Ekozelinářství s komunitou

Kontroly v EZ hustější

RRooččnnííkk 2211 �� vvyycchháázzíí eelleekkttrroonniicckkyyZasílání 18 Kč měsíčně

���� ekozemědělství ���� biodiverzita ���� ekologie ���� biopotraviny

Cesta k bio přes kližku

Kolebasa Lopó

MĚSÍČNÍK PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT 5/2017

Divocí koně z Milovic jsou hvězdamina YouTube

Econnect/Česká krajina] – Obrovskou sle-dovanost na internetových stránkách YouTubemají dokumenty věnované divokým koním zMilovic, jejichž autorem je místní filmař JaroslavKolčava. Především snímek Koně z Exmooruzachraňují české stepi, který má na YouTube jižpřes jeden milion a dvě stě tisíc zhlédnutí. Vícenež sto osmdesát tisíc zhlédnutí zaznamenalotaké další video Jaroslava Kolčavy, věnovanénámluvám divokých koní. „Jsem tím velmi přek-vapen. Myslím si, že jsem tím přispěl alespoňtrochu k popularizaci tohoto projektu,“ říkáJaroslav Kolčava. Jeho filmy a videa věnovanédivokým koním, zubrům a praturům v rezervaciv bývalém vojenském prostoru Milovice již celkemvidělo přes 1,4 milionu diváků ve více než 200zemích.

Česko díky dobrovolníkům prokoukloBRNO [Econnect/Ekosmák o.s.] „Letos si poprvé

akce vyzkoušela organizaci za pomoci nástrojepro obecní chytrou komunikaci. Ty totiž v Českérepublice využívá stále více obcí. PlatformaMobilní rozhlas pomohla s informováním účast-níků a získávání zpětné vazby od jednotlivých úkli-dových týmů,“ sdělil nám organizátor akceMiroslav Kubásek.

Zajímavým ukazatelem je snižování množstvíodpadů sesbíraných jedním účastníkem, letos tobylo 15 kilogramů oproti loňským 19. Akce letoskromě podpory Ministerstva životního prostředízískala záštity od většiny hejtmanů, účastnila seřada primátorů a starostů a dokonce se zapojilii kandidáti na prezidenta. S akcí sympatizuje takénejznámější český polárník, dobrodruh a spisova-tel Jaroslav Pavlíček. Samotná akce Ukli�me svět,ukli�me Česko však zdaleka nekončí. Běhemzbytku jara je naplánováno dalších téměř 400úklidů. Na začátku května odstartuje fotosoutěžsnímků pořízených během úklidových akcí.Organizátoři akce děkují všem účastníkům a po-kud jste mezi nimi nebyli, nevadí. Pro ty, kterýmnení lhostejný stav prostředí, ve které žijeme, je tumobilní aplikace ZmapujTo, pomocí které mohouhlásit výskyt nejen černých skládek, ale i řadydalších nešvarů a problémů ve svém okolí. Tatohlášení se dostanou jednak k příslušným obcím,

jejichž území se týkají, mohou být také využita propodzimní termín úklidové akce. -red-

Klip Česko mění světV rámci kampaně Cen SDGs vznikl klip Česko

mění svět, který má za cíl seznámit s globálnímicíli českou veřejnost. Celkem 25 osobnostíčeského kulturního a veřejného života tak v klipuvyzývá k udržitelné budoucnosti každého z nás.Do projektu se zapojila například Petra Němcová,Yemi A. D., Lenka Bradáčová, Rytmus, LukášHejlík, Simona Krainová, Jiří Mádl, Jan Saudek,Bára Nesvadbová a další.

Co znamená zkratka SDGs – Sedmnáct Cílůudržitelného rozvoje (Sustainable DevelopmentGoals – SDGs) bylo přijato v roce 2015 na sum-mitu OSN v New Yorku v rámci tzv. Agendy 2030.Ta představuje program rozvoje na následujících15 let (2015– –2030), která vede k vymýcení ex-trémní chudoby, boji s nerovností a nespravedl-ností a k ochraně naší planety. Zaměřují se nanejdůležitější ekonomické, společenské a environ-mentální výzvy naší doby a jasně definují svět, vekterém chceme žít. SDGs jsou obecně platné provšechny, nikoho nevyjímaje. Na jejich formulaci sepodílely všechny členské státy OSN, zástupciobčanské společnosti, podnikatelské sféry, aka-demické obce i občané ze všech kontinentů.

ČR má mít víc území pro divokoupřírodu

[Hnutí DUHA] – Podle právě vládou schváleného„Strategického rámce Česká republika 2030“,který nastavuje vizi rozvoje země do roku 2030 (amají z něj vycházet dílčí státní koncepce a vládoupředkládané zákony), je strategií země pro příštíobdobí také výrazné zlepšení životního prostředí,zdraví lidí, ochrany přírody a nastartování mod-erních inovací v ekonomice.

Součástí strategického rámce je také posíleníúčasti občanů na rozhodování. Současné událostivšak vypovídají o směřování státu opačnýmsměrem. Významný pokrok přináší „ČR 2030“ proochranu divočiny. Samovolnému vývoji (tedydivoké přírodě) mají být ponechány vybrané sou-vislé plochy s dosud zachovalou přírodou, ale takéněkteré plochy „dříve využívané pro potřebyzemědělství, těžby nerostných surovin, průmyslu,dopravy nebo obrany“. Nedávno schválená novelazákona o ochraně přírody přinesla dlouhodobý cílrozšířit oblasti divoké přírody na polovinu územíkaždého z národních parků. Zajistit tento cílv souladu se zákonem a „ČR 2030“ by mělo min-isterstvo životního prostředí brzy pomocí tzv.

zásad péče a zonace každéhoz národních parků. Zároveň všakmusí být pro ochranu divočinyvyhlášeno několik větších územímimo národní parky, kde lidéponechají svobodu přírodnímprocesům. Nebude se jim přitomzakazovat vstup, aby mohlifascinující přírodní proměnyobdivovat. Dle odborné studiezadané Hnutím DUHA existujecelá řada území potenciálněvhodných pro takovou ochranu.Strategický rámec „ČR 2030“správně určuje, že divoká příro-da nám chybí, máme ji jen na0,3 % území.

http://zpravodajstvi.ecn.cz/

zzpprraavvooddaajjssttvvíí

OObbssaahhZPRAVODAJSTVÍ

Divocí koně z Milovic jsouhvězdami na YouTube . . . . . . . . .2Česko díky dobrovolníkům prokouklo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2Klip „Česko mění svět“ . . . . . . . .2ČR bude mít víc území pro divokoupřírodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2Férová snídaně v Jičíně . . . . . . . .3Vývoj ukazelů v ČR: 1950-2010 . .3

BIOPOTRAVINY

Jak na Bio přišli . . . . . . . . . . . . .3Šelongovi pěstují pro komunitníspotřebitele . . . . . . . . . . . . . . .4–6

TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT

Krajina k obživě a k rozmannitémuživotu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7Pozvánka Bartákův hrnec . . . . . . .7

BIODIVERZITA

Kolebasa Lopó . . . . . . . . . . . . . .8Rozdělení světa podle Valašské legendy . . . . . . . . . . . . .9

EKOZAHRADAProč v moderním světě přežijí jen

zahrádkáři? – Václav Cílek . . . . .10

BIOSPOTŘEBITEL

Šla na Nanyka do zelí, natrhala – superpotravinu . . . . . . . .11 a 14Jarní koktejly – z kopřiv a sedmikrásek . . . . . . . . . . . . .11Poradna W. Gregorové – Přírodníprostředky při zvýšeném bilirubinu12Ostropestřec mariánský . . . . . . .12Recepty i pro diabetiky . . . . . . . .13Dobromila by se divila . . . . . . .14

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍHistorie vítězů české biopotraviny 15„Bioakce“ pro vzdělání a zábavu .16Zhromážděnie z ústavnú ochranupôdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17–18Veterináři a potravináři vstoupili dokontroly . . . . . . . . . . . . . . .19–20Exkurze po ekofirmách s permakul-turními prvky . . . . . . . . . . . . .21

www.bio-mesicnik.cz

2 e-bio �� 5/2017

Ohniváček celíkový, ohrožený motýlpodhorských luk.

Mgr. Tomáš Kuras, PhD.

Už se těšíme na chlebíček... FOTO – Vendula Tyrnerová

Seminář z cyklu Bio v regionu hostilaminulý týden Hotelová škola a Vyšší od-borná škola hotelnictví a turismu v Podě-bradech. Letos se organizátoři zaměřili nakomoditu, která české ekologické země-dělství charakterizuje. Tedy – chov mas-ného skotu. S ním je logicky spojeno i ho-vězí maso, které umí čeští ekosedáci pro-dukovat ve vynikající kvalitě. Bohužel nevšichni Češi ji dokážou ocenit. Přípravahovězího masa je opředena mýty, kterévycházejí ze špatných postupů v minulos-ti. Zkrátka, bez papiňáku se určitě obejde-te, když máte hovězí správně vyzrálé.Chutné pokrmy, to rozhodně není jenomhovězí svíčková.

Účastníci semináře si pochutnali na kim-chi burgeru (kližka) a ribshortu (žebra),studených pastrámi sendvičích (hovězíhrudí) a roastbeafu ze zadního ořechu,který na seznamu alergenů nenajdete.Samozřejmě, že nechyběl čerstvý kvásko-vý chléb a salát ze sezónní zeleniny. „Zkrávy nebo býka se dá zkonzumovat téměřvšechno. Jen je potřeba vědět, jak na to,“říká zkušený kuchař Hugo Hromas, jehožhlas mohou lidé znát z pořadu Ve vlastníšávě na Radiu Wave. Dodává však, žev České republice neexistuje kultura konzu-mace hovězího masa. Lidé neumějí masopřipravit. Mnohé hospodyňky se mu doslo-va vyhýbají, nebo mají nelibé zkušenostize svého dětství – ze školních jídelen.

„Jsme si vědomi tohoto faktu, a právěproto cílíme na budoucí kuchaře a hotelié-ry. Příklad, kdy si sami pod vedením pro-fesionála studenti vyzkoušejí, jak se vaříze surovin v biokvalitě, je tou nejlepšíosvětou,“ říká Andrea Hrabalová, koordi-nátorka projektu Bio v regionu.

