komplexní sloučeniny technecia - jejich využití v přípravě

13
Chem. Listy 92, 643 - 655 (1998) KOMPLEXNÍ SLOUČENINY TECHNECIA - JEJICH VYUŽITÍ V PŘÍPRAVĚ RADIOFARMAK A NĚKTERÉ FARMAKOKINETICKÉ VLASTNOSTI MICHAELA KOHLÍČKOVÁ 3 , VĚRA JEDINÁKOVÁ-KŘÍŽOVÁ 3 a FRANTIŠEK MELICHAR b "Ústav analytické chemie, Vysoká škola chemicko-techno- logická, Technická 5, 166 28 Praha 6, h Ústav jaderného výzkumu a. s., Řež Došlo dne 20.111.1998 Obsah 1. Úvod 2. Hodnocení kvality radiofarmak 3. Vybrané komplexní sloučeniny technecia 3.1 Iminoacetátové komplexy 3.2. Komplexy na bázi sloučenin fosforu 3.2.3. Komplexy EHDP 3.2.4. Komplexy MDP a DPD 3.2.5. Komplexy BHP, EDTMP a DMPE 3.6. Komplexy s ligandy merkaptoacetylglycinu 3.7. Komplexy s DMSA a HMPAO 3.8. Značené protilátky a bílkoviny 3.9. Komplexy MIBI a SESTAMIBI 3.10. Komplexy s L,L-ethylendicysteinem 3.11. Liposomy značené 99m Tc 3.12. Ostatní komplexy 13. Závěr 1. Uvod Radiofarmaka jsou většinou organické a anorganické sloučeniny o definovaném složení, které obsahují krátko- dobý radionuklid (jako například 99m Tc, 186 Re, atd.). Ra- diofarmaka obsahující 99m Tc nacházejí čím dál tím větší uplatnění v nukleární medicíně při scintigrafickém a emis- ním tomografickém zobrazování, morfologickém popisu a testování funkčnosti orgánů. Kolem 80 % v současné do- bě klinicky používaných radiofarmaceutických preparátů je značeno krátkodobým metastabilním nuklidem 99m Tc, jehož nukleární vlastnosti jsou téměř optimální« přihléd- nutím k nízké radiační expozici pacientů a efektivní detekci emitovaného gamma záření. Většina " m Tc radiofarmak patří mezi komplexy, které lze připravit redukcí 99m TcO 4 za přítomnosti vhodného ligandu. Vývoj nových radiofar- mak je v současné době soustředěn více na komplexy, jejichž ligandy jsou vybrány s ohledem na předpokládanou stabilitu, lipofilitu, náboj a strukturu radiofarmak. Pro spe- cifické syntézy je nezbytně nutné znát vztah mezi moleku- lární strukturou a distribucí látky v orgánech, což lze zjistit pomocí odpovídajících sloučenin značených dlouhodobým radionuklidem "Tc. Radiofarmaka obsahující 99m Tc se používají převážně pro scintigrafické zobrazování lidských orgánů. Spektrumjejich využitíje velmi široké, jak dokládá tabulka I shrnující aplikace nejčastěji užívaných radiofarmak. Základním materiálem pro syntézu radiofarmak techne- cia je Na" m Tc0 4 , který se získává elucí fyziologickým roztokem z generátorové kolony generátoru 99 Mo/ 99m Tc. Standardem generátoru 99 Mo/ 99m Tc je nyní sorpční ge- nerátor se štěpným molybdenem. Koncentrace 99m TcO 4 v eluátu se pohybuje kolem 1,85.10 9 -l,85.10 10 Bqna5 ml, což odpovídá 2.10~ 8 -2.10~ 7 molárnímu roztoku. Techneci- stan se používá pro zobrazování mozku a štítné žlázy, pro případ zobrazování mozku pouze tehdy, není-li porušena hemoencefalická bariéra. Pro syntézu ostatních radiofar- mak je potřeba důkladná redukce 99m TcO4 za přítomnosti žádaného ligandu 1 . Pro redukci 99m TcC>4 J e možno využít širokou škálu redukčních činidel. Ionty přechodných kovů jako například Ti(III), Cr(II), Cu(I) a Fe(II), které mají tendenci tvořit komplexy, nelze použít, pokud by mohlo dojít ke kompetici mezi nimi a 99m Tc ve vztahu k ligandu. Oxaláty, formiáty, hydroxylamin a hydrazin nelze použít při redukci vzhledem k tvorbě nežádoucích komplexů. Potenciály změřené proti standardní vodíkové elek- trodě pro několik redoxních systémů vhodných pro redukci 99m Tc0 4 jsou uvedeny v tabulce II (cit. 1 ). Nejpoužíva- nějším redukčním činidlem při přípravě radiofarmak obsa- hujících technecium je chlorid cínatý 2 " 13 , dále je možná elektrochemická redukce 99m TcO 4 (cit. 13 " 15 ), popřípadě redukce pomocí l,2-bis(difenylfosfino)ethanu (DPPE) 16 , oxidu siřičitého 17 , tetrahydroboritanu sodného 18 a thio- močoviny 19 . 643

Upload: lexuyen

Post on 11-Jan-2017

231 views

Category:

Documents


1 download

TRANSCRIPT

Chem. Listy 92, 643 - 655 (1998)

KOMPLEXNÍ SLOUČENINY TECHNECIA - JEJICH VYUŽITÍ V PŘÍPRAVĚRADIOFARMAK A NĚKTERÉ FARMAKOKINETICKÉ VLASTNOSTI

MICHAELA KOHLÍČKOVÁ3,VĚRA JEDINÁKOVÁ-KŘÍŽOVÁ3

a FRANTIŠEK MELICHARb

"Ústav analytické chemie, Vysoká škola chemicko-techno-logická, Technická 5, 166 28 Praha 6, hÚstav jadernéhovýzkumu a. s., Řež

Došlo dne 20.111.1998

Obsah

1. Úvod2. Hodnocení kvality radiofarmak3. Vybrané komplexní sloučeniny technecia

3.1 Iminoacetátové komplexy3.2. Komplexy na bázi sloučenin fosforu

3.2.3. Komplexy EHDP3.2.4. Komplexy MDP a DPD3.2.5. Komplexy BHP, EDTMP a DMPE

3.6. Komplexy s ligandy merkaptoacetylglycinu3.7. Komplexy s DMSA a HMPAO3.8. Značené protilátky a bílkoviny3.9. Komplexy MIBI a SESTAMIBI3.10. Komplexy s L,L-ethylendicysteinem3.11. Liposomy značené 9 9 m Tc3.12. Ostatní komplexy

13. Závěr

1. Uvod

Radiofarmaka jsou většinou organické a anorganickésloučeniny o definovaném složení, které obsahují krátko-dobý radionuklid (jako například 9 9 m Tc, 1 8 6Re, atd.). Ra-diofarmaka obsahující 9 9 m Tc nacházejí čím dál tím většíuplatnění v nukleární medicíně při scintigrafickém a emis-ním tomografickém zobrazování, morfologickém popisua testování funkčnosti orgánů. Kolem 80 % v současné do-bě klinicky používaných radiofarmaceutických preparátůje značeno krátkodobým metastabilním nuklidem 9 9 m Tc,

jehož nukleární vlastnosti jsou téměř optimální« přihléd-nutím k nízké radiační expozici pacientů a efektivní detekciemitovaného gamma záření. Většina " m T c radiofarmakpatří mezi komplexy, které lze připravit redukcí 9 9 m T c O 4

za přítomnosti vhodného ligandu. Vývoj nových radiofar-mak je v současné době soustředěn více na komplexy,jejichž ligandy jsou vybrány s ohledem na předpokládanoustabilitu, lipofilitu, náboj a strukturu radiofarmak. Pro spe-cifické syntézy je nezbytně nutné znát vztah mezi moleku-lární strukturou a distribucí látky v orgánech, což lze zjistitpomocí odpovídajících sloučenin značených dlouhodobýmradionuklidem " T c . Radiofarmaka obsahující 9 9 m Tc sepoužívají převážně pro scintigrafické zobrazování lidskýchorgánů. Spektrumjejich využitíje velmi široké, jak dokládátabulka I shrnující aplikace nejčastěji užívaných radiofarmak.

Základním materiálem pro syntézu radiofarmak techne-cia je N a " m T c 0 4 , který se získává elucí fyziologickýmroztokem z generátorové kolony generátoru 9 9Mo/9 9 mTc.Standardem generátoru 9 9Mo/ 9 9 mTc je nyní sorpční ge-nerátor se štěpným molybdenem. Koncentrace 9 9 m T c O 4

v eluátu se pohybuje kolem 1,85.109-l,85.1010Bqna5 ml,což odpovídá 2.10~8-2.10~7molárnímu roztoku. Techneci-stan se používá pro zobrazování mozku a štítné žlázy, propřípad zobrazování mozku pouze tehdy, není-li porušenahemoencefalická bariéra. Pro syntézu ostatních radiofar-mak je potřeba důkladná redukce 9 9 mTcO4 za přítomnostižádaného ligandu1. Pro redukci 99mTcC>4 J e možno využítširokou škálu redukčních činidel. Ionty přechodných kovůjako například Ti(III), Cr(II), Cu(I) a Fe(II), které majítendenci tvořit komplexy, nelze použít, pokud by mohlodojít ke kompetici mezi nimi a 9 9 m Tc ve vztahu k ligandu.Oxaláty, formiáty, hydroxylamin a hydrazin nelze použítpři redukci vzhledem k tvorbě nežádoucích komplexů.

