Mgr. Daniella Sarah Chocholov

Mgr. Daniella Sarah ChocholovMoc vkonnkdo je zdrojem veker sttn moci v R?orgny moci vkonn v stav:prezident republiky (l. 54 l. 66)vlda (l. 67 l. 78)ministerstva (l. 79 odst. 1 a 3)jin sprvn ady (l. 79 odst. 1 a 3)orgny zemn samosprvy (l. 79 odst. 3, l. 105)SZ (l. 80)

prava moci vkonn v stavstava upravuje pedevmprezidenta republiky koly, kter mu stava jmenovit stanovVldu pln obecn koly moci vkonnu ostatnch adu je prava svena zkonul. 79 zavd pojem sprvn ad relativn organizan samostatn subjekt veejn sprvy, plnc urit sprvn funkce (pomoc nho stt pln pmo sv koly a funkce)sprvn ad nahradil dvj vraz orgn sttn sprvy

Ad 1) prezident republikyhlava sttu dle l. 54 odst. 1 stavymonokratick stavn orgn moci vkonn (ne nejvyz vkonu sv funkce nen stavn odpovdn (l. 54 odst. 3 stavy) Parlamentu, vld, soudnm orgnmX z jinch innost a rozhodovn vak odpovdn je (p. obanskoprvn)nelze ho odvolat (x abdikace)sdlo prezidenta: funkn celek arelu Praskho hradu, zmek v LnechFunkce hlavy sttupln reprezentan funkci navenek i uvnit sttuje symbolem samostatnosti a svrchovanosti eskho sttuje symbolem kontinuity esk sttnostim bt nadstranick pedstavitel veho liduvybaven uritmi pravomocemiVolba, slib, funkn obdob, nesluitelnost funkckad oban R + volitelnost do sentu, 5 let od sloen slibu, max. 2x za sebouprezidenta vol Parlament na spolen schzi obou komor nepm volba (vzhledem k obanm)konn v poslednch 30ti dnech volebnho obdob adujcho prezidentanavrhnout kandidta je oprvnno min. 10 poslanc nebo 10 sentor (zpsob volby l. 58 stavy)ujmn adu: na spolen schzi obou komor sloenm slibu do rukou pedsedy PSnesluitelnost: poslanec, sentor, soudce, lenem vldy, lenem NK, lenem bankovn rady NBPsobnost a pravomoc prezidenta republiky I.podle l. 62 stavy: zcela suvernn (bez spolupodpisu)jmenuje a odvolv pedsedu a dal leny vldy a pijm jejich demisisvolv zasedn PSjmenuje soudce S, pedsedu a mstopedsedypodepisuje zkonypodle l. 63 odst. 1 stavy: k platnosti nutn kontrasignace pedsedy vldy i jm povenho lena vldyvrchnm velitelem ozbrojench silzastupuje stt navenekpropjuje a udluje sttn vyznamennjmenuje soudceprvo udlit amnestii

Psobnost a pravomoc prezidenta republiky II.podle 63 odst. 2 stavy: k platnosti nutn kontrasignace pedsedy vldy i jm povenho lena vldy (v dsledku l. 54 odst. 3 stavy)dle tohoto ustanoven prezident vykonv i jin pravomoci, kter nejsou vslovn v stavnm zkon uvedeny, stanov-li tak zkonp. jmenuje a odvolv pedsedu eskho statistickho adu, jmenovn V profesor, vyhlen voleb do zastupitelstev kraj a obc

