HISTORIE LYOVN

LYOVNHISTORIEPedmt: Tlesn vchovaRonk: 7.ronkKlov slova: Historie, lyovn, snnice, lyask koly, Han, VrbataJmno autora: Mgr.Ciboch Michalkola: Z Dob, Komenskho nm.35, 263 01

Inovace koly Dob, EUpenizeskolam.cz

HISTORIE LYOVN

HISTORIE LYOVN-ve svtLye vznikly ji pravdpodobn ve stedn dob kamenn, tj. 8 a 4 tisce let p. n. l., jako ivotn poteba lovka vkrajinch sdlouhm zimnm obdobm ve stedn Asii vAltajskch horch a vsevern Evrop na zem dnen Skandinvie. Zpotku se pochopiteln nejednalo o lye vpodob, vjak je znme dnes. Tehdej obyvatel severskch zem pouvali rzn druhy snnic, kter slouily kchzi po snhu. Postupem asu se snnice zdokonalovaly, a tak se chze snimi postupn zmnila ve skluz na lych.

Lye pvodn usnadovaly zejmna lokomoci na snhu vcest za potravou. Zdrojem poznatk o prehistorickch lych jsou vykopvky, nlezy vraelinitch a jeskynn kresby. Nejstar nalezenou kresbou je skaln kresba lyae zostrova Rodoy v Norsku zhotoven cca 2 500 let p. n. l. (Dygrn, 2003).

Nejstarm nalezenm zbytkem lye je lye pojmenovan podle svho nalezit Hottingu ve vdsku (lye Hotting). Je zhruba 110 cm dlouh a piblin 20 cm irok a jej st se odhaduje na vce ne 4 tisce let.

Za kolbku lyovn jako sportovnho odvtv se povauje Norsko, a to pedevm kraj Telemarken. Prvn lyask zvody se zde uskutenily 2. dubna 1843 ve mst Troms. Vtz zvodu, jist Laponec, pouval dvou hol a na trati dlouh 5 km doshl asu 29 minut.

Nejznmj lyaskou osobnost tto doby byl Nor Sondre Nordheim, vynikajc zvodnk a zakladatel prvn lyask koly na svt, tzv. norsk. (Dygrn, 2003). Okolo roku 1868 on a jeho lyat kolegov vtzili ve vech sportovnch klnch vKristianii (dnenm Oslu).

Mimodn vznam pro mezinrodn rozen lyovn ml vdruh polovin 19. stolet norsk badatel a cestovatel (nositel Nobelovy ceny) Fridtjof Nansen. Ten r. 1888 uspodal polrn expedici do Grnska, pi kter vdoprovodu dvou Laponc a tech Nor zdolal za 40 dn vzdlenost 560 km vobtnch podmnkch pouze svyuitm ly a san. Svou cestu popsal vknize Na lych nap Grnskem vydan voriginle r. 1890 vOslu. Tato kniha ovlivnila rozvoj lyovn vcel tehdej Evrop a zejmna vzemch Alpskch, do t doby lyovnm pli nepoznamenanch. (Dygrn, 2003) .

Matye rsk - zakladatele alpskho lyovn, rodk z Tebskaroce 1896 dopsal prvn uebnici alpskho lyovn na svt doplnnou vce ne 40 fotografiemi. Kadou zimu podal vukov kurzy vletech 1896 a 1916 vychoval vce ne dvacet tisc lya a to nejen vrakouskch Alpch (v Beskydech, vNmecku a vcarsku, vKarpatech). Jeho slueb dokzala vyut i rakousko-uhersk armda (1908), vroce 1916 vedl zchrannou vpravu hledajc vojky zavalen lavinou, pi n vak utrpl etn zrann. Za sv zsluhy pi vcviku rakousko-uherskch vojk byl vroce 1916 vyznamenn Rytskm kem du Frantika Josefa.

LYASK KOLY

1.NORSK KOLA - telemarsk lye (voln pata, tvar carvingov lye, dlouh), dv holeTelemark - vpad vnj lye, penos vhy, zaten vnitn hrany vnj lye a zatoen dle lyeKristinie - snon smyk ke svahu

2. ZDARSKHO LILIENFELDSK KOLAMatias Zdarsk zsluha rozvoje lyovn valpskch zemch, zkrtil lye 190-220, vyuvn pvratu a pluhu, jedna hole, vzn spruinou na pat, pedklon, uril zvislost dlky ly na vze a vce lyae, nvod na zdolvn pkrch alpskch svah, pruka

