2/2002w w w . g e o i n f o r m a c e . c z

redakce@geoinformace.cz

(pod)zimní číslo (září – prosinec)

GEOčasopis geoinformační komunity

informace

RRoozz‰‰iififittee ssii hhoorriizzoonnttyy ss GGeeooMMeeddiiaaWWeebbMMaapp 55..00

Nበotevfien˘ software promapování a GIS vám pomÛÏe

zmûnit pohled na svût!Na www.GeoMedia5.com jsme vám

doposud ukázali 50 cest, jak se s GeoMedia® 5.0 dostat do vy‰‰ích

sfér otevfieného mapování a GIS.

Pût dal‰ích zpÛsobÛ,jak vám GeoMedia WebMap 5.0

roz‰ífií vበpohled na svût, pfiiná‰íme právû teì:1. publikace map,2. inteligentní vektorové mapy,3. dynamická segmentace pfies web,4. snadné publikování na webu,5. interoperabilita zaloÏená na standardech OGC.

GeoMedia WebMap 5.0 si mÛÏete vyzkou‰et IHNED. Staãí, kdyÏ si na www.GeoMedia5.comvyÏádáte svÛj BEZPLATN¯ CD-ROM.

tel.: 224 390 020www.intergraph.com/czinfo-cz@intergraph.com

▼ Dopravní model ▼ Užíváníodborné terminologie

▼ GeoForum cs ▼ Z historie GIS ▼ ESRI konference

▼ GIS Day ▼ Poskytování geoaplikačních služeb

▼ Grafy a jednotažky

Canada Land Inventorya CGISPoãátky GISÛ, jak je dnes známe, jsou spo-jeny s Kanadou. Úplnû první GIS vzniklv polovinû ‰edesát˘ch let 20. století právûtam. Kanadská federální vláda spoleãnûs provinãními vládami chtûla identifikovatnárodní územní zdroje a jejich vyuÏiteln˘potenciál. Prvotním v˘sledkem projektu Ca-nada Land Inventory (CLI), zahájeného v roce1963, byla moÏnost urãení v˘mûr ploch, coÏje úloha, která je nad papírovou mapouproveditelná velmi nepfiesnû. Nástroj proúãely mûfiení ploch a generování pfiehledo-v˘ch tabulek nazvan˘ CGIS (Canada Geo-graphic Information System) byl vyvinut t -̆mem veden˘m Rogerem Tomlinsonem.V roce 1971 byl CGIS jiÏ plnû fukãní. ProjektCLI, zahájen˘ v ‰edesát˘ch letech, pokraãujei v souãasnosti a jeho v˘sledky si mÛÏete pro-hlédnout na webu geogratis.cgdi.gc.ca/CLI/

Sčítání lidu a GBF/DIMEGIS se ve sv˘ch poãátcích uplatnil také pfiisãítání lidu. Pracovníci US Bureau of theCensus pfiipravovali nástroje pro snaz‰í zpra-cování sãítání lidu, které mûlo probûhnoutv USA v roce 1970. V˘sledkem jejich prácebyl v roce 1967 GBF/DIME (”GeographicBase File” pro ”Dual Independent Map En-coding”). V rámci pfiípravn˘ch prací byly vy-tvofieny digitální záznamy v‰ech americk˘chulic, k nimÏ bylo moÏné automaticky polo-hovû pfiifiadit a agregovat pofiízené záznamyze sãítání lidu. Formát DIME byl vytvofienGeorgem Farmsworthem a byl jedním z klíão-v˘ch elementÛ, které ovlivnily vznik mnohafirem, zab˘vajících se geodemografií. Vy-tvofien˘ systém rovnûÏ vedl v roce 1988ke vzniku souborÛ TIGER (TopologicallyIntegrated Geographic Encoding and Referencing), které jsou v souãasn˘chSpojen˘ch státech americk˘ch povaÏo-vány za v˘znamné socio-ekonomické pro-storové datové sady.

SYMAP a ODYSSEY GISK v˘voji GISÛ v padesát˘ch a ‰edesát˘ch le-tech pfiispûly v˘znamnou mûrou i univerzitnílaboratofie. V roce 1966 vytvofiil Howard Fisher první aplikaci pro automatizovanoupráci s mapami. Aplikaci nazvanou SYMAP(Synagraphic Mapping System) zaãal vyvíjetna Northwestern Technology Institute a do-konãil ji v Laboratory for Computer Graphicsand Spatial Analysis na Harvadské univerzi-

tû. V této laboratofii také zaãal vznikat pro-jekt, kter˘ v roce 1979 krystalizovalv ODYSSEY GIS, první moderní GIS pracu-jící s vektorov˘m formátem dat.

Digitální kartografieO moÏnosti vyuÏití poãítaãÛ pro své úãely sev ‰edesát˘ch letech zaãali zajímat i kartogra-fové a mapovací agentury. Nasazením poãítaãÛse chtûli pokusit o zrychlení v˘roby mapa sníÏení nákladÛ na jejich v˘robu. Národnímapovací agentury, jako anglická OrdnanceSurvey, americká Geological Survey a fran-couzsk˘ Institut Géographique National, za-ãaly zkoumat moÏnosti digitálních úprav ma-pov˘ch podkladÛ, které jsou, jak dnes jiÏv‰ichni dobfie vûdí, v porovnání s ruãnímiopravami a pfiekreslováním v˘raznû levnûj‰ía rychlej‰í. Koncem let sedmdesát˘ch jiÏ vût-‰ina agentur, produkujících mapy, poãítaãevyuÏívala.

Dálkový průzkum ZeměKe GIS neodmyslitelnû patfií i dálkov˘ prÛ-zkum Zemû – jako zdroj technologick˘a pfiedev‰ím jako datov˘ zdroj. První vojen-ské druÏice v padesát˘ch letech byly vyví-jeny a vypou‰tûny ve velikém utajení a poodtajnûní materiálÛ se ukazuje, Ïe vojenskéorganizace a v˘zvûdné sluÏby sehrály prov˘voj GIS rovnûÏ svoji roli. První satelity sice vyuÏívaly pro záznam film, ale jiÏ v ‰e-desát˘ch letech vstupuje do hry digitální dál-kov˘ prÛzkum. V roce 1972 je do vesmíruvypu‰tûn Landsat 1, první satelit v rámci ci-vilního systému DPZ.

Firemní začátkyPrvní GIS softwarové balíky byly, obdobnû jako tomu bylo u ostatních programÛ v 50.a 60. letech, vyvíjeny pro speciální úãely a vy-

Ïadovaly sálové poãítaãe, které byly obtíÏnûpfiístupné.

V roce 1969 byly zaloÏeny dvû nejv -̆znamnûj‰í firmy na poli GIS – ESRI a Inter-graph. Firma ESRI (zkratka z EnvironmentalSystems Research Institute) byla zaloÏena Jac-kem a Laurou Dangermondov˘mi za úãelemposkytování konzultaãních sluÏeb. Jim Mead-lock a jeho ãtyfii spoleãníci ve stejném rocezaloÏili firmu M&S Computing, poskytujícíkonzultaãní podporu vládním organizacím.Firma byla v roce 1980 pfiejmenována z dÛ-vodu zamûfiení na poãítaãovou grafiku na In-tergraph (zkratka z Interactive Graphics).

Skuteãn˘ rozvoj geoinformaãních systé-mÛ, tak, jak je známe a pouÏíváme dnes, bylumoÏnûn teprve s pfiíchodem levn˘ch osob-ních poãítaãÛ a pracovních stanic, kterév porovnání se sálov˘mi poãítaãi vyÏadovalynízké provozní náklady.

On-line zdroje informacíHistorii GIS se na internetu vûnuje pouzenûkolik stránek. Jednou z nich je The GISHistory Project nawww.geog.buffalo.edu/ncgia/gishist/

Pfiehlednou a podrobnou ãasovou osupopisující historii GISÛ naleznete na www.geography.wisc.edu/sco/gis/history.htmlPodobná ãasová osa je i na www.gisdevelopment.net/history/

Historii firmy ESRI jejich vlastními slovy si mÛÏete pfieãíst na www.esri.com/company/about/history.html, stejnû i Intergraph má svoji rozsáhlouhistorii zvefiejnûnou na www.intergraph.com/ingrhistory.htm

Jan Velehradsk˘

Jste pamûtníci poãátkÛ GISÛ u nás, nebo víte o nûkom, kdo jím je? Ozvûtese nám do redakce. Rádi bychom ma-povali i ãeskou geoinformaãní historii.Pfiedem dûkujeme za spolupráci.

Z historie geografických informačních systémů

KaÏd˘ obor má svoji historii a své pion˘ry, ktefií objevovali nové a bu-dovali základy dne‰ka. Stejnû je tomu u geoinformatiky, která je pozoru-hodná svojí schopností propojování rozliãn˘ch oborÛ.

U počátků geo-informatiky bylomnoho jednotliv-ců i firem. (Pře-vzato z knihyForesman, T.(ed.), 1998, TheHistory of Geo-graphic Informa-tion Systems:Perspectivesfrom the Pione-ers. New Jersey,Prentice Hall.)

historie

2

Akce▼ nepravidelnû, Praha – semináfieCAGI; sledujte www.cagi.cz▼ nepravidelnû, Praha, Brno – semináfieâSGK; sledujte www.zememeric.cz▼ nepravidelnû, Praha – semináfieVÚGTK; sledujte www.vugtk.cz▼ 26. – 29. 1. ’03, Ostrava – konferenceGIS Ostrava 2003; V·B v Ostravû; dag-mar.adamkova@vsb.cz, tel.: 597 324 443▼4. 2., Brno – semináfi Zpracování mûfieníGPS; Ústav geodezie Fsv VUT;zmolova.v@fce.vutbr.cz, tel.: 541 147 201▼ 11. – 12. 3., Seã – 9. roãník konferenceInformaãní systémy v zemûdûlstvía lesnictví; HELP SERVICE – Education;petrbec@volny.cz, tel.: 602 445 263▼ 24. – 25. 3., Hr. Králové – konferenceInternet ve státní správû a samosprá-vû; Triáda, isss@isss.cz, tel.: 284 001 284▼ 26. 3., Brno – GIS – workshop; bejcek@c-agency.cz, www.autodesk.cz▼2. 4., Brno – Geoinformace ve vojenství▼ 21. – 22. 5., Liberec – GIS v podniká-ní; ARR; i.svobodova@arr-nisa.cz, tel.:602 964 364▼ ãerven, Vranov – Územní plánování a GIS; www.GEOinformace.cz

▼ 6. – 10. 10., Brno – INVEX 2003;BVV; www.bvv.cz/invex▼ fiíjen, Tfiebíã – semináfi Katastr nemovi-tostí; Spolek zemûmûfiiãÛ Brno,kolman.j@quick.cz, www.zememeric.cz▼ fiíjen, Litomûfiice – 39. roãník Geodesiarallye s prvky geomatiky; OS VIVA GEO-DESIA, www.geos.cz▼30.–31.10., Praha – 12. konferenceuÏivatelÛ GIS ESRI a ERDAS; ARCDATA;www.arcdata.cz▼ listopad, Seã u Chrudimi – 9. setkáníuÏivatelÛ produktÛ spoleãností Atlasa Gepro; Pointer, a.s.; www.gepro.cz▼ listopad, Brno – Berit Forum 2003; Berit; www.berit.cz▼ listopad, Seã u Chrudimi – SetkáníuÏivatelÛ TopoLu; Topol Software;www.topol.cz▼19. l1., cel˘ svût – Den GIS 2003; ESRI;www.gisday.com, www.arcdata.cz▼ prosinec, Praha – Aktuální problényfotogrammetrie a DPZ; âVUT; www.zememeric.cz

Informace o akcích zvefiejÀujemev diáfii bezplatnû – v pfiípadû zájmuo uvefiejnûní kontaktujte redakci.

ObsahZ historie GIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2Pfiíspûvek ke zlep‰ení uÏívání odborné ter-

minologie v oboru geomatiky . . . 4 – 5Dopravní model silnic a dálnic âR . . . 6 – 7GeoASP – poskytování geoaplikaãních slu-

Ïeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 – 9Co pfiinesla konference GeoForum cs

2002 v Brnû . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10âeská verze GeoMedia 5.0, Slovensk˘ ka-

tastr pouÏívá GeoMedia, Celonárodníprojekt pro zpfiísptupnûní geodat v Ma-ìarsku pouÏívá GeoMedia, Visual Studio.NET pro v˘voj aplikací pro GeoMedia,GeoMedia obdrÏely certifikát o shodû seSAP R/3, GeoMedia WebMap 5.0a GeoMedia WebMap Professional 5.0,GeoMedia Parcel Manager 5.0, Rastrováa vektorová data pohromadû, gridováanal˘za pomocí GeoMedia grid 5.0, Intergraph a v˘zkum . . . . . . .10 – 11

Nejmodernûj‰í fotogrammetrické zafiízenív Evropû pfiedstavil Geodis Brno . . . 11

Vítûzn˘ plakát GIS Seã 2002 . . . 12 – 13Konference uÏivatelÛ GIS ESRI

a ERDAS . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

ArcPad 6.0.1 vãetnû ãeské lokalizace, Arc-âR 500 administrativní ãlenûní, Mapy on-line prostfiednictvím technologie Arc-IMS, Lokalizace ArcView 8.2, Nová pro-hlíÏeãka geografick˘ch dat ArcReader, ESRI na Svûtové konferenci o trvale udrÏi-telném rozvoji, Aktualizace internetov˘chstránek Arcdata, Rozhovor s prezidentemESRI, DruÏicová mapa âR, Belgická firmaVoice–Insight vyvinula hlasového asis-tenta pro ArcPad . . . . . . . . . . . . 14 – 15

Jak probûhla 21. konference ESRI v SanDiegu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Den GIS – GIS Day™ . . . . . . . . 16 – 17Leto‰ní povodeÀ v âesku . . . . . 18 – 19Konference GIS . . . . . . . . . . . . . . . . . 19Svût penûz kolem GIS . . . . . . . . . . . . 20GIS – aktivní sloÏka krizového ‰tábu pfii po-

vodních 2002 na ÚMâ Praha 4 . . . . 20SoutûÏ Autodesku o superceny!, T-Map-

Server s ArcIMS na Útvaru rozvoje hl. m.Prahy, T-MapServer zvolila pro svoji ma-povou sluÏbu i ·védská po‰ta . . . . . . 20

ISSS 2003 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21KniÏní koutek, Grafy a jejich aplikace . . . 22JednotaÏky a geoinformaãní systémy . . 23

3

GEOinformace– ãasopis geoinformaãníkomunityje v r. 2002 zdarma a vychází 31.12.2002jako samostatná pfiíloha ãasopisu Zemûmû-fiiã (ISSN 1211-488X) v nákladu 3 500 ks.

▼ vydavatel: KLAUDIAN PRAHA, s.r.o.▼ ‰éfredaktor: ing. Radek Petr

▼ redakce, objednávky, pfiedplatné, distri-buce a inzerce na adrese: Klaudian Praha – GEOinformace, Radlická 2, 150 23 Praha 5

▼ tel./fax: 251 565 572, 603 787 118▼ e-mail: redakce@geoinformace.cz▼ web: http://www.geoinformace.cz▼ objednávkov˘ kupon naleznete na stranû

23 a na WWW, cena v r. 2003 je 196 Kã.

Co napsat na úvod?Pfiiznám se, Ïe nevím. ZaslouÏilo by si to

do 2. ãísla ãasopisu nûjak˘ líbiv˘ optimistick˘textík, ale ten mi nûjak nejde na jazyk. Tfiebana nûj dojde aÏ v závûru tûchto fiádek.

PÛvodnû mûlo totiÏ vyjít toto ãíslo jiÏv záfií, ale vlivem rÛzn˘ch událostí zÛstalo leÏet v ”‰uplíku” aÏ do Vánoc. Problémembyly finance a hned mi bylo jasné, proã UÎÏádn˘ jin˘ ãasopis v této oblasti nevychází.Nakonec se zdroje na‰ly, ale nûkteré stránkyza 1/4 roku zastaraly a musely b˘t vymûnû-ny a práce pfies svátky mû otrávila a zkazilami konec roku.

V tomto ãísle pí‰eme, jak byly GISy nasa-zeny pfii povodních, jak pomáhaly evakuovatdûdeãky a babiãky a jak se rÛzní lidé na rÛz-n˘ch místech snaÏí, aby GISy získaly tako-vou pozornost ve spoleãnosti, kterou si prá-vem zaslouÏí. Ani ãasopis nemÛÏe zÛstatstranou.

VÏdyÈ doãíst se o obrovském nasazenínad‰encÛ bûhem GIS Day musí b˘t prov‰echny inspirativní. Pfiedstavit vítûznou práci z v˘stavy posterÛ v Seãi je zásluÏné.PouÏívat místo názvu poster ãesk˘ ekviva-lent plakát je odborné. Dozvûdût se o zdro-jích dat tfieba právû o povodních je nutné.Diskutovat v konferenci GIS–CZ je potfiebnéa vûdût nûco o svûtu penûz kolem GIS je za-jímavé. Pfieãíst si o setkáních uÏivatelÛ je po-tû‰ující a angaÏovat se v celosvûtov˘ch pro-jektech v rámci trvale udrÏitelného rozvojeje zavazující.

Tímto ãíslem se vinou Grafy a jejich apli-kace. Je to název knihy, ale je to i ”chleba”spousty lidí. Nûktefií si to ani neuvûdomujía nûktefií si dokonce ani nepfiipou‰tí, Ïe bytyto pomÛcky mohly b˘t nûjak prospû‰né.