Praxe bez teorie by však tak trochu kul-hala. Proto po lekci vaření a ochutnávcenásledoval vhled do problematiky, kterýpřinesli odborníci na slovo vzatí. Jak po-

znat kvalitu hovězího masa odhalila Mar-kéta Kloudová z˚firmy Steinhauser, s. r. o.Nechyběly ani příběhy z podnikání v eko-logickém zemědělství. Mezi studenty přije-li majitelé ekofarem ve Středočeském kra-ji: Petr Kuncl (Kunclův mlýn), Radim Ho-lovský ((Farma Trněný Újezd), JosefFirman (Farma Jílové u Prahy) a DagmarHavlová (Ekofarma Košík, manželka bra-tra V: Havla). O kontrole, certifikaci a zna-čení biopotravin pohovořil Milan Berkaz organizace KEZ, o. p. s.

Setkání využili aktéři programu Skutečnězdravá škola pro vzájemné setkání se zá-stupci ekozemědělského sektoru pro de-batu u kulatého stolu. Hovořili nad tématy,zda jídlo, které školní stravování dětemnabízí, je opravdu zdravé, a o tom, kteréjídlo dětem vlastně chutná. Samozřejmětaké přišla řeč i na možnosti navázáníspolupráce mezi školami a lokáními doda-vateli.

Semináře, který se konal ve škole podru-hé, se zúčastnili studenti prvního a druhé-ho ročníku. „První vzdělávací akce věno-vaná biopotravinám se uskutečnila v mi-nulém školním roce a byla zaměřena nabiomléko. Studenty zaujala, a tak jsme sedo projektu zapojili také letos,“ doplnilaIng. Eva Krátká, pedagožka hotelovéškoly.

Projekt BIO v regionu – Propagace re-gionální bioprodukce a spolupráce reali-zuje Bioinstitut, o. p. s., za finanční podpo-ry Ministerstva zemědělství ČR. Projektpokračuje dalším seminářem na Středníškole zemědělské a přírodovědnév Rožnově pod Radhoštěm ve středu 10.května 2017, kde si studenti vyrobí svůjvlastní biosýr a tématem budou mléčnébiovýrobky a jejich faremní zpracování.

Sylva Horáková

tudenti poděbradské hotelovky se pustili do přípravy pokrmů z biosurovin.Praktická část semináře se zkušeným kuchařem Hugem Hromasem budoucí

hoteliéry doslova nadchla. Stejně jako výrobky, které pod jeho vedením z bioho-vězího připravili.

SS

e-bio �� 5/2017 3

Jak na bio přišli? Přes burgery z biokližky!

biopotravinyFérová snídaně

Rada města schválila konání akce s ná-zvem Férová snídaně. Jedná se o ha-penningovou akci, která má proběhnout13. května v zámeckém parku, a tov rámci celosvětového projektu, kterýpodporuje myšlenku produktů Fair-tradea lokálních produktů. V sobotu 13. květ-na mezi 9.30 až 11.30 se obyvatelé měs-ta mohou sejít a společně posnídat. Pod-mínkou účasti je snídaně vyrobená z fair-trade výrobků nebo vlastních či lokálníchproduktů.

Značka Fair-trade dává pěstitelům zezemí Afriky, Asie a Latinské Amerikymožnost uživit se vlastní prací za důstoj-ných podmínek. Zemědělci dostávají zasvé kakao nebo kávu spravedlivě zapla-ceno, pěstují s ohledem na životní pro-středí a jejich děti mohou chodit do školy.Fairtradový výrobek má certifikačníznámku Fairtrade®. V roce 2016 taktosnídalo 6500 lidí na 161 místech republi-ky. http://www.ferovasnidane.cz.

Vývoj nejdůležitějších ukazatelův českém zemědělství v období

let 1950–2010 Ukazatel Měrná jednotka

1950 1970 1989 2010 Pracující v zemědělství tis.

1 231,8 699,1 568,9 132,8 v % 100 56,7 46,2 10,8 Zemědělská půda tis. ha

4 678 4 465 4 296 4 234,0 v % 100 95,4 91,8 90,5 Hrubá zemědělská produkce mil. Kč

62 271,8 79 450,9 108 633,0 6 823,4v % 100 127,6 174,4 109,4 Pracující v zemědělství na 100 ha z. p.

26,33 15,65 13,24 3,14 v % 100 59,4 50,2 11,9Hrubá zemědělská produkce na pracovníka

v tis. Kč 50,6 113,7 191,0 512,9

v % 100 224,7 377,4 1 013,6

Pramen: ČSÚ – podle knihy České země-dělství očima těch, kteří u toho byli, Praha2012, autoři: M. Toman, St. Codl a P. Tuček.

Blanka Hrbková z Hvozdu, prodává bioproduk-ty z kozího a kravského mléka v „Krámku“ veSlavkově. Z facebooku B. Hrbkové

Nesnadná část historie venkovaNa „gruntu“ v čísle 64 v obci Pustějov,

který leží nedaleko dálnice a železničnítrati na Ostravu u Studénky, hospodařilGabrielin pradědeček, rod vymřel po meči,a tak nebyl nástupce. Dvě dcery se pro-vdaly jinam, ale naštěstí se až vnučka(maminka Gabriely) sem vrátila, a takmohli pole dané pod tlakem politiky kolek-tivizace do družstva, vyžádat zpět. Ná-sledné hospodaření nebylo jednoduchéa dědicové vedli dvanáctiletý spor s druž-stvem o průjezd přes vydané pozemky.

Dlouholetý spor posílil pocit jisté křivdy,když se kolektivizovalo a hospodáři vedli

svůj dobytek do společných stájí. Rodinaměla štěstí v tom, že neměla polnosti vel-ké – kolem 15 hektarů, tak se nikam jinam,stěhovat nemusela.

Nad 200 hektarů se již od roku 1919 povzniku Československé republiky za Ma-saryka a agrárníka Antonína Švehly polerozdělovala dle přijatých zákonů na menšía přidělovala zájemcům. (Viz též přílohaBio 2/2017.) Nedokončená první pozem-ková reforma pak po druhé světové válcepřinesla přidělování půdy zejména v čes-kém pohraničí po Němcích i Ma�arech naSlovensku. Po roce 1948 vzalo zabíránívelkých statků (s odškodněním) a přidělo-

vání půdy jiným vlastníkům v politice vlád-noucí KSČ rychlý obrat k opětovnémudružstevnímu „zcelování“ pozemků při ko-lektivizaci.

Co jsem nekoupil, nemohuprodávat

Rodina paní Gabriely i rodina jejího man-žela Pavla měla hospodářství malé, přes-to jejich prarodiče pociovali v tom křivdua nespokojenost, jestliže byli tlačeni kevstupu do družstva. Zvláště když se jimv samostatném hospodaření dařilo dobře.

Pavel Šelong k tomu říká: „Jak to bylo,budu říkat svým dětem a ty zase těmsvým.“ Do družstva chtěli především malíhospodáři a ti, kterým se nedařilo a ne-uměli hospodařit. Pak družstvo neuměli ří-dit a neměli odborné vzdělání, ani vhodnéstroje. Psychický tlak na „vstoupení“ donově založeného družstva a mnoha potomvedených soudních procesů s velkýmisoukromými hospodáři, kteří nesouhlasilis kolektivizací, a tím vlastně s novým reži-mem, přinesl dlouholetou frustraci lidí navenkově. Jejich vztah k půdě a ke zvířa-tům byl potlačen a vztahy mezi lidmi naru-šeny na dlouhá desetiletí. ��

anželé Gabriela a Pavel Šelongovi nejsou pro čtenáře Bio nováčky. V časo-pisu se objevili v roce 2011 č. 6, 2012 č. 12 a v roce 2016 v č. 5. Jejich hek-

tický start do ekologického zemědělství začal v roce 2010, kdy střecha stodolyrodného domu Gabriely hrozila zhroucením, měli úvěr na nový domek, paníGabriela na mateřské a dvě děti k tomu... Přesto vše zvládli, vrácené pozemky za-čali obhospodařovat po rodičích a úspěšně rozvíjejí myšlenku Komunitou podpo-rovaného zemědělství.

MM

Malý Honzík se s tátou už zaučuje...

ŠELONGOVI PĚSTUJÍ PRO KOMUNITNÍSPOTŘEBITELE

Staré spojení do bývalého družstva, v současnosti ZEMSPOL STUDÉNKA, a. s., dělí ekopole Šelongových na dvě části.

4 e-bio �� 5/2017

V pozadí bioplynka, která využije biomasu ke zplynování. Digestát, který zůstane prý pro hni-jení není příliš vhodný. V popředí komposto-hnůj, jenž půdě dodá humus.

e-bio �� 5/2017 5

Družstevní forma vlastnictví je všakdemokratická. Všichni mají v družstvu svůjhlas. Ovšem musí vyrůst zdola, cíleněa přirozeně.

K růstu ceny půdy v současnosti a k její-mu prodeji původními vlastníky říká panPavel, že „co jsem nekoupil, nemohu pře-ce prodávat!“ Mnozí malí vlastníci, kterýmbyly polnosti vráceny, to však tak vůbecneberou. Však to občas ve venkovskéhospůdce vře, přijde-li k řeči téma půdya vztahu k ní.

Jak začaliPan Pavel se do hospodářství přiženil.

Měl svoji živnost dobře prosperující, alepřesto chtěl raději hospodařit. Časově seobě činnosti nedaly skloubit, proto svouzámečnickou živnost zanechal. Gabrielapak požádala o dotaci pro mladého začí-najícího zemědělce. Ta jim pomohla za-chránit chátrající velkou stodolu a do ze-mědělství se dali v roce 2010 přímo ces-tou ekologickou.

Věděli, že musí začít produkovat něco ji-ného než jen obilniny... Museli se uživit ja-ko mladá rodina s dvěmi dětmi. A to se po-dařilo. V současnosti mají ještě tříletéhonásledníka – Honzíka.

