•» mmmmm ~

LEOS JANACEKVydalo Statn i d ivad lo v Ostrave, nositel Radu p

Z MRTVEHO DOMUprace Karel Posek

/0 Leos Janacek - dramatik

fuJL* *■/**£«,i« e

lO iyfC o

r- v «f ^

Leos Janacek patri bezpochyby k nejvyznamnejsim umefcum XX. stoleti. Nejvetsi zasluha Ja- ndfika jako »fenomena« doby je v tom, ze vyjadril neco novebo a uprimnSho v udobi nesnadndm nejen pro hudebni drama, ale pro vsechna umgni vubec. ByJ skladatelem a umelcem v dobe, ve ktere byla v sazce dramaticka alternative mezi poezii a narustajicim prumyslem, mezi pokrokem na kulturrtim poli nebo ustrnutim na miste, ci dokonce navratem zpet.Vyvojova krivka Jonadkova hudebniho stylu se nejplneji projevila v jeho tvorbe vokalni a hu- debne dramaticke, ve ktere predevsim tkvi tezisko jeho umelecke tvurci prace. Byl rozeny dra- matik. Zivelny, dramaticky pud se u nebo uplatnoval vzdy a za vsecb okolnosti, daval intenzivni napeti a prudky rytmus kazde latce a kazde forme, ik niz pristupoval jako clovdk, ci jako tvurci umeiec.Tento sklon k dram aticke koncepci nalezame ve vsech lidskych i tvurcich projevech Janacko- vych: v ruSnych udalostedh jelho zivota, v literarnich crtach, -ale samozrejme nejdurazneji v hu- debne dramaticke tvorbe. Byl to umeiec doslova posedly stdlym dramatickym vzruchem genialne tvoriveho dlovdka. I jeho my§leni bylo doslova budebne dramaticke. Proto jiz na pocatku sve tvorby se zabyval problemy hudebniho dramatu a operni skladby take tvori nejrozsahlejsi a ume- lecky nejzdvaznejsi cast jeho dila.Janadkovo hudebni drama se vyznacuje neobycejnou sevrenosti a zhustenou »janackovskou zkratkou« dramatickd akce. Dovedl vytvorit silne dramaticke scdny jasne, konkretne a v zave- recnych koddch vyvrdholuje vzdy jadro ustredni dramaticke myslenky celebo dila - jak v zave- recne katarzi Pastorkyne, Kati Kabanovd, Lisky Bystrousky ci Veci Makropulos, zvlaste pak v dynomickd kode Mrtveho domu.Opera »Z mrtveho domu« je Mistrovou posledni operou, jiz se take uzavrel kruh jeho zivota. Jestlize Vec Makropulos znamenala v Janackove operni tvorbe suverdnni projev kompozicniho mistrovstvi, jistoty a hloubky jeho dramatickdho citu, jeho psychologickeho instinktu, pak posledni opera »Z mrtveho domu« (1928) - je vedle tech to vlastnosti predevsim vyvrcholenim Janackova myslenlkoveho vyvoje, projevem vyihranend umelecke osobnosti a jeji filosoficke kon- fese. Proto jej take napoprve upoutala kniha ruskeho realisty F. M. Dostojevskeho. Cetl ji v ruskem originalu a primo na strankach knihy se mu zacinal rysovat hruby dejovy ramec lib- reta. Zde se dostavd nejvyznamneji do popredi jeho genialni, obdivuhodny smysl pro dramatic- kou zkratku, zasadni rozvrzeni a kontrastni rozcleneni jednotlivych jedndni.Zpusob, jakym epicke, meditativni vyprdvdni Dostojevslkeho ve sve opere zdramatizoval je jedi- necny, opravdu ojedinely tvurci cin v operni svetove literature. V teto opere neni dej rozvijen logicky od useku k usef

v'pM%*r'4 / i / / S S c /

CJ*-£y )lA+rr'

Node vsim se pak klene jako »symbol mrtveho domu« sugestivni pouze dvouaktovy motiv. To je take, krome motivu svobody v I. a III. dejstvi jedind symbolicke pojitko cele opery.Teprve s odstupem case, naplneneho dalsim vyvojem umdni, akcentuje Janackova posledni opera stale vyrazndji skutecnou mohutnost jeho myslitelske osobnosti a postaveni, jez v evropskdm hudebnim vyvoji mezi dvema svetovymi vdlkami jako skladatel zaujal.I v soucasne dobe dava interpretum stale nepreberne moznosti pristupu k te to ojedinele opere, kterd pravdepodobne stale ceka na sveho stvoritele.A take na sveho posluchace. Jeste dnes se najdou mezi milovniky oper ti, kdoz jsou tvari v tvdr Janackovu dilu bezradni. Priblizit jim je a ucin it je srozumitelnym, odstran it skutecne i zdanlive prekazky, to je pravym cilem dokonale interpretace a objeveni te prove cesty pri reprodukci Janackova hudebne dramatickeho dila.Ostrava mela to stesti, ze zde pusobil dlouha leta Jaroslav Vogel, vasnivy propagator a in terpret Janackova dila, jenz behem sve dlouhe dirigentske praxe dokonale pronikl do jeho dila, takze se vypracoval na jednoho z nejdokonalejsich znalcu a dirigentu Janackova skladatelskeho odkazu.

Behem jeho pusobeni v Ostrave byla take poprve v roce 1932 provedena opera »Z mrtv&ho domu«. Po vice nez 40 letech se objevuje na ostravske operni scene podruhe. ^ fo- es -

ydyrd-J9

_ ' \ .yk. s

/

-yjy *1#***̂7&Z

/

)eI

0t /V-f

* f

y

Alexandr Petrovic Gorjancikov A l j e j a ....................................................

Pavel Cervinka Vera Novakova Maria Turnova Jaroslav Hlubek Lubomir Prochazka Vojtech Zouhar Jan Kyzlink Josef Rada Josef Abel Jaromir Vavruska Karel Smolka j. h. Radoslav Svozit Josef Fryscak Miloslav Krai, Jiri Paderta Jindrich Randa Vojtech Kocian j. h. Mrloslav Vesely j. h. Zdefika Divakovd Radmila Minarova Karel Prusa Petr M iller j. h.Karel Cemy Vladim ir Mach CenSk Mlcdk Eduard Sislak j. h.Petr M iller j. h.Zdenek Lazar

v. yA u. ‘A'1' ,“ 7>7 ■ ,

Luka Kuzmic Velky vezen Maly vezen Placmajor Staricky vezen Skuratov Cekunov Opily vezen

Kudhar Kovar Duchovni Mlady vgzen

Pobehltce

Vezen hrajici Dona JuanaK e d r i l l ..............................S a p k i n ..............................S i s k o v ..............................

Opera Statniho divadla v Ostrave, laureat stdtn i cenyCerevin

LEOS JANACEK I. straznyI HRY O KEDRILOVI A JUANOVI

C e r t i .....................................Z M R T V E H O D O M U i J. KolekI. HurychJ. Kopacka L. Kratochvil VI. VrbaP. Asmus T. KyndlK. JurcikL. Kratochvil J. Kolek

ElviraRytirSevcovaPopovaMlynarMlynarkaSousedPisaf

Opera o 3 dejstvichLibreto podle F. M. Dostojevskeho »Zdpisku z mrtveho domu« napsal skladatel

D irigent: zaslouzily umelec Jin PtnkasAsistent dirigenta: Vaiclav NavratRezisdr: zaslouzily umelec llja HylasVytvarnik sceny a kostymu: Otakar Schindler j. h.Sbormistr: Karel KupkaChoreograf: zaslouzily umelec Albert Janicek Korepetice: Drahomira Ritzovd, Miroslav Koldr Asistent rezie: Kveta Ondrakova

iInspicient: Josef Jaks Text sleduje: Emilie Hudcova

Anna KubinovaPremiera 26. rijna 1974 v Divadle Zdenka IVIejedleho

)i v '

'W^ , >4, eV

M l , Vo If Z i£

V - / ^2 i -* -■ /II. j e d n d n i Na brehu reky Irtyse trestonci spravuji lod’

M ladicky Tatar Aljeja prilnul celou svou dusi ke Gorjancikovi. Vypravi o svem detstvi. Gorjanci- kov je dojat osudem neboheho ditete. - Hlas zvonu le tic i az ke brehum Irtyse oznamuje den svatecni jediny den, kdy maji veznove odpocinek. Smeji oslavit ten to svatecni den tim, ze si zahraji divadlo. Nez se postavi jeviste, Skuratov, jeden z mnohych obyvatel mrtveho domu vypravi utrzkovite svuj zivotn i pribeh - o sve lasce Lujze. Zabil cloveka, ktery chtel jeho milou odloudit. Na improvizovanem jevisti hraji trestanci hru o iKedrillovi a Juanovi, jakousi lido- vou parafrazi velkych literdrnich motivu, kterd vezne rozveseli. Alespon chvili zapominaji na kru- tou skutecnost. Jeden z priopilych veznu tezce porani Aljeju.

Velikonoce

LAp

Vezenska nemocnice. Lezi tu Gorjancikov i Aljeja, Luka i Skuratov

Starecek hlida spore svetlo, ktere temer mysticky osvetluje prostor. Do stenu a blouzneni zrane- neho Alje ji se misi zpoved', vicemene vlastni monology nemocnych veznu. Sapkin vypravi, jak byl odsouzen pro tu loctv i, Luka tise a odevzdane umira. I Siskov vypravi svuj zivotni pribeh o Akulce. Nezna, plava Akulka, kterou verejne pohanel Filka Morozov a rodice ji pak provdali za Siskova. Ukazaio se vsak, ze Akulka byla nevinna, ale protoze se priznala ke sve lasce k Fil- kovi, Siskov ji ze zdrlivosti zabil. S poslednimi slovy pribehu skona Luka, v nemz Siskov poznava Filku Morozova.Toto tiche drama prehlusi hlas strdze volajici Gorjancikova. Opily placmajor se Petrovici omlou- vd a oznamuje mu, ze mu byla udelena milost a jest propusten na svobodu. Pres prudkou radost nad necekanou volnosti se Gorjancikov tezce louci s Aljejou a ostatnim i vezni. Kdyz odchazi, trestanci pristupuji ke kleci s orlem, jehoz zranene kridlo se zhojilo a soucasne za Gorjanciko- vem pousteji hrdeho dravce, cara lesu, na svobodu. Jejich zrak touzebne provdzi kralovsky roz- macble pohyby kridel ptaka, jenz pomalu mizi ve vysindch.

I I I . j e d n a n i//// v-*y~*̂ k2

Obsah opery

Dn* npvlfdn^hr. r

P o z n d m k a :

%Ji A / J*

•» mmmmm ~

LEOS JANACEKVydalo Statn i d ivad lo v Ostrave, nositel Radu p

Z MRTVEHO DOMUprace Karel Posek