Pro ty i ty chceme vydávat tento ãasopis.V minulosti byla laÈka u podobn˘ch ãasopisÛnastavena pfiíli‰ vysoko a spadla dolÛ. S po-mocí vás, ãtenáfiÛ i inzerentÛ, se ji pokusímepostupnû znovu zvedat. V bfieznu 2002jsme na konfernci ISSS odstartovali projekttohoto ãasopisu spoleãnû s âeskou asociacípro geoinformace – CAGI. KdyÏ se to nevy-dafií nám, pfiijde nûkdo jin˘ a pouãen z pfie-de‰l˘ch nezdarÛ bude mít snad vût‰í ‰tûstí.Nûco tady v kaÏdém pfiípadû a v nûjaké for-mû bude. Geoinformatika má totiÏ velkoubudoucnost a ti, co se v ní pohybují, to dob-

fie vûdí. Abyto vûdûliv‰ichni, bude se v‰emoÏnûsnaÏit i va‰eGEOinfor-

mace – v roce 2003 4x. Jestli se doãkáme10. roãníku, jako u dal‰ího na‰eho ãasopisuZemûmûfiiã, si zatím mÛÏeme nechat zdát.

Dobr˘ rok a splnûné sny za redakcipfieje Radek PETR

3

Autorovu diskuznímu pfiíspûvku na konfe-renci GIS Ostrava 2002 pod názvem ”Musíme pouÏívat pracovní slang pfiiprezentacích a v publikacích o geo-grafick˘ch informaãních systémech?”se dostalo neãekané pozornosti a pfiíspûvekbyl poté publikován v ãasopisech Zemûmû-fiiã ã. 3/02 a Arc Revue. V tomto materiálubylo mj. konstatováno, Ïe v bûÏném odbor-ném styku geoinformatikÛ se zabydlelyanglicizmy nejrÛznûj‰ího stupnû zkomole-ní a na oblibû získaly i fonetické pfiepisyanglick˘ch termínÛ.

Bûhem roku 2002 se autor zúãastnil nû-kolika konferencí, semináfiÛ a firemníchprezentací z oboru geoinformatiky a zazna-menal fiadu pfiíkladÛ zmínûn˘ch ne‰varÛi trendy pfiijatelného pfiejímání slov anglic-kého pÛvodu bez jejich pfiekladu a s jejichpfiípadn˘m ãesk˘m skloÀováním:

Znaãné rozpaky pÛsobí nejednotnost pfie-kladu anglického termínu feature.

V odborn˘ch publikacích a slovnícíchz oboru geoinformatiky nacházíme celou fiaduãesk˘ch termínÛ: jev (Neumann,1996),geografick˘ prvek (Geografická sluÏba Armády âR), geoprvek (CAGI – ÚVIS,2001) a novû i vzhled (Neumann, 2002).Nûkteré pfiekladové a v˘kladové slovníkygeoinformatiky ve Velké Británii a v Nû-mecku (napfi. GIS – slovník Asociace progeografickou informaci, slovník geoinforma-tiky univerzity v Rostock) povaÏují featureza synonymum k termínu objekt. Probíha-jící Ïivá diskuse ãesk˘ch odborníkÛ by mo-hla b˘t ovlivnûna definicí feature ve v˘kla-dovém slovníku geografické informace ISO

19104 2002,jehoÏ pfievzetído souboru

âSN se pfiipravuje. Zde je feature definová-na jako ”abstrakce jevÛ reálného svûta” (abstraction of real world phenomena).

Ve firemních materiálech se stále setkává-me s pouÏíváním termínÛ georeferencovánía ortorektifikace. V˘raz georeferencování máevidentnû pÛvod v pracovním slangu geo-informatikÛ, o ãemÏ svûdãí i okolnost, Ïe tento termín (v angliãtinû georeferencing)není zmiÀován ve slovnících geografické in-formace Evropské komise pro normalizaci(CEN) ani Mezinárodní organizace pro nor-malizaci (ISO). Zfiejmû nejkrat‰í víceslovn˘ãesk˘ termín je vyjádfiení prostorov˘ch refe-rencí, srozumitelnûji pak urãení prostorovépolohy geoprvkÛ pomocí soufiadnic v geo-detickém referenãním systému. Podobnûodmítav˘ je i postoj slovensk˘ch terminolo-gick˘ch odborníkÛ: ”Prejavuje sa aj problém

Příspěvek ke zlepšení užívání odborné terminologie v oboru geoinformatiky

Anglicizmy v odborné hovorové řeči a jejich žádoucí náhradyza-, vy-zÛmovat plynule zvût‰it (zmen‰it)na-loudovat naãístpfii-snepovat pfiichytit, pfiiklepnoutapgrejdovat pov˘‰it (úroveÀ stávajícího

SW nebo HW)zazipovat komprimovat (datov˘ sou-

bor)vy-rendrovat vytvofiit reáln˘ obraz v poãí-

taãivy-dylítovat vymazatvyexportovat exportovatnaimportovat importovatgeoreferencovat vyjádfiit prostorové referenceortorektifikovat diferenciálnû pfiekreslitudûlat double click poklepatkliknout klepnoutdemoukázka ukázka, demo (demonstraãní

program)zaktivnût aktivovatvygenerovat vytvofiitroz-editovat upravitzalogovat se pfiihlásit seapdejtovat aktualizovat

Anglická slova v českém textu (častoskloňovaná) a jejich doporučené náhrady

default implicitní, pfiedem nastaven˘(nabízen˘)

provider poskytovateldown load naãíst, zavéstcache vyrovnávací pamûÈreport zprávacoverage pokrytíshape file soubor tvarÛtool bar nástrojová li‰taon the fly za bûhulink propojenípolyline lomená ãára, kfiivkaupgrade (v˘hodné) pov˘‰ení stávají-

cího SW nebo HWland use uÏívání (vyuÏití) pÛdyposter plakát

Slova anglického původu všeobecně přijatáa někdy česky skloňovanáoutsourcing, klient, software, hardware, on line (online),off line (offline), export, import, fire wall (firewall), clearinghouse, extenze, utilita, ‰kálování, licencování, e-mail, skener, skenování, plotr, streamer, script (skript).

4

vzdělávání

nedostatku vlastn˘ch ekvivalentov, ktoré byboli dostatoãné sémanticky (obsahovo) v -̆stiÏné a jazykovo (formálne) správne. Ta-k˘mto je problém prevzatia anglick˘ch termí-nov referencing..., ktor˘m sa v praxi Ïivelnepriraìujú slovenské ekvivalenty referencova-nie..., ktoré sú z hºadiska tvorby slovnej záso-by slovenského jazyka nevhodné a neprijate-ºné” (Pravda, J.: Geodeticko-kartografickétermíny v oblasti geografick˘ch informácií,GaKO, 47/89, 2001, ã. 12).

PouÏívání termínu ortorektifikace se jevízbyteãn˘m a pravdûpodobnû i nesprávn˘m.

V ãe‰tinû se podle Pfiíruãního slovníku nauã-ného rektifikací rozumí ”v technice - opravamûfiicích strojÛ, pfiístrojÛ a jejich souãástí, abybyly splnûny v‰echny teoretické podmínky je-jich správného a pfiesného chodu...”. Lze pfii-pomenout rektifikaci teodolitu, rotaãní pece,válcovací stolice ãi jefiábové dráhy v oboru ge-odezie. Anglick˘ termín orthorectificationnení pravdûpodobnû ”spisovn˘”, protoÏevznikl zkrácením pÛvodního termínu ort-hophoto rectification. V ãeské odborné ter-minologii je k dispozici v˘stiÏn˘ termín dife-renciální pfiekreslování (pfiekreslení)snímku definované v Terminologickém slov-níku geodézie, kartografie a katastra (1998)– (k objednání v redakci) jako ”pfiekreslenímûfiického snímku nerovinného pfiedmûtumûfiení po mal˘ch plo‰n˘ch prvcích, pfii kte-rém se eliminuje zkreslení zpÛsobené nestej-nou pfiedmûtovou vzdáleností pfiedmûtÛ mû-fiení”. Tento princip byl realizovánv sedmdesát˘ch aÏ devadesát˘ch letech uply-nulého století analogovû pomocí speciálníchdiferenciálních pfiekreslovaãÛ, ale v souãasnédobû se provádí jiÏ v˘hradnû digitálnû na fo-togrammetrick˘ch pracovních stanicích. Ne-ní tedy dÛvod b˘t za kaÏdou cenu ”moderní”zavedením poãe‰tûného cizojazyãného termí-nu. Stejnou historii lze vystopovat i v soused-ním Nûmecku, kde byl a je v˘hradnû pouÏí-ván termín Differenzialentzerrung(e Entzerrung = pfiekreslení), pfiiãemÏ definicepodle DIN zní: ”D...je pfiekreslení obrazu tfií-rozmûrného objektu rozdûlením na malé seg-menty a jejich transformací do rozvinutelnéplochy, v letecké fotogrammetrii zpravidla dopÛdorysné roviny”.

Na webov˘ch stránkách Vysoké ‰kolybáÀské – Technické univerzity v Ostravûv ãásti GIS lze najít tuto informaci: ”Geoin-formatika (geomatika, geoinformaãní vûda)je vûdeck˘ a technick˘ interdisciplinárníobor, zab˘vající se získáváním, ukládáním,integrací, anal˘zou, interpretací, distribucí,vizualizací a uÏíváním geodat a geoinformacípro potfieby rozhodování, plánování a správyzdrojÛ”. Jako pfiíklady geoinformaãních tech-nologií se uvádûjí geografické informaãnísystémy (GIS), digitální modely terénu, dál-kov˘ prÛzkum Zemû, prostorové databáze,digitální fotogrammetrie, druÏicové poloho-vé systémy a dal‰í. Autor pfiíspûvku anal˘zo-val celou fiadu ãesk˘ch i zahraniãních definictermínÛ geoinformatika, geomatika a geoin-formaãní vûda a dospûl k závûru, Ïe mezi ni-mi nelze dûlat rovnítko, protoÏe vycházejíz rozdíln˘ch koncepcí zejména v zámofií av kontinentální Evropû.

Termín geomatika je v˘stiÏnû charakteri-zován ve slovníku geoinformatiky univerzityv Rostock (SRN): ”Jde o v˘raz pocházejícíz Kanady k popisu pole ãinností, které inte-grují v‰echny prostfiedky a postupy pouÏívané

k získání a vedení prostorov˘ch dat pro vû-decké, administrativní, právní a technickéoperace”. Mezinárodní organizace pro nor-malizaci (ISO) definuje geomatiku jako ”dis-ciplínu zab˘vající se sbûrem, distribucí, uklá-dáním, anal˘zou, zpracováváníma prezentací geografick˘ch dat nebo geogra-fické informace”.

Kanadsk˘ ústav geomatiky (státní orgánzemûmûfiictví, kter˘ se takto pfiejmenovalv roce 1994) konkretizuje zábûr geomatikytakto: ”Geomatika je vûda a technologie za-b˘vající se získáváním, anal˘zou, interpretací,distribucí a vyuÏitím geografické informace.Zahrnuje ‰irok˘ okruh oborÛ, které mohoub˘t pouÏity spoleãnû k vytvofiení detailního,av‰ak srozumitelného obrazu fyzikálního svû-ta a na‰eho místa na nûm. Tyto obory jsou:▼ zemûmûfiictví (geodezie a kartografie),▼ dálkov˘ prÛzkum Zemû (vãetnû fotogram-

metrie),▼ geografické informaãní systémy (GIS),▼ globální urãování polohy (GPS).”

Tato koncepce se poãátkem devadesát˘chlet uplynulého století ujala v Kanadû ve státníi soukromé sféfie a na vysok˘ch ‰kolách. Ce-losvûtov˘ seznam akademick˘ch pracovi‰Ègeomatického inÏen˘rství, zpracovan˘ naTechnické univerzitû v Mnichovû, dokumen-tuje, Ïe takto definovan˘ obsah geomatikybyl akceptován i ve Spojen˘ch státech ame-rick˘ch (9 vysok˘ch ‰kol) a v Austrálii.

V Evropû se v‰ak tato koncepce prosadilajen ve Velké Británii (Lond˘n, Newcastle), Ir-sku (Dublin), ·panûlsku (Barcelona), Norsku(Trondheim) a v âeské republice (PlzeÀ –Západoãeská univerzita).

Na evropském kontinentû vesmûs pfie-vládá dosavadní koncepce individuálního roz-voje a v˘uky tradiãních vûdních oborÛ (geo-dezie, kartografie, fotogrammetrie, dálkovéhoprÛzkumu Zemû a dal‰ích) a rozvoj vûdya technologií, t˘kajících se geografické infor-mace (geoinformace) je pfiedmûtem disciplínys názvem geoinformatika. Názvy ãetn˘chzahraniãních akademick˘ch pracovi‰È svûdãío tom, Ïe kompletní v˘‰e zmínûné tradiãnívûdní obory se v rámci geoinformatiky nevy-uãují (ústav geodezie a geoinformatiky, kated-ra kartografie a geoinformatiky), nanejv˘‰enûkteré partie (GPS, DTM, DPZ, digitální fo-togrammetrie, poãítaãová kartografie). TûÏi‰-tûm geoinformatiky je evidentnû zpracová-vání geodat, jejich anal˘za, syntéza, tvorbaa vedení geografick˘ch informaãních systémÛa zkoumání pfiírodních a socioekonomick˘chgeosystémÛ pomocí modelování. Potvrzují toi studijní programy ãesk˘ch vysok˘ch ‰kol,které zaji‰Èují v˘uku geoinformatiky (V·B-TUOstrava, Pfiírodovûdecká fakulta UniverzityKarlovy v Praze, Masarykova univerzita v Brnûa Palackého univerzita v Olomouci). Geo-grafická informaãní vûda pak vytváfií a po-

skytuje teoretické zázemí pro geoinformatikuve v˘‰e uveden˘ch smûrech.

V závûru tohoto pfiíspûvku by autor chtûlvyjádfiit svÛj subjektivní názor na zásadnípouÏívání singuláru ãi plurálu v pfiípadû ter-mínu geoinformace a jeho synonyma geo-grafická informace. Problém má zfiejmûkofieny v anglickém slovû information, kterése vyskytuje pouze v singuláru (více infor-mací = more information). âeská pfiedbûÏnánorma âSN P 97 9800 má název Geo-grafická informace – slovník. âeská asociacepro geoinformace (CAGI) v‰ak pouÏívá plu-rálu. Autor se domnívá, Ïe v pfiípadech, Ïejde o vyjádfiení geoinformace jako kategorieãi disciplíny, je namístû pouÏít singuláru. Do-kladuje to napfi. tím, jak v nûmecky a fran-couzsky mluvícím prostfiedí znûjí názvy ná-rodních partnerÛ evropské stfie‰ní organizaceEUROGI (European Umbrella Organizationfor Geographic Information). V Nûmecku jeto Deutscher Dachverband fur Geoinforma-tion (nikoliv Geoinformationen), ve FranciiAssociation Francaise pour l'Information Gé-ographique (nikoliv Informations Géographi-ques). Jde-li v‰ak o konkrétní spoãitatelnémnoÏství (soubor) geoinformací (napfi. vyu-Ïití získan˘ch geoinformací) je pfiirozenéa pfiípustné pouÏívat termín geoinformace(geografická informace) v mnoÏném ãísle.

Ing. Jifií ·íma, CSc.Západoãeská univerzita v Plzni,

Fakulta aplikovan˘ch vûd

Josef Jungmann (1773 – 1847) napsal: ”On [jazyk] se téÏmûní jak celá pfiíroda, av‰ak vÏdy takét˘Ï, totiÏ sobû podoben zÛstává, alezmûn nedÛvodn˘ch, neprav˘ch, ‰kod-n˘ch nepfiipou‰tí...”JungmannÛv âesko-nûmeck˘ slovník, mohutné pûtisvazkové dílo, bylo pfiijatocel˘m národem s nad‰ením. âesk˘ jazyk,vysmívan˘ a opovrhovan˘, nachází v nûmoporu a také podává doklad, Ïe je to jazykÏiv˘, bohat˘ a rovnocenn˘ v‰em svûto-v˘m jazykÛm. obr: z http://rubtsov.penza.com.ru

5

410 357 cest za 24 hodin. Tyto maticebyly dále podrobeny kalibraãnímu procesuv dal‰ích fázích postupu.

Výchozí komunikační síť V˘chozí model komunikaãní sítû âeskérepubliky je zpracován v rozsahu dálnic,rychlostních komunikací a silnic I. a II.tfiídy, silnic III. tfiíd je cca 30 %.

Model byl vytvofien digitalizací mapo-vého podkladu. Ve vazbû na stávající hra-niãní pfiechody byla vytvofiena zjednodu-‰ená síÈ stfiedoevropsk˘ch komunikacímezinárodního v˘znamu.

Digitální model má tento orientaãní rozsah:▼ dálnice a ãtyfipruhové

komunikace . . . . . . . . . . . . 932 km

▼ silnice I. tfiídy. . . . . . . . . . . 5 239 km▼ silnice II. tfiídy . . . . . . . . . 13 107 km▼ silnice III. tfiídy. . . . . . . . . . 6 108 km▼ mûstské komunikace . . . . . 1 154 km▼ evropské dálnice a silnice . 82 373 km

KaÏdému úseku komunikace ve v˘cho-zím modelu komunikaãní sítû âeské re-publiky je pfiifiazen v˘chozí typ, rychlosta kapacita. V˘chozí komunikaãní síÈ je za-tíÏena maticí dopravní poptávky v˘chozíhostavu a kalibrována na sãítání dopravyprovedené ¤editelstvím silnic a dálnic âRv roce 2000.

