Heiko Haumann: DJINY VCHODNCH

ID

Votobia, Olomouc, 1997

Pedmluva ,,Jsem vchodn id, a na e vlast je v ude tam, kde mme sv mrtv," k v ro tha ,,Hotel Savoy" milion Henry Bloomfield u hrobu svho otce Jechiela Blumenfelda. V tto vt jsou shrnuty djiny vchodnch id. Nejsou to jednodu e id z vchodn Evropy ikli jako zvl tn typ. Pak byli rozpr eni po celm svt, v mnoha zemch zanechali mrtv. Vzpomnka zstala asto jedinou vlast. Koeny tchto vzpomnek le v kraji, v nm v 18. stolet vchodn idovstvo vzniklo a stolet zformovalo: ve starm Polsku. Djiny vchodnch id na tomto zem a v tto dob mho vkladu. Je to doba s rozdlnmi podmnkami pro panovn po dlen Polska mezi lety 1 815. Krom toho strun a formou srovnn nastiuji djiny id v celm vchodoevropskm pros y vchodnho idovstva, jeho roz en na vchodnch zemch a setkn s idovstvem zpadn kteristick znaky vchodnch id a struktury, v nich ili. Popis pomr v emigraci by roz cepci prce. Rovn djiny vchodnch id ve 20. stolet jsou pouze nartnuty. Pedpokld t teni znaj nejlpe. Knihu jsem koncipoval jako vod. M poslit vzpomnku na djiny a svt vchodnch id, ust na ich vlastnch djin, m podntit zvdavost a vst k dkladnj mu studiu tohoto t jich asto ,,ciz" svt, uvdm svdectv z krsn literatury, i kdy literrn zpracovn ost bezprostedn. Chtl bych srden podkovat v em, kte m v mm zmru nejrznj m zpsobem podporova jsem mohl prozkoumat dkladnji v prbhu dvou vceletch vzkumnch projekt, jejich ped situace v rznch oblastech vchodn Evropy, a pak speciln vvoj id ve Var av a Lod i 0 a 1914. Za podporu vdm nadaci firmy Volkswagen, Deutsche Forschungsgemeinschaft, Deutscher Akademischer Austauschdienst (DAAD) a rovn eskoslovensk a Polsk akademii vd Dkuji stejn tak pracovnicm a pracovnkm archiv a knihoven ve Var av, Lod i, Praze a ve Freiburgu i. Br. V roce 1964 ml na univerzit v Marburgu Gottfried Schramm nstupn pedn ku na tma: , n id jako sociln problm 19. stolet". Byl jsem tenkrt v prvnm semestru mezi jeho posluchai a jeho otzky na m udlaly velk dojem. Od t doby jsem na n stle myslel. Roku 1972 jsem nastoupil ve Fre burgu jako Schrammv asistent. Konen jsem se mohl vnovat djinm vchodnch id i ve sv vzkumech. Postup mch prac sledoval Gottfried Schramm s ast, radou i kritikou. U li j spolu u dlouhou cestu i po ostatnch oblastech vchodoevropskch djin. Rd bych mu tuto nihu vnoval k edestinm. Freiburg i. Br. 11. 1. 1989 Prvn dl: POLSKO JAKO TOI T ID

"A byli jsme rozpr eni do v ech kout..." Djinm id ve vchodn Evrop pedchz jejich vyhnn z Izraele, jejich putovn do m edovn. Osvobozeneck boj proti msk nadvld nad Izraelem zapoat roku 66 n. l. skonil por e 73 vye ili posledn obrnci horsk pevnosti Masada bezvchodnou situaci sebevra dou. Ji ti roky pedtm dobyli man Jeruzalm a pitom rozboili chrm, nejposvtnj m Egypt roku 117, jeho se id zastnili, a pedev m po vtzstv nad vzpourami pod vede chby ("syna hvzdy") v letech 132 a 135 sahali man ke stle drastitj m proti idovskm opatenm. id u nesmli . Otvrala se cesta do diaspory, id se rozchzeli do celho svta. st se usadila v Ped v Babylonii, a pak nsledovalo putovn do Evropy. Utvoily se pitom dva velk proudy. Jedna st obyvatelstva pe la z Mezopotmie a Egyp severn Afriku do panlska, do Sefaradu. Podle toho se tmto idm kalo Sefardim. Uchov i istou hebrejskou vslovnost. Jinak tomu bylo u druh vznamn skupiny, kter se dostala s Turecko, ecko a Itlii do stedn Evropy. Proto e ve stedovk rabnsk literatue se h o proudu, Nmecko, oznaovalo jako A kenaz, kalo se tmto idm A kenazim. Tvoili pozdj

ovsk komunity a rovn id ve vchodn Evrop. Nemluvili u istou hebrej tinou, a pod vl rnonminy se postupn vyvinul jazyk jidi . Rabnsk literatura rozli ovala ve 12. stolet je t dal dv men oblasti idovskch plynuli se Sefardy a A kenzy: Javan v Byzantsk i a v ji n Itlii (tam pevldala et zem na vchod od Labe. Tamn obyvatelstvo, Slovan, prodvalo podle nzoru autor sv dti octv (etymologicky jsou si v nmin slova Slawen-Slovan a Sklaven-otroci velmi blzk). to tak dostala tato oblast jmno po biblick zemi Kanaan, nebo Hebrejci ovldli Kananejc e a dr eli je v otroctv. id pi li do slovanskho Kanaanu ze dvou smr. Ze zpadu pichzeli obchodnci ke slo pozdji na prvn polsk tr i t a do Kyjeva, a pak dle na pobe ernho moe, do Byzanc lze najt doklady z 8. stolet. Tito idov t obchodnci, kte se tak sten usazovali h, narazili na zdej idovsk usedlky, kte sem pi li z jihovchodu, z Byzance. Pod jej m pestoupila koncem 8. stolet horn vrstva Chazar k idovstv. Polemiku mezi zstupci rznch nbo enstv, kter pr vedla k rozhodnut chazarskho kag t idovstv, zachytil slavn nbo ensk filozof Jehuda Halevi (ped 1075-1141) ve svm dle i". Od 7. do 10. stolet vytvoili Chazai obrovskou i, kter se rozprostrala od Aralsk era a po severozpad ernho moe, od Kavkazu a daleko na sever. Kdy se po roce 860 form la Kyjevsk Rus, prvn rusk ,,stt", dostaly se ob e brzy do konfliktu. Kyjevsk kn e definitivn porazil Chazary mezi lety 964 a 968. Chazar t id se pak usadili v Kyjev a inch mstech na Rusi a rovn v Polsku. V ran stedovkm Kyjev existovala ,, idovsk br ku 1113 po smrti nepopulrnho kn ete Svjatopolka II. vypukly nepokoje, stali se ob mi ,, idovho hnvu" i id. Zprostedkovvali kn ec obchody a hlavn vlastnili monopol na sl, a tm se znelbili. e rsuje model pozdj ch konflikt. Kupci, kte zprostedkovvali obchod mezi franskou a Byzanc a mezi Chazary a Kyje us, vytvoili tak zklady pra sk idovsk obce, kter se pak stala jednou z nejvznamnj ve vchodn Evrop. Velk pesun idovskch pisthovalc do vchodn Evropy se ov em teprve chystal. Souvis u jejich situace v zpadn Evrop. Kes an, kte ji zhy zaali z dvod nbo ensk konk lsky vi idm, je vytsnili nejprve na takov pole psobnosti, jakmi bylo pedev m vyb a rok. Tato oblast kes anm byla z nbo enskch dvod zapovzena. Kdy si v ak uvdomili o m e vzejt, a sami si osvojili nezbytn schopnosti, zaali idy v jejich vdlen inno ezovat. Od 11. stolet se mno ily zkazy, kter pak vystily v pronsledovn a vyhnn. id u ne Prvn velk vlna pronsledovn se vzedmula v Nmecku a ve stedn Evrop bhem prvn k 1096 a opakovala se pi druh ki ck vprav v letech 1146/47. Nsilnci se ospravedlovali tm, e boj za osvobozen Svat zem mus jt ruku v ruce s Kristovch, a je lovk potk kdekoliv. Ve skutenosti v ak bval rozhodujc ekonomick p chtli zavra dnm id zbavit svch dluh. Pogromy vyvrcholily v letech 1348/49, kdy Evropou obchzela ,,ern smrt", velk mor. Pi hledn pin nkazy se obtnmi bernky stali id - to oni pr otrvili studny a pr lzme zpsob argumentace, kter prochz pozdj mi djinami a pedstavuje zkladn model ami; nevysvtliteln skutky a udlosti se dvaj za vinu cizm osobm, kter jsou podezel ou innost neoblben. Roku 1389 bylo pra sk kes ansk obyvatelstvo vyprovokovno obvinnm, e id znesvti a zatoili na knze. Do lo k vyplen idovskho ghetta na Starm Mst, vt ina obyvatel byla zavra dna a j vyplenn. Prospch z toho mli opt dlu nci id, stejn jako jejich ekonomit konkuren o jedin tok proti idm v tomto mst. Mo n prv proto, e pra sk obec byla v t dob zmo nj ch v Evrop. V prvn polovin 13. stolet bylo stle astj zminkou k pronsledovn id obvinn vtek pesach zabjej kes ansk dti, aby zskali krev potebnou k ritulnm elm. Podv nbo ensk zkony, je toto obvinn zcela absurdn. Vy etovn nazen csaem Friedriche ajn do lo k rituln vra d, tyto domnnky zcela vyvrtilo. Nijak to v ak nepomohlo, dn i jednotliv pape sk prohl en brojc proti naenm z riuln vra dy anebo proti podez obvinn se tradovala a donedvna. Friedrich II., kter ml na idech zjem zejmna z ekonomickch dvod, je roku 1236 pro za ,,slu ebnky na komory". Toto opaten je mlo chrnit a zrove mlo poslit jejich s yla ku prospchu jeho pokladnici. id podlhali zvl tnmu prvu. K tomuto vvoji se u n schylovalo.

Pvodn byly stanoveny z prvnickho hlediska jen nepatrn rozdly mezi idovskmi a ke bchodnky. Do roku 1103 smli id rovn nosit zbran. Se zvl tnm prvem, a bylo my leno sebelpe, se oteve e dal vjimen nazen. Tm se id dostali do nejistho vztahu zvislosti, nebo leckt stavil, propjil anebo i prodal! ,,Men inov statut" zatlaoval idy zjevn na okraj spole i. Stali se pevn vymezenou men inou, kterou vt ina hodnotila pev n negativn. K vjimenm nazenm patily pedev m zvl tn dan a nazen tkajc se obleen vrnu" ( lut kruh na obleen mu e) a mode pruhovan zvoj pro eny. To mlo signalizovat, mo d. Dle it byla rozhodnut laternskho koncilu z roku 1215 a bazilejskho koncilu z 31, pro echy pak rozhodnut pra skho synodu. Nazen o idovskm o acen bylo v neposledn ad zdvodovno tm, e vzhledem ke ste t doby nedopatenm k sexulnm stykm mezi kes any a idy. Kes anskm enm bylo zakz n anebo porodn bby. Zdvodovalo se to smy lenkou, e id nut kes ansk eny, aby po pijet svtosti olt mlko do zchodu; teprve pak pr smj opt kojit jejich dt. Do tto situace logicky zapad vzrstajc vytsovn id do uritch ulic nebo tvrt elo samovoln, vy adovalo to povoln, podobn jako se utvely kes ansk emeslnick uli o ulehen nbo enskho ivota a zachovn vlastn identity. Spojen s kes anskmi tvrt obt nj , nebo ,, idovsk uliky" se na noc musely zavrat. Od 16. stolet se pak podle u z roku 1516 prosadilo oznaen ,,ghetto". Vt ina evropskch zem se neomezila jen na pronsledovn a stanoven zvl tnch prv. il (prozatm) ve vyhnn a vypovdn id. V roce 1290 s tm zaala Anglie a ji n Itlie pedchozch nznacch pak nsledovaly roku 1394 Francie, 1492 panlsko, 1496/97 Portugalsko, 1503 Neapol, roku 1593 crkevn stt (s nkolika vjimkami), k nmu se pi dal italsk stty. Vyhnan id se znovu rozptlili po celm svt. Do vchodn Evropy p dev m Sefard - na Vala sko a do Maarska. V Nmecku k takovmu rozshlmu vypovdn nedochzelo. Napomohla tomu politick rozt em. Pokud byli id nkde pronsledovni, mohli nalzt ochranu v sousedn oblasti. Ale i to bylo dost patn. id navc nesmli, pedev m od prvn poloviny 15. stolet, prva. To v e pispvalo k tomu, e nejdle itj hospodskou innost id zstval obch adla jim tm stedn funkce zprostedkovatele. I kdy djiny id v evropskm stedovku nejsou vlun djinami diskriminace a pronsl b v dy dochzelo k obnov mrovho sou it s dobrmi vzjemnmi vztahy), jejich situace by tl. Bhem socilnch konflikt, hladomoru nebo epidemi mohlo kdykoliv dojt k naen i sti i z rituln vra dy a ke krvavmu nsil. Mezi lidmi byla iroce roz ena vra v mo crkev ji zpravidla je t vce podncovala. Proto nen nijak pekvapiv, e stle vc id ousednch oblast) nsledovalo vzvu polskch vldc, kte jim slibovali innou ochranu a .