Vzali hospodaření selským rozumema vybrali si pěstování zeleniny, což je ob-vyklá činnost na všech venkovských za-hradách a s pěstováním zeleniny paníGabriela měla nějaké zkušenosti. Postup-ně si pořídili i první stroje a postavili fó-liovníky. První rok pěstovali zejména mr-kev a brambory, které vozili na trh a k zá-kazníkům. Brambory a další sezónní pro-dukci rozváželi nejvíc po Valašsku lidemdomů. To je ale náročné na čas, který jenutno věnovat především pěstování. Na-bízející se odbyt produkce na trzích se pa-ní Šelongové příliš nelíbil, říká: „Někteříekozelináři prodávají na tržištích celkem

úspěšně, jako pan Košař, který nás pod-pořil hlavně svým optimismem. Zeleninatam však vadne, neví se, kolik čeho vy-pěstovat, co půjde na odbyt... Ani k péčio děti to není právě vhodná činnost.“

Šelongovi hospodaří na 18 hektarech,ne vše je oseto a osázeno zeleninou. Pro

zeleninu mají čtyři velké zavlažované fó-liovníky, kde pěstují ranou zeleninu – řed-kvičky, květáky, kedlubny a saláty a před-pěstovávají zelí, kapustu, papriky, rajčata.Na poli pak už v dubnu byly pěkné sazeni-ce cibule, česneku... Zasetá červená řepa,mrkev i další ředkvičky se v letošních dub-nových chladnech ještě krčily při zemi. Nadruhou stranu to bylo dobré, že nerostl aniplevel. Přesto už měl ekozelinář ručněproplečkováno. Starosti s plevelem teprvenastanou...

Pro redukci doprovodných rostlin, jak sesprávně má v ekozemědělství plevel nazý-vat, není nic jiného v ekozemědělství po-voleno, než ruční práce, okopávánía plečkování. Pro tuto úmornou činnost sipořídili malý traktor. Na škůdce si ekozeli-náři příliš nestěžovali, ale zato na ožíránírostlin srnkami a zajíci.

Vstupem do RC PRO-BIO Moravskábrána se k Šelongovým dostaly rychlei myšlenky o ochraně půdy, o výsadběa obnově alejí v krajině, a také myšlenkakomunitou podporovaného zemědělstvípronikající sem do Česka. Pod vedenímIng. Aleny Malíkové správcové centraa dalších ekozelinářů sbírali rychle prvnízkušenosti. Jasné bylo, že lidé ze vsi ne-budou hlavními odběrateli biozeleniny,proto hledali současně s pěstováním od-bytová místa. Při jejich příjemné, hovornépovaze, to nebyl jistě těžký úkol Začalitedy čerstvou zeleninu skládat do bedýneka rozvážet na vytvořená odbytová místa.

Gabriela říká: „KáPéZetce jsme museliod počátku věřit a soustředit se na tentozpůsob – stále jsme spláceli hypotéku nadům. já na mateřské dovolené... Hneddruhým rokem a pak v roce dalším uži s certifikací jsme přešli na distribuci bedý-nek s biozeleninou. Nejprve jsme získaliodbytové místo v Kopřivnici, následně pakv Rožnově pod Radhoštěm. To je pro násdůležité, mít vhodný prostor a nejlépei ochotnou osobu, která se o samotnýhladký průběh předávání zeleniny na mís-tě postará. V roce 2012 jsme měli asi pa-desát odběratelů.“

Letošní dubnová chladna zatím úrodu rané zeleniny neohrozila. Po salátech, kedlubnách,květáku, ředkvičkách sem přijdou papriky, okurky...

��

��

Funguje to „na rukudání“

„O sytému Komunitou podporo-vaného zemědělství jsem mělzpočátku dost pochyb...“ říká Pa-vel Šelong. „Nevěřil jsem, že to cofunguje v zahraničí by mohlo fun-govat i u nás, ale mýlil jsem se,funguje. A dokonce na rukudání.Nemáme se spotřebiteli žádnésmlouvy. Vše je založeno na vzá-jemné důvěře. Vědí, že dostanou14 bedýnek od května do listopa-du, naplněných sezónní zeleni-nou jen od nás. Nic k obsahunepřikupujeme.“ Na počátku rokuvybere ekozelinář platbu za bedýnky nacelou sezónu. Hlavní skupinou zákazníkůjsou mladé rodiny s dětmi. Šelongovirozvážejí naplněné bedýnky dvakrát týdnědo okruhu 50 kilometrů. Objedou odběrnámísta a odvezou i prázdné bedýnky.

Některá odběrná místa fungují opravdujen na klíč. Třeba na jednom odběrnémmístě ochotná spotřebitelka biozeleninyposkytla místnost pro bedýnky. Každý zeskupiny má klíč a odebere si jen tu svojibedýnku. Jindy je tím místem nějaký ob-chod či kavárna.

Obsah bedýnky neváží a dávají do nichto, co právě roste, podle uvážení a podletoho, kolik čeho narostlo – všem zákazní-kům stejně. Nyní jich mají již na dvě stov-ky na devíti odběrných místech do okruhu50 kilometrů. Předloňský rok byl suchý, ze-leniny v bedýnkách bylo méně, někteří zá-kazníci nemuseli být spokojeni, také seobměňují. Jednou z myšlenek KPZ je alemimo jiné i sdílení rizika případné neúrody.

Nejsme skanzen, ani zooSe svými zákazníky Šelongovi komuni-

kují tak, že jednou ročně je pozvou k sobědo hospodářství. Je to před sezónou, ta-kový den otevřených vrat. Projdou s nimipole, zjistí o jaké druhy zeleniny bude zá-jem, co zasadit, zasít a co je naopak oblí-beno méně. Přijde jich tak třicet procent.Lidé zde mohou i pomoci. Někdy samo-zřejmě v sortimentu něco chybí, ne vše sepodaří podle plánu vypěstovat. Pak se

s komunitou setkávají ke zhodnocení se-zóny ještě po jejím skončení. Z pochopitel-ných důvodů se nemohou věnovat indivi-duálním návštěvám, protože se potřebujíbýt ve své práci. Pěkně charakterizovalpan Pavel: „Nejsme žádný skanzen, anizoologická zahrada, aby si sem každýchodil, jak chce. Máme tady svůj domov,a také chceme mít soukromí.“

Vstupné opravdu nevybírají. Docela oce-nili, že si redakce pro termín návštěvyv ekozelinářství vybrala pěkně deštivý den.To se zase ale podepsalo na snímcích...

Není žádný čas oddělený na práci, a pakna odpočinek. V zimě, když je pochopitel-ně práce venku méně, tak se Pavel věnujeopravě strojů a dalším pracem na statku.Gabriela zase více domácnosti a dětem.Nějakého pomocníka v se-zóně a při sklizni si nemo-hou dovolit, to by velká částvýdělku odplynula – i nazdravotní a sociální pojiště-ní zaměstnance. Vzít si nastrojní vybavení půjčkus tím, že ji uhradí částečněi z plateb na hektar a z do-tací na ekologické hospo-daření je riziko. „Tyto platbyse zpož�ují čím dál více užpo dobu tří let,“ říkají Še-longovi.

Kromě pěstování biozele-niny se ještě Šelongovi sta-rají o louky, a také část

orné půdy osévají obilím. Zasadi-li též stromořadí z ovocných stro-mů. Tím se přece jen, dříve roz-sáhlé lány, trochu oživily. Chova-jí také krávu, právě měla čerstvátelátka – dvojčátka – a býky navýkrm. Chovají i chladnokrevnékoně. Klisna právě čekala hří-bátko. Chtějí chovat i prasatamangalice. Chovat zvířata je dů-ležité z důvodu udržování úrod-nosti pozemků. Hnojit umělýmihnojivy nemohou, tak posloužíkompost a odleželý hnůj.

Jak oba zdůrazňují: sedlačení,to je životní styl. Ten se oběmaasi už „zažral“ pod kůži a ve

svých svěžích čtyřech křížcích jsou s nímspokojeni. I když volný čas je zde spíšenedostatkové zboží...

Dobré hospodaření manželské dvojice,jejich doslova raketový start v oborua úspěch při rozvíjení nové formy odbytubiozeleniny ocenilo nejen Regionální cent-rum PRO-BIO Moravská brána, ale takéNadační fond Bartákova hrnce. Šelongovitak o poslední květnové sobotě převez-mou putovní Bartákův hrnec, naplněný„zlaáky“ a titul „Nejlepší ekologický země-dělec roku 2016“ na malé slavnosti přímov jejich hospodářství v Pustějově.

Mirka VohralíkováFOTO – autorka

a archiv Šelongových

��

66 e-bio �� 5/2017

Předpěstováváním sadby to vše začíná...

Den pro komunitu, určený obhlídka zeleniny a dotazy...

Pouhý měsíc trvající kampaň LivingLand, kterou zaštítili Světový fond naochranu přírody, Birdlife Europe a Evrop-ská environmentální kancelář, zmobilizo-vala lidi napříč Evropou. Jejím hlavním po-žadavkem je radikální reforma Společnézemědělské politiky – aby lépe chránila ži-votní prostředí, byla spravedlivější k zod-povědně hospodařícím farmářům i spotře-bitelům a podporovala produkci zdravýchpotravin.

„Výsledky konzultace Evropské komisea kampaně Living Land ukazují, že lidemzáleží na zdravém životním prostředímnohem víc, než se všeobecně předpo-kládá,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermou-zek. „Více lidí, než do současné konzulta-ce k zemědělské politice, se dosud vyjád-řilo jen v kampani Nature Alert před dvě-ma lety. Tehdy se podařilo zachovat úro-veň evropské ochrany přírody, nyní se re-álně otvírá možnost ji i zlepšit.“

„Kampaň, která skončila 2. května pod-pořilo přes čtvrt milionu lidí a 600 organi-zací a podniků z celé Evropské unie, re-prezentující spotřebitele, potravinářskýsektor, dodavatele pitné vody i podnikypodporující ochranu životního prostředía pohodu zvířat,“ uvádí Václav Zámečníkz ČSO a dodává: „Téměř dvěma a půl tisí-ci hlasy do kampaně přispěli i Češi.“

„Je to jasná zpráva: Evropané nechtějí,aby bylo jejich jídlo produkováno na úkorpřírody. Chtějí naopak, aby byly jejich pe-níze investovány do zodpovědného hos-podaření a nepřispívaly ke znečištění na-šeho životního prostředí. Uvidíme, zda jeEvropská unie schopná na úrovni svéhomandátu zavést novou politiku, která budepodporovat udržitelné hospodaření,“ ko-mentuje výsledky kampaně Jabier Ruizze Světového fondu na ochranu přírody.

