homeles 1 roč. 2014/15

Štěstí je jako vítr, není vidět, ale cítíš ho. . .

2 . . . . . . . . . Z Čech až na Borneo

2 . . . . . . . . . Pohár Corny

3. . . . . . . . . YPEF

6. . . . . . . . . Jak jsme oslavi l i les

8. . . . . . . . . O vlajku školy

8. . . . . . . . . Naše arboretum

9. . . . . . . . . Zeptal i jsme se. . . I reny Janů

10. . . . . . . H istorie vztahu společnosti alesního hospodářství (2 . část)

13. . . . . . . Rozhovor se spisovatelemZdeňkem Hlaváčem

14. . . . . . . První lov, první úlovek

16. . . . . . . První dny školy

17. . . . . . . Dny NATO

18. . . . . . . Jak jsem se seznámilas Hamletem

19. . . . . . . Stormbreaker

2 0. . . . . . . Na křídlech múzy

2 2 . . . . . . . Anketa

2 3. . . . . . . Sranda z lesa od Homelesa

2 5. . . . . . . Otevřený dopis DanielaWeisse

2 6. . . . . . . Komiks

2 7. . . . . . . Redakční koutek

číslo 1 ročník 2 014/2 015

Obsah čísla Milí čtenáři ,

a máme tu zase podzim a s ním i novýškolní rok a HOMELES!

Pro někoho začal čas stresu, učení anervozity - a pro někoho zase čas plnýoptimismu, srandy a zábavy. Doufám, žeu nás na škole převažují ti optimisté.

Zábavy se nám ve 3. ročníku dostává ob-zvlášť v hodinách ekonomie - zejménakdyž probíráme s kým a za kolik, anebov hodinách hůlky, když si na tabul i kreslí-me sprosté obrázky a říkáme tomu vzo-rový příklad na měření stromu. Nesmímtaké zapomenout na - pro některé vzru-šující - hodiny (zpocených rukou) tance apolonézy. Na polonézu a další tance semůžeme těšit i v sobotu 2 9. l istopadu přiHubertské – a stejně tak i na ohlasy v na-šem příštím homelesovém čísle.

Měl i bychom si také povšimnout, žeproběhly hony 4. ročníků s oslavami po-slední leče. A po řadu týdnů probíhajíi každoroční burzy škol , na kterých seurčitě podílel i i někteří z vás. A jel ikož užje l istopad a jen kousek zbývá do zimy,užívejme si posledních chvi lek podzimní-ho sluníčka a nezapomeňme napsat Ježu-chovi…

Lenka Si lnicová

foto: Ing. Bc. Alena Pavelková

strana 2

Z Čech až na BorneoV Hranickém zámku v prvním patře jstemohl i od 10. 9. do 31. 10. 2 014 navštívitvýstavu fotografi í Roberta Hlavicy,bývalého absolventa SLŠ Hranice, aLukáše Kovára. Tito hoši nalezl i zál ibu vefotografování přírody a mohou se pochlu-bit bri lantními kousky. Zazněl zde uvítacíprojev starostky města Ing. Radky Ondri-ášové, v němž mimo j iné obdivovalatrpěl ivost těchto fotografů při pořizováníunikátních snímků. Svůj projev pronesltaké ředitel naší lesnické školy. Nemohl ichybět ani naši trubači , kteří akci dodal itoho správného ducha a svým troubenímzpříjemni l i atmosféru. Na zvědavé ná-

vštěvníky čekalo chutné občerstvení, kte-ré j im přišlo určitě vhod při sledováníunikátních fotografi í, jako např. snímkumedvěda uvízlého mezi stromy a na nějútočících lovců, a mnoha dalších foto-grafi í divoké přírody a nespoutaných zví-řat. Ti , kteří navštívi l i tuto výstavu, určitěnel ituj í, včetně studentů lesnické školy,hlavně 1. ročníků.

Josef Černoch, 4. C

Pohár CornyDne 17. září naši hoši vzorně reprezen-toval i školu v okresním kole středoškol-ského atletického poháru Corny. Soutěžse konala v Přerově, kde hoši s podporoupana učitele Menšíka vybojoval i 3. místoa tím i postoupi l i do dalšího kola. Dívkyvybojovaly místo čtvrté.

V následujícím týdnu hoši opět zabojoval ia 2 5. září v krajském kole poháru obsadi l i5. místo. K dosaženým výsledkůmblahopřejeme!

Josef Černoch, 4. C

Aktual ity

Young people inEuropean ForestsJak jste si j istě přečetl i v denním tisku (naDM v dennej tlači ) , tři naši spolužáci sezúčastni l i evropského finále soutěžeYPEF. Evropské finále se v letošním rocekonalo v německém městě Eberswaldecca 50 ki lometrů severovýchodně od Ber-l ína.

Eberswalde

Eberswalde se nachází ve spolkové zemiBraniborsko. V současné době má cca 40tisíc obyvatel . Město obklopují hlubokélesy, a proto bývá přezdíváno Waldstadt(lesní město). Není tedy zvláštní, že jev tomto městě umístěna Univerzita proudržitelný rozvoj (Hochschule für na-chhaltige Entwicklung), jej íž součástí jei obor lesnictví a nabízí se možnost zdestudovat. Nadmořská výška města jepouhých 2 5 m. n. m. Dříve patři lo městomezi rozvinutá průmyslová centra bývaléNDR, dnes se snaží tuto slávu oprášit,neboť leží na výhodném místě mezi Berlí-nem a polským přístavem Štětín. Eber-swalde patří mezi 3 města v Německu, vekterých je zavedena trolejbusová do-prava.

Aktual ity

Den první

Vyrazi l i jsme ráno po osmé hodině vypro-vázeni laskavým slovem pana ředitele adalších zaměstnanců školy. Čekala nás700 ki lometrů dlouhá cesta. Počasí bylotéměř ideální. Poněvadž jsme cestoval ipo kval itnější polské dálnici , měl i jsmedostatek času sledovat okolní kraj inu.Polské, potažmo německé lesy se vyzna-čují převážně borovými monokultura-mi s příměsí břízy. J inak je to pořádstrašná rovina. Po příjezdu do Eberswalde(díky GPS-Petra bez jediného zabloudění)jsme byl i přivítáni v environmentálnímcentru (Wald-Solar-Heim) našim průvod-cem budoucích dní Moritzem. Po uby-tování nás Moritz provedl celým centrem

a pozval k večeři . Večeře byly poměrnějednotvárné, skládající se ze čtyř druhůsalámů, tří druhů sýrů a berlínského chle-ba (když jste se přes něj podíval i , viděl ijste až do Berlína). Po večeři a příjezduposledních účastníků ze vzdáleného Por-tugalska a Řecka jsme se jal i hrát se-znamovací hry. Výslovnost některýchnašich křestních jmen nastartovala velmipozitivní a veselou náladu (tedy s vý-j imkou Portugalců – tam jsou všichniPedro). U některých jmen jsme si zvol i l ičeské ekvivalenty - například Eda z Ru-munska, o kterém bude ještě řeč (neod-pustíme si napsat něco hned, Eda chcebýt nesmrtelný a chce umět létat) . Pronás se stal nesmrtelným během těchtočtyř dnů.


strana 4

leného cca 1km, kde jsme mimo j iné pro-šl i trh s mnoha místními produkty, jakobylo například půl ki la medu za 5,50 €. Povýletě byla rozlosována témata pro vy-tvoření posterů a následné ústní pre-zentace (např. větrné elektrárny,certifikace lesů, ohrožené druhy v Ev-ropě, invazivní rostl iny v našich lesích, bi-omasa, funkce lesa, nepůvodní šelmyv lesích, … ).

Hned poté jsme se vydal i na lesnickouuniverzitu, kde jsme v počítačové učebněza pomoci svých „pomocníků“ z řad stu-dentů začal i připravovat své prezentace.Byl i nám nápomocni jak po stránce od-borné, tak i jazykové. Po večeři (viz denprvní) jsme mohl i pracovat na prezenta-cích nebo zhlédnout kouzelný fi lm (MagicMovie) o německých lesích.

Den třetí

O snídani se zmiňovat nebudeme, bude-me se hned věnovat programu. Celé do-poledne jsme strávi l i na univerzitě apřipravoval i svoje prezentace. Mezitím sipan učitel vyjel s ostatními kolegy na vý-let do kláštera Chorin. Na oběd tentokrátpolévka nebyla. Když jsme zj išťoval i , hla-doví z předchozího dne, co bude k obědu,bylo nám řečeno, že brambory a maso ato třetí je něco, co nám nemohou říct,protože to prý neznáme. Brambory byly,maso bylo. A to, co prý neznáme, bylo

Aktual ity

Den druhý

Jestl iže jsme o večeři hovoři l i jakoo jednotvárné, nenacházíme vhodnéslovo pro snídani . Po snídani proběhloslavnostní zahájení soutěže za účasti sta-rosty města Eberswalde, ředitele místní-ho lesního úřadu a prezidenta YPEF. Potéjsme byl i rozlosováni do mezinárodních

tříčlenných týmů. Petra byla v tý-mu s Carmen z Rakouska a Pedrem z Por-tugalska. Mikloš – tady jsme se asi trochupřepsal i , říkal i mu Niky, byl v týmu s Juset(dívka) z Litvy a Robertem z Lotyšska.A David s Mari í z Řecka a Jolantou z Pol-ska. Poté následoval test o dvaceti otáz-kách o evropských lesích. Časový l imitbyl dostatečný, většina družstev ode-vzdávala testové sešity před l imitem.Přestože venku l i lo jako z konve, soutěžpokračovala terénními úkoly. Úkoly bylypodobné naší Lesnické všestrannosti , na-příklad měření výšky stromu, odhadhmotnosti dřeva, poznávačka semen,dřev, l istů a plodů. Sběr přírodnin dle za-dání na čas a přeskládání dvou metrůdřeva na čas. Pro zpestření deštivého do-poledne byla v lese zaparkována plošina,která nás po dvoj icích vynesla do korunstromů. Při obědě jsme marně čekal i nahlavní chod, hlavní chodem byla polévkazde zvaná eintopf (hodně zeleniny a máloklobásky). Odpoledne pro nás organizáto-ři připravi l i výlet do centra města vzdá-

Aktual ity

zelí (cabbage). Takže jsme trochu znej is-těl i , jestl i vůbec vědí, kde je Českárepubl ika! Ve tři hodiny přišla naše velkáchvíle, prezentoval i jsme připravené po-stery vytištěné na formátu A0. Členovémezinárodní komise, ale i žáci hodnoti l ipřednášené prezentace do připravenýchformulářů. Zde jsme zúroči l i svoje jazy-kové a prezentační schopnosti . - Na večerpak pro nás připravi l i N ight walk. Byla totaková naše lesní pedagogika v nočnímlese. Pro nás nic nového!

Čtvrtý den

Snídaně, oběd a večeře při starém. Ránojsme vyrazi l i na procházku místní přírodnírezervací s doprovodem Moritze a lesníhopedagoga. Náš průvodce při výkladu po-užíval i borl ici , včetně zpěvu německýchloveckých signálů. Tyto signály Moritzpřezpívával do angl ičtiny. Zhlédl i jsmeukázky historického způsobu získávánípryskyřice, tzv. smolaření (v Německu sej iž nevyužívá, pryskyřice se dováží z Čí-ny). Lesy přírodní rezervace dříve patři lykrálovské rodině, která je využívala pře-devším pro lov. Na závěr vycházky každánárodní výprava zasadi la symbol ickýstrom. Poněvadž by bylo nepraktické az přírodního hlediska nemožné vysaditnárodní dřeviny (tedy v případě Řecka aPortugalska), vybral i organizátoři dřevinystanovištně vhodné. My jsme vysadi l ikrásnou jedl i .

Odpoledne proběhl závěrečný ceremoni-ál , při němž byly vyhlášeni pouze vítě-zové. Takže naše celkové pořadí zůstalotajemstvím (Eda by to neunesl)! Po večeřiproběhly dobrovolné prezentacejednotných zemí. Při rumunské prezenta-ci byl i žáci oblečeni do národních krojů,Eda rovněž. Eda pouštěl sladkou hudboupodbarvenou prezentaci z notebooku ažáci hovoři l i o kulturních zajímavostechRumunska. Na závěr předvedl i národnítanec, při němž nej lepší taneční kreacepředváděl Eda. Eda se neudržel ani přinásledné řecké prezentaci a změni l řeckýnárodní tanec v rumunský národní tanec.Stal se tak hvězdou večera a s velkouochotou pózoval pro fotografy ještědlouho do noci . Příští evropské finále,které se bude konat v Rumunsku, se takstává přísl ibem velkých zážitků! Proto ne-leňte, studujte materiály o evropských le-sích, abyste mohl i poznat Edu a příští roknapsat podobný článek.

Petra Pantová, Mikuláš Žalek, David Jan,4. B

Poznámka autorů: Nezlobte se na něj , jeto Eda. Prostý pobíječ much, u nás zvaný

Plájbój !


strana 6

Aktual ity

Jak jsme oslavi l i lesKaždý rok v říjnu oži j í olomouckéSmetanovy sady Podzimními za-hradnickými trhy, které připravují za-městnanci Výstaviště Flora Olomouc. Odroku 2 011 se ve dnech konání trhů kolemRudolfovy aleje také tradičně ozývá vese-lý křik dětí, lovecké signály lesních rohů,zvuk motorových pi l i příjemná pro-menádní hudba.

Tuhle pestrou směs zvuků v Rudolfověalej i mají na svědomí organizace spolu-podílej ící se na přípravách akce „Oslavylesa na Floře“. Letos se j ich pod heslem„Lesy v Olomouckém kraj i – lesy pro l id i“sešlo ke spolupráci celkem 2 5. Záštitunad akcí převzal tradičně hejtman Olo-mouckého kraje a také primátor městaOlomouce. Finančně a organizačně j ipodpoři l podnik Lesy České republ iky, s.p. , Krajský úřad Olomouckého kraje,podnik Vojenské lesy a statky Českérepubl iky, s. p. , společnost Lesy městaOlomouce, a. s. , sdružení Celostátní síťpro venkov, Ústav pro hospodářskouúpravu lesa a mnohé další subjekty z na-šeho kraje. Pomoc organizátorům poskyt-lo také Výstaviště Flora, a. s.

Pátky jsou na Oslavách lesa zadány školnímládeži . Letos při jelo 752 dětí ze 30 škol

Olomouckého kraje, doprovázelo je 74pedagogů. Kromě olomouckých školákůz I . stupně ZŠ při jely i děti z Lipníku nadBečvou, Moravského Berouna a Přerova.Program probíhal od 8 do 11: 30 hodin.Pro přibl ižně 15členné skupinky dětí bylopřipraveno 17 stanovišť, na kterých seškoláci uči l i rozpoznat základní dřevinypodle l istů, větviček, semen nebo kouskůdřeva, skládal i dřevěné puzzle, stopoval ilesní zvěř, jako čápi lovi l i žabky, přibl i -žoval i klády, poznával i vzácné druhy or-ganismů z chráněných územíOlomouckého kraje a dozvěděl i sei mnoho dalších zajímavostí z lesa. Razít-ka za plnění úkolů sbíral i školáci také nastanovišti truhlářů z Tovačova, u profesio-nálního včelaře, geologa a dalších. Zahustě orazítkovaný Účastnický l ist si pakděti odnesl i plnou tašku drobných dárkůod pořadatelů. V rámci programu bylo

připraveno také losování výherců žá-kovské básnické soutěže. Úderem 9 hodi-ny se moderátorského mikrofonu atohoto zodpovědného úkolu ujal panIng. J i ří Rozboři l , hejtman Olomouckéhokraje. Tři šťastní výherci za svou básničkuo lesníkovi a jeho práci získal i nejen účastna Oslavách lesa – tak jako ostatní třídy,ale ještě si navíc odnášel i dřevěné krmít-ko a plakát s obrázky u nás zimujícíchdruhů ptáků. Rozloučení se školami ob-staral tradiční podrav „Lesu zdar“ a

fanfáry mysl iveckých trubačů Střednílesnické školy v Hranicích.

Stejným způsobem vítal i mysl ivečtí tru-bači také návštěvníky sobotního progra-mu. Ten probíhal v příjemné podzimníatmosféře od 10 do 16 hodin. Olomou-čané si zjevně doprovodnou akcipodzimních trhů užíval i , a tak se více nežstovka organizátorů celý den ani neza-stavi la . Do programu se přímo zapoj i lotéměř 600 účastníků, především dětív doprovodu rodičů a prarodičů. Mimokvízy a poučné hry si více než 5 tisíc ná-vštěvníků podzimních trhů užívalo pří-jemnou dixielandovou hudbu Down Beatuz Jeseníka, tradiční „psí promenádu“ při-pravenou kynology z Českomoravskémysl ivecké jednoty - OMS Olomouc, umě-leckého řezbáře při práci a řady dalšíchzajímavých atrakcí. Téměř žádný účastník

akce neodolal možnosti pohladit si mla-dou vydru, kterou na Oslavy lesa přivezlpan Czik ze Stanice ochrany fauny v H lu-ku. Ten, kdo posbíral do letáč-ku s veverkou stanovený počet razítek,mohl v jednom z pěti slosování vyhrát za-j ímavé ceny. Z improvizovaného pódiau a ltánu proti restauraci Fontána si ná-vštěvníci mohl i odnést dřevěné hračky,knihy, omalovánky a vystřihovánkys lesní tematikou nebo třeba plyšovéhodivočáka.

Stejně jako účastníci akce i pořadateléodcházel i ze Smetanových sadůspokojeni a s dobrým pocitem. Snad senám zase o něco lépe podaři lo zábavnouformou poukázat na význam lesa prokaždého z nás, přibl ížit občanům krajetento vzácný ekosystém i práci těch, kteřío něj pečují. Na dalších Oslavách lesa naFloře, v říjnu 2 015, na shledanou!

Ing. Hana Komárková

Aktual ity


strana 8

Aktual ity

O vlajku školyDne 9. 10. 2 014 se uskutečni ly tradičnípřebory v atletice „O vla jku školy“. Sou-těže se zúčasni l i zdatní sportovci a spor-tovkyně. Nechyběl i samozřejmě anifanoušci a fanynky z naší školy. Každýsportovec předvedl svoje nej lepší výkonya chtěl , aby vyhrála právě jeho třída. Totoštěstí letos měla 4. B, která získala nej-více bodů. Jsme rádi , že jsme se sešl iv tak hojném počtu a všem účastníkůmděkujeme a přejeme hodně zdaru.

El iška Žižková,Pavlína Krumpolcová, 1. C

Naše arboretumJak jste si j iž všichni stači l i všimnout, vašídosavadní zahradnici Alence Pavelkovése j iž brzy narodí miminko, a tak jsem najejí místo nastoupi la já, vaše nová za-hradnice Martina Čechová. Od začátkuměsíce září jsem péči o arboretum vzalaplně do svých rukou a společně se žákyprvních ročníků jsme v arboretu udělal ispoustu práce.

První den praxí byl věnován péči o za-rostlé cesty v arboretu, a tak jsme prová-děl i takzvané oživování cest. Následujícídny jsme se věnoval i převážně tvarovánídřevin, pletí skalek, svážení ostříhanýchvětví ze stromů a keřů k následnémuštěpkování. Takto vzniklá štěpka byla po-té rozvezena zpět k dřevinám, aby j imbyly v podobě štěpky dodány živiny.V tomto měsíci proběhla v arboretu i jed-na větší akce, při které byly po zdravot-ním výběru pokáceny některé stromy.Nahoře v arboretu se jednalo o tři smrkypichlavé (Picea pungens) , uprostřed ar-boreta to byl smrk černý (Picea mariana)a smrk východní (Picea orientalis) a na-konec ve spodní části arboreta byla po-kácena jedle obrovská (Abies grandis) .Těžbu prováděl i žáci 3. B společněs panem Ing. Radimem Církvou, vedou-cím praxí J iřím Gratclem, Ing. LubošemBartošem, Ph. D. , a Ing. Miroslavem Su-kem. Těžební zbytky v podobě větví bylynásledně žáky prvních ročníků zpracová-ny, odvezeny na hromady ke garážím apřichystány k poštěpkování.

Na přechodu měsíce září a října se námarboretum začalo zbarvovat do nád-herného podzimního tónu a lákalo k pří-jemné procházce a odpočinku. Proto jev tomto období arboretum často poctěnonávštěvami ze strany veřejnosti či růz-ných škol (např. ve středu 8. října nás při-šly navštívit i děti z Mateřské školyŠpičky) a i mnozí z nás si do něj chodímedennodenně odpočinout – popřípadě sitřeba nasbírat jedlé kaštany. Proč takyne, vždyť jsou výborné, že?

Těším se na další spolupráci se žákyprvních ročníků a ráda bych všem připo-mněla, že dobrovolná činnost v arboretunadále platí, takže veškeré zájemceo práci tu mi leráda přivítám.

Ing. Martina Čechová

Ze školy


Zeptal i jsme se…Ireny JanůPřinášíme vám rozhovor s paní IrenouJanů, která ve školním bufetu pečujeo naše žaludky a chuťové buňky.

Jaký máte vztah k přírodě?

Vztah k přírodě mám velice kladný,protože jsem vyrůstala v malebnéslovenské vesničce v horách.

Máte ráda zvěřinu?

Zvěřinu nejím, ale doufám, že mi časempřijde k chuti.

Máte nějaké sny?

Když jsem byla malá, tak jako každédítě s velkou fantazií jsme měla hodněsnů, které se mi nesplnily, takže mámještě co napravovat.

Jaké zvíře máte ráda?

Jaké zvíře mám ráda? No přece psy, aproto dva vlastníme. Pokaždé, když seněkdo vrací domů, tak nás s radostí vítajía kontrolují obsah našich tašek.

Váš nejkrásnější zážitek?

Mě nejkrásnější zážitky začalysvatbou s mým manželem a dálepokračovaly narozením mých dvou dcer.Jistě mám zážitků o hodně více, na to bynestačil papír, ale tyto jsou nejkrásnější.

Váš nejhorší zážitek?

Nejhorším zážitkem bylo úmrtí mýchrodičů a blízkých. Tak važte si rodičů,dokud ještě žijí. Mluvte s nimi, i když vámobčas - jak se říká - lezou na nervy.

Líbí se vám na škole?

Na SLŠ se mi zatím moc líbí a doufám, žeto tak bude i nadále.

Jak dlouho děláte na škole?

Na této škole ráda pracuji již druhýmrokem a jsem zatím spokojená.

Jak trávíte svůj volný čas?

Svůj volný čas nejvíce věnuji své rodině,se kterou jezdíme na různé výlety.Nadále se věnuji i turistice, při které sevám krásně pročistí hlava a zaženoučerné chmury. A tím hlavním, co mámještě ráda, je jízda na kole.

Jaký je váš vztah ke studentům?

Našim studentům bych vzkázala, aby bylistále tak milí a příjemní jako do tétodoby. A aby se nezměnila jejich chuťk jídlu. ☺ To vám přeje Irena Janů, panídomácí.

Lenka Si lnicová, 3. B

foto Ing. Bc. Alena Pavelková

strana 10

Historie

Historie vztahuspolečnosti a lesníhohospodářství (2 . část)Pokračujeme v publ ikovánítextu Ing. Jaromíra Vašíčka,který poskytl našemu ča-sopisu. Seznamte se se zají-mavou histori í rozvojelesního hospodaření v našíspolečnosti .

Období po 30leté válce do

vydání lesních řádů

v letech 1754–1756

První návrhy doporučující industria l izacinašich zemí se začaly vyskytovat ve Vídniv polovině 17. století. První LHP vzniklv roce 1739. Nicméně do péče o lesy stát

nezasahoval a ponechával j i na vlastní-cích. Tato péče se projevovala předevšímmapováním, popisem a povšechným kon-statováním, že lesů má býti šetřeno. Poz-děj i byly zřizovány nejrůznější vizitačníkomise, které posuzovaly stav lesů aúroveň hospodaření. Souborně k tomuobdobí lze konstatovat, že přes všechnysnahy o ochranu lesů a první známkyhospodářské úpravy případně pěstovánílesa (umělá obnova) byly lesy namnohých místech značně vykáceny aproředěny, případně si lně poškozoványpastvou dobytka a si lnými vichřicemi.Zvláště v okolí větších báňských a hut-ních podniků a podél splavných toků bylymnohé lesy zpustošeny. V tomto obdobíbyla nositelem lesnické vzdělanosti apokroku především šlechta, neboť ta mě-la možnost cestovat, seznamovat se s l i -teraturou a přitom sledovala zvýšeníužitku ze svých lesů. Pozoruhodnýchúspěchů j iž bylo v tomto období dosa-ženo i v úpravě nepřetržité výnosovostilesů.

Historie

dokonce kritický. Zejména stav mnohýchobecních a poddanských lesů byl přímozoufalý. Lepší stav lesů byl v některýchlesích ve vlastnictví šlechty. V druhépolovině 18. století nastal rychlý nárůstpopulace a budování průmyslu, což stup-ňovalo spotřebu stavebního a pal ivovéhodříví. Zlom nastal na konci 18. a začát-kem 19. století, kdy se v hojné míře za-čalo používat uhlí jako hlavní pal ivo kekrytí energetických potřeb rozvíjej ícího seprůmyslu. Můžeme zcela oprávněně říci ,že uhlí zachráni lo lesy, zejména v do-pravně přístupných oblastech. Spalováníuhlí v průmyslu sníži lo požadavky po pa-l ivu, a tak bylo možné zabývat sepěstováním užitkových sortimentů, cožmělo nepochybně příznivý vl iv na rozvojhospodářské úpravy lesů, ochrany lesů,pěstování lesů a dalších lesnických dis-cipl ín.

Období po r. 1852

V roce 1848 byla zrušena robota. Prolesnictví byl významným dnem 3. prosi-nec 1852 , kdy byl vydán lesní zákon. Ten-to zákon vycházel z dříve j iž vydanýchlesních řádů. O obtížích v prosazení toho-


Vydání lesních řádů

1754–56

Industriá lní rozvoj Čech, Moravy a Slez-ska způsoboval nedostatek dřeva, na kte-rý panovnice Marie Terezie reagovalavydáním řádů. Dne 5. května 1754 bylvydán „Císařský královský patent lesů adříví, ustanovení v království Českém setýkající" . Řeši l hlavní nedostatky, kteréspatřoval především ve špatném hospo-daření v městských, obecních a pod-danských lesích. Vydání lesního řádu proČechy z roku 1754 lze označit jako vý-znamný mezník v péči o lesy.

Období od roku 1750 do roku 1848 jecharakterizováno nebývalým rozvojempřírodních a ekonomických věd, což sezřetelně projevi lo ve vzniku a rozvoj ilesnických nauk. Z ochrany lesa a hospo-dářské úpravy lesů lze ze zahraničních adomácích autorů jmenovat především dí-la Hartigova, která seznamovala tehdejšílesníky s pěstováním lesů, ochranou lesů,taxací, těžbou i dopravou dříví. Ve druhépolovině 18. století byl stav našich lesůvelmi špatný, na některých místech

strana 12

• zestátňováním lesů za social ismu,• restitučním procesem.

Není třeba ni jak zdůrazňovat, že změnyvlastnictví stavu lesů ni jak neprospívaly.Na druhé straně byly při jaty právní nor-my, které umožňovaly zachovat stav lesůna dobré úrovni . Velké společenské změ-ny nastaly v ČR odsunem německéhoobyvatelstva. Zalesněním části zeměděl-ských pozemků v pohraničí v padesátýcha šedesátých letech se zvětši la rozlohalesů na našem území. V poválečném ob-dobí byly poměrně rychle napraveny ško-dy na lesích, které způsobi ly válečnéudálosti . V průběhu druhé poloviny 2 0.století se zvyšuje podíl lesů, které majíekologický a sociální význam prospolečnost, což má za následek jej ichnižší ekonomické využití.

Ing. Jaromír Vašíček, CSc.

Ústav pro hospodářskou úpravu lesůBrandýs nad Labem, uveřejněno se sou-

hlasem autora.

to zákona do praxe svědčí to, že na-příklad otázka ustanovování lesních hos-podářů v Čechách byla vyřešena teprveaž zákonem č. 11 z roku 1893, tedy po 41letech. V tomto zákoně ještě nebyloustanovení o lesních hospodářskýchplánech.

Souhrnně k histori i

V období od dávné historie zhruba do za-čátku 19. století je zcela zřejmá těsnásouvislost mezi rozvojem společnosti astavem lesů, neboť lesy hrály v životěspolečnosti nesrovnatelně významnějšírol i . V obdobích, kdy se společnost eko-nomicky rozvíjela, rostl počet obyvatel ,zvyšovala se výroba skla, železa, kera-miky apod. , se snižovala plocha lesů azhoršoval se jej ich stav. Naopak v dobáchkrizí (například výskyt moru) v období vá-lek, kdy klesal počet obyvatel a l idé měl izcela j iné starosti , se plocha lesůzvětšovala a narůstaly i zásoby dříví.

Od počátku průmyslového rozvoje jej ichekonomický význam postupně klesá, ne-boť se ve větší míře začaly používat j inézdroje energie a materiálů.

Dvě světové války ve 2 0. století s jej ichspolečenskými změnami měly zásadnídopad do vlastnických vztahů k lesnímmajetkům. Pro i lustraci lze zmínit, že Ra-kousko-Uherská monarchie v dnešní ČRvlastni la na začátku 2 0. století zanedba-telnou plochu lesů. Na konci 80. let dva-cátého století, bylo ve vlastnictví státutéměř 100% lesů. Na území dnešní Českérepubl iky probíhaly změny ve vlastnictvílesů následkem:

• První pozemkové reformy,• konfiskacemi a nucenou správou

v období „protektorátu Čechy a Mo-rava",

• dekretů presidenta Beneše,• revizí první pozemkové reformy,

Historie

Rozhovor sespisovatelemZdeňkem HlaváčemZdeněk Hlaváč se narodi l 2 9. 6. 1954v Ústí nad Orl icí do mysl ivecké rodiny.Vydal 6 knih s mysl iveckou tématikou.Publ ikuje v regionálním tisku a časopiseMysl ivost. Je členem Klubu autorů přiČeskomoravské mysl ivecké jednotě. Odroku 2 007 ži je a pracuje v Holešově.

Vydané knihy:• Zelenými stezkami - Velké pláně

(2 010)• Mezi puškou a vařečkou (2 010)• O srncích a mysl ivcích (2 012 )• Z mysl ivcova deníku a receptáře

(2 012 )• Poslední lov (2 013)• Mysl ivecký rok (2 014)

Když se podíváte na svou první knihuzpětně, změni l byste na ní něco?

Změnil bych dvě věci. První by byl obsahknihy, vydal bych místo jedné knihy dvě.A druhou věc, kterou bych změnil, jsouilustrace.

Jak dlouho vám trvá napsat jednu knihu?

Asi jeden rok.

Co jste dělal před tím, než jste začalpsát?

Pracoval jsem v kulturních zařízeních.

Máte nějakou oblíbenou knihu nebo spi-sovatele?

Mým oblíbeným spisovatelem je BohumilHrabal, a pokud jde o spisovatele, kteřípíší o přírodě, tak to oblíbeného nemám.

Jaké máte koníčky?

Velkým koníčkem je myslivost. Od roku2008 jsem členem mysliveckého sdružení

Háje Tučapy-Bořenovice. Také rád experi-mentuji v kuchyni, fotím, zajímám seo botaniku a na stará kolena se starámo zahrádku.

Máte nějaký oblíbený recept ze zvěřiny?

Svíčkovou od maminky.

Choval jste někdy loveckého psa?

Nikdy jsem psa neměl, protože bydlímv panelovém bytě.

Měl jste někdy nějaký velký sen?

Chtěl jsem cestovat, ale tento sen se minesplnil.

Jaké země byste chtěl navštívit a proč?

Sibiř a Mongolsko, protože mi o těchtomístech vyprávěli přátelé.

Jste spokojen s vaší poslední knihou?

Musel jsem ji stáhnout z prodeje. Dů-vodem byly špatně vytištěné ilustrace afotografie.

Pavlína Krumpolcová, 1. C

Rozhovor


strana 14

Zápisník

První lov, prvníúlovekPsal se rok 2 011, když jsem úspěšně slo-ži l mysl ivecké zkoušky. Už jsem senemohl dočkat dne, kdy si půjdu vy-zvednout svůj lovecký lístek.Hned ten denjsem měl v úmys-lu j ít na svou prvníčekanou a touž s fl intou na ra-meni . K mysl ivostimě dovedl děda, aproto i v můj prvnílovecký večer mi měldělat odborný do-provod a dohled. Od-poledne jsem měl j ižlovecký lístek, zbrojníprůkaz, poj ištění a po-volenku nachystanou v dokladovce, kte-rou jsem dostal od dědy za úspěšnésložení zkoušek. Fl inta byla naleštěná,batoh a vše potřebné bylo nachystané ajá se stále nemohl dočkat onoho večera.V tomto období probíhala srnčí říje, ze-mědělci sklízel i úrodu a houbaři senavzájem předbíhal i , aby mu ten druhýnevyfoukl jeho oblíbené místo. Celý denbylo nesnesitelné vedro a bouřka, kteréjsem se tol ik obával , nakonec přišla azkazi la mi první vycházku.Děda mi však nabídl , žepůjdeme brzy ráno, tobude zvěř po nočnímdešti určitě v pohybu auvidíme toho víc, nežkdybychom šl i v tomvečerním dusnu. Rádjsem tuto nabídku při-ja l , protože čekání dodalšího večera by bylonekonečné.

Budík zvoni l přesně o půl čtvrté. Z poste-le jsem vystřel i l jako zajíc z pelechu přihonu a rázem jsem byl oděn do zelenéhoa čekal vyzbrojen u auta. Nervozita bylačím dál větší. Netrvalo dlouho a stál jsemna kraj i lesa a nasával čistý vzduch povydatném dešti . Místy byla ml-

ha jako mléko, ne-bylo vidět ani nakrok. Zvedl jsemdalekohled ze svéhrudi a okamžitězačal prozkou-mávat okolí.N ikde nic, jenptáci se začal iprobouzet švito-řením do nové-ho dne a semtam ještě za-

kuňkala žába z ne-dalekého močálu. Přistoupi l ke mně

děda a řekl mi, ať si nabi j i fl intu a vyrazí-me směrem k močálu. Cesta byla dlouhá,zdálo se mi, že to trvá celou věčnost, alevše zpříjemňovala vůně zesečených polía luk, zvuky ptáků a myší pobíhání po po-l i . Z příjemného postupování honitboumě vytrhlo dědovo upozornění: „Pšššt,stůj , opatrně zvedni dalekohled a podívejse před sebe! “ V ten moment mi přejelpo zádech mráz a zastavi l dech. Před ná-mi stálo v rudlu na posečené jetel ině šeststatných lončáků a v kl idu si “buchtova-

l i“ . Příznivý vítr nám hrál do karet,ale stál před námi

ten největšíproblém, vzdá-lenost mezi námi

a divočáky, kterábyla mým odha-dem okolo dvě stě

metrů. Já všakspoléhal na dědovyzkušenosti , a tak

jsem čekal , s jakým

Zápisník


návrhem při jde. Chvíl i přemýšlel a pak miřekl : „Pokusíme se j im nadejít z druhéstrany, protože se rychle rozednívá aprasata brzy zatáhnou do lesa. “ Já jsemsouhlasi l a vydal i jsme se rychle namísto, odkud bude možnost lovit.

Netrvalo todlouho a pomalujsme postupoval ipodél stěny lesa.Bylo vidět, že kaž-dou chvíl í zatáhnoudo lesa, a tak ne-zbývalo nic j iného,než se s dědoudomluvit na průbě-hu lovu. Děda mi ře-kl : „Postav se zatento smrk, já půjduo pár metrů vedle, nachystejse k lovu, v kl idu si vyberkus, který ti bude stát nadobrou ránu, a střílej . “S přáním „Lovu zdar“ sevzdál i l . Na ten momentnikdy nezapomenu. Jakpravi l děda, tak jsem udě-la l . Ještě jednou jsem sizkontroloval , jak situacevypadá, a když bylo všetak, jak má být, rozhodljsem se pro lov. Z ra-mene jsem sundal kulo-brok ráže 7x57R 12 /70,opřel se o smrk, zamíři lna jedno prase, kterépostávalo bokem odtlupy, kříž optiky posadi l na ko-moru, nadechl , vydechl a lehce pohladi lnapínáček. Lesem se nesla moje rána,kterou jsem víceméně nevnímal . Zají-malo mě jen to, jestl i prase, na kteréjsem střílel , leží. Vše jsem kontrolovalv puškohledu, když se ozvala druhá rána,tentokrát z dědovy 6,5x55 SE. Rychle

jsem vyměni l fl intu za dalekohled a podí-val se na místo, kde byla prasata. Rázemtam ležela dvě. Po zádech mi opět přejelmráz a zal i la mě obrovská vlna radosti .Ulovi l jsem svoje první prase. Po chvíl i kemně přišel děda a popřál mi „Lovu

zdar! “ To samé jsemudělal i já a pusti l i jsmese do probírání průběhulovu, jak už to tak bývá.Dozvěděl jsem se, žepo mojí ráně praseokamžitě spadlo a si-lně odkazovalo aostatní lončáci vůbecnic nevnímal i , protose rozhodl také lovit.Po našem rozhovoru

jsme přistoupi l i ke zvěři ,smekl i kloboukya vzdal i hold ulo-veným divo-čákům. Ještěchvíl i jsme nad ni-mi postál i , mněosobně znovuproběhl hlavou celýlov. Dědův lončákbyl o trochu větší,a le to mi radost vů-bec nezkazi lo. Pak užnásledovalo ošetřenízvěřiny, dopraveník autu, což bylapěkná fuška, a trans-port domů. Jakmi lejsme dojel i domů, lon-čáky jsme pověsi l i dochlaďáku, mysl ivecké

právo jsem dal do ledničky a šel jsem sedospat. Večer jsem úspěšné ráno řádnězapi l s mysl iveckými kolegy a násle-dovalo vyprávění zážitků z lovu.

Lukáš Dokoupi l , 4. C

strana 16

Zápisník

První dny školyKonečně nastal 31. srpen a s ním i prvníoficiá lní návštěva mé nové školy. O pře-kročení prahu této školy jsem sni l uždlouho a nyní byl ten okamžik těsně pře-de mnou. Zmocni la se mě slavnostní ná-lada, která však netrvala příl iš dlouho,neboť rozlehlost nové ško-ly mě překvapi laa já měl příl išpráce s h ledánímsprávnémístnosti . Šipkyukazujícísprávným směremjsem šikovně pře-hlížel , tudíž jsemze zahajovacíhoproslovu slyšel jenposlední dvě věty.Naštěstí jsem dorazi lna poslední chvíl i , protožemá nová třídní učitelka se j iž zve-dala a odváděla mě, moje novéspolužáky i jej ich rodiče do našínové třídy. Opět následoval pro-slov, jehož poslouchání jsempřenechal tátovi a věnoval seadaptaci na nové prostředí.

Třídu jsem si zapamatoval doposledního detai lu,avšak s jej í polohou to bylohorší. Druhý den jsemnotnou chvíl i bezvýsledněbloudi l po škole a to do tédoby, než jsem zahlédltváře povědomé ze vče-rejška a jal se je pronásledovat.K mé úlevě mě dovedly do mé třídy az nich se vyklubal i moj i noví spolužáci . Vesnaze navázat nové známosti jsem neza-znamenal příchod mé nové třídní uči-telky, paní Ja lůvkové, jež to naštěstípřešla úsměvem.

První hodiny proběhly v ospalé dřímotěposílené dlouhými poučeními a řády. Po-slední hodinu jsme ale vyrazi l i na „prů-zkum školy”. Školní chodby však bylyvel ice zákeřné. Přesouvaly se mezi se-bou, vyměňovaly si učebny i poschodí, atak se mi nejednou stalo, že jsem narazi lna naprosto neznámou třídu. Naštěstí ta-

to anomál ie po někol ikadnech ustala a jámohl s j istotou určit, kdeje která třída. Ani učitelése nedal i zahanbit -první dny nás straši l i pí-semkami. Po týdnu jeto ale naštěstí přešlo.

První týden jsem pře-čkal s úsměvem, alevíkend jsem přiví-tal s otevřenou náru-čí. Škola byla sice

náročná, ale uži l jsem si j i a příštítýdny a měsíce doufám přeži ju ve zdraví.

Mi lan Šindler, 1. C

Zajímavé akce


Dny NATODny NATO proběhlyve dnech 2 0. a 2 1. 9.tohoto roku na letištiLeoše Janáčkav Mošnově. Tyto dnyjsou v naší zemi nej-větší bezpečnostní akcípozemních a hlavně le-teckých vojenskýchvzdušných si l – a to vespolupráci s hasiči , pol i -cisty a zdravotníky. Letošní ročník,v pořadí j iž 14. , navštívi lo celkem 2 2 5000 návštěvníků. K vidění zde bylomnoho zajímavé vojenské i civi lní tech-niky z mnoha zemí Severoatlantské al ian-ce. Např. české stíhačky pronajaté zeŠvédska Jas 39 - C Grippen nebo obrněnýtransportér Pandur, ale také americkýkonvertoplán CV-2 2 B Osprey amnoho další letecké

techniky. Dny NATOvšak nejsou jen vý-stavou, ale i prak-tickou ukázkouvětšiny techniky, kte-rá je vystavena.Ukázky obsazení ne-přátelské základnyči obsazení vlakuovládaného teroris-ty byly jednyz nejpěknějších

ukázek, rovněž pak vystou-pení Hradní stráže či výsadkářů z vrtu-lníku. Ovšem dny NATO nevypovídají jeno naší obranné státní technice, je zdei mnoho soukromých vystavovatelů, např.TATRA Truck, Škoda Auto, AERO Vodocho-dy nebo CZ Česká zbrojovka Uherskýbrod či Brno Rifles.

Také v letošním roce Dny NATO navštívi lpremiér Sobotka, ministr obrany, minis-tr vnitra a mezi hlavní návštěvníky pat-ři l i prezident Zeman. Akce proběhlapod záštitou Moravskoslezského krajea ministerstev vnitra a obrany. Pokudvás tyto informace zaujaly, tak bychvás chtěl pozvat na příští DNY NATOv roce 2 015.

Lukáš Rozsypal , 1. C

strana 18

Divadlo, hudba, fi lm, l i teratura

Jak jsem se seznámi-la s Hamletem

Dne 14. října zájemci z naší školy navští-vi l i představení Hamlet v Moravskémdivadle Olomouc. Hamlet je sice Shake-spearova tragédie, ale „nejtragičtější“ bylpro nás spíše začátek cesty. V autobusejsme musel i čekat na řidičova kolegu, je-l ikož nám pan řidič oznámil , že mu ne-funguje převodovka, tudíž jeho kolegamusel řadit jakousi tyčkou v zadní částiautobusu. Nakonec jsme ale do Olomou-ce úspěšně dojel i a netrpěl ivě už če-kal i na začátek divadla.

Hned zpočátku mě upoutalo he-recké obsazení, neboť jsem jeznala j iž z předchozího představeníSluha dvou pánů. Tak jsem si řekla,že bych si za herci mohla dojít propodpis a fotku. Po první půlce před-stavení jsem zašla za uvaděčem, zda-l i by to bylo možné, a on na to, že tonení problém a ať po představení za nímpři jdu. Po chvíl i přišla spolužačka, že se jímoc líbí ten herec, co hraje Hamleta, ajestl i bych jí mohla též domluvit podpis afotku. Tak jsem zase šla za uvaděčem aten mi opět řekl : „Žádný problém,“ tudížjsem spokojeně odešla. Za chvíl i přišelsamotný uvaděč, že by se to s těmi hercimělo domluvit, aby mi neutekl i , a takjsem se ho otázala: „ Jak?“ Odpověděl mi,že velmi jednoduše a to tak, že mají je-den volný dárek, jestl i bych ho tedy nešlapři děkovačce předat hlavnímu hrdinovi apřitom se s ním domluvit. Přepadl mě po-cit radosti a štěstí, a le zároveň i pocit úz-kosti a strachu, že to bude trapas. Nežjsem stači la říct, že v žádném případě,spolužačka za mě řekla: „ Jo, jenom se asibude stydět. “

Po zbytek divadla jsem koukala na čas,abych nedošla pozdě za uvaděčem a

mohla tak odevzdat dárek svému oblí-benému herci . Konečně! Přicházím na pó-dium, cítím pohledy všech diváků. Došlajsem ale statečně až k němu a povídám:„Mohla bych si pak za vámi s kámoškoudojít pro fotku a podpis?“

„ Jasně, není problém, počkám na tebe,“zněla hercova odpověď. Už jsem byla naodchodu, když se mi za zády ozvalo:„Hej , hej ! “ Otoči la jsem se, on mě vzal zaruku se slovy: „Pojď, ukloníme se spolu. “No, těžko se vysvětluje, jak jsem se zrov-na v tu chvíl i cíti la , a le byl to pocit ra-

dosti .

Po představení jsme tedy zaním šly, udělaly si pár fotek a

dostaly věnování: Kristýně

pro radost Petr Kubes.Petr nás pak zavedl za

dalším hercem, který sejmenuje Vojtěch Lipina.

Ten nám dal také vě-nování a fotku. Poté mě

spolužačka opusti la , žena mě počká s paní učitelkou

Bradovou a já že si zatím zajdu za třetímhercem. Ten se jmenoval Roman Venclíka po jeho autogramu a vyfocení jsem sevráti la zpět k hlavnímu vchodu. Volámspolužačce, že jdu tím hlavním vchodem.A co se nestane… Dostanu oznámení, žeje zamčeno a já se musím vrátit a j ítbočním vchodem. Vráti la jsem se z pódiado zákul isí, a le dál jsem nevěděla, kudykam. Chytla jsem si prvního kul isáka aten mě vyvedl ven, kde už na mě čekalatrochu naštvaná paní Bradová s paní Ja-lůvkovou. Byly naštvané, protože na měčekal celý autobus.

Další den jsem se dozvěděla, že vše už vískoro celá škola … Na závěr děkuj i paníučitelce Bradové, že na mě tak trpěl ivěčekala.

Kristýna Spurná, 3. B

Divadlo, hudba, fi lm, l i teratura


StormbreakerTentokrát jsem si pro vás připravi l knihuStormbreaker od angl ického spisovateleAnthonyho Horowitze. Tato kniha mi byladoporučena v knihovně a má hodněkladných ohlasů, nuže pojďme si o níněco říct.

Hlavním hrdinou knihy je 14letý AlexRider, jenž ži je zdánl ivě normální životv londýnské čtvrti Chelsea. Ži je u svéhostrýce, ovšem kvůl i jeho pracovnívytíženosti se o něj stará americkáhospodyně Jack.

Jednoho dne strýc odjede na jednu zesvých pracovních cest, ze které se užbohužel nevrátí. Smutnou zprávu při jedeoznámit pol icie, údajně šlo o nehoduv autě, prý nezapnutý pás. Toto se všakAlexovi nezdá, a tak se vydává zj istitpravdu. Po dlouhém pátraní zj istí, že jeho

strýc opravdu zemřel v autě, ale ne ponehodě. Auto připomínající cedník svědčíspíše o popravě. Nedlouho po tomtozj ištění si s Alexem domluví schůzkuzaměstnavatel jeho strýce a Alex kesvému překvapení zj istí pravdu. Jehostrýc nepracoval v bance. Byl to špión.MI-5 se rozhodne, že Alex by mohlzaujmout místo svého strýce, a tak seAlex nedobrovolně stává tajnýmagentem.

Tato kniha mne poněkud zklamala. Čekaljsem od této série více. Na rozdíl odknihy Cherub, kterou jsem hodnoti l j iždříve, je velmi nereal istická a zápletka setakřka ve všech dílech s Alexem opakuje.

Petr Kvapi l , 3. B

strana 2 0

VálečnáMyslíš, že víš, co je bolest.

Myslíš, že víš, co je utrpení?

Zkus ostnatým drátem prolézt.

Zkus vydržet to odloučení.Ten prach a špína.

Ta krev a strach.Ta hrůza, co tě jímá.

Ten svědomí krach,to všechno s výkřikem: Hurá!

A s vřavou válečnouvyběhnou s očima do ruda.

A nepřítele srazit ranou sečnou.Až skončí, tak domů vrátíš se.

Ale už nic nebude jak dřív.

Už ke každému nutit se,

teď už nedojdeš nikam po svých.

Jen dvě kola a jej ich skřípot

bude tě provázet životem.

Těšit se budeš na smrti příchod,

probouzet se budeš s jekotem.Nezapomeneš, cos proži l ,

budu tě trápit, vědomí

o tom, že život jsi zmaři l ,

už není protivník, už jen vítr ledový…

Co závěrem říci o válce?

Je krutá a ničí nás.Tak vzpomeň si , až při jde povolání v obálce,

že zničí další generaci zas.

Jakub Štefánik, 2 . C

kresba Adam J iříček, 2 . C

Na křídlech múzy

RozmluvaJaký je rozdíl mezi mít rád

a pojmem milovat?Jaký je rozdíl s někým si hrát

a s někým lásku si sl ibovat?Odrostla léta hraček,odrostla léta bezmezné radosti ,

už nelétá po obloze dráček,

teď tě čekaj starosti .Poznáš asi spoustu l idí,

ne každý ti bude po chuti ,

a le to není nic, za co se l id i stydí,

to není nic, za čím bys měl vzplanouti .

Musíš se přizpůsobit společnosti ,

dnes nenosí se být sám sebou,

teď víš, že skonči lo to s konečnou platností,

teď obal si srdce krustou tvrdou!Holt tě zklamu, mi lé dítko,

není nic, jak tě uči l i …Teď budeš zmírat, jak na zahradě kvítko,

to, které suchem muči l i .Dospěl jsi už do věku, … kdy neseš si zodpovědnost sám!

A tvrdá ruka pokroku j iné cíle dává.

Teď poslouchej dobře, radu ti dám,

nezáleží, s kým tvá matka spává. . .Jde jí o peníze . . . už dávno nejde o city!

Doba je zkažená, zlá, bez lásky,

brzy to, dítko, pocítíš i ty,

až zatahá tě „otec“ za vlásky.

Na křídlech múzy


Až…Až vysvitne slunce na obzoru

Až osvítí něžně hlavu mou

Pak vyvedou mě ven a já zřím mraky

V mžiku věřím na zázraky

Žádný zázrak nečeká mne

jenom kulka do hlavy

Žádný zázrak nečeká mne

narůstají obavy

Až přivážou mě ke kůluvšechno dá hned smysl

Až přivážou mně ke kůlu

rozjasní se mysl

Pozdě mysletpozdě ptát se proč

Troska muže tady stojívšude páchne moč

Ostnatý drát tiše šeptáo zvěrstvech o beznaděj i

Zdi mu tiše naslouchají

mezi bloky vzduch ševelí

Nese zprávu světuhrozbu všem

Že kdo má hvězdunebude ušetřen

Oheň žhne v pecikouř se valí do mraků

Život za životem zhasíná

pryč od všech zraků

Až zříš jejpozdě bude se o něco snažit

Každý kdo v tom ruce měl

v pekle - v pekle se bude smažit

Jakub Štefánik, 2 . C

kresba Adam J iříček, 2 . C

strana 2 2

Anketa

Prváčci odpovídají na naše

dotazy

Otázky:1) Proč jsi šla/šel na lesárnu?2 ) Líbí se ti nějaký kluk/holka?3) Jak ti chutná jídlo ze školní j ídelny?4) Z jakého učitele máš největší

respekt?

Pája, 1. C1) Protože mám ráda přírodu.2 ) Jo.3) Ale jo, je to dobré a dá se to sníst.4) Z pana Bartoše.

El iška, 1. A

1) Tak protože mě baví příroda a tak.

2 ) No, někdo by se našel .

3) Některá jídla se dají sníst, j iná chutnají

jako z kasáren.

4) Z p. Bartoše.Kryštof, 1. C

1) Protože mám rád přírodu a zvířata.2 ) Že by jo?3) Lepší jak na základce.4) Z p. Bartoše.

Tomáš, 1. B

1) Kvůl i přírodě.

2) Jasan.

3) Dá se, ale je ho málo.

4) Z p. Bartoše.

Ivana, 1. B1) Kvůl i klukům.2 ) Jo.3) Relativně stravitelné.4) Z pana Sargánka.

Tomáš, 1. A1) Protože mám blízký vztah k přírodě.2 ) Ano.3) Tak na půl , no.4) Z pana Skotnici .

připravi la El iška Žižková, 1. C

Žák: „Pane učitel i , já vám ten úkolnedonesu. “

Učitel : „Proč?“

Žák: „ Já mám zítra PIPku. “

Učitel : „ A to ti tam mám donéstsvačinu?“

Žák: „EHMM . . . EHMMM … “ (kašel)

Učitel : „ Jo, jo, rakovina pl ic je svině, že jo. . . “

Učitel : „Takoví jako ty končí první. “

Žák: „ Jo, jo, pane učitel i , jenom dol istopadu, žééé … “

Učitel : „Cože, ty si myslíš, že tady vydržíštak dlouho?“

Žák: „Pane učitel i , já opravdu výsledek nevím. “

Učitel : „No, pro takové jako ty je kuchař-číšník. “

Žák: „ Já vím, do l istopadu si balím kufry. “

Učitel : „Proč pořád otevíráš a zavíráš to okno, to honemáš doma?“

Žák: „Ne, jen je chvíl i zima a pak hned vzápětíhorko. “

Učitel : „Nehoupej se! ! ! Vypadneš z okna. “

Žák: „Proč?“

Učitel : „Tam nejde o tu mrtvolu, která se z těchkachl iček těžko myje, ale víš, kol ik papírováníby s tím bylo?“

Sranda z lesa od Homelesa

Učitel : „Nehrajte si s těmi telefony, nebov lepším případě skončí u mě na stole. V tomhorším případě si je odejdete hledat doarboreta. “


strana 2 4


Učitelka: „Proč tady není napsaný výsledek?“

Žák: „Protože jste si půjči la křídu a já ho na tabul i nebylschopen zapsat. “

Učitelka: „ Ale no tak, takové fóry už mě v mém věku dávnonebaví. “

Učitel : „Proč nemáte kravatu?“

Žák: „Zapomněl jsem j i v šuplíku. “

Učitel : „ A proč si dáváte kravatu do šuplíku?“

Žák: „Protože se mi do skříně už nevešla. “

Učitel : „Vojto, co to znamená, když jeněco intimní?“

Žák: „. . . . a chcete to vědět?“

Žákyně: „ Pane učitel i , prosím omluvte mě, já jsembyla s panem učitelem Beláněm. “

Učitel : „ Jó, a co jste spolu dělal i?“

sesbíral Lukáš Rozsypal , 1. C; nakresl i l Miroslav Šlachetka, 3. C



Otevřený dopis Daniela Weisse(Tento text si činí za povinnost poukázat na krásu českého jazyka a zároveň vystihnoutsebekritický názor na rozpolcenou osobnost Daniela Weisse. Pokud totiž chceme souditjiné, podívejme se nejdříve sami na sebe!)

Vaše velevážené vel ičenstvo, blahorodí a neskonale dobrotivý vůdce,

touto otevřenou korespondencí bych rád poukázal na některé z Vašich sicemal icherných, ale existující nedostatků, po jej ichž odstranění, jak se domnívám, nic j ižnezabrání Vašemu kariérnímu vzestupu v této ani j iné době. V zásadě se jednáo někol ik projevů, j imiž občas nepřispíváte sobě ani okolí. Konkrétně bych Vám, Daniel i ,vytknul občasné, avšak neutišitelné vykřikování v hodinách matematiky a zoologie, byťje nejspíš myšleno v dobrém. Dalším nehodným příznakem, jenž je záhodno Vašemuskromně dokonalému působení vytknout, je fakt, že se považujete za člověka bez vad,přičemž j iž náznak sebechvály je ve společnosti považován za negativní projev.Nicméně v návaznosti na dobré mravy je třeba zohlednit i vlastnosti kladné, a toupřímnost, typicky německý smysl pro detai l a schopnost vcítění se do ostatních,ačkol iv to ve Vás může vyvolat známky deprese. Neopomenutelnou vlastností je takéschopnost vyvolat v druhé osobě pocit empatie a vzájemného porozumění. K dobrémutéž Vám je vždy diplomatická cesta a přístup k problémům a neshodám, které by každýdruhý řeši l nási lnou formou.

Vzhledem k daným skutečnostem Vám tudíž doporučuj i odstranit negativní vlastnosti astát se tak osobou plně charakterní, s úctou k ostatním a tedy i k sobě samému.

S pozdravem a přáním úspěchu ve Vaší věci

Daniel Weiss, 2 . A

Motto: Když můžeš, nemusíš! Ale mělbys! Jen tak se totiž staneš lepším!

strana 2 6

Komiks

vytvoři l Theodor Rainisch, 1. C

Redakce a přispěvateléRedaktoři :

Josef Černoch, 4. CPavlína Krumpolcová, 1. CPetra Pantová, 4. BTheodor Rainisch, 1. CLukáš Rozsypal , 1. CLenka Si lnicová, 3. BJakub Štefánik, 2 . CMi lan Šindler, 1. CTereza Voldánová, 1. CEl iška Žižková, 1. C

Přispěvatelé:

Lukáš Dokoupi l , 4. CDavid Jan, 4. BAdam J iříček, 2 . CPetr Kvapi l , 3. BKristýna Spurná, 3. BMiroslav Šlachetka, 3. BDaniel Weiss 2 . AMikuláš Žalek, 4. B

Ing. Martina ČechováIng. Hana KomárkováIng. Bc. Alena PavelkováIng. Jaromír Vašíček, CSc.

Na úpravě se podílel i :Mgr. Jan BeláňMgr. Vojtěch Zlámal

Kontakt:homeles@slshranice. cz

Redakční koutek

homeles 1 roč. 2014/15

Documents