda de Magalhãese ve španělských službách kolem mysu Horn až na Moluky
• 1533 Francisco Pizarro dobyl říši Inků• Vznik španělské koloniální říše
Hospodářské důsledky zámořských objevů
• Vznik světového obchodu, celosvětová dělba práce, průmyslové výrobky Evropy za suroviny, potraviny aj.
• Nové plodiny i druhy zvířat: - do Evropy brambory, kukuřice, tabák, kaučuk, kakao,
krůty aj.- do Ameriky obilovin, koně, skot
• Cenová revoluce• Vznik koloniálního systému• Změna hospodářské centra Evropy: ze Středomoří do
Nizozemí, Flander, Anglie; • vzestup významu Antverp, pak zejména Amsterodamu a
Londýna jako světových obchodních center
Změna center evropského obchodu
Hospodářské a sociální změny v období raného
kapitalismu (16.-18.stol.)
• Vznik systému založeného na kapitálu a námezní práci (odloučení výrobců od výrobních prostředků)
• Koncentrace kupeckého kapitálu (kolektivní akumulace)
• Vznik nových sociálních vrstev:– Podnikatelů vlastnících kapitál (buržoazie,
maloburžoazie)– Námezní dělnictvo
• Stavovská společnost se mění ve společnost občanskou
Obchodní jednání v Bruggách 16. stol.
Obchodní kancelář rodiny Fuggerů v Augsburgu (16. stol.)
Manufakturní forma podnikání
• Centralizované manufaktury
- v nich již na rozdíl od cechovních řemesel vnitřní dělba práce
• Rozptýlená manufaktura– Role faktora
Ekonomické teorie raného kapitalismu
• Merkantilismus. Bohatství spočívá v oběhu. Cílem zahraničního obchodu je růst zásob peněz (drahých kovů).- ve Francii Jean Baptiste Colbert za Ludvíka XIV.- ve střední Evropě ve formě kameralismu(důraz méně na ZO a více na zakladatelskou činnost)
• Fyziokratismus. Zdroj bohatství v půdě (Francois Quesnay). Navrhovali zdanit pozemkovou rentu (Turgot)
Jean-Baptiste Colbert
Buržoazní revoluce
• 1579-1609 nizozemská (současně osvobození ze španělské nadvlády)
• 1640-1660 anglická• 1789-94 francouzská• 1848-49 v EvropěSpolečné rysy: konec výsad šlechty a
duchovenstva, rovnost občanů, občanské svobody (právo na majetek i podnikání), konec feudální formy držby půdy
Raný kapitalismus v Holandsku
• 1579 Severní provincie (dnešní Nizozemí) povstání proti španělské nadvládě, majetek Španělů a katolické církve konfiskován, uzákonění občanských svobod, 1609 nezávislost
• Vliv protestantismu na hospodářskou činnost (rozvoj průmyslu i zemědělství)
• Rozvoj bankovnictví a obchodu v Amsterodamu
• Koloniální říše (loďstvo)
Raný kapitalismus v Anglii
• Změny v zemědělství – chov ovcí, ohrazování. Rolníci bez dědičného práva vyháněni z půdy.- důsledek: průnik kapitalismu do zemědělství a vznik třídy: vlastníků půdy, nájemců a zemědělských dělníků
modernizace výroby (střídavé obdělávání)
• Buržoazní revoluce: zrušení cechů a monopolů, navigační akta (1651)
• Rozvoj manufaktur, obchodu i dopravy i za restaurace: 1694 vznik Anglické banky, burzy
• formování impéria (Amerika, Indie – pronikání od založení Východoindické společnosti (1600)
Burza v Amsterdamu vybudovaná v letech 1608-1611
Raný kapitalismus v severní Americe
• Na kolonizaci Nového světa se podíleli Španělé, Nizozemci, Francouzi, v severní Americe zejména Angličané.
• 1620 příjezd lodi Mayflower s anglickými puritány, na východním pobřeží postupně vzniklo 13 kolonií
• Půda náležela panovníkovi, na tzv. pohyblivé hranici ji zabírali squotteři
• Hospodářský charakter kolonií:- severovýchodní: řemeslo, manufaktury, obchod- střed: farmy- jih: plantáže (tabák, rýže, indigo, později bavlna), otroci
Atlantický trojúhelník
Evropa ► koloniální produkty, suroviny
▼ prům.zboží
Severní
Amerika
(Florida) ◄ otroci ◄ Západní Afrika
Karavana otroků v Africe
Dražba otroků v USA
Otroci na plantáží amerického jihu (1. po. 19. stol.)