Evropská komise představí výsledky ve-řejné konzultace 7. června na konferenci

v Bruselu a do konce roku 2017 má v plá-nu zveřejnit sdělení o budoucnosti Společ-né zemědělské politiky. Nová Společnázemědělská politika by pak měla začít pla-tit pro všechny členské státy Evropskéunie od roku 2021. TZ

e-bio �� 5/2017 7

Krajina k obživě a k rozmanitému životu

PPPPOOOOZZZZVVVVÁÁÁÁNNNNKKKKAAAASprávní rada „Nadačního fondu Bartákův hrnec“ zve veřejnost

na předání ocenění a titulu „Nejlepšího ekologického zemědělce roku 2016“

Gabriele a PavluŠelongovým

do rodinného ekozelinářství se systémem Komunitou podporovaného zemědělství

Předání putovního Bartákova hrncese „zlatkami“ se uskuteční

v sobotu 27. května v Pustějově č. 64.

PROGRAM�� od 10 h. příchod a příjezd hostů�� od 11 h. slavnostní předání ocenění za účasti nestora

ekologického zemědělství Ing. R. J. Bartáka, CSc.,loňského držitele Hrnce za Bemagro Ing. Miloslava Knížka, Ing. Aleny Malíkové za RC PRO-BIO Moravská brána a dalších hostů

�� od 12 h. prohlídka ekozelinářství�� od 13 h. polední raut, následují diskuse a přátelská párty

Všichni příznivci ekologického zemědělství jsou srdečně zváni!GPS 49.6992039N, 18.0052547E

vropská komise obdržela velmi důraznou zprávu – Společná zemědělská po-litika Evropské unie musí být radikálně změněna. To je požadavek téměř 260

tisíc lidí a 600 organizací a podniků, které se zapojili do největší konzultaceEvropské unie zaměřené na zemědělskou politiku.

EE

Je vám známo,že...

Společná zemědělská politika Ev-ropské unie, která čerpá téměř 40 %z jejího rozpočtu, je hlavním motoremneudržitelného zemědělství v Evropě.Stále totiž podporuje průmyslovouvýrobu potravin, která má negativnídopad na životní prostředí.

��Neudržitelné zemědělství vede

v Evropě ke ztrátě biologické rozma-nitosti – z naší zemědělské krajinyzmizelo více než 58 % ptáků a 24 %čmeláků je ohroženo vyhynutím. Tomůže mít za následek obrovské eko-nomické ztráty.

��Společná zemědělská politika také

nedokáže vyřešit potřeby venkov-ských oblastí: v letech 2007 až 2013ubylo 20 % pracovních míst v země-dělství a stále více drobných hospo-dářů krachuje.

FOTO (vlevo) – Václav Zámečník Současný způsob hospodaření vede k vy-

mírání druhů doslova před očima.

8 e-bio �� 5/2017

Odrůdu Lopó jsme do sbírky starýcha krajových odrůd Gengelu získali od sou-kromého dárce z východního Slovenskav roce 2005. Dárce ji označil jako starouma�arskou odrůdu „tekvice“, botanicky jdeo lagenárii neboli kalebasu či kalabasu(Lagenaria siceraria), Lopó či lopó je prav-děpodobně původní místní lidový název.

Až jeden metr dlouhý plodJe to jednoletá plodina z čeledi tykvovi-

tých, pocházející z teplých oblastí. Jejíplod je protáhlý, dlouhý až jeden metr,s baňkovitým rozšířením a malou špičkouna konci, světle zelené barvy, později ješ-tě světlající. Rostlina vytváří bujné až ně-kolik metrů dlouhé výhony, které se přichy-távají opory četnými úponky. Květ je bílýa rozkvétá navečer.

Při pěstování postupujeme podobně, ja-ko pečujeme o jiné, známější tykvovitédruhy. Rostlina je citlivá na mráz, a proto jedobré předpěstovat sazenice doma. Se-mena vyséváme v druhé půli či koncem

dubna a vysazujeme ven po ledových mu-žích. Sazenice před výsadbou postupněotužíme. K výsadbě volíme teplá, chráně-ná stanoviště, případně lze sazeničky ješ-tě zpočátku překrýt na noc např. bílounetkanou textilií.

Opora je potřebnáKalebase postačí druhá tra, tedy umís-

tění po organicky hnojené předplodině.Pokud je hnojena přímo, je její růst snadaž příliš bujný. Sazenice vysazujeme asimetr od sebe, rostliny potřebují hodně mís-ta, na Gengelu volíme výsadbu do řady. Zasucha je vhodná zálivka, stačí vydatně 1–2

krát týdně. Důležité je včas umístit k rostli-nám oporu. Připravíme jim vhodnou sí ne-bo natáhneme provázky. Lze také vysazo-vat k dostatečně vysokému plotu, nebo vy-užít strom poblíž, který poslouží stejně.Opora je potřebná nejen,aby se rostlina pnula na-horu, ale také je důležitáproto, aby velmi dlouhý,protáhlý plod mohl volněviset dolů a nerušeně sevyvíjet do pěkného, rovné-ho tvaru. Pro dobré vyzrá-ní semen je třeba v našichpodmínkách ponechat plo-dy na rostlině co nejdéle,až do prvního mrazíku.

Sklízíme je odstřiženími se stopkou a je dobré,ještě je nechat dojít doma.Při výběru na semeno dá-me přednost pěkně vyvi-nutým, rovným plodům,

pokud možno s výraznou špičkou na kon-ci plodu. Bereme vždy plody z několikarostlin. Houbovitá dužina při uložení do-ma vyschne a plod zlehkne. Zralý vyschlýplod je lehký, vyzrálá semena mají světlehnědou barvu. Vybereme je rukama, dosu-šíme na podložce za občasného promíchá-ní. Po doschnutí nevyvinutá, nekvalitní se-mena, jež jsou lehčí, vyfoukneme a pone-cháme jen dobře vyvinutá.

Lagenárie je cizosprašná, při ma-loplošném udržování odrůd a příznivémutváření terénu (tj. např. mezi odrůdamijsou přirozené či umělé překážky jako ke-ře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rost-liny s bohatou nabídkou květů pro hmyz,porosty jsou napříč směru větru apod.)v okolí ve vzdálenosti nejméně 250 m ne-smí kvést jiná odrůda, aby byla zachovánaodrůdově čistá.

Koštýřový flaškovecPodle informací dárce je Lopó pěstována

na východním Slovensku a používána tra-dičně jako nádoba „na stahovanie

o mořeně barvířské, kterou jsme přiblížili v dubnovém čísle měsíčníku Bio, po-kračujeme v dnešním díle o oblíbených starých odrůdách další málo známou

rostlinou, a tou je lagenárie Lopó.

Sklizené plody odrůdy Lopó.

KKAALLEEBBAASSAA LLOOPPÓÓ

��

PP

Bílý květ lagenárie se otevírá navečer a vypa-dá, jako by byl z krepového papíru.

Bujný porost na opoře.

Mladá rostlina ukazuje příbuznost s dýněmi.

Aby se plody kalebasy mohly správně vyví-jet, necháme je volně viset.

Představujeme oblíbené staré odrůdybiodiverzita

e-bio �� 5/2017 9

Báseň začíná verši:„Když Pámbíček dělil mezi lidi kraje,Slovákovi zem dal, kde révy žár zraje,Hanákovi zase řepné, žitné lány –jenom starý Valach stál tu zadlubaný.“

Pokračuje, že se Valach Pánu Bohu ozý-vá s otázkou, co bude s ním, sám stojíc hr-dě až vzdorovitě, před ním. Odpovědí jsoumu slova: „Dostanete všeci, pěkně podleřádu. Ti už mají svoje a ...ty mít budeš je-nom černé hory, ty ti budou šumět stále doroboty.“

Vedle výstižného zachycení nezkrotnépovahy valašské si z pohledu rostlinně-ze-mědělského povšimněme zejména vyme-zení okolních krajů, které Valašsko obklo-povaly. Tyto světy, které se světem va-lašským sousedily a s jejichž obyvateli seValaši asi nejčastěji stýkali, jsou vykreslenya výborně vystiženy za pomoci plodin, kte-ré v nich lidé pěstovali. Kulturní rostliny by-ly rozhodující pro život a bytí jejich obyva-tel, pro vzhled krajiny a odpovídaly jejichpřírodním podmínkám. Ve verši „Slováko-vi zem dal, kde révy žár zraje“ je ovšemspíše než Slovák v dnešním smyslu slova(tedy obyvatel Slovenska či příslušník slo-venského národa) míněn Slovák morav-ský. Tedy obyvatel dnešního Slovácka, kra-je na jihovýchodě Moravy. Pro něj je vinnáréva tím, co určuje jeho život. Zjednoduše-ně řečeno, práce ve vinohradě od brzkéhojara až do podzimní sklizně hroznů a zránívína ve sklepě, je jeho každodenním chle-bem. Teplo, ba, jak se praví v básni, žár, to-hoto pro Valacha jižního kraje, dává vínu

jeho sílu a jiskru, a také bujnost povazeslovácké.

Druhým sousedním světem pro Valachabyl svět hanácký. Zde úrodné, širé, rovnélány s hlubokou černou půdou umožňova-ly pěstování náročné řepy cukrovky i obilí.Při práci s cukrovkou chodili na Hanouostatně Valaši často pomáhat. Pokud jdeo zmiňované obilí – „žitné lány“– ve valaš-ském nářečí se slovem žito označovalapšenice, zatímco žitu se říkalo réž. Na bo-haté Hané ovšem mohla dobře růst jak vý-nosná pšenice, poskytující bílou mouku nahanácké buchty, které mají Hanáci dodnesrádi, tak chlebové žito. Mohutná řepa i těž-ké obilné klasy pak odpovídají urostlé po-stavě Hanákově i jeho pomalejšímu a roz-vážnějším myšlení a letoře.

Ve srovnání s těmito Bohem požehnaný-mi světy vyšel Valášek opravdu nepříliššastně. Jeho hornatá krajina s chudými,mělkými a kamenitými půdami i chladnějšípodnebí zemědělství zdaleka tolik nepřály.O to více musel vynaložit práce a houžev-natosti při jejich obdělávání, aby mohl ob-starat svou obživu – vydobýt z tvrdého ka-mení chleba, ke kterému si přilepšovalovčím sýrem. Se svým údělem se však do-kázal smířit.