Polsk kn ata nabzela idm ochranu ped pronsledovnm ,,Izrael vidl, jak se utrpen bnovovalo, jak se mno ily krutosti, zvt ovalo pronsledovn, ohromn bylo poddanstv, vl hromadila pohromu na pohromu, vyhnn sthalo vyhnn. U nemohl obstt ped tmi, kdo ho tu vstoupil na cesty, rozhl el se a ptal se na cestiku svtem, kter e je tou sprvnou, n by se ml vydat, aby pro sebe na el klid. Vtom spadl z nebes lstek a na nm stlo: Jd Polska! li tedy do Polska, darovali krli celou horu zlata, a krl je pijal s velkmi poctami . Bh se jich ujal, a tak ped krlem a kn aty nalezli milost (...) Existuj v ak i dkazy rael od pradvna dlel v zemi Polk a tam se mu pi uen a zkonu dobe dailo. Nebo kdy e Frank, na li v Polsku les, jeho stromy byly kolem dokola popsny, do ka dho stromu zn jeden traktt z talmudu. Byl to les Kawczyn, kter vede do Lublinu. A jsou tac, kdo v, e i jmno zem je ze svatho pramene: z jazyka Izraele. Nebo t Izrael, kdy tam pi el: po lin, co znamen: zde nocuj! A pomysleli si: Zde chceme nocov at, dokud ned bh roztrou enm Izraelcm, aby se shrom dili. Tak nm to vyprvli na i otcov." 1) Tato legenda vyjaduje nadji, kterou id vkldal ka, nadji, kter se dlouhou dobu zdla bt reln. Je v n obsa en jak dvod putovn na v onsledovn ve stedn Evrop, tak i dvod zjmu polskch kn at o idy - jejich penze. U po krvavch nepokojch bhem prvn k ov vpravy hledali id z nmeckch a eskch pedev m ve Slezsku. Roku 1264 pak vydal velkopolsk kn e Boleslav V. Stydliv (1221-1279 ali sk statuta, kter se pak stala zkladem v ech dal ch ochrannch nazen ve prospch Tato statuta vychzela z privilegia csae Friedricha II. z roku

1236 a z nslednch privilegi. Prohlsila idy za ,,slu ebnky kn ec komory". Mli pl ten jim za to slbil ochranu a rovn jim zabezpeil svobodn podnikn. Krom toho jim Bol zajistil prvo sdru ovat se v samosprvnch obcch. Za proti idovsk toky v eho druhu a rovn za obvinn z rituln vra dy stanovil psn mr III. Velik (1310-1370) tato statuta roku 1334 potvrdil a roz il oblast jejich platnosti z Velkopolska na cel zem sv tehdej vldy. Kazimr inn podporoval usazovn id prchajcch ped pogromy v roce 1349, souvisej mrt". Odchzeli ze stedn Evropy, tedy tak ze Slezska, je bylo eskm lnem. Ve vdnc l Kazimr mo nou protivhu k nmeckmu m anstvu. To toti v pedchozch bojch o jednotu tv neprokzalo v dy takovou spolehlivost, jakou by si byl pl. Krl si dr el idovskho , banke" jmnem Lewko, kter byl zrove vbrm dan a sprvcem solnch dol. Vybrn d inc byly v tto dob iroce roz enou domnou id v Polsku. V letech 1364 a 1367 upravil Kazimr novmi pedpisy dal oblasti idovskho ivota. i yati ze v eobecn platnho nmeckho prva a postaveni pod soudn pravomoc vojvod (zstup dnotlivch stech zem), pi hrdelnm soudnm procesu byli podzeni dokonce pmo krli plvalo ze statutu slu ebnka komory. Usnadnily se idovsk hospodsk aktivity vetn pr emky a domy ve mst i na venkov. Kazimrovi nstupci v echna tato privilegia potvrdili. A do dlen Polska koncem 18. stolet byly tyto dokumenty zkladem prvnho postaven V Litv, kter byla od roku 1386 spojen s Polskem personln uni, hrla podobnou roli vilegia Vitolda, bratrance krle Vladislava Jagiea a v letech 1392-1430 tak velkokn ete Roku 1388-89 je udlil tem idovskm obcm v Trokch, Brestu Litevskm a Grodn. ,,Tmto jim ( idm - pozn. aut.) dovolujeme zskvat v jejich domech v elijak zbo a p lijak npoje, doma vaen i kupovan, pokud budou na komoe platit ron odvod. Je jim d stejn jako obanm, provozovat koupi a prodej jak na trhu, tak i v obchod, a rozlin em a. Tak jako obanm jim je dovoleno zskvat pole a luiny, pokud budou na komoe platit dvky."2) V zsad to znamenalo zrovnoprvnn id pinejmen m v hospodsk oblasti. Od na sebe nenechali dlouho ekat. ivotn podmnky id v polsko-litevskm stt si toti ne vovat jako irou idylu.

Protivnci id Prkopnkem proti idovskch opaten byla katolick crkev. Podle vzoru ncilu z roku 1215 rozhodl roku 1267 koncil ve Vratislavi, kter tehdy spadala pod vldu Piastovc, e id maj t ve tvrtch oddlench od kes anskch a maj nosit zvl a msta, v nich by jim byli podzeni kes an. Krom toho jim mlo bt odepeno vybrn nc, co by znamenalo znik jednoho z jejich nejdle itj ch zdroj pjm. Akoliv pozdj dnut potvrdily, nemla v praxi zprvu takka dnou innost. id byli pro polsk panovnk pro svj ad sprvce pokladny), ne aby souhlasili se zsadnm omezenm jejich innosti. P n nijak pekvapiv, e idovsk pisthovalectv pokraovalo. Ve 14. a 15. stolet nalzm idovskch tvrtch v polskch mstech: roku 1356 ve Lvov (Lembergu), 1367 v Sandomierzi, 86 v Kazimierzi u Krakova a v mnoha dal ch ve Velkopolsku, v Kujavsku, v Pomoansku a na erven Rusi. S pibvajcm osidlovnm a rostouc hospodskou sp nost id slilo i neptelstv pojili pedev m kes an t obchodnci, kte ctili, e je idovsk konkurence ohro uje. P akzano pronajmat idm nemovitosti a poskytovat ochrann glejty a sna ili se omezovat jej ch innost i jinak. Nen to nhoda, e prv v t dob se objevila ada obvinn z rituln svcen hosti. Kdy roku 1407 vyhlsil knz z kazatelny v kostele Sv. Barbary v Krakov, vra dili kes ansk dt a jeho krev pou ili k ritulnm elm, vzal rozlcen dav idovsk je, zaplil, zavra dil spoustu jejich obyvatel a nsiln poktil mno stv idovskch dt. Tato kampa vyvrcholila v roce 1453 pchodem franti knskho mnicha Jana Kapistrna, v venho inkvizitorskou plnou moc, do Polska. Tohoto kazatele, kter ml zjevn velk enic pedchzela povst ,,bie na idy". dil u v Itlii, v Rakousku, Bavorsku a ve Slezsku. J siln zapsobilo i v echch a na Morav. Podailo se mu zskat podporu polskho primase Zb wa Olenickho a spojit po adavky duchovnch, kes anskho obyvatelstva, jako i dal ho pa tomto paktu, zchudlou a u id zadlu enou ni lechtu. Krl Kazimr IV. (1427-1492), kter dil idovsk privilegia, se tak stle vc dostval pod siln tlak, zvl t kdy ho Kapistr ,,Stez se, aby na tebe tv lehkomyslnost navzdory mmu varovn nepivolala trest nebes."3 Kazimr se podvolil a roku 1454 prohlsil, e privilegium nesm bt v rozporu s bo m prvem a stavou.

Tyto udlosti poslily idovsk neptele. Polci, kte chtli nsledovat vzvu Pia II. 1463 opt vyplenili krakovskou idovskou tvr . Po po ru v Poznani do lo roku 1464 k pogr . V obou ppadech ov em musel mstsk magistrt zaplatit pokutu. Osudnmi se na dlouhou d staly pokusy mst zskat privilegia ,,de non tolerandis Judaeis" - netrpt dn idy. Mno mstm se je tak podailo prosadit, zkaz se ov em asto obchzel. Zaala s tm potkem 1 oszcz. Roku 1483 byli id vyhnni z Var avy, roku 1494 se krakov t id vysthovali na p ierz - v Krakov nesmli bydlet a do roku 1867. Z Litvy byli koncem 15. stolet id zcela vykzni, po zaplacen vysokho poplatku se v ak smli opt vrtit - patrn jich bylo je t vl tvrd zakroily proti idm stavy v ,,Prusk krlovsk domn", v pozdj m zpadnm u a Elblgu. Vznikla tak tradice, v n se pak pokraovalo v dob reformace za pruskch lutern. V d ku jednotlivch vyhnn vznikla privilegia, kter byla v 16. stolet udlena dvaceti mstm V nkterch tvrtch, pedmstch anebo dokonce celch mstech doshli id toho, e jim vilegia ,,de non tolerandis Christianis", co je velmi zajmav. Tak tomu bylo 1568 v Kazimierzi, 1633 je zskala idovsk obec v Poznani, 1645 pak v echny idovsk obce na Litv. Zstv ov em otzkou, zda to byl vhodn pedpoklad u it id a kes an. Roku 1538 polsk sejm v Piotrkw na ntlak zadlu en ni lechty zakzal idm vybra ejvy samosprvn idovsk orgn, Rada ty zem, dokonce na toto opaten roku 1581 v Lu a zakzal pod pohr kou trestu najmat solivarny, razit mince, vybrat cla a mta (poplatky za prchod) ve Velkopolsku, Malopolsku a rovn i v Mazovsku. ,,Podncovni touhou po zisk u a zbohatnut z etnch velkch pacht mohou lid, bo e chra, pivolat velk nebezpe na spolitost.4) id se pouili ze zku enost a svm protivnkm chtli vzt vtr z plachet. V ldly proti idovsk nlady rozdmchan slc protireformac, pedstavovanou zejmna jezuit y ojedinl pestupy k idovstvu, jako i hnut ,, idovstvuju ije", kter vzniklo v 15. st sms judaismu a kes anskho racionalismu v Moskv a ve Velkm Novgorod a v 16. stolet se i na zem polsko-litevskho sttu. Objevila se znovu obvinn, e se id dopustili ritul ebo e znesvtili hostie. Nkter z tchto obvinn znamenala pro ob alovan idy konec na

Hospodsk spch Pes v echna tato proti idovsk opaten se id ve velkm polskm st e t pomrn svobodn. Roku 1565 hlsil pape sk legt z Polska: ,,V tchto oblastech lovk potk velk mno st nejsou sthni takovm pohrdnm, jako tomu bv jinde. Ne ij ve stavu pon en, a rovn mezena na opovrhovan povoln. Vlastn pdu, zabvaj se obchodem a studuj medicnu a ast . Maj velk bohatstv a nejen e jsou pova ovni za poestn obyvatele, ale maj nad nkter okonce i jistou moc. Nenos dn oznaen a je jim povoleno dokonce i no en zbran. Zkrt hna obansk prva."5) I kdy tato zprva vyznv a pli pozitivn, pece jen vystihuje ti. V Polsku byli id opravdu majiteli pdy a rolnky - zprvu jim nebyla ulo ena dn ome ko v zpadn Evrop. Nkte bohat id dokonce vystupovali jako koloniztoi zakldajc atky a vesnice najmali. Zdrojem vedlej ho pjmu mnoha id bylo mimoto zemdlstv, podo mu bylo u kes anskch rolnk v malch mstech. Vt skupina pracovala jako emeslnci a starala se o sv souvrce, jak to bylo nutn u nbo enskm pedpism. Bylo zapoteb zvl tnch eznk, peka a krejch. Rzn zdroje v ak hovo o tom, e idovskm emeslnkm zadvali zakzky i kes an. To st pedev m tch cech, kter se obvaly o svj monopol. V mnoha mstech usply a donutily lnky, aby omezili svou innost nebo aby alespo platili vysok poplatky. Psoben cech v ak nelze peceovat. idm se asto podailo cechovn pedpisy obejt a ejn jako kes an t emeslnci, kte nebyli leny cechu, oznaovni za ,,fu ery", z eho dn usuzovat na kvalitu jejich vrobk. Zatmco ve mstech patcch crkvi nemli id tak je krl alespo ve svch mstech, a s nm stle vc i vysok lechta. Panovnk chtl tmto sv msta v sout i s ostatnmi. A do poloviny 16. stolet byli id zastoupeni tm ve volnch. V Krakov, Lvov a Pemy li mli sv vlastn cechy. Dokonce se stvalo, e idov y cech kes anskch. Mn sp n byly zprvu tak pokusy kes anskch obchodnk sna cch se zabrnit idm se mli vnovat jen uritmu druhu zbo , z maloobchodu je chtli vytsnit zcela. Proto e v pod ochranou krle i vysok lechty, mohli uplatovat sv prva. Byli mezi nimi velkoobcho nci s kontakty jak se zpadn Evropou, tak i s vchodem. Velkch trh t doby - v Bentkc encii, Lipsku, Hamburku, Frankfurtu, Vratislavi a v Gdasku - se pravideln astnili i i dov t obchodnci z Polska. Obchodnci se od 16. stolet sdru ovali v obchodnch spolenost aby mli dost kapitlu, a obas byli jejich leny souasn id i kes an.

idov t obchodnci vt inou vlastnili stedn a men obchody, anebo si na ivobyt vyd a podomn obchodnci. Ti ili asto na pokraji existennho minima. S obchodn innost bylo spojeno vrovn, nebo bylo nutn zajistit financovn. Tato polu s rozmhajcm se pen nictvm stvala stle dle itj . Finann centra se soustedi Krakov, Pozna, Kali a teprve postupn pronikala i do ekonomicky slab ch oblast. Ze scho nosti idovskch bank neprofitoval jen krl a vysok lechta. I mal obchodnci a emesl i vry, aby mohli otevt obchody a dlny, rolnci museli zase asto peklenout dobu do p pak ov em dluhy dokzali splatit. Ve 13. a 15. stolet byla idm povolena rokov mra (n v Polsku) ron asto i 100%, ba i vc. Teprve pozdji do lo k vraznmu sn en. Pod tlake zvl t ni lechta a drobn m anstvo. Je nasnad, e id z tohoto dvodu nebyli ve sv ukldali rzn, pokud to bylo mo n, pak do povolen vybrat dan, cla a mta a do njmu so ln, vinopalen, pivovar, krem a polnost, kter pak sten pronajmali dl chud m le ostvali do socilnch konflikt s rolnky.