Dal pravomoci krom l. 62 a l. 63 stavyprvo astnit se schz obou komor (l. 61/1), schz vldy (l. 64/2 stavy)prvo imunity TS pro T spchan po dobu vkonu funkce prezidenta republiky je navdy vylouenoprvo abdikace vzdn se adu do rukou pedsedy PS (l. 61 stavy)prvo na materiln zabezpeen vkonu funkce prezidenta republiky (z.. 236/1995 Sb.)prvo na zabezpeen prezidenta republiky po skonen funkce (z.. 48/2004 Sb.)jeden z dritel kl od korunovanch klenotuchovv peetidlo sttn peetipovinen vykonvat svj ad osobn a nepetritstavn forma odpovdnosti prezidentasthn jen pro velezradu, a to ped S na zklad aloby Sentuvelezrada nen T, ale zvltnm stavnm deliktemtrestem je ztrta prezidentskho adu a zpsobilosti jej znovu nabtz. . 182/1993 Sb., o S, 96 jednn prezidenta smujc proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jako i proti jejmu demokratickmu du.Kancel prezidenta republiky, vojensk kancel prezidenta republiky, hradn strKancel prezidenta rozpotov organizace se samostatnou kapitolou ve sttnm rozpotu R z.. 114/1993 Sb., zkon o Kanceli (zajiuje obstarvn vc spojench s vkonem pravomoc prezidenta)Vojensk kancel soust ozbrojench sil R z.. 219/1999 Sb., o ozbrojench silch R (spln koly prezidenta v souvislosti s jeho pravomoc vrchnho velitele ozbrojench sil)Hradn str soust ozbrojench sil R z.. 219/1999 Sb., o ozbrojench silch R (pedevm ostraha arelu Praskho hradu)Ad 2) Vldakolegiln stavn orgn moci vkonn, tzv. vrcholn orgn moci vkonnvlda d cel stt (z hlediska zemnho i vcnho)stoj na vrcholu soustavy ministerstev a jinch sprvnch ade otzky ve sv psobnosti kolegiln z vkonu sv funkce odpovdna PS jako celekPS me vyslovit nedvru vld jako celku (nikoli jednotlivm ministrm nebo jen pedsedovi vldy)sdlem vldy je Praha (stava i jin zkon neuruj sdlo vldy zpravidla vak sdl v hlavnm mst)Sloen vldy, jmenovn vldy, vysloven dvry vld, nesluitelnost funkckolegiln orgn (sbor) lenov vldy, pedseda, mstopedseda, ministi (. 67/2)poet mstopedsed vldy a ministr nen stanovenpedsedu vldy jmenuje prezident (prezident na jeho nvrh jmenuje a odvolv ostatn leny vldy + povuje je zen ministerstev i jinch ad)po jmenovn pedseda vldy a dal lenov skldaj slib do rukou prezidenta republikylen vldy se sv funkce ujm jmenovnmpovinnost vldy do 30 dn po svm jmenovn ped PS s programovm prohlenm a podat ji o vysloven dvry (jako celku)len vldy neme bt: prezidentem, soudcem, soudcem S, lenem NK, lenem Bankovn rady NB, pedsedou i mstopedsedou PS i Sentu, lenem parlamentnch vborVnitn organizace vldyklov postaven pedseda vldy (organizuje innost vldy, d jej schze, vystupuje jejm jmnem)pedsedu zastupuje mstopedseda (X l. 74 stavy - nezastupiteln)p. spolupodepisuje rozhodnut prezidenta republikyPsobnost a pravomoc vldytzv. negativn vymezen psobnostive z oblasti moci vkonn, co nen sveno stavnm nebo bnm zkonem do psobnosti jinho orgnu (p. prezidentovi dle l. 62/2 stavy)- prvo zkonodrn iniciativy vi PS- podat nvrh zkona o SR a sttnho zvr. tu- prvo vydvat nazen- vyhlsit nouzov stav- navrhnout Parlamentu, aby vyhlsil vlen stavRozhodovn a akty vldyrozhoduje ve sboruk pijet usnesen vldy je teba nadpolovin vtiny vech lenNazen konkretizuje obsah zkona, vyhlauje se uveejnnm jeho znn ve Sbrce zkon (podepisuje pedseda vldy, len vldy)Usnesen = intern normativn instrukce zavazuje pouze leny vldy a podzen orgny vldou schvlen koly a pokyny v rmci operativn innosti vldyprohlen, vzvy, zprvy stanoviska vlda zaujm oficiln postoje k dleitm mezinrodnm udlostem, obrac se k obyvatelstvu (p. povode)Demise vldy, demise lena vldypedseda vldy do rukou prezidenta (l. 73/1)demise pedsedy vldy znamen demisi cel vldyostatn lenov podvaj demisi do rukou prezidenta prostednictvm pedsedy vldy (l. 73/2)l. 73/2 uvd ppady, kdy je vlda povinna podat demisi:PS zamtla dost vldy o vysloven dvryPS vld vyslovila nedvru