Popis světa, kdy krajina nebo země je vy-mezena tím, jaké kulturní plodiny v ní lidépěstují, jsme již dříve v Bio zmínili v článkuBabička, její rostliny a rostliny kolem ní (vizBio č. 9/2016). Ve známé knize Babička odBoženy Němcové jsou zde řádky, kdekomtesa Hortensie babičce popisuje kraji-nu v daleké Itálii právě druhy zeměděl-

ských plodin, které se v ní pěstují a kterédruhy rostlin jí porůstají. Podobně je tomui v uvedené Valašské legendě MetodějeJahna, kterou jsme si připomněli nyní.

(pd)

FOTO – Petr Dostálek

vína“, tedy asi jako náš koštýř. Ne-používala se tedy na jídlo, ale na vý-

robu této vinařské pomůcky. Plody působívelmi ozdobně a jsou právem obdivoványpro svůj ladný lahvovitý tvar. Lahvovitýtvar ostatně dal kalebase i spisovný slo-venský název. Ve slovenštině říkají lage-nárii výstižně flaškovec. (pd)

FOTO – Petr Dostálek a archivGengel, o.p.s.

Zralá semena kolebasy mají nezvyklý tvar.

Kopcovitá valašská krajina s malými políčkyskýtala svým obyvatelům jen nuznou obživu.

pisovatel a básník Metoděj Jahn (1865–1942) napsal vedle několika románůa řady básní také Valašskou legendu. V ní popisuje, jak valašský člověk „k rod-

ným kotárom přišel“. Tedy, jak došlo k tomu, že domov Valachů je v drsných ho-rách, na málo úrodných kopcích, zatímco jiným, š�astnějším národům byly Bo-hem stvořeny a přiděleny kraje teplé a žírné.

SSRozdělení světa podle Valašské legendy

KKAALLEEBBAASSAA LLOOPPÓÓ��

10 e-bio �� 5/2017

Geolog a popularizátor vědy Václav Cí-lek dlouhodobě analyzuje změny přírodyi společnosti. V nejnovější knize odborněi velmi osobně zpracovává témata jakonedostatek placené práce, hledání smysluživota v postmoderní době, migrace nebotřeba antropocén. Jak jsme u Cílka zvyklí,nejde ani tentokrát o „strašení“ možnýmiriziky a katastrofickými scénáři, čtenářovupozornost přivádí k bazálním a dostupnýmsvětlým bodům.

Vysvětluje třeba, proč může být (v Českutak rozšířený) fenomén zahrádkaření dů-ležitý pro společnost v krizi. Je to nejenzdroj kvalitních surovin, popřípadě zdrojpotravin vůbec: „Kontakt s půdou a rostli-nami přináší radost a útěchu. Práce učí tr-pělivosti, člověk se při ní pohybuje stejněrychle a přiměřeně jako plyne čas, zatím-co v současném světě se něco poroucha-lo mezi časem člověka a časem světa. Napoli musíte hrát podle pravidel semen,oblaků a vody, zatímco ve městě máte

častěji pocit, že silný jedinec si sám volípravidla. Je to velká zátěž, protože pokudsi sami neurčujeme způsob života, tak mí-váme pocit, že jsme selhali a přišli o kussvobody.“

Sedíme na obrovské hromaděnepřebraných informací

Na souvislost mezi duševním i fyzickýmzdravím ostatně přišel podle Cílka i FranzKafka. Právě ten ve svém díle zachytil mo-del světa, se kterým se dnes konfrontuje-me. Systém, kterému nerozumíme: „Vy-tvořit informaci je drahé, ale zkopírovat ji jeprakticky zadarmo. Proto jsme zavaleniobrázky a slovy. Říká se, že každé dvě mi-nuty vznikne tolik fotografií jako za celé 19.století. Sedíme na obrovské hromadě

nepřebraných informací a zjišujeme, ženám schází znalosti. Většina z nich se tý-ká zacházení s hmotným světem. Kuchař-ský recept je informace, ale příprava jídlaje znalost. Bez zkušeností s hmotou zů-stáváme dětmi, což znamená, že skuteč-ným dítětem se již nebudeme moci stát,protože jsme nikdy nedospěli.“

Zatímco v prvním oddílu knihy se VáclavCílek věnuje sepětí člověka s přírodou,v druhém nás zasvětí do řeckých i indián-ských příběhů, aby nám následně objasnilvztah mezi klimatem a probíhající spole-čenskou změnou. Třetí část zachycujícízrychlený a málo přehledný svět vrcholípraktickým návodem na jeho „vzkříšení“.I v proměňující se, zneklidňující společ-nosti je tedy podle Václava Cílka možnénajít vodítka k existenci, nikoliv jen k přeži-tí. Naznačuje to i sám podtitul „Kniha ma-lých dobrodiní v čase velké proměny Ze-mě“: „Teprve časem pochopíme, že jednyz nejkrásnějších chvil celého dne a možnái života se týkaly snídaně na zahradě čivečerního posezení u vína někde podstromy. Pokud nejste beduín z nedozír-ných pouští, je velice obtížné prožívat spo-kojené štěstí bez rostlin. Augustin tyto zá-

ležitosti nazývá malými dobry. Bez nich bybyl přístup k velkým dobrům mnohem slo-žitější.“

Ohlasy„Autorovu víru v to, že je na obzoru lido-

vé hnutí založené na ‘dematerializaci’, kte-ré přinese novou mentality, kdy budemepotřebovat ‘méně věcí a energií a uvádětdo oběhu více soucitu a obecného dobra’,sdílet můžeme i nemusíme. Každopádněinspirativní by mohla být v poukazu na to,že s nápravou světa by měl každý začítsám u sebe.“

Jan Lukavec, iLiteratura.cz

„Neodolala jsem a před spaním prolisto-vala prvních pár stránek, pak se začetla

a nad ránem zjistila, že kdybych měla tolikpeněz jako nejbohatší lidé v této zemi, da-rovala bych tuhle knihu každému člověkumé generace (tedy ‘produktivním’ pětatři-cátníkům).“

Štěpánka Burešová, idnes.cz, blog

Anotace nakladateleGeolog a oceňovaný esejista Václav Cí-

lek je známý tím, že se k aktuálním problé-mům světa dokáže vyjádřit nadčasově,z rozmanitých úhlů pohledu, s nadhledem,vtipem i s konstruktivní skepsí. Jeho nej-novější kniha Co se děje se světem? je ty-picky cílkovská: zdánlivě jde o popis velképroměny našeho světa vlivem klimatic-kých změn a migrační vlny, ale ve skuteč-nosti se autor soustře�uje především nato, jak si v životě udržet radost a jak(pře)žít šastně.

V první části věnované českým zahrád-kám se zabývá tématy, jako jsou útěchakvětin, inteligence stromů a malá dobrodi-ní běžného světa, která vedou ke spokoje-nosti a štěstí. Odtud přechází do světařeckých a indiánských mýtů, abychom siuvědomili důležitost vody a času v našemživotě. Poslední část textu se dotýká pří-běhu velkého zrychlení, tedy lidského vlivuna celý zemský systém a na jeho možnédůsledky. Navzdory všem možným kata-strofickým scénářům je to kniha optimistic-ká a přináší konkrétní návrhy, jak řešit sou-časnou i budoucí krizi. Hans Štembera

ekozahradaProč v postmoderním světě přežijí jen zahrádkáři?

Odpovídá „renezanční“ vědec Václav CílekVe své knize „Co se děje se svě-

tem“ pojmenovává diagnózy naše-ho světa i cestu k uzdravení. Za pouhéčtyři měsíce od vydání si čtenářskýzájem vyžádal už třetí dotisk.

VV

Václav Cílek: Co se děje se světem? Kniha malých dobrodiní v čase velké promě-

ny Země.Publikaci doprovázejí surreálné ilustrace Ka-

teřiny Piňosové a fotografie autora.Vázaná kniha s přebalem, ilustrace Kateřina

Piňosová, fotografie Václav Cílek, třetí dotisk,272 stran,

MOC 298 KčV roce 2016 vydalo nakladatelství Dokořán.

„Marketingoví odborníci velmi pružněreagují na poptávku veřejnosti po zdravévýživě, kterou významně podporují pře-vážně lifestylová média. A ve vzájemnésymbióze jsou tyto dvě skupiny schopnydostat do povědomí lidí nejrůznější ne-smysly,“ říká Vladimír Klescht nutriční po-radce ve společnosti Welko Team.

„Superpotravinou je v našich podmín-kách rozhodně kysané zelí bez konzer-vantů a pasterizace. Je plné enzymů, vita-minů a probiotických bakterií. Ideální je honijak tepelně neupravovat, teplo by tytolátky zničilo,“ radí výživový specialista Ing.Martin Škába.

Látky obsažené v zelí dokážou nahraditprobiotika, mají pozitivní vliv na všechnyorgány trávicí soustavy. Přírodní medicínadoporučuje kysané zelí při onemocnění ja-ter, žloutence, ale i rakovině jater. Šávaze syrového zelí pomůže léčit dnu, artró-zu, funguje proti pálení žáhy, řeší potížes trávením i žaludkem, uleví při nemocechplic nebo ledvin. Prý vyhlazuje vrásky. Po-zor ale, připomínáme, že všechny kladné

účinky se týkají zelí jen syrového nebokvašeného, nikoli vařeného.

Kysané zelí detoxikuje organismus

Kysané zelí a jeho nejcennější složkakyselina mléčná spolu s vitamínem B po-máhá při regeneraci poškozené střevnísliznice. Kysané zelí a šáva z něho velmipříznivě působí na střevní mikroflóru.

Kysané zelí obsahuje probiotické bakte-rie kyseliny mléčné, která brání rozmnože-

ní patogenních a fermentačních bakterií.Konzumace kysaného zelí stimuluje po-hyb střev – peristaltiku, vylučování toxic-kých látek z těla, podporuje metabolismusa díky diuretickým účinkům umožňujerychlé odstranění odpadních látek z těla.Kysané zelí obsahuje velké množstvívlákniny s vysokým podílem celulózy, kte-rá zlepšuje průchodnost střev, podporujepravidelné vyprazdňování a zabraňujevzniku zácpy. Kysané zelí má obzvláš vy-nikající efekt při chronické zácpě a v pří-padě příznaků divertikulózy. Konzumacejednoho decilitru čerstvé zelné šávy 3–4xdenně uklidňuje iritované nebo zanícenétlusté střevo. Efektivní je i při bakteriálnímkvašení a při narušení rovnováhy zažíva-cího traktu.

