metody molekulární biologie v ekologii a systematice rostlin 12 . aflp
DESCRIPTION
Metody molekulární biologie v ekologii a systematice rostlin 12 . AFLP. Petr Koutecký & Jiří Košnar, 2011. Princip metody. AFLP - A mplified F ragment L ength P olymorphism Vos et al. 1995, Nucleic Acid Res. 23: 4407-4414 název má upomínat na RFLP - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Metody molekulární biologie v ekologii a systematice
rostlin
12. AFLP
Petr Koutecký & Jiří Košnar, 2011
Princip metody
AFLP - Amplified Fragment Length Polymorphism» Vos et al. 1995, Nucleic Acid Res. 23: 4407-4414
» název má upomínat na RFLP
» v podstatě trochu náhrada za některé varianty RFLP
► restrikční metoda» restrikce celkové DNA organismu
» vizualizace části fragmentů pomocí PCR
» dominantní data (přítomnost / nepřítomnost fragmentu dané délky)
► spolehlivá a opakovatelná metoda» velká specifita restrikčních enzymů, síla a spolehlivost PCR
» hodně fragmentů
» sleduje ± celý genom
Princip metody
0) Analyzujeme celkovou DNA» vysoké požadavky na čistotu
» relativně velké množsví (min. 50-100 ng,někt. protokoly i více)
» netřeba další informace o genomu
1) Restikce genomické DNA» enzymy EcoRI a MseI
(„rare cutter“ a „frequent cutter“)
MseI EcoRI
Princip metody
2) Ligace adaptorů
T4 ligaseATP
Mueller & Wolfenbarger 1999, TREE
Princip metody
3) Preselektivní amplifikace (PCR)» primery komplementární k
adaptorům
» +1 selektivní nukleotid
» namnožena 1/16 proužků, které mají MseI / EcoRI místo
Mueller & Wolfenbarger 1999, TREEselektivní nulkeotid
Princip metody
4) Selektivní amplifikace» templát = ředěný produkt preamplif.
» 3 selektivní nukleotidy (1/256 proužků z preamplifikace)
» jeden z primerů (typicky EcoRI)fluorescenčně značený
» primerové kombinace (složení selekt.nukleotidů) se „naslepo“ zkouší
• dostatek fragmentů, jasně odlišené, ± podobná intenzita
Mueller & Wolfenbarger 1999, TREE
Princip metody
5) Přečištění produktu
6) Fragmentační analýza» denaturace formamidem
» přidán velikostní standard
» analýza v sekvenátoru• dříve na denaturačním PAA gelu
» možnost smíchat až 4 barvy vzorku
Princip metody
► Teoreticky by mělo fungovat s jakýmikoliv 2 enzymy»„lepivé“ konce fragmentů» různá frekvence štěpení» v praxi pouze původní EcoRI + MseI
• běžné = levné, vyzkoušená metodika
► 3 třídy fragmentů» EcoRI + MseI» EcoRI + EcoRI
• velmi vzácné
» MseI + MseI• teoreticky nejhojnější• při značení EcoRI primeru neviditelné• vznikají překvapivě málo, lze použít i značení MseI primeru
A – EcoRI*+MseIB – EcoRI + MseI*C – MseI*I,II,III,IV - různé primerové kombinace
Vos et al. 1995
Standardizace
► stejná počáteční koncentrace DNA u všech vzorků
► stejné reakční podmínky (jednotný protokol a zdroj chemikálií, stejný profil PCR, ideálně stejný cycler)
► negativní kontroly (vyloučení kontamince)
► vyhodnocení dat pokud možno jednou osobou
► opakování cca 10% vzorků, výpočet error rate» error rate = počet rozdílů / (počet lokusů * počet vzorků)
► vyloučení pozic a) kde byl rozdíl, b) vzácnějších než error rate
► error rate by měla být malá, řádu jednotek %
► viz Bonin et al. 2004, Mol. Ecol. 13: 3261–3273
Vyhodnocení dat
► Vznik variability» mutace v restrikčním místě (vznik/ zánik)
» inserce/delece mezi restrikčními místy
► Předpoklady» homologie stejně migrujících fragmentů
• nebrat krátké fragemnty • rozmezí (50-)100-500 bp
» nezávislost lokusů (fragmentů)
► Skórovat jen jasné markery» rozumná intenzita píků, konzistentní mezi vzorky
» jsem schopný se vždy rozhodnout, jestli pík je nebo není
Vyhodnocení dat – metodické problémy
► Technické» nestejná intenzita píků mezi vzorky / opakováním vzorku» drobné posuny v určení velikosti fragmentu
► Neznámá genetická podstata proužků» nejistá homologie stejně dlouhých fragmentů» nejistá nezávislost lokusů (platí pro mutace v restrikčních místech,
ale ne pro indely uvnitř framentů – kodominantní)» neznámá dědičnost (jádro × chloroplast mitochondrie)
► Nespecifičnost postupu» fragmenty mohou vznikat i z jiné DNA – endofyti, epifyti, drobné
kontaminace, …» takto mohou vznikat drobné rozdíly mezi identickými vzorky
(např. různé ramety jednoho klonu)!
