„První den po sobotě, když ještě byla tma,šla Marie Magdalská k  hrobu a  spatřila,že kámen je od hrobu odvalen. Běžela k  Ši-monu Petrovi a  k  tomu učedníkovi, kte-rého Ježíš miloval, a  řekla jim: ‚Vzali Pánaz  hrobu, a  nevíme, kam ho položili. ‘ Petra  ten druhý učedník vstali a  šli k  hrobu.“(Jan 20, 1—3).Petrovi a  Janovi o  prázdném hrobuněkdo řekl — Máří Magdaléna. Mohli jisamozřejmě odbýt, že si vymýšlí, a  ne-hnout se z  místa zabývajíce se jinýmivěcmi. Oni jí ale důvěřovali. Proto sedoslova rozběhli k  místu, kde byl Ježíšpohřben. Bylo to proto, že  s   Kristem užprožili část svého života. Byl jim drahý.Chtěli tomu, co Marie říkala, přijít nakloub.Věřím tomu, že i  my jsme  s  Kristemprožili už alespoň část svého života.Snad je to na našem životě i  nějak po-znat. Jestliže budeme skutečně žít

s  Kristem, budou nám lidé důvěřovat,když jim budeme vyprávět o  prázdnémhrobě. Budou se  s  ním chtít setkat. Bu-dou se snažit přijít věci na kloub. UžTertulián v  prvních staletích řekl, že„lidská duše je svou přirozeností křes-ťanská“. Člověk má ke křesťanské  vířepřece jen blízko, pokud ji úmyslně neu-mlčí a  nedá přednost věcem tohotosvěta. Snad v  něm začne hlodat aspoňmalý červík…Kolik lidí v  Třebovicích a  v  Porubě sezdá být lhostejnými vůči Kristu a  vůčikřesťanství. Možná se nesetkali s  ni-kým, kdo by je nadšeně (a  trochui  s   bázní) upozornil na prázdný hrob avšechny důsledky, které z  toho vyplý-vají pro náš život.Nemusíme dělat velká gesta a  senzace.Stačí být  s   Ním a  být  s   těmito lidmi,které nám Hospodin poslal na naši ži-votní cestu…

Evangelizace u prázdného hrobu

▲ otec Lukáš

2

LITURGICKÝ KALENDÁŘ

6. dubna – neděle 5. NEDĚLE POSTNÍ13. dubna – neděle KVĚTNÁ (PAŠIJOVÁ) NEDĚLE17. dubna – čtvrtek ZELENÝ ČTVRTEK18. dubna – pátek VELKÝ PÁTEK19. dubna – sobota BÍLÁ SOBOTA20. dubna – neděle Slavnost ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ21 . dubna – pondělí Pondělí v  oktávu velikonočním22. dubna – úterý Úterý v  oktávu velikonočním23. dubna – středa Středa v  oktávu velikonočním24. dubna – čtvrtek Čtvrtek v  oktávu velikonočním25. dubna – pátek Pátek v  oktávu velikonočním26. dubna – sobota Sobota v  oktávu velikonočním27. dubna – neděle 2. NEDĚLE VELIKONOČNÍ (Božího milosrdenství)29. dubna – úterý Svátek sv. Kateřiny Sienské, panny a učitelky církve,

patronky Evropy

MALÁ KATECHEZE

Milí čtenáři, dnes se dotkneme pátéprosby modlitby Otče náš: „Odpusť námnaše viny, jako i  my odpouštíme našimviníkům.“Zamyslíme-li se nad touto prosbou,kterou několikrát denně v  modlitbě vy-slovujeme, zjistíme, že se skládá zedvou částí. Na tom by ještě nebylo nictak zvláštního. Ale pohlédneme-li nacelkový kontext, objeví se jejich určitávzájemná podmíněnost.Obracíme se k  Bohu, aby nám odpustilnaše viny. Moderní terminologií řečenoje tento požadavek zcela legitimní. Vž-dyť v  Ježíšovi, Božím Synu, máme vy-koupení a  odpuštění hříchů (Srov. Kol 1 ,14). Bůh sám ho poslal, aby nás za-chránil, a  to i  přes naši nedokonalost

(srov. Gal 4, 4—5). Nekonečné milosr-denství Boží je zde pro všechny lidi bezrozdílu.Až potud je pátá prosba nekompli-kovaná, ale následující slovo „jako“ násnutí nahlédnout ji v  její podmíněnosti.„Jako i  my odpouštíme našim viníkům.“Bože, odpusť nám, protože i  my od-pouštíme. Poněkud tvrdě však vyzní,když si uvědomíme, že vlastně žádámeBoha, aby jednal podle nás, podle naše-ho příkladu. Aby naše vlastní od-pouštění těm, kteří nám ublížili, bylovzorem pro Jeho odpuštění nám. Zcelavolně řečeno: Jestliže nedokáži svémubližnímu odpustit, žádám Boha o  stejnýpřístup vůči mně samému. Tedy, mod-líme-li se slovy Otčenáše, měli bychom