Sociln struktura a samosprva id Vedle zk horn vrstvy bohatch obchodnk, finan voila pomrn irok stedn vrstva malch obchodnk, finannk, makl, emeslnk a z la bohat rozlenna - od emeslnickch tovary , kram a prodava pes povoznky, nosi obchodnkm a ebrkm. idovsk spolenost byla pru nj ne kes ansk. Zato pek ky, kter stly v cest i nebo dokonce do lechtickho stavu, byly takka nepekonateln. Pedev m s ohledem na slc protireformaci to bylo bez pestupu ke katolicismu tm n o spoleensk vzestup byla na Litv podntem ke konverzi. Bval id pak mohl bt bez vt t pov en do lechtickho stavu. Tu a tam se dokonce vyskytly vjimky, kupkladu roku 1525 dy litevsk vbr dan Michel Ezofowicz zskal lechtick titul, ani konvertoval. Litevsk lechta se znovu pevn semkla teprve v 18. stolet. Pes vysokou mobilitu dochzelo i mezi idovskm obyvatelstvem k socilnmu napt. Od p ny 16. stolet se vyskytuj zprvy vypovdajc o bojch mezi idovskmi emeslnky a idy, apitl v ko edlnm, textilnm a odvnm prmyslu, a tm ohrozili nejen samostatnost emesl ejich zpsob prce. Kazatel pranovali vykois ovn chudch bohatmi a napadali rabny v atch. idov t a kes an t emeslnci, kte nebyli pslu nky cech, se obas domluvili na vitelm cech. id a kes an t m an postupovali spolen proti lecht. V roce 1589 u ady v obci Kamionka Strumiowa. Je dokladem toho, e poklidn sou it id a kes an by jak se prav, ,,pijali idy do v ech svch prv, do v ech svch svobod, a oni jich maj u oban". id se zavzali, e se zastn prac ve prospch msta, budou stavt str e a e podlet na zchrannch akcch pi povodnch a na podobnch opatench. Zato se kes an za dy jako sv sousedy ped pronsledovnm a nsilm, rovn ped lechtou a tak ped vojky stit, aby se jim dlo bezprv (...), nebo jsou na imi sousedy."6) id ov em nevytveli n, volnj organizace anebo pevnj sdru en s kes any. Mli prvo organizovat vlastn stolet se rozvjela v takov me, e to nemlo v Evrop obdoby. Ka d obec (kehila) mla sprvn orgn, spojujc v sob moc politickou a nbo enskou. Star kahalu byli voleni z nejv enj ch a vt inou tak nejbohat ch len obce. Mli zpem, nad istotou a dodr ovnm nbo enskch pedpis. Museli proto kontrolovat lzn, p hbvn zemelch, stejn jako kolstv. Krom toho byli zodpovdn za dobroinnost a v ne na jednotliv domcnosti rozpotat celkovou sumu dan, kter mla obec zaplatit, a pak je ybrat. Prv nutnost naplnit sttn pokladnu vedla vldy mnoha zem k tomu, e v Rusku stejn j Polsku anebo v Nmecku umo ovaly existenci samosprvnch orgn, anebo je dokonce zizova ebo k tomuto elu slou ily lpe ne sttn ady. inily tak i v ranm novovku, kdy dochzelo k zsahm do ivotnch pomr m an stle Polsk krl Zikmund I. Star (1467-1548) se z tohoto dvodu rozhodl roz it samosprvu oblast psobnosti obce. V letech 1518-1522 nechal zdit tyi idovsk ,,zem", kter mly volit sv star a v l sporn otzky mezi idy z jednotlivch zem, nadil roku 1530 vytvoen stlho rozhod lem v Lublinu. Pot, co byla pro idy zavedena roku 1549 da z hlavy, svolal tpn Bthory 533-1586), korunovan 1576 na krle polskho, roku 1579 zstupce idovskho obyvatelstva pro celou polsko-litevskou unii. Tato Rada ty zem (hebrejsky vaad arba aracot), ,, idovsk parlament", se se la poprv ku 1581 v Lublinu. Mla zasedat alespo jednou v roce a ze svho stedu mla zvolit idovsk u radu. Jejmi leny byli generln sekret, rabn, psa a sprvce pokladny.

id tak zskali nesmrn dle itou instituci. I jinde byly sice povoleny ,, idovsk par " a podobn orgny, av ak nikde nedoshly podobnho vznamu jako v polsko-litevsk unii. Ro 1623 byly ustanoveny idovsk rady pro ka dou z obou st e, rovn pro zjednodu en ovaly a do roku 1764 a byly znovu obnoveny krtce ped rozbitm polskho sttu. Vaad se v dnm ppad nezabval jen otzkami dan, akoliv z hlediska sttu to bylo j lem. Organizoval dobroinnost, upravoval njemn vztahy a vyslovoval doporuen pro hospod ou innost. Pitom rovn reagoval, jak o tom ji padla zmnka, na proti idovsk nlady a n okol. Litevsk vaad napklad nadil, aby lid nosili skromn odv a aby si ani ke svatb ladn drky. Aby se pede lo vitkm, musel bt omezen poet kes anskch sluh. Panny, kt ok svho ivota a je t nebyly provdan, mohly zskat podporu, aby jim vno usnadnilo sate iel chlapci byli pidleni jednotlivm obcm, kde dostali stravu a o acen. ,,Ti chlapci, ou z bo milosti nadni rozumem, a jejich vzdlvn m nadji na spch, budou pedvni ci, jejich rozum by na studium try nestail, nech psob jako sluhov anebo se vyu em m je nezbytn dbt na to, aby nepivykli zahlce." Stejn tak se peovalo o uprchlky z jin em.7) Jinmi slovy: vaad rozhodoval o v ech oblastech idovskho ivota. Krom toho jednal ad nebo jeho pedstavenstvo se sttnmi ady, jako i s polskmi zemskmi a skmi snmy "mluvm", tadlanem, jeho kolem bylo zdr ovat se na mst zasedn polskho parlamentu am ml pmluvami a dary zastupovat zjmy id. Tato tradin metoda, roz en nejen v Pol d pronsledovnm anebo ped stle novmi omezenmi. Bvaly k tomu zpravidla vyvoleny uznv osti, ,,dvorn id". Vedle dan bylo nutno vymezovat i ast id na mstskch stavbch nebo na obran. K tom smlouvy o zzen opevnnch synagog. Pokud byla msta napadena nepteli e, stli id i po boku kes an. Od potku 16. stolet mli ustavovat vlastn jednotky. Tuto dvku v ak vt inou mohli pemnit v d lak na n byl vyvjen teprve po roce 1648. Spolen vojensk innost id a kes an byla z h pedpis obt n. Dochovaly se v ak ojedinl pklady ze 16. a 17. stolet.

Uenost a kultura Pomrn pzniv ivotn podmnky id v Polsku ovlivnily i jejich vd ozkvt. Ten vyvrcholil v 16. a 17. stolet, av ak rozvjel se i nadle. V poped zjmu pi nbo enstv a jeho praktikovn. K rychlmu roz en psemnictv pispl vznik knihtisku. alo ena prvn hebrejsk tiskrna v Krakov - jen o nco pozdji ne v Praze, tehdej m duch u idovstva. Pro vzdlance se tiskly knihy v hebrej tin. Zrove se objevila spousta dl v zyce jidi , nebo tak se knihy mohly dostat k co nej ir m vrstvm nroda. Jazyk jidi se ve vchodn Evrop tehdy je t pli neli il od jidi v zpadn Evrop, bez problm. V oblib byly biblick legendy, jednoduch vklady talmudu, ale i povdky a rytsk rom liv idovskm enm se zpravidla nedostvalo dnho zvl tnho vzdln, k nejvznamnj m a. Rebeka, dcera rabna Meira Tiktinera z Tykocina, skldala nejen nbo ensk psn, ale na la i rdce pro idovsk eny. Kniha byla vydna po jej smrti roku 1609 a 1618 a t ila se blib. Vrcholem idovsk vzdlanosti byla rabnsk literatura, kter se zabvala studiem a vkl talmudu. Pitom se probraly zkladn otzky nbo enskho pojet, interpretac talmudu se b zasahovalo do ivota ka dho jednotlivce. Ten se dil podle psnch pedpis pejatch z bible - pedev m z pti knih Moj ovch (try) a z talmudu. Talmud sestv z prvn psem zkon, tradovanch zprvu jen stn a zapsanch kolem roku 200 n. l. (mi na), dle z protok ladu mi ny, redigovanch o 300 let pozdji (gemara), a z dal ch koment k n z pozdj ahuje dv zkladn slo ky: pouky (halacha) a st zvanou agada, kter halachu vykld a ko yprvnm. Vyprvn se asto proln s vkladem. Pokud se vyskytly nejasnosti v jednotliv dennho ivota - tkajc se kupkladu jdla a npoj, obleen, uspodn slavnosti, zep pory rozhodoval rabnsk soud. Proto se pesn znalosti talmudu, jako i rznch dl hovo obsahu, pisuzoval velk vznam. V rabnsk literatue proti sob stly dv metody interpretace. Krakovsk rabn Jakob Polak (1460-1541) se zaslou il o rozmach pilpulu. Tato metoda (doslova: pep) oznauje dialektickou hru s tez, antitez a syntzou pi zkoumn spornc Pilpul jistm zpsobem rovn svd o tom, e idovsk nbo enstv nezn dogma (pokusy v akonec neprosadily) a e to je oteven systm zalo en na diskuzi a dialogu. Pomoc tto m se astnk sna il stejn naslouchat ka dmu z velkch uitel a sledovat jejich vpovdi, i byli nesmiitelnmi protivnky. Tato metoda v ak byla mnohdy pou vna jen k procvien j v tmat, dokonce i u otzek, kter byly sporn jen zdnliv. Pak se jednalo pouze o ,,vtip"

Takov postup mohl snadno sklouznout k hnidopi stv. Proto mnoz rabni pilpul odmtali ako jeden z prvnch elomo Luria (1510-1573) z Lublinu - a pimlouvali se za racionln me todu, orientovanou jen na dan problm. Pilpul ov em je t dlouho pevldal. Z velkch uenc t doby jmenujme je t Mo eho Isserlese (1520-1572). Vedl v Krakov je sokou kolu urenou ke studiu talmudu, a napsal mnoho slavnch dl o nbo enstv, filosofii tak o svtskch vdch. Pro jeho souasnky byla obzvl dle it pedev m jeho ,,Mapa", brus" - koment k hlavnmu dlu talmudsk literatury ,, ulchan aruch" aneb ,,Prosten st o dlo, je bylo po dlouhou dobu smrodatnou kodifikac idovskho zkona, sepsal Josef Kar 1488-1575), rabn z Drinopole a Safedu v Galileji. Mo e Isserles je upravil pro poteby id ve stedn a vchodn Evrop a uinil je tak ve v ech otzkch ivota. V dobch reformace a protireformace se vedle komentovn talmudu idovstvo zaalo ofenz n obhajovat ped kes anskou vrou. Obhajoby se opraly o dvj polemick traktty, zejmna z pera Jomtova Lipmanna z Mh ijcho v letech 1400-1425 v Krakov. Jeho nejdle itj dlo vy lo tiskem roku 1644. Znm byly pedev m toky J 33-1594). Poukzal na protiklady v kes anskm nbo enstv, pedev m ale na protiklady mez a zpsobem ivota katolk. To vyvolalo prudk diskuse petrvvajc i po jeho smrti. Franc klopedist, a zejmna Voltaire, oslavovali bitkost jeho argumentace, kter jim byla vzo rem pi jejich kritice kes anstv. Skutenost, e se takov idovsk polemiky vbec mohly rozvinout a e se konaly veejn mezi idy a kes any, opt svd o polsk tolerantnosti vi idm. V zpadn Evrop neby mo n. Tento postoj se zmnil teprve s pchodem udlost z poloviny 17. stolet a s nsled stujc protireformac. V rabnsk literatue se brzy projevuje osvcensk my lenkov ddictv. Nen proto nijak id hrli dle itou roli i ve svtskch racionlnch vdch a pokou eli se uvst vdu do l t id byli vznamnmi osobnostmi zvl t v matematice, mechanice, astronomii a medicn na Hanovera ze Zaslavi (zemel 1683) doshla svho vrcholu rovn historiografie. Svou kro nikou "Jeven mecula" (Hlubok ba ina), kter vy la roku 1653 v Bentkch, se zaslou il o to utrpen polskch id, zpsoben katastrofou z roku 1648, zstalo zaznamenno pro nsleduj . idovsk vzdlanost se v dnm ppad neomezovala jen na zkou horn vrstvu. Od 16. st vinnost id poslat sv syny od tvrtho do osmho roku ivota do obecn koly. Uili se , etli bibli a seznamovali se se tymi zkladnmi zpsoby potn, jako i se zsadami m druhho stupn, kterou nav tvovali chlapci mezi osmm a tinctm rokem, k tomu pistoupil almudu a jeho koment. Zkladem vchovy bylo uen zpamti. Dvky do koly nechodily a vz ostvalo doma, v bohat ch rodinch za pomoci domcch uitel. V poped v ak stla ppra pozdj hospodyn, nikoliv uenost. Mu m naproti tomu pin ela vzdlanost nejvy uznn. Provdat dceru za uenho mladh ud, bylo tenkrt nejdle itj m clem idovskho otce. Mnoho mladch mu pova ovalo uen a svj ivotn kol. Pak je ov em musela vydr ovat rodina anebo obec. Studium probhalo v j , na vysokch talmudickch kolch. Mu i zde trvili cel den spolu s vyuujcmi, recitova z talmudu a rytmicky se k tomu pohupovali, aby se mohli lpe soustedit. Ve skupinch se diskutovalo o obt nch mstech, piem nejastji se pou vala metoda pilpulu. rove vzdln id v Polsku byla v 16. stolet vy ne ve stolet 18. V ka dm vt byly vysoce uznvny v celm idovskm svt. Natan Hanover napsal: ,,Mezi rozptlenmi Iz nebylo nikde tolik uenosti jako v Polsku. V ka d obci existovala je iva a jej rektor d ostval stle vt odmnu, aby mohl pracovat bez starost a aby vuka mohla bt jeho povol Ka d obec podporovala mlad a poskytovala jim tdenn vpomoc, aby se mohli uit v je iv to situace se zsadn zmnila v polovin 17. stolet, kdy vypukly vlky a pusto en. Do t lo tak jen mlo bohatch id, kte sv syny msto do kahalu poslali do kol svtskch. Pes psn zakotven v nbo enstv se kultura id v Polsku pli neodli ovala od kult li s kes any, slavili s nimi nejrznj udlosti, podobn se oblkali. Na pedpisy katoli obleen se u dvno nedbalo. dajn od 16. stolet se pomalu vytvil typick odv tvoen u epic, kter byl doplnn dlouhm plnovousem a pejzy. Zazen bytu bylo podobn jako u k d pomineme nkter zvl tnosti podmnn nbo enstvm, dan rznmi zvyky a svtky. Odli no n Evropy nebyla je t nijak patrn. Materiln kultura se projevovala zejmna ve stavb synagog a ve vzhledu sakrlnch ped vl tn vznam pslu ornamentm. Pracovalo se zde se symboly zvat a rostlin, proto e id nesmj zobrazovat lidsk pos