Výhledová komunikačnísíť Základní prognóza je zpracována pro v˘-hledov˘ rok 2030, kdy oãekáváme hori-

Dopravní model silnic a dálnic ČRSloÏitá dopravní situaci zastihla

Prahu na pfielomu srpna a záfií.Modelací dopravních vztahÛ lzefie‰it i sloÏité dopravní systémy.

Model silnic a dálnic ČRv kontextu vztahů středníEvropy

V rámci v˘zkumného úkolu Minister-stva dopravy a spojÛ âR – Zvy‰ování uÏitnéhodnoty pozemních komunikací (S 104 120 702) – byl v prostfiedí PTV VI-SION na programu VISUM spoleãnostíCityPlan vytvofien digitální model doprav-ního zatíÏení silnic a dálnic âR.

Software PTV VISION umoÏÀuje do-pravní plánování, anal˘zu pfiepravních ná-rokÛ, posouzení úãinnosti variantních fie-‰ení, tvorbu a dûlbu cest, zatíÏenídopravních sítí na regionální i mûstskéúrovni vãetnû editování sítû a analytic-k˘ch funkcí s interface do GIS.

Cílem zpracování tohoto modelu jemoÏnost operativnû zji‰Èovat v˘hledovéintenzity zatíÏení v jednotliv˘ch úsecíchsítû v rÛzn˘ch návrhov˘ch stavech budo-vání sítû a rÛzn˘ch ãasov˘ch obdobích.Vedle tohoto klasického v˘stupu z modelujsou pouÏívány celkové statistiky ohlednûsítû i pohybu po ní, rozdíly jednotliv˘chetap, rozdûlení vnitfiní, vnûj‰í a tranzitnídopravy, anal˘zy profilÛ a kfiiÏovatkov˘chpohybÛ atd.

Z toho dÛvodu bylo tfieba vedle modelusítû (nabídky) zpracovat rovnûÏ model dopravních vztahÛ (poptávky). I tentokrok byl zpracován pomocí programuPTV VISION s názvem VISEM/MUULI.

Výchozí objem dopravních vztahůâeská republika je rozdûlena do 913 zón,které vycházejí ze základního ãlenûní re-publiky na kraje a okresy. KaÏd˘ okres jedále rozdûlen do pfiibliÏnû 10 zón, odpo-vídajících hlavním spádov˘m stfiediskÛmdaného okresu a obsahujícím v prÛmûru5–10 základních sídelních jednotek.

Matice cest individuální dopravou mezi913 zónami v âR je vytvofiena pomocítzv. gravitaãního modelu. Základem gravi-taãního modelu je stanovena skuteãnámatice jízdních ãasÛ na v˘chozí komuni-kaãní síti.

V˘sledkem gravitaãního modelu je ma-tice cest osobních automobilÛ o objemu 2 481 272 cest za 24 hodin. Z této maticebyla procentuelní ãástí stanovena maticecest nákladními automobily o objemu

Výřez do-pravního mo-delu Českérepublikya Saska

Signalizacenavrženás podporoumodelua softwaruCROSSIG

6

řešení

zont dokonãení v˘znamn˘ch investiãníchakcí v komunikaãní síti âR.

V˘hledová síÈ komunikací je vytvofienaze sítû v˘chozího stavu:▼ pfiidáním nov˘ch úsekÛ a uzlÛ,▼ zmûnou typu komunikace a tím jeho

atraktivitou,▼ zmûnou rychlosti a kapacity komunika-

ce, resp. jejího úseku.

âasov˘ horizont pro zprovoznûní no-v˘ch a zmûnûn˘ch úsekÛ odpovídá ãaso-vému horizontu, pro kter˘ je zpracová-vána prognóza matice cest.

Grafick˘ digitální model dopravníhozatíÏení umoÏÀuje:▼ pfiesmûrování dopravních zátûÏí v úze-

mí atraktivity budované komunikaãnísítû,

▼ hodnocení operativních zmûn v postu-pu v˘stavby sítû.

Vytvořené modelyVe spoleãností CityPlan jsmejiÏ vytvofiili tyto do-pravní modely: ▼ krajské a regionální

dopravní modely –okres Chrudim, Svi-tavy, DomaÏlice,Blansko, Kladno, praÏ-sk˘ metropolitní region,region severozápadní âe-chy, Stfiedoãesk˘ kraj,

▼ modely mûst a aglomerací –mûsto Praha, Hradec Králové,Ústí nad Labem, Dûãín, Tábor, PlzeÀ, Litomûfiice, Tfiebíã, Jiãín, Teplice

▼ zonální modely – území atraktivity dál-nic D3, D8, D11, D47, R35, mûstsk˘okruh v Praze, silniãní okruh v Praze.

Využití dopravníhomodeluS pomocí modelu dopravy lze posu-zovat ve‰keré dÛsledky navrhova-n˘ch dopravních fie‰ení v oblasti:▼ dopravnû provozní,▼ bezpeãnostní,▼ ekonomické,▼ ekologické.

Statistické v˘stupy u individu-ální dopravy jsou zaji‰Èovány ta-bulkov˘mi v˘stupy, které posky-tují informace o:▼ délkách komunikací,▼ dopravních v˘konech (vozoho-

diny, vozokilometry),▼ hluku na bûÏn˘ km,▼ objemech CO a NOx v kg,

Z tûchto statistick˘ch hodnotlze v programu vypoãítat ve‰keré dopravnûprovozní a bezpeãnostní charakteristiky.

Vytvofien˘ model komunikaãní sítûâeské republiky a návazné strategické sítûstfiední Evropy vãetnû prognózovanéhozatíÏení je pouze prvním krokem v prÛ-bûÏném procesu anal˘zy a prognózy do-pravních vztahÛ. Je v‰ak krokem nezbyt-n˘m pro optimální plánování investic dodopravní infrastruktury, zejména pfii pou-Ïití zahraniãních rozvojov˘ch fondÛ nebopfii vyuÏití podílu soukromého kapitálu.

Vytvofien˘ dopravní model má vazbyi na ostatní modely, jako napfi.: ▼ modely zatíÏení Ïivotního prostfiedí,▼ ekonomické modely – napfi. HDM-4,▼ on-line modely fiízení dopravy,▼ simulace dopravního proudu – napfi.

VISSIM.

Dopravní model městaÚstí nad LabemNa dopravním modelu mûsta, kter˘ je vy-budován na pozadí dopravního modeluâeské republiky a Ústeckého kraje je ovû-fiován dopravní rozvoj mûsta, organizacedopravy a zpÛsob fiízení dopravy.

Dopravní model mûsta byl pofiízen a jeudrÏován odborem dopravy Magistrátumûsta Ústí na Labem, provozovan˘m propotfieby ministerstev, krajÛ, ¤editelství sil-nic a dálnic a mûst firmou CityPlan. Tentooperativní zpÛsob spolupráce nevyÏadujenákup drahého softwaru ani specialní za-‰kolení, pfiesto umoÏÀuje uÏívat v‰echnyjeho funkce.

Návazn˘ software CROSSIG je vyuÏí-ván pro návrhy svûtelnû-signalizovan˘chkfiiÏovatek vãetnû koordinace. Dal‰ímimoÏnostmi ve vazbû na vytvofien˘ modelje provûfiení zvlá‰È sloÏit˘ch fie‰ení mikro-simulací provozu softwarem VISSIM.

Roz‰ífiením modelu se mûsto zafiadilomezi desítku ãesk˘ch mûst a krajÛ, kterésvé zámûry na uvedeném softwaru ovû-fiují a tím volí optimální fie‰ení.

Ing. Petr Hofhanslpetr.hofhansl@cityplan.cz

srpen 2002

Celkový rozsah dopravního modelu Ústí nad Labem

Dopravní model Teplic

Model prognózovaného stavu ČR prorok 2030

7

analýzaGeoASP – poskytování geoaplikačních služeb

Na trhu informaãních a telekomunikaãních technologií se objevuje celá fiada alternativních sluÏeb, zaloÏe-n˘ch na principu pronájmu.

Nejznámûj‰í alternativní a pronájmo-vou sluÏbou na trhu informaãních a tele-komunikaãních technologií je asi ASP(Application Services Provision), kdy do-davatel místo prodeje software, dat a dal-‰ích s tím spojen˘ch sluÏeb, nabízí jejichvyuÏívání za úplatu. Podnûtem k úva-hám o ASP byla situace men‰ích spoleã-ností a jednotlivcÛ, ktefií nebyli schopniinvestovat velké prostfiedky do stále do-konalej‰ích a draωích technologií. Zdálose tedy logické nabídnout jim pfiístupk rÛzn˘m typÛm programÛ – od úãet-ních aÏ po systémy fiídící chod podnikÛ(napfi. mySAP.com), ukládající data v‰echúãastníkÛ pfies internet na server hostite-le. Postupnû se také stírá hranice meziASP a outsourcingem, spí‰e se rozli‰ujemezi modely One2Many (jeden poskyto-vatel, více uÏivatelÛ) a One2One (proná-jem a servis na míru podle poÏadavkÛzákazníka).

Praktické vyuÏití modelu ASP ve sféfieprostorov˘ch aplikací souvisí pfiímo s roz-vojem webov˘ch geoaplikací a s narÛsta-jící dostupností ‰irokopásmové telekomu-nikaãní kapacity. V obecném smyslu slovajiÏ funguje celá fiada geoASP, namátkoujmenujme MapQuest, které poskytují ur-ãitou prostorovou informaci a jsou dostupnéprostfiednictvím vefiejn˘ch internetov˘chdomén. V‰ichni v˘znamní v˘robci GISnabízí internetová fie‰ení vût‰inou odpo-vídající specifikacím OpenGIS a tím pá-dem otevfiená pro ‰ir‰í spolupráci. Kon-krétní pfiíklady geoASP jsou obvyklepostavené na nûkterém z tûchto fie‰enía obsahují navíc detailní licenãní podmín-ky. Pfiíkladem specializovan˘ch produktÛ,které nabízí pronájem mapového serveru,jsou aplikace MapCity spoleãnosti Synclinea BeyondGeo.com od Blue Marble Geo-graphics. Zatímco první je zaloÏeno naproduktech firmy ESRI, BeyondGeo.compouÏívá vyuÏívá vlastní technologie Geo-Objects. Po uzavfiení smlouvy oba pfiístupynabízí publikování a správu va‰ich geodat na vzdáleném serveru pomocí nû-kolika postupn˘ch krokÛ – pfiesun dat naserver vãetnû v˘bûru formátu a soufiadnéhosystému, definice mapového v˘stupua kartografick˘ch promûnn˘ch, zvefiejnûnímapy a její prohlíÏení po síti. Obû sluÏbyvyuÏívají základního pau‰álního poplatkus moÏností doplacení sluÏeb s pfiidanouhodnotou. O krÛãek dál stojí napfiíklad

nabídka firmy Korem s názvem mapWORKSPACE.com zamûfiená v˘-hradnû na uÏivatele MapInfa. SluÏba do-voluje v modulu Professional pfiedplatite-lÛm umístit na web jejich pracovníprostfiedí (workspaces – termín odpovídajícíprojektÛm, jedná se o seznam mapov˘chvrstev, vizualizaãních kritérií a dal‰ích spe-cifikací) a provádût na nûm dotazování, vy-hledávání a tematickou anal˘zu. V˘hodouje zachovan˘ vzhled mapy na nûjÏ jsouuÏivatelé zvyklí v desktopovém prostfiedí.

Své místo na trhu si na‰ly také speciali-zované sluÏby zamûfiené na urãit˘ typ ge-oaplikace v segmentu One2Many. Zazmínku stojí GeoCodec Technologies na-bízející geokódování adres jako sluÏbuprostfiednictvím lokálnû nainstalovanéhoprÛvodce vyuÏívajícího vzdálenou inter-netovou databázi. Potfiebujete vytisknoutmapu s údaji o obyvatelstvu a nemáte anidata ani potfiebné vybavení? Prostudujtesi nabídku DataMaps.com. MÛÏete si vy-brat území, datové zdroje, prostorové jed-notky k nûmÏ jsou data vztaÏena a v˘-stupní formát (vãetnû digitálního). Cenyse pohybují v rozmezí stovek USD. Zají-mavé na uvedené nabídce je zejména to,Ïe jsou nabízeny rÛzné datové sady a pfií-padn˘ zájemce má tak bezprostfiední pfií-stup k aktuálním zdrojÛm, aniÏ by je mu-sel kupovat.

I na domácí scénû se jiÏ objevily na-bídky poskytování geoaplikaãních sluÏebrÛzného druhu. Za ty nejznámûj‰í mÛÏemebezpochyby oznaãit mapové sluÏby navût‰inû portálÛ a vyhledávacích uzlÛ

(Atlas, Seznam, Quick), pfiípadnû speciali-zované servery zamûfiené na urãitou sku-pinu uÏivatelÛ (Cykloatlas, Atlas ãesk˘cha slovensk˘ch fiek). Poskytovatelé data technologií jsou rÛzní a odli‰ná je takéúroveÀ nabízen˘ch sluÏeb (vyhledáváníadresy, nejkrat‰í trasa, dopravní informa-ce). V‰echny uvedené sluÏby jsou k dis-pozici zdarma a náklady na jejich provozjsou hrazeny z v˘nosÛ konkrétního eko-nomického subjektu.

Mezi geoaplikaãní sluÏby poskytovanéza úhradu patfií napfiíklad Systém ”Na T-Mapû” spoleãnosti T-Mapy z HradceKrálové, kter˘ se v souãasnosti skládá zetfií základních produktÛ – M@p base,M@p standard, M@p complex. V‰echnytfii produkty pfiedstavují pfiedplacenousluÏbu, kterou si zákazník pronajímá naurãit˘ smluvnû o‰etfien˘ ãas a li‰í se od se-be zejména poãtem umístûní zájmov˘chobjektÛ, vazbou na dal‰í související infor-mace a v pfiípadû produktu M@p com-plex také moÏností tematického v˘bûrua ãlenûní. Mezi speciální moduly patfiíaplikace Update nabízející vlastní udrÏo-vání a aktualizaci databáze pro znázornûnína mapû. Spoleãnost PJsoft pfiiná‰í novousluÏbu MapGenerator, která umoÏÀujedynamické vkládání map (ve formátuGIF) do vlastních Internetov˘ch stránek.Nabídka zahrnuje mapy âeské republiky,Prahy a v‰ech krajsk˘ch a okresních mûst.MapGenerator poskytuje generování map v libovolném mûfiítku, s volitelnoupozicí a ve volitelné velikosti, dále podpo-ruje také umístûní identifikaãní ikony. Za-tímco sluÏba M@p base je placena pro-stfiednictvím pau‰álního poplatku

Rozhraní Digitální geo-informačníknihovny Stát-ního mapo-vého centrazaložené nastandardechWebMapSer-ver a Web-FeatureServer(definoványkonsorciemOpenGIS).

8

(1 490 Kã za rok), v pfiípadû Mapgenera-toru se mûní cena za vygenerovanou ma-pu od 1 Kã aÏ po 0,2 Kã v závislosti napoãtu map vygenerovan˘ch za mûsíc bezohledu na lokalitu.

Velmi zajímav˘m poãinem je projektStátní mapové centrum (SMC) vznikl˘ vespolupráci Úfiadu pro vefiejné informaãnísystémy (ÚVIS) a âeského úfiadu zemû-mûfiického a katastrálního (âÚZK). SMCje provázaná soustava dat, rozhraní a slu-Ïeb, která zpfiístupÀuje státní mapová dílaa dal‰í související informace uÏivatelÛminformaãních systémÛ ve státní správûa samosprávû s dílãím v˘stupem pro vefiej-nost. Gestorem sluÏeb SMC je âesk˘úfiad zemûmûfiick˘ a katastrální prostfied-nictvím Zemûmûfiického úfiadu. Informaãníobsah zahrnuje kompletní nabídku mapov˘ch dûl jak od âÚZK, tak pro vo-jenské mapové dílo od Hlavního úfiaduvojenské geografie (VTOPÚ, VZÚ). Pfií-padní zájemci o úãast se mohou pfiihlásitdo pilotního provozu a po pfiidûlení jménaa hesla je jim udûlen ãasovû omezen˘ pfií-stup k mapov˘m podkladÛm (obr.). Tech-nologick˘m základem centra je mapov˘server Aquarius vyvinut˘ firmou Multime-dia a zaloÏen˘ na technologii .NET spo-leãnosti Microsoft. Kromû nabídky apli-kaãních sluÏeb se na trhu objevila takémoÏnost vzdálená správa (geo)dat, kterounabízí napfiíklad brnûnská firma Berit.

Podmínky využití geoASPPfii posuzování vhodnosti zavedení geo-ASP je tfieba brát od úvahy fiadu teleko-munikaãních aspektÛ. Jedná se popis kva-lity sluÏeb pfii provozu sluÏby pointernetu (kapacita, stabilita, rychlost),bezpeãnost sluÏby a zejména o garanciúrovnû poskytovan˘ch sluÏeb (Service le-vel agreement – SLA) související s mûfii-telnou dostupností sítû (velmi ãasto veformû 99,99 %) a navíc zahrnující opa-tfiení proti ztrátû dat a du‰evního vlast-nictví. SLA by dále mûla obsahovat detailyo technické podpofie, aktualizaci aplikace,

dat, síÈového pfiipojenía hardware.