Potenciály změřené proti standardní vodíkové elek-trodě pro několik redoxních systémů vhodných pro redukci9 9 m T c 0 4 jsou uvedeny v tabulce II (cit.1). Nejpoužíva-nějším redukčním činidlem při přípravě radiofarmak obsa-hujících technecium je chlorid cínatý2"13, dále je možnáelektrochemická redukce 9 9 m T c O 4 (cit.13"15), popřípaděredukce pomocí l,2-bis(difenylfosfino)ethanu (DPPE)16,oxidu siřičitého17, tetrahydroboritanu sodného18 a thio-močoviny19.

643

Tabulka IRadiofarmaka 9 9 m Tc pro scintigrafické zobrazování lidských orgánů

Sloučenina značená99nrrc

Celý název sloučeniny Aplikace

99mTc-HMPAO

99mTc-ECD

Na" m TcO 4

99mTc-DTPA

99mTc-MDP

99mTc-EHDP

99mTc-citrát99mTc-DPD

99mTc-PYP99mTc-DMPE99mTc-EDTMP

9 9 mTc-MAG3

99mTc-(V)-DMSA

99mTc-d,l-hexamethyl-propylenaminoxim

99mTc-diethylesterethylendicysteinu

technecistan sodný

99mTc-diethylentetraamin-pentaacetát

99mTc-methylendifosfonát

9 9 mTc-1 -hydroxyethy liden--1,1-difosfonát

99mTc-3,3-dikarboxypropan--1,1-difosfonát99mTc-difosforečnan1,2-bis(dimethylfosfino)ethan99mTc-ethylendiamin-N,N,N',N'-tetrakis(methylenfosfonovákyselina)99mTc-merkaptoacetyltriglycin

99mTc-we-?o-dimerkapto--jantarová kyselina

99mTc-(III)-DMSA 99mTc-weío-dimerkapto--jantarová kyselina

- buněčná perfuze- rozlišení demence Alzheimerova typu a Lewyhonemoci

- mozková perfuze• zjištění regionálních mozkových anomálií při akutníotravě oxidem uhelnatým

- epilepsie- nádory- rozlišení demence Alzheimerova typu a Lewyho nemoci- mozková perfuze- epilepsie- krevní perfuze- regionální akumulace• cerebrální leze- morfologie a funkce štítné žlázy- zobrazování měkkých tkání- lokalizace nádoru- krevní perfuze- zobrazování neoplastických tkání- zobrazování ledvin- diagnostika kostního skeletu- kostní metastázy- artritida- diagnostika kostního skeletu- záchyt v měkkých tkáních- zobrazení kostní infekce- diagnostika kostního skeletu

- diagnostika kostního skeletu- perfuze myokardu- scintigrafické zobrazování kostních metastáz- léčba bolestí s nimi spojených- diagnostika kostního skeletu-záchyt v játrech- zobrazování ledvin- studie renálních funkcí- zobrazení rakoviny medulární štítné žlázy- zobrazení nádorů měkkých tkání- zhodnocení funkce ledvin pro každou ledvinu zvlášť-zobrazení jater- renální zobrazovací činidlo

644

Tabulka I - pokračování

Sloučenina značená99m'j'c

Celý název sloučeniny Aplikace

99mTc-anti-S SE A-1 99mTc-anti-granulocytové protilátky99mTc-GH 99mTc. bílkovina růstového hormonu99mTc-MIB I 99mTc-2-methoxyisobutylisonitril

99mTc-HIDA 99mTc-N-(2,6-dimethylfenylkar-bamoylmethyl) iminodiacetát

99mTc-SESTAMIBI 99mTc-hexakis(2-meťhoxy-isobutylisonitril)

99mTc-L,L-EC 99mTc-L,L-ethylendicystein99mTc-PEG liposomy 99mTc-liposomy obalené

polyethylenglykolem99mTc-Q12 TechneScan

99mTc-SCN 99mTc-thiokyanatan99mTc-IODIDA 99mTc-N-(2,6-diethyl-3-jodofenylkar-

bamoylmethyl)-iminodioctová kyselina

- značení analogických bílých krvinek při zobrazení zánětu- zobrazení ledvin- zobrazení primární rakoviny plic- zobrazení myokardiální perfuze- hepatobiliární činidlo

- diagnostika rakoviny prsu- hodnocení myokardiální perfuze• v budoucnu možnost použít jako neinvazivnísondu bioenergetiky tkání

- studie funkce ledvin• vizualizace infekčních a zánětlivých ložisek

zobrazení myokardiální perfuze• scintigrafie přištítných tělísek- měření gastrického vyprazdňování mimobuněčného tuku• hepatobiliární činidlo

Tabulka IIStandardní elektrodové potenciály redoxních systémůvhodných pro redukci technecistanu1

Prostředí Redox systém Eo (V)

2. Hodnocení kvality radiofarmak

Důležitými parametry pro hodnocení kvality radiofar-mak jsou radionuklidická čistota, radiochemická čistota

a chemická čistota a také apyrogenita a sterilita. Radio-nuklidickou čistotu lze stanovit gamma spektrometrií a vy-počítat jako:

(1)

kde ^99mTcje měrná aktivita 9 9 m Tc a £A(- je celková ak-tivita měřeného vzorku.

Radiochemickou čistotu komplexu technecia lze zjistitpomocí TLC nebo HPLC a je definována jako poměraktivity i-tého komplexu technecia k celkové aktivitě všechkomplexů přítomných v analytu:

(2)

Chemickou čistotu lze definovat jako poměr koncen-trace i-tého komplexu technecia ke koncentraci všech kom-plexů ve vzorku:

645

kyselé 2H2SO4 + 2H+ + 4e" <-» SjOf" + 3H2O -0,40Sn4 + + 2e" <-> Sn2 + -0,15H3PO4 + 2H+ + 2e" O H3PO3 + H2O 0,276H3PO3 + 2H+ + 2e" O H3PO2 + H2O 0,50

bazické [Sn(OH)6]2- + 2e" o [Sn(OH)3]- + 3OH" 0,90

S O4" + H2O + 2e" <H> SO2~ + 2OH- 0,936PO4" + 2H2O + 2e" <-> HPO|" + 3OH" 1,122SO3 + 2H2O + 2e'f-> S2O4" + 4OH- 1,12H 2 B O 3 + 5 H 2 0 + 8 e " o B H 4 + 8 O H - 1,24HPO3- + 2H2O + 2e" o H2PO2 + 3OH" 1,570

Tento příspěvek je věnován metodám přípravy radio-farmak 9 9 m Tc a sledování jejich vlastností, jako napříkladoxidačního stavu technecia v komplexech pomocí elektro-chemických a separačních metod. Rovněž je zde uvedenoi medicinální použití jednotlivých radiofarmak.

3. Vybrané komplexní sloučeniny technecia

3 . 1 . I m i n o a c e t á t o vé k o m p l e x y

Technecium obsahující radiofarmaka na bázi iminoace-tátové chelatační skupiny tvoří důležitou řadu, do které patří99mTc-diethylentetraaminpentaacetát ("mTc-DTPA), 99mTc.-2,6-(dimethylfenylkarbamoylmethyl)iminodiacetát(99mTc--HIDA) a jejich analogy. Při sledování vzniku komplexůtechnecia s diethylentetraaminpentaacetátem (DTP A), ethylen-diamintetra-acetátem (EDTA), N-(2-acetamido)iminodiacetátem(ADA) a N-(2,6-dimethylfenylkarbamoylmeťhyl)-iminodiace-tátem (HIDA) se používají metody tast polarografie, roz-pouštěcí polarografie, coulometrie za kontrolovaného po-tenciálu a ampérometrické titrace13. Oxidační stavy tech-necia v iminoacetátových komplexech jsou sledovány jakofunkce pH jak při elektrolytické redukci, tak i při redukcipomocí Sn(II) iontů. Ze sledovaných komplexotvornýchlátek je nejvhodnější DTPA, neboť redukce technecistanu zapřítomnosti DTPA vede při stopových koncentracích vhod-ných pro přípravu radiofarmak k jednoznačnému produktu,při vyšších koncentracích pak dochází ke vzniku směsi.

Přenos " m T c z jeho komplexů s DTPA a s citrátem lzevyužít ke zvýšení výtěžku syntézy komplexů 99mTc-TA (li-neární tetraamin), 9 9 mTc-EN (ethylendiamin) a 99mTc-cy-clam20. Pro separaci komplexů 9 9 m Tc se používá elektro-foréza, GPC a HPLC. Takto byla zjištěna závislost výtěžkukomplexace ligandu a 9 9 m Tc na pH systému, a výtěžkupřenosu 9 9 m Tc z [99mTc]citrátu nebo [99mTc]DTPA na EN,TA nebo cyclam jako funkce pH. Tato ligandová výměnapo předchozí redukci technecistanu cínatými ionty zvýšilavýtěžek značení komplexů TA, EN a cyclamu na 95 % připoužití 99mTc-DTPA a pH > 11, při ligandové výměně zapřítomnosti citrátu byl výtěžek vyšší než 90 % nad pH = 7.

Přímou redukcí technecistanu chloridem cínatým zapřítomnosti EDTA lze získat pouze komplex 9 9 mTc(IV>-EDTA. Komplexy 99mTc(IV)-EDTA a 99mTc(V)-EDTA

byly připraveny přímou redukcí technecistanu pomocí SO2

zapřítomnosti přebytku EDTA. Komplexy 99mTc(III)-EDTAa 99mTc(III)-HEDTA byly získány substituční reakcí hexa-kis(thiourea)technitého iontu s EDTA a HEDTA17. Ve směsise vyskytují částice [Tc(III)(tu)Hedta]°, [Tc(III)(tu)Hhedta]+

a [Tc(III)(tu)hedta]°. Spektra UV/VIS těchto komplexů vy-kázala dvě absorpční maxima při 368 a 470 nm, 377 a 493 nma 373 a 487 nm. Pro charakterizaci vzniklých komplexů sepoužívá papírová chromatografie, UV/VIS spektrometrie,papírová elektroforéza a iontově-výměnná chromatografie.