Nejstar m pamtnkem idovsk architektury v Polsku je star synagoga v krakovskm pedm rzi. Byla postavena koncem 14. stolet podle vzoru synagog ve Wormsu, ezn a v Praze a roku 1570 byla pestavena. Ve vchodnch oblastech polsko-litevsk unie vznikly opevnn ynagogy. Velmi roz en byly rovn devn synagogy s pekrsnmi nstnnmi malbami, ov stolet. Umleckm zpracovnm vynikly ezbsk prce na dvech synagog a kamenick prc jako i v bohatm umleckm emesle, se proln idovsk a ne idovsk umn v Polsku a ve

id jako prostednci mezi mstem a venkovem Do konce 17. stolet doshli id v Polsku v kultue, nbr i v hospodskch a socilnch vztazch jedinenho postaven. Pevzali roli prostednka mezi mstem a venkovem. Tato funkce pipadla jist i idm z zem. Byla ,,specifikem idovstva v evropskch djinch".9) V Polsku v ak mli id v tto tm monopol, a tak konkrtn podoba tto funkce zdrazuje jejich vjimen postaven. B sy do rznch njm, kter pak dl pronajmali chud m rodinnm pslu nkm. Byly to dan, lny, pivovary, enky a tak polnosti. S vy lechtou vytveli skutenou symbizu, kter icky a sociln tak tsn, e lechta v dy znovu chrnila idy ped jejich protivnky. Je t se vyprvlo: ,,Mj ddeek z matiny strany, kter u nevlastnil ani p zem, kval: ,P nen cel!' Mj ddeek z otcovy strany, kter je t njakou zem vlastnil, zastval oproti : ,lovk je lechticem, dokud m kus zem a ida!'"10) Jako njemci anebo tak sprvci le tatk vstupovali id v mlnech a pedev m v encch do bezprostednho kontaktu s rolnky ve stkali i s idovskmi obchodnky, organizovali zhy ve kerou hospodskou innost. Jak njemci vydvali pokyny, tkajc se provozu a vroby na statku. Jako krmi prodvali rolnkm produkty lechtickho statku (nejen plenku), ve vepec a obchodnch jednn. Podomn obchodnci, hauzrnci a krami uspokojovali poptvku rolnk po mstskm zbo ove jejich vrobky. idov t krmi, stejn jako drobn obchodnci, se asto t ili dve rolnk, a ti je , nejen obchodnch zle itost. idov t obchodnci zpravidla rovn odebrali ze lechtick en produkty a prodvali je ve mstech. A naopak - na statky dodvali zbo z msta, kter kvali od tamnch idovskch emeslnk. Dky idm tak prosperoval hospodsk kolobh mezi mstem a venkovem. V rmci polsk sp prostedkovvali styk mezi rolnky, lechtou a m any. Pozice prostednka ov em nebyla be n. Podvme-li se bl e na toky ze strany katolick crkve, zadlu en drobn lechty a k ce, byly zejmna vztahy s rolnky mnohovrstevn. Na jedn stran sice dvovali ,,svmu" erho znali a kter se staral o nkter jejich zle itosti, av ak pece jen se zde stetva zdln svty. Svt rolnk byl urovn pinejmen m v jejich vdom ,,morln ekonomikou" ( P. Thompson), tradinmi, asto pevn danmi pedstavami o ,,cti" a produkci. V poped xistenn zaji tn b nho ivota, snaha vyjt se neorientovala na zisk. Ten byl proti tom eristick pro jednn id v hospodsk oblasti. Vzhledem k tomu, e se zabvali pev n pova ovni za ,,chtiv penz". Tito prkopnci, ,,koloniztoi pokroku", vnikli do rolnick bu ivota jako ciz prvek. id vybrali rzn dvky anebo epovali koalku, a tak bylo snadn pova ovat je za nst h statk. Ocitali se tak v ohnisku socilnho napt, kter panovalo mezi feudlnmi pny eblahou roli navc sehrli katolit kn , kte rozncovali nbo ensk konflikt, pranov tek bla, anebo dokonce sahali a k obvinnm z rituln vra dy. Tyto vitky se nemjely zasvcenmu se mohly zdt idovsk nbo ensk zvyky leckdy tajupln. A tak se dobr vztahy y a idy mohly snadno a rychle zmnit. V takov situaci pak pevldla agresivita a nsil. rostednkem tedy zrove znamenalo prohlubovat sociln protiklady.

,,Zlat vk" idovstva v Polsku? Celkov lze ci, e id tvoili v Polsku kvetouc obec. Mo e Isserles napsal: ,,Lep o chleba v mru, tak jako v tchto oblastech (kolem Krakova), kde se proti nm nezdvih nenvist jako v nmeckch zemch."11) A historik Natan Hanover tvrd: ,,Obecn znm nepot dkazu, nikdy nebylo tolik svitk v cel diaspoe jako v polskch zemch." 12) Ve srovnn tatnmi zemmi a s nsledujcmi obdobmi zde id mli, jak se kalo, ,,zlat asy". V 16 pslov: ,,Polsk republika je pro rolnka peklo, pro m ana oistec, pro zemana nebe a rj."13) Pkladem uznn id byl pbh o tom, jak se rabi aul Wahl (kolem 1545-1617), n n k vbru cla a dan, stal rdcem vysoce postavench v i, a na jednu noc dokonce krle o v roce 1587, kdy se pi volb krle nemohli rozhodnout mezi Zikmundem III. a Maxmilinem z ro

du Habsburk (kter pak prohrl). Tato legenda je pznan."14) Akoliv byl tento ,,rj" uboh, Polsko pesto zstvalo pro idy atraktivnm mstem, a proto zde stoupal poet obyv Kolem roku 1500 ilo v Polsku kolem 18 000 id a v Litv 6000 - tedy mn ne jedno proce ve kerho obyvatelstva. Kolem roku 1648 inil tento poet u asi 500 000 osob, ili pt procent. Valn st pisthovalc pichzela stle je t z nmeck e. u, se usadila tak hrstka Sefard. tvrtina anebo ptina id bydlela na vesnici, vt ina mstech. Nejvt podl idovskho obyvatelstva mla v 17. stolet erven Rus, 30-40 proce yvatelstva zde tvoili id. Po n nsledovalo Malopolsko s deseti a patncti procenty, Ve polsko s deseti procenty (i pes rozshl zkaz usidlovn) a Mazovsko rovn s deseti proc V tto dob vyvrcholila i ekonomick innost id. Lublinskou uni z roku 1569 byly nkt v rozdleny mezi Polsko a Litvu. Ji n Blorusko a Ukrajina, vojvodstv podlesk, Voly a pipadly Polsku. Pol t magnti zaali ihned s kolonizac tchto ekonomicky a mocensky je t tench zem. K tomu potebovali idy jako finannky nebo njemce a podnjemce. Typickm yla arenda, njem. Nastalo mocn sthovn id na vchod. V ad mst tvoili id vt inu vesnickmu obyvatelstvu byl vnucen polsk feudln systm a id se stali ,,nstrojem statk aovatel".15) Prv na Ukrajin se dostali do je t vyhrocenj situace ne v oblastech l oto e k socilnmu napt zde pistupoval problm nbo ensk a nrodnostn. id byli v kon zi statki a rolnky, katolky, pravoslavnmi a uniti, mezi Polky a Ukrajinci. Zdlo se vdomuj sv ohro en. Mnoho pramen hovo o jejich ozbrojovn anebo o opevnnch synagog tak do lo k velik katastrof. Druh dl: VCHODN IDOVSTVO JAKO NOV FORMA IVOTA VE VCHODN EVROP Katastrofa z roku 1648 V dubnu 1648 se na dolnm toku Dnpru na Ukrajin a dl na zpad objevili kozci a zni amn polskou posdku. Ukrajin t rolnci povzbuzeni tmto vtzstvm povstali a pipojili s Povstalce podporovali rovn krym t Tatai, turet vazalov, kte se s Polky u ped onfliktu. V nebvale krutch ta ench, kter se s krtkmi pestvkami a se stdavm vlenm t nili kozci a jejich spojenci velkou st tehdej ho Polska a Litvy: Ukrajinu, Blorusko, ou Rus a Poles, Voly, Podol a oblasti erven Rusi. Dobyli Kyjev, Minsk i Brest Litevsk Vojska pronikla a do Lvova. Bhem njezd a pak i v dobytch mstech do lo k nepedstavit masakru polskho, a zvl t idovskho obyvatelstva. Za ob mu padlo pinejmen m 100 000idy nyn poprv zashly i na polskm zem pogromy dosud neznm sly. Utrpen a ok p ouho na ty, kte pe ili. V krvavm masakru se vybilo dlouho hromadn napt. Kozci, etnicky sm en vlen nomdi na konch, se usazovali dajn od 15. stolet v r ji nho Ruska, kter je t nemlo pevnou mocenskou strukturu. V 16. stolet se kozci siln an tili, vyznnm patili k rusk pravoslavn crkvi. Pidvali se k nim ru t rolnci, ,,b enci", kte uprchli ped nevolnictvm, cm s a lu nch lesch kolem velkch ek vznikala nepstupn sdla. Bojovnci si ze svho stedu na a v echny dle it otzky rozhodovali na valnm shrom dn. Kozci v 17. a 18. stolet elk povstn proti nevolnictv anebo roz en sttn moci. Dnper t kozci neboli Zporo ci (Zporo se nazv zem ,,na druh stran peej", v moe) se tedy brnili proti pokusm polskch magnt kolonizovat Ukrajinu. Ani oni, ani zb rolnci se nechtli stt nevolnky polskch statk, a navc je t pijmout katolicismus. s Polky kompromis: kdo zane obhospodaovat pustou step, bude zapsn do ednch knih a b pova ovn za svobodnho - tedy osvobozenho i od dan. Polci se v ak pokou eli udr ovat n registrovanch kozk" a pethnout je na svou stranu. Chtli tak vrazit kln mezi ty, kte ovali. Nechtli se pirozen tak vzdt kozk ve vlkch proti Rusku, Turecku anebo proti chan kch Tatar. Nespokojenost s pli malm potem ,,registrovanch" se projevovala ve stle novch nep . Tento problm hrl rozhodujc roli i roku 1648. Kozci mli mimodn schopnho vdce Bo nickho (asi 1595-1657), kter se zejm z osobnch dvod vzdal zaji tnho statkskho se do ela povstn. kalo se o nm, e na svj statek povolal ida, kter za nj obchoduj a tm zvy uje jeho pjmy. To v ak Chmelnickmu nebrnilo v tom, aby uvolnil cestu nenvis oha rolnk a kozk vi idm. idovsk vbr dan, obchodnky, sprvce statk, njemce ka jako nstroj polsk lechty. Pohl eli na idy jako na zdroj v eho zla, a proto se v eob hoklost obrtila (za pispn nbo enskho tvan) proti nim. Leckdo si od toho pirozen odl na koisti. Roku 1654 slo ili kozci v Perejaslavi psahu ruskmu caru a poddili se jeho vld. C kij doufal, e povstnm a svou diplomatickou hrou mezi zastnnmi doshne autonomn koz

ky, kter se spoj s Ruskem personln uni ve federaci, jej nejvy hlavou bude car. Z zbyl jen dopis udlejc milost, stvrzujc dvj prva kozk vi polskmu krli a sli hranin politickou samostatnost jim v ak odepel a zvolenho atamana musel potvrdit car. Peveden kozk do ruskho sttu a uvr en rolnk do nevolnictv bylo u pouze otzkou a Vlky - a tm i utrpen obyvatel tchto zem - rokem 1654 v dnm ppad neskonily. Car vyu il ple itosti zatoit za pomoci kozk proti Pol upilo do boj tak vdsko a astnilo se jich a do roku 1660. Od roku 1659 k tomu pibyla ojen stetnut s ,,odpadlky", kte se nechtli poddit carsk vld. Roku 1667 uzavely konen pm, jeho dsledkem bylo rozdlen Ukrajiny podl Dnpru. Tak byly ukoneny ,,vlky krvav potopy".1) V zsad v ak pokraovaly v nsledujcch ko , tkajcch se nadvldy nad vchodn Evropou, kter vyvrcholily v seversk vlce za dob Pe ikho a projevily se je t v dlen Polska koncem 18. stolet. Povstnm z roku 1648 zapoal vojensk a politick padek polsk ,, lechtick republiky chistickou vldou" (Engels). Zrove se oblast nejsilnji osdlen idy stala na vce ne jedno stolet vlenm boji e pitom stle znovu situace z roku 1648: sociln a konfesn napt se vybjelo na idech. vrchol bylo povstn hajdamk, ,,vlench dobrovolnk" roku 1768. Tenkrt - v souvislo o-ruskm konfliktem - povstali ukrajin t pravoslavn sedlci proti polsk katolick lecht skm zprostedkovatelm. O ivot pi lo opt mnoho id. V t dob konila i relativn duchovn-nbo ensk tolerance vi idm. V dsledku hrzn nsk citlivost lid. Jednm z jejch projev byla skutenost, e po zzranm ubrnn kl v Czstochow ped vdy prohlsil polsk krl Jan II. Kazimr roku 1656 Matku Bo za krl V tomto klimatu bylo obt n trpt jinovrce. Katolick crkev zasahovala proti idm stle nila je odpovdnmi za mnoh z toho, co se v tch neklidnch letech zdlo nepochopitelnm. o oblasti se inili pedev m jezuit a dominiknsk inkvizice, o em svd etn dochova a d a znesvcen hosti.