3. BILGERIHO KOLA- obohatil vstroj a vzbroj- zlepen tvar ly, tulen psy kvstupm, Bilgeriho vzn, prkopnk mazn-vosky, vylepil Zdarskho pvratn oblouk+kristinii, pouv dv hole, kurzy pro myslivce, horsk vdce, vojensk oddly

4. ARLBERSK (SCHNEIDEROVA) KOLA- Zdarskho a Bilgeriho pvratn technika se stala zkladem pvratn techniky albersk koly- zvraznn vertikln pohyb, oblouk vrozen stop vpvratu sodlehenm (zdvih)- ternn skoky, akrobacie- vzn kandahr, kovov hrany5. FRANCOUZSK KOLA (ROTAN)- snon rotan oblouky, zcela vynechny pvraty, rozkmit pn ramenn osy, vrazn vertikln pohyb- sporn, silov nenron technika- 1933 a do 2.svtov vlky6. RAKOUSK KOLA (PROTIROTAN)- r.1954- po 2.svtov vlce nahradila rotan techniku- omezen vertiklnho pohybu pi obloucch, odlehen zvenm, piklonn kolen a bok ke svahu, trup odklon od svahu

7. ESK KOLA LYOVNOd sedmdestch let se vyvj esk kola lyovn, kter je jedna z nejlepch a podle prce E. Rejfov je k roku 2001 nejvhodnj pro vuku na carvingovch lych.

CARVING- poprv ji ped vce ne sto lety vnorskm Telemarkenu (v tto dob postaven na hranu obtn zdvodu vzbroje)- prvn model firmy Elan a Kneissl (1987)- v roce 1991 carvingov lye pro veejnost- vroce 1996 vechny firmy maj vnabdce carvingov lye- draz na vykrojen ly, postupn zkracovn ly- vroce 2000 dominuj radikln vykrojen a zkrcen lye slalomovm zvodm

I. ZOH - Tden sportu ve francouzskmChamonix 1924

HISTORIE LYOVN-v echchRoku 1887 zakld Josef Rsler Oovsk prvn lyask krouek pi bruslaskm spolku v Praze (pozdj esk Ski klub). M na svdom prvn dva pry ski, jak etina nazvala lye jet za prvn republiky. J. R. Oovsk byl tak dlouholetm funkcionem eskho olympijskho vboru. Dal lye nechal nezvisle na Oovskm pivst pro sv dlnky v Krkonoch hrab Jan Harrach. Podle tchto ly zaali mstn emeslnci vyrbt dal pry. O tchto pokusech Krkonoskch se dovdl J. R. Oovsk roku 1893 a od tch dob se datuje i jeho ptelstv s dal vznamnou osobou eskho lyovn, s dcm uitelem v Dolnch tpanicch Janem Bucharem (Krakonoovi lynci). Zan zakldn lyaskch spolk a podn zvod v Krkonoch, ale i na umav, v Jesenkch a do Krunch hor se vydvali nmet lyai z Lipska a Dran. Svaz lya v Krlovstv eskm, byl prvn lyask svaz na svt. Prvn zvody se podaly roku 1893 v Jilemnici a od roku 1896 i mistrovstv krlovstv eskho.Vroce 1905 uspodal esk ski klub prvn zvod ve stedn Evrop na 50 km. Pi osmm ronku (1913) bohuel dolo ktragick udlosti, kdy tragicky zahynuli dva zvodnci Bohumil Han a Vclav Vrbata. Vdsledku tto udlosti dolo kmnohm zmnm vpojet zvodu (pesunut trat do nich poloh, prava trati aj.).