S efektivním vyuÏitím ASPsouvisí také odli‰né platebnímodely. Nejãastûji pouÏí-vané jsou pravidelné pau‰álníplatby zprostfiedkující pfiístupk aplikaci kdykoliv a po neo-mezenou dobu. Platební mo-del je v˘hodn˘ pro pfiedvída-telné úãetní poloÏky a jevhodn˘ pro organizace s stá-l˘mi poÏadavky na provozaplikace. Vût‰ina poskytova-telÛ geoASP nabízí moÏnostpau‰álních plateb doplnûnouo speciální sluÏby úãtovanéna jednotlivé uÏivatele. Dru-hou moÏností je cena stano-vená za urãitou jednotku, ob-vykle dobu autorizovanéhopfiipojení k aplikaci, neboprovedení urãité operace (vy-generování mapy, geokódo-vání zákazníkÛ, urãení nej-krat‰í trasy). Model je vhodn˘pro firmy s v˘raznû kolísají-cími nároky na provoz apli-kace a umoÏÀuje její provozbez zbyteãn˘ch nákladÛ v do-bû, kdy není potfiebná. Zápo-rem takového pfiístupu je‰patná pfiedvídatelnost doda-teãn˘ch nákladÛ.

Tempo dal‰ího rozvojegeoASP bude záviset na ús-pû‰nosti celého ASP modelu.Pokud koncoví zákazníci bu-dou ochotni tento modelobecnû akceptovat, lze oãe-kávat roz‰ífiení tradiãní nikyGIS a funkãnosti interneto-v˘ch aplikací smûrem k ‰iro-kému spektru uÏivatelÛ.

Petr Kubíãek

http://www.datamaps.com

Postup publikování vlastníchgeodat prostřednictvím služby mapWorkspace.comNa obrázcích je:a) Původní vzhled pracov-

ního prostředí v deskto-pové GIS aplikaci

b) Nastavení parametrů in-ternetového rozhraní

c) Základní publikovánígeodat – omezená funkč-nost (viz tlačítka nad ma-povým oknem).

d) Rozšířená funkčnosto možnost tematické ana-lýzy a dotazování

9

Po dva záfiijové dny jednali v brnûnském hotelu Myslivnaúãastníci ãesko-slovenského setká-ní zájemcÛ a uÏivatelÛ produktÛspoleãnosti Intergraph.

Témata konference, aãkoliv tak fieãeno”na pÛdû Intergraphu”, mûla kontext produ-centy neomezen˘. Technologie GIS v âeskéi Slovenské republice nacházejí nejrÛznûj‰íuplatnûní a uÏivatelé, resp. jejich implemen-tátofii propojují systémy rÛzné proveniences cílem zv˘raznûní v˘hod a pfiínosÛ jednotli-v˘ch nástrojÛ. Podíváme-li se na pfiehled po-jednávan˘ch tématick˘ch okruhÛ:▼ mapování a geografické informaãní

systémy,▼ geoprostorové fiízení zdrojÛ,▼ databázové a webové technologie,▼ fotogrammetrie a DPZ,▼ v˘uka GIS v ãeském a slovenském

‰kolství, ãi▼ disponibilní geodata a jejich integrace.

Spoleãnost Intergraph obecnû a Inter-graph âR konkrétnû pokr˘vá v‰echny per-spektivní smûry rozvoje geoinformatiky.Kdo se chtûl dozvûdût podrobnosti o no-v˘ch technologiích nebo posledních apli-kacích, mûl obtíÏn˘ v˘bûr pfii pfiebíháníz jedné atraktivní sekce do druhé ãi tfietí.

UÏivatelé doma i v zahraniãí oceÀujítechnologie ”‰ité na míru” správy rozsáh-l˘ch systémÛ inÏen˘rsk˘ch sítí z rodiny pro-duktÛ G/Technology navazující na techno-logie Framme nebo InService. Z tétotechnologické základny pak vyrÛstají kon-krétní fie‰ení pro oblast vodárenství a kana-lizací, elektrorozvodné sítû, plynárenství,potrubní dopravy a správy majetku podnikÛãi obcí. V roli úspû‰ného implementátorauveden˘ch technologií se na území âR vel-mi dobfie uplatÀují firmy HSI a HSIcom ne-bo olomoucká ESPACE Morava. Ostatnûposlední povodnû prokázaly, Ïe jsoui dal‰í velmi uÏiteãné aplikace tech-nologií Intergraphu v oblasti krizové-ho managementu, s nimiÏ tvÛrciotevfien˘ch modulÛ pfiímo nepoãíta-li. Podobnû úspû‰nû si na Slovenskupoãíná tamní implementátor produk-tÛ Intergraphu firma YMS z Trnavy.

Webové aplikace technologií In-tergraphu se stávají zavedenou sou-ãástí podnikov˘ch informaãníchsystémÛ. Z demonstrovan˘ch pfiípa-dÛ mimofiádnû zaujaly nasazenív oboru geologie, aÈ jiÏ ‰lo o ãesk˘

GEOFOND Praha, Moravské naftové dolyHodonín nebo slovenskou Naftu Gbely.

Aktivní na konferenci byli rovnûÏ part-nefii Intergraphu, aÈ jiÏ na poli HW a SWtechnologií, tak aplikací, vã. tvorby dato-v˘ch zdrojÛ. Ve stínu ostatních sekcí nestá-lo ani ‰kolství. Poslednû jmenované oblastivûnuje Intergraph peãlivou pozornost a v˘-sledky se dostavují. Zatímco u vysok˘ch‰kol jsou v˘ukové aktivity jiÏ v podstatû ob-ligátní souãástí studijní programÛ, stfiední‰kolství zaznamenává teprve pprvní vla‰-tovkyo. Ta první opravdová pfiiletûla ze Slo-venska z Univerzity Mateja Bela v BanskéBystrici. Tam byl vytvofien první ucelen˘program pro vzdûlání stfiedo‰kolákÛ v tech-nologii GIS a jejím úãelném vyuÏívání.A GeoMedia od Intergraphu byla u toho.

Souãástí konference byla také tiskovábeseda fieditele spoleãnosti Intergraph âRIng. Josefa Hava‰e. Mluvilo se mj. i tom,zda nepofiádat konferenci GeoForum spo-leãnû také pro ostatní uÏivatele produktÛIntergraphu ve spravovaném regionustfiední a jihov˘chodní Evropy. Pravdûpo-dobnû k tomu po jisté dobû dojde, pokudse pfiedtím nedojde k názoru o evropskéregionální konferenci uÏivatelÛ. Na pfie-tfies pfii‰la pfiíznivá finanãní situace spoleã-nosti. Aãkoliv Intergraph vyhrál soudníspor s Intelem a úspûch v dal‰ím oãekává,optimistick˘ v˘voj je dán v˘vojov˘mia obchodními úspûchy korporace. Mimo-fiádn˘ nárÛst angaÏovanosti lze od Inter-graphu oãekávat v oblasti ‰kolství. JiÏ v le-to‰ním roce je na edukaãní programuspoleãností vyãlenûno 6 milionÛ americ-k˘ch dolarÛ, o poskytovaném SW ani ne-mluvû. Této vûci bude v nejbliωí dobû vû-nována na na‰ich www stránkách velkápozornost. Role spoleãnosti v tvorbû stan-dardÛ se v˘raznû posílila strategick˘mpartnerstvím v konsorciu Open GIS. In-tergraph se snaÏí o zpfiístupnûní v˘hodmoderní geoinformatiky kaÏdému. (kol)

České verze GeoMedia 5.0V prÛbûhu listopadu byly na trh uvedenyãeské verze GIS software GeoMedia 5.0a GeoMedia Professional 5.0. Inter-graph âR pokraãuje v tradici uvádûníãesk˘ch verzí produktÛ GeoMedia prosvé zákazníky. Zku‰ební verzi SW si lzeobjednat emailem na info-cz@inter-graph.com

Slovenský katastr používá GeoMedia Nov˘ informaãní systém katastru nemovi-tostí katastru nemovitostí vyuÏívá techno-logii GeoMedia pro zpfiístupnûní sv˘chdat. Komplexní fie‰ení je implementová-no firmami CGS, ESPACE Morava, Fujitsu Services SK a Intergraph âR.

Celonárodní projekt pro zpřístupnění geodatv Maďarsku používáGeoMediaMinisterstvo zemûdûlství a místníhorozvoje v Maìarsku vybralo GeoMediajako otevfienou GIS technologii propráci s geoprostorov˘mi daty. ¤e‰ení je striktnû zaloÏeno na svûtov˘ch a evropsk˘ch standardech pro geodata.Projekt META je poslední fází TAKAROS, projektu s cílem na posky-tování profesionálních geoprostoro-v˘ch sluÏeb prostfiednictvím v‰ech resortních úfiadÛ.

Visual Studio .NET provývoj aplikací pro Geo-MediaStandardizované architektury GeoMe-dia a Microsoft .NET dávají v˘vojáfiÛmpfiidanou hodnotu pfii v˘voji v tom, Ïetakto postavená fie‰ení lze beze‰v˘mzpÛsobem integrovat do stávajících ITinfrastruktur, napfi. pomocí webov˘chsluÏeb. Otevfiené API a flexibilní archi-tektura GeoMedia umoÏÀují spoleãnûs v˘vojov˘mi nástroji Visual Studia.NET u‰etfiit velké mnoÏství ãasu a zá-roveÀ vytváfiet robustnûj‰í aplikace.

GeoMedia obdržely certi-fikát o shodě se SAP R/3Produkt GeoMedia Professional je v pl-ném souladu s fie‰eními SAP R/3 En-terprise a mySAP.com prostfiednictvímGIS Connector Package. UÏivatelé majímoÏnost propojovat v reálném ãaseprostorová data z podnikového GISubez ohledu na jejich formát. PropojeníGeoMedia se SAP je celosvûtovû roz‰í-fieno, mezi úspû‰né implementátory sev âeské republice fiadí ChemopetrolLitvínov.

10

krátké zprávy reportáž

Co přinesla konference GeoForum cs 2002 v Brně

Geodis jako první u nás i na evropském kontinentû zakoupilsystém TerraShare.

Dan˘ SW je velice mocn˘m nástrojema umoÏÀuje archivaci, správu a manipula-ci s rastrov˘mi daty, kter˘ch právû firmaGeodis má ve svém archivu i v oblastisouãasnû zpracovávan˘ch projektÛ znaãn˘ poãet (cca 20 000 snímkÛ roãnû).

Náhoda tomu chtûla, Ïe jsem se zúãastni-la komorní tiskové konference, kterou pofiá-dala firma GEODIS BRNO pro redaktory od-bornû zamûfien˘ch ãasopisÛ na témaTerraShare. Jako uãitelka dálkového prÛzku-mu Zemû a GIS jsem nezaváhala a na tétoakci nahradila pÛvodnû pozvaného koleguRadka Petra. Za pfiímé úãasti fieditele TimaMahoneyho z firmy Z/I Imaging zde bylpfiedstaven tento produkt, kter˘ byl ve firmûGeodis jako první na evropském kontinentûzakoupen a je v prÛbûhu posledního cca pÛlroku zavádûn do provozu firmy. Toto moÏnázdánlivû dlouhé období vyplynulo z fiady dÛ-vodÛ. Dan˘ software je velice mocn˘m ná-strojem a umoÏÀuje archivaci, správu a ma-nipulaci s rastrov˘mi daty, kter˘ch právûfirma Geodis má ve svém archivu i v oblastisouãasnû zpracovávan˘ch projektech znaãn˘poãet, pracovníci firmy hovofiili o cca 20 000snímcích za rok, které jsou jimi pofiízeny,skenovány, ortogonálnû rektifikovány a pou-Ïity pro mozaikování, pro tvorbu leteck˘chmap vybran˘ch území v mnoha zemích svû-ta apod. TerraShare jim poskytuje nástroj,kter˘m je moÏno pozorovat krok po krokuzpracovávání jednotliv˘ch snímkÛ, coÏ je

moÏno sledovat na grafickém vyobrazeníkladu jednotliv˘ch snímkÛ, tyto snímky vy-volat on line na monitor apod. To v‰e jemoÏné jak zamûstnanci firmy, tak s vyuÏitíminternetového prostfiedí. JiÏ krátce po ka-tastrofálních povodních z leto‰ního léta se nawww stránkách Geodisu objevil pfiehled fir-mou pofiízen˘ch leteck˘ch 1622 snímkÛ po-stiÏen˘ch oblastí âech a Moravy. Snímky by-ly vystaveny a okamÏitû mnoha uÏivateliz fiad odborné (?) vefiejnosti pouÏívány prourãení záplavové ãáry. Firma proto pÛvodní,podrobnûj‰í snímky z pozice majitele tûchtosnímkÛ podrobná data nahradila daty s men-‰í rozli‰ovací schopností, která mají slouÏitjako ukázka pro klienty firmy. TerraShare bu-de vyuÏíván v budoucnosti jak vlastní firmoupro správu dat a pro sledování postupu zpra-cování, tak pro zákazníky, ktefií si pomocí ná-strojÛ, roz‰ifiujících moÏnosti stávajícíhosoftware, bude pro své potfieby pfiímo na in-ternetu vybírat potfiebná data podle sv˘chpotfieb a v‰e bude probíhat formou prodejepfies internet.

A dÛvody proã im-plementace probíhalatak dlouho? Jedná seo pomûrnû sloÏit˘ soft-ware, kter˘ je ”prolez-l˘” celou firmou a jeschopen informaceo okamÏitém stavu pro-jektu a jeho snímcích po-dávat okamÏitû vãetnûzobrazení sledovan˘chdat. To samo o sobû neníjednoduchá záleÏitost,

i kdyÏ je Geodis firmou vyuÏívající pfie-váÏnû produkty Intergrafu. Druh˘m dÛvo-dem byl ten, Ïe implementaci nebylomoÏno nûkde ”odkoukat”, protoÏe jeGeodis na evropském kontinentû první.Tfietím dÛvodem pak to, Ïe v‰e se odehrá-valo za plného provozu fungování firmy,coÏ pro neznalce znamená, Ïe pracovníciu ‰estnácti ImageStationÛ pracují ve tfiechsmûnách a do toho v‰eho je‰tû âechy po-stihla povodeÀ, na jakou se neprojektujía neprojektovaly Ïádné inÏen˘rské stavby,jedinou mnû známou stavbou na takto vel-kou ”velkou” vodu je stupeÀ Gabãíkovo naSlovensku, kde návrhov˘m prÛtokem bylavoda tisíciletá. Pan Mahoney si s potû‰e-ním prohlédl krásnou budovu Geodisui expandované pracovi‰tû ImageStationÛv sousední budovû, kde bûhem v˘kladu vy-‰lo najevo, Ïe se zde zpracovává oblast Ir-ska a to místo, které je nedaleko jeho rodi‰-tû. Zkrátka náhoda je...

Lena Halounová, katedra mapování a kartografie, FSv âVUT

11

Nejmodernější fotogrammetrické zařízení v Evropě představil Geodis Brno

GeoMedia WebMap 5.0a GeoMedia WebMapProfessional 5.0GM WebMap je fie‰ení pro vizualizacimap na webu, poskytuje propojení na GISdatové sklady v reálném ãase. Podporová-ny jsou standardy OpenGIS Consorcia,k dispozici jsou nástroje pro prostorovéanal˘zy, dynamickou segmentaci a lineár-ní anal˘zu.

GeoMedia Parcel Manager 5.0GeoMedia Parcel Manager je software,kter˘ umí spravovat data v prostfiedí, kterése vyznaãuje ãetn˘mi kaÏdodenními zmû-nami – zmûny vlastníkÛ, zmûny bonitypÛdy, územní plány apod. Díky ukládáníve‰ker˘ch dat do databáze je moÏné po-mocí GeoMedia Parcel Manager snadnosdílet data mezi organizacemi nebo úfiady

bez ohledu na pouÏívané formáty. Geo-Media Parcel Manager, na rozdíl od jin˘chsystémÛ, ukládá do databáze COGO (coordinate geometry), umoÏÀující vrátitse k pÛvodnímu stavu a pfiesnosti dat.

www.intergraph.com/gis/gmpm/

Rastrová a vektorová data pohromadě, gridová analýza pomocíGeoMedia Grid 5.0Prevence a mapování kriminality, mapovánínehodovosti, obchodní plánování, územníplánování, hydrologické anal˘zy, vyhledává-ní cest s minimálními náklady, pfiesun vojsk,urãování optimální polohy budov – to je jennûkolik pfiíkladÛ vyuÏití nového GM Grid5.0. Tento siln˘ vizualizaãní a analytick˘ ná-stroj podporuje práci napfi. se v‰emi stan-dardními formáty (skenované obrázky, for-máty pro digitální model terénu, satelitnía letecké snímky, atd.).