Odpusťnám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům

3

AKTUALITY Z FARNOSTI

si to uvědomit. Je jisté, že člověk nenídokonalý a  není Bohem. Proto naše od-puštění nemůže být „božské“ a  nedoká-žeme řadu křivd hned zapomenout. Aleje naší povinností alespoň prosit Boha,aby nám pomohl proměnit naši zlobua  ublíženost na přímluvu za jejich pů-vodce (srov. KKC 2843).Že se nejedná pouze o  nějakou abs-traktní teologickou konstrukci, námdokládá Ježíšovo podobenství o  služeb-níku, kterému pán odpustil jeho dluh(srov. Mt 18, 23—35). A  on, místo toho,aby byl stejně milosrdný vůči svémuvlastnímu dlužníku, udělal pravý opak.Bezohledně a  bez milosrdenství jej ne-chal vsadit do žaláře. Co zbývalo pá-

novi, jak mohl naložit  s   někým, kdo žá-dal odpuštění, kterého sám nebyl scho-pen a  ani se o  ně nepokusil? Závěr urči-tě známe všichni. Uvrhl ho do vězení,dokud nezaplatí do posledního haléře.A  Ježíš končí své podobenství upo-zorněním: „Tak bude jednat  s   vámi můjnebeský Otec, jestliže ze srdce neod-pustíte každý svému bratru.“Pátá prosba modlitby Otče náš je krásnáa  Bůh ji jistě rád slyší, ale než ji vy-slovíme, měli bychom udělat revizitoho, zda jsme sami dokázali (nebo sepoctivě pokusili) odpustit těm, kteříjakkoliv ublížili nám. Vždyť voláme:„Odpusť nám naše viny, jako i  my od-pouštíme našim viníkům!“

▲ Lukáš Volný

4. 4. ADORACE v duchu modliteb TAIZÉ (adorace proběhne po skončenímše svaté, připravuje ji spolčo mladých)

5. 4. Biscup — diecézní setkání mládeže s  o. biskupem, tentokráte v  Opavě12. 4. 1 . sv. zpověďprvokomunikantů v  15.00 v  kostele

26. 4. a 27. 4. repríza divadelního představení pro děti Sněhová královna

Vel ikonoční svátky v  naší farnosti13. 4. Květná neděle

7.30 mše sv.9.30 mše sv. s  průvodem

14.00—17.00 možnost zpovědi před Velikonocemi (3 zpovědníci)17.00 křížová cesta dětí

17. 4. Zelený čtvrtek9.00 Missa Chrismatis v  ostravské katedrále, při ní svěcení olejů18.00 mše sv. s  umýváním nohou 12 mužům

19.00—22.00 adorace v  Getsemanské zahradě18. 4. Velký pátek

8.00 ranní chvály a četba16.30 křížová cesta

4

18. 4. Velký pátek18.00 velkopáteční obřady

19.00—18.00 adorace u Božího hrobu (celou noc i následující den)19. 4. Bílá sobota

8.00 ranní chvály a četbado 18.00 otevřený Boží hrob20.00 vigilie se křtem šesti katechumenů22.00 slavnostní agapé na faře

20. 4. Slavnost Zmrtvýchvstání Páně7.30 mše sv. s žehnáním pokrmů9.30 mše sv. s žehnáním pokrmů

21 . 4. Pondělí velikonoční7.30 mše sv.9.30 mše sv.

Třídenní u příležitosti svatořečení papežů Jana Pavla I I . a Jana XXI I I .25. 4. večer věnovaný bl. Janu XXIII.

18.00 mše sv.19.00 program týkající se života a působení tohoto papeže

26. 4. večer věnovaný bl. Janu Pavlu II.18.00 mše sv.19.00 program týkající se života a působení tohoto papeže

27. 4. neděle svatořečení těchto papežůspolečné sledování této události ve farním sále na faře v  dopoledníchhodinách

Vel ikonoční koncert — cyklus Čtvero ročních období27. 4. neděle v  17.00 hod.Účinkující: Komorní orchestr INTER>Camerata (Polsko) s  dirigentem JanemJakubem Bokunem (Polsko)

Program:Slawomir Czarnecki — Walaski op. 38 choreografická báseň pro smyčcový orchestrPetr Iljič Čajkovskij — Andante Cantabile pro violoncello a smyčce (sólistka:Markéta Vrbková-Kubínová — violoncello)Franz Schubert — Pastýř na skále (sólistky: Barbara Staszewska — klarinet, NataliaHalicka — soprán)Mieczysław Karłowicz — Písně — Vzpomeňte si na klidné, světlé dny, Mluv se mnouještě, Jak první hvězdy, Znovu jaro (sólistka: Natalia Halicka — soprán)Mieczysław Karłowicz — Serenáda pro smyčce op. 2 (části Pochod — Romance —Valčík — Finále)

5

SVATÝ MĚSÍCE

Stanislav z  Krakova – biskup a mučedník, patron PolskaPodle tradice pocházel z  obce Szcze-panow v  Polsku, kde se narodil kolemroku 1030. Své vzdělávání začínal asiu  benediktinů v  Krakově a  pak pokra-čoval v  Hnězdně. Dále stu-doval v  Liége v  Belgii a  prav-děpodobně i  v  Paříži. Dovlasti se vrátil až po smrtirodičů a  celé velké dědictvírozdal chudým. Přijal kněž-ské svěcení a  projevil mimo-řádné duchovní, mravní i  ro-zumové schopnosti. Bisku-pem Lambertem Zulou byljmenován kanovníkem kra-kovské katedrály. Po smrti biskupa bylvybrán a  potvrzen papežem Ale-xandrem II. na jeho místo. V  roce 1072se konalo jeho  biskupské svěcení.