Radiochemická čistota diagnostických látek na bázi9 9 m Tc, mezi jinými i 99mTcC>4,99mTc-DTPA, 99mTc-HSAa 99mTc-MDP, je testována chromatografickými metodami(papírová a tenkovrstvá chromatografie) za aerobních i an-aerobních podmínek21. Jako rozpouštědlo o vysoké po-laritě se používá fyziologický roztok a jako rozpouštědlo

0 nižší polaritě aceton. Lepší výsledky získané jednímchromatografickým systémem, v porovnání s ostatními,závisí hlavně na použitém typu nosiče a rozpouštědla.Vedle toho byl pozorován malý nebo žádný vliv na vý-sledky experimentů na vzduchu nebo v dusíkové atmosféře.

Komplex 99mTc-DTPA lze použít ve spojení s foláto-vým konjugátem jako terčové radiofarmakum pro zobra-zování neoplastických tkání22. Folátový receptor je poten-ciálním molekulárním terčem pro nádorově-selektivní ra-diofarmaka. Většinou je DTPA-folátový konjugát značen9 9 m Tc redukcí technecistanu sodného chloridem cínatýmve vodném roztoku (pH = 7) DTPA-folátu. Radiochemickáčistota se zjišťuje pomocí TLC, lze dosáhnout až 95 %.HPLC se používá pro důkaz, že radioaktivně značený pro-dukt je opravdu konjugát DTPA-folátu a nikoliv nekonju-govaný komplex 99mTc-DTPA. Biodistribuce byla sledo-vána in vivo na myších s aplikovaným lidským buněčnýmnádorem. Mezi nejnovější radiofarmaka na bázi DTPApatří Cardiotec23. Kromě DTPA obsahuje Cardiotec ještěcyklohexadiondioxim, kyselinu methylboritou, bezvodoukyselinu citrónovou, y-cyklodextrin a chlorid cínatý. Car-diotec se rychle vylučuje z krve, hlavní cesta vylučování jedo jater se zhruba 1/3 injektované dávky vyloučené do močiběhem 24 h. Cardiotec byl odzkoušen na krysách a proběhly

1 testy na lidském organismu. Byla zjištěna jeho citlivost nazměnu krevního toku.

3 . 2 . K o m p l e x y n a b á z i s l o u č e n i nf o s f o r u

Difosfonátové komplexy značené 9 9 m Tc se používajíjako radiofarmaka pro diagnostiku kostního skeletu. Nej-

646

užívanější jsou methylendifosfonát (MDP), 1-hydroxy-ethyliden-1,1 -difosfonát (EHDP) a 2,3-dikarboxylpropan--1,1-difosfonát (DPD). Pro redukci 9 9 mTcO"4 v prostředírůzných fosforečnanů lze použít jak reakci s chloridemcínatým, tak i coulometrii za konstantního potenciálu2.Redukcí technecistanu přebytkem chloridu cínatého v lMfosforečnanu sodném při pH = 7 vznikají směsi komplexůkovů Tc(III), Tc(IV) a Sn(II). Coulometrii za konstantníhopotenciálu vzniká komplex Tc(III), který je oxidován vzdu-chem na komplex Tc(IV). V 0,2 M roztoku difosforečnanusodného při pH = 7 metodou coulometrie za konstantníhopotenciálu i redukcí přebytkem chloridu cínatého vznikajísloučeniny, které pomalu přecházejí z bezbarvé na tmavěmodré zabarvení. Z jejich identických VIS absorpčníchspekter lze usuzovat, že se jedná o stejné látky jako bylyjejich oxidační produkty, pomocí coulometrie lze stanovitoxidační stav Tc(III). V 1 M roztoku difosforečnanu drasel-ného při pH = 7 produkuje přebytek chloridu cínatéhoa potenciostatická coulometrie téměř bezbarvé roztoky.Kvalitativně bylo dokázáno, že komplex s difosforečna-nem je stabilnější než komplex vzniklý v roztoku polyfos-forečnanu sodného. Úzkou podobnost mezi spektry Tc(III)--fosforečnanu a Tc(III)-difosforečnanu lze vysvětlit před-pokladem, že fosfátový komplex vznikl z vodíkem váza-ného dimeru kyseliny fosforečné. Pro sledování změnyvalenčního stavu technecistanu při šestinásobném molár-ním poměru Sn(II) proti Tc(VII) v 0,2 M roztoku difos-fonátu sodného Na2EHDP je vhodné použít polarografii2.

3.2.1. Komplexy EHDP

Příprava komplexu 99mTc-EHDP redukcí cínatou solíposkytuje vysoké výtěžky, které jsou však ovlivněny ex-perimentálními podmínkami9. Výtěžek reakce (v procen-tech) je obvykle stanovován po separaci reakčních pro-duktů papírovou nebo tenkovrstvou chromatografií a nebogelovou permeační chromatografií. Gelová chromatografieje časově náročnější, ale lze spojovat frakce a tím i dosá-hnout vyšší přesnosti. Komplex 99mTc-EHDP není stabilnípři koncentracích EHDP vyšších než 5.10"5 mol.I"1. Vlivtéto nestability je v medicínské praxi pravděpodobně za-nedbatelný vzhledem k rychlé adsorpci komplexu v kostnítkáni.

Oxidační stavy technecia vázaného v komplexech lzestanovit papírovou a tenkovrstvou chromatografií rovněžv průběhu potenciometrické titrace3. Při porovnání titracechloridu cínatého technecistanem i technecistanu chlori-dem cínatým pro různé hodnoty pH (2,5; 7 a 12) byly

zjištěny rozdíly v počtu přenesených elektronů na 1 mol9 9 T c 0 4 (pro tato modelová stanovení byl použit dlouho-dobý radionuklid 9 9Tc) v titrovaném roztoku v bodě ekvi-valence přímé i obrácené titrace. Oxidační stav techneciase měnil během titrace s jejím stupněm. Redukce 9 9 TcO 4

přebytkem Sn(II) (obrácená titrace) v roztoku EHDP při pH= 2,5; 7,0 a 12,0 vede ke vzniku směsi komplexů typuTc-EHDP obsahujících oxidační stavy Tc(III) a Tc(IV).Oxidací Sn(II) přebytkem 9 9 T c 0 4 v roztoku EHDP při pH= 2,5; 7,0 a 12,0 získáme komplexy obsahující oxidačnístupně Tc(V), Tc(IV) nebo Tc(III) v závislosti na pH a re-lativním přidaném množství iontů Sn(II). Je možné získatskoro čisté komplexy Tc(III), Tc(IV) a Tc(V)-EHDP. Tytokomplexy lze oddělit aniontově výměnnou HPLC na Ami-nexu A-28, přičemž eluent by měl obsahovat dostatekligandu pro zabránění disociace komplexů. Na AminexuA-28 rostou eluční objemy těchto komplexů 99Tc-EHDPv pořadí: Tc(III) < Tc(IV) < Tc(V). Na Biogelu P 4 lze pozo-rovat stejné pořadí eluce. Adsorpce těchto komplexů na fos-forečnanu vápenatém roste v pořadí Tc(V) < Tc(IV) < Tc(III).Analogické chování vykazuje i komplex Tc(Sn)MDP.

Valenční stav 9 9 m Tc prostřednictvím dlouhodobéhonuklidu " T c V jeho komplexech s EHDP, bleomycinem(Bleo) a lidským sérovým albuminem (HSA) lze rovněžstanovit pomocí dvou titračních metod s potenciometric-kou detekcí bodu ekvivalence - přímé titrace 9 9 T c 0 4 chlo-ridem cínatým a jodometrické titrace nezreagovaného chlo-ridu cínatého přidaného v přebytku k technecistanu10.Obecně je známo, že výtěžek technecia vázaného do radio-farmak je ovlivněn kombinací reaktantů, jejich koncentracía pH. Výtěžek reakce se stanoví tenkovrstvou a papírovouchromatografií. Chlorid cínatý redukuje ion 9 9 TcO 4 nastav Tc(IV) v prostředí HC1 a za přítomnosti chelatačníhočinidla EHDP a Bleo. Za přítomnosti HSA vzniká komplexTc(V) nebo Tc(IV)-albumin v závislosti na množství re-dukčního činidla.

Pomocí absorpčních spekter7 lze pozorovat čtyři různékomplexy 99mTc-EHDP za různých podmínek - komplexI (bezbarvý), komplex II (žlutý), komplex III (růžovočer-vený) a komplex IV (hnědý). Vznik těchto komplexů ovliv-ňuje koncentrace Sn(II)-EHDP a pH. V kyselém nebo neu-trálním prostředí je hlavním produktem komplex II, za-tímco v alkalickém prostředí při použití koncentrace Sn(II)1.10"3 mol.l"1 a 3.10"3 mol.l-1 EHDP převažují komplexyIII a IV. Všechny čtyři komplexy 99mTc-EHDP byly sta-bilní vůči vzdušné oxidaci alespoň 6 hodin po přípravě. Prostudii distribuce vzniklých komplexů v orgánech byly po-užity samčí krysy a myši. Tři hodiny po intravenózní apli-

647

kaci byly odebrány a zváženy vzorky jater, ledvin, krve,svalu a kosti, a byla zjištěna distribuce radioaktivity v kaž-dém orgánu. Komplexy III a IV vykázaly vysoký záchytv měkkých tkáních, zatímco komplexy I a II se nejvícezadržovaly v kostech.