Nsledky katastrofy id, kte pe ili, se museli vyrovnat s okem zpsobenm pogromy. si uvdomovali, e st Polk sice vystupovala v jejich prospch, ochraovala je a bojoval len s nimi, e se v ak druh st od nich odvrtila a obtovala je. toky katolick crkve nachzely stle vt odezvu. Jak na to mli id reagovat? Dosav e byly v padku, kvty uenosti po lapny. Povstalci zniili velk poet kol a vysokch k ko spoustu cennch knih. Navzdory obrovskmu sil se u nepodailo obnovit vysokou rove osti. Spolen utrpen postihlo i kahal. Na prvn pohled se obce zhy zreorganizovaly. Obj evil se pekvapiv kaz - mnoho lechtic, a dokonce i duchovnch, svovalo penze orgnm Stalo se tak pot, co v dsledku nepokoj zmizela ada bank a kreditnch dom. Kahal se roto stal na as ,,bankou", a tm byla nov vyu ita pro idy typick funkce prostednka. Kehilot* zskvaly tmto zpsobem stle vce financ, a proto se asto stvaly zvislmi ncch. Do poped vystoupila nutnost doclit zisku a ti, kdo provdli pen n obchody, by Vytvoila se oligarchie kahalu, kter u nedovolovala, tak jako dv, cel obci a rostouc potu chudch id, aby se podleli na jejm majetku. Nov oligarchie si dokzala zajistit i pi rozdlovn dan a dvek. Kahal zdegeneroval v ,,nstroj vzjemnho idovskho vykoi tomu rovn skutenost, e samosprvn orgny nad regiony, zejmna idovsk rada, ztrcely u, tak i na Litv na vznamu. Bhem nepokoj a vlek brali krl a lechta, dokonce i sejm, vaad stle men ohled. K vt in rozhodnut u vbec nebval zvn. Roku 1764 byla tato ins n rozpu tna. Jistou roli ml ov em vaad je t nakrtko sehrt v konen fzi existence po u 1788. I v hospodsk a sociln oblasti bylo patrn, e se neobnovil pvodn stav, i kdy se pol t id rychle ,,konsolidovali". Roku 1764 ilo v polskm stt u opt 750 000 id, co inilo pibli n sedm procent obyvatelstva. Lidsk ztrty byly ,,vyrovnny" vy odnost a sten tak pisthovalectvm. Tento fakt je o to pozoruhodnj , e st id, last a uprchla na zpad. Tm se vysvtluje vznik mnohch ,, idovskch vesnic" v Nmecku, an pinejmen m vrazn nrst potu idovskho obyvatelstva v nkterch vesnicch. Smr sth - se zaal sten obracet. Jedna tetina id, tedy vc, ne tomu bylo v prvn polovin te usadila na venkov. Zaali vypomhat na lechtickch statcch, kter byly po kozeny v dsledku vlench ud n vyu vala idy jako njemce a sprvce v mnohem vt me ne dv. Zdlo se, e dochz hlouben symbizy v rmci idovsk funkce prostednka. ,,Szybuscz je star msto a od samho potku v nm ij id. Roku 1648, kdy na msto dolehla vlna nien, byla vyplena velk synagoga a id ve ms

obiti. Kn e Potocki ji nechal znovu postavit, pivedl sem idy a osvobodil je na dvanct let od dan, dvek a odvod panovnkovi. Od t doby mu ka d idovsk majitel domu platil r tolar z domu a pl tolaru z ka dho komna, z nho se kouilo. Odhadcem dom byl ustanoven en ml rozhodnout, co je dm a co podlh dani. idov t eznci nemuseli por et vepe, je t v ak bylo donst ka d tden, den ped abatem, do domu kn ec vrchnosti ko tuku a zs velkou msu masa. id kupovali domy, istili sl, vaili pivo a vyrbli vno, obchodovali dlhali soudnictv mstskch ad, nbr soudcovsk stolici na kn ecm zmku. Sami ustano tar obce, podle idovskho zvyku a pedpisu."3) V hospodsk oblasti, stejn jako pi re i kahalu, v ak bylo jen mlo tch, kte se z on katastrofy skuten vzpamatovali. Akoliv tnm obchod zaujmali id vedouc postaven, pevldal obchod v malm. V porovnn s d apitlov silnch id. Propast mezi chudmi a bohatmi se zvt ila. V echny tyto zmny nezstaly bez vlivu na idovsk zpsob ivota. K oku z masakru a k slcmu neptelstv okol se pidala nejistota, proto e nynj s tn sociln protiklady se vyostily, osvden instituce ztratily svou autoritu. Ani odpo bn a jejich mnohdy vychytral vklady talmudu za pomoci metody pilpulu lidi u v mnohm n uspokojovaly, kdy se ptali na smysl udlost, kdy chtli vdt, jak reagovat na novou, ne yklou situaci. Leckdo si zaal hledat novou cestu sm.

Kabala Pi hledn odpovd na vzniklou situaci pomhalo uen kabaly, kter bylo v Pols i populrn. Vychzelo z stnho podn obohacenho rznmi vlivy z Nmecka, panlska a Pa Kabala, pvodn talmudsk oznaen stn tradice, byla v idovstv u dlouho iv, a nel nait za ist mystick smr, a se tak asto in. V jej psn vzanosti na nbo enstv druhu filozofie jsou patrn zcela racionalistick prvky, kter se poj s mystickmi vlivy. Prvn systematickou podobu dostala kabala ve stedovku, pedev m v nmeckm chasidismu sid, ,,zbo n", udr oval ,,nbo ensk hodnoty a idely" nroda.4) Filozofie byla soust ltury. V uench, kter se vyvinula pedev m mezi lety 1150 a 1250 (nejslavnj m pedstavitelem byl Jehuda Chasid, zemel 1217), lo pedev m o tajemstv asid pitom vedli spor o to, zda smj na zklad biblickch odkaz vypotat datum konce tma bylo iv rovn v kes anstv. Na ,,zbo n" se kladly vysok morln po adavky. Mli t od svta, dbt nbo enskch pedpis, t v bzni a lsce bo . Ty, kte se dopou tli c nbr pochopen. Podle bible stlo ,,na potku slovo". Tra mla bo sk charakter, nesmlo se v n tud menko i teka, nebo je dokonce vynechat. Z toho id vychzeli a kombinac slov a psmen s tou selnou hodnotou se pokou eli odhalit innost tajnho jmna bo ho. Nkte si myslel bem by mohl bt vytvoen golem, uml lovk. Tyto pozdn kabalistick my lenky a experimen bjevovaly v Polsku asi od roku 1600 a sousteovaly se kolem rabiho Eliji z Chelmu ( zemel roku 1583). Jeho pdomek Baal em znamen ,,Mistr jmna". Vyjadovala se tm jeho znalost pravch nzv ivoich a vc, schopnost ovldat magick pr lovka z jlu a s pomoc jmna bo ho ho o ivil. Na elo mu napsal ,,emet", co znamen em vykonval rzn slu by, vyrostl v ak natolik, e mu rabi u nedoshl na elo a nemohl sm vn psmeno ,,e". Vzniklo by tak slovo ,,met" - smrt, a to byl zpsob, jak umlho lovka t. Kdy zaala jt z Golema hrza, uchlil se Elija ke lsti. Poruil, a mu sthne holnky, e Golem sklonil, setel poten ,,e" z jeho ela. Golema tm sice usmrtil, av ak padajc rozdrtil (anebo ho, jak k jin verze, t ce poranil). Tato legenda se zejm dostala z Polska do Prahy a ppisovala se "vzne enmu rabimu Lwo i" (asi 1520-1609). I zde ohro ovala uml bytost sv okol, kdy j rabi jednou zapomnl v t ped abatem z st m - jmno bo . Na posledn chvli, ale je t vas (obec u zpvala je t nezaal), vzal rabi Lw Golemovi m. Tato phoda je pr zkladem tradice, podle n ronov synagoze zpv sobotn alm dvakrt. Legenda byla u mnohokrt literrn zpracovna. c se pokou elo nalzt zbytky Golema na pd anebo v njak tajn mstnosti synagogy. Znm uivho reportra" E. E. Kische. 5) Na kabalu se jistm zpsobem navzalo ve 13. stolet ve sku. V zsad je teba rozli ovat dv formy. Abraham Abulafia (kolem roku 1240-1291) se po kou el ,,odpeetit du i, povolit uzly, kter ji svazuj".6) V nad ench a zrove racionln pedepisoval, jak lze za pomoci psmen anebo jejich kombinace meditovat a jak lze d ojt k extzi, kter lovku umo n ponoit se ve jmno bo a tak doshnout osvobozen. Naopak Mo e z Leonu (zemel 1305) cestu meditace odmtal. lovk se m zcela soustedit slova psma, na tru, a tak pozorovat ,,tajnou npl svta bo stv samho". Tm m e bezpro ztah s bohem, kter vede skryt ivot a do nho se lze ponoit (jako do mystria). Mo e ch ovat ,,naivn lidovou vru", i kdy jeho symbolika je velmi komplikovan.7) Nov bylo jeho

pojet, e s bo skou krlovnou, echinou, se v bohu oddlil prvek ensk od prvku mu skho ve, a dojde ke spasen, m e nastat dokonal jednota bo . Tuto my lenku rozvj v jedn sv povdce I. B. Singer: ,,On (reb Jomtov), talmudista, j ho kolem bylo odstraovat tuk a ilky z ko er masa, ml du i ensk bytosti. Kdy se modl ovoval tolik v emohoucho jako sp echinu, ensk doplnk boha. Podle kabaly zpsobuj li i spojen boha s echinou, jako i spojen andl, cherub, seraf a svatch du v nebi. K plynut v nebi v ak dojde teprve po spasen, po pchodu mesi e."8) Toto pojet se ostatn ojevilo v idovskm pojet lsky a man elstv. Komu se poda bezprostedn splynout s bohe e (,,devekut"), ten je ,,spravedliv", je cadik. Sv uen, kter se zrove stalo nejrozs kou kabalistickch prvk, ulo il Mo e v ,,Sefer ha-zohar", v "Knize ze". Tato kniha pati zhy vedle bible a talmudu ke kanonickm textm idovstva, akoliv v ,,normlnch" idovsk se nesmla vyuovat a do ,,tajnho" vdn byli zasvceni jen nejlep ci. Po vyhnn id ze panlska se kabala uplatnila mezi idy, kte se museli du evn vyro em. Oekvn konce a spsy vypadalo aktuln, zvl t kdy se v dvj ch kabalistickch jako letopoet konce svta. Mesianistick a apokalyptick prvky v idovstv se snoubily s abalou (zvl t se panlskou). Mesianistick hnut formln vyvrcholilo u Davida Reubeniho, kter se vydval za kn ete tracenho kmene Rubenova a pechodn zskal dvru dokonce i pape e Klementa VII. Portugale omo Molcho, kterho Reubeni obrtil na idovstv, il uen o spse, kter mla pijt ro Karla V. byl zaten a roku 1532 zemel na hranici, zatmco David Reubeni zmizel v alch kvizice. Novm centrem kabaly se stal Safed v horn Galileji, kde uil Jicchak Luria (1534-1 572). Pokou el se porozumt ,,stvoen z nieho". Bh uvolnil jednu oblast ve sv bytosti, se z n, aby do n mohl pi stvoen vstoupit. Harmonii v ak ru zlo. Kdy bo sk svtlo raprostoru, nemohly ho v echny ndoby uren pro jeho zachycen zadr et a do lo k ,,rozbit . Zlo se tak dostalo do situace, kdy se mohlo rozvjet, av ak zrove se lovku otevela m t nastolit intenzivnm prnikem do nitra, modlitbou a dodr ovnm nbo enskch zkon pvod Jicchak Luria vyuoval ,,magii niternosti", ,,extzi tichho ponoen, sestoupen lidsk v by do lo k setkn s vl bo skou, pi n slova modlitby slou stejn jako vnj zbradl evn dr , aby neupadl nhle anebo bez ppravy do extze, v n by se svat vlny zavely n ."9) Jen na okraj budi poznamenno, e v tom je obsa eno hledn odpovdi na otzku zamst ozmanitj proudy idovstv - jak se vyrovnat s tm, e lovk m dobr a patn v n, do v echny stvoeny bohem a lovk je mus sladit, aby mohl boha milovat? Kabala byla iroce roz ena v Polsku ve v ech svch podobch. V 17. stolet s n idy seznmil Je aja Horowitz (1632-1689) z Kazimierze u Krakova. S men m ohlasem se ov em setkal jeho zvr, e k bohu vedou ,,hrub aty, popel, pst, pl e by lovk ml t v ,,rozechvn, strachu, studu a istot, nepodlhat svodm tla, nb h pogrom a zkzy nebyla tato slova pesvdiv. Lid hledali nadji prostednictvm smysl ezvu proto na la uen hlsajc brzk pchod mesi e, brzkou spsu.

Mesi v Polsku: abtaj Cvi a Jakob Frank Krtce po niiv vln vra d a pusto en, k n kozckho povstn roku 1648, se mezi idy v Polsku vyrojily zvsti, e nade el den spsy, tuje po zemi. Nos jmno abtaj Cvi. Plni nadje oekvali mnoz konec sv bdy. abtaj Cvi se narodil roku 1626 ve Smyrn. Byl velice vzdlan, a to i v kabale. Pedpo kld se, e trpl maniodepresivn psychzou. Pot co se nkolikrt prohlsil za mesi e, b povzen a putoval Malou Asi. Roku 1664 se o enil s Polkou. O rok pozdji potkal dvaceti letho kabalistu Natana z Gazy (1644-1680), kter ho pesvdil, e je opravdov mesi , a e jeho prorokem. abtaj Cvi jmenoval dvanct apo tol, vrtil se zpt do Smyrny a dnem sps ril 18. erven 1666. Oznail se za mesi skho krle, obsadil synagogu svch protivnk a inil mnoh z toho, azovalo. Roku 1666 odcestoval do Konstantinopole, aby tam vykal spsy. Zatkly ho osmansk ady a daly mu na vybranou - bu pestoup k islmu, anebo bude popraven. Vybral si zmnu nbo enstv, d oto, aby uchrnil sv pznivce. Roku 1672 byl abtaj Cvi naen z tajnho vyznvn idovs nosti, byl znovu zaten a posln do vyhnanstv do Albnie, kde roku 1676 zemel. abatinsk uen na lo svj vraz pedev m dky Natanovi. Vy el z luriansk kabaly, ze o stvoen. Mesi tak in za nekonench muk, aby na zemi obnovil pvodn harmonii. Usto y jej pekonal ze svho nitra. Tm, e se sm stane ,,neistm", m e neist oistit. Prot e te a m e init i vci zakzan. Soust procesu je dokonce i odpadnut od vry, apost Toto uen se rychle ilo v Polsku, ale i v jinch oblastech.