GeoMedia Terrain 5.0je nástroj pro anal˘zu terénu a 3D vizuali-zaci. MoÏn˘mi oblastmi vyuÏití GM Terra-in 5.0 jsou napfi. územní plánování, archi-tekti, leteck˘ prÛmysl, armáda. Souãástí jeActiveFlight, kter˘ umoÏÀuje uÏivatelÛmprohlédnout si a dynamicky se prolétnout3D modelem terénu. SW obsahuje barev-né zv˘raznûní pfiev˘‰ení, stínování reliéfu,prÛlety 3D a dal‰í moÏnosti.

www.intergraph.com/gis/gmterrain/

Intergraph a výzkumProgram Team GeoMedia Registered Rese-arch Laboratory je urãen pro univerzity, V·,v˘zkumné laboratofie a podporuje v˘voj v oblasti GIS a geo-vûd. Úspû‰ní Ïadatelé pfiipfiedloÏení v˘jimeãnû kvalitní a inovaãní ná-vrh projektu mohou získat 5 000 USD v ho-tovosti a SW aÏ do 50 000 USD.

www.teamgeomedia.com/rrlwww.intergraph.com/education/

reportáž

GEOčasopis geoinformační komunity

informace

Tento plakát(poster) byl

ocenûn 1. cenou

na konferenciGIS Seã 2002.

Vzhledem k velikosti plakátua obtíÏím pfii exportu do‰lo

ke sníÏení tiskové kvality díla.Autofii i redakce

se ãtenáfiÛm omlouvají.

1312

ArcPad 6.0.1 včetně české lokalizaceje volnû stahnuteln˘ pro uÏivatele Arc-Pad 6.0 ArcPad Application Builder6.0.1 bude k dispozici v polovinû ledna2003; plná verze je rovnûÏ plánovánana polovinu ledna.

ArcČR 500 administrativní členění Instalaci datového modelu administra-tivního ãlenûní âR s vyuÏitím geogra-fick˘ch vektorov˘ch dat ArcâR 500 na-leznete na www.arcdata.cz. Jsou v nûmmodelovány vztahy mezi tfiídami prvkÛadministrativního ãlenûní rÛzn˘chúrovní od základních územních jedno-tek aÏ po kraje.

Mapy on-line prostřednictvím technologie ArcIMSVe spolupráci s Vojensk˘m topografic-k˘m ústavem v Dobru‰ce pfiipravilaArcdata on-line mapy âR. Na serveruhttp://arcims.arcdata.cz je zpfiístupnûnDigitální model území 200(DMÚ–200) prostfiednictvím technolo-gie ESRI ArcIMS. Na tomto serveru jetaké prezentace pozic stfiedÛ snímkÛpofiízen˘ch pfii srpnov˘ch záplaváchv povodí Vltavy, Labe a Moravy; navícmÛÏete do svého ArcGIS klienta pfiidatvrstvy kladÛ mapov˘ch dûl, které ser-ver poskytuje jako mapovou sluÏbu.

Lokalizace ArcView 8.2Rozsah lokalizace se oproti pfiedcházejícíverzi mírnû roz‰ífiil – pfiibyly nûkteré funk-ce pfiístupné s licencí ArcEditor 8.2 a loka-lizace pokr˘vá rovnûÏ ArcReader, pokudje nainstalován na poãítaãi, na kterém jesouãasnû provozován libovoln˘, licenãnûvázan˘ software z rodiny ArcGIS Desktop(tj. ArcView, ArcEditor nebo ArcInfo).

Nová prohlížečka geogra-fických dat ArcReaders ãesk˘m uÏivatelsk˘m rozhraním jevolnû ke staÏení na www.arcdata.cz.Lokalizovan˘ ArcReader umoÏÀuje pro-hlíÏet digitální mapy vytvofiené nad-stavbou ArcGIS Publisher. UÏivatelÛmbude slouÏit k publikaci a zpfiístupnûníelektronick˘ch map, a to lokálnû nebov prostfiedí internetu/intranetu. Jednáse o obdobu známého formátu elektro-nick˘ch dokumentÛ PDF ve spojenís Adobe Acrobat Reader. Podstatnûj‰írozdíl je v‰ak v pfiístupu k elektronic-k˘m mapám. Ty mohou obsahovat Ïiv˘pfiístup k datÛm v libovolném datovémformátu (geodatabase, coverage, shape-file, ArcIMS sluÏby a ostatních podpo-rovan˘ch formátech).

14

z domova

11. konference uÏivatelÛ geografick˘ch infor-maãních systémÛ ESRI a ERDAS v âR vednech 24. a 25. fiíjna se z dÛvodu záplav pfie-sunula z Mûstské knihovny do Kongresové-ho centra v Praze 4. Sponzorství leto‰ní kon-ference se ujaly firmy: IBM âR, spol. s r.o.,systémov˘ integrátor HEWLETT-PACKARD,s.r.o. a uÏ tradiãní sponzor Leica GeosystemsAG – v˘robce kompletního sortimentu pfií-strojÛ a SW pro pofiizování dat pro geodezii,fotogrammetrii a GIS.

V zahajovacím pfiíspûvku hovofiil Petr Seidl,fieditel Arcdata Praha, o vyuÏití GIS v krizo-vém fiízení pfii srpnové povodni a po útokuna New York. Vûnoval se i úloze GIS v zaji‰-tûní trvale udrÏitelného rozvoje na‰í planety.

Hlavním fieãníkem a hostem konferencebyl pan Clint Brown, vedoucí divize ESRISoftware Products, která vytváfií a uvádí natrh ve‰keré softwarové produkty ESRI. S no-vinkami ve v˘voji software ERDAS seznámilRolf Schaeppi z divize GIS and Mapping spo-leãnosti Leica Geosystems.

Následovaly prezentace nov˘ch produktÛ:ArcReader, ArcGIS Schematics a nové moÏ-nosti ArcGIS. Praktické uÏití produktÛ firemESRI, ArcIMS a MapObjects bylo demonstro-váno na pfiíspûvcích o povodních. Následnûse program rozdûlil na dvû paralerní sekce –uÏivatele SW ESRI a ERDAS a náv‰tûvníkyworkshopÛ o ArcGIS. Na 400 úãastníkÛshlédlo rozmanité aplikace a dozvûdûlo seo hork˘ch novinkách.

Druh˘ den konference se opût nesl veznaku prolínání se pfiedná‰ek uÏivatelÛ tech-nologií ESRI a ERDAS s technologick˘miworkshopy.

V pfiedná‰kové sekci GIS nezaháleli zástupcigeoinformatiky z Olomouce. Mrg. A. Létal demonstroval dobré zku‰enosti s ArcGISempfii tvorbû mapové symboliky. Doc. V. Vo-Ïenílek vyloÏil zásady transdiciplinarity ve geoinformaãním vzdûlávání. O pfiínosu pro-duktÛ ESRI v dané vûci není pochyb. GISovéaplikace ve velk˘ch ãesk˘ch úfiadech s celo-státní pÛsobností – na âeském statistickémúfiadû a v âeské geologické sluÏbû byly ná-mûtem prezentací Bc. P. Klaudy a Mgr. R. To-mase. Sãítání lidu a zpracování pofiízen˘chdat, archivaci geologick˘ch dat a jejich ma-povou prezentaci si jiÏ bez technologie GISnelze pfiedstavit.

Sekce vûnovaná aplikacím v DPZ vychá-zela z nejrÛznûj‰ího pouÏití SW ERDAS. Ing. V. Pl‰ek z GEODISu Brno demonstrovalúãelové vizualizace projektové dokumentacea pozoruhodn˘ systém ATCOR k radiome-trick˘m korekcím druÏicov˘ch snímkÛ, je-hoÏ nasazení v˘raznû zvy‰uje kvalitu druÏi-

cov˘ch dat a jejich pouÏitelnost pro pfiesnéklasifikaãní procedury. Ortofotomapy a dal‰ímapová dokumentace, pfiipravovaná prosummit pfiedstavitelÛ státÛ NATO v Prazepomocí fiady SW systémÛ ve VTOPÚ Do-bru‰ka, byla námûtem pfiíspûvku ing. L. Bûl-ky. Piloti chránící vzdu‰n˘ prostor budou mítk dispozici 3D model okolí Kongresovéhocentra a dal‰í digitální územní podklady, pfie-dev‰ím opût z okolí KC a leti‰tû Ruzynû. Pl-zeÀsk˘ Georeal ústy ing. T. Vybírala pfiedvedlzajímavé 3D aplikace ortofotomap pro pláno-vací úãely a prezentace vizualizované pláno-vací dokumentace. Historick˘ exkurz pomo-cí leteck˘ch snímkÛ aÏ do 30. let 20. stoletído krajiny OsoblaÏska pfiednesla ing. J. Prcha-lová z UJEP v Ústí nad Labem. âím star‰íjsou letecké snímky, tím ”kladou vût‰í od-por” moderním technologiím pfii jejich rekti-fikaci a potfiebû jejich vzájemné kvalitativníhomogenizace pro uvaÏované srovnávacíoperace.

Plejáda workshopÛ se nesla ve znameníukázek nov˘ch technologií ESRI a ERDAS.Tak bylo moÏné se seznámit s moÏnostminov˘ch verzí SW obou producentÛ, pfií-padnû s novinkami v oblasti pofiizování ãisprávy dat. MnoÏství publika pfiilákal refe-rát pfiímo ”od pramene”. Clint Brown z ESRI nastínil oãekávané vlastnosti pfiipravo-vané verze ArcGIS 9.0, která má spatfiit svûtlosvûta v létû roku 2003. Pro zajímavost: uÏi-vatelé ArcGIS 8 se mohou tû‰it na novouverzi SW 8.3 je‰tû do konce roku 2002. Pfii-pravovan˘ch novinek v ”devítce” je znaãnémnoÏství. Budou se t˘kat jak zdokonalen˘chkartografick˘ch nástrojÛ, geoprocessingu,3D GISu, síÈové anal˘zy, modelování pracov-ního procesu, nabídky dat, distribuovanéhoGISu a mnoha dal‰ích oblastí.

Atraktivní teãkou na konec, vyjma zhod-nocení celé úspû‰né akce ústy fieditele ARC-DATy Praha ing. P. Seidla a pozvání na le-to‰ní GIS Day, bylo vyhlá‰ení v˘sledkÛsoutûÏe o nejlep‰í poster (do soutûÏe jichbylo pfiihlá‰eno celkem 29, vystaveno 28).Hlasovalo se jak v profesionální komisi se-stavené z renomovan˘ch pfiedstavitelÛ ãeské geoinformaãní komunity, tak lístkyúãastníkÛ (celkem 128 hlasujících). Zav‰echny ocenûné: obû hlasování probíha-jící nezávisle na sobû se shodly na nejlep-‰ím posteru, za kter˘ byl vybrán ”Územníplán hl. m. Prahy a jeho vyuÏití”. Aãkolivpovodnû, a zejména záplavy v Praze, sesilnû vepsaly do programu konference(stûhováním místa konání i pfiipraven˘mireferáty), úãastnící se rozjíÏdûli do do-movÛ spokojení. Za rok zase na shledanouv ”suché” Praze. (red)

Konference uživatelů GIS ESRI a ERDAS

ESRI na Světové konferencio trvale udržitelném rozvojiSvûtová konference o trvale udrÏitelnémrozvoji je pofiádána kaÏd˘ch deset let. Le-tos se konala od 26. srpna do 4. záfií v Jo-hannesburgu a zúãastnilo se jí více neÏ60 000 delegátÛ. Mezi aktivitami ESRI v rámci této svûtovékonference patfiila zejména prezentaceúãasti v projektech ”Moje spoleãnost, na-‰e Zemû” (My Community, Our Earth —MyCOE) a ”Geografické informace pro tr-vale udrÏiteln˘ rozvoj” (Geographic Infor-mation for Sustainable Development —

GISD). Úãast ESRI na svûtové konferencibyla zamûfiena na dÛleÏitost geografic-k˘ch informací a pfiíbuzn˘ch technologiípro úspû‰nou implementaci projektÛ za-mûfien˘ch na trvale udrÏiteln˘ rozvoj.

Projektu MyCOE se zúãastnili studentistfiedních a vysok˘ch ‰kol z celého svûtase sv˘mi projekty, pfii jejichÏ tvorbû pouÏi-li nástroje a metody geografie ke studiukomunit a jejich zmûn a také k nalezenícest, které by mohly vést ke zlep‰ení kva-lity Ïivota tûchto komunit. Na v˘stavû projektÛ GISD vynikly ty, kte-ré vyuÏívaly geografické informace pro

podporu rozhodování v otázkách t˘kají-cích se pfiírodních zdrojÛ, zdraví vefiejnos-ti a sníÏení chudoby prostfiednictvím afric-k˘ch institucí ve spolupráci s vládou USA,univerzitami, nevládními organizacemi a soukrom˘mi spoleãnostmi.

Firma ESRI rovnûÏ hostovala virtuálnístánek s názvem ”GIS na Svûtové konfe-renci o trvale udrÏitelném rozvoji” (GIS atthe World Summit on Sustainable Deve-lopment). www.esri.com/wssd

http://gis.esri.com/geography/wssd/projects2002/index.cfm

Pfiipravenp z externích materiálÛ (zs)

Aktualizace interneto-vých stránek ARCDATAAktualizace nûkter˘ch sekcí interneto-v˘ch stránek – konkrétnû se jednáo ãásti vûnované SW firem ERDAS a Li-zardtech, dále stránku Download a pfie-hledovou tabulku satelitních dat by mû-la usnadnit orientaci v softwarua datech, které ARCDATA nabízí.

Rozhovor s prezidentemESRI Bûhem svûtové konference uÏivatelÛESRI v kalifornském San Diegu poskytlprezident firmy ESRI, Jack Danger-mond, rozhovor ãasopisu GeoWorld.Hlavním tématem rozhovoru je roleGIS pfii prosazování trvale udrÏitelnéhorozvoje, webové sluÏby GIS a interope-rabilita.

Družicová mapa ČR Zajímav˘ a netradiãní pohled na územícelé âR si díky technologii MrSID mÛ-Ïete v plném rozsahu i v plném rozli‰e-ní 15 m vychutnat na www.arcdata.cz.DruÏicová mapa âR je vhodn˘m pod-kladem pro doplnûní a aktualizaci va-‰eho GIS na úrovni mûfiítka 1:50 000.Jedná se totiÏ o jedineãn˘ zdroj infor-mací o skuteãném prÛbûhu hranic lesa,vodních ploch, sídel, povrchov˘ch do-lÛ, baÏin, mokfiadÛ a dal‰ích prvkÛi o trase nov˘ch komunikací. ·koly mají 50% slevu.

Belgická firma Voice-In-sight vyvinula hlasové-ho asistenta pro ArcPadESRI ohlásila revoluãní novinku – apli-kaci Voice Assistant pro svÛj GIS do te-rénu ArcPad 6, která umoÏÀuje uÏiva-telÛm v terénu obsluhovat aplikacehlasem. Zvuk hlasu bude staãit nejenpro základní funkce jako je zvût‰ení,zmen‰ení a posun, ale i pro sloÏitûj‰íúlohy typu otevfiení a aktualizace formuláfie, atributové dotazy a editaceprvkÛ. www.voice-insight.com

www.esri.com/arcpad

15

Tak jako minul˘ rok a v‰ech 20 rokÛ pfiedtím, konala se i letos celosvûtová konferen-ce uÏivatelÛ ESRI v milionovém San Dieguv jihozápadním cípu Kalifornie. Tradiãnûzde padaly i rekordy: asi 11 500 úãastní-kÛ ze 110 zemí svûta a více neÏ 200 vy-stavovatelÛ a obchodních partnerÛ ESRI.

Ani letos nezÛstala âR v poãtu úãastní-kÛ zahanbena. Tradiãnû se na konferencipfiijeli podívat obchodní partnefii spoleã-nosti ARCDATA – DIGIS, Hydrosoft Pra-ha, T-MAPY, VARS BRNO, ale i uÏivateléze státní správy – Magistrát mûsta Prahy,IMIP, Ministerstvo Ïivotního prostfiedí.

Úvodní slovo prvního a pro v‰echnyúãastníky spoleãného dne mûl Jack Danger-mond, prezident ESRI. Na jeho obecnouúvahu o úloze GIS v kaÏdodenním Ïivotûnavázali jednotliví produktoví specialisté sesv˘mi prezentacemi a ukázkami.

Posluchaãi byli mile pfiekvapeni ohlá‰e-nou novinkou nazvanou ArcReader, coÏje na ArcObjects zaloÏená odlehãená pro-hlíÏeãka dynamick˘ch map publikova-n˘ch ArcView 8.1 nebo ArcInfo 8.1.

Závûr prvního odpoledne zpravidla pat-fií v˘znamn˘m fieãníkÛm, ktefií hovofiío vlastních zku‰enostech s GIS. Velmirozsáhlá byla i letos v˘stava firem. Na plo-‰e cca 4 000 m2 (coÏ pfiibliÏnû odpovídáplo‰e obou hal brnûnského v˘stavního pa-vilonu A) se bylo moÏné setkat se v‰emiznám˘mi i ménû znám˘mi v˘robci HWa SW a s vlastní v˘stavou ESRI obsahujícípfiedvádûcí ostrÛvky jednotliv˘ch SW pro-duktÛ a fie‰ení.

První veãer byla slavnostnû otevfienav˘stava více neÏ tisíce posterÛ. Provelké mnoÏství posterÛ byl letos zavedenjak˘si IS v˘stavní plochy, kter˘ umoÏÀo-val na nûkolika po plo‰e rozmístûn˘ch po-ãítaãích vyhledat umístûní hledaného po-steru podle rÛzn˘ch kritérií. Úãastníci

konference mûli letos rovnûÏ poprvé díkytûmto terminálÛm moÏnost hlasovat o ce-nu divákÛ pro nejlep‰í poster. Kromû tra-diãních posterÛ spoleãnosti T-MAPY se le-to‰ní bitvy o pfiízeÀ divákÛ a odbornéporoty zúãastnily i V˘zkumn˘ ústav meli-orací a ochrany pÛdy (VÚMOP Praha)s posterem Informaãní databáze pÛda dále Institut mûstské informatikyhl.m.Prahy (IMIP) s posterem DRM – Digitální referenãní mapy hlavníhomûsta Prahy. IMIP byl se sv˘m posteremocenûn 3. místem v kategorii nejlep‰í pre-zentace integrace dat.