Vznik USA
• Předpoklady: růst napětí 13 kolonií s Velkou Británií po válce sedmileté
• Snaha o připoutání, zákazy přímého vývozu do Evropy, zákaz cesty za západ
• Zákon o kolkovném (1764)• cla na dovoz barviv, čaje, papíru a skla, reakce – bojkot,
prosinec 1773 „bostonské pití čaje“• 4.7.1776 schválena Kontinentálním kongresem
deklarace nezávislosti, vítězná válka skončila 1781 (Yorktown)
• Válka realizovala cíle buržoazní revoluce: demokratická ústava,
• Problémy: otroctví a přístup k půdě
Anglické kolonie v Americe
Úvod Deklarace nezávislosti USA od Thomase Jeffersona
Hospodářská opatření Velké francouzské revoluce
• Obyvatelstvo z 90% zemědělské, rolníci odváděli privilegovaným stavům rentu a státu daně. Daně platilo i měšťanstvo, šlechta a církev nikoli.
• Nárůst všeobecné nespokojenosti• Vliv osvícenské ideologie (J.J.Rouseau, Voltaire aj.)• 1789-94 revoluce: zrušena vnitřní cla, cechy, zavedena
pozemková daň- Deklarace práv občana a člověka (1789)- za jakobínské diktatury (1793-4) se rolníci stali vlastníky půdy – to ovlivnilo malovýrobní struktury zemědělství- vláda direktoria, 1799 konzulové v čele s Napoleonem.
Alegorie stavovského státu ve Francii – veškerá břemena nese rolník
14. 7. 1789 – počátek francouzské revoluce
Deklarace práv člověka a občana (1789)
Poprava Maxmiliena de Robespiera 28. 7. 1794 – konec jakobínské diktatury
18. brumair (9. 11.) 1799 – převrat Napoleona Bonaparta
Počátek industriální civilizační vlny (19. stol.)
• Průmyslová revoluce – přechod od manufakturní výroby k výrobě strojové
- využívání vědeckých poznatků
- revoluce v dopravě
• Agrární revoluce
• Demografická revoluce
Tzv. průmyslová revoluce
• J. Kay- mechanický člunek – 1733
• J. Hargreaves – mechanický spřádací stroj – 1764
• E. Cartwright – mechanický tkalcovský stroj – 1787
• J. Watt – parní stroj – 1769
• A. Darby – koks – 1735
Heslo: „svobodný obchod“
Spinning-jenny tkadlece Jamese Hargreavese z r. 1764
Přádelna česané příze v Bedworth u Coventry (18. stol.)
Stacionární parní stroj Jamesa Watta (1774)
Uhelné doly v Anglii (kolem 1790)
Agrární revoluce
• Změny technické – změny v agrotechnice a mechanizaci prací
- Střídavé hospodaření – norfolský osevní postup
• Změny sociální – proces osamostatňování zemědělského výrobce
Demografická revoluce
• Faktory:
- lepší distribuce potravin (omezení hladomorů)
- větší škála zemědělských výrobků, lepší výživa
- hygiena, úbytek epidemií, zdravotní předpisy a péče
Revoluce v dopravěPrvní vlaky na trati Liverpool-Manchester v roce 1830 –
počátek epochy železnic ve Velké Británii
Parní člun Clermont Roberta Fultona na své první plavbě po řece Hudson 17. srpna 1807
Průvodní jevy průmyslové revoluce
• Růst sekundárního sektoru na úkor primárního• Urbanizace• Sociální struktura: průmyslníci, dělníci• Zrod sociální otázky (práce dětí, žen, délka prac.
dne)• Sociální zákonodárství (v Anglii od 1833)• Cyklický vývoj hospodářství – 1825 v Anglii první
cyklická krize• Luddismus
Technický pokrok ve výrobě příze – poloautomatické spřádací stroje v anglické přádelně (1830) berou práci (hnutí luddistů)
Dětská práce v anglických dolech 1833 Factory Act: zákaz práce devítiletých dětí v mlýnech,
omezení práce dětí 9-13letých na 48 hodin týdně, u 14-18letých na 68 hodin týdně
Kapitalismus volné soutěže
• Liberalismus i v hospodářské politice, podmínky pro svobodné podnikání a konkurenci
- volný pohyb zboží, lidí, kapitálu
- minimální zásahy státu• Politika svobodného obchodu (v podstatě jen v
60. a 70. letech 19. stol.• Doložka nejvyšších výhod – poprvé v britsko-
francouzské obchodní smlouvě z r. 1860.