Mnoho id zejm ctilo, e odpovd konkrtn situaci, zatmco ortodoxn idovstv u na udlosti a problmy doby. abatinsk hnut je mnohovrstevn. Mystick nadje se snoub s ospravedlnnm h nho zpsobu ivota. Zrove s nm dochz uen a metod (teba od pilpulu), co rovn otvr cestu k osvcenskmu my len. Je to li jc veskrze emancipan prvky, chce se vymanit z nadvldy rabnsk horn vrstvy a oligarch halu. Je st ,,dialektiky osvcenstv" (Horkheimer/Adorno) stejn jako obdobn hnut v k . a 18. stolet. Kdy spasitel nepichzel a neobjevil se u ani abtaj Cvi, hnut se radikalizovalo (pok d zstalo zachovno), a v jist dob zskvalo stle nov pvr ence. Uritm zpsobem se z nskho mtu nihilismu". Stavlo na uen Natanov a rozvjely se v nm zejmna pedstavy o i hchu". Kdo he , je v och bo ch dobr a poctiv, neistota pitahuje ducha svatosti i: abtaj Cvi u zlo odstranil, nyn je v echno ist a nic nen teba zavrhovat.11) Tato z oba teorie spsy vyvrcholila pak v hnut Jakoba Franka. Frank (narodil se roku 1726 v hranin oblasti Podol a Bukoviny) prostudoval spoustu kabalistickch knih a roku 175 5 se v Polsku vydval za novho spasitele a nslednka abtaje Cvi. Nsledovalo ho mnoho fanatickch pvr enc. Hlsal, e radost ze ivota a vystupovano shnout spojen s bohem. Zejmna sexuln extze vedla k extzi nbo ensk, ,,branou smilstva" se pr vstupuje do an svatosti".12) Pi orgiastickch slavnostech frankist bvala lidsk osoba pon ena, ,,ne do klesl do hlubin nejhlub ch, je nejpovolanj m spatit svtlo".13) I zde byla soust stzie. Rabni obvinili Franka z toho, e odpadl od idovstv a oddv se prostop nmu iv Musel uprchnout a roku 1757 pestoupil ve Vala sku k islmu. Pozdji se vrtil do Polska a vedl disputace s rabny a kes anskmi duchovnmi. Po dlou tvce tak byla je t jednou obnovena tradice veejnch nbo enskch rozprav, pi nich mohl v pojet boha i id. O sle osobnosti Jakoba Franka a o velikosti jeho vlivu svd skute kdy roku 1759 konvertoval ke katolicismu, byl jeho kmotrem sm krl August III. Frank byl v ak zhy obvinn z tajnho vyznvn idovstv, zaten a uvr en do vzen. Osvobodili ho R Polska. el pak pes echy a Moravu do Nmecka, kde il nejsp od roku 1788 asi se tymi i v offenba skm zmku hrabte von Isenburga a v blzkm okol. Tam roku 1791 zemel. Jeho dcera Eva, o n povsti tvrdily, e je neman elskou dcerou rusk carevny Jelizavet , vedla pznivce je t njakou dobu sama, a se hnut pomalu rozpadlo. ada Frankovch k v pozdj ch reformnch hnutch. Nejznmj m byl s nm spznn Junius Frey, kter byl r polu s Dantonem k smrti gilotinou. Z toho lze znovu usuzovat na dvojak charakter tchto hnut. Ve spasitelskch hnutch se odr ela krize idovstv - zcela konkrtn krize ivotnch p k krize nbo enskch zvyk a vldy rabn. Nadje na spsu a sla, kterou z toho erpali, lskmi idy iv, tato hnut ovlivnila dokonce i my len ne idovskch kruh polsk spoleno kotn polskho povstn proti carsk vld roku 1830 se roz ila my lenka, e djiny Pols ko cestu utrpen spasitele v ech nrod. Nejznmj m pedstavitelem takovho nzoru byl b ewicz (1798-1855). Prohlsil, e idovsk mesianismus ml vliv na mesianismus polsk: ,,Nikoliv nhodou si to nrod vyvolil za svou vlast Polsko. (...) Tato vra musela rozhodn ovlivnit charak ter mesianismu polskho."14) Vedle tohoto vlivu vytvoila mesianistick hnut 17. a 18. stolet prostor pro idovsk sm len, do nho proudilo mnoho kabalistickch a mesianistic ek.

Lidov zbo nost chasidismu Jisrael ben Eliezer se objevil o nco dv ne Jakob Frank. Narodil se v Podol roku 1700 a zalo il masov hnut nebvalch rozmr. adu let byl na provozoval rznou innost, a se stal roku 1736 znmm jako zbo n divotvrce s magickou s Kolovalo o nm mnoho legend. Usadil se v podolskm msteku Midzyb+. Dky jemu a jeho se v Polsku rozvinul nov smr chasidismu, hnut zbo nch (ostatn s mnoha bvalmi abati er mlo etn dsledky. V tomto buditelskm hnut se projevoval jist druh pietistick lai ti. Chasid se zhy sdru ili v mstnch bratrstvech proti rabnsk oligarchii. Zskali tak slu, kter pedila v e, co dosud existovalo. Jisrael ben Eliezer, kter obdr el estn jmno Baal em Tov, zkrcen Be t, co znamen zemel roku 1760. Nezanechal po sob dn psemn pamtky, jeho uen sepsali dodaten jeho ci. Be t z tickou linii meditace pomoc psmen. Podle jeho pesvden neexistuje msto pro zlo. Existuje pouze patn poznn anebo nepoznn bo stv. Zlo se stv ,,trnem pro pna"15

ve zlu bo skost, doshne pece jen je t dobra. Tak m ka d nadji, e bude oi tn. Ped ch, neznamen ,,zatracen". Ale Be t nechtl vyhubit hch hchem (jako abtaj Cvi anebo J ank), nbr snahou init dobro. lovk lp v dy mystickm zpsobem na bohu, je s nm spojen ,devekut"), a tak prv v ka dodennm ivot. ,,lovk je jazykem boha", jak ekl jeden z ovnk.16) Pot en z boha nen proto odvrcen od svta, nbr je pozemsk. Be tova chasi la ivotu. Patil k n tanec, zpv a oslavy. Vysoce se cenilo sebenalezen a sebepoznn je tlivce v souladu s okolnm svtem, djinami a bohem. Ka d je jistm zpsobem sm spasitele ka dm idovi, kter ije v takov jednot, je ukryta spsa. Be tovm nsledovnkem a a do roku 1772 vdcem chasid byl jeho k, Magid ili ,,kazat Ber z Meziie (Midzyrzecz, 1704-1772). Ten byl hlavn postavou chasidskho hnut. Jeho uen se ov em v mnohm li i uen Be ta, tkvlo siln v luriansk tradici. Zlo pro nj existovalo vedle dobra, a to ja bo sk mnohost, kter mus doshnout harmonie. K tomu, aby se skoncovalo s bdou svta, je oteb zbo nosti a vdomho kvietismu. To ov em nedok e ka d, jen spravedliv, cadik. Postava cadika zde v porovnn s tradinm pojetm zaznamenala promnu. Pvodn byl cadi delem normy", chasid oproti tomu ,,idelem vjimky". Pod vlivem rznch kabalistickch ue tak Be tovch nznak se cadik stal jakmsi ,,nad-chasidem". Zvl tn formu pedstavovali ,,skryt spravedliv". O nich vyprvla iroce roz en le mla dvn koeny, av ak v t dob byla mezi chasidy mimodn oblben a psobila v idov neraci existuje estaticet cadik, kte chrn svt, proto e bh ho udr uje kvli nim. Zstvaj zpravidla nepoznni, asto dokonce sami nevd, e pat k vyvolenm. Proto je oliv je itnost. Jeden z tchto ticeti esti se projev, a nadejde as spsy - a to bude M kud v ak bude rozpoznn pli brzy, zahyne. Nikdo nem vdt, kdo je takovm ,,skrytm spr Mo n ani ne ije jako zbo n mu - ,,jednm z nich m e bt i tvj soused".17) Pojem cadik idova uen v sob obsahoval vztah k veejnosti. Zde m pvod elitsk mysticismus, kter dporovn pravdpodobn vlivy frankismu) pojil s prvky nrokujcmi si moc nad pvr enci. O k tomu, e chasidismus pozdji v prbhu asu ustrnul. Cadik ili rebe byl prostednkem m vkem a bohem. To sice odpovdalo nzoru roz enm mezi idy, e je teba zzranm rabn jt ke spojen boha s lovkem, mohlo to v ak snadno zabrnit osvobozujc sle vry. Obec Magida cadikovi pomhat a lpt na nm stejn, jako on na bohu. Zahrnuje to materiln podpo u, ale tak ho mus povzbuzovat pi tanci a vesel vedoucch a k extzi, z toho v eho erp u. Mnohde zskaly jednotliv dynastie cadik absolutn mocensk postaven, pozdji vytvoil rvoplatn koly. Na druh stran se mystika stala dky aktivn innosti chasid obecnm st Novinkou bylo, e se j smly astnit i eny. Znalosti try, kter ped nimi mla bt p pojet utajena, nebylo pro zbo nost chasid zapoteb. Proto se tak mohlo zlep it postave ve veejnm obecnm ivot. Slavn byla ,,Panna z Ludomiru" (1805-1892). Dodr ovala nbo en jako mu i, byla velmi vzdlan (i v kabalistick literatue) a byla v en jako chasidsk Po satku ve vku 40 let ode la do Jeruzalma, kde se vnovala studiu idovsk mystiky. Chasidismus ml neobyejn ohlas, proto e se vztahoval k pozemskmu svtu lovka, nevy askezi a smutek ani stl pokn nebo osobn pon en, nbr veselost a zbo nost, bratrstv dy, v obt n situaci id, v dob krize idovstv, kdy star hodnoty ztratily bezpodmnen , to bylo mimodn dle it. ,,Zzrak spoval v tom, e id ml nhle chu a slu ke zpv ylo krvav rudmi mraky, nebezpe nabvalo stle zetelnj ch obrys, pichzelo stle ry oxn id v ak tuto vzvu pijmali s mohutnm odporem. V mnohch idovskch obcch se obje kter u nebylo mo n zakrt.

Vznik ,,vchodnho idovstva" Mnoz historici vid v chasidismu jen nstroj slou c k ohlupovn lidu, k utlaovn v sice v ad ppad bylo, av ak na druh stran v sob chasidismus skrval siln emancipan o oval lidsk prosted, a to jak ve sv pvodn form, tak i v pozdj ch reformnch podob i tzali jednoho cadika: ,,Pro ne ije stejnm zpsobem jako tvj uitel?" odpovdl: ,,Na vm se ve v em podle nj. Tak jako on opustil sv uitele, tak jsem ho opustil i j."19) K radici, ke kabale, toti patila prv schopnost vymanit se z tradice. U i Magid krel j u cestou ne Be t. Bylo dokonce mo n kritizovat i boha. Typ ,,vchodnho ida" se vytvoil v 18. stolet v procesu nbo enskho hledn a tpn ickm oekvnm konce a zbo nm zakotvenm v danm svt pitakvajcm ivotu, v kolsn zrove osvobozenm se od norem pova ovanch za nesmysln. ,,Vchodn id" vznikl jako ,,ku obnost uzaven do sebe sam"20) odklonem od asto tupho niku do mystiky, ovldan mocnm rabny. Tento pojem, kter se ujal teprve pozdji, v 19. stolet, a postupn se prosadil v

e stolet 20., oznauje vc ne zempisnou pslu nost, nebo vchodn id se pozdji ve z mimo vchodn Evropu. Vchodn id je lovk, kter se vdom hls k idovstv, jeho chp . Tradice a vzpomnky jsou pitom urujc, ani by proto musel bt bezpodmnen konzervat Vchodn id se sice zpravidla oblk do charakteristickho odvu a psn dodr uje nbo en n zvyky a rituly, av ak vjimky nejsou v dnm ppad jen okrajovm jevem. K vchodnmu d jidi . Pemna vchodnho jazyka jidi v uspodanou, svbytnou e se uskutenila prv pznan. Nzor velkho nmeckho idovskho osvcence Mosese Mendelssohna (1729-1786), e ov jazyk a e id by ml pijmout jazyk t zem, v n ije, sice osvcen idy na vchod al, av ak nedokzal se prosadit. Jidi se stalo mate tinou, ,,mame-lo e" vchodnch id.2 ekonomicky bylo vytvoen vchodnho idovstva usnadnno tm, e tradin role id, role tem a venkovem, pro vala znovu rozkvt. Prv ve fzi nov vstavby po etnch vlkch a p ali v Polsku nenahraditelnmi jako obchodnci mezi lechtou, sedlky a obyvateli mst, jak o podomn obchodnci, jako njemci a sprvci lechtickch statk a vep. Byli zdrojem pen li obchody jak pro lechtu, tak i pro sedlky. Funkce prostednka urovala ivot id i v h vlastnch obcch, ale zhy se ukzalo, e to podstatn se ve srovnn s dvj kem zmnil

,, tetl" Nsledujc rty se vztahuj k pozdj mu obdob a realitu zachycuj jen v nznacch, d lespo nco z tehdej atmosfry: ,,Devn domky se tsn zcela neuspodan kolem tr i t slumy velkomst (...). Ulice jsou trzniv jako argumenty talmudu. Prohbaj se do otaznk a zvorek. Kon sl ami jako teorie, ztroskotvajc na realit, ztrcej se ve dvorech, prjezdech anebo na ve vskch cestch. (... V centru) je tr i t s obchody, stnky a stoly na rituln por ku. De mnho obdob, sem pichzej sedlci a selky z okruhu mnoha ml a pin ej s sebou zvat y a divoinu, vozy pln obil, meloun, petr ele a esneku. Sami naopak kupuj mstsk prod ezen idy: klobouky, boty, holnky, lampy, olej, lopaty, motyky a ko ile. Rmus tr i t (. e jednm z div svta."22) Anebo si poslechnme, co k Mendel Mojcher Sforim (1836-1917) omnu ,,Kulhav Fi ke" (1869/88): ,,Zkrtka, stojm tu, rozhl m se a studuji jarmark. V u , nval je ohromn, id dlaj obchody se zaujetm - prost tm ij. Takov id je na jar ve vod. Tam je ivot, pochopte! (...) A jak id kaj, je opravdu psno: V nebi je tr i y mus znamenat, e tr i t je rjem id. Nu e, a je to psno i nikoliv, id obchoduj, nu nepostoj. (...) Je to rej, mumraj. Tamhle vidm, jak utk njak id, a druh, tet. vou, propocen, epici posunutou do tla, tu se dotkne, tam se dotkne, tady mvne rukou, tamhle taky, zato palcem a moul si vous - zd se, e dostal dobr npad. Ti si snad vy z tla: makli, dohazovai, vete nci, ejdi, zlodji slepic, idovky s ko i a id s p pti prsty, mlad panci se pacrkou, oban s b ky. Ka d m tv jako v ohni, nikdo n rublk."23) ,,Pohdky a mty se vzn ely ve vzduchu, prost se vdechovaly,"24) av ak zrove am asto panovala neuviteln chudoba, kter se v prbhu doby neustle prohlubovala. tet y idovsk centra v ne idovskm, vt inou rolnickm prosted. Bohat id ve vt ch mste y", pevn spjat s rolnky asto s pohrdnm. V tom a stejn tak v rozporech mezi chudmi ligarchi kahalu spatujeme potky hlubokch socilnch konflikt uvnit idovsk spoleno se ve zmnn form setkme pozdji. id ze tetlu ili vdomi si svho idovstv. I kdy byli chud, proto e smna mezi ms vyn ela v souvislosti s v eobecnm hospodskm rozvojem stle mn, i kdy bydleli stsn i kdy se tm nemli do eho oblci a asto museli hladovt - na sv idovstv byli hrd ,,Ano, byla to nesmrn, groteskn a absurdn chudoba, av ak nikoliv ubohost, proto e Z otovci nejen e vili, nbr vdli, e tento stav je jen pechodn a e se brzy v echno zm desetilet, pokud ne stalet - ve skutenosti od vtzstv kozckho atamana Bohdana Chmeln roku 1648. Bh, pirozen jejich bh, stle zasahoval. Sice pozd, velmi pozd, av ak nikdy d. Krom toho se ka dm okam ikem potalo s pchodem Mesi e, tedy s definitivn spsou. dlitebn osvtlen svkami, tich prozpvovn, jm tu a tam mlad lid doprovzeli sv s en diskutujc vbec neru ilo, stejn jako rmus hrajcch si dt. Ten sn eli o to trplivji, e nkter z nich ped nedvnem ztratily otce i matku. (.. vn, dtsk rmus a nezdkakdy i hlasit spor - to v e nikoho neru ilo, nebo v ichni byl i. Museli v echno prohovoit, zle itosti vlastn i zle itosti velkho svta. (...) Pokud a tyto idy, kter jsem a do destho roku svho ivota denn vdal v ulikch, na tr i t a studovnch, pak se mi ze vzpomnek vynouj dvoj zvuky: Vzdychn, spousta vzdech a stnn, ale tak smch, dobromysln anebo vsm n, av ak u se zhy pidali i vzdychajc a stnajc."25)

Kontakty mezi idy a ne idovskm okolm idov t podomn obchodnci a krmi Mimo tetl nejtsnj ho kontaktu s ne idovskm obyvatelstvem idov t podomn obchodnci a hostin t rolnkm, av ak sten tak ve mstech sv zbo ke koupi, a asto od svch zkaznk p ba vydit ve vedlej obci anebo na adech v okresnm mst. Jejich zprostedkovatelsk s ece pesahovaly zjmy ist ekonomick. Nemla by se pi tom podceovat ani skutenost, e li asto tmi prvnmi, kte rolnky seznamovali s novmi vymo enostmi v zemdlstv, vypr urnm ivot ve mstech a vbec ili zprvy z ,,velkho svta". Ve mstech pak naopak vyp snici. Zajmav by byl jist vzkum, zamen na to, zda to byli prv idov t hauzrnci, kte avu mstskch obyvatel o rolncch a vesnickch pomrech, a zda tak tmto zpsobem neproni mstskch zvyk vlivy venkova, kupkladu pi svtcch. V ka dm ppad pslu ela podomn ebo byli zprostedkovateli kultury mezi mstem a venkovem. idovsk krm je mo n typickm pedstavitelem prostednka ve spleti vztah mezi lec byvateli mst. Podle odhadu, metodologicky ov em problematickho, pedstavovali id je t e 1813 jedna edest procent zamstnanc zabvajcch se produkc a prodejem alkoholu. Na v jmna na venkov, mohla bt tato sla je t podstatn vy . Heinrich Heine napsal v jedn Polsku roku 1822: ,,Mezi rolnky a lechtici stoj v Polsku id. (...) A na nkolik vjim ou v echny hospody v Polsku v idovskch rukou a spousta palren zemi velmi kod, nebo po j rolnky k nestdmosti. (Tato vitka, zamen proti idm, byla tenkrt velmi oblben .) Ka d lechtic m ve vesnici anebo ve mst ida, ktermu k faktor, a ten za nj prov , nkupy, prodeje, zskv informace apod."26) Joseph Roth popsal dominantn postaven ido o hostinskho v pozdj dob v prze "Fale n zva ", jeho dj se odhrv ve vchodn Ha : ,,Ve vbch, jedn z vesnic zlotogrodskho okresu, po val Leibu Jadlovker vt moci str etnictva. Musme vdt, kdo Leibu Jadlovker byl: lovk neznmho pvodu. u kalo se, e pi el ped lety z Odsy a e Jadlovker nen jeho prav jmno. Vlastnil t u na hranicch a nikdo podn nevdl, jak ji zskal. Bval majitel, star id se stbrn nm zpsobem o ivot. (...) V jeho krm se schzeli darmo lapov a zloinci v eho druhu. S k agent ,,American Line" vodil do Jadlovkerovy krmy tikrt tdn rusk zbhy, kte pak dl do Holandska, Kanady a Ji n Ameriky. Jak u jsme ekli: u Jadlovkera v krm se to darmo lapy a darebky jen hem ilo. Pespv tulci, ebrci, zlodji i lupii. Jadlovker byl vychytral, a proto stle unikal zkonu. jeho host mli doklady v dycky v podku. Dona ei obletovali hranici jako roj komr, ale o chovn nemohli najt nic nemravnho. (...) Zhadnm zpsobem zskal koncesi nejen na kr i na obchod s kolonilnm zbo m. O ,,kolonilnm zbo " ml asi zcela svrzn pedstavy. Neobchodoval toti jen s ovsem, cukrem, tabkem, plenkou, pivem, bonbny, okoldou, ni i, mdlem, knoflky a motouzem, ale i s enami a mu i. Vyrbl fale n zva a prodval je nkm. A jak se nkte lid domnvali, padlal tak penze, stbrn, zlat i paprov."27 odehrv Rothv pbh, ustoupil vznam idovskch hospodskch u dvno do pozad. Jejich trvval a asto je t mnoz takov ili. Slou ili jako negativn symbol pro rafinovan cham vho vchodnho ida, kter svd rolnky k pit, dok e jim vnutit nepotebn zbo a je z lu en. V 18. stolet, tak jako dv, oznaovali katolit kazatel s oblibou idovsk krm ta.

Symbiza se uvoluje Postoj vi majitelm krem ukzal, e zkladna zprostedkovatelsk la je t dravj ne ped rokem 1648. Mnoz rolnci vnmali idy je t vc ne dve jako pova ovali je za hrozbu pedev m v dobch socilnch a ekonomickch zmn. Slilo rovn ne tireforman sil katolick crkve, podncujc nbo ensk antagonismus, kter se pak snad pi vzniku nepokoj. Crkevn snmy uvedly v 18. stolet v mnoha ppadech do ivota proti idovsk vnosy st l. Synody zapovdaly idm ukazovat se na veejnosti bhem proces anebo zamstnvat kes Brnily vstavb a renovaci synagog. Platilo napklad nazen, e synagoga nesm bt vy ckde biskupov hrozili zavenm synagogy a nechvali si vyplatit vysok vkupn, aby k tomu do lo, anebo aby zavenou synagogu opt zpstupnili. Ve zv en me se opt objevovala ob vra d. Mnoz duchovn tak u polskho obyvatelstva podncovali nenvist vi idm. V ad zen a popravm. Pronsledovn nabylo takovch rozmr, e nakonec i sm pape Klement XII 69) a krl August III. (1696-1763) vyhovli dosti idovskch poselstev a roku 1763 odsoud li l iv smy lenky o krvavch obtech. Pedsudky, kter mezitm v lidech uvzly, v ak vymtit nedokzali.

Vzhledem k trval ekonomick konkurenci mezi idy a kes any bylo nasnad, e nenvistn vnch a quaziteologick pojednn padnou ve mstech na obzvl rodnou pdu. Chovanci jezu pepadali idy bez obav z nsledk, zle s nimi zachzeli, anebo drancovali idovsk domy. K k cechy odmtaly pijmat idy za sv leny a zakazovaly idovskm emeslnkm pijmat od obchodnkm byl z rozhodnut mstskch sprv zsadnm zpsobem zt en vkon povoln. V mno ten po vat prv, kter jim zaruovala krlovsk privilegia, jen dky vysokm platkm. Ambivalentnost pomr zaznamenal idovsk osvcenec Salomon Maimon (1753-1800) pochzej Litvy, ptel Mosese Mendelssohna: ,,Neexistuje snad dn zem krom Polska, kde by bylo m jt ve stejn me nbo enskou svobodu a nbo enskou nenvist. id tu po vaj pln svobo tv, dostalo se jim ve kerch obanskch svobod, maj dokonce sv vlastn soudnictv. Na dr v ak jde nbo ensk nenvist tak daleko, e slovo id je prost odporn (...)."28) Ke zhor ce id v Polsku pispl vedle oslabenho postaven krle rozhodujcm zpsobem i postoj l lechtit velkostatki dve idy chrnili (ka dopdn dokud se jim hospodsky vedlo ednot katolick crkve, obyvatel mst a zchudl drobn lechty. Nyn u nebyli ochotni pos jim takovou bezpodmnenou ochranu. Crkev nad nimi zskvala v prbhu zeslen protirefo vt moc, a jej varovn ped idy se nakonec neminulo inkem. Pesto velkostatki tak jako dve pijmali idy jako faktory, proto e pro n byli eko imodn u iten. Ovlivnni nenvist, kter se proti idm vzedmula v neklidnch dobch p yn lehce propou tli, kdy se jim nezdli dost u iten. S negativnm obrazem ida ped o e je sprvci a njemci o id a pokou eli se jich zbavit - zejmna v dobch hospodskch nyn lechta v idech spatovala neoblben konkurenty brnc jejmu mo nmu vzestupu. Proto prosadila, e v 18. stolet byl idm zamezen pstup do sttnch slu eb a nesmli t krlovsk domny. Psnji ne dv dbala na dodr ovn dve vydanch omezen pobytu a z Vztah mezi lechtou a idy se stle mn podobal symbize a vc ne dve podlhal svvo nstv se promovalo ve spoleenstv s protikladnmi zjmy, jak to dokld nsledujc zpi velkostatke z roku 1774: ,,Njemce Her ko mn zstal dlu en 91 tolar, kter u byly splatn, tak e jsem vidl, nsilnmu vymhn. Na zklad smluvnch ustanoven mi v ppad nezaplacen spltek pslu prvo zavt h dlouho, dokud dluh nevyrovn. Tak jsem vera poruil, aby ho spoutali a strili do praseh chlvku, zatmco en a bachurm (mladm lidem) jsem dal svolen, e mohou v hospod zsta jmlad ho syna Lejzra jsem nechal dovst na statek a poruil, aby ho nauili katechismus a na e modlitby. Chlapec je toti velmi nadan, a j bych ho chtl dt poktt. U jsem o to biskupovi, a ten mi slbil, e se dostav ke ktinm, aby doprovodil chlapcovu du i. Lejzr se zprvu odmtal poki ovat, nechtl se zpamti nauit na e modlitby. Sprvce stat relecki ho v ak zprskal, a dnes u chlapec sndl vepov maso. N knz, Bonifacius, skvl vskho du Minorum de observantia, se v potu tve namhal, aby pekonal chlapcovu tvrdohl st a zskal ho pro na i vru." Trvalo ti tdny, ne mohli sousedn id rodinu vyplatit. 29) Pesto ve srovnn se zpadoevropskmi stty ili id v Polsku stle je t ve vho mon Maimon, kter ve svm mld sm za il, jak lechtit statki zachzeli se ,,svmi id zidealizovan: ,,Polskm idm bylo odjak iva dovoleno vyu vat rzn zdroje ob ivy, a tak ako v jinch sttech, omezeni pouze na pokoutn obchody a lichvu. Jen zdkakdy usly eli v , e nkoho podvedli. Byli vrn zemi, ve kter ili, a ivili se estnm zpsobem."30) Postaven id bylo ny ich situace se navzdory etnm mo nostem rozvoje stala nejistou, ochrana ze strany krle a vysok lechty citeln zeslbla, jejich existence byla stle v ohro en. Na dobov podm govali tak, e si vytvoili vlastn zpsob ivota - zformoval se typ vchodnho ida. To v zase vodou na mln jejich protivnkm, kte jim pedhazovali, e se vdom vydluj ze sp cit cizosti vi nim slil, a v echny negativn pedsudky, kolujc mezi obyvatelstvem, jak se potvrzovaly. Ve svm ji zmnnm cestopisu z roku 1822 l Heinrich Heine svj dojem: ,,Zevnj ek polskho ida je stra liv. (...) Pesto v ak u lovka pevldne brzy nad o , kdy na tyto lidi pohldne zblzka. Bydl v drch podobnch prasem chlvkm, tam k eft ruj - jsou uboz. Jejich jazykem je nmina protkan hebrej tinou a vy perkovan pol tinou Zjevn neudr eli krok s evropskou kulturou a jejich duchovn svt se zastavil v ba inch n ut en povry, kterou vynalzav scholastika vmkla do mnoha podivnch forem. Navzdory ba o e inov epici pokrvajc idovu hlavu a navzdory je t barbar tj m idem, kter ji pl mnohem vc ne lecjakho ida nmeckho, kter s bolvarem na hlav (tehdej mdn klobou nos v hlav svho Jeana Paula. V psn odlouenosti se charakter polskho ida stal celis chovnm tolerantnho vzduchu dostal tento charakter ndech svobody. (...) Polsk id se p vm ko ichem, se zav ivenm vousem, pachem esneku a stlm naknm mi je pod je t mil

e v svou sttem posvcenou paprovou ndherou."31) Z toho je zejm, jak se mezitm polsk od ida nmeckho - zevnj kem, jazykem, kulturou, zpsobem my len a chovn. Stereotypy, pravidla negativn obracej proti vchodnm idm, hodnot Heine je t pozitivn. Vid, jak na tamj ch idech projevila tradice, udr ovan v Polsku po stalet. Jeho pozorovn a so n vyjaduj mnohovrstevnost pomr. V dob jeho cesty se ov em situace znovu zhor ila.

id pi dlen Polska Roku 1772, 1793 a 1795 byl polsko-litevsk stt postupn rozdlen mocnosti - Prusko, Rakousko-Uhersko a Rusko. A do konce prvn svtov vlky neexistoval samostatn polsk stt. Vdesk kongres stanovil roku 1815 definitivn hranice: Prusko zs zpadn Prusko a Poznasko, Rakousko Hali - Krakov zprvu zstal svobodnm mstem pod spole sprvou dlcch mocnost - Rusko pak Litvu, jako i vchodn a stedn Polsko. Carsk samo o ps od Litvy pes Blorusko a Ukrajinu a k ernmu moi, a ze zbytku vytvoilo Krlovstv ojen s carskm Ruskem personln uni. Tomuto tvaru se rovn kalo ,,Kongresovka" - byl na jeho vznik. Pi procesu dlen hrla znovu dle itou roli ,, idovsk otzka", ani v ak mohla bt ,, jm, kter zasedal od roku 1788 a pedstavoval posledn snahu zbytku polskho svobodnho st u o zsadn reformy, o ivil krtkodob opt vaad, ,,parlament idovskho nroda". Mnoho id latit zv en dan, a tak se obce, kehilot, zadlu ily. Finann vyrovnn bylo velmi nalha ojivm pravm v ak nedo lo. Parlament byl bezprostedn konfrontovn s otesenm postavenm id. Ve Var av stle j zen pobytu. id se tam smli zdr ovat pouze bhem zasedn sejmu, pokou eli se v ak tento pedpis o htici si uvdomili, e by id mohli bt zajmavm zdrojem pjm, a za patin poplatky j y se natrvalo usadili na jejich pozemcch ped mstskmi branami. Vznikl tak ,,Nov Jeruza lm" s poetnm obyvatelstvem. Var av t oban v ak roku 1775 prosadili, aby byli tito id y se pak velk sejm se el znovu roku 1788, proudily do Var avy opt tisce id. Parlament pracoval dle ne obvykle, nebo c mout adu reforem, a tak tam id zstali. Kes an t obyvatel u nakonec nehodlali dl sn skou konkurenci a v beznu 1790 doshli konen svho. idov t emeslnci a poulin proda Smli zstat pouze obchodnci vlastnc sklady zbo , tedy bohat id. Kdy se vyhnan i byla nlada ve Var av krajn napjat. Z nicotnho incidentu vze la boue s plennm idovs hod, ktermu uinilo ptr teprve vojsko. Sejm nyn intenzivn rokoval o vznikl situaci. V zsad proti sob stly ti smry, jej avitel vystupovali i mimo jednn sejmu. Proud sm lejc v psn katolickm duchu, jeho byl velkostatk Zamojski, chtl prva a mo nosti id omezit je t vc ne dosud. Extrmn zici zastval Jacek Jezierski (1722-1805), kter navrhl podporovat idy, nebo jsou pro hospodstv e velmi u iten. Mezi tm stla ada nejrznj ch pojet, kter chtla i ci a dalekoshlou svobodu v emeslech, ov em pod dle itou podmnkou: pokud id budou rozu similuj se. Jestli e k tomu nebudou ochotni dobrovoln, je teba jim pomoci rznmi donuco acmi opatenmi. Zastnci tohoto smru (uveme napklad historika a finannho odbornka Tadeusze Czack 5-1813/) pom leli na to, e zak asn man elstv, omez obansk prva nevzdlanch id psemnictv, odstran odv typick pro idy, zru ,, kodliv" nbo ensk zvyky, omez auto ol pouze pol tinu namsto jidi , alespo ve veejnm psemnm projevu a rovn omez inno esel, zemdlstv a ,,poestnho obchodu" (s vjimkou vlastnictv krem). Rovnoprvnost mla bt vykoupena rezignac na vlastn tradici a kulturu - tato tendence se v t dob projevuje i v jinch zemch. K tomu se piklnli mnoz, i krl Stanislav II. August Poniatowski (1732-1798), naladn blahosklonn nejsp penzi, se pimlouval za vt prva id. Zastnci proti idovskch po rnili. stava z kvtna 1791, prvn v cel Evrop, tento problm nee ila. Bylo vidt, e v nestoj za idy tak jako dv, kdy je chrnila ped jejich nepteli. Druh a tet dlen Polska pak stejn dal snahy zmailo. Pitom idm nechyblo polsk vlasteneck ctn. Bhem povstn Tadeusze Kociuszka (17 794 pomhali pi obran Var avy prv etn id. Pod vedenm Bereka Joselewicze dokonce vy ou legii. Doufali, e jejich ast na osvobozeneckm boji Polky pesvd, e s idy mohou b rovnmi. Kdy Rusov povstn porazili, dostaly se zbytky idovsk legie za dobrodru nc t do Francie. Tam vstoupili do polsk legie a pod Napoleonovm velenm za ili vytvoen Kn ar avskho. Roku 1809 Joselewicz padl jako plukovnk polskho vojska ve vlce proti Rakous ku. Var avsk kn e, kter byl zrove saskm krlem, dovolil milostiv jeho vdov a dtem, ly v ulicch Var avy, v nich id bydlet nesmli, a prodvaly tam ,,koalku".32) To bylo v

volen. id nejprve vkldali do napoleonskch ustanoven velk nadje. Pijet "code civil uovalo rovnoprvnost. Zdlo se, e Napoleon chce spolupracovat s oficilnm idovskm zast lstvem (s ,,velkm sanhedrinem" vzniklm podle vzoru staro idovskho soudnho dvora), msto toho v ak u v beznu 1808 pozastavil emancipaci id ve Francii na deset let. Toho vyu ili pol t protivnci id a v jnu 1808 okam it prosadili vydn obdobnho dekretu. Byly ov ky, a za velmi psnch podmnek. Roku 1809 nsledoval ve Var av pedpis, e se id musej vysthovat z honosnj ch tvrt. Dne 1 zzeno var avsk idovsk ghetto, kter zhy slou ilo jako vzor pro podobn zazen i ji Ji roku 1808 se na idy ji vztahovala brann povinnost - zatmco prva jim byla uprn z iovaly se jejich povinnosti. Prv toto opaten bylo pro vc obzvl bolestn, proto e jim znemo ovalo dodr ov hasid prosili vldu o zru en brann povinnosti a nabzeli za to rezignaci na obansk pr sok finann tribut. Vzhledem k tomu, e zrove s tm kladlo mnoho id pasivn odpor a d e k nepjemnostem, byla idm roku 1812 vojensk slu ba opravdu odpu tna a msto toho jim azena vysok brann da. Kdy pak bylo roku 1815 za rusk vldy vytvoeno polsk krlovstv, do lo v souvislosti nnm o stav k novm debatm o ,, idovsk otzce". Do stavy sam se opt nedostala. Ov em nazen v lnku jedenct a dvanct, e vyznn izraelitsk nen rovno kes ansk chnost by od sebe mly bt oddleny, zsadn zashlo do ivota id. Na polsk stran se ob kter se prosazovaly u dve. Vedouc politik, kn e Adam Jerzy Czartoryski (1770-1861), hlsil asimilaci (krom nbo ensk) za pedpoklad rovnoprvnosti. id jsou pr ,,ciz nro osvobodit z nezralosti a t ivch pomr, av ak pln obansk prva jim je t nelze posky by se mly zakzat, proto e konzum alkoholu ,,m pro ni vrstvy na eho obyvatelstva zhou dky".33) id svdj rolnky k pit a tak je ruinuj zdravotn i hospodsky. Kes an pr l. Jin byli podstatn radiklnj . Katolick duchovn Stanisaw Staszic (1755-1826), kter nnch v zvren fzi existence svobodnho polskho sttu oznail idy za ,,njezd kobyle v lt, tak i v zim", za ,,houf p ivnk", zstal svm nzorm vrn a splal idm do , nesm vyjt vstc. Stereotypy, kter charakterizovaly obraz ida a do na eho stolet, se bjevovaly stle astji. Obzvl daleko za el roku 1817 Kajetan Komian (1771-1856): ,,Byl omylem pedpokldat, e id jsou idy pouze dky talmudu, pispv k tomu i jejich zpsob (...) Jsou povriv, zptenit, jsou to darmo lapov, handli, k eftai. Sna se za prci, ij z cizho a prohnanost a podvodem si zaji uj pjemn ivot." Zastval nzor, e id nejsou Polci, proto e pr v sob nemaj ,,polskou krev". Akoli sk zprostedkovatelsk innost, kterou hodnotil negativn, se m e zmnit v innost poziti okonal asimilace a integrace je je t mo n, zasel svm pojetm sm rasistickho vyobcov Mocn vpady proti idm smovaly pedev m proti snahm carskho povence pro Polsko, ikolaje Nikolajevie Novosilcova (1761-1836). A to stava neurovala, byl ustanoven sam otnm carem. U dv patil v Rusku k ,,Vboru pro integraci id", pipravujcmu zkon pr v carsk i vydn roku 1804. Novosilcov se sna il nalzt trval e en. Nechtl ov em za ko rusk sttnk Michail Michajlovi Speranskij (1772-1839) v roce 1803, kter ml tehdy je elk vliv, av ak nedokzal prosadit sv pedstavy: ,,Reformy provdn vldnmi mocenskmi prostedky nejsou vbec trval a nen na n dn v tch ppadech, kdy m vldn moc bojovat proti zvyklostem vytvejcm se cel stalet. spolehlivj nasmrovat idy k dokonalosti tak, e se omezme na jedno: oteveme jim cesty jich vlastnmu prospchu, budeme dohl et na jejich hnut jen z dlky a odklidme v e, co b z tto cesty mohlo svst. Ov em tak, e nepou ijeme dn mocensk prostedek a nebudeme vy tituce. Nebo na n nechceme vyvjet tlak, nbr chceme jim dopomoci k tomu, aby se rozvje i za pomoci svch vlastnch sil. Nejni mo n mra zkaz, nejvy mra svobod - to jsou ocilnho zazen." Novosilcev zprvu zabrnil nazenm, kter by byla pro idy nevhodn, a nakonec sm rok navrhl ,,organick reglement pro idy ijc v krlovstv polskm". Podle nj se vzdlan a lnoprvnmi obany, tedy vetn mo nosti zastvat veejn ady a rozvjet se politicky. Ob byla zaruena i ostatnm. Kahal ml bt nahrazen direktortem, v jeho ele by byl rabn s i pravomocemi. Chasid a ostatn "sekty" by byli pod kontrolou. idovsk obec mla tak jako pedtm ru pjmy z dan a kontingent rekrut. Dle pedpokldal, e se idm u nebudou udlet dn tv a rovn e se zak e obchodovn s vry a naturliemi vetn podomnho obchodu na ves pravdpodobn jmenovn ,,krlovskm prokurtorem" pro idovskou otzku, a to proto, aby u kch velkostatk prosadil jednotliv detaily svho nazen, ale jist tak proto, aby ro

spch zstal ov em odepen dokonce i carskmu zmocnnci. Polsk lechta ani polsk m chotn pistoupit na jeho zmry. id se mezitm stali ekonomickmi konkurenty obou tchto skupin, lechta u je nepotebovala jako zprostedkovatele. Mimoto zde psobil vliv konze rvativnch sil v Rusku, kter reform pzniv pro idy dokzaly zabrnit.

Reakce id na nov politick, duchovn a nbo ensk pomry V tchto vahch jsou zajma otnch id. U jsme se zmnili o tom, e chasid byli ochotni vzdt se obanskch prv, po e ponechna jejich tradice, kultura a zpsob jejich ivota. Mnoz z nich se o politiku vb ec nestarali: ,,Rusov, Prusov a Raku an si mezi sebe rozdlili Polsko, ale ru t chasid nav tvova usk rabny a rakou t chasid nav tvovali sv rabny v Rusku."34) O zmnu pomr se nija pokou eli ani ortodoxn id a oligarchie kahalu. Obvali se, e pln rovnoprvnost po kod jejich politick a sociln postaven. Pitom doufali v pomoc cara Alexandra I. (1777-1825). Odprci zkostnatlch obecnch struktur po adovali na druh stran odstrann kahalu, ch apojit do polsk civiln sprvy. Tu a tam se tak objevovaly my lenky osvcenstv. Mendel S nower (nebo tak Mendel Levin, 1750-1823), kter v Berln navzal kontakty s Mendelssohne m a Maimonem, a pak se stal domcm uitelem u kn ete Adama Czartoryskho, propagoval radi n reformu vzdln a materiln zlep en ivota irokch vrstev idovskho obyvatelstva. V roti chasidm, kte podle nj udr ovali obyvatelstvo v nesvprvnm postaven. Osvcen id (maskilim), kte se chtli asimilovat, se nachzeli zejmna v majetnch v li na podporu polsk reformn strany, oekvali ji tak v neposledn ad od kn ete Czarto ncem roku 1815 pednesli sv nvrhy i carovi a v nsledujcm obdob se sna ili ovlivnit je vence Novosilceva. Maskilim si byli vdomi existujcch pedsudk v ne idovsk spolenost ochotni pijmout prva oban druh tdy. ,,Vzdlan Izraelit", tak nazvali sami sebe, m rovnoprvnost, zatmco masa, kter ,,si ponech sv obleen a sv zvyky", zsk pouze ,,o k prva", nebo ,,jejich pomry a jejich znalosti jsou omezen."35) Kolsn idovskch po souhlasem s rovnoprvnost, a to i za cenu kulturnch ztrt, a mezi rezignac na rovnoprvn st a hospodskou podporu, pokud jim bude umo nno t tak, jak jsou zvykl, se zrcadlilo i nbo enskm rozpolcen, k nmu do lo v 18. stolet. Chasid nastoupili vtzn ta en ped d Polska, v tehdej rakousk Halii a na Ukrajin. V ude dochzelo k mocnm bojm s rabn ortodoxnmi mitnagdim - s ,,protivnky". Vyluovali se navzjem z obce, asto dochzelo ke rvavm sporm. Prv v tchto urputnch sporech tkvla snad v neposledn ad pina toho, kter pvodn nesl znaky osvobozujcho psoben, pak asto ustrnul v odstra ujcch hierar h, ve kolch pevn spoutanch s dynastiemi cadik a zzranch rabn. Tento spor se vyhrotil v Blorusku a v Litv, pedev m ve Viln (Vilnius). To bylo ba t uenho rabinismu, ale tak rabn ovlivnnch nmeckm idovskm osvcenskm hnutm, haska V echny zbo n smry, a byly jinak jakkoliv zneptelen, bojovaly proti haskale jako p ,,vtlen bla". Jejm pvr encm se nadvalo do ,,Berlk" a jejich ohlas byl v tchto ezen. Nespornou autoritou rabinismu tu byl ped koncem stolet Elijahu ben elomo (Gao n z Vilna 1720-1797), kter od samho potku oste napadal chasidismus. V chasidismu pr vldnou pocity, zatmco hlavn pece je dodr ovn zkon - na tom ped v. Tyto zkony lze nalzt studiem talmudu, pak je ov em teba je poslu n nsledovat. Mst zmaten scholastick metody pilpulu rozvinul Gaon Elijahu pro interpretaci talmudu vc no