Bûhem ostatních dnÛ bylo moÏné vybí-rat z mnoha pfiedná‰ek a technick˘chworkshopÛ (150) ve 43 sálech a jakési ne-formální rozlouãení s konferencí se neslov duchu oslavy Nového roku v âínû. Je‰tûpfied vlastní party v‰ak probûhl jeden vel-mi dÛleÏit˘ obfiad – udûlení ocenûní zamimofiádn˘ v˘kon rÛzn˘m organiza-cím z celého svûta (GIS Special Achie-vement Awards Ceremony). Pro ESRIa pfiedev‰ím pro muÏe ãíslo jedna panaJacka Dangermonda je kaÏdoroãnû ctíudûlit tuto cenu nûkolika ze 300 000 uÏi-vatelÛ a mít pfiíleÏitost jim toto ocenûnívlastnoruãnû pfiedat a vymûnit si pár slov.Ani toto ocenûní neminulo âR a byloletos pfiedáno Magistrátu hl.m. Prahy.

Závûrem konference se vÏdy ohromnémnoÏství úãastníkÛ tû‰í na moÏnost osob-nû poloÏit otázky vÛdãím osobnostem ESRI vãetnû pana Dangermonda.

Konference byla urãitû pro v‰echnyúãastníky nejen pfiínosem vûdomostním,ale i nezapomenuteln˘m záÏitkem ze set-kání s kolegy uÏivateli. Podle TZ (zs)

www.esri.com/events/uc/results/map_gallery_results.html

www.esri.com/events/uc/results/sag_list.html

ze světa krátké zprávy

Jak proběhla 21. konferenceESRI v San Diegu

GIS Day 2002 v Heřmanově MěstciKe GIS Day se pfiipojilo i obãanské sdruÏe-ní VESELO pro malé i velké z HefimanovaMûstce. V rámci akce s názvem Veselení,která je kaÏdoroãnû pofiádána pro rodiãea dûti v‰ech vûkov˘ch kategorií v místnísokolovnû, byla uspofiádána v˘stava na té-ma GIS. V úvodu Veselení byla krátkápfiedná‰ka o tom, co je GIS a k ãemu slou-Ïí s upozornûním na v˘stavu prací uÏiva-telÛ. Akce se konala v nedûli 24. listopa-du a byla tematicky zamûfiena na pfiírodua její ochranu. Dûti vyzkou‰ely svoji ‰ikov-nost pfii rozliãn˘ch hrách a soutûÏích s pfií-rodní tematikou. Rodiãe mûli moÏnost siprohlédnout ukázky prací uÏivatelÛ a k dis-pozici byly mnohé materiály s tématem GIS.Na v˘stavû úãastníky nejvíce zaujalo zpraco-vání sítû cyklostezek v okolí HefimanovaMûstce pomocí GIS. Milu‰e Valentová

GisDay v Zábřehu GIS DAY 2002 probûhl v pfiíjemné atmosféfie.Ve dnech 19. a 20. listopadu jsme ve spolu-práci s panem Tomá‰em Opravilem, vedou-cím oddûlení informatiky MÚ v Zábfiehu naMoravû, pfiipravili 7 pfiedvádûcích akcí proÏáky ze tfiíd Gymnázia a 3. základní ‰kolyv Zábfiehu. Souãástí prezentací byly názornéukázky principÛ GIS s moÏností praktickéhovyzkou‰ení na ãerstvû naistalovan˘ch datechprojektu Územního plánu a mapy ãísel orien-taãních v prostfiedí T-MapServeru. Dne 25. li-stopadu se uskuteãnila je‰tû jedna pfiedvádûcíakce na Soukromé stfiední odborné ‰kolev Hranicích na Moravû, které se zúãastnili Ïá-ci ze tfietích a ãtvrt˘ch roãníkÛ oboru systé-mov˘ administrátor. Akce se setkala u vyuãu-jících i ÏákÛ s kladn˘m ohlasem. Opût i letoszávûr akcí zpestfiila soutûÏ o vûcné ceny, kte-ré dodaly firmy ARCDATA Praha a T-MAPYHradec Králové. Martin Látal

Základní škola Oseku RokycanK celosvûtové akci GIS DAY se opût pfiipo-jil i Krajsk˘ úfiad PlzeÀského kraje organi-

zací osvûtovû informaãního zá-bavného dne, a to tentokrátv Základní ‰kole Osek u Roky-can.

Dne GIS se úãastnilo 25 Ïá-kÛ. Úvodní prezentace bylazamûfiena na vysvûtlení, co je tovlastnû GIS, z ãeho se skládá, jakádata jsou v nûm pouÏívána, jak sedata pofiizují a k ãemu a kde se dáGIS pouÏít. Práce s GIS byla pfied-vedena na konkrétních pfiíkladech

16

Den GIS – GIS Day™

GIS Day 2002 na Gymnáziuv Českém KrumlověDen GIS probíhal i na gymnáziu v âes-kém Krumlovû. Pfiipravila jsem si pfiibliÏ-nû hodinovou pfiedná‰ku a o tom, co jeGIS, jakou má funkci, kdo jej vyuÏíváa k ãemu tato technologie mÛÏe b˘t uÏi-teãná. Následovala konkrétní ukázkamoÏností zobrazení, dotazování, anal˘zya v˘stupu geografick˘ch dat v prostfiedíArcGIS. Poté jsme pokraãovali krátkouzmínkou o datov˘ch zdrojích pro GISv âR a o moÏn˘ch serverech a interneto-v˘ch stránkách, na nichÏ lze prohlíÏetgeografická data volnû. Na závûr byly naprogramu ukázky konkrétních GIS aplika-cí. Pfiedná‰ky se zúãastnilo pfiibliÏnû 80studentÛ pfieváÏnû posledního roãníkugymnázia, z nichÏ mnozí zahájí pfií‰tí roksvá studia na vysok˘ch ‰kolách. Byloznát, Ïe i mezi studenty je jiÏ jisté povû-domí o tom, co je GIS a Ïe zájem o moÏ-nosti této technologie je stále vy‰‰í a po-stupnû se sniÏuje vûková hranice tûch,ktefií se zajímají o informace z oblasti GIS.To se projevilo i pfii závûreãné diskusi,kdy se studenti intenzivnû ptali pfiedev‰ímna vefiejné GIS aplikace na internetu a namoÏné zdroje digitálních geografick˘chdat. V rámci pfiedná‰ky byla uspofiádánarovnûÏ v˘stava, kde mûli studenti moÏ-nost si prohlédnout ukázky prací uÏivate-lÛ a kde mûli k dispozici mnoho propagaã-ních materiálÛ o GIS, digitální foto-grammetrii a geografick˘ch datech. GISDay v âeském Krumlovû se vydafiil. Dû-kuji zástupci fieditele panu Václavu Dolan-skému za pomoc pfii pfiípravû GIS Day.

Den GIS je souãástí celé fiady akcí a ini-ciativ, které mají za cíl po celém svûtûpopularizovat geografii. Je sponzorovánzejména americkou Geografickou spo-leãností (National Geographic Society),Asociací americk˘ch geografÛ, univer-zitním konsorciem pro geoinformatiku,USGS, Knihovnou Kongresu USA a fir-mami Sun Microsystems a ESRI.

Den GIS je v rámci tzv. ”GeographyAwareness Week” pfiíleÏitostí pro uÏiva-tele, v˘robce a dodavatele GIS seznamo-vat formou semináfiÛ, osvûtov˘ch akcí,dnÛ otevfien˘ch dvefií a podobnû ‰koly,podniky a ‰irokou laickou vefiejnosts principy GIS a se skuteãn˘mi aplikace-mi této stále v˘znamnûj‰í technologie.

V âR jsou akce Dne GIS podporová-ny firmou ARCDATA PRAHA a 20. li-stopadu se chystala fiada akcí:▼ ARCDATA PRAHA – pfiedstavení

a názorné ukázky na Gymnáziuv âeském Krumlovû;

▼ Krajsk˘ úfiad PlzeÀského kraje –workshop a ukázky na Z· Oseku Rokycan;

▼ Mendûlejevova zemûdûlská a les-nická univerzita v Brnû – programs názorn˘mi ukázkami;

▼ Mûstsk˘ úfiad Zábfieh – Den otev-fien˘ch dvefií na Gymnáziu Zá-bfieh, v˘stava grafick˘ch v˘stupÛ,ukázky;

▼ SO, a.s., Doly Bílina – workshop;▼ Technická univerzita v Liberci –

workshop, názorné ukázky;▼ Univerzita Palackého v Olomouci;▼ V·B - TU Ostrava, Institut geoin-

formatiky – Den otevfien˘ch dvefií,ukázky;

▼ Západoãeská univerzita v Plzni –Den otevfien˘ch dvefií, pfiedná‰ky,ukázky, hodinové programy prozákladní ‰koly.

▼ v zahraniãí napfi. on-line semináfifirmy ESRI o zaãlenûní GIS do spo-leãnosti.

Fota z akcí na www.arcdata.cz

– fixní stavba pfieloÏky silnice a vyhledánívlastníkÛ v‰ech dotãen˘ch pozemkÛ, ukázkyleteck˘ch a druÏicov˘ch snímkÛ – prÛbûhstavby dálnice D5 na druÏicov˘ch snímcíchrÛzného stáfií zachycujících jednotlivé fázestavby a dále ukázky propojení map s rÛz-n˘mi dokumenty – fotografie a videa zesrpnov˘ch povodní propojená s místem je-jich pofiízení.

Mgr. Lepe‰ka zkrácenû vysvûtlil, co jeto GPS, jak vlastnû tento systém vznikla jak pracuje. Bylo pfiedvedeno zafiízeníGPS Trimble Pathfinder Pocket s poãíta-ãem do dlanû iPAQ Compaq s kapesnímGIS ArcPad. S GPS a notebookem bylapodniknuta krátká procházka po obciOsek, pfii které mûly v‰echny dûti moÏ-nost zamûfiit si rÛzné objekty v terénu.Krátce byl také zmínûn a jednodu‰e pfied-veden projekt ”Navigace vozidel IZS” –dûti v poãítaãi vyhledaly svoji adresu a po-mocí GPS dorazily k cíli.

V terénu pofiízená data byla v uãebnûzpracována a prostfiednictvím dataprojek-toru pfiedvedena v‰em úãastníkÛm. Sou-ãasnû byl vytvofien jednoduch˘ v˘kres,kter˘ byl následnû vyti‰tûn. ·kole budepfiedán velk˘ plakát s celkovou situací za-mûfien˘ch objektÛ nad barevn˘m letec-k˘m snímkem spoleãnû s fotografiemi po-fiízen˘mi pfii této akci.

V uãebnû se pak mûly dûti moÏnost se-známit a samy pracovat s mapov˘m serve-rem krajského úfiadu a na nûm provozo-van˘ch mapov˘ch sluÏeb. BohuÏel,pfiipojení k internetu nabylo takové, abyzajistilo rychlou a bezproblémovou prácis mapami. Dûti si na internetu vyzkou‰elyvyhledávání adres v PlzeÀském kraji, pro-hlédly si mapové sluÏby t˘kající se srpno-v˘ch povodní (záplavová území, po‰koze-né obce atd.) a vyzkou‰ely i jiné mapovéservery (ArcData Praha, T-Mapy). Dal‰ídûti pracovaly pfiímo s programem Arc-GIS, pomocí nûhoÏ si prohlíÏely leteck˘snímek obce, nad kter˘m vyhledávaly svábydli‰tû a dal‰í objekty.

Dûtem byla také pfiedvedena ukázkavyuÏití druÏicového snímku a 3D mode-lu území – bylo jim promítnuto krátkévideo s virtuálním pfieletem nad územímPlzeÀska. Video, pfiipravil pan Michal Hala z OkÚ PlzeÀ–sever, sklidilo velk˘úspûch.

ménem GIS a to napfiíklad nav‰tívenímpfiedná‰ky Ing. Karla Jedliãky ,,GIS – pro-stfiedek pro poznání svûta kolem nás``z cyklu ,,Mlad˘ Sisyfos``. Tato pfiedná‰kabyla zamûfiena na vysvûtlení podstaty fun-gování GIS a zejména pak na jeho analytic-kou funkci. Závûr pfiedná‰ky byl koncipo-ván jako ukázka konkrétních moÏnostívyuÏití GIS a to pfii navigaci, v krizovémmanagementu a pfii plánování investiãníãinnosti v krajinû. Dal‰í moÏnost k sezná-mení s GIS poskytovala tfii dny trvající v˘-stava ,,VyuÏití GIS`` ve vestibulu areáluZâU na Borsk˘ch polích. Tfietí moÏností se-známení s GIS byl den otevfien˘ch dvefií naoddûlení geomatiky, kter˘ byl pro zájemcepfiipraven v poãítaãové laboratofii KMA –UU207. Zde byly k vidûní jak ukázky on-li-ne dostupn˘ch mapov˘ch zdrojÛ (jejich v˘-bûr mÛÏete nalézt na WWW adrese:http://hobbes.fav.zcu.cz/gis/akce/GIS_Days/2002/online_data_and_maps.html),tak ukázky projektÛ, které jsou na oddûlenígeomatiky fie‰eny v rámci diplomov˘ch pra-cí i ve spolupráci s firmami, které se zb˘vajíGIS problematikou v âR.

Lze jen tûÏko fiíci, kolik lidí se celkempfii‰lo na tyto tfii akce podívat (odhaduji, Ïezhruba 25 lidí na pfiedná‰ku, 40-60 lidí naden otevfien˘ch dvefií; V˘stavu pak mohlshlédnout prakticky kaÏd˘, kdo pro‰el vesti-bulem areálu na Borsk˘ch polích). Lépe uÏlze fiíci, jací lidé to byli. Jednalo se pfieváÏnûo studenty FAV a to od prvního aÏ po pát˘roãník. Pfii‰li i lidé z plzeÀsk˘ch gymnázií,zde se jednalo spí‰e o jednotlivce, neÏ o ce-lé tfiídní kolektivy. V‰ichni tito lidé v‰ak pro-jevovali zájem o problematiku a mohu fiíci,Ïe jak konec pfiedná‰ky, tak hlavnû cel˘ denotevfien˘ch dvefií se nesl v duchu diskusínad problematikou. ¤e‰ilo se v‰e, od otázekvolby vysoké ‰koly ãi oboru, pfies otázkyk aplikacím GIS v praxi, aÏ volbu témat di-plomov˘ch prací.

Závûrem tedy mohu fiíci, Ïe mÛj dojemz akce ,,GIS Day`` je velice kladn˘. DoufámÏe i tûm z vás, ktefií se akce zúãastnili, ze lí-bila. Vás ostatní bych potom chtûl pozvatjak na den otevfien˘ch dvefií FAV, v rámcikterého bude na‰e oddûlení opût prezento-vat svoji ãinnost, tak i na ,,GIS Day`` v pfií‰-tím roce, kter˘ se opût bude konat v polovi-nû listopadu. Pfiesnûj‰í informace o jehokonání, ale i o dal‰í informace t˘kající seproblematiky GIS a oddûlení geomatiky, na-leznete na adrese http://www.gis.zcu.cz.

Karel Jedliãka

Den GIS je skvûlá akce a budeme se snaÏit ji podporovat. Kromû tûchtovybran˘ch popisÛ akce naleznete nawww.arcdata.cz dal‰í ”oslavy” svátkuGIS. MÛÏete se inspirovat a v roce 2003se také zúãastnit. V‰em novû zúãastnû-n˘m vûnujeme pfiedplatné ãasopisuGEOinformace zdarma. redakce

17

Na pfiedem vyti‰tûn˘ch plakátech for-mátu A0 byly dûtem ukázányny rÛzné typy geodat a mapov˘ch kompozic a pfied-vedeno, co lze napfiíklad ”vykoukat” z leteckého snímku obce a jejího okolí.Tyto plakáty (vãetnû mapy âR v mûfiítku1 : 500 000) byly následnû pfiedány ‰kole.

V závûru dne byl dûtem pfiedloÏenkrátk˘ dotazník, z kterého vyplynulo, Ïena GIS Day byl nedostatek ãasu a Ïe jeneminula písemka z chemie.

Michal Souãek a Mgr. Jaroslav Lepe‰-ka, správci GIS KrÚ PlzeÀského kraje

GIS Day na ZČU v PlzniZâU se této akce úãastní jiÏ tradiãnû po ãtyfiiroky. V tomto roce se na ZâU do akce opûtzapojila Katedra geografie FPE a dále oddûle-ní geomatiky katedry matematiky FAV.

GIS day na katedře geografie ZČU v Plzni

Oproti pfiedchozím roãníkÛm byl tenleto‰ní ponûkud v˘jimeãn˘. Pfii organizo-vání jsme postupovali stejnû jako v pfied-chozích letech. Oslovili jsme elektronic-kou po‰tou základní ‰koly v PlzeÀskémkraji a pozvali je k nám na pracovi‰tû.