3.2.2. Komplexy MDP a DPD

Pro stanovení oxidačních stavů technecia v komplexechMDP a DPD se používá redukce technecistanu roztokemchloridu cínatého za přítomnosti příslušného komplexač-ního činidla5-6. Při pH > 7 se technecium v komplexus DPD vyskytuje ve formě Tc(III)-DPD, zatímco v ky-selém prostředí (pH = 3) lze pozorovat formu Tc(IV)-DPD.Z toho vyplývá, že v 99mTc-radiofarmaceutických kom-plexech se technecium vyskytuje pouze ve formě Tc(III).Valenční stav technecia je také závislý na kombinaci re-akcí: čistá redukce Tc(VII) pomocí iontů Sn(II) a následnákomplexace, nebo redukce společná s komplexací5. Va-lenční stavy technecia ve dvou nejdůležitějších skeletálníchradiofarmaceutických preparátech s použitím modelovýchkomplexů s 9 9Tc (99Tc-MDP a 99Tc-DPD) se stanovujíredoxní potenciometrickou titrací6. Při hodnotách pH blíz-kých neutrální oblasti nebo přesně neutrální (důležité proradiofarmaceutické komplexy 99mTc-MDP a 99mTc-DPD)je možno provést titrace za nepřítomnosti ligandů pouze připH = 7-11,8 (vzhledem k hydrolýze), zatímco výsled-ný oxidační stav technecia za přítomnosti ligandu závisína použitém komplexačním činidle: Tc(IV)-MDP (pH =5,4-5,9 a pH = 7,0-7,4) a Tc(III)-DPD (pH = 8).

Redukce technecistanu pomocí NaBH4 za přítomnostiMDP vede ke vzniku několika Tc-MDP komplexů, které jemožno separovat aniontově-výměnnou HPLC18. Distribu-ce těchto komplexů v reakční směsi závisí na celkovémmnožství přítomného technecia, přítomnosti vzduchu(aerobní a anaerobní podmínky) a hlavně na hodnotě pH.Změna pH reakční směsi efektivně umožňuje přípravu vět-ších množství specifických komplexů Tc-MDP, což je po-třebné pro další chemickou a biologickou charakterizaciseparovaných komplexů. Obecně zvýšení pH upřednost-ňuje produkci komplexů s krátkým retenčním časem, kterépři použití aniontově-výměnné chromatografie korespon-dují s komplexy nízkých negativních nábojových hustot.

Difosfonáty značené 9 9 m Tc se v nukleární medicíněznačně používají jako činidla pro zobrazování skeletu. Ru-tinní klinická příprava těchto radiofarmak zahrnuje pří-davek 9 9 m T c O 4 ve fyziologickém roztoku do komerčnědostupné sady, která obsahuje přebytek Sn(II) a difos-

fonátového ligandu za přítomnosti antioxidačního stabi-lizátoru. Hlavně HPLC a GPC studie ukázaly, že klinickypoužívané 99mTc(Sn)-difosfonáty nejsou čisté chemickélátky, ale jedná se o jejich komplexní a časově závislousměs. Vznik těchto sloučenin není výhradně závislý napřítomnosti cínu, neboť HPLC-analýzy látek redukovanýchpomocí NaBH4,

99mTc(NaBH4)-difosfonátů, také ukazujína vznik několika rozdílných složek 99mTc-difosfonátů.Tyto různé složky mají i různou biodistribuci. Pro posou-zení biodistribuce jednotlivých komponent směsi 9 9 m Tc--MDP je výhodné použít separaci pomocí aniontově-vý-měnné HPLC24. Komponenta B (řR = 18 min) prokázalavysoký záchyt na kostech, nízký výskyt v měkkých tkánícha rychlé vyplavování z krve samiččích krys. Vzhledemk těmto vlastnostem se složka B hodí ke značení skeletu.Při porovnání distribuce 9 9 m T c O 4 a 9 9 mTc-MDP v celémtěle novozélandských bílých králíků (in vivó) včetně kvan-tifikace distribuce obou činidel v kostech a měkkých tká-ních krys kmene Wistar lze sledovat záchyt 9 9 m T c 0 4 pře-vážně v měkkých tkáních, zatímco 99mTc-MDP je zachycenv kostech25. Konkrétní medicínskou aplikací 99mTc-MDPje například detekce abnormalit u pacientů s bolestí ra-mene26 nebo užití nové jednoduché metody pro měřenízáchytu v kostech založené na konvenčním třífázovém sní-mání kostí27.

3.2.3. Komplexy BHP, EDTMP a DMPE

Neutrální a lipofilní komplexy 9 9 m Tc nacházejí širokéuplatnění v medicíně. Pro jejich použití je důležité, aby99mTc-cheláty byly získávány s co nejvyšším výtěžkema s vysokou radiochemickou čistotou. Například 9 9 m Tc--fenyl-bis-hydrazid-fosfin (PBHP) tvoří neutrální lipofilníchelát s 9 9 m Tc s vysokým výtěžkem, který je stabilní v ši-rokém intervalu pH (cit.28). Ligand DMPE byl první na bázifosforu používaný jako komplexační činidlo při reakcis techneciem29. Touto reakcí vzniká směs kladně nabitýchčástic obsahujících technecium v oxidačních stavech V, IIIa I: trans-[Tcv02(DMPE)2]

+, trans-[TcmX2(DMPE)2]+ (X

= Cl nebo Br) a [TcI(DMPE)3]+. Při důsledném dodrženíreakčních podmínek je možné získat každý z těchto pro-duktů s výtěžkem > 90 %. Komplexy obsahující techne-cium v nižších oxidačních stavech se vyznačují jednodu-chými redoxními vlastnostmi. Mezi nejdůležitější poznatekpatří fakt, že částice Tc(III) trans-[TcX2(DIP)2]

+ (kde X =Cl, Br, -NCS) jsou obvykle redukovány na Tc(II) analogya Tc(I) komplexy [Tc(DIP)3]

+ se obvykle oxidují na Tc(II).Obě tyto redox reakce jsou reverzibilní a lze je studovat

648

elektrochemicky a spektroelektrochemicky. Redoxní po-tenciály Tc(III/II) a Tc(II/I) jsou citlivé na typ R-skupinvázaných na fosfinový ligand a na typ nefosfinového li-gandu X. Jednoduchá redox reaktivita nižších oxidačníchstavů Tc fosfinokomplexů má jasné biochemické následky.Biodistribuce komplexů 9 9 m Tc je silně závislá na jejichformálním náboji a tento formální náboj se mění, pokudcentrální kov podléhá redoxní reakci. Například zatímcokationtové komplexy 9 9 m Tc jsou zadrženy v srdci, neu-trální komplexy se v srdci nezachytí. Dále elektrochemickéstudie potvrdily, že thiolátokomplexy se mnohem hůřeredukují z Tc(III) na Tc(II), než odpovídající halogeno-komplexy29. Kationtové halogenokomplexy, jmenovitěpak [99mTc(dmpe)2Cl2]

+, lze použít pro in vivo zobrazeníperfuze myokardu30-31.

Mnoho primárních rakovinných nádorů, jako např. prsu,plic a prostaty, běžně vytváří metastázy na kostech. Proscintigrafické zobrazování skeletálních metastáz nebo lé-čení bolestí skeletu se používají radíochemicky značenécheláty fosfonové kyseliny32. Mezi nejvhodnější ligandypatří i EDTMP (ethylendiamin-N,N,N',N'-tetrakis(methy-lenfosfonová kyselina)), neboť poskytuje stabilní komple-xy s různými radionuklidy s výbornou biodistribucí. Probiologické experimenty se používají samčí krysy kmeneWistar bez podání potravy po 18-24 h před experimentem.Komplexy EDTMP s 9 9 m Tc vykazují vysoký záchyt v kos-tech, dlouhodobou retenci ve skeletu a rychlé a účinnévyplavování z krve. Nebyla nalezena specifická kumulacev měkkých tkáních a orgánech, distribuce ve skeletu zů-stává prakticky stejná po několik dní.

3 . 3 . K o m p l e x y s l i g a n d ym e r k a p t o a c e t y l g l y c i n u

Přírodní i syntetické aminokyseliny a peptidy obsahují-cí síru patří mezi důležité ligandy pro výzkum radiofarmaktechnecia a rhenia. Většinou se připravují výměnnou reakcíligandů Tc(V)glukonátu a Re(V)glukonátu s merkapto-acetyltriglycinem (MAG3)33, merkaptoacetyldiglycinem(MAG2) a merkaptoacetylglycinem (MAG}) a s jejich me-thylestery. Porovnáním několika extrakčních a chromato-grafických metod vhodných pro stanovení radiochemickéčistoty (cit.34) 9 9 mTc-MAG3 (HPLC, TLC a SPE) lze zjis-tit, že výsledky jsou velmi podobné, nejvyšší výtěžek po-skytuje HPLC. Benzoylem chráněný merkaptoacetyltrigly-cin (S-benzoyl MAG3) lze značit tartarátovou transchelacíza zvýšené teploty nebo bazického pH (cit.35), výsledkyznačení jsou stejné jako pro neutrální pH a normální te-

plotu. Modifikovaný bifunkční chelátor na bázi MAG3

s acetyl S-ochranou a derivatizovaný pomocí N-hydroxy-sukcinimidesteru pro konjugaci lze použít pro radioznačenípolypeptidů, jako jsou například hovězí pankreatický try-psinový inhibitor (aprotinin), lidský neutrofilní elastasovýinhibitor a plazminový inhibitor36.