Kyselina mléčná přímo podporuje tráve-ní v žaludku tak, že kompenzuje nedosta-tek tvorby kyseliny solné. Nepasterizova-né kysané zelí je bohatým zdrojem enzy-mů s podobnými účinky, jako jsou enzymypankreatu. Kysané zelí a jeho denní kon-zumace může být účinnou pomocí v těch

případech, kdy fungování pankreatu je ne-dostatečné.

Kysané zelí a jeho konzumace může po-moci nemocným na cukrovku při snižová-ní výkyvů hladiny cukru v krvi.

Kysané zelí obsahuje bakterie kyselinymléčné a má velmi pozitivní vliv na fungo-vání žlučníku, čímž nepřímo snižuje hladi-nu cholesterolu v krvi.

Kysané zelí může napomáhat také v pre-venci depresivních stavů, obsahuje totiž

JJaarrnníí kkookktteejjll zz kkooppřřiivvyy���� Tři kopřivy i s kořenem�� tři pampeliškové listy�� tři pampeliškové stonky�� hrst květů sedmikásek�� voda�� citron na dochucení

Umixujeme a pijeme po dva týdny.

KKooppřřiivvaa aa sseeddmmiikkrráásskkyy Kopřivu a sedmikrásky přelijeme hork-

ou vodou a necháme 10 minut luhovat.Přidat můžeme také mladé březové listy.Přidáme med a popíjíme.

SSeeddmmiikkrráásskkoovvýý ssaalláátt Dvě hrsti sedmikrásek lehce nasekáme,

můžeme přidat omyté listy pampeliškya pokapeme citronem. Kdo chce, můžepřidat trochu medu.

Je to příjemný a chutný jarní salát, kterýnemusíme pěstovat.

Rostliny sbíráme v čistém prostředí!

Chudobka je léčiváPro sběr jsou určené květní úbory se

stonkem do dvou centimetrů. Ty obsahujíhořčiny, sliz, silice, flavonoidy, tříslo-viny, triterpenové saponiny, organickékyseliny, minerální látky, inulín a cukr.

Tyto látky napomáhají zvýšení látkovévýměny v játrech. Doporučuje se také přichorobách žlučníku. Chudobkový květ lzepoužít vnitřně i zevně. Vnitřně se používánapř. při zánětlivých onemocněních dý-chacích cest, kdy napomáhá vykašlávánía působí protizánětlivě.

K zevnímu použití je vhodná jako přísa-da do koupele nebo odvar na obklady.Využitelná je především na špatně sehojící rány a vředy. Kloktáním napomáháléčbě zánětů hrdla a dásní.Pokračování na straně 14 ��

biospotřebitelŠŠllaa NNaannyynnkkaa ddoo zzeellíí,, ddoo zzeellíí,, nnaattrrhhaallaa......

SSUUPPEERRPPOOTTRRAAVVIINNUU!!

e-bio �� 5/2017 11

oslední dobou jsou velkým hitem takzvané superpotraviny. Zdravý životní stylje „IN“ a lidé, kteří na tomhle trendu vydělávají peníze, to dobře vědí. Spotře-

bitelům jsou nabízeny pod tím termínem různá semínka cizokrajných rostlin, pu-tující sem i tisíce kilometrůnebo posečené jarní osení a mnohé poravinové doplň-ky. A přitom...

PP

ejúčinnější pro tělo je asi pojídání20–60 i více semen za důkladného

rozkousání při každém jídle. Slupky se zá-roveň podílejí na čištění sliznic od starýchnánosů. Lidem se zánětem žaludku a dva-náctníku, střev (i zácpou, hemeroidy) ap. toale nelze doporučit, protože v těchto orgá-nech stírají také ochranný hlen. V tom pří-padě lze doporučit si lžičku semen pomlítna tříštivém mlýnku na kávu a hned jíst.

Příprava čaje: lžičku až lžíci semene nej-méně čtvrt hodiny mírně vařit, odstavit a povychladnutí na potřebnou teplotu pít. Nej-vhodnější je pití tohoto odvaru při nebo pojídlech, aby se trávil s natráveninou a takbyla zabezpečena dlouhá stimulace jater.Ostropestřec se používá při žloutenkácha jaterních zánětech (hepatitidách), intoxi-kacích vnějšími i vnitřními jedy, homo-cysteinem, zlým cholesterolem, léky, cirhó-ze (tvrdnutí), ztučnělých játrech jedlíků, dro-gových poškozeních a obecně při sníženéfunkci jater. Já ho doporučuji navíc v re-konvalescencích, při teplotách, ozářkách(včetně RTG a CT), chemoterapiích, anti-biotické terapii, nervových oslabeních i potí-žích a duševních chorobách, ekzémech, lu-pénce, pigmentových a jiných kožních poru-chách, slábnoucím zraku, odvápnění,cukrovce, rakovině, imunitní nedostateč-nosti, asciticky zvětšeného břicha, únavo-vých projevech, žloutenkách, těhotenství,hubnutí, krevních chorobách a nedostateč-

né krvetvorbě a tak nějak, když cítíte, že sedobře necítíte, protože se cítíte (zapáchátepokožkou nebo tmavou močí).

Uvádí se, že ostropestřec je žlučopudný,horečkotlumivý, nervoklidnivý a řešivý proproblémy sleziny. Ovšem to bych považo-val za vedlejší produkt korektního čištěnítěla játry a spotřebou živinoplné krve zestřev, slinivky, žaludku i sleziny a tím sníže-ní portálního přetlaku.

Ostropestřec je nejen krásná (krásněpichlavá) rostlina, ale povedlo se jí najít nej-slabší místo naší existence a dokáže se účin-ně podílet na naší dlouhověkosti, za což byse hodilo na znamení velkých díků mu posta-vit něco monumentálního, třeba sochu...

Výňatek z https://www.dedekkorenar.cz/clanky/o-bylinkach—-huumorny-special/ostropestrec.html

��Směs pro čaj: řebříček, řepík, koriandr,ostropestřec, anýz, meduňka, kopra yzop. Na půl litru vody jedna maláhrstka směsi, nechat přejít varem, ustát15 minut. Pít čtvrt hodiny před jídlem2–3krát denně jeden šálek příjemněteplého čaje.

��Nepít mléko, ani kyselé, zato jíst do-statek mrkve, jablek a šávy z nich.

�� Udělat si jednoduchý prostředekk posílení činnosti jater 500 g cibulejemně nakrájet, přidat 150 g medu a litrdobrého bílého vína. Vše spolu dobřepromíchat a nechat 48 hodiny ustát.Pak přefiltrovat do láhve s patentnímuzávěrem a uložit v lednic. Pít dennědvě až tři deci denně čtvrt hodiny předjídlem.

��Bylinu mochnu husí usušit a práško-vat. Prášek přidávat do těsta na sušen-ky: na 0,5 kg mouky přidat 1–2 po-lévkové lžíce mochny. Po devět dní paknalačno sníst několik sušenek a zapíjetčajem z listů, či plodů černého rybízu.Místo sušenek lze s mochnou dělati placky nebo lívance. Množstvímochny není třeba úzkostlivě měřita vážit, není škodlivá.

�� Semena ostropestřce mariánskéhonaložit do lihu v poměru 1 : 6, lze použítžitnou či vodku, nechat v teple vyluho-vat po 21 dní, pak přefiltrovat a užívatdenně 20–25 kapek na cukr či do vody.

�� Dobře působí i kůra s puškvorcem(viz obrázek dole): po pět až devět dnísi večer přelít čajovou lžičku řezanéhokořene puškvorce šálkem převařenéstudené vody, zakrýt a nechat do ránaustát. Ráno scedit a zahřát na vysokouteplotu, ale nevařit. Během dne pít šestloků – po jednom před a po snídani,obědě a po večeři. Pak tři týdny pauza,aby se mohla kúra opakovat.

PORADNA WALTRAUD GREGOROVÉJak pomoci játrům přírodní léčbou zvýšeného bilirubinu v krvi?

12 e-bio �� 5/2017

BILIRUBIN je odpadním produktemmetabolismučerveného krevního barvivahemu. Vzniká v játrech při filtraci krve zezaniklých červených krvinek. Jeho obsahv krvi se může zvyšovat jako příznakurčitých onemocnění, při zvýšené hladi-ně bilirubinu se barví stolice do hnědaa podlitiny do žluta. V roce 2009 byl bili-rubin objeven v rostlině Strelitzia nicolaia později také ve strelícii královské (Stre-litzia reginae).

Když správně nefungují játra nebo kdyžjedinec trpí hemolytickou anémií (nadměr-ným rozklademčervených krvinek), částkonjugovaného bilirubinu se objeví v mo-či, čímž ji barví do temně žluté. Hlavnímpříznakem poruch metabolismu bilirubinuje hyperbilirubinemie. Při zvýšení hladinynad 30 umol/l pozorujeme žluté zabarvení

kůže a sliznic, které je způsobeno ukládá-ním bilirubinu ve tkáních. Hyperbilirubine-mie může nastat i při normálním metabo-lismu bilirubinu a to při: při zvýšené tvorběbilirubinu, při sníženém vychytávání biliru-binu játry, při snížené konjugaci bilirubinuv játrech, při poruše vylučování bilirubinudo žluče, při extrahepatální poruše odtokudo žluče.

WIKIPEDIE

OSTROPESTŘEC MARIÁNSKÝpodle dědka Kořenáře

NN

Mladý ostropestřec.FOTO – Petr Dostálek

Žampiony plněné kuskusemPro 2 osoby:

�� 8 větších žampionů �� 100 g celozrnného kuskusu ��100 g krůtí šunky �� 15 malých rajčátek �� 50 g zakysané sme-tany �� mletý kmín �� bílý pepř �� půl kostky houbového výva-ru �� sůl �� olej na potření pekáčku

Oloupeme klobouky žampionů a lehkým tlakem vypáčímenožky. Kuskus (druh těstoviny) uvaříme podle návodu na sáčku(na trhu jsou předvařené i instantní druhy) v houbovém vývaru.Nožky žampionů, šunku a část rajčátek nadrobno nasekáme,směs promícháme s kuskusem a se smetanou a podle chutiokořeníme a osolíme. Naplníme směsí kloboučky žampionů, navrch každého položíme půlku rajčátka. Zbylou náplň urovnámena vymazaný pekáček (v případě úpravy v mikrovlnné trouběmůžete použít talíř z varného skla), navrch narovnáme naplně-né žampiony a ozdobíme zbylými půlkami rajčátek. Odkryté za-pékáme v troubě asi 20 minut na 200 stupňů, v mikrovlnné trou-bě stačí 10 minut.