Vysloven nedvry vldPS m prvo vyslovit vld (jako celku) nedvru z jakchkoli dvod i bez udn dvoduvyplv to z faktu, e vlda je stavn odpovdn PSnvrh je psemn + nemn 50 poslanc pak je PS projednnak pijet nvrhu je teba nadpolovin vtina vech poslancstavnm dsledkem vysloven nedvry vld, je povinnost vldy podat demisi (l. 73/2 stavy)Postaven lena vldypostaven vyplv z stavyfunkce lena vldy je funkc veejnoulen vldy je stavnm initelemz vkonu funkce je odpovdn pedsedovi vldy- pokud je poven d urit ministerstvo- spolupodepisuje nazen vldy- podl se na innosti vldy- prvo na materiln zabezpeen vkonu funkce lena Zabezpeen innosti vldy, poradn a pracovn orgn vldyad vldy R odborn, organizan a technick zabezpeen innosti vldyRada stl poradn orgn vldy (pedseda mstopedseda vldy) Bezpenost rada sttu, Legislativn rada vldy, Rada vldy R pro lidsk prva, Rada vldy pro nrodnostn meninyKomise doasn pracovn orgn vldy ve vymezen oblasti zpravidla specializovan problematika (pedseda nmstek ministra i zmocnnec vldy)Vbor stl pracovn orgn Rady nebo KomiseAd 3) Ministerstvazzen jen na zklad zkonaspravuj zleitosti, kter jsou jim pikzny zkonemjsou podzeny vld (vlda d a kontroluje jejich innost)jsou stednmi orgny moci vkonn s konkrtn vymezenou psobnost (psobnost na cel zem)sla nejsou pedpisem urena Prahav ele ministr jako len vldy

Soustava ministerstev a jinch stednch sprvnch adkompetenn zkon zizuje 2 okruhy stednch sprvnch ad:1) stedn sprvn ady v ele stoj len vldy ministerstvaMinisterstvo financ, zahraninch vc, obrany, vnitra, spravedlnosti, kolstv mldee a tlovchovy, kultury, prmyslu a obchodu, dopravy a spoj, pro mstn rozvoj, zemdlstv, P, prce a socilnch vc, zdravotnictv 2) stedn sprvn ady v ele nestoj len vldy osoba v ele adu je zpravidla jmenovna vldouesk statistick ad, esk ad zemmisk a katastrln, esk bsk ad, ad prmyslovho vlastnictv, Nrodn bezpenost ad, ad vldy R, esk telekomunikan ad

Akty ministerstevmohou vydvat prvn pedpisy mus k tomu bt zkonem zmocnny (podzkonn normativn prvn akty)p. 469 T se Ministerstvo spravedlnosti zmocuje, aby vyhlkou vydalo jednac d pro okresn a krajsk soudyVyhlky uveejuj se ve Sbrce zkon Intern normativn instrukce reguluj podek uvnit sttn sprvy (publikuj se v publikanch sbrkch ednch vstncch, p. vstnk Ministerstva vnitra) Ad 6) Sttn zastupitelstvSttn orgn moci vkonn zastupuje stt a veejn zjem hlavn v zen ped soudyv trestnm zen: zastupuje veejnou alovu, resp. podv jmnem sttu alobuv civilnm zen: in kony, kter mu zkon vslovn svuje ( 35 OS):podat nvrh na zahjen zen z dvodu veejnho zjmu v zen m prvo jako astnk zen (x nesm init procesn kony)vstoupit do ji zahjenho zen p. prohlen za mrtvho, ve vcech zpisu do OR, u zpsobilosti k P (stoj samostatn,p. lze se vyjadovat)SZ je zakotveno v stav v l. 80postaven, psobnost, vnitn vztahy, organizaci a sprvu SZ upravuje zkon . 283/1993 Sb., o sttnm zastupitelstvzkon nabyl innosti 1. ledna 1994, kdy soustava SZ nahradila dosavadn prokuraturusdla SZ a obvody jejich zemn psobnosti se shoduj se sdly a obvody soud Soustava sttnch zastupitelstvsoustava:Nejvy sttn zastupitelstv v Brn2 vrchn sttn zastupitelstv (Praha, Olomouci)8 krajskch sttnch zastupitelstv okresn sttn zastupitelstvv obvodu hlavnho msta Prahy psobnost krajskho sttnho zastupitelstv vykonv Mstsk sttn zastupitelstv v Praze v obvodu msta Brna vykonv psobnost okresnho sttnho zastupitelstv Mstsk sttn zastupitelstv v Brn