Při intravenozní aplikaci hepatobiliárního činidla 9 9 m Tc--MAG3-biocytinu u myší lze pozorovat rychlý záchyt 9 9 m Tc--MAG3-biocytinu v játrech spolu s rychlým čištěním krvepřes biliámí systém37. Farmakokinetické parametry se ne-mění ani při spoluaplikaci bilirubinu.

3 . 4 . K o m p l e x y s D M S A a H M P A O

Pentavalentní 99mTc-weío-dimerkaptojantarová kyse-lina (99mTc-(V)-DMSA) je vhodná jako radiofarmaceutic-ký preparát pro zobrazování nádorů. Je akumulována medu-lární rakovinou štítné žlázy, v kostních metastázách a v růz-ných typech karcinomů. Radiofarmakum je identickés chemicky charakterizovaným vzorkem [99Tc0(DMSA)2]~,což bylo ověřeno různými metodami38 včetně tenkovrstvéchromatografie, HPLC s obrácenou fází, gelové filtracea elektroforézy. Pentavalentní technecium je koordinovánopomocí oxo-ligandu a čtyř thiolátových atomů síry s dvěmaDMSA ligandy. Beznosičové přípravky se skládají ze smě-si tří stereoizomerů. Izomery vznikají rozdílnou orientacíkarboxylových skupin v ligandech DMSA a lze je označitsyn-endo, syn-exo a anti. Všechny tři izomery patří mezivýznamné složky radiofarmaka, ale není zatím jasné, kterýz nich je pro zobrazování nádorů nejdůležitější. Karboxy-lové skupiny jsou téměř kompletně ionizovány při pH = 7,formální náboj komplexu se při tomto pH blíží -5.

99mTc-DMS A je činidlo pro zobrazování nádorů, kteréjiž bylo použito při studiu rakoviny medulární štítné žlázya nádorů měkkých tkání. Fyziologický záchyt byl demon-strován na ledvinách, nosním hlenu a v krvi, byl zazna-menán i záchyt v prsech. U zdravých pacientů docházík oboustranné symetrické akumulaci 99mTc-DMS A v prsechpouze u žen, u mužů nebyl tento jev pozorován39. Záchyt99mTc-DMS A v ledvinách umožňuje zhodnotit jejich funk-ci jednotlivě pro každou ledvinu, což je poznatek využi-telný při léčení pacientů s jednou ledvinou a různým stup-něm ledvinového onemocnění40.

Kinetické chování komplexu 99mTc-d,l-hexamethyl-propylenaminoximu (99mTc-d,l-HMPAO), který lze použítjako účinné zobrazovací činidlo pro buněčnou perfuzi vevodném roztoku, bylo studováno rozpouštědlovou extrakcía spektrofotometrickými metodami41. Komplex 99raTc-d,l-

649

-HMPAO je stabilní v alkalickém roztoku. V kyselémroztoku je atakován vodíkovým iontem za vzniku hydrofil-ních komplexů. Konečnými produkty, po dosažení rov-nováhy systému, byly technecistan a redukované hydro-lyzované technecium (TcO2). Mezi koncentrací vodíko-vých iontů a hodnotami rychlostní konstanty existuje silnákorelace, což podporuje hypotézu, že koncentrace vodíko-vých iontů je převládající faktor pro konverzi lipofilníhokomplexu na jeho hydrofilní derivát.

Srovnáním farmakokinetiky a kvality planárního a SPÉCTzobrazování mozku dvěma 99mTc-značenými činidly moz-kové perfuze, d,l-hexamethylpropylenaminoximem (HMPAO)a dimerem ethylcysteinátu (ECD), lze zjistit, že přes rapidnízáchyt obou radiofarmak v mozku ukazují 99mTc-ECD--obrazy hlavy významně nižší pozadí obličejového zá-chytu, retenci a rovněž i lepší interpretovatelnost v po-rovnání s obrazy 99mTc-HMPAO. Zobrazení celého tělapotvrzuje rychlejší odstraňování z těla u 99mTc-ECD nežu 99mTc-HMPAO (cit.42). Pomocí 99mTc-d,l-HMPAO, sta-bilizovaného methylenovou modří, lze rovněž značit lidskéleukocyty43, 99mTc-HMPAO lze použít pro studium vlivustárnutí člověka na mozkovou distribuci hexamethyl-pro-pylenaminoximu u zdravých lidí44, nebo aplikovat při roz-lišování dvou nejběžnějších případů degenerativní demen-ce - demence Alzheimerova typu (DAT) a Lewyho nemoci(DLBD) - díky rozdílným modelům perfuze a vážnějšímupoškození transportní funkce dopaminu u DLBD než u DAT(cit.45). Další významnou aplikací 99mTc-HMPAO zobra-zování mozku je odhad regionálního průtoku krve mozkem(CBF) při detekci různých neurologických a psychiatric-kých obtíží při akutní otravě oxidem uhelnatým46.

3 . 5 . Z n a č e n é p r o t i l á t k y a b í l k o v i n y

Úspěšná klinická aplikace komerčních produktů mono-klonálních protilátek (mAb) je závislá na vývoji jedno-duchých levných metod pro značení protilátek a/nebo frag-mentů protilátek jednotlivými radionuklidy47. Pokud po-rovnáme 9 9 m Tc s ostatními radionuklidy používanými proznačení mAb, 9 9 m Tc má následující výhody: nízkou cenu,vysokou dostupnost, ideální nukleární vlastnosti pro y--kamery a snížené radiační vystavení pacientů najeden mCiaplikovaného radionuklidu. Postupy značení protiláteka jejich fragmentů pomocí 9 9 m Tc lze rozdělit na dvě hlavníkategorie. V první kategorii se používá ligand pro navázání9 9 m Tc na protilátku nepřímo. Druhá metoda je založena napřímém navázání radionuklidu na redukovaný disulfid naproteinovém řetězci molekuly protilátky. Obě metody lze

teoreticky aplikovat i na izotopy rhenia. Produktem eluo-vaným z generátoru je aniontová forma technecia a rhenia,která není příliš reaktivní k ligandům. Redukcí technecis-tanu na nižší oxidační stavy získáme vysoce reaktivní for-my, které komplexují s mnoha sloučeninami jako např.s DTPA a albuminem. Pro redukci technecistanu se nej-častěji používá chlorid cínatý, který je nutno připravit těsněpřed použitím a kvůli rychlé oxidaci na chlorid cíničitýuchovávat v inertní atmosféře. Po úpravě na fyziologicképH vznikají nerozpustné oxidy cínu, což lze minimalizovatpřídavkem citrátu nebo tartarátu. Většina nyní v nukleárnímedicíně používaných laboratorních souprav se dělí na ty,ve kterých je redukovaný technecistan komplexován v ma-lém ligandu a na ty, ve kterých je redukovaný technecistanpřímo komplexován v makromolekule (protein nebo ko-loid). Příkladem druhé možnosti je 99mTc-HSA přímo zna-čený přídavkem proteinu do nádobky obsahující chloridcínatý a 99mTc-technecistan. Příkladem malých ligandův soupravách je DTPA a 2,3-dimerkaptojantarová kyselina(pro zobrazeníjater), gluceptat (pro zobrazení mozku a led-vin) a iminodioctová kyselina47. Pro stanovení radioche-mického výtěžku značení proteinů/protilátek lze použít ja-kožto soběstačnou techniku metodu radio-HPLC, která jezaložena na kvantitativní reoxidaci redukovaných speciítechnecia sorbovaných na koloně na technecistan užitímperoxidu vodíku48. Fragmenty divalentních monoklonál-ních protilátek (mAb) navázané na bifunkční činidla obsa-hující latentní thiolovou skupinu a konjugáty zbavené thio-lové ochrany stykem s vodným roztokem hydroxylaminulze výhodně značit použitím buď 99mTc-glukoheptonátu,nebo [99mTc]technecistanu a lyofilizované směsi konjugátua cínu49. Pomocí HPLC mohou pak být separovány zna-čené proteiny od ostatních agregátů. Ve srovnání s 9 9 m Tc--Fab vykazují značené mAb-divalentní fragmenty trojná-sobně nižší hodnotu radioaktivity v ledvinách za 24 h (cit.49).

Antigranulocytové protilátky značené 9 9 m Tc jsou vý-hodnější ve srovnání s dříve používanými in vitro meto-dami pro značení analogických bílých krvinek při zobra-zení zánětu50-51. Nová 99mTc-značená anti-SSEA-1 anti-granulocytová protilátka se vyznačuje rychlou schopnostíčištění krve od aktivity a dobrým poměrem cíl/pozadí,vysokou konstantou afinity, jednoduchou manipulací a níz-kou radiační expozicí charakterizují novou protilátku jakoslibné in vivo značící činidlo granulocytů. Přesto však neníu náhodných pacientů, u kterých není známa diagnóza,scintigrafie s 99raTc-anti-granulocytovýrni protilátkamispolehlivou metodou pro detekci septických zánětlivýchporanění.