Stanislav  s  podporou krále dokončovala  prohluboval pokřesťanštění Polska.Podle reformních snah v  církvi se snažilna prvním místě o  duchovní obnovu

kněží. Sám vedl odříkavý ži-vot a  jeho sídlo se stalo úto-čištěm sirotků, vdov, chudi-ny a  postižených.Vynikal pastýřskou neo-hrožeností, a  to zejména vůčikráli Boleslavu II., který pů-sobil velké pohoršení. Kra-kovský biskup Stanislav byljediný, kdo se odvážil vy-tknout otevřeně mocnému

panovníkovi jeho nepřístojné chování.Podle polského historika Kadlubkakonflikt mezi biskupem a  králem vzniklpro Boleslavovu nespravedlivost a  kru-

Ze zápisu jednánípastoračnía ekonomické radyDne 12. března 2014 se uskutečnilo první společné setkání pastorační a ekonomickérady naší farnosti. Na programu bylo:● představa o. Lukáše o činnosti obou rad● formality spojené se  jmenováním● termín zasedání ekonomické rady● pastorační plán

● Misijní koláč● Velikonoce — průběh oslav● společné slavení u příležitosti svatořečení Jana XXIII. a Jana Pavla II.● Svatováclavský hudební festival● tvorba nástěnek● příprava a organizace Noci kostelů (23. 5.)● pomazání nemocných (4. 5.)● diskuse o využití daru ČEZ (10.000,— Kč)● rozdělení úkolů jednotlivým členům

6

Zrníčka z BibleToto praví Hospodin zástupů: Vynášejtepravdivé rozsudky a ať každý prokazujesvému bratru milosrdenství a slitování.

(Zachariáš 7, 9)

Měj hodně těch, kdo s  tebou žijí v  míru,ale důvěrného rádce měj jen jednohoz  tisíce. (Sírachovec 6, 6)

Vyhýbej se zdaleka svýmnepřátelům a střež si svépřátele.

(Sírachovec 6, 13)

Při své modlitbě neumdlévej a neza-pomínej na skutky milosrdenství.

(Sírachovec 7, 10)

STŘÍPKY

Setkánís  Ježíšem jako s naším mistrem (1. část)Exercicie v Koclířově, které vedl . P. El ias Vel la, exorcista z MaltyPřirozený člověk nemůže přijímat dary Du-cha svatého, pouze člověk duchovní dovo-luje Duchu svatému, aby jej proměnil. Čet-ba textu (Jan 3, 5—7) — Ježíš odpověděl:

„Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li sekdo z  vody a  z  Ducha, nemůže vejít do krá-lovství Božího.“ Svatý Jan mluví o  stejnézkušenosti, jako sv. Pavel. Co se narodilo

tost vůči poddaným. Stanislav ho všaknapomínal nejen pro ni, ale i  pro za-sahování do církevních věcí, a  vyvrcho-lením konfliktu byly Stanislavovy vý-tky pro nevázaný a  veřejně pohoršlivýmravní život krále. Ten, ač ženatý, bralsi za konkubíny další svobodné i  vdanéženy. Pro jeho zatvrzelost a  zhýralost jejbiskup exkomunikoval. Toto vyloučeníz  církve bylo trestem, který jím měl po-hnout k  nápravě života. První královoureakcí však byla nenávist proti tomu,kdo se nebál mu říci pravdu.Král prohlásil biskupa Stanislava zazrádce, kterého je nutno zabít, ale nikdoochotný k  takovému zločinu se nenašel.A  tak rozsudek, který nad ním vynesl,šel mečem vykonat do krakovského

kostela sv. Michala osobně. Pak chtěl,aby usmrceného biskupa rozsekalia  pohodili dravcům, ale marně. Nejdří-ve biskupa pohřbili na hřbitověu  kostela sv. Michala a  v  roce 1088 bylyjeho ostatky přeneseny do krakovskékatedrály.Šlechta, která dříve neměla odvahuk  Boleslavovu chování cokoliv říci, sepro jeho poslední čin spojila a  přinutilaho opustit Polsko. Boleslav pak odešeldo Uher, a  i  když jsou různé zprávyo  jeho zoufalství, dle historické pravdyprý zemřel r. 1081 jako kajícník v  kláš-teře. Životopisci uvádí benediktinskýklášter Ossiach v  Rakousku.Biskup Stanislav byl za svatého prohlá-šen r. 1253 papežem Inocencem IV.

▲ podle internetu zpracovala M. D.