Je to chutné a rychlé jídlo, připravené prakticky bez tuku.

Balkánské masoNa dvě porce potřebujeme:�� 200 g mletého masa (směs hovězího a vepřového) ��

menší cibule �� 2 svazky ředkviček �� 1 lžíce sezamových se-mínek �� lžička oleje �� lžička směsi koření čubrica �� sůl

Na oleji osmahneme nadrobno pokrájenou cibuli, přidámemleté maso a za stálého míchání opékáme, aby se netvoři-ly hrudky. Během opékání přidáme sezam, osolíme a oko-řeníme. Opečené maso podlijeme trochou vody nebo výva-ru a podusíme asi 15 minut. Pak přidáme překrájené omytéředkvičky a společně dodusíme do měkka asi dalších desetminut.

Podáváme s chlebem nebo pečenými brambory.Recept je inspirovaný balkánskou kuchyní a jde o chutnou

a rychlou večeři.

DOBROTY I PRO DIABETIKY

e-bio �� 5/2017 13

LLííččkkaa nnaa vvíínněě Pro 4 osoby: �� 500 g hovězích líček �� 2 menší mrkve �� 2 petržele �� větší kou-

sek celeru �� cibule �� 4 dl kvalitního suchého červeného vína ��lžička oleje �� lžička másla �� bobkový list l�� snítka listové petrže-le �� špetka tymiánu (tzv. bouquet garni) �� pepř �� sůl

Z líček odstraníme silnou vrchní šlachu a nakrájíme je nakousky. Jednu mrkev, jednu petržel a celer nakrájíme na kous-ky a cibuli nasekáme. Na oleji prudce osmahneme nakrájenémaso, vyjmeme jej a ve výpeku restujeme kořenovou zeleninu.Když zezlátne, přidáme cibuli a společně opékáme dočervena.Pak vrátíme maso, okořeníme, osolíme, podlijeme vínem a vel-mi zvolna dusíme do měkka. Podle potřeby můžeme podlít ješ-tě vývarem. Měkké maso vyjmeme, omáčku propasírujeme, ne-bo po vyjmutí bobkového listu rozmixujeme na hustou šávu.Zbylou mrkev a petržel nakrájíme na tenké nudličky a opečemena másle. Podáváme s bramborovou kaší a ozdobíme opeče-nou zeleninou. Zapíjíme vínem, které už ochutnala líčka.

Hovězí nebo telecí líčka jsou typické maso s krátkou svalovi-nou z tváří skotu, jsou opravdu výjimečné chuti a poměrně rych-le uvařená.

Nabízená úprava vychází z tradic francouzské kuchyně, a pro-tože se líčka nyní objevují na pultech řeznictví a patřík nejlevnějším druhům hovězího, určitě je vyzkoušejte i vy.

Ta�ána LANKAŠOVÁDIeta pro mlsouny

outěž Gourmand Cookbook Awardsje v oboru gastronomie srovnatelná

s udílením Oscarů na poli filmovém. Ta-to prestižní mezinárodní soutěž věno-vaná dobrému jídlu, pití a všemu, cos ním souvisí, byla založena v roce1995 a od té doby se jí ročně účastní ti-síce kuchařských knih, projektů a auto-rů až z 205 zemí. Do nejužšího výběruv rámci specializovaných kategorií alepostupují jen desítky z nich, vyhodno-cené jako nejzajímavější.

Slavnostní vyhlášení vítězných projektůrealizovaných v roce 2016 se letos konáv Číně, ve městě Yantai. Proběhne vednech 27.–28. května 2017. Mezi uchaze-či jsou opět i české knihy z produkce na-kladatelství Smart Press. Do finální nomi-nace úspěšně postoupily dva výrazné tituly.Každý z nich je úplně jiný, oba jsou však vý-jimečné svým originálním konceptem, au-torským nábojem a krásným provedením.

La Buchta – Cesta z jednohotěsta

je díky kvalitě výkladu i díky grafickémupojetí vytříbeným dílem stejnojmennéhotvůrčího tria „La Buchta“ (tvoří jej autořiPetra Frýdlová, Venny Hladik a JohanaPošová). Byla by opravdu škoda se na tu-to sladkou cestu nevydat. Moderní, vizuál-ně půvabná a odvážně hravá kuchařka to-

tiž vtipněa inspirativněpředstavujerozmanitostukrývající sev jedinémj e d n o d u -chém těstě.Z něj lze díkyza j ímavýmo b m ě n á ma postupůmv y č a r o v a tpřes 80 origi-

nálních sladkých dezertů i slaných variant.Vedle pestré receptové části obsahujepublikace také důkladnou, nicméně čtivouteoretickou část, která čtenáře vede k jád-ru kvalitních ingrediencí a funkčních pe-kařských a kuchařských postupů. Kniha jenominována v kategorii Best Pastry& Desserts Book (Nejlepší kniha sladkéhopečiva a dezertů).

Vaříme s dětmi pro dětije neméně pozoruhodný počin. Na rozdíl

od elegantního stylu a cukrářských fines jezaměřená přímo do živé, akční rodinnédomácnosti. Je určena rodičům a jejichdětem. Anebo chcete-li, dětem a jejich ro-dičům. Autorka Petra Novotná, zkušenákuchařka, grafička, fotografka a v nepo-

slední řaděmaminka, po-stavila svouknihu na os-vědčených,prakt ickýcha chutnýchr e c e p t e c h .Hlavním pří-nosem je aleto, že je vybí-rá a vysvětlu-je tak, aby jezvládly i děti,případně ve spolupráci s dospělými. Knihaje zábavným, svěžím, ryze praktickýma pečlivě sestaveným průvodcem po svě-tě receptů, ingrediencí a kulinářských tri-ků, který bourá zbytečné obavy a překáž-ky mezi „malými“ a „velkými“ kuchaři. Oso-bitým způsobem kombinuje užitečný ma-nuál a nakažlivé nadšení z dobrého jídla,jeho sdílení a užívání. Je nominována vkategorii Best Food & Family Book (Nej-lepší rodinná kuchařka).

V předchozích letech získaly ocenění ty-to publikace nakladatelství Smart Press:

2015 Denisa Bartošová – LáskominyDB – 1. místo (kategorie „Zábava“)

2014 Denisa Bartošová – Láska prochá-zí kuchyní – 1. místo (kategorie „Design“)

2013 Kuchařka Martina Škody / Ško-da nevařit – 3. místo (kategorie „Nejlepšíprvotina světa“)

http://www.smartpress.cz/ Gourmand Cookbook Awards:http://www.cookbookfair.com/

SSDDOOBBRROOMMIILLAA BBYY SSEE DDIIVVIILLAA

14 e-bio �� 5/2017

Knihy Smart Pressu opět ve finální nominaci GourmandCookbook Awards

vitamíny B9 a B12 potřebné pro správnéfungování nervového systému. Kysané ze-lí dále obsahuje acetilkolint, který pomáháodevzdávat podněty a uklidňuje vegetačnínervový systém. Už dlouho je známá tří-měsíční léčebná zelná kúra proti depresím.

Pomoc proti nádorům – účinně chráníproti nádorům jater, plic, tlustého střevaa proti rakovině prsu. Účinné látky, kterézabraňují proliferaci nádorových buněk,

vznikají při procesu kvašení zelí. Jsou totakzvané izotiocianáty – takové látky, kte-ré mají silný protinádorový účinek.

To je jen několik příkladů příznivého vlivukyselého zelí na organismus člověka.Existuje ale mnohem více důvodů, proč jekysané zelí obzvláš důležité pro zachová-ní zdraví. Proto je důležité, abychom tutovynikající zeleninu pravidelně konzumova-li hlavně v zimě.

POZOR! Sterilizováním, vařením, duše-ním, anebo pečením se cenné látky zne-hodnocují, proto se kysané zelí doporuču-je konzumovat v syrovém stavu, např. jakosoučást salátů.

Protože kysané zelí obsahuje velkémnožství vitamínu K, při zvýšené srážli-vosti krve se kvůli zvýšenému rizikutrombózy nedoporučuje jeho konzuma-ce ve formě kúry.

Syrové kysané zelí vmnožství 100–150g a je-ho každodenní konzumace se doporuču-je hlavně lidem, kteří dlouhodobě trápípřetrvávající chronická zácpa. Během de-toxikačního programu se v rámci očistystřev doporučuje alespoň jednou denněkonzumovat kyselé zelí a rovněž vypít 2dl zelné šávy.

Zopakujme si ve zkratce, jaký příznivýefekt má kysané zelí a jeho konzumace nazdraví člověka:� zvyšuje toleranci na stres;� přispívá k duševní rovnováze a dobré

náladě;� pozitivně ovlivňuje činnost každého

svalu v těle, včetně svalů střev a srdcového svalu;

� posiluje imunitu;� má omlazující účinek;� napomáhá tvorbě červených krvinek;� účinně účinkuje proti revmatoidní

artitidě;� pomáhá detoxikaci organismu;� snižuje krevní cukr;� chrání proti vzniku nádorů;� zelná šáva má příznivý účinek na

některé žaludeční a dvanácterníkové vředy.

Půl hrnku kysaného zelí obsahuje: 13 g kalorií, 0 g tuku, 4 g vlákniny, 7 g sacha-

ridů, 2 g cukru, 1 g proteinu, 470 mg sodíku(20 % denní doporučené dávky),10 mg vitamí-nu C (17 % denní doporučené dávky), 9mikrogramů vitamínu K (11 % DDV), 1 mg že-leza (6 % DDV), 1 mg manganu (6 % DDV), 1mg vitamínu B6 (5 % DDV), 17 mg kyseliny lis-tové (5 % DDV),

(red)

����������������������������������������Dokončení ze strany 11

ŠŠllaa NNaannyynnkkaa ddoo zzeellíí,, ddoo zzeellíí......

e-bio �� 5/2017 15

ROK 2016Vítěz: Bio Trhaná paštika z přeštíka od Jose-

fa Sklenáře z Biofarmy SasovDílčí kategorieBiopotraviny živočišného původu: Biohermelín z ekofarmy JavorníkBiopotraviny rostlinného původu: Hostětínský mošt jablko meruňka bio.Biovýrobky pro gastronomii, pochutiny

a ostatní: Bio Kostní vývar z Biofarmy SasovBiovíno: Rulandské šedé – výběr z hroznů 2015 od

Petra Marcinčáka z Mikulova

ROK 2015Biorajčata ve vlastní š�ávě – Horňácká

farma Bio medvědí pesto – Horňácká farma; Bio

dršková polévka – Biofarma Sasov; Novose-delské slámové víno – Frankovka, ročník 2011,Víno Marcinčák.