Ekonomické myšlení v éře průmyslové revoluce (standardní)
• Adam Smith (1723-1780) – přirozený řád spočívající ve fungování neviditelné ruky trhu
• David Ricardo (1772-1823) – politická ekonomie rozdělování ND mezi pozemkové renty, mzdy a zisky
• Jean Baptiste Say (1767-1823) – nabídka vždy vytvoří poptávku
• John Stuart Mill (1806-1873) – propojování politické ekonomie s ideály humanismu a pokroku
Ekonomické myšlené v éře průmyslové revoluce (alternativní)
• Friedrich List (1789-1846) – teorie nezralého průmyslu a nutnost ochranářské politiky
• Henri de Saint-Simon (1760-1825), Charles Fourier (1772-1837), Robert Owen (1771-1858) – reprezentanti utopického socialismu
• Karel Marx (1818-1883) a Friedrich Engels (1820-1895) – ústřední téma vykořisťování a jeho odstranění zespolečenštěním výr. prostředků
• Pierre Proudhon (1809-1865) – teoretik anarchismu (komunity, stát není potřebný)
Vývoj Velké Británie
• Vedoucí pozice ve světové průmyslové výrobě (1830 – 50%), světovém obchodu, námořní plavbě i koloniální expanzi
• Převaha průmyslu (1871 – 47% výdělečně činných osob, zemědělství jen 15%)
• Zemědělství – intenzifikace výroby (úplný přechod ke střídavému osevu, stroje), stoupá dovoz obilovin aj.
• Vývoz kapitálu (hlavně do kolonií a USA)
Francie
• Po pádu Napoleona (1815) – restaurace království- obnova moci šlechty, restituce jen té půdy, která nebyla prodána (lesy), za konfiskovanou peněžní náhrada- revoluce 1830, 1848 přesun politické moci (občanský princip, volební census)
• Zemědělství (polovina výdělečně činných osob), malovýrobní (drobení v důsledku zrušení dědického nároku prvorozeného syna)
• Průmysl – ztráta dynamiky, pokles z 2. na 3. místo (slabý vnitřní trh pro poměry v zemědělství)
Německo
• Pod vlivem francouzské revoluce začíná sjednocování - Německý spolek 1815 (38 států a svobodných měst) vedený Rakouskem
• 1834 – Německý celní spolek, postupně se vytváří celoněmecký vnitřní trh, převaha Pruska
• 1848-9, velkoněmecká a maloněmecká koncepce
• 1871 završeno sjednocení vznikem Německého císařství (po válce s Dánskem, Rakouskem, Francií)
Hospodářský vývoj na území Německa
• 1807-10 v Prusku zrušeno nevolnictví, zůstává poddanství (robota)• 1850 – zákon o výkupu z poddanství (za pomoci státu)• Pruský velkostatek (junkeři) se mění v kapitalistický podnik
(námezní práce)- pruská cesta vývoje kapitalismu v zemědělství (Východní části
Německa, Rakousko-Uhersko, Rusko, Rumunsko, Latinská Amerika, plantážnický jih USA)
- Americká cesta vývoje kapitalismu v zemědělství (sever a západ USA, Kanada, Austrálie a NZ, Velká Británie, Francie, Holandsko, západní části Německa, Sasko, Bulharsko
• průmysl, úloha železnic, po revoluci 1848-9 svoboda podnikání60.-70. léta „zakladatelské období“
Hospodářský vývoj USA
• Územní expanze na západ a jih, 1867 koupě Aljašky od Ruska
• Převažuje zemědělství (60% obyvatelstva)- Sever farmáři, pro vnitřní trh- Jih plantáže, nástup bavlny (USA největší
světový exportér); problém otroctví (evropské státy zákazy obchodu s otroky)
• Nástup průmyslové revoluce ve 20.letech 19.stol. (bavlnářství, od 40. let železářství – železnice)
Konflikt Severu s Jihem
• Spor o charakter nových států unie (vztah k otrokářství a svobodné práci)
• Rozdíl pohledu na celní politiku (průmyslový sever ochranářství, jih zájem zachovat export do Evropy, recipročně nízká cla)
• 1861-65 válka, porážka Jihu- 1862 zrušeno otroctví- 1862 zákon o usedlostech (Homestead Act),
umožnil získat do vlastnictví cca 65 ha