Ochrana stavnch initel dle 2 odst. 1 psm. g) z. . 283/1991 Sb., o policii R k hlavnm kolm policie pat zajiovat ochranu stavnch initel Rrozsah ochrany stavnho initele stanov ministr vnitra (dle situace a mry ohroen)nazen vldy . 138/1998 Sb., o ochran stavnch initel R trval ochrana (prezident, pedseda PS, pedseda Sentu, pedseda vldy)Moc soudnvkon soudnictv, kter pslu specifickm sttnm orgnm nezvislm soudmsoudnictv uskuteuj soudy specifickmi, zkonem stanovenmi metodami a v zkonem stanovench formchtyi druhy soudnictv:Soudnictv civiln zajiuje rozhodovn spor mezi stranami (l. 90 stavy) prbh z.. 99/1963 Sb., OSSoudnictv trestn ochrana spolenosti rozhodovnm o vin a trestu za T (l. 90 stavy, l. 40/1 LZPS) z.. 41/2009 Sb., TSoudnictv sprvn zajiuje pezkoumvn zkonnosti rozhodnut vydanch orgny veejn sprvy (l. 36/2 LZPS) z.. 150/2002 Sb., SSSoudnictv stavn zajiuje zejmna soudn ochranu stavnosti (l. 83 stavy)Sloky moci soudnDv oddlen sloky:

Soustava obecnch soudstavn soud

Ad a) Soustava obecnch soudNejvy soud, Nejvy sprvn soudVrchn soudyKrajsk soudyOkresn soudy

Soudcijmenovni prezidentem republiky doba asov neomezenZOSS (novela: z. . 314/2008, kterm se mn ZOSS) omezuje trvn jejich funkce do 70 let vkupoadavky na vkon:bezhonnostV Prf30 letjustin i obdobn zkouky (p. advoktn) pedchoz 3 let praxe jako: asistent soudce, justin ekatel, SZ, asistent SZ, prvn ekatel, advokt, advoktn koncipient, soudn exekutor, exekutorsk koncipient nebo kandidt, not, notsk koncipient a kandidt, asistent veejnho ochrnce prv

Krn sentzbavit soudce funkce proti vli me pouze krn sent (tzv. zvltn rozhodnut krnho sentu) krn sent - sloen ze t soudc a t psedcchfunkn obdob krnho sentu je 5 letnvrh na zahjen krnho zen funkcione soudu podv dle 8 odst. 3:prezident republikyministr spravedlnostiveejn ochrnce prv pedsedov soudRozhodovn soudcevzn podle vslovnho znn l. 95 stavy zkonem a MS, stavnm podkem, prvnmi principyje-li zkon, kter se bude aplikovat v rozporu s stavnm podkem soudce zen peru a zkon (pp. jeho ustanoven) pedlo k posouzen S

Soudn zenza zen se plat soudn poplatky, resp. nhrada nklad trestnho zen (152 T - Ministerstvo spravedlnosti stanov obecn zvaznm prvnm pedpisem)zastoupen advoktem nen nutn a na urit vjimky (p. dovoln, zen ped S)

Okresn soudyv R celkem 85 OS (Obvodn soud pro Prahu 1 a 10, Mstsk soud v Brn) jsou zsadn vcn pslun pro zen ve vtin obanskoprvnch i v trestnch vc v 1.stupni OS jako soudy 1. stupn rozhoduj vude tam, kde dan agenda nen svena KSKS - p. rozhodovn v nkterch obchodnch vcech, ve sporech o ochranu osobnosti nebo o nejzvanjch trestnch inechobsazen soudu: rozhoduje se bu v sentu p. ve vcech pracovnch ped samosoudcem v ostatnch ppadech

Mstn pslunost soudciviln zen:obecn soud alovanho (FO bydlit, PO sdlo, STT sdlo organizan sloky)podprn kritrium posledn znm bydlit, kde je majetek nebo msto podniku zvltn mstn pslunost: Vlun pslunost stanovena jako obligatorn, nesm projednvat jin soud, ne vlun mstn pslun (p. ve vci pe o nezletilho, osvojen)Dan na vbr stanovena jako fakultativn, jin soud msto obecnho soudu alovanho (p. tam, kde m alovan stl pracovit)tzv. prorogace dohoda na mstn pslunosti jinho, ne zkonem pslunho soudu 1. stupn v obchodnch vcech (p. ne u vc obchodnho rejstku)

b) trestn zen:1) dle msta, kde byl T spchn2) dle msta, kde obvinn bydl, pracuje i se zdruje3) tam, kde T vyel najevoX mladistv (bydlit nebo tam, kde se pipravuje na budouc povoln)

Krajsk soudycelkem 8 krajskch soud (2x se sdlem v Praze, st N/L, HK, Plze, esk Budjovice, Brno, Ostrava)Praha:Krajsk soud - pro Stedoesk krajMstsk soud - krajsk soud pro Prahunkter KS maj poboky v dalch dleitch sdlech svch obvod (p. Olomouc, Liberec, Pardubice i Jihlava)Obsazen KS: v civilnm zen jako soud 1. stupn samosoudce v civilnm (i trestnm) zen jako odvolac soud sent (pedseda + 2 soudci)

zen ped KSje-li v 1 stupni pslun OS, pak je odvolacm soudem KS (v Praze Mstsk soud), je-li v 1. stupni pslun KS, pak je odvolacm soudem VSvjimka tzv. bagateln vci sporn stka nepevyuje 2 tis. K (! Pozor na STAVOVSK PEDPISY)odvoln m inky:Suspenzivn (odkladn) nenabv PM a obvykle nen vykonatelnDevolutivn rozhoduje jin soud, ne ten, kter napaden rozhodnut vydalKS soud me napaden rozhodnut (apelan opravn systm):potvrdit (zen kon a rozhodnut nabv prvn moci)zmnit (zen kon a rozhodnut nabv prvn moci)zru rozhodnut (vc pak vrt soudu 1. stupn k dalmu zen ten je vzn vyslovenm prvnm nzorem odvolacho soudu)

Vrchn soudyVrchn soud v Praze pro echy Vrchn soud v Olomouci pro Moravurozhoduj vdy v sentechpo vylenn sprvnho soudnictv je jejich jedinou agendou rozhodovn o dnch opravnch prostedcch proti rozhodnutm KS tedy tam, kde KS rozhoduj v I. stupni (p. ve vcech ochrany osobnosti nebo o nejzvanjch trestnch inech)existence VS je mnohmi kritizovna jako nadbyten poukazovno na nzkou kvalitu a malou relevanci jejich rozhodovac innosti (p. VS na rozdl od NS nezveejuj svou judikaturu)

Nm. Hrdin 1300, 140 00 Praha 4 PankrcMasarykova tda 609/177900 Olomouc

Nejvy soudspolu s NSS je nejvym lnkem soustavy obecnch soud Rskld se z pedsedy a mstopedsed, dalch soudc (jmenovni prezidentem republiky)soudcem NS - jmenovn prvnk (min. 10 let odborn praxe)rozhoduje se vdy v sentech v tzv. velkch sentech kolegi se rozhoduje, pokud jm byla vc postoupena sentem NS, pokud sent doel k odlinmu prvnmu nzoru, kter byl ji dve vyjden v rozhodnut NSsoudci tvo dv kolegia: Trestn kolegium Obanskoprvn a obchodn kolegiumzkladem rozhodovac innosti NS je rozhodovn o: mimodnch opravnch prostedcch (dovoln, stnost pro poruen zkona) obligatorn zastoupen advoktemspeciln agenda - uznn rozhodnut zahraninch soud, povolen prvozu osoby dle E zatkacho rozkazu v rmci EU i v rmci vydvn (extradice) do cizinysjednocovn judikatury (Sbrka soudnch rozhodnut a stanovisek NS)

Nejvy sprvn soudi pes zakotven existence soudu v stav ji od potku, byla jeho innost zahjena a v roce 2003skld z: pedsedy a mstopedsedy (jmenuje je prezident s kontrasignac pedsedy vldy nebo jm povenho lena)pedsed kolegi (finann-sprvn a sociln-sprvn)pedsed sent a soudcNS rozhoduje ve sloen:pedseda sentu a 2 soudci kasan stnosti pedseda sentu a 4 soudci kasan stnost ve vci azylu rozen sent pedseda sentu a 6 soudc ve vcech volebnch, politickch stran, kompetennch sporech velk sent pedseda sentu a 8 soudc ve vcech mu postoupench rozenm sentem (pokud pi rozhodovn dojde k odlinmu prvnmu nzoru ne k tomu vyjdenmu v jinm rozhodnut rozenho sentu) pedseda NSS - Josef Baxa: 2003 - dosudzen ped NSSaloba se podv zsadn ke KS dle sdla adu, kter rozhodoval v poslednm stupnialobu ke KS me podat FO i PO:pokud se ct bt ve svch prvech zkrcena rozhodnutm sprvnho adu (p. pravomocnm rozhodnutm domen dan)neinnost aduppadn jinm zsahem veejn mocirozhoduj specializovan senty proti jejich rozhodnut lze podat kasan stnost k NSSv zen ped NSS obligatorn prvn zastoupen

stavn soud Ratributem demokratickho prvnho sttu soud chrnc dodrovn stavysamostatn, nezvisl, specializovan stavn orgn moci soudn nerozpustiteln, neodvolatelnvykonv soudn ochranu stavnosti + zkonnosti (tj. soulad s bnmi zkony)nen soust soustavy obecnch soud (l. 91/1 stavy) + nevytv dal instanci pro npravu rozhodnut NS a NSSpostaven, sloen, jmenovn, vnitn organizace l. 83 a l. 89 stavy + z.. 182/1993 Sb., o Ssdlem je Brno

Sloen SKolegiln orgn 15 soudc jmenovanch prezidentem republiky (bez kontrasignace) + souhlas sentu 10 let (stava nevyluuje monost jmenovat opakovan)bezhonnost, 40 let +, V Prf, min. 10 let praxe v prvnickm povolnujmut funkce sloenm slibu do rukou prezidentanesluitelnost: prezident, len Parlamentu 4 ZoSstruktura S: plnum S (vichni soudci), senty S (4x tlenn senty)pedseda zastupuje S navenek, vykonv sprvu S, jmenuje pedsedy sent S, svolv zasedn plna S2 x mstopedseda

Psobnost a pravomoci Se mon rozpory zkon a jinch prvnch pedpis s stavnm podkemprojednv i individuln stavn stnosti v uritch ppadech poruovn stavnostipreventivn kontrola stavnosti mezinrodnch smluvpsobnost a pravomoci S jsou jmenovit uvedena v l. 87/1 stavyVznamn pravomoc rozhodovn o nvrzch zruen zkon (i ustanoven) pro rozpor s stavnm podkemoprvnn posoudit, zda dleit mezinrodn smlouvy uveden v l. 10 a v l. 49 stavy jsou v souladu s stavnm podkem Ra do rozhodnut S nesm bt smlouva ratifikovna

Obecn pravidla zen ped Szahjeno dnem doruen nvrhu Snvrh me podat jen ten, komu je piznno takov oprvnnastnci: stovatel, vedlej astnk osoba, kter byla se stovatelem v pvodnm sporu, soudnvrh se pidl soudci zpravodaji urenmu rozvrhem prce (piprav vc pro jednn v plnu nebo sentu)stn jednn je veejn se souhlasem astnk lze odstoupit od stnho jednnke zjitn skutkovho stavu se provn dokazovnmon uloit a 100 tis. K pokutu kdo ztuje zenRozhodnut Sl. 89 odst. 2 stavy rozhodnut S jsou zvazn pro vechny (erga omnes)Nlez ve vci samvyhlauje se vdy veejn jmnem republikynlez plna vyhlauje - pedseda Snlez sentu vyhlauje pedseda sentuNlezy se uveejuj ve Sbrce nlez a usnesen SUsnesen v ostatnch vcechJotova 8, 660 83 Brno 2