7

▲ připravil Radim Prokop

z  člověka, je lidské, a  co z  Ducha, je Duch.Přirozený člověk se projevuje na přiro-zené úrovni, co dělá duchovní člověk jeduchovní podstaty. Pokud káži lidské vě-ci, ty po čase zmizí. Jestliže k  vám při-cházím, abych kázal z  duchovního hle-diska, znamená to, že musím žádatDucha svatého, aby on sdělil, co vámmám říci. Výsledky tohoto kázání budouduchovní. Když kázání založím naduchovní úrovni, jsou i  výsledky du-chovní a  Boží slovo nás potom můžeproměnit. To je to, co řekl Ježíš Nikodé-movi, že se musíme narodit z  Ducha. Na-rodit se z  vody znamená očistění, obrá-cení se od hříchu k  milosti, obrácení seod temnoty ke světlu, od starého člověkak  novému. Ježíš říká také, že musím býtzrozen i  z  Ducha - potřebujeme být při-kryti Duchem, abychom vše, co děláme,dělali v  moci Ducha svatého. O  tomtomluvíme, když se zmiňuji o  křtu Du-chem, znamená to, aby nás Duch sv. osví-til a  vedl. Toto proměnění nemůže přijítjinak, než když on sám nás promění.Příklad: Chci vylézt na vysokou horu.Rozhodl jsem se to udělat a  vzal jsem sik  tomu oblečení, lano a  vše potřebné,abych mohl začít šplhat. Ale pořád miněco chybí. Potřebuji mít v  nohách ener-gii. I   když mám vůli, ale bez energie tonedokážu. Během těchto rekolekcí jsmevše připravili. Máme dobrou vůli a  udě-lali jsme potřebné kroky, abychom ná-sledovali Ježíše, ale chybí nám energie.Potřebujeme ještě sílu Ducha svatého.Bez něho všechna rozhodnutí a  všechnadobrá vůle nestačí. Východní otcové na-zývají Ducha sv. energií. Duch sv. jeduchovní energie. Duch svatý je ten, kdomě může vést k  Ježíši Kristu, bez něj ne-

můžeme dál jít. Mluvili jsme o  setkání,proměně a  kráčení  s   Ježíšem. Kdo mnek  němu povede? Duch svatý, to je jehoposlání - vést mě k  Ježíšovi! Proto onříká: „Musíš být zrozen z  vody (obráceníod hříchu k  milosti, abys opustil vše, conení vůle Boží) a  z  Ducha svatého (abysměl k  tomu energii).“ Vzpomeňme naMarii, když říkala: „Jak se to může stát?“„Mocí Ducha svatého.“ (Ef 4, 22—24) —četba textu: Pavel říká: „Odložte dřívějšízpůsob života, staré lidství, které hyneklamnými vášněmi, obnovte se duchovnímsmýšlením, oblečte nové lidství, stvořenék  Božímu obrazu ve spravedlnosti a  sva-tosti pravdy.“ Oblečte nového člově-ka  s  novou myslí,   s   novým srdcem. Kdyžses zrodil z  Ducha sv., narodil se novýčlověk. Je tady nová mysl, která smýšlíjako Bůh, a  nové srdce, které miluje jakoBůh. Příklad: Přišli ke mně manželé, jakmají vychovávat svého šestiletého syna.Podle manžela by jej rodiče, když zlobí,neměli uhodit. Manželka říká: „Ale tonejde, facka, to je jediný prostředek, abyporozuměl!“ Ptali se, co si o  tom myslím.Je těžké rozhodnout, když je nějakýproblém mezi manžely. „Já nevím, aleřeknu vám, co bych dělal já. Přiklánělbych se k  tomu, co říká vaše žena, aledělejte to, jako by to dělal Ježíš.“A  manžel se usmál. „Uhoďte, ale ne pro-to, že se zlobíte, ale dělejte to  s  láskoua  jemností, jako by to dělal Ježíš. Ne pro-to, že se zlobíte. Ne proto, že jstenervózní. Tak, jak by to udělal Ježíš.“ Vevšem našem počínání se můžeme ptát:Jak by to udělal Ježíš? Tak získáme od-povědi na naše otázky, aniž bychom septali jinak.

8

Nové knihy z  farníknihovnyMRÁČEK, Pavel K.: Upalování čaro-dějnic a  inkvizice. Mýtus a  skutečnostAutor se snaží přístupnou formou po-dat stručný a  pravdivý pohled na dějinypronásledování čarodějnic zejménav  Evropě a  také chce objasnit vztahinkvizice k  tomuto pronásledování.

VLČEK, Vojtěch: Ostrava za ostnatýmidráty. Rozhovory  s  pamětníky nacis-tické a  komunistické perzekuceDeset rozhovorů  s  pamětníky nacis-tické a  komunistické perzekuce z  Ost-ravy a  Ostravska. Ve vzpomínkách re-spondentů se objevuje nacismus i  ko-munismus, roky v  koncentračních tá-borech, komunistických lágrech i  věz-nicích, každodenní život i  životní bilan-cování. Vyprávění pamětníků doplňujídesítky archivních dokumentů a  foto-grafií. Jedním z  pamětníků je i  pan Ka-rel Polášek, který pochází z  Třebovic.

VÁCHA, Marek: Neumělcům životaV  první části knihy je zvýrazněna ra-dost člověka z  bytí, radost z  Boha, ra-dost z  tvorby, radost z  rozhodnutí, ra-

dost z  toho, že všichni jsme pozvánik  umění a  že zadáním člověka je býtobrazem Božím. Ve druhé části dů-sledky, kam až může odpovědnostčlověka za jeho vlastní osud zajít. Bůh,který si natolik váží člověka, že neudělánic proti jeho vůli, byť by tato vůle byladestruktivní nebo sebedestruktivní.Vyšší než zvířata, menší než andělé,mezi zemí a  nebem je člověk. „I  já se těptám, Bože, za koho mě lidé pokládají.A  když se to všechno  s  lehkou sebeiro-nií dozvím, pak se po chvíli ticha ze-ptám: Bože, a  za koho mě pokládáš Ty?“

VAŠKO, Václav: Dům na skále, 2. a  3. dílDruhý díl publikace Dům na skále, kte-rý nese podtitul Církev bojující po-jednává o  snahách komunistického re-žimu podrobit si církev násilím.Třetí díl tetralogie Dům na skáles  podtitulem Církev vězněná soustře-ďuje svou pozornost na procesy v  50.letech a  je výmluvným svědectvímo  životě za mřížemi těch, kteří se za ni-mi ocitli z  ideových důvodů.

Biblická hádankaProč starozákonní lid slavil svátek nekvašených chlebů čili velikonoce?

Vyvolený (biblický) národ nazýváme pokaždé jinak proto, že se jeho název v  prů-běhu dvanácti století zkrátka měnil. Takže záleží na období, o  kterém se zrovnahovoří.Literatura uvádí, že před příchodem do země Kenaan (kolem roku 1235 př. Kristem)měli jméno Hebrejové. Slovo Hebrej prý znamená „člověk putující, ten, který pře-chází“.

Odpověď na bibl ickou hádanku z  minulého čísla

9

ROZHOVOR

Lidé v našífarnosti

V  období po usídlení v  Kenaanu až do exilu (1235—586 př. Kristem) se nazývali Iz-raelci.Slovo Izrael znamená „Bůh je silný, Bůh zápasí“. Jméno Izrael dal Bůh nejdříveJákobovi, praotci národa, později se takto nazýval všechen lid.Slovo Židé znamená „chválit, oslavovat“. Nejdříve se takto nazýval pouze kmenpraotce Judy z  okolí Jeruzaléma a po návratu z  babylónského vyhnanství (536 př.Kristem) se takto začal nazývat celý národ.

Malé ohlédnutí za postní duchovní obnovou v našífarnosti vedenou P. Vojtěchem Šímou

Šéfe, pojďme na to… Jako zkušeného„manotvůrce“ Tě nemusíme šetřit, tak-že začneme hned otázkou „na tělo“. Jsispokojen se současnou podobou Manya  s  tím, jak se zapojují ostatní členovéredakční rady?

Zdravím srdečně všechny čtenáře na-šeho časopisu! A  teď k  otázce, nebopřesněji řečeno k  dvojotázce. Začnu toudruhou (jako šéfredaktor si to snadmůžu dovolit :-). Nejprve pro pořádekpřipomenu složení redakční rady: v  tu-

Dnešní rozhovor jsme připravili  s   panem domácím, a  to doslova. Na otázky, mnoh-dy nelehké, nám totiž odpověděl sám šéfredaktor Many, jehož jméno naleznete ta-ké na poslední straně každého vydání našeho zpravodaje. Tímto šéfredaktorem jeDalibor Vitásek. Věříme, že vás jeho odpovědi zaujmou stejně jako nás.

1 0

to chvíli ji tvoří otec Lukáš, Jarka Laso-ňová, Broňa Volná, Majka Dostálová,Lukáš Volný, Ondra Bartusek, JarekMartykán a  já. Každý z  ‚ ‚radních“ máv  tvorbě připravovaného čísla svůjkonkrétní úkol. Jedni píší pravidelnérubriky, jiní (nebo i  titíž :-) kontrolujígramatiku, další tvoří grafickou podo-bu, zajišťují tisk,… — zde je spokojenost.Nyní k  první části otázky: ještě před ne-dávnem bych nejspíš odpověděl bezdlouhého rozvažování ano. Někteří lidé(a  já mezi takové lidi patřím :-) mívajítendenci zůstávat u  zaběhnutého. Předpár týdny se však na jednom zasedáníredakční rady objevila myšlenkao  možnosti obměny grafické podobyMany. Protože je vše zatím v  rovinězjišťování a  zvažování, nebudu sepouštět do podrobností. V  tuto chvílivšak na otázku odpovídám — pří-padnou kosmetickou úpravu vizáže na-šeho časopisu bych bral.

A  co říkáš na to, jak se svými příspěvkyna podobě Many podílejí ostatní farní-ci?Tato otázka mi připomněla, abych toutocestou poděkoval všem externím při-spěvatelům — jak těm pravidelným, taki  příležitostným — za čas a  um, kterýobětují pro náš časopis. Neodpustím sivšak drobný povzdech - kdyby těch při-spěvatelů bylo více! Ve farnosti se bě-hem měsíce často uskuteční celá řadazajímavých a  hodnotných akcí pro růz-né věkové kategorie, ale do Many seinformace o  jejich uskutečnění a  zážit-cích z  průběhu akce dost často nedo-stanou. Pak může běžný čtenář nabýtdojmu, že se vlastně u  nás ve farnosti

nic moc neděje… Mým snem je, že sejednoho krásného dne budeme na re-dakční radě probírat hromadou došlýchpříspěvků a  budeme uvažovat o  zmen-šení písma nebo přidání více stránek,aby se na všechny články dostalo :-)

Teď trochu odlehčíme. Zkus se zasníta  představ si, že bys mohl vést a  ovliv-ňovat jakýkoliv časopis či noviny, kterése v  naší republice na trhu vyskytují.O  jaký titul by se jednalo?Tak to moc neodlehčím :-) Kdybychmohl některý tisk a  noviny ovlivnit, takby to byl bulvár. To ovlivnění si před-stavuji tak, že bych ho jednoduše zrušil.I   bez něho by zbylo mezi námi pořádještě dost zmatků, problémů a  nega-tivních věcí… A  za ušetřené penízebychom mohli vydávat Manu vázanouv  kůži, na křídovém papíře a v  duho-vých barvách :-)

Zůstaneme u  snění, ale přece jen po-někud více při zemi. Představ si, že Tido Many poskytne článek skutečněvelmi významná a  zajímavá osoba,řekněme v  rámci naší republiky. Kteráby to byla?Jako první mi v  mysli „naskočil“ astro-nom a  astrofyzik Jiří Grygar, můj veliceoblíbený a  obdivovaný vědec a  člověk.

Každé periodikum se vydává za něja-kým účelem. Proč vlastně naše farnostvydává Manu?Jak je patrné z  názvu, měli by se čtenářiprostřednictvím Měsíčních AktualitNaší fArnosti především dovídat jako  chystaných, tak proběhnuvších ak-cích, aby byli jak se říká „v  obraze“. Aby

1 1

věděli, co se ve farnosti chystá nebo jakurčitá avizovaná akce dopadla. To bymohlo některé z nás inspirovat a na-startovat: „Jé, to byla určitě pěkná akce,moc krásně o ní v té naší Maně napsali,příště půjdu taky!“ (PS: Asi jsem se zasetrochu zasnil… :-)

Proč bych měl investovat 10 Kč a koupitsi Manu? Můžeš uvést pět hlavníchjednoslovných argumentů?Levně — přijít — k — hodnotným —informacím :-)

V  jakém nákladu Mana aktuálně vy-chází?V současné době se počet výtisků ustálilna počtu 180 ks.

Zkus čtenářům alespoň velmi krátcepopsat, jak vlastně Mana vzniká?Patnáctého v daném měsíci je tzv. uzá-věrka = stopstav pro příjem článků dopřipravovaného čísla. Do několika málodnů poté — zasedání rady na faře. Na

programu je konečné doplnění, setří-dění, případně výběr článků. V dalšíchdnech následuje (už v domácím pro-středí) kontrola gramatiky, doplňováníobrázků, grafické sestavení časopisu dotiskové podoby. Před předáním hotovéMany do tisku ještě závěrečná výstupníkontrola. Potom už následuje: zmiňo-vaný tisk v reprocentru, seskládání asešití stránek — doma svépomocí, při-nesení do kostela, roznesení hotovýchMan na své místo za lavicemi.

Je březen roku 2015. Jak Mana vypadá?Na svůj věk velmi zachovale, odušev-něle, svěže — radost pohledět! !

Zkus na závěr udělat Maně krátkou,výstižnou, ale údernou reklamu. Mášna to maximálně pět slov.Čteš časopis MANA? Šťasten jsi každéhorána! (Bohužel mé básnické vlohy po-kulhávají, do pěti slov jsem se nevešel:-(

Děkujeme za rozhovor!

VESELÝ

„Maruško, celý život vásbudu nosit na rukou,když si mě vezmete!“„Copak vy nemáte auto?“

„Jak dlouho denně spí-te?“ „No, tak asi tři ho-diny.“ „A není to trochumálo?“ „Ani ne, zbytekdospím v noci.“

„Tak jsem se konečně do-stal do televize.“ „A jak sestam dostal?“ „Odšroubovaljsem zadní stěnu.“

„Haló, pane, stihnu vlak ve14.30, když to vezmu přesvaše pole?“ ptá se turista.„Ano, ale když potkáte na-šeho vlčáka Azora, tak stih-nete i ten ve 14.00.“

1 2

OKÉNKO PRO DĚTI

MODLITBA

Všemohoucí a  milosrdný Bože, pohleď na naše trápení, zbav nás toho, co nás tížía  ujmi se nás, abychom pocítili tvou otcovskou dobrotu a  lásku.

Amen

KN IŽN Í OKÉNKO

Stará dobrá klasika. Řada z  vás tutoknihu určitě zná a  těm, kdo ji neznají,vřele doporučuji ji znát. Stojí to za to.Ale to mi uvěříte, až si ji přečtete.Děj je víceméně prostý — odehrává sev  Neronově Římě v  době pronásle-dování křesťanů. Hlavním hrdinou jemladý pretorián Vinicius, který se za-miluje do krásné (a  taky mladé) kře-sťanky Lygie. Dalo by se říct, že jdeo  tuctový příběh jako vystřižený z  no-vácké telenovely. Ale to by to nesmělnapsat Sienkiewicz. Příběh mladé dvoji-ce je zde jen nutným zlem, autor krásněkonfrontuje pohanský svět  s   jeho zvrá-cenou amorálností a  bezútěšností  s   čis-tou a  jasnou hloubkou křesťanskéhoposelství. Jedna z  nejlepších pasáží kni-hy je právě z  tohoto rangu — Viniciuspíše své milé dopis o  názorovém střetusvého strýce Petronia, jenž v  té doběplatil v  Římě za „Arbitra elegantiare“ –Rozhodčího ve věcech vkusu,   s   apoš-tolem Pavlem.

Celá kniha je ostatněoslavou Kristovy zvěsti, mistrně na-psanou a  vygradovanou. H. S. zdařilevykresluje charaktery postav (např. ta-kového Chilóna či Nerona), není přecit-livělý či rozměklý. Scény precizně po-pisující utrpení křesťanů v  cirku,trhaných dravou zvěří, nejsou maso-chisticky samoúčelné, a  když pak nadtouto krvavou lázní stojí důstojnýstařec sv. Petr žehnající trpícím mu-čedníkům, to pak… Anebo jedna z  vr-cholných scén — zápas obrovitého Ursase statným býkem, to je též něco!! ! Po-vídat o  tom nejde, to se musí prožít,vážně. A  vůbec — celé to je mimořádnákniha, však se též výrazně podepsala natom, že Henryk Sienkiewicz dostal No-belovu cenu, a  to ještě v  době, kdy ne-byla zpolitizovaná a  nedostávali ji více-méně jen svobodní zednáři. Ten chlapholt uměl psát a  tato kniha je tohodokladem.

▲ Libor Rösner

Henryk Sienkiewicz – Quo vadis

Zdravím vás, kamarádi!

1 3

Vysi 

můž

etep

odob

nýpa

škál

vyro

bitd

omaz

 rulič

kypa

píru

.

PaschaVzpomínáte, jak se to tenkrát odehrálo?Mojžíš uvěřil Hospodinu, který mu dalnelehký úkol — vysvobodit izraelskýnárod z  egyptského otroctví. Izraelitése moc trápili. Museli těžce pracovat,Egypťané jim ubližovali a  neměli je rá-di. Mojžíš několikrát žádal faraona, abyje propustil a  nechal odejít. Faraon bylale zlý, vzpíral se proti Bohu a  Bůh po-slal do egyptské země deset těžkýchran. Před tou poslední promluvil Bůhtakto: „Slyš, lide izraelský, toto pravíHospodin, tvůj Bůh: každý z  vás ať vez-me beránka, nejlepšího ze stáda, a  zabi-je jej , krví pak potřete dveře svých

domovů. Dnes v  noci přejdu celou zemia  všechno prvorozené pobiji, avšak vy-hnu se vašim domům, na kterých bu-dete mít znamení. Tento den vám budednem pamětním a  budete jej slavit povšechna pokolení, až přijdete do novézemě, kterou vám dám.“ A  izraelskýnárod odešel z  Egypta, prožil spoustutěžkých let na poušti, až jednoho dnepřišel do země zaslíbené A  od té doby siopravdu každý rok, vždy na Bílou sobo-tu, toto připomínáme.Když správně seřadíte obrázky ze životaMojžíše, dozvíte se, čemu se taky říkážít v  otroctví.

1 4

Pomoz izraelskému národu přejít moře

Paschu — přejití ze smrti do života sipřipomínal i  Pán Ježíš se svými přáteli.Před Velikonocemi poslal dva učedníkya  řekl jim: „Jděte do města a  potká vásčlověk, který nese džbán vody. Jděte zaním a  kam vejde, tam řekněte hospodá-ři: Mistr vzkazuje: Kde je světnice, vekteré bych jedl se svými přáteli veliko-nočního beránka? A  on vám ukáževelkou horní místnost, zařízenou a  při-pravenou. Tam pro nás připravte veče-

ři.“ A  při této večeři, při slavení osvo-bození izraelského národa, když jedli,vzal chléb, požehnal, lámal a  dával jimse slovy: „Vezměte, toto jest mé tělo.“Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim hoa  pili z  něho všichni. A  řekl jim: „Totojest má krev, která zpečeťuje smlouvua  prolévá se za mnohé...“A  nechal se za nás obětovat jako be-ránek.

Vyrábíme beránkaPotřebujeme:vatové tamponky (k čištěníuší), tvrdý papír, dva kolíčkyna prádlo, dobré lepidlo.Postup:Z  papíru vystřihneme dvaoválky — jeden větší jakotělo, druhý menší jakohlavu. Vatové tamponkyodstřihneme tak, aby námzbyly pouze konce s  vatou.

1 5

OKÉNKO PRO RODIČE

Moudrá slova Matky Terezy

Ty pak lepíme jeden vedle druhého natělo beránka. Na hlavu přilepíme dva jakouši a tři doprostřed jako chomáček vlny.Dokreslíme obličej a přicvakneme dvakolíčky jako nohy.

▲ Lenka Volná

„Svět je dnes úplně převrácený a  tolikutrpení je tu proto, že je tak velice málolásky v  domovech a  v  rodinném životě.Nemáme čas pro své děti, nemáme časna sebe navzájem, není čas, abychom setěšili jeden z  druhého.“Když se řekne rodiče, evokuje se auto-maticky většině z  nás rodič jako mladýčlověk plný síly, který má starosti a  ra-

dosti se svými malými dětmi. Ovšemrodičem člověk nepřestává být ani vestředním či vysoce pokročilém věku.A  děti zůstávají pro své rodiče dětmi ta-ké i  ve středním, v  ojedinělých přípa-dech i  vyšším věku. Proto si ve velkéúctě k  Matce Tereze dovolím doplnitvýše uvedená slova o  malou vsuvku: .…nemáme čas pro své stárnoucí rodiče…

Dětská „krize víry“?☺Že se s  nechutí k  modlitbě setkal užněkdy určitě každý z  nás, nebo že muselhledat odpovědi na otázky typu „pročse vytrvale modlit?“ při rozhovorechs  teenagery, to není vcelku nic divného.

Ale že dostanu po večerní modlitbičcepodobnou otázku od čtyřletého klučiny,to mě tedy dostalo: „Ten andělíček měvůbec neposlouchá, že mu to musím ří-kat každý den?“

▲ B. V.

TEOLOGICKÉ OKÉNKO

Odpuštění jako lék dušeMilí přátelé, dovolte mi abych dnešníkrátkou úvahu propojil  s   tématem Malékatecheze. V  ní se zabýváme prosbouOtčenáše "odpusť nám naše viny, jakoi  my odpouštíme našim viníkům". Ne-budu zde znovu popisovat podmíněnost

těchto proseb. Chtěl bych se spíše do-tknout myšlenky, že odpuštění je zcelafundamentálním předpokladem k  to-mu, aby mohla fungovat lidská spo-lečnost. Při totální absenci schopnostiodpouštět by se země podobala spíše

1 6

bojové zóně. Starozákonní „oko za oko“by bylo zlatým pravidlem a  s  humornounadsázkou řečeno by největší boom za-žívalo oční lékařství a  ekonomicky nej-silnější třídou by se stali výrobci očníchprotéz. Dnešní, v  některých zemích stá-le praktikovaná, krevní msta by bylajen slabým odvarem nekončícího ko-lotoče oplácení a  trestání. A  to vše kvůlineschopnosti odpustit. Proto se nebo-jím říci, že v  tomto smyslu je odpuštěnískutečně „božskou ctností“.Ale nejen z  uvedených důvodů. Každý,kdo zažil alespoň na chvíli opravdovýpokoj v  srdci, ví, o  jakou cennost sev  uspěchanosti dnešní doby jedná. Ne-odpuštění je to, co nám bere klid zcela

bezpečně. Přiznejme si však, kdo sku-tečně trpí tím, že nejsme schopni či ne-chceme odpustit? Je to skutečně objektnaší nenávisti, naší zloby a  hořkosti?Onen „náš viník“ se našimi vnitřnímipocity, naší ztrátou pokoje a  ne-schopností odpustit většinou netrápí.Nejsme to tedy spíše my sami, kdo trpí-me? Nenávist vůči druhým je tak v  ko-nečném důsledku trestání sebe sama.Odpuštěním naopak léčíme svou duši.Odpuštěním uvolňujeme srdce a  myslpro myšlenky užitečné a  příjemné. Ne-cháváme tím také prostor pro Boha,který jediný je schopen proměnit našioprávněnou a  přirozenou bolest z  ublí-žení.

▲ Lukáš Volný

MANA – Měsíční Aktuality Naší fArnosti, vydává Římskokatolická farnost Ostrava-Třebovice,V  Mešníku 5100, 722 00 Ostrava-Třebovice, tel.: +420 596 964 942

http://trebovicka.farnost.cz, http://www.facebook.com/trebovicka.farnost

Evidenční číslo: MK ČR E 16325Kontaktní osoba: Dalibor Vitásek, e-mail: dali.vita@gmail.com

Náklady na výrobu a  tisk jsou 10 Kč

Uzávěrka příštího čísla je 15. 4. 2014

RECEPTÁŘ

Prožíváme dobu postní, a  tak hrachovápostní polévka je jídlem navýsostvhodným. Pro pět osob potřebujeme150o o og zeleného hrachu, 250o o og brambor,30o o og rostlinného tuku, 30o o og hladké mou-ky, půl mrkve, půl petržele a  kousek ce-leru, 2 stroužky česneku, pepř, sůl, ma-joránku.Přebraný hrách vypereme a  necháme  hopřes noc nabobtnat ve studené vodě.

Ráno  ho uvařímedoměkka a  prolisujeme.Oloupané uvařené brambory rovněžprolisujeme a  smícháme je  s   hrachem.V  1 ,5 litru vody uvaříme nastrouhanouzeleninu, zahustíme ji světlou jíškouz  tuku a  mouky, přidáme bramborya  hrách, se solí rozetřený česnek a  po-lévku ochutíme pepřem a  majoránkou.

Dobrou postní chuť!

Hrachová polévka