ROK 2014Bio konopné sádlo – Biofarma Sasov

Černíkovické okurky – Miloš Kurka (Králo-véhradecký kraj) a Bio cukrový hrášek –Horňácká farma; Rulandské šedé, oranžové ví-no, výběr z hroznů 2013, Víno Marcinčák

ROK 2013Černíkovické beraní rohy – Miloš Kurka

Šonovský kmet – tvrdý sýr z ovčího mléka –Monika Menčíková; Kvasný ocet vinný s ba-zalkou – Ing. Josef Abrle, Pavlov; slámové vínoFrankovka 2012 – Víno Marcinčák

ROK 2012Kozí biomáslo – AMALTHEA, s. r. o.Radešovský žitný chléb se slunečnicí – Statek

Tilia, s. r. o.; Jehněčí klobása s hovězím masembio – Řeznictví U Kusáků, s. r. o. Hostětínskýmošt jablko&rakytník bio – Moštárna Hostětín,s. r. o.; Cecilčin Bio Džem – Statek Tilia, s. r. o.,Crispins kukuřičná biotyčka – Extrudo Bečice,s. r. o.; Výrobky pro gastronomii: Císařskébrambůrky – Statek Tilia, s. r. o.; Pálava 2010výběr z hroznů – Biovíno: Gotberg, a. s.

ROK 2011Ovčí sýr Arnika – Horský statek Abertamy

Mlýnské a pekárenské výrobky: Bezlepkovébioperníčky – Biopekárna Zemanka. Nápoje:Vinný mošt Veltlínské červené rané BIO 2011 –Pavel Binder. Výrobky z ovoce a zeleniny: Ba-runčin BIO džem – Statek Tilia. Biovýrobky progastronomii: BIOLINIE Ječné lívance –PRO–BIO, obchodní spol. s. r. o. Vína z ekolo-gických hroznů: Hibernal víno s přívlastkempozdní sběr 2009 – Vinselekt Michlovský. ˚

ROK 2010Kančí biolovečák – Biofarma Sasov

Mléko a mléčné výrobky: Jogurt bílý 3 % –Mlékárna Valašské Meziříčí, Mlýnské a peká-

renské výrobky: Chléb pšenično–žitný cereálnís Nopalem BIO – Country Life, s. r. o. Výrobkyz ovoce a zeleniny: Hrušková roláda – HanaNěmcová, rodinná farma Koldokol. Pro gastro-nomii: Bio Lívance – Extrudo Bečice, s. r. o. Vína z ekologických hroznů: Malverína pozdnísběr 2007 – Vinselekt Michlovský.

ROK 2009Švestkový biomem – Heliavita ve

spolupráci s firmou TopBio.Mléčné biovýrobky: AMÁLKA BIO smetana ke

šlehání, 33 % tuku – Lacrum Velké Meziříčí.Maso a výrobky z masa: Biokuřecí maso –Biopark. Nápoje: Rakytníková šáva 100% – Mi-loslav Košek – EKOPLANET. Pochutiny a ostat-ní potravinářské výrobky: NATURVIA Bio tofuStrips– VETO ECO.

ROK 2008

Vitaminátor 100% jablečná š�áva – Slavomír Soška

Mlýnské a pekárenské výrobky: Čoko–kokoskys fair trade kokosem a kakaem Bio – Biope-kárna Zemanka. Mléko a mléčné výrobky: bio-máslo – Polabské mlékárny. Maso a masné vý-robky: jehněčí na gril s rozmarýnem – Biopark.Ovoce a zelenina a výrobky z nich: Višňovýbiodžem Hamé. Pochutiny a ostatní potravi-nářské výrobky: Bio bramborový knedlík – Jo-sef Sklenář Nápoje: Vitaminátor 100%jablečná šáva, celkový vítěz soutěže. Bio vý-robky pro gastronomii: Bio brambory vařenévakuované – Josef Sklenář, Biofarma Sasov

ROK 2007Pošumavský bio med, Jan Pintíř

Pečivo: Celozrnné špaldové krekry s dýňovýmsemínkem a česnekem – Biopekárna ZemankaMléko a mléčné výrobky: Bio kysaný nápoj jaho-da – Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r. o. Ná-poje: Hostětínský sirup z černého bezu – Tradi-ce Bílých Karpat, s. r. o.

Top 10 nejúspěšnějších biopotravin: Bio jogurtový drink z mlékárny OLMA, a. s.,

Bio dýňové gomasio společnosti bio*nebio,s. r. o., Bio hovězí zadní bez kosti nominovanéspolečností Moravan, a. s. Petřvald, Čoko – ko-kosky se špaldovou moukou a Celozrnnéšpaldové krekry se sezamem a sójovou omáč-kou z Biopekárny Zemanka a Hruško-jablečnýbio mošt Olgy Syrovátkové – Zámecké sadyChrámce.

ROK 2006Bio kysaný nápoj – Mlékárna Valašské

Meziříčí Čestná uznání: Biovejce – Pavel Kýr a Biovejce Abatis, řada po-

lotovarů – Biolinie: Jahelník, Pohankový dezerta Bulgur s červenou čočkou – od Pro–Bio ob-chodní spol., s r. o.

ROK 2005Bio kváskový chléb a pečivo – Jan a Hana

Zemanovi, pekárna AlbioČestná uznání: za rozšíření kvalitního masné-

ho bioprogramu – Josef Sklenář z Biofarmy Sa-sov. Kozí farmu Březí ocenila porota čestnýmuznáním za její Jihočeské kozí máslo čerstvé, Ji-zerské pekárny – Směs na biochléb.

ROK 2004Bio uherák – Josef Sklenář Biofarma Sasov.Čestná uznání: Barevné čínské ředkve a tuří-

nek – Zahradnictví „Luční Údolí“ Velehrad (vizfoto – redakce Bio)

ROK 2003Série mléčných kozích produktů „Mléčná

strava v BIO“– rodinná farma Pavla a JitkyDobrovolných z Ratibořic u Jaroměře n. Rok.Čestná uznání: za uvedení biomasa na český

trh – Biopark, s. r. o. z Velkého Šenova, za prak-tický a inovativní obal bio hruškového a třešňo-vého moštu – Zámecké sady Chrámce, za roz-voj českého trhu s biopotravinami a vytvořenímostu mezi ekologickými chovateli mléčnéhoskotu a spotřebiteli – Olma, a. s., jež vloni uved-la na trh mléko v biokvalitě, za výrobu tradiční-ho a kvalitního regionálního biomásla – farmaFiloun Josefa Šourka v Plavech.

ROK 2002Bio jablečný mošt – Tradice Bílých Karpat,

Hostětín Čestné uznání získaly: Biopečivo – Pekárna

K+K Blansko, Špaldoto, Pohanková sekaná –PRO-BIO, s.r.o. a Kolekce 16 druhů koření rodi-na Abrlova, Pavlov u Břeclavi.

Připravil PRO-BIO Svaz EZ

HHIISSTTOORRIIEE VVÍÍTTĚĚZZŮŮ ČČEESSKKÉÉ BBIIOOPPOOTTRRAAVVIINNYY

2017

16 e-bio �� 5/2017

Den otevřených vratEkofarma Š�astná koza

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělcůsrdečně zve na Den otevřených faremníchvrat Ekofarma Šastná koza.

Termín: 20. května 2017Místo: Velké Albrechtice 95,

okr. Nový Jičín, www.stastnakoza.cz

PROGRAM „KULTURNÍ“* Prohlídka farmy * projíž�ky na koních *

skákací hrad zdarma * maňáskové divadlo –KOFIKOLO * cimbálovka Kubálovci od 13 h.

MALÝ TRH NA DVORKU* Včelí farma Košec * Aronie z Pod-

beskydí * perníkové dobroty pana Gilara *mouky, chleba z rodinné ekofarmy *vinotéka Šrotových z Bílovce * PRO-BIOSvaz ekologických zemědělců

OBČERSTVENÍ a OCHUTNÁVKY* Biosýry kozí i kravské a grilované sýry

z Ekofarmy Šastná koza * grilované spe-ciality řeznictví Machač z Mořkova *biovýrobky oceněné v soutěži Česká bio-potravina * káva, džusy * pivo Zobak z Bí-lovce * buchty s biotvarohem a další.

PODĚBRADY PODĚBRADY 8.–9. čer8.–9. červnavna

20172017

KonferKonference bude připravena ence bude připravena za finanční podporza finanční podpory y Ministerstva zemědělství ČRMinisterstva zemědělství ČR

Pořádá Pořádá PRO-BIO Svaz PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, z. s.ekologických zemědělců, z. s.

Kontakt na pořadatele: sylva.horakova@pro-bio.cz

aktuality pro-bio

„„BBIIOOAAKKCCEE““ PPRROO VVZZDDĚĚLLÁÁNNÍÍII PPRROO ZZÁÁBBAAVVUU

ro začínající ekozemědělce i pro ty, kteří se snaží svoji produkci zdokonalit,nebo nalézt pro ni další cesty odbytu, slouží mnoho seminářů, polních dnů,

výstav a školení, které pro členy i nečleny PRO-BIO Svaz ekologických zeměděl-ců, z. s., Šumperk organizuje sám nebo ve spolupráci s dalšími organizacemi.

PP

Seminář „Bio v regionu“Zlínského kraje

ve středu 10. května od 10 h. na SŠzemědělské a přírodovědné (nábřeží Du-

kelských hrdinů 570) v Rožnově p. R.

MLÉČNÉ VÝROBKY A FAREMNÍ ZPRACO-VÁNÍ BIOPOTRAVIN

Seminář je určen především pro žáky a učiteleodborných škol, zúčastnit se však může i veřej-nost. V úvodu semináře představí Andrea Hra-balová (Bioinstitut, o.p.s.) rozsah a dostupnostbioprodukce ve Zlínském kraji. Pravidla zpra-cování bioproduktů na statku a prodeje ze dvo-ra přiblíží Ivan Hrbek (Svaz faremních zpracova-telů). Prezentace ