ing. jan binek, ph.d. · praktické základy regionálního rozvoje ing. jan binek, ph.d....

Praktické základy regionálního rozvoje

Ing. Jan Binek, Ph.D.

Regionální rozvoj a praxe

Přednáška č. 2.0

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Navazující magisterský studijní obor Regionální geografie

www.garep.cz/upol

2

STUDIJNÍ MATERIÁLY K PŘEDMĚTU


http://www.garep.cz/upol






Regionální rozvoj a regionální politika

Strategické plánování a koncepční dokumenty

Souvislosti programového období EU 2014–2020

Nové dokumenty, nástroje, trendy

3

OBSAH PŘEDNÁŠKY


4

Nová doba, nové zkratky


IPRÚ

MAS

RAP

RSK

SRK NDÚD

MPIN

ČLENĚNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY

5

Státní správa

Veřejná správa

Územní samospráva

vláda – ministerstva ústřední správní úřady podřízené

ministerstvům jiné ústřední orgány státní správy územní správní úřady

zájmová či profesní sdružení osob (např. stavovské

komory, VŠ)

Zájmová samospráva

kraje, obce (svazky obcí)

Samospráva

Smíšený model veřejné správy – obce se v přenesené působnosti podílejí na výkonu státní správy

K 1. 1. 2016 vzniklo zrušením (VÚ Brdy), nebo zmenšením vojenských újezdů dalších 6 obcí.

6

KOMPETENCE OBCÍ

Kategorie obce Počet

k 1. 1. 2017

Obec se základním rozsahem přenesené působnosti 6 258

Obec s pověřeným obecním úřadem 393

Obecní úřad obce s rozšířenou působností 205

Obec se stavebním úřadem 697

Obec s matrikou 1282

Počet obcí se statutem města 604

Metodologie = soustava konzistentních teoretických principů, metod a způsobu popisu, analýzy a objasňování jevů (kritické zkoumání a hledání metod)

Metodika = pracovní postup, soubor pracovních kroků a metod k dosažení cíle

Metoda = postup nebo návod, jak získat správné poznatky, prostředek poznání

Empirické – zejména pozorování a klasifikace

Teoretické – např. třídění, analýza, syntéza, indukce, dedukce, modelování a celá řada dalších

7

METODOLOGIE, METODIKA, METODA

REGIONÁLNÍ ROZVOJ A REGIONÁLNÍ POLITIKA

Vstupní otázky

Co si představujete pod pojmem rozvoj?

V čem spočívá rozvoj obce, kraje, státu?

Jaký zákon upravuje záležitosti regionálního rozvoje?

Jaký zákon upravuje územní plánování?

Co je cílem regionální politiky?

Co je to metoda Leader?

8 Regionální rozvoj a praxe

= Proces pozitivních změn – zlepšení kvantitativních (extenzivní rozvoj), ale zejména kvalitativních (intenzivní rozvoj) charakteristik dané oblasti (nejčastěji přírodní a sociálně-ekonomické oblasti)

Rozvoj x růst

Regionální růst je chápán jako zvýšení celkového produktu regionu v daném časovém období, regionální rozvoj je oproti tomu představován celým komplexem procesů, které probíhají uvnitř regionu.

Udržitelný rozvoj: rovnováha mezi sociální, ekonomickou a environmentální oblasti.

Rozvoj obce x rozvoj kraje x rozvoj státu

Koncept NIMBY: „Not in my backyard.“ 9

CO JE TO ROZVOJ?

PROSTOROVÝ ROZVOJ

V souvislosti s regionálním (obecním) rozvojem a územním rozvojem využíváme jako souhrnný pojem prostorový rozvoj.


Regionální politika –

ovlivnění socioekonomické

činnosti v prostoru zejména

iniciačními nástroji

Územní plánování – řešení

účelného využití a

prostorového uspořádání

území za využití zejména

regulačních nástrojů

Regionální rozvoj

– vyšší využití a zvýšení

potenciálu daného regionu

koordinace

Územní rozvoj – zhodnocení území

PROSTOROVÝ ROZVOJ

SOUVISLOSTI ROZVOJE

Rozvoj je kategorií subjektivní. Je veličinou, která se odvíjí od hodnotové orientace občanů, lokálních autorit apod.

Lépe klást důraz na kvalitativní rozvoj.

Rozvoj lze implantovat zvnějšku jen velmi obtížně. Spíše jej lze pouze podpořit a tuto podporu musí být někdo v daném území schopen využít a zrealizovat.

Rozvoj by měl být žádoucí, chtěný „někým“, nějakým „adresátem rozvoje“. Naplnění obsahu rozvoje by se tak mělo odvíjet od společenství občanů daného území (obce, kraje, státu; prováděno formou voleb).

Hlavním nástrojem ke stanovení obsahu rozvoje je proces strategického plánování.


TEORIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE V PRAXI

Velké množství konceptů vysvětlujících rozvojové procesy v regionech:

Obvykle pouze podmíněná platnost (rozvoj určitého sektoru, nezbytné splnění specifických podmínek).

V praxi lze využít pro inspiraci.

Skutečné rozvojové koncepty jsou vždy různorodým mixem kroků a nástrojů.

Zásadní obvykle je otázka alokace veřejných prostředků.

Jako v praxi více reflektované lze zmínit teorie učících se regionů, teorie endogenního růstu či teorie pólů růstu.


STEZKA V KORUNÁCH STROMŮ

PŘÍKLAD

ROZVOJOVÉHO

IMPULZU

Pramen:http://www.baumwipfelpfad.by/bwp_cz/index.php

http://www.baumwipfelpfad.by/bwp_cz/index.php








REGIONÁLNÍ POLITIKA

Regionální politika je v evropském kontextu obvykle chápána jako „činnost, jejímž úkolem je přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a k zabezpečení jejich harmonického rozvoje“

Dva směry realizace:

Řešení situace zaostávajících regionů (konvergenční přístup) – hlavní snaha EU

Aktivity na podporu pólů rozvoje (růstový přístup).

Regionální politika je ve vztahu k ostatním sektorovým politikám průřezovou a koordinující politikou – praxe je ovšem mnohdy jiná…


KLÍČOVÉ PRVKY FUNGOVÁNÍ REGIONÁLNÍ POLITIKY

Pro řízení rozvoje území a zajištění funkčnosti jednotlivých rozvojových nástrojů jsou nosnými prvky:

rozdělení kompetencí mezi jednotlivými úrovněmi a subjekty veřejné správy (zejména stát x kraje),

vyjasnění práv a povinností jednotlivých aktérů,

Existence vhodných nástrojů k řešení a nastavení jejich financování.

Realizace regionální politiky je spojena se splněním tří základních předpokladů: existence meziregionálních rozdílů, politická vůle problémy řešit, ekonomické možnosti problémy řešit.


REGIONÁLNÍ POLITIKA ČR

Praktická regionální politika = soubor intervencí vedoucích k lepšímu územnímu rozložení ekonomických aktivit, k rozvoji infrastruktury a ke snížení nerovnováhy v sociálním rozvoji.

Významným trendem je provazování s dalšími státními politikami, například se sociální, dopravní či s průmyslovou politikou. Zohledňování regionální dimenze v rámci sektorových politik.

Posilování územní dimenze – důležitý princip čerpání z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).

Klíčovými nástroji jsou aktuálně tzv. integrované nástroje.

Jde sice o průřezovou prostorovou politiku, ale bez přímých vazeb na rozvojové nástroje sektorových politik – omezení účinnosti.

Významně svázána s regionální politikou EU. Regionální rozvoj a praxe 16

REGIONÁLNÍ POLITIKA EU 2014–2020

= kohezní politika EU, politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU (HSÚS)

Základem Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020

Konkretizace v operačních programech a jejich prováděcích dokumentech.

Způsob realizace specifikován v souboru metodických pokynů.

Příprava každého období řadu let: čerpání prostředků z tohoto období reálně od 2. poloviny 2016, realizace do 2023 (pravidlo n+3) x již se zahajují první diskuze k období 2021–2027.


KOMENTÁŘ K REGIONÁLNÍ POLITICE EU

Při posuzování regionální politiky je třeba si uvědomit několik věcí:

Není zárukou rozvoje nějaké země.

Musí zapadat do rozvojového rámce (vymezení priorit: např. lidské zdroje, infrastruktura).

Založena na podpoře projektů – žádná země nemá zaručeno, kolik peněz dostane (existuje pouze horní hranice). Důležitá je tzv. absorpce regionu, tzn. kolik projektů region vytvoří.

Primárně ji spravují členské státy – Evropské komise pouze kontroluje, zda nedochází k jejímu zneužití.

Regionální politika EU má na objemu prostředků vynakládaných na regiony jen malý podíl. Spíše inicializační role, důraz na samostatnou aktivitu regionů.


= možnost koncentrovat prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) ve specifických typech území.

Součástí je uplatnění integrovaných nástrojů.

Konkretizována v Národním dokumentu k územní dimenzi (NDÚD)

19

ÚZEMNÍ DIMENZE

Územní dimenze Typ území Územní dimenze pro řešení sociálního

začleňování Sociálně vyloučené lokality

Územní dimenze pro řešení problémů v oblasti trhu práce a podnikání

Hospodářsky problémová území a území s vysokou mírou nezaměstnaností

Územní dimenze v oblasti sociální a vzdělávací sféry

Účelově vymezené funkční regiony řešící dané téma v oblasti sociální a vzdělávací sféry

Územní dimenze řešící dopravní dostupnost

Dopravní linie a koridory

Územní dimenze zaměřená na oblast životní prostředí

Specifická území v rámci životního prostředí

Územní dimenze pro rozvoj měst a jejich zázemí

Rozvojová a urbánní území

Územní dimenze pro rozvoj venkova Území pokryté MAS Jinak vymezená územní dimenze Ostatní území

Slouží k provázanějšímu rozvoji městských i venkovských regionů.

ČR má pro období EU 2014–2020 tři integrované nástroje:

• Integrované územní investice (ITI)

• Integrované plány rozvoje území (IPRÚ)

• Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)

Způsob jejich užití je zakotven v Metodickém pokynu pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014–2020 (MPIN)

Detailněji viz přednáška 29. 3.

20

INTEGROVANÉ NÁSTROJE

OPERAČNÍ PROGRAMY ČR 2014–2020

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)

OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

OP Zaměstnanost (OP Z)

OP Doprava (OP D)

OP Životní prostředí (OP ŽP)

Integrovaný regionální operační program (IROP)

OP Praha – pól růstu (OP PPR)

OP Technická pomoc (OP TP)

Program rozvoje venkova 2014–2020 (PRV)

OP Rybářství (OP R)

OP Evropská územní spolupráce (přeshraniční, nadnárodní, meziregionální spolupráce)


KOMPETENCE MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev … stanoví jako ústřední orgán ve věcech regionální politiky MMR, které:

a) spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu,

b) koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje“.

c) zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením a zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur“.


LEGISLATIVA

Klíčovou normou v oblasti regionální politiky je zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje (po novelizaci zákonem č.298/2015 Sb.), který upravuje:

a) poskytování podpory regionálnímu rozvoji a s tím související působnost ústředních správních úřadů, krajů a obcí,

b) koordinaci a realizaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

c) činnost evropského seskupení pro územní spolupráci

Pro realizaci regionální politiky jsou důležitá usnesení vlády:

Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014–2020 (usnesení vlády č. 344/2013).

Z hlediska usměrňování rozvojových procesů je důležitá i Politika územního rozvoje ČR (usnesení vlády č. 561/2006).


Cílem podpory regionálního rozvoje je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území ČR

Oblasti podpory regionálního rozvoje na úrovni ČR podrobněji vymezí strategie regionálního rozvoje České republiky

Strategie regionálního rozvoje a strategie rozvoje územních obvodů krajů jsou zpracovávané s platností pro programové období Evropské unie.

Strategii regionálního rozvoje schvaluje vláda.

Ministerstvo zpracovává v polovině programového období EU zprávu o uplatňování Strategie regionálního rozvoje.

Vybraná ustanovení zákona č. 248/2000 (I) (zásadní novelizace zákonem č. 298/2015)

Struktura

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE (SRR)

SRR dle zákona zejména Struktura SRR 2014–2020

analyzuje stav regionálního rozvoje, stanoví republikové priority a strategické

cíle regionální politiky, stanoví podklady pro vymezení priorit

podpory reg. rozvoje prostřednictvím ESIF, stanoví podmínky pro vymezení státem

podporovaných regionů, vymezuje nástroje k realizaci priorit a cílů, stanoví zaměření programu regionálního

rozvoje Ministerstva, vymezuje úkoly ostatních dotčených

ústředních správních úřadů, stanoví způsob sledování a vyhodnocování

účinnosti Strategie regionálního rozvoje, obsahuje doporučení krajům pro zaměření

jejich rozvoje.

1. ÚVOD 1.1 Význam a kontext strategie 1.2 Rozvojový rámec 2. ANALYTICKÁ ČÁST 2.1. ČR v evropském kontextu 2.2 Zhodnocení vývoj. tendencí reg. rozvoje 2.3 Typologie regionů 2.4 Analytické závěry 3. NÁVRHOVÁ ČÁST 3.1 Dlouhodobá vize reg. rozvoje ČR 3.2. Cíle a priority reg. pol. ČR 2014–2020 3.3 Specifikace priorit regionální politiky 3.4 Vazby priorit 4. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST 4.1 Implementační systém podpory reg. rozv. 4.2 Institucionální zabezpečení 4.3 Struktura realizace SRR 4.4 Nástroje a mechanismy podpory realizace 4.5 Systém monitoringu a vyhodnocování 4.6 Úkoly k zabezpečení realizace

Strategie rozvoje územního obvodu kraje (SRK) určuje zaměření a cíle rozvoje kraje zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj kraje a jednotlivých částí jeho území a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů.

Strategie rozvoje územního obvodu kraje zejména

analyzuje současný stav a očekávaný vývoj územního obvodu kraje,

stanoví strategické cíle a priority rozvoje kraje a nástroje regionální politiky pro zajištění dynamického a vyváženého rozvoje územního obvodu kraje a částí jeho území,

vymezuje krajem podporované části jeho území.

Vybraná ustanovení zákona č. 248/2000 (II)

Kraj

analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu,

schvaluje a realizuje SRK, sleduje a hodnotí její plnění,

podporuje rozvoj regionů vymezených v SRK,

doporučuje ve vztahu k působnostem správních úřadů a obcí opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených v SRK

koordinuje spolupráci v oblasti regionálního rozvoje.

Obec

spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci SRK,

v souladu s místními podmínkami a rozvojovými dokumenty samostatně nebo ve spolupráci s jinými obcemi zabezpečuje nebo podporuje aktivity zaměřené na rozvoj obce.

ORP v přenesené působnosti spolupracuje s krajem při přípravě a hodnocení SRK a s Ministerstvem při přípravě a hodnocení SRR.

Vybraná ustanovení zákona č. 248/2000 (III)

Naplňuje cíle SRR a regionální politiky ČR prostřednictvím aktivit, které jsou vázány na jednotlivá opatření SRR. Je aktualizován každoročně s dvouletým výhledem a jeho součástí jsou zejména aktivity 13 Regionálních akčních plánů a relevantní aktivity resortních strategických dokumentů.

Regionální akční plán SRR ČR (RAP) je základním dokumentem pro činnost regionální stálé konference (RSK) zhotoveným na základě principu partnerství pro realizaci územní dimenze ESI fondů v územních obvodech krajů ČR a národních finančních zdrojů s cílem naplnění SRR.

Obsah RAP: Soubor aktivit – vazby na opatření SRR a aktivity AP SRR – financování – indikátory

AKČNÍ PLÁN SRR + REGIONÁLNÍ AKČNÍ PLÁNY

Zakázka GaREP: „Regionální akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR pro území Jihomoravského kraje – aktualizace 2016“

Telefonické ověření aktuálnosti databáze projektových záměrů Chybějící kontakty, významná část projektů neaktuální

Třídění projektů z hlediska témat a času Nutné opravy, časové hlediska orientační

Zpracování přehledu všech národních dotačních zdrojů

Zpracování nové databáze projektů, přiřazení projektu ke zdrojům financování a sumarizace za jednotlivé aktivity RAP Doplnění nových aktivit tak, aby byl každý projekt zařazen

RAP = přesný součet nepřesných čísel s nejistým využitím

RAP JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

RAP JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – Ukázky Popis aktivit

RAP JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – Ukázky Databáze projektů – 926 projektů

OP Speci-fický

cíl sk

Sku-pina

Název projektu Nositel

projektu kontakt

Finanční náklady

Doba realizace

Začátek realizace

ICOB

OPZ 2.2.1

Zvýšení kvality

sociálních služeb

a

Podpora regionálních

mezioborových střech NNO –

oblast Jihomoravský

kraj

ANNO Jihomoravské

ho kraje

Jaromír Hron,

[email protected], tel.: 541 215 533, 530 500

432

1 050 000

2018–2020

2018

OPŽP 4.2

Návště-vnická infra-

struktura

a

Optimalizace návštěvnické

infrastruktury v okolí Nového

dvora (biosférické

rezervace Dolní Morava)

Arkadie Nový Dvůr s.r.o.

Petr Juránek,

mob: +420 731 606 283

350 000

000

od 6/2016-

2018 2016

584631

RAP JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – Ukázky Vazba aktivity RAP 2017–2018 na SRR ČR

Aktivity RAP Vazba na SRR ČR Hlavní Opatření SRR ČR Aktivita AP SRR

Rozvoj cyklostezek a podpora cyklodopravy

4.2 Zlepšení vnitřní a vnější obslužnosti území

4.2.2 Zkvalitnění regionálních a místních dopravních sítí (silnice II. a III. třídy, místní komunikace, cyklostezky)

Rozvoj veřejné dopravy a záchytných parkovišť

4.2 Zlepšení vnitřní a vnější obslužnosti území

4.2.1 Zajištění odpovídající veřejné dopravy spojující stabilizovaná území

Nízkoemisní vozidla 4.2 Zlepšení vnitřní a vnější obslužnosti území

4.2.1 Zajištění odpovídající veřejné dopravy spojující stabilizovaná území

Modernizace, rozšíření a výstavba hasičských zbrojnic

7.1 Zlepšení kvality prostředí v sídlech, ochrana a rozvoj krajinných hodnot

7.1.4 Aktivity proti suchu

RAP JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – Ukázky Financování RAP

Aktivity RAP Financování ESIF

ITI / IPRÚ / CLLD

zahrnuté v rámci RAP

ve sloupci C-F

(požadavky na dotaci

v mil. Kč)

Identifikace zdroje ESIF

Financování ze

stávajících národních

dotačních titulů (v mil.

Kč)

Finan

cován

í

celke

m

Stávající Příp.

nové

Hlavní

7-

12/20

16

2017-

2018

2019

+

ESIF

celk

em

7-

12/20

16

2017-

2018

2019

+

ITI

celk

em

Oper

ační

progr

am

Specifický cíl

OP

Aktivita

SC titul

2017-

2018

2017-

2018

2017-

2018

Rozvoj

veřejné

dopravy a

záchytných

parkovišť

115,9

4

104,4

1 0,00

220,

3 0,00 0,00 0,00 0,0 IROP

1.2 - Zvýšení podílu

udržitelných forem dopravy

Terminály

Podpora

obnovy

místních

komunikací

(MMR)

32,70 137,10

5

PODPOROVANÉ (PROBLÉMOVÉ) REGIONY

Teoreticky vymezovány za účelem podpory rozvoje a zlepšení situace:

Zřízení speciálních rozvojových nástrojů.

Zvýhodnění v rámci stávajících nástrojů (např. nižší míra spolufinancování).

Vymezení podporovaných regionů na národní úrovni – provedeno vždy ve strategii regionálního rozvoje (SRR), často v průběhu platnosti SRR proběhne aktualizace.

Různé typy problémových území vymezovaných jednotlivými kraji, obvykle v rámci programů rozvoje kraje – různorodé přístupy (2 až více než 10 ukazatelů).

Na vymezení na krajské úrovni ve většině případů nenavazují odpovídající nástroje.


.

(2006)

HOSPODÁŘSKY PROBLÉMOVÉ REGIONY V SRR 2014+

. 36 Regionální rozvoj a praxe

PROBLÉMOVÉ REGIONY V RÁMCI VYBRANÝCH KRAJŮ ČR

. Jihočeský

Plzeňský

Pardubický

Jihomoravský

JAKÉ JSOU SKUTEČNÉ DŮSLEDKY VYMEZENÍ PROBLÉMOVÉHO REGIONU?

Formální vyjádření, že v daném regionu se kumulují problémy.

Impulz pro hledání cest k podpoře rozvoje.

Východisko pro zvýšenou alokaci veřejných prostředků z vyšších úrovní (realizace regionální politiky).

Krajská podpora – osobní komunikace, „šitá“ na míru.

Podpora státu v rámci státní regionální politiky.

Nastavení parametrů nástrojů národních sektorových politik (např. aktivní politika zaměstnanosti).

Zvýhodnění při využívání prostředků z úrovně EU.


NÁSTROJE ROZVOJE REGIONŮ A OBCÍ STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A TVORBA KONCEPCÍ

Vstupní otázky:

Jaký je rozdíl mezi strategií a programem?

Jak dlouho obvykle trvá zpracování rozvojové koncepce?

Jak dlouho obvykle trvá zpracování územního plánu?

Jak dlouho obvykle trvá zpracování komplexních pozemkových úprav?

Co je to hodnocení SEA, ex-ante hodnocení?


HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM OBCÍ

I. MAJETEK OBCÍ

Část I tvoří teoretický vstup do problematiky majetku obcí. Vymezuje základní pojmy a

zabývá se významem vlastnictví a majetku v obecné rovině. Tyto principy potom převádí do

roviny majetku spravovaného veřejným sektorem a hledá majetková specifika vlastní

především obcím.

Pozornost je věnována historii obecního majetku a vlivům minulého vývoje na současnou

situaci. S tím souvisí i analýza legislativy týkající se majetku obcí a hospodaření s ním.

Nebylo opominuto zhodnocení odborné literatury a jiných informačních zdrojů a přístupů

k majetku obcí.

Na zmiňované oblasti navazuje stěžejní text zabývající se klasifikací majetku, kritérii členění,

příčinami tohoto členění a využitím jednotlivých rozdělení majetku. To úzce souvisí se

způsoby získávání majetku, jeho využíváním a prodejem.

Závěrečná kapitola této části se věnuje přístupům k majetku v zahraničí a hledá vhodné

inspirace a aplikace pro podmínky České republiky.

1. VÝCHODISKA A METODOLOGIE

1.1. Cíle práce

Hlavním cílem práce je na základě analýzy historického vývoje a aktuálního stavu

obecního majetku, s využitím zahraničních zkušeností a aplikace soudobé teorie,

zhodnotit efektivnost hospodaření s majetkem obcí a vytvořit koncepční model správy

municipálního majetku rozvíjející systémovou efektivnost hospodaření s majetkem a

respektující funkce a úkoly místní samosprávy a přihlížející k místním specifikům.

Za model v této práci považuji pravidlo, které z určitých vstupů generuje výstupy. Půjde o

„koncepční model, který zachycuje vztahy mezi jednotlivými reálnými jevy“1. Součástí

modelu je soubor ukazatelů hodnocení hospodaření s majetkem obcí produkující praktické

podklady pro efektivní nakládání s majetkem. Model rovněž obsahuje základní zásady pro

majetkové hospodaření subjektů místní samosprávy.

Efektivnost z hlediska majetkového hospodaření lze charakterizovat jako vytvoření účelné

majetkové struktury v souladu s potřebami obce a účinné využívání tohoto majetku ke splnění

jejích úkolů. Při hodnocení majetkové efektivnosti můžeme rozlišit efektivnost systémovou a

efektivnost provozní. Systémová efektivita se zabývá hodnocením optimální struktury

majetku a způsoby hospodaření s jednotlivými skupinami, typy, ale i položkami majetkové

struktury. Majetek chápe jako komplex vzájemně provázaných složek a usiluje o jejich soulad

s funkcemi a úkoly obce. Provozní efektivita se zaměřuje na efektivní nakládání (provoz)

s jednotlivými položkami majetku a aplikuje klasické nástroje hodnocení efektivnosti, tj.

srovnání vstupů a výstupů, resp. provozních procesů. Pro práci je klíčová efektivnost

1 Mulíček, O. Studium humánní geografie – metody, techniky a data, Materiály k předmětu Humánní geografie

[on-line], s. 5, http://www.geogr.muni.cz/vyuka/Mulicek/HG.htm, staženo 10.6.2005

systémová, která je základem pro efektivnost provozní. Po formální stránce bude systémová

efektivnost uskutečněna formulací majetkové politiky.

Celkový cíl bude dosažen zejména naplněním těchto dílčích cílů:

Dílčí cíl 1: Identifikace členění majetku a aplikace různých členění v systému hospodaření

s majetkem. Návrh ukazatelů vypovídajících o kvalitě a rozsahu majetku obcí a zhodnocení

vývoje a majetkové situace obcí v ČR.

Dílčí cíl 2: Identifikace problémových oblastí majetkového hospodaření a naznačení možných

přístupů k řešení ve vztahu k systémové efektivnosti

Dílčí cíl 3: Vytvoření koncepčního modelu hospodaření s majetkem obcí jako základu pro

formulaci majetkové politiky obcí.

K jednotlivým dílčím cílů se váží klíčové hypotézy, jejichž ověření umožní posoudit

významnost a platnost jednotlivých hlavních prvků modelu majetkového hospodaření:

Hypotéza 1: Objem majetku obcí se neustále zvyšuje. Obce investují značené prostředky do

obnovy a výstavby majetku.

Hypotéza 2: Hospodaření malých obcí s majetkem je systémově neefektivní, přístup obcí

k majetku je nekoncepční.

Hypotéza 3: Neřešené metodické otázky hospodaření s majetkem (hodnota majetku,

reprodukce majetku apod.) negativně působí na efektivnost majetkového hospodaření a na

možnost objektivně hospodařit s obecním majetkem.

Logický přístup vytvoření koncepčního modelu hospodaření s majetkem obcí je představen na

obr. 1. Skládá se z řady prvků, které zahrnují vstupní informace a jejich formu, metodické

postupy a oblasti založené na subjektivních podmínkách a rozhodnutích obcí.

Obr. 1: Logický rámec práce

Rozvojový rámec obce

Přístupy k majetku

Hodnocení majetku

Problémové oblasti

Koncepční model

Nakládání s majetkem

Klasifikace majetku

Vymezení majetku

Majetek obce

Metodické postupy

Stav a vývoj majetku

Nástroje řízení

Z těchto ukazatelů lze vytvořit souhrnný index majetkového hospodaření obcí a využít jej ke

srovnání jednotlivých obcí a k formulaci dalších hypotéz. K verifikaci tohoto přístupu je třeba

dalšího dlouhodobého zkoumání a datových analýz s využitím metody benchmarkingu1.

Zdrojové pokrytí majetku obcí

Dominantní oblastí majetkového hospodaření je struktura majetku a způsoby nakládání s ním.

Přesto je však pro úplnost vhodné zmínit se i o zdrojovém krytí majetku obcí, o němž nám

dává informace „pasivní“ strana rozvahy.

V případě pasív je vhodné zhodnotit vývoj následujících položek:

- Vlastní zdroje (126)

- Majetkové fondy (131)

- Finanční a peněžní fondy (138)

- Cizí zdroje (159)

- Bankovní úvěry a půjčky (196)

4. MAJETEK OBCÍ V LETECH 2001-2005

4.1 Stav a vývoj majetku obcí v ČR

Hodnocení majetku obcí ČR probíhalo ve dvou liniích. První z nich vycházela ze souhrnných

dat o majetku obcí za celou ČR a za jednotlivé kraje a soustředila se na posouzení vývojových

trendů obecně. Druhá linie se věnovala subtilnější analýze majetku obcí a na příkladu

Jihomoravského kraje se snažila odhalit majetkové závislosti vzhledem k velikosti a poloze

obce.

Majetek na 1 obec v ČR i podle krajů

Vývoj majetku obcí v letech 2001-2005

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

2001 2002 2003 2004 2005

Mld

. K

č

celkový majetek

dlouhodobý majetek

stavby

pozemky

dlouhodobý finanční

majetek

1 Benchmarking je

NÁSTROJE ROZVOJE

Nástroje rozvoje = pomůcky k výkonu, podpoře nějaké činnosti.

V kontextu územního rozvoje lze nástroj vymezit jako obecný pojem pro všechny prostředky, které napomáhají k dosažení rozvojových cílů daného území.

Základní obecná členění

Nástroje nefinanční x finanční.

Nástroje aktivizační x regulační.

Nástroje univerzální (obecné) x specifické.

Regionální rozvoj a praxe 40

NÁSTROJE REGIONÁLNÍ POLITIKY

Nástroje nefinanční:

administrativní nástroje (zejména legislativa),

institucionální nástroje (instituce, strategické plánování, programování, řízení rozvoje),

věcné a jiné nefinanční nástroje (poradenství, propagace).

Nástroje finanční:

neinvestiční a investiční pobídky (dotace, úvěry, záruky),

kapitálové podílnictví,

daňová zvýhodnění (daňové prázdniny, slevy na daních),

rozpočtová zvýhodnění (dotace).

Detailně rozpracováno ( i se zhodnocením situace v zahraničí) v: WOKOUN, R., MATES, P.: Management regionální politiky a reforma veřejné správy. 1. vyd. Praha: Linde, 2006. 351 s.


NÁSTROJE ROZVOJE OBCÍ A REGIONŮ

administrativní nástroje (legislativa, závazné postupy, organizační normy) – stanovují věcná a procesní pravidla,

koncepční nástroje (strategie, programy, plány, politické deklarace, územněplánovací dokumenty, pozemkové úpravy) – koordinují, formulují rozvojové představy a limity,

institucionální nástroje (instituce, spolupráce, regionální management) – dávají subjekty dohromady, usnadňují výkon činnosti,

věcné nástroje (infrastruktura, poskytnutí prostor, služeb, poradenství) – hmotná podpora pro realizaci činností,

sociálně-psychologické nástroje – nástroje podporující využití lidského potenciálu (vzdělávání, komunikace, motivace) – zvyšují akceschopnost aktérů,

finanční nástroje (finanční zvýhodnění a podpory, dotace) – poskytují zdroje na realizaci.


ZPŮSOBY PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE ÚZEMÍ V ČR V ČR souběžně běží dva způsoby plánování rozvoje (v zahraničí často

tvořící jeden celek – prostorové plánování):

Strategické plánování

Má aktivizační charakter (z pohledu času i finančních prostředků) – stanovuje směřování („filozofii“) rozvoje („myšlenka“ o rozvoji).

Formuluje a provazuje všechny kategorie rozvojových aktivit.

Náležitosti a procesy nejsou zákonně upraveny a vychází z praxe (proto často různá terminologie, metodika a obsah).

Územní plánování

Jde o prostorový průmět rozvojových aktivit s územním dopadem.

Má převážně regulační charakter – stanovuje limity využití území

Náležitosti a procesy závazně upraveny stavebním zákonem.

Vztah jisté symbiózy – Představa o rozvoji a hledání území pro realizací či opačně disponibilní území a optimalizace jeho využití.

Každý ze zmíněných přístupů má své silné stránky i omezení.


STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ JAKO ZÁKLADNÍ NÁSTROJ ŘÍZENÍ ROZVOJE

„Taktizování bez strategie je posledním výkřikem před porážkou.“

Sun Tzu

„Strategie“ z řeckého „strategos“= obecný

Různá vyjádření:

Systematický způsob, jak organizovat změny a vytvářet v konsensus na společné vizi pro budoucnost.

Určení celkového účelu či poslání subjektu, jeho dlouhodobých cílů nebo zaměření činnosti.

Proces zahrnující výběr cílů, úkolů a činností potřebných k jejich dosažení.

Proces promyšleného, do budoucnosti hledícího a dlouhodobého usměrňování nějaké činnosti, oblasti.


USKUTEČŇOVÁNÍ STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ

Různé podoby praktické realizace (expertní přístupy, komunitní plánování, dílčí alternativní přístupy apod.) – důraz na různé rozvojové aspekty

Proces strategického plánování je formalizován ve strategických (koncepčních dokumentech)

Významným znakem je dlouhodobost

Plánování v podmínkách neurčitosti

Musí být flexibilní a adaptovatelné na změny

Proces koncepčního řízení rozvoje proces je interaktivní a vyvíjí se a každá strana má šance specifikovat své záměry a nástroje, kterými bude další změny ovlivňovat.


STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Rozvoj území či určitého sektoru

Spojeno s tvorbou a realizací veřejných politik (veřejná politika je souhrn činností vlády přímo nebo nepřímo působících na občany, operující na třech úrovních: politická rozhodnutí, produkty politiky a důsledky politiky)

Důležité zapojení „aktérů“, tj. významných subjektů podílejících se na realizaci dílčích aspektů a zástupců cílových skupin

Složitý proces vyjednávání (neopominutelní aktéři) a slaďování rozvojových představ

Vazba na veřejné finance – finanční plánování


. Regionální rozvoj a praxe 47

FÁZE STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ/ŘÍZENÍ

1. Identifikace východisek –

hodnocení situace

2. Volba směřování rozvoje – čeho

chceme dosáhnout

3. Stanovení způsobu realizace – jak toho dosáhneme

4. Realizace naplánovaných

činností a sledování efektů

5. Zhodnocení realizace a zpětná vazba – doplnění či

změna plánu

VÝZNAM FAKTORŮ KVALITY PROCESU STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ

Pramen: Výzkum NSZM, 2004. 48

Faktor kvality Významnost

1. Název dokumentu či projektu strategického plánování

Nevýznamné

2. Zúčastnění pozorovatelé Středně významné

3. Metodika zpracování dokumentů Důležité, ale ne rozhodující

4. Zapojení veřejnosti Významné, ale ne samospasitelné

5. Silné politické vedení procesu Velmi významné

6. Trvalé odhodlání a schopnosti implementovat dokument do běžné řídící a koordinační praxe

Velmi významné

TYPY KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ

Strategie je dlouhodobý koncepční dokument, který určuje základní linie rozvoje daného subjektu, resp. území daného subjektu, ve všech základních oblastech na dlouhé období („kam jdeme“).

Program je střednědobý dokument. Vychází a navazuje na Strategii (samostatně ztrácí smysluplnost) a ve střednědobém horizontu vytyčuje opatření, která bude subjekt realizovat, aby dosáhl strategických cílů.

Plán je krátkodobý dokument prováděcího charakteru. Konkretizuje vybraná opatření ve formě projektů či aktivit. Obsahuje již harmonogram a stanovuje způsob financování. Plán již není koncepční dokument. („Akční plán“)

Důležitá je provázanost a sladění jednotlivých dokumentů a to na vertikální i horizontální úrovni


OBECNÁ STRUKTURA KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ (podrobnost závisí na vertikálním a horizontálním „postavení“ v systému)

Analytická část

Profil (Komplexní charakteristika)

SWOT analýza

Návrhová část

Vize, cíle, směry

Opatření

Specifikace opatření (aktivit) – dle charakteru dokumentu

Implementační část

Způsob monitoringu a hodnocení, způsob řízení, akční plán

Přílohy


TVORBA KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ

Formální fáze tvorby Záměr Zpracování Projednávání Schválení

Přístupy k tvorbě dokumentu

Zpracování vlastními silami

Zadání odbornému subjektu

– Kompletní zpracování

– Poradenská role, metodické vedení

Výhody a nevýhody: přijetí za „své“ ze strany realizátora x kvalita dokumentu


PROCESY TVORBY A VYJEDNÁVÁNÍ

Průběžná jednání

se zadavatelem

s relevantními subjekty

Připomínkový proces

vnitřní

vnější

(vypořádání připomínek, návrhy cílů a jejich naplnění – pracovní, konzultační, „fokusní“ skupiny)

Veřejné diskuze

(u územně plánovacích dokumentů a SEA proces upraven příslušným zákonem)


.


Expertní metoda plánování Komunitní metoda plánování

Základní znaky

Koncepci zpracovává skupina najatých

externích expertů, účast představitelů obce či

regionu na formulaci koncepce je omezená.

Koncepce je výsledkem diskuze představitelů

obce či regionu, která je vnějším expertem

pouze moderována.

Skutečnost místním představitelům

interpretuje expertní tým.

Skutečnost interpretují místní aktéři,

konzultantem je interpretace usměrňována.

Zaměření strategického plánování na

komplexní rozvoj.

Neřeší komplexní rozvoj dotčeného území, ale

orientuje se pouze na dílčí vybrané problémy.

Snaha o maximálně objektivní postižení

skutečnosti.

Snaha o zachycení skutečnosti, která je pro

místní aktéry nejpřijatelnější, nikoli objektivně

nejpravdivější.

Vhodná úroveň pro užití

Vhodná pro velké obce a regiony, kde je velké

množství subjektů, nebo naopak svazky obcí

Vhodná pro obce a svazky obcí s vybudovanou

místní a regionální strukturou

Zhodnocení situace

Přílišná podrobnost situační analýzy. Analýza pouze klíčových problémů.

Důraz na „objektivní“ statistické údaje. Důraz na zkušenosti místních aktérů.

Formulace závěrů

Na základě statistických dat a hodnocení

expertů je zpracována SWOT analýza

(celková, popř. několik dílčích) včetně

identifikace hlavních vizí budoucího rozvoje.

Na základě diskuze se vytipují klíčové problémy.

Místní aktéři (10 až 20 osobností) se

k jednotlivým problémům vyjádří. Diskuzí se

identifikují hlavní vize strategického plánu.

EX ANTE HODNOCENÍ

Ex-ante hodnocení – nezávislé posouzení kvality dokumentu – probíhá souběžně se zpracováním (obvyklé zejména u operačních programů EU)

Klíčové oblasti Ex-ante

- Hodnocení analytické části

- Hodnocení odůvodněnosti a celkové konzistence

- Hodnocení koherence (soulad, provázanost)

- Hodnocení očekávaných výsledků a dopadů

- Hodnocení implementačního systému

Dále také ex-post hodnocení – evaluace


POSOUZENÍ SEA (Strategic Environmental Assessment)

Posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (poslední novelizace zákon 216/2007 Sb.)

+ Posouzení vlivů na NATURA 2000 (podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) – Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality

Hodnocení metodou referenčních cílů

Fáze:

- Oznámení koncepce - Zjišťovací řízení - Vyhodnocení koncepce - Veřejné projednání - Stanovisko


MONITORING A EVALUACE – DŮLEŽITÉ SOUČÁSTI STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ

Monitoring

Vytvoření systému sledování vývoje jevu a naplňování zvolených ukazatelů (sběr dat)

Nutné průběžné provádění.

Náklady na získání informací nesmí převážit přínosy.

Vyžaduje vazbu na cíle a měřitelné ukazatele.

Evaluace

Vyhodnocení stavu, vývoje (ukazatelů), praktická zpětná vazba.

Evaluace vyžaduje: předchozí monitoring, jasný účel hodnocení

Evaluace bez odpovídající reakce a korekce jednání je nesmyslná.


REÁLNÝ POHLED NA MONITORING A EVALUACI

Monitoring a evaluace jako nedoceněné součásti procesu strategického plánování (formální přístup)

X

Evaluace ad hoc nebo na konci určitých procesů bez odpovídajícího průmětu do faktického konání (obtížnost

prosazení potřebných změn)

Dva často se míjející procesy

Objektivní zachycení socioekonomické situace často fikcí – problematická dostupnost dat, informací a různorodá interpretace

Vliv politického rozhodování

57 Regionální rozvoj a praxe 57

KONCEPČNÍ DOKUMENTY NA STÁTNÍ ÚROVNI Komplexní koncepce:

Strategie regionálního rozvoje

Strategický rámec udržitelného rozvoje

Národní program reforem

Státní politika územního rozvoje (v oblasti územního plánování)

Za obecnou koncepci lze považovat i programové prohlášení vlády

Sektorové koncepce (obvykle koncepce v gesci ministerstev), např.:

Dopravní koncepce

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR

Národní inovační strategie České republiky

Strategie rozvoje terciárního vzdělávání

Státní informační a komunikační politika

A desítky dalších …

Různorodé dokumenty ostatních složek státní správy 58


KONCEPČNÍ DOKUMENTY NA KRAJSKÉ ÚROVNI

Komplexní koncepce:

Strategie rozvoje kraje (SRK) – nyní

Program rozvoje (PRK) – dříve

Sektorové koncepce (obvykle zpracovávané na úrovni odborů)

Dílčí sektorové koncepce

Odborné studie – podkladové analýzy pro strategické rozhodování


OBSAH STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2016–2025

60

A. ZHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ SRLZ 2006–2016

B. ANALYTICKÁ ČÁST – popis situace, disparity, SWOT

C. EKONOMICKÝ PROFIL KRAJE – klíčová odvětví a potřeby zaměstnavatelů

D. STRATEGICKÁ ČÁST – vize, osy, okruhy, cíle, opatření

E. FINANČNÍ RÁMEC A ZDROJE FINANCOVÁNÍ

(součástí vazby opatření na operační programy)

F. IMPLEMENTACE

HARMONOGRAM TVORBY SRLZ JMK 2016

61

Leden zpracování návrhu analytické části, ustavení PS

Únor seminář pro veřejnost a 1. jednání PS k analytické části

připomínkové řízení k analytické části

Březen zpracování návrhové části, prezentace na RRLZ, RJMK

Duben seminář pro veřejnost a 2. jednání PS k návrhové části SRLZ

připomínkové řízení k návrhové části

Květen zpracování Krátkodobého realizačního plánu SRLZ

Červen seminář pro veřejnost a pracovní skupiny k SRLZ a KRP SRLZ

předání SRLZ, KRP SRLZ, stručné verze pro veřejnost

Červenec projednání v komisích RJMK a výborech ZJMK

Srpen

Září projednání v RJMK a ZJMK

VAZBY KONCEPCÍ – „FORMÁLNÍ SUPERHIT“

Koncepce na různých úrovních, související koncepce musí být provázané (tak praví teorie)

Funkční (nikoliv formální) provázání koncepcí – to je oříšek

Řešeno formou tabulek, nebo výčtů „co s čím, kde“.

62

Strategická opatření SRLZ Vazba na krajskou koncepci 1: Vzdělávání a zaměstnanost 1.1 Kvalita a struktura školství

1.1.1 Optimalizace vzdělávacích oborů SRJMK 2.3 DZV 3c2

1.1.2 Posilování kvality vzdělávání SRJMK 2.3 DZV 1, DZV 3 SRI

1.2 Propojení školství a praxe

1.2.1 Přímá podpora spolupráce zaměstnavatelů a škol SRJMK 2.3 DZV 3a, 3c

Age management – Personální řízení s ohledem na věk, schopnosti a potenciál zaměstnanců. Jeho hlavním principem je, aby každý pracovník měl možnost svůj potenciál využít a nebyl znevýhodněn kvůli svému věku.

Propojení školství a praxe – spolupráce při přípravě oborů, při výuce žáků/studentů, spolupráce při výzkumu apod.

Sociální začleňování – Zabraňování a řešení sociálního vyloučení. Boj s chudobou.

Integrace cizinců – Začlenění cizinců do společnosti (=legálně pobývajících cizinců ze 3. zemí).

Aktuální témata v rozvoji lidských zdrojů

SRLZ JMK 2016 – UKÁZKA OPATŘENÍ

64

Název opatření: 2.1.1 Rozvoj metod a postupů age managementu Obsah: Aplikace a testování zahraničních přístupů, shromažďování

informací. Spolupráce organizací zabývajících se aplikací age managementu a sdílení jejich zkušeností. Reflexe fungování metod na základě zpětné vazby od zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Role kraje Kraj spolupracuje s pracovníky organizací zabývajícími se age managementem při sestavování koncepčních a strategických dokumentů, shromažďuje domácí i zahraniční poznatky z tohoto oboru a předává je dalším subjektům.

Potenciální nositelé:

Age Management, z. s., Krajská hospodářská komora jižní Moravy, zastřešující organizace v podnikatelské a neziskové oblasti

Spolupracující subjekty:

Jihomoravský kraj, hospodářské komory, zaměstnanecké svazy, odborové organizace, vysoké školy, Asociace nestátních neziskových organizací JMK, Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, firmy, vzdělávací a poradenské instituce

Finanční zdroje: Rozpočet kraje, ESI fondy (OP Z 1.3.1, 1.3.2, 3.1.1) Územní dopad: Celokrajský

KRP SRLZ JMK 2016 – UKÁZKA AKTIVIT

65

1.3 Zlepšení podmínek pro výzkum, vývoj a inovace

Op. SRLZ

Aktivita Popis

Rozpočet kraje

Zdroje na

realizaci

Nositel aktivity

Spolupracující

subjekty

Cílová skupi

na Indikátor

2016 2017

1.3.1 1.3.1.1 Zlepšování

podmínek pro doktorské studium

Realizace projektu Ph.D. Talent (tvorba stabilních

finančních podmínek během studia – motivace a podpora

talentovaných studentů, celkové náklady 18 mil. Kč)

– –

Horizont 2020

rozpočet města Brna

JCMM

VŠ

město Brno

doktorští studenti

počet podpořených doktorandů celkem

počet podpořených doktorandů

v přírodovědných a technických

oborech

1.3.2 1.3.2.1 Program

podpory nadaných studentů v JMK

Pokračování ve stávajícím dotačním programu JMK

* *6 rozpočet

kraje JCMM JMK-OŠ

žáci ZŠ a SŠ

počet podpořených osob

1.3.4 1.3.4.1 SoMoPro III

Pokračování v projektu na podporu příchodu špičkových vědců a jejich vědecké činnosti

v JMK.

12900

10000

Horizont 2020

rozpočet kraje

JMK

JCMM

VŠ

výzkumná centra

špičkoví vědci

počet podpořených vědců

v přírodovědných a technických

oborech

STRATEGICKÉ DOKUMENTY NA LOKÁLNÍ ÚROVNI

Strategie, programy, plány obcí – komplexní charakter, různorodé pojetí a úroveň – pomalu se stává standardem.

Strategické dokumenty svazků obcí – finanční dosažitelnost, podpora spolupráce, donedávna nejrozšířenější druh koncepce na lokální úrovni.

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místních akčních skupin (MAS).

Místní akční plány rozvoje vzdělávání v ORP (MAP)

Strategie ORP (školství, sociální oblast, odpadové hospodářství + volitelné téma) – výstup projektu Meziobecní spolupráce realizovaného Svazem měst a obcí ČR – navazuje projekt budující Centra sdílených služeb.

66

MIZEJÍCÍ PROBLÉMY STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ

Nejednotná terminologie

V praxi chybné a nelogické postupy

Řada nevyřešených metodických otázek (hierarchizace, vazby, aktualizace, vyhodnocování)

Deformace zaměření dokumentů možnostmi financování z fondů EU

Nedostatečná provázanost mezi strategickým a finančním plánováním

Problém transparentnosti a zapojení aktérů


KOMPLEXNÍ DOKUMENT PRO ROZVOJ ÚZEMÍ

Jeden strategický dokument tvořený hierarchicky odstupňovanými a vzájemně provázanými částmi.

Analytická část – průběžná aktualizace

Návrhová část

Strategická část („kam jdeme“) – Vize, dlouhodobé cíle

Programová část („jak jdeme“)

Projektová část – akční plán („co děláme“) Roste frekvence aktualizace

Implementační část – způsob realizace, monitoringu, aktualizace a financování (projektová část může být rovněž zařazena až v implementační části)

Transparentní způsob tvorby se zapojením všech aktérů

Podoby jednotlivých části se odvíjí od charakteristik nositele.

68

Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí

Projekt CZ.1.04/4.1.00/62.00008 (04/2011 – 03/2014)

Podpora zpracování „Programu rozvoje obce“

Výstup: www.OBCEPRO.cz – aplikace „Tvorba PRO“ (+ metodika)

Podpora strategického řízení rozvoje obce

Projekt CZ.1.04/4.1.00/B6.00018 (06/2014 – 11/2015)

Podpora realizace a hodnocení „Programu rozvoje obce“

Výstup – navazující aplikace „Realizace PRO“ (+ metodiky)

PODPORA PLÁNOVÁNÍ OBCÍ

69

http://www.obcepro.cz/

http://www.obcepro.cz/

STRUKTURA PROGRAMU ROZVOJE OBCE

70

PROGRAM ROZVOJE OBCE

Úvod

Titulní strana

Úvodní kapitola

Analytická část

Charakte-ristika

obce

Východiska pro

návrhovou část

Návrhová část

Vize Cíle,

opatření, aktivity

Podpora realizace programu

Detailní informace o PRO viz přednáška 15. 3.

Nedílná součást socioekonomické charakteristiky obce!

71

HOSPODAŘENÍ OBCÍ

Hospodaření a majetek

obce

bilance rozpočtového hospodaření v posledních 5 letech (vyrovnaný/ přebytkový/deficitní rozpočet)

získané nenárokové dotace v posledních 5 letech finanční majetek obce nemovitý majetek obce, jeho stav a způsob využívání ekonomická efektivnost nemovitého majetku, tj. provozní

náklady vs. přínosy (příjmy z pronájmu)

Informační zdroje Rozpočet obce – Rozpočtový výhled

Finanční plány

Informační systémy Ministerstva financí (monitor.statnipokladna.cz)

www.rozpocetobce.cz

Rozpočty obcí – třídění upravuje rozpočtová skladba Druhové třídění (Třída – Seskupení – Podseskupení – Položka)

Odvětvové třídění

(Skupina – Oddíl – Pododdíl – Paragraf)

(Odpovědnostní třídění)

(Konsolidační třídění) 72

FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ OBCÍ

http://monitor.statnipokladna.cz/

http://monitor.statnipokladna.cz/

http://www.rozpocetobce.cz/

http://www.rozpocetobce.cz/

73

PŘÍJMY ROZPOČTU A JEJICH ČLENĚNÍ

Daňové příjmy – možnost ovlivnění je malá

Nedaňové příjmy – spojeny s majetkem obce (příjmy z

pronájmu) a s nadstandardní činností obce (podnikání,

investice apod.)

Kapitálové příjmy – obvykle nepravidelně se vyskytující, z

prodeje majetku

Přijaté transfery (dotace) – nenávratně poskytnuté peněžní

prostředky za něž neexistuje protiplnění, Nárokové a

nenárokové

74

VÝDAJE ROZPOČTU A JEJICH ČLENĚNÍ

Výdajová stránka rozpočtu poskytuje obci větší možnost volby. Úkoly obce v samostatné působnosti jsou v zákoně (§35, 128/2000 Sb.) stanoveny poměrně volně a obec vydává finanční prostředky na základě priorit stanovených v rozvojových dokumentech.

Běžné výdaje Kapitálové výdaje („investiční výdaje“)

Odvětvového třídění rozpočtové skladby: skupina 1 - Zemědělství a lesní hospodářství skupina 2 - Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství skupina 3 - Služby pro obyvatelstvo (největší objem) skupina 4 - Sociální věci a politika zaměstnanosti skupina 5 - Obrana , bezpečnost a právní ochrana skupina 6 - Všeobecná veřejná správa a služby

75

FINANČNÍ UKAZATELE HOSPODAŘENÍ OBCÍ

Nejčastěji užívané ukazatele:

Celkové příjmy na obyvatele

Podíly jednotlivých příjmových tříd na celkových příjmech

Podíly jednotlivých příjmových tříd na obyvatele

Nenárokové dotace na obyvatele

Poměr opakujících se příjmů a běžných výdajů

Podíl kapitálových příjmů

Kapitálové výdaje na obyvatele

Dluhová služba

Podíly výdajů do jednotlivých odvětví

Plánování rozvoje regionálního školství:

Místní akční plány rozvoje vzdělávání (MAP)

Krajské akční plány rozvoje vzdělávání (KAP)

Problematika sociálního začleňování

Podpora přes OP, v rámci MAS

Analýza sociálně vyloučených lokalit (SVL) 2015 (x 2006),

Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL)

76

DALŠÍ AKTUÁLNÍ DĚNÍ

Vyhledat si a prostudovat

libovolnou strategii ITI

a libovolnou strategii CLLD MAS.

DOMÁCÍ ÚKOL NA PŘEDNÁŠKU 29. 3.

1. MAS

2. ESIF

3. MAP

4. SVL

5. OP

6. SRR

7. RAP

8. ITI

9. SRK

10.PRO

KVÍZ

Děkuji za pozornost.

Ing. Jan Binek, Ph.D.

GaREP, spol. s r.o., společnost pro regionální ekonomické poradenství

nám. 28. října 3, Brno

[email protected], www.garep.cz

mailto:[email protected]



http://www.garep.cz/

ing. jan binek, ph.d. · praktické základy regionálního rozvoje ing. jan binek, ph.d....

Documents