Oproti pfiedchozím letÛm nás pfiekvapilopravdu neb˘val˘ zájem. JiÏ tfii t˘dnypfied stanoven˘m termínem jsme mûli ce-l˘ sedmihodinov˘ program obsazen˘a dal‰í ‰koly jsme museli pfiesunout na ji-né termíny. I kdyÏ se zamûfiujeme vût‰i-nou na základní ‰koly, poÏádali nás vyu-ãující z gymnázia v Chomutovûo zprostfiedkování této akce také pro je-jich studenty...

Neb˘val˘ zájem nastupující generaceo tuto technologii byl pro v‰echny pofiada-tele velkou odmûnou. Podûkování za po-moc pfii organizaci patfií i studentÛm ka-tedry geografie Petrovi Primasovia ZdeÀkovi ·ulcovi, ktefií odvedli velk˘kus práce. Více informací o celé akci jemoÏné najít na WWW stránkách oddûleníGIS KGE:

http://radyne.pef.zcu.cz/web/index.htmPavel Mentlík, Marie Novotná

ZČU, katedra matematiky,Fakulta aplikovaných vědJako pfiede‰lé roky i tento se mohli náv‰tûv-níci této akce podrobnûji seznámit s feno-

V konferenci GIS na internetubyl poloÏen dotaz na povodÀovárastrová data pro GIS. PrÛbûh le-to‰ních velk˘ch povodní byl za-znamenán také prostfiedky DPZ,leteckého snímkování a fotogram-metrie. Na stránkách spoleãnostiARCDATA jsme nalezli velmi po-drobn˘ pfiehled.

Letecké snímkyGeodis BrnoPro potfieby vyhodnocení prÛbûhu a ná-sledkÛ záplav uskuteãnila firma GEODISBrno, s.r.o. letecké snímkování rozvodnû-n˘ch fiek povodí Vltavy, Labe a Moravy(vãetnû okolních zatopen˘ch území).Snímkování probûhlo ve dnech 14. 8. aÏ18. 8. 2002 v oblastech: ▼ Vltava (pfiehradní nádrÏ Lipno, Dívãí

kámen → âesk˘ Krumlov aÏ po ústí doLabe)

▼ Labe (Neratovice → státní hranice) ▼ Berounka (PlzeÀ →ústí do Vltavy) ▼ LuÏnice (TfieboÀ →Tábor) ▼ Otava (Su‰ice →ústí do Vltavy) ▼ Blanice (Prachatice → ústí do Otavy) ▼ Mal‰e (Kaplice →ústí do Vltavy) ▼ Sázava (ústí do Vltavy) ▼ obec Metly ▼ Dyje (Vranovská pfiehrada → Drnholec)

Na www.geodis.cz naleznete i schemasnímkování vãetnû ãasového harmonogra-mu. Prezentaci pozic jednotliv˘ch snímkÛspolu s jejich ãíseln˘m oznaãením pfiipra-vuje Arcdata prostfiednictvím technologieArcIMS. Podrobnûj‰í informace o tûchtosnímcích vãetnû náhledÛ jiÏ zpracova-n˘ch ortofotomap si mÛÏete prohlédnoutpfiímo na stránkách spoleãnosti GEODISBrno, s.r.o.

Argus Geo SystémTaké firma Argus Geo Systém s.r.o. pro-vedla letecké mûfiické snímkování zamû-fiené na dokumentaci povodÀov˘ch ‰koda pfiípravu podkladÛ pro projektování pro-tipovodÀov˘ch opatfiení. Snímkování pro-bûhlo ve dnech 14. 8. aÏ 16. 8. 2002.Letecké mûfiické snímky jsou snímánys podéln˘m a pfiíãn˘m pfiekrytem umoÏ-Àujícím fotogrammetrické vyhodnocenív˘‰kov˘ch pomûrÛ, polohové situacea tvorbu ortofotomap. Harmonogram provedeného snímkování:14. srpna 2002▼ Kralupy nad Vltavou, barevn˘ negativ,

1 : 7 000

▼ Praha - jiÏní ãást, barevn˘ negativ, 1 : 7 000

▼ Beroun, ãernobíl˘ negativ, 1 : 10 000 ▼ PlzeÀ, ãernobíl˘ negativ, 1 : 9 000 15. srpna 2002▼ Labe od Mûlníka po Lovosice plus rozli-

vy, barevn˘ negativ, 1 : 4 000 ▼ Praha, barevn˘ negativ, 1 : 5 000 ▼ soutok Labe a Vltavy, barevn˘ negativ,

1 : 7 000 16. srpna 2002▼ Labe od Lovosic po státní hranici, ba-

revn˘ negativ, 1 : 5 000 ▼ Ohfie u Terezína, barevn˘ negativ,

1 : 7 000 ▼ LuÏnice, barevn˘ negativ, ãernobíl˘ ne-

gativ, 1 : 7 000 Prezentaci pozic jednotliv˘ch leteck˘ch

snímkÛ pfiipravuje Arcdata opût prostfied-nictvím technologie ArcIMS. Schema sním-kování naleznete i na www.Tmapy.cz.

Družicové snímkyQuickBirdDruÏice QuickBird pofiídila 17. 8. snímekzáplavou postiÏené Prahy. Tento snímekobsahuje 3 pásma ve viditelném oboruspektra + 1 pásmo v blízkém infraãerve-ném oboru spektra. Díky tomu jsou zapla-vená území velice dobfie identifikovatel-ná. Zpracovan˘ snímek má prostorovérozli‰ení 70 cm.

Jednotlivé ãásti území Prahy jsou v pl-ném rozli‰ení k dispozici ke staÏení nastránce spoleãnosti Eurimage. Snímkyjsou uvedeny v pfiirozen˘ch barvách s roz-li‰ením 70 cm.

Pracovníci ARCDATA vám na sv˘chstránkách nabízejí ukázku ãásti tohotosnímku v rozli‰ení 2,5 m, pfiiãemÏ spekt-rální pásmo viditelné ãervené je nahra-zeno spektrálním pásmem infraãerven˘m.Tato barevná kompozice totiÏ usnadÀujeidentifikaci zaplaven˘ch oblastí. Vegetaceje ãervená, vodní plochy modrozelené,zástavba svûtle modrá. Jedná se o oblastStromovky a zoologické zahrady v Praze.(DruÏicové snímky QuickBird © Digital-Globe).

SPOTDruÏice z fiady SPOT snímaly území po-stiÏené povodnûmi jak v oblasti povodí Vl-tavy a Labe, tak v oblasti Znojma. SnímkÛje k dispozici celá fiada jak v multispekt-rálním módu (s rozli‰ením 20 a 10 m),tak v panchromatickém módu (rozli‰ení10 a 5 m). Podrobn˘ pfiehled dostupn˘chsnímkÛ Arcdata na va‰i Ïádost za‰le. Jakopfiíklad jsou na www.arcdata.cz ná-

Letošní srpnová povodeň v Česku

Pražská Troja a Stromovka na snímku dru-žice Quick Bird se zvláštním barevným re-žimem ze 17. 8 .

Okolí Litoměřic na snímku družice Spots prostorovým rozlišením 10 m (k dispozi-ci je i 5 m panchro).

Geodis Brno nasnímkoval rozsáhlá zapla-vená území.

Argus Geo System vystavil zaplavený Terezín na www.argusgeo.cz.

18

DružiceLandsat nasnímala22. srpna pás široký180 km zachycujícíVltavu a dolní tokLabe v ČR.Na sním-cích je místy viděti oblač-nost.

hledy snímkÛ z nejnovûj‰í druÏice SPOT 5 a z druÏice SPOT 4. (DruÏicovésnímky SPOT © CNES).

LandsatDruÏice fiady Landsat nejsou na rozdíl odostatních uveden˘ch druÏic programova-telné, takÏe je nelze nasmûrovat v prav˘ãas na pravé místo. V‰e se fiídí kalendá-fiem pfieletÛ, kter˘ stanovuje, kdy budedané území druÏicí snímáno. U druÏicLandsat je interval mezi jednotliv˘mi pfie-lety 16 dní. Díky tomu není vhodn˘chsnímkÛ z tûchto druÏic mnoho. Celkov˘v˘bûr tûchto snímkÛ opût v Arcdata. Jedním z mála pouÏiteln˘ch snímkÛz druÏice Landsat 7 v dobû záplav v âes-ké republice je napfi. snímek z 22. 8.2002, jehoÏ náhled naleznete také naWebu Arcdata. (DruÏicov˘ sní-mek LANDSAT © ESA).

Pro získání pfiedstavy o pro-storovém rozli‰ení jednotliv˘chtypÛ snímkÛ nav‰tivte stránkyvûnované jednotliv˘m druÏicímna www.arcdata.cz v rubriceDruÏicová data.

RadarsatDruÏice Radarsat, jeÏ je vyba-vena radarov˘m senzorem, kter˘dokáÏe snímat zemsk˘ povrchi pokud je zakryt˘ oblaãností,pofiídila snímky povodní postiÏe-n˘ch oblastí ve dnech 17. 8., 18. 8., 20. 8. a 21. 8.

Klad tûchto snímkÛ si mÛÏete prohléd-nout na mapovém serveru MinisterstvaÏivotního prostfiedí. V souãasné dobû jena tomto mapovém serveru v plném rozli-‰ení k dispozici snímek ze 17. 8. (jednáse o snímek vykreslen˘ i v náhledu).Jak radarov˘ snímek vypadá, se mÛÏetepfiesvûdãit na v˘fiezu ze snímku pofiíze-ného 18. 8. Jedná se o oblast soutoku La-be a Vltavy.

Snímky poskytla kanadská spoleãnostRadarsat Int. (DruÏicové snímky RADAR-SAT© Radarsat Int.).

Zdroj informace: www.arcdata.cz, kdenaleznete jiÏ od povodní kromû ukázek také propojení na jednotlivé weby. Pracov-níkÛm ARCDATA patfií velké uznání. (zs)

Konference GISKonference GIS-CZ byla zaloÏena v polovinûroku 1997 a aÏ do roku 2002 se zdálo, Ïe jibude moÏné provozovat jako volnou konfe-renci bez kontroly pfiíchozích emailÛ. Po la-vinû zavirovan˘ch emailÛ a mnoÏících sespamÛ v tomto roce byl nutn˘ pfiechod namoderovan˘ provoz. Tak se stalo 9. 8. 2002.

Moderovan˘ provoz znamená to, Ïemoderátor pfied vpu‰tûním zprávy do kon-ference zkontroluje její obsah a ”odfiltru-je” nevhodné emaily – zavirované, spamy,nevhodné nabídky apod. – prostû v‰e, codo konference nepatfií a co by ostatníúãastníky obtûÏovalo. Emailová adresa jestále gis-cz@fsv.cvut.cz

Stránky konference i archiv naleznetena http://gama.fsv.cvut.cz/gis-cz

V˘zva moderátora: ”Neost˘chejte seposílat pfiíspûvky do konference. Tématkolem GIS a pfiíbuzn˘ch technologii jehodnû, a urãitû máte v‰ichni ”v ‰uplíku”nûco, s ãím byste se rádi pochlubili nebona co se potfiebujete zeptat. Informujteostatní o zajímav˘ch programech, fie‰e-ních, událostech a technologiích.” (zs)

Snímek soutoku Vltavy a Labe z 18.8.družicí Radarsat.

Na snímkuPrahy zesoboty17. 8.,který pořídiladružiceQuick-Bird, jestále za-topenaKampa.

Na stránkach Eurimage je také Trojskýzámek a Stromovka v Praze a velký sní-mek Prahy (140 MB, TIF).

19

Svět peněz kolem GISTechnologie GIS jsou trvale atraktivnímobchodním artiklem. Jen za rok 2001 sejich prodalo v pfiímém prodeji za 1,1 mldUSD. Navazující prodeje SW a HW jsoumnohonásobnû vy‰‰í.

Americká spoleãnost Daratech zvefiejnilanedávno studii hodnotící trh produktÛGIS v uplynulém roce. Pfiíjmy z prodejeSW GIS dosáhly v roce 2001 v˘‰e 1,073miliardy americk˘ch dolarÛ, coÏ zname-nalo nárÛst oproti pfiedchozímu rokuo 14, 3 %. Nejvût‰í zákazníci pfii‰li z ob-lasti distribuãních spoleãností (21 %) tûs-nû následovaní státní správou a samosprá-vou, telekomunikacemi a organizacemizab˘vajícími se vyuÏitím pfiírodních zdro-jÛ. Na ãele GISového obchodu stojí ESRIa Intergraph, ktefií se spoleãnû podílejískoro na polovinû celosvûtového obratu.Vyrovnanou fiadu dal‰ích ”geoinformaã-ních” spoleãností s pfiibliÏnû stejn˘m za-stoupením na trhu (7-5 %) tvofií GE, Autodesk, Leica, Mapinfo, IBM, SICAD.

Technologie GIS pfiilákaly dal‰í investo-ry, takÏe sluÏby spojené s obchody v GIS

pfiesáhly 7,7 miliardy USD celkové hod-noty ve sféfie navazujícího SW a HW. Dal‰í nákupy v hodnotû kolem 5,4 miliar-dy UDS souvisejí s GIS jiÏ nepfiímo. Prozajímavost, instalace SW produktÛ GIS sivyÏádaly nákupy HW v hodnotû 799 mi-lionÛ USD.

Perspektivy pro tento rok se zdají b˘trovnûÏ optimistické. Prakticky není takového oboru lidské ãinnosti v území,kter˘ by se dnes obe‰el bez moderníchgeoinformaãních technologií. ·patnû siv tomto smûru nestojí ani ãeské firmya trh GIS v âeské republice. Dal‰í expanziGIS do dal‰ích sfér spoleãnosti máme pfie-de dvefimi. Jaromír Kolejka

Sly‰el jsem, Ïe informatici na Znojemskunabízeli pfii srpnov˘ch povodních pomoctamnímu krizovému ‰tábu, ale byli odmít-nuti. Pfiiznám se, Ïe tomu nerozumím.Zkusil jsem se zeptat na zku‰enosti tam,kde si GIS váÏí jako velmi dÛleÏitéhozdroje informací pro správné a rychlé rozhodování. Odpovídala Nora Lebrová,Odbor informatiky z Prahy 4.

Jak se zapojil GIS na Praze 4 dokrizového fiízení?

Na Mâ Praha 4 povodnû nezpÛsobilytolik ‰kod jako v jin˘ch ãástech Prahy.Nicménû i zde, a právû za aktivní pomociGIS, probíhaly protipovodÀové akce. Z dÛvodu hrozícího nebezpeãí záplav a na Ïádost krizového ‰tábu se ve ãtvrtek8. 8. 2002 vykreslila první mapa a to ma-pa ãísel popisn˘ch s vyznaãením zátopo-v˘ch ãar Q10 aÏ Q100, zátopového úze-mí dle ÚP a protipovodÀov˘ch zábran.

V noci z 12. 8. na 13. 8. 2002, kdy bylojasné, Ïe dojde k zaplavení území, se oka-mÏitû zji‰Èovaly domy, které mohou b˘t pfií-padnû zatopeny a obyvatelé, ktefií v nichbydlí. NeboÈ máme geografickou vrstvu do-mÛ on-line propojenou s registrem obyva-

tel, nebyl problém prostorov˘m v˘bûremzjistit pfiíslu‰né domy a v nich jednotlivéobyvatele a jejich poãet. Vytiskly se sezna-my obyvatel po domech a mapky s vyzna-ãením dotãené oblasti vãetnû vyznaãeníevakuaãního místa. Pro vykreslení míst bylavyuÏita vrstva ‰kol. Vyti‰tûné informaceslouÏily povûfien˘m pracovníkÛm a mûstsképolicii k provádûní evakuace. V místnostikrizového ‰tábu byla k dispozici gis aplika-ce, která se pouÏívala hlavnû pro zji‰Èovánívlastnick˘ch vztahÛ.

Jak jste aktualizovali svá data, vÏdyÈse situace mûnila kaÏdou hodinu?

Správa zájmového území byla rozdûle-na do 5 oblastí, které byly nepfietrÏitû mo-nitorovány a zprávy se pfiedávaly na ‰táb.Po kulminaci vody se zji‰Èoval v terénupfiímo na místû technick˘ stav objektÛz hlediska stupnû závad a pfiístupnosti. PoshromáÏdûní informací resp. dat se ihnedobjekty dle tûchto hledisek tématicky vy-kreslovaly do map, aby slouÏily k dal‰ímurozhodování. Pro nejvíc zatopenou oblastse tisknul leteck˘ snímek s parcelní kres-bou pro orientaci v ní a zaznamenání sku-teãností a následnû na úfiadû pro snadnézji‰tûní vlastníka. A tak dále...... takÏe se GISy a informatici ”vyzna-menali”?

Osudná noc se stala zlomov˘m oka-mÏikem v chápání a nutnosti GIS pro násna úfiadû; ukázala jeho souãasnou pfiipra-venost a schopnost úãinnû pomoci pfii Ïi-velné pohromû. (rp)

Soutěž Autodesku o superceny!Neb˘valá soutûÏ spoleãnosti Autodesk– tvÛrce a implemetátora systémÛ CADa GIS vrcholí! V‰ichni, kdo jste od 1. li-stopadu do 20. prosince 2002 nákou-pili alespoÀ jeden SW (vãetnû upgrade)spoleãnosti Autodesk u autorizovanéhopartnera spoleãnosti Autodesk, zaregist-rujte se do17. ledna na www.techda-ta.cz/autodeskreseni , vyplÀte soutûÏ-ní formuláfi a správnû odpovûzte na tfiizde uvedené otázky.

Na vylosovanou trojici nejúspû‰nûj-‰ích soutûÏících ãekají vûcné ceny v hodnotû 100, 50 a 20 tisíc Kã (bezDPH). Zbylí úãastníci získají vedlej‰í v˘-hry po‰tou. TakÏe – gisafii nepfiehlé-dnûte! (kol)

T-MapServer s ArcIMS naÚtvaru rozvoje hl. m. PrahyMnoÏství informací vytváfien˘ch a uÏíva-n˘ch na Útvaru rozvoje hl. m.Prahy pfiímovyz˘vá k uÏití technologií mapov˘ch ser-verÛ pro jejich publikaci v rámci intrane-tu. Útvar dlouhodobû uÏívá technologieESRI. Proto byl zvolen mapov˘ server ArcIMS. Firma T-Mapy byla vybrána k re-alizaci pilotního projektu, kter˘ má za cílnejenom zobrazovat mapy, ale hlavnû vy-hledávat a zobrazovat informace uloÏenéi v externích databázích – regulativyúzemního plánu, adresy, parcely, územnírozhodnutí. V‰echny tyto informace jsouzobrazovány na podkladu ortofotomapydoplÀovaném plochami funkãního vyuÏitíúzemí. Nalezen˘ v˘fiez mapy lze vytisk-nout v pfiipraveném v˘kresu. Pfiesnû protyto poÏadavky je navrÏen systém T-Map-Server. S vyuÏitím ArcIMS velmi efektivnûzabezpeãí poÏadované funkce, které jsounabízeny v prostfiedí vlastního klienta. De-sign klienta je navrÏen pracovníky Útvarua technicky realizován prostfiedky systémuT-MapServer. Celé fie‰ení bude po otesto-vání pfiístupné v rámci intranetu Útvarupro v‰echny pracovníky. Postupnû buderoz‰ifiován i poãet projetkÛ a funkcí, z ni-chÏ nûkteré budou pfiístupné i vefiejnosti.

T-MapServer zvolila prosvoji mapovou službui Švédská pošta. Na portálu ·védské po‰ty si mÛÏete samivyzkou‰et zajímavou implemetaci techno-logie T-MapServer spoleãnosti T-Mapys vyuÏitím nov˘ch moÏností publikace datv prostfiedí internetu. Jako tematická vrst-va je publikována bodová vrstva po‰tov-ních center, schránek atd. udrÏovaná zá-kazníkem. Jako podkladová data jsouvyuÏity mapy firmy Telia Infomedia AB.

www.posten.se www.tmapy.cz (zs)

20

GIS – aktivní složka krizového štábu při povodních 2002

Zbraslav a Modřany – Berounka a Vltava.

Foto: MV ČR

rozhovor

krátké zprávy

Knižní koutekMarkus Neteler, Helena Mitá‰ová:Open Source GIS:A GRASS GIS Approach. (Kluwer International Series in Enginee-ring and Computer Science, 689)

464 stran,pevná vazba1. vydání,Kluver Aca-demic Pub-lishers, ãer-ven 2002120 US$,ISBN 14 0207 08 88, Informaceo knizevčetně ob-sahu:

http://mpa.itc.it/grassbook/

Pavel Vosoba a kolektivFiremní inteligence –Zdroje a efekty ve firmě150 stran, Ekopress, ãervenec 2001ISBN: 80-86119-42-4Lidé se podílejí na tom, kam firma smû-fiuje – potfiebují vize. Moderní firma 21. sto-letí bez know-how znalostí, procesÛ a ãin-ností nemá ‰anci na trhu pfieÏít.DÛleÏitá je i zákaznická kreativita, flexibi-lita, spolehlivá partnerství, efektivní sítû.

Nancy La Vigne a Julie Wartell (editofii)Crime Mapping Case Stu-dies: Successes in the Field

ISBN: 1-878734-61-X,1998Pfiíklady vyuÏití GISpfii prevenci krimi-nality. Knihu jemoÏné objednat nawww.police-forum.org /flyer.html

Jane SmithJak zvyšovat produktivitutýmu. Příklady a cvičení.Computer Press, Praha 2000112 str., 127 Kã, ISBN: 80-7226-359-5Praktick˘ popis hlavních metod zvy‰ováníproduktivity t˘mu - delegování pravomo-cí, dovednost správnû pfiedávat informa-ce, vzdûlávání a v˘chova podfiízen˘ch,pozitivní pnaladûnío a motivace. Dopl-nûno pfiíklady z praxe a cviãeními.

Tom PetersProsperita se rodí z chaosu.Jak provést revoluãní zmûny v manage-mentu. Pragma, Praha 2001, 558 str.,

ISBN: 80-7205-816-9Kniha pfiedkládá 45pfiedpisÛ na odváÏnézmûny, zamûfiuje se napût klíãov˘ch oblastímanagementu – vstfiíc-nost k zákazníkÛm, in-ovace, zmocnûní lidí,úloha vedení a systémy.

Jifií DEMELGrafy a jejich aplikaceAcademia, Praha 2002, str. 257, ISBN:80-200-0990-6, cena 178,- Kã Kniha Jifiího DemelaGrafy a jejich aplikacevy‰la s podporou Akade-mie vûd âeské republi-ky. JiÏ tato skuteãnost jezárukou její kvalitya jednoznaãn˘m doporu-ãením. Kniha je urãenapro technicky zamûfiené ãtenáfie, zejmé-na pro studenty technick˘ch vysok˘ch‰kol a jak dodává autor: ”vût‰inu textuv‰ak bez problémÛ pfieãte i stfiedo‰ko-lák, kter˘ se nebojí pouÏívat »zdrav˘selsk˘ rozum«” (dodejme, Ïe toto je asijedin˘ bod ve kterém je moÏné s auto-rem polemizovat).

Teorie grafÛ patfií mezi moderní mate-matické disciplíny, kter˘m se ale ve v˘ucena technick˘ch vysok˘ch ‰kolách ne vÏdyvûnuje náleÏit˘ prostor a pozornost. Je to‰koda, protoÏe bez teorie grafÛ si lze ob-tíÏnû pfiedstavit v˘uku informatiky, kterádnes prostupuje snad v‰emi technick˘miobory. Teorie grafÛ se zab˘vá ‰irok˘mspektrem problémÛ od studia tokÛ v sí-tích, fie‰ení rÛzn˘ch optimalizaãních úloh

aÏ tfieba po studium fiídk˘ch matic. Grafya jejich aplikace Jifiího Demela jsou protoz tohoto pohledu pfiínosem pro kaÏdého,kdo se váÏnû zab˘vá ‰irok˘m spektrem té-mat, která souhrnnû oznaãujeme jakogeoinformace. Pfiedmluvu knihy, obsaha schéma návaznosti jednotliv˘ch kapitola dal‰í informace najdou zájem-ci na internetu na adresehttp://kix.fsv.cvut.cz/~de-mel/grafy/

Autor realisticky pfiispÛso-buje v˘klad a pojetí matema-tick˘ch dÛkazÛ cílové skupi-nû ãtenáfiÛ. Nepochybnû zdeuplatÀuje svoji pedagogickouzku‰enost s v˘ukou teoriegrafu na studijním oboru ”in-Ïen˘rská informatika” sta-vební fakulty âVUT a kon-cepãnû navazuje na svédfiívûj‰í publikace. Text jepsán s jasn˘m nadhledema tu a tam je nenásilnû oko-fienûn jemn˘m autorov˘mhumorem, rozhodnû nejdeo suchopárné ãtení. Vzornáprofesionálnû provedená sazbatextu a obrázkÛ systémemLaTeX je téÏ dílem autora.

Knihu Jifiího Demela Grafy a jejich apli-kace lze v‰em ãtenáfiÛm ãasopisu GEO-informace rozhodnû doporuãit.

Ale‰ âepek

Přečtěte si

Návaznost jednotlivých kapitol knihy je představena jako příklad orientova-ného grafu

22

Slovo autora: ”âasto je tfieba orientovatse v komplikovan˘ch vztazích mezi ãástminûjakého celku. ¤ada lidí si pfii tom po-máhá obrázky podobn˘mi tûm, které na-jdete knize: ãásti celku kreslíme jakopuntíky, obdélníãky nebo krouÏky, vztahyznázorÀujeme ãarami mezi nimi. Nesy-metrické vztahy vyjadfiujeme ‰ipkami.

Je zfiejmé, Ïe takto lze vyjádfiit (a nakres-lit) prakticky jakékoli vztahy mezi dvoji-cemi prvkÛ.

Moje kniha je zamûfiena na aplikacegrafÛ. Nûkteré aplikace jsou zcela zjevné:dan˘ problém ”ze Ïivota” se pfieformulujena grafovou úlohu, udûlá se pfiíslu‰n˘graf, kter˘ modeluje konkrétní situaci,

grafová úloha se nûjak˘m znám˘m postu-pem vyfie‰í a získané fie‰ení se pfieloÏíz fieãi grafÛ zpátky ”do Ïivota”.

âasto jsou v‰ak aplikace grafÛ skryté:nikde se Ïádn˘ graf explicite nepouÏije,graf zÛstává jaksi v pozadí, ale pouÏit˘postup fie‰ení má svou paralelu ve svûtûgrafÛ a lze jej pomocí grafÛ zdÛvodnit.”

Na základní ‰kole jsme ãasto s kamarádyfie‰ili ”zapeklité záhady”. Jednou z nichbylo nakreslit domeãek, pfiípadnû jin˘tvar, jedním tahem. Jako ostatní, i já jsemtyto úlohy fie‰il náhodnû. Teprve pozdûjijsem se dozvûdûl (a jednotaÏky pro mûztratily to své kouzlo z dûtství), Ïe fie‰itel-nost libovolného tvaru ”nakresli jednímtahem...” lze zjistit jednoduch˘m v˘po-ãtem hned na zaãátku.

Kreslení obrazcÛ jedním tahem je spo-jeno s teorií grafÛ, jejíÏ základy byly polo-Ïeny matematikem Leonardem Eulerem(1707–1783). Ten v roce 1736 pfiedloÏildÛkaz, Ïe úloha sedmi mostÛ v Královci jenefie‰itelná. Euler vypracoval obecn˘ po-stup fie‰ení podobn˘ch úloh. První knihuvûnovanou teorii grafÛ napsal maìarsk˘matematik Dénes König (1884–1944).

Nakreslit dan˘ obrazec jedním tahemznamená nalézt v odpovídajícím grafu eule-rovsk˘ tah. Eulerovsk˘ tah je takov˘ tah,kter˘ obsahuje v‰echny hrany daného gra-fu, nebo jin˘mi slovy, kter˘ prochází v‰emihranami grafu. Tahem se naz˘vá sled,v nûmÏ se ani jedna hrana grafu neopakuje.

JestliÏe poãáteãní a koncov˘ uzel eulerov-ského tahu spl˘vají, pak tento tah naz˘vámeuzavfien˘ eulerovsk˘ tah. JestliÏe poãáteãnía koncov˘ uzel nespl˘vají, pak se takov˘totah naz˘vá otevfien˘ eulerovsk˘ tah (obr. 1).

A zde se dostáváme k podstatû fie‰ení.Pfiedem dovedeme rozhodnout zda u da-ného grafu, resp. obrazce, existuje uza-vfien˘ nebo otevfien˘ eulerovsk˘ tah, tj.zda lze graf nakreslit jedním tahem.

Uzavfien˘ eulerovsk˘ tah lze u koneã-ného souvislého grafu provést tehdy, kdyÏv‰echny jeho uzly mají sud˘ stupeÀ, pfii-ãemÏ tah zaãíná a konãí v témÏ libovolnûzvoleném uzlu.

Otevfien˘ eulerovsk˘ tah existuje u ko-neãného souvislého grafu jen tehdy, mají-liprávû dva jeho uzly lich˘ stupeÀ, pfiiãemÏtah zaãíná v jednom a konãí v druhém uzlus lich˘m stupnûm (u obr. 1 A a D).

Stupnûm uzlu je oznaãujeme poãetv‰ech hran vycházejících z uzlu.

Nechceme-li tedy u jednotaÏky postupo-vat náhodnû, musíme zjistit, zda eulerovsk˘tah pro ni je otevfien˘ nebo uzavfien˘.

A jakou má souvislost pfiedchozí krato-chvíle s geoinformaãními systémy? Znaã-nou, protoÏe inteligentní geoinformaãnísystémy vedle nástrojÛ na zpracovánía anal˘zu geodat, tvorbu a anal˘zu digitál-ního modelu terénu, nabízejí pokroãiléfunkce pro prostorovou anal˘zu, geome-trická mûfiení a v˘poãty, a nástroje pro re-alizaci modelÛ na bázi síÈové anal˘zy.

Mezi základní úlohy síÈové anal˘zy patfií:▼vyhledání optimální cesty (trasy) mezi

dvûma nebo více místy dopravní sítû.Trasa mÛÏe b˘t vyhledána na základûpfiedem dan˘ch podmínek, jako napfi.trasa s nejkrat‰í délkou, trasa s minimál-ními náklady apod. Nejkrat‰í cestou serozumí ta cesta, která má nejmen‰í délkuze v‰ech moÏn˘ch cest mezi poãáteã-ním a koncov˘m uzem (vrcholem),

▼nalezení nejdel‰í ãi nejdraωí cesty v sí-Èovém grafu, tj. obecnû nalezení cestynejvy‰‰í hodnoty, která mÛÏe b˘t kritic-kou cestou vzhledem k dobû trvání slo-Ïitého projektu,

▼nalezení ãasu roz‰ífiení poruchy, infekãnínákazy nebo popla‰né zprávy v urãitéoblasti apod.,

▼nalezení uzavfiené trasy v dopravní síti,tzv. ”úloha obchodního cestujícího”. Tato úloha znamená problém nalezeníuzavfiené cesty, která vede pfies v‰echnyuzly grafu a má minimální délku,

▼nalezení oblasti, jenÏ je dostupná z jed-noho místa (uzlu) dopravní sítû, tj. vyfie-‰ení dopravní obsluÏnosti oblasti, napfi.rozná‰ka po‰ty, svoz komunálního od-padu, zametání silnic apod.,

▼nalezení nejspolehlivûj‰ího spojení v síti.

V‰echny tyto úlohy nalézají uplatnûnínejen v logistick˘ch spoleãnostech, alei v mûstské hromadné dopravû pfii jejímplánování, optimalizaci a správû. TeoriegrafÛ se vyuÏívá pfii optimalizaci propojeníelektronick˘ch souãástek na plo‰n˘chspojích nebo v automobilovém prÛmyslupfii plánování v˘robní linky.

Teorie grafÛ se v na‰ich Ïivotech objevuje více neÏ si uvûdomujeme. Jakovhodn˘ zaãátek pro její studium se hodínapfi. kniha, recenzovaná v tomto ãasopi-se. Na webu o teorii grafÛ najdete rovnûÏvelké mnoÏství stránek a stojí za to se teorií grafÛ zab˘vat. (pe)

Čísla tohoto čísla:1492 – Martin Behaim sestrojil glóbus,shrnující v úplnosti tehdej‰í znalosti o po-vrchu Zemû pfied objevením Ameriky.Glóbus o prÛmûru 51 cm po kartografickéstránce vychází z Ptolemaiovy mapy, sou-ãasn˘ch evropsk˘ch map a z mofieplavec-k˘ch, zejména portugalsk˘ch, tzv. portu-lánÛ. Behaim byl autorem encyklopedieMargarita Philosophica, která se v prÛ-bûhu 100 let doãkala 16 vydání.

1822 – byly v rakouské monarchii zfiízenyzemské archivy katastrálních map.1832 byl zaloÏen centrální archiv ve Víd-ni, kter˘ shromaÏìoval tzv. císafiské otis-ky. Po roce 1918 byl zfiízen Ústfiední archivkatastrálních map pfii Ministerstvu financíâSR. Organizaãními zmûnami pro‰el v le-tech 1928 a 1950, 1993 se stal Ústfiednímarchivem zemûmûfiictví a katastru.

Z knihy 250 století zemûmûfiictví(P. Hánek, 2000).

Otazník tohoto čísla:Vláda sv˘m usnesením z 25.3. vyslovilasouhlas s úhradou pfiíspûvku âÚZK mezi-národní organizaci EuroGeographicsv r. 2002 a v dal‰ích letech a uloÏila pfied-sedovi âÚZK provádût od r. 2002 úhradutohoto pfiíspûvku. âíslo tohoto usnesenípo‰lete do 17.února 2003 redakci.

Objednejte si

Jednotažky a geoinformační systémy

C

DB

A

F Eulerovský tah jeotevřený sudý stupeň B, C, Flichý stupeň A, D

Eulerovský tah je ...sudý stupeň...lichý stupeň...

A

BC

D

Fobr. 2

obr. 1

G

âasopis GEOinformace simÛÏete objednat:▼ pfies web na adrese

www.geoinformace.cz▼ e-mailem po‰lete kontaktní

údaje na adresu predplatne@geoinformace.cz

▼ po‰tou po‰lete na adresu redakcevyplnûn˘ formuláfi.

V roce 2002 distribuováno v‰em zájemcÛm ZDARMA. Pfiedplatnéna rok 2003 je 196 Kã.

Název firmy: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Titul: . . Jméno: . . . . . . . . . . . . . .Pfiíjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Adresa: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .PSâ: . . . . . Mûsto: . . . . . . . . . . . . .Tel.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Fax: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Mobil: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .E-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Web: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Iâ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Diâ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .ã. úãtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Datum a podpis: . . . . . . .

vzdělávání Na hlavu

23