650

Specifita 99mTc-radiofarmak pro jednotlivé orgány jeovlivněna jejich fyzikálně-chemickými charakteristikamia jejich interakcí s transportními proteiny v lidské krvi52.Interakci 99mTc-komplexů s krevními proteiny lze sledovatz hlediska celkového vázání proteinů a specifity vazby naurčité typy proteinů. Celkové vázání proteinů je po in vitroznačení lidského séra možno stanovit proteinovým srá-žením trichloroctovou nebo chloristou kyselinou; dialýzouznačeného séra přes membránu ve studeném fyziologickémroztoku nebo ultrafiltrací. Selektivní vázání pro indivi-duální třídy proteinů lze analyzovat elektroforézou v aga-rosovém gelu. Byly nalezeny následující vazby: oc-antitryp-sin je hlavním transportním proteinem pro DPD, HMPAO,renální DMSA, GH, DTPA a EHIDA; albumin pro Tc(V)--DMSA a MDP; transferrin pro IODIDA; oc2-globulin proMAG3. Některá činidla se váží na dvě skupiny proteinůjako PYP a renální DMSA. U dvou 99mTc-DMSA kom-plexů a tří skeletálních činidel lze nalézt vztah mezi vá-záním proteinů a biolokalizací52.

Nuklid 9 9 m Tc se dosti používá pro přímé vázání protei-nů přes thiolátové skupiny cysteinových reziduí za vznikuvazeb 99mTc-cysteinyl-protein. Chemická redukce disulfi-dových vazeb v proteinech při přípravě thiolátů zvyšujevázání 9 9 m Tc. Tato strategie se používá, protože většinaproteinů neobsahuje thioláty, ale mnoho jich obsahuje di-sulfidové vazby53.

Modifikace HSA54 zavedením merkaptoskupin se pro-vádí za účelem přípravy stabilního a prakticky využitelného99mTc-merkaptoalbuminu s dlouhou retencí v cévním sys-tému, který by mohl nahradit 99mTc-RBC (červené krvinkyznačené techneciem). HSA je inkubován s N-sukcinimidylS-acetylthioacetátem (SÁTA) nebo s N-sukcinimidyl-2,3--(di-S-acetylthio)propionátem (SATP). K purifikaci se po-užívá gelová permeační chromatografie. Po tomto krokuse merkapto skupiny odblokují inkubací při alkalickémpH nebo stykem s hydroxylaminem. Stabilita vznikajícího99mTc-merkaptoacetylalbuminu a 99mTc-dimerkapto-pro-pionylalbuminu a jejich retence in vivo v plazmě myšía králíků je jasně vyšší než stabilita u konvenčních 9 9 m Tc--HSA přípravků. Předběžné studie připravených merkap-toalbuminů na dobrovolnících vykazují téměř identickouretenci v cévách k retenci 99mTc-RBC a jasně vyšší než jeretence běžných 99mTc-HSA přípravků54.

Nukleobáze značené pomocí 9 9 m Tc jsou považoványza možné prekurzory pro in vivo radioaktivní značeníDNA (cit.55). To nabízí možnost vizualizace nádorů vy-vinutých v prostředí nerozdělitelných tkání jakou je např.mozek.

Chemotaktické peptidy lze studovat z hlediska půso-bení jako přenašeče pro zobrazení infekce a zánětu. Dřívějšístudie ukázaly vysoký záchyt v místě infekce brzy po intra-venózní aplikaci, pravděpodobně kvůli specifickým vaz-bám na receptory místně přítomných leukocytů. Pro potvr-zení této hypotézy bylo srovnáno in vivo chování syn-tetického chemotaktického peptidu s kontrolním peptidempodobné molekulové hmotnosti s nízkou afinitou recep-torové vazby56. Čtyři hodiny po injektáži, což je doba, zakterou mohou být poranění vizualizována, je možno po-zorovat značný záchyt v ohnisku. Více studií bylo za-měřeno na zhodnocení, zda chemotaktické peptidy jsoužádaná činidla pro detekci chronického zánětlivého one-mocnění, proto se většina testovaných modelů týká akutníinfekce nebo zánětu. Detekci poranění lokalizovaných v já-trech, slezině, ledvinách nebo střevech, hlavně v případěméně vážných poranění, bude těžké stanovit pomocí che-motaktických peptidů vzhledem k vysokému fyziologic-kému záchytu v těchto orgánech. Protože to je hlavní ome-zení téměř každého, infekci detegujícího činidla, měla bybýt zkoumána možná cesta modifikace peptidů pro poklesaktivity pozadí. Snížení biologické aktivity chemotaktic-kých peptidů bude nezbytné pro klinickou aplikaci chemo-taktických peptidů. Vývoj vysoké specifické aktivity99mTc-značení byl krok správnou cestou, ale nelze garan-tovat bezpečnou aplikaci na lidech. Proto by se měl dalšívýzkum v této oblasti zaměřit na vývoj antagonistů nebobiologicky méně aktivních agonistů s podobnými vazeb-nými charakteristikami56.

3 . 6 . K o m p l e x y M I B I a S E S T A M I B I

Srovnání "mTc-methoxyisobutylisonitrilové (MIBI) myo-kardiální perfuzní jednofotonové emisní tomografie (SPĚT)(MPS) a elektronové paprskové tomografie (EBCT) (cit.57)se provádí při detekci koronárního arteriálního onemocnění(CAD). Citlivost EBCT pro detekci CAD je srovnatelnás citlivostí u MPS, ale specifita a přesnost EBCT jsou nižšínež u MPS. Výsledky s vyšší vypovídací hodnotou budouzískány pokud se použijí obě molekulární perfuze SPĚTa EBCT. Scintigrafie"mTc-MIBI u primární rakoviny plicprovedená v kombinaci s 201Tl-chloridovou scintigrafií u vy-braných pacientů může bezpečně vyloučit užití invazivníchpostupů jako je biopsie a torakoskopie58. Další radiofar-makum, založené na MIBI komplexu, je Cardiolit, kte-rý slouží pro zobrazování myokardiální perfuze. Jedná seo směs těchto sloučenin23: Cu(MIBI)4.BF4, NaCitrát.2H2O,L-Cystein.HCl, mannitol a SnCl2.

651

Scintimammografie 9 9 m Tc sestamibi se využívá přede-vším při diagnostice rakoviny prsu. Bylo rovněž navrženovyužití této techniky pro kontrolu reakce pacientů na che-moterapii59, snížený záchyt 9 9 m Tc sestamibi viditelný pochemoterapii může však být nespecifickou změnou, a protojej nelze považovat za směrodatný pro klinickou odezvu naléčbu. Po zhodnocení a porovnání výsledků scintimammo-grafie 99mTc-sestamibi (SMM) a zobrazování prsů magne-tickou rezonancí (MRI) (cit.60) u pacientek s neurčitelnýmimammogramy lze tvrdit, že vzhledem k vyšší specifitě bymohla být upřednostněna SMM. Ve srovnání s výsledkykoronární angiokardiografie, zátěžové elektrokardiografiea dipyridamolové echokardiografie je tomografie 9 9 m Tc--sestamibi založená na testování dipyridamolové echokar-diografie u osob s vysokým krevním tlakem vhodná prodiagnostiku myokardální perfuze61.

Deriváty karnitinu, jako propionyl-R-karnitin (PLC),zlepšují chůzi u pacientů s obstruktivním onemocněnímobvodové artérie (PAOD). Předběžné experimenty ukazují,že 99mTc-sestamibi scintigrafii dolní končetiny62 lze použítpro zhodnocení změn ve skeletálním svalovém metabolis-mu indukovaném chronickou terapií s PLC. U pacientů, kteřípodstoupili PLC proceduru, bylo pozorováno zvýšení ske-letálního svalového záchytu 99mTc-sestamibi bez jakékolivzřejmé změny v regionálním průtoku krve. Pokud budetento fakt ověřen dalšími studiemi, 99mTc~sestamibi bymohl být použit jako neinvazivní sonda bioenergetiky tkání.

3 . 7 . K o m p l e x ys L , L-e t h y l e n d i c y s t e i n e m

Radiochemickou čistotu 9 9 mTc-EC (cit.63) lze stanovitpomocí SPE užitím iontově výměnné patrony. 99mTc-ECje eluováno v první frakci, technecistan ve druhé a reduko-vané hydrolyzované technecium zůstane zachyceno na pa-trone. Komplexy 99mTc-L,L-ethylendicystein (99mTc-L,L--EC) a 99mTc-merkaptoacetyltriglycin (99mTc-MAG3) seklinicky používají pro studie renálních funkcí64'65. Experi-menty jsou prováděny převážně na myších. Po 30 min pointravenózní aplikaci se 95 % 99mTc-L,L-EC vyloučí močí.Komplex 99mTc-L,L-ECD (diethylester L,L-EC) se zachy-cuje v mozku a je klinicky užíván pro sledování regio-nálního průtoku krve. L,L-Eťhylendicystein (L,L-EC) můžebýt výhodně značen pomocí 9 9 m Tc při pH = 12 za vzni-ku vysoce čistého a velmi stabilního stopovacího činidla(99mTc-L,L-EC).

Rapidní renální plazmové vymizení 99mTc-L,L-EC u my-ší, paviána a lidí je široce ovlivněno aktivní tubulární

sekrecí, pravděpodobně kvůli přítomnosti dvou TcO-glyci-nových sekvencí. Záměna jedné aminové funkční skupinyv L,L-EC skupinou amidovou66 mění významně biologickéchování 9 9 m Tc komplexů. Z pohledu známých rozdílů mezispeciemi u renálních činidel je MAMA komplex zajímavýpro další studie ostatních specií.

3 . 8 . L i p o s o m y z n a č e n é " r a T c

Liposomy obalené polyethylenglykolern (PEG) lze po-užít pro vizualizaci infekčních a zánětlivých ložisek v měk-kých tkáních. Hydrofilní PEG zapříčiní vznik vodního pláš-tě kolem liposomů snižujícího jejich identifikaci makro-fágem. Zvyšuje se tak jejich rezidenční čas v oběhu a jejichlokalizace v zánětlivých ložiscích je vylepšena67. PEG--liposomy mají vyšší schopnost vizualizovat artritidu (zá-nět kloubů) ve srovnání s liposomy bez PEG na krysách.S přihlédnutím k jejich užití jako přenašečů pro scintigra-fické zobrazování by mohly být PEG-liposomy rovněžpoužity pro antirevmatická léčiva specifikující polohu. Du-álně značené liposomy DRL (liposomy značené 9 9 m Tca n l I n společně)68 lze použít pro včasnou lokalizaci (ně-kolik dní po infekci) akutního zánětu kostí a kostní dřeněvzhledem k lepší kvalitě obrazu a biodistribuci, která nein-terferuje s obrazovou interpretací, narozdíl od 99mTc-MDPa 6 7Ga. Liposomy 9 9 m Tc jsou rovněž slibné zobrazovacíčinidlo pro diagnostiku akutního plicního poranění a promonitorování terapeutické reakce pacientů se syndromemrespirační úzkosti69.

3 . 9 . O s t a t n í k o m p l e x y

TechneScan ([99mTc]Q12) je nové zobrazovací činidlopro myokardiální perfuzi. Z různých metod kontroly kvali-ty7 0 přípravy tohoto činidla se nejvíce hodí pro stanoveníradiochemické čistoty kolonová metoda doporučená vý-robcem, kdežto pro detekci radioaktivních nečistot je vhod-nější metoda Al-TLC. Komplex 99mTc(III)-Q12 je vhodnýa citlivý značkovač pro scintigrafii přištítných tělísek71. Vesrovnání se sestamibi (MIBI) a tetrafosminem vykazujeQ12 kratší retenci ve štítné žláze, což je výhodné.

Isokyanidové ligandy, které patří mezi velmi důležitév koordinační chemii, nemají pouze výborné komplexačnívlastnosti, ale také jsou schopné stabilizovat kationtovékomplexy v nižších oxidačních stupních. Mezi nejdůle-žitější monokationické komplexy "mTc+i patfj hexakis-(methoxyisobutylisokyanid)99mTc+I nejvíce užívaný v myo-kardiální scintigrafii72. Pro sledování výtěžku reakce a ra-

652

diochemické čistoty reakční směsi je vhodné použít pa-pírovou chromatografii. Celkový náboj komplexů lze sta-novit užitím iontově výměnné pryskyřice. Využití triisoky-anidů zvyšuje možnost vázání ligandů v molekule s vyso-kou biospecifitou, na rozdíl od jejich monoanalogů.

Podle nejnovějších studií bylo sledováno, zda lze použít99mTc-SCN jako radiofarmakum pro měření vyprazdňo-vání žaludku od tuků7-5. Scintigrafické studie byly pro-vedeny na králících a nízkoenergetická polévka s olivovýmolejem značeným 99mTc-SCN byla podána lidským dobro-volníkům. Vyprazdňování oleje probíhalo mnohem poma-leji než vodné složky. Tato pozorování dokazují, že 9 9 m Tc-(V)-SCN je vhodné radiofarmakum pro měření gastrickéhovyprazdňování mimobuněčného tuku.

4. Závěr

Většina komplexů 9 9 m Tc s různými ligandy nacházíširoké uplatnění v radiofarmaceutickém průmyslu. Jejichpřesné aplikace shrnuje tabulka I.

Nejčastější uplatnění při diagnostice nacházejí farmakana bázi fosfátů, methoxiiyisobutylisonitrilu (MIBI) a HMPAO.Budoucnost výzkumu radiofarmak lze dále spatřovat v kli-nické aplikaci monoklonálních protilátek, jejich fragmentů,proteinů, peptidů, atd. značených pomocí 9 9 m Tc a rovněži 1 8 8Re.

Tato práce vznikla za finanční podpory GA ČR v rámciprojektu 104/97/K066.

S e z n a m z k r a t e k

ADA N-(2-acetamido)iminodiacetátanti-SSEA-1 antigranulocytové protilátkyDAT demence Alzheimerova typuDLBD Lewyho nemocDMPE 1,2-bis(dimethylfosfino)ethanDMSA meso-dimerkaptojantarová kyselinaDPD 2,3-dikarboxylpropan-l,l-difosfonátDPPE 1,1 -bis(difenylfosfino)ethanDTPA diethylentetraaminpentaacetátEBCT elektronová paprsková tomografieEC ethylendicysteinECD diethylester ethylendicysteinuEDTA ethylendiamintetraacetátEDTMP ethylendiamin-N,N,N',N'-tetrakis(me-

thylenfosfonová) kyselina

EHDPEHIDAENGHHIDA

HMPAOHSAIODIDA

mAbMAGjMAG2

MAG3

MAMAMDPMIBIMRIPBHPPEGPYPQ12RBCSÁTASATP

1 -hydroxyethyliden-1,1 -difosfonátdieťhylacetanilidiminodioctová kyselinaethylendiaminbílkovina růstového hormonu2,6-(dimethylfenylkarbamoylmethyl)iminodiacetáthexamethylpropylenaminoximlidský sérový albuminN-(2,6-diethyl-3-jodofenylkarbamoylmethyl)-iminodioctová kyselinamonoklonální protilátkamerkaptoacetylglycinmerkaptoacetyldiglycinmerkaptoacetyltriglycinmonoaminmonoamidmethylendifosfonát2-methoxyisobutylisonitrilmagnetická rezonancefenyl-bis-hydrazidfosfinpolyethylenglykoldifosforečnanTechneScan (komerční přípravek)červené krvinkyN-sukcinimidyl-S-acetylthioacetátN-sukcinimidyl-2,3-(di-S-acetylťhio)propionát

SESTAMIBI hexakis(2-meťhoxyisobutylisonitril)SMMSPĚTTA

scintimammografiejednofotonová emisní tomografielineární tetraamin

LITERATURA

1. Schwochau K.: Angew. Chem. Int. Ed. Engl. 33,2258(1994).

2. Steigman J., Meinken G., Richards P.: Int. J. Appl.Radiat. Isot. 29, 653(1978).

3. Tji T. G., Vink H. A., Gelsema W. J., De Ligny C. L.:Appl. Radiat. Isot. 41, 17 (1990).

4. Hwang L. L.-Y., Ronca N., Solomon N. A., SteigmanJ.: Int. J. Appl. Radiat. Isot. 35, 825 (1984).

5. Vanlic-Razumenic N., Nikolic V., Veselinovic D.: J.Radioanal. Nucl. Chem., Articles 173, 261 (1993).

6. Vanlic-Razumenic N., Jankovic D., Veselinovic D.: J.Radioanal. Nucl. Chem., Articles 190, 149 (1995).

7. Inoue O., Yamaguchi T., Ikeda L: Nucl. Med. 21,227(1982).

653

8. Mulder G., Oldenburg S. J., van Oort W. J., den HartigJ.: Int. J. Appl. Radiat. Isot. 32, 675 (1981).

9. Van den Brand J. A. G. M, Das H. A., Dekker B. G.,De Ligny C. L.: Int. J. Appl. Radiat. Isot. 30, 185(1979).

10. Kortenland J., Dekker B. G., De Ligny C. L.: Int. J.Appl. Radiat. Isot. 31, 315 (1980).

11. Vučina J., Vuga D., Maksin T., Vanlic-Razumenic N.:J. Radioanal. Nucl. Chem., Lett. 186, 333 (1994).

12. MuenzeR.:Radiochem.Radioanal.Lett.43,219(1980).13. Russel C. D., Speiser A. G.: Int. J. Appl. Radiat. Isot.

33, 903 (1982).14. Miller G. G., Davis R. M., Aikens D. A., Clark H. M.:

Int. J. Appl. Radiat. Isot. 33, 897 (1982).15. Astheimer L., Schwochau K.: J. Inorg. Nucl. Chem.

38, 1131 (1976).16. Muenze R., Seifert S., Kloetzer D., Maeding P., Go-

erner W.: Int. J. Appl. Radiat. Isot. 35, 831 (1984).17. Hashimoto M., Wada H., Omori T., Yoshihara K.:

Radiochimica Acta 63, 173 (1993).18. Tanabe S., Zodda J. P., Deutsch E., Heineman W. R.:

Int. J. Appl. Radiat. Isot. 34, 1577 (1983).19. Kopunec R., Blazsek M.: J. Radioanal. Nucl. Chem.,

Articles783, 171(1994).20. Volkert W. A., Troutner D. E., Holmes R. A.: Int. J.

Appl. Radiat. Isot. 33, 891 (1982).21. Zucchini G. L., Marinelli M, Pozzato R., Garati P.:

Appl. Radiat. Isot. 38, 283 (1987).22. Mathias C. J., Hubers D., Trump D. P., Wang S., Luo

J., Waters D. J., Fuchs P. L., Low P. S., Green M. A.:A supplement to J. Nucl. Med., str. 87. Scientific Ab-stracts of the 44th Annual Meeting of the Society ofNuclear Medicíně, San Antonio, Texas, June 1-5,1997.

23. Nunn A. D., v knize: Progress in Radiopharmacy(Schubiger P. A., Westera G., ed.), str. 55. KluwerAcademie Publishers, Dodrecht 1992.

24. Tanabe S., Zodda J. P., Libson K., Deutsch E., Heine-man W. R.: Int. J. Appl. Radiat. Isot. 34,1585 (1983).

25. Khan R. A. A.: J. Chromatogr. 146, 527 (1978).26. Clunie G., Bomanji J., Eli P. J.: J. Nucl. Med. 38,1491

(1997).27. Brenner W., Bohuslavizki K. H., Sieweke N., Tinne-

meyer S., Clausen M., Henze E.: Eur. J. Nucl. Med.24, 1284(1997).

28. Katti K. V., Singh P. R., Volkert W. A., Ketring A. R.,Katti K. K.: Appl. Radiat. Isot. 43, 1151 (1992).

29. Deutsch E.: Radiochimica Acta 63, 195 (1993).

30. Vanderheyden J.-L., Libson K., Nosco D. L., KetringA. R., Deutsch E.: Int. J. Appl. Radiat. Isot. 34, 1611(1983).

31. Deutsch E., Libson K., Vanderheyden J. L., KetringA. R., Maxon H. R.: Nucl. Med. Biol. 13, 465 (1986).

32. Lázníček M., Lázníčková A., Budský F., Prokop J.,Kopička K.: Appl. Radiat. Isot. 45, 949 (1994).

33. Johannsen B., Noll B., Liebnitz P., Reck G., Noll St.,Spies H.: Radiochimica Acta 63, 133 (1993).

34. Murray T., McKellar K., Owens I, Watson W.: Eur.J. Nucl. Med. 24, 991(1997).

35. Hnatowich D. J., ChangF., Lei K., Qu T., RusckowskiM.: Appl. Radiat. Isot. 48, 587 (1997).

36. Hnatowich D. J., Qu T., Chang F., Ley A. C, LandnerR. C, Rusckowski M.: A supplement to J. Nucl. Med.,str. 189. Scientific Abstracts of the 44th Annual Meet-ing of the Society of Nuclear Medicíně, San Antonio,Texas, June 1-5, 1997.

37. Seidel J., Le N., Kim I. S., Yoo T. M., Barker C,Kobayashi H., Green M. V., Carrasquillo J. A., PaikC.H..A supplement to J. Nucl. Med., str. 50. ScientificAbstracts ofthe 44th Annual Meeting ofthe Society ofNuclear Medicíně, San Antonio, Texas, June 1—5,1997.

38. Blower P. J., Singh J., Clarke S. E. M.: J. Nucl. Med.32, 845 (1991).

39. Nakamoto Y., Sakahara H., Kobayashi H., Sága T.,TsuboyamaN., NakamuraT., Konishi J.: Eur. J. Nucl.Med. 24, 1167(1997).

40. Groshar D., Embon O. M., Frenkel A., Front D.: J.Nucl. Med. 32,766 (1991).

41. Ding H. Y., Yeh S. J., Yang C. C, Hsu J. T., Tzeng C.C: Appl. Radiat. Isot. 48,311 (1997).

42. Léveillé J., Demonceau G., Walovitch R. C: J. Nucl.Med. 33, 480 (1992).

43. Roca M., Garcia V., Armero F., Vallejos V., CastellM., Ricart Y., Martín-Comín J.: Eur. J. Nucl. Med. 24,1041 (1997).

44. Mozley P. D., Sadek A. M., Alavi A., Gur R. C,Muenz L. R., Bunow B. J., Kim H.-J., Stecker M. H.,Jolles R, Newberg A.: Eur. J. Nucl. Med. 24, 754(1997).

45. Donnemiller E., Heilmann J., Wenning G. K., BergerW., Decristoforo C, Moncayo R., Poewe W., Rans-mayr G.: Eur. J. Nucl. Med. 24, 320 (1997).

46. Kao Ch.-H.: Eur. J. Nucl. Med. 24, 1008 (1997).47. Griffiths G. L., GoldenbergD. M., Jones A. L., Hansen

H. J.: Bioconjugate Chem. 3, 92 (1992).

654

48. Muddukrishna S. N., Jorge P., Machner W., Sykes T.R., Noujaim A. A.: Appl. Radiat. Isot. 45,1009 (1994).

49. Govindan S. V., Goldenberg D. M., Grebenau R. C,Hansen H. J., Griffiths G. L.: Bioconjugate Chem. 7,290 (1996).

50. Gratz S., Behr T., Herrmann A., Tarditi L., Fran-ceschini R., Rhodes B., Weber E., Stúrmer K. M.,Becker W.: Eur. J. Nud. Med. 24, 933 (1997).

51. Hotze A. L.,BrieleB., OverbeckB., Kropp J.,Gruen-wald F., Makkawy M. A., von Smekal A., Moeller F.,Biersack H. J.: J. Nucl. Med. 33, 526 (1992).

52. Vanlič-RazumeničN., VuksanovičLj.,JoksimovičJ.:Eur. J. Nucl. Med. 24, 944 (1997).

53. Zámora P. O., Rhodes B. A.: Bioconjugate Chem. 3,493 (1992).

54. Verbeke K. A., Vanbilloen H. B., Verbruggen A. M.,DeRoo M. J.: Eur. J. Nucl. Med. 20, 473 (1993).

55. Kampf G., Noll St., Spies H., Franke W.-G., Johann-sen B.: Eur. J. Nucl. Med. 24, 991 (1997).

56. van der Laken C, Boerman O. C, Oyen W. J. G., vande Ven M. T. P., Edwards D. S., Barrett J. A., van derMeer J. W. M., Corstens F. H. M: J. Nucl. Med. 38,1310(1997).

57. Yao Z., Liu X. J., Shi R., Dai R., Zhang S., Liu Y., LiS., Tian Y., Zhang X.: Eur. J. Nucl. Med. 24,1115 (1997).

58. NishiyamaY., Kawasaki Y., Yamamoto Y., FukunagaK., Satoh K., Takashima H., Ohkawa M„ Tanabe M.:J. Nucl. Med. 38, 1358(1997).

59. Cwikla J. B., Buscombe J. R., Barlow R. V., KelleherS. M., Parbhoo S. P., Crow J., Deery A., Jones A. L.,Hilson A. J. W.: Eur. J. Nucl. Med. 24, 1175 (1997).

60. Tiling R., Khalkhali I., Sommer H., Moser R., MeyerG., Willemsen F., Pfluger T., Tatsch K., Hahn K.: Eur.J. Nucl. Med. 24, 1221 (1997).

61. Schillaci O., Moroni C, Scopinaro F., Tavolaro R.,Danieli R., Bossini A., Cassone R., Centi Colella A.:Eur. J. Nucl. Med. 24,11A (1997).

62. Cittani C, Colamussi P., Gianti M., Orlandi C, Uc-celli L., Manfrini S., Azzena G., Piffanelli A.: Eur. J.Nucl. Med. 24,762(1997).

63. Stringer R. E., O'Neil I., Maltby P. J.: Eur. J. Nucl.Med. 24, 991 (1997).

64. Mang'era K., Boonen C, Adriaens P., Verbruggen A.:Eur. J. Nucl. Med. 24, 944 (1997).

65. Verbruggen A. M., Nosco D. L., Van Nerom C. G.,Bormans G. M., Adriaens P. J., De Roo M. J.: J. Nucl.Med. 33, 551 (1992).

66. CleynhensB., Vanbilloen H., BoonenC, Verbruggen A:

A supplement to J. Nucl. Med., str. 186. ScientiflcAbstracts ofthe 44th Annual Meeting ofthe Society ofMiclear Medicíně, San Antonio, Texas, June 1-5,1997.

67. Boerman O. C, Oyen W. J. G., Storm G., Corvo L.,Corstens F. H. M.: Eur. J. Nucl. Med. 24, 933 (1997).

68. Awasthi V. D., Goins B., Klipper R., Loredo R.,Korvick D., Phillips W. T.: A supplement to J. Nucl.Med., str. 182. Scientific Abstracts ofthe 44th AnnualMeeting ofthe Society of Nuclear Medicíně, San An-tonio, Texas, June 1-5, 1997.

69. Goins B., Aggarwal S. K., Klipper R., Awasthi V. D.,Lawrence R. A., Jenkinson S. G., Phillips W. T.: Asupplement to J. Nucl. Med., str. 185. Scientific Ab-stracts of the 44th Annual Meeting of the Society ofNuclear Medicine, San Antonio, Texas, June 1-5,1997.

70. Yu M. X., Bergstrom K. A., Yang J. W., Kuikka J. T:Eur. J. Nucl. Med. 24, 1041 (1997).

71. Aigner R. M., Fueger G. F., Wolf G.: Eur. J. Nucl.Med. 24, 326(1997).

72. Chemin N., Du Moulinet D'Hardemare A., Bouquil-lon S., Fagret D., Vidal M.: Appl. Radiat. Isot. 47,479(1996).

73. Cunningham K. M., Baker R. J., Horowitz M., Mad-dox A. F., Edelbrock M. A. L., Chatterton B. E.: J.Nucl. Med. 32, 878 (1991).

M. Kohlíčkováa, V. Jedináková-Křížová3, and F.Melicharb ("Department ofAnalytical Chemistry, Instituteof Chemical Technology, Prague, bNuclear Research Insti-tute, Řež): Technetium Complexes - Their Possible Usein Radiopharmacy and Pharmacokinetic Properties

9 9 m Tc is the most widely ušed radionuclide in the nuclearmedicine. Chemistry of the coordination compounds of Tcis given a permanent extraordinary attention in connectionwith the continued development of new radiopharma-ceutical preparations for diagnostics. Stability, structureand lipophilicity of Tc complexes with ligands allowing forselective functional representation and organ distributionis studied with regard to the expected pharmacokineticproperties. Citráte ions, iminoacetate chelating groups,diphosphonate, mercaptoacetylglycinate, dimercaptosucci-nate, hexamethylpropyleneaminoxime, methoxy-iso-butyl-nitrilo, ethylenedicysteine, and isocyanide ligands werestudied in Tc complexes as ligands or complete chelatinggroups. The possible diagnostic applications of individua!complexes is indicated. The survey of labelled Tc com-pounds for the verified diagnostic applications is given.

655