Vyhodnocení dat
► dominantní (binární) data = matice 0/1
► obvyklé postupy pro binární (dominantní) data» statistika lokusů (polymorfismus, privátní,…)
» shlukové analýzy, PCoA, neigbour-networks,
» popul. genetika (diverzita, AMOVA, odhady FST, kinship,…)
» Baysian clustering (STRUCTURE, BAPS,…)
» prostorová statistika, autokorelace,…
Vyhodnocení dat
DW-index (frequency-down-weighted marker values)
► Schönswetter & Tribsch 2005, Taxon 54: 725–732
► teoreticky použitelný i na ISSR apod., v praxi hlavně AFLP
nik počet výskytů fragmentu i v populaci kni počet výskytů fragmentu i v celém datovém souboru
► index měří míru izolovanosti (unikátnosti) populace» roste s výskytem vzácných fragmentů
► vyšší hodnoty jsou očekávány v populacích» dlouhodobě izolovaných» refugiálních
• pův. diverzita druhu, z níž jen část se rozšíří při expanzi areálu
i i
ikk n
nDW
AFLP - Srovnání s jinými metodami
Výhody
► není nutná znalost genomu (univerzální metoda)
► velké množství lokusů (desítky až >100 na jednu primerovou kombinaci)
► zobrazuje variabilitu celého genomu (ale opravdu ?)
► spolehlivost, vysoká reprodukovatelnost
Nevýhody
► vyšší nároky na množství a čistotu DNA
► cena
► komplikovaný postup
► dominatní data
► nejistá homologie fragmentů, neznámá dědičnost, …
► optimalizace (vyhledávání primerových kombinací)
Modifikace a podobné metody
► S-SAP a jeho varianty» pro PCR amplifikace použit 1 AFLP primer a primer
komplementární k nějaké sekvenci• Typicky transpozony, ale může být cokoliv jiného
» nutná sekvenční informace → hlavně modelové druhy
► SAMPL (selective amplification of microsatellite polymorphic loci)
» jako AFLP, ale v selektivní amplifikace 1 AFLP primer nahrazen primerem komplementárním k složenému mikrosatelitu (CACACAGAGAGA)
» primer ukotvený, nasedá přes „zlom“ v mikrosatelitní sekvenci
» část variability je dána délkovou variabilitou mikrosatelitu
Modifikace a podobné metody
► Microsatellite-AFLP (MFLP)» restrikce jen MseI, amplifikace s MseI primerem a 5‘anchored
jednoduchým mikrosatelitním primerem» variabilita je dána mikrosatelitem» obchází potřebu specifické sekvence pro mikrosatelity, ale zase je
nutné hledat vhodné primerové kombinace
► AFLP se speciálními restriktasami» např. studium metylace genomu» porovnání AFLP profilu restriktasy necitlivé k metylaci
(např. MspI) a isoschisomeru (= jiný enzym rozeznávající stejnou sekvenci) citlivého k metylaci (např. HpaII) (+ EcoRI)
» … a další finty v tomto duchu
► AFLP se třemi restriktasami, atd.
Použití AFLP
► fylogeneze» jen u příbuzných taxonů (max. druhy v rámci rodu)
► vnitrodruhová variabilita» taxonomie (vymezení blízce příbuzných druhů, poddruhů,…)
» fylogeografie
► populační biologie» chráněné a vzácné druhy; invaze
» jemná genetická struktura, prostorové vztahy, kinship,…
» klonální struktura
► hybridizace
► rozmnožovací systémy, parentage analysis
Fylogeneze, taxonomie
Bog et al. 2011, Planta 232: 609–619► taxonomie rodu Lemna, morfologicky
těžko neřešitelné► všech 13 uznávaných druhů► NJ strom, STRUCTURE
► 10 druhů povrzeno (větve v NJ, shluky v STRUCTURE)
► 2 druhy nepotvzeny (rozpadají sedo různých větví / shluků)
► 1 druh (L. gibba) se rozpadá do 4skupin = typické klony + asi hybridis jinými druhy + 1 skupina nejistépozice
Fylogeneze, taxonomie
Španiel et al. 2011, Plant Syst. Evol. 294: 1–25► taxonomie Alyssum montanum► tradičně 2 poddruhy (skály × písky) bez
ohledu na ploidii + drobné endemity
► PCoA + NJ identifikují hlavní skupinu +pár malých shluků; v rámci hlavní skupi-ny určitý rozdíl mezi 2x a 4x
► rozdíly mezi stanovišti neexistují► podobné výsledky i STRUCTURE a
AMOVA a morfometrika (!)► morfologické rozdíly mezi 2x a 4x malé
» nerozlišovat jako samostatné taxony► taxonomii druhu bude nutno překopat
PCoA vše
PCoA skály
×písky
Fylogeografie
Paun et al. 2008, Molec. Ecol. 17: 4263–4275
► Ranunculus alpestris agg.► Alpy, izolovaně Z Karpaty, J Karpaty► AFLP + cp DNA
► genetická diverzita × DW-index:» diverzita = průměrná He přes lokusy
diverzita
DW-index
genet.diverzita
DW refugia hojnost
genet. diverzita
(-) 0 ++
DW (-) +++ 0
www.slovenskevrchy.estranky.sk/
Fylogeografie
Paun et al. 2008, Molec. Ecol. 17: 4263–4275► AFLP: 3 hlavní skupiny (NJ, PCoA, Structure)
» Z Alpy, V Alpy + Karpaty, J Alpy + zbylé 2 endemické druhy (skoro monofyletické)
► cpDNA: 9 haplotypů, 2 hlavní skupiny:» R. alpestris + 1 populace R. bilobus» R. bilobus + R. traunfellneri a 2 pop. R. alpestris
► nesoulad = hybridizace» chloroplast capture
► více refugií, alopatrickáspeciace
► karpatské populace – migrace z vých Alp.
Hybridizace
Oberprieler et al. 2011, Plant Syst. Evol. 293: 177–191► Senecio ovatus × S. germanicus, čisté i směsné p.► AFLP + morfologie + sek. metabolity
► AFLP, Structure: ve většině směsných populací izolované, ale 1× hybridní roj
► silná korelace s morfologií i metobolity (matice vzdáleností, Mantel test)
► v hybridním roji hlavně zpětní kříženci k S. germ,chybí F1 a F2 hybridi (Structure, NewHybrids)
► kříží se vzácně, pakintrogrese do S. germ.
www.floraweb.de
ovatus
germanicus
BC-g
F1,F2
BC-o
Populační genetika
Cires et al. 2011, Plant Syst. Evol. 297: 75–85► Cochlearia pyrenaica (ochranářská genetika)► vzácný druh, větš. chráněný, Natura2000,…► 5 populací ze záp. Evropy
► nízká variabilita v populacích (He, Hsh,počet polymorfních lokusů), diferenciacemezi populacemi (GST = 0.38)
► AMOVA: 49% uvnitř. pop., 17% v regionu, 34% mezi regiony► doporučení pro ochranu
» každá oblast unikátní, třeba chránit vcelém areálu
» do různých záchranných kultivací, sbírky semen apod. zahrnout materiálz každé oblasti
http://flora.nhm-wien.ac.at/
Klonalita
Pfeiffer et al. 2011, Plant Syst. Evol. 292: 189–201► Gagea lutea (2n = 6x) a G. spathacea
(2n = 9x) v Německu► oba druhy podzemní dceřiné cibule +
u G. lutea v dospělosti jen semena,G. spathacea sterilní (lichá plodie)
► G. lutea: clonal diversity 0.5–0.6; asi1/3 genet klonálních, zbytek jen 1výskyt; rozsah klonů až 28 m
► G. spathacea: všechno 1klon (i různé lokality)» variabilita = somatické
mutace (v jedné popul.asi ano) nebo endofyt, houba rodu Ustilago
www.pbase.comG. lutea
G. spathacea
↓ Podobnost mezi vzorky – definice klonů
Prostorová struktura
Jump et al. 2009, Plant Biol. 11: 152–160
► populace Fumana thymifolia na ploše 80 × 60 m (9 plošek, 114 jedinců celkem)
► keřík, opylován hmyzem, cizosprašný,slabá autogamie (dělali pokus)
► průkazná isolation by distance► podobnost (kinship coefficient)
sousedů srovnatelná s hodnotoupro potomky 1 mateřské rostliny» velmi omezené šíření semen
► detekovatelná průkazná podob-nost do 20 m vzdálenosti» efektivní šíření pylu
de.wikipedia.org
průměrný kinship coefficient pro danou vzdálenostní třídu
95% conf. int.