Han a Vrbata Pbh Bohumila Hane a Vclava Vrbaty se stal hrdinnou sgou eskho lyovn. Ve se udlo dne 24. bezna 1913. Na Labsk boud se schzej astnci VII. Mezinrodnho lyeckho zvodu distannho na 50 km o vn putovn cenu eskho zemskho svazu ku povznesen nvtvy cizinc vkrlovstv eskm. Jeden zesti astnk je i Bohumil Han. 24. bezna vsedm hodin rno zvodnci startuj vplminutovch intervalech, vichni nasadili ostr tempo. Vasnch rannch hodinch zMn u Jilemnice vyjd Hanv kamard Vclav Vrbata podvat se na zvod. Vosm hodin zan pret a d se kolem devt hodiny mn na snen. Po dest zan ji hust chumelit a zved se ostr vtr. Kontrolnm bodem na Snnch jmch projd Han jako prvn a tak se nedozvd, e ostatn zvodnci pokraovn vsouti ji vzdali. V poledne Han opt projd kontrolnm bodem na Violku, rozhod si uvdomuje, e vce jak hodinu nevidl jin zvodnky a sna se to Hanovi sdlit, ten ho nesly a pokrauje dl. Kolem tvrt na dv se ji zanaj objevovat obavy o Hanv osud, jeho soupei se tedy vydvaj ven do vnice, aby se ho pokusili najt. Nmec Emmerich Rath Hane nachz, lecho na Zlatm nvri. Zprvu ho nepoznal, protoe Han m na sob kabt a epici, vtch ale rno nestartoval. Hanovi lye nechv zabodnut ve snhu a sm se pokou Hane dopravit do bezpe, zhruba po pl kilometru si uvdomuje, e na to sm nesta. Proto ho opout a jede pro pomoc, na Labskou boudu pijd kolen pl tet a ihned se dv dohromady zchrann vprava. Po tet hodin je Han pivezen na Labskou boudu a uloen nejprve ve studenm pak vteplm pokoji, nsleduj marn oivovac pokusy. Tou dobou jde po Zlatm nvr mstn, lehce dementn Nmec, vid lye a u nich lecho lovka, kter na nj nco vol. Nerozum a jde dl. Kolem tvrt hodiny pichz na Mseky, kde dostv najst a vzpomn si na to co vidl. Vt dob na boudu dorazil i ing. Fischer ( editel zvodu ), kter tak hledal Hane. Nepochybuje, e se jednalo o poheovanho Hane a vyr zpt na Zlat nvr. Tam nachz mue, kterho stle povauje za Hane a zahajuje transport na Mseky. Setkv se slidmi, kte mezitm zaslechli o nlezu lovka a od nich se dozvd, e skuten Han le mrtev na Labsk. Po marnch pokusech o oiven neznm umr. Identifikovn je a druh den vmrnici jako Vclav Vrbata. Co se stalo mezi dvanctou a druhou hodinou se dnes ji suritost nedozvme. Na zklad fakt, meme usuzovat nsledujc. Han se potkv sVrbatou, a ten mu dv svj kabt a epici. Sna se pokraovat vzvod, ale jeho organismus je natolik vyslen, e pad do snhu a Rath ho tak nachz kolem titvrt na dv. Vrbata se vtchto mstech pli nevyzn a tak pravdpodobn bloud, a nachz Hanovy lye, kter tam zapchl Rath. Asi ve tvrt na tyi vid postavu, ta si ho nevm a on nem slu ho dohonit. m dl vce prochld a nakonec umrzne.Ji Raka se stal prvnm eskm vtzem na ZOH 1968 v Grenoble

VZNAMN OSOBNOSTI LYOVN Sondre Nordheim, norsk vynikajc zvodnk a zakladatel prvn lyask koly na svt, tzv. norsk. Okolo roku 1868 on a jeho lyat kolegov vtzili ve vech sportovnch klnch vKristianii (dnenm Oslu).

Fridtjof Nansen, norsk badatel a cestovatel (nositel Nobelovy ceny). Ten r. 1888 uspodal polrn expedici do Grnska, pi kter vdoprovodu dvou Laponc a tech Nor zdolal za 40 dn vzdlenost 560 km vobtnch podmnkch pouze svyuitm ly a san.

Josef Rsler Oovsk, roku 1887 zakld prvn lyask krouek pi bruslaskm spolku v Praze (pozdj esk Ski klub).

Matye rsk - zakladatel alpskho lyovn. Vroce 1896 dopsal prvn uebnici alpskho lyovn na svt doplnnou vce ne 40 fotografiemi.

Ji Raka - prvn esk vtz na ZOH 1968 v Grenoble (skok na lych)

Vladimr epelk 60.lta esk kola lyovn kron technika (Doc. PhDr. Milo Pbramsk, CSc)

Walter Kuchler: est televiznch film RTL ukazujcch vvoj k radilnmu lyovnELAN - oznamuje pouit siln vykrojench ly v zvodech 1987(91carving veejnost)

Bohumil Han a Vclav Vrbata. 24. bezna 1913 pi zvod v bhu na 50 km zahynuli v Krkonoch. Vrbata poskytl Hanovi st svho odvu, akoli vdl, e nasazuje vlastn ivot. Proto je 24. bezen slaven jako Den Horsk sluby R.

KonecPOUIT LITERATURA PaedDr. Ji Dygrn Zklady lyovn.,Liberec: Technick univerzita

Univerzita Jana Evangelisty Purkyn v st nad Labem, http://pf.ujep.cz/~nosek/bezky/historie.html

doc. PaedDr. Jan tumbauer, CSc.- AZ lyovn KTVS PF JU . Budjovice - pednky

Wikipedia.cz historie lyovn

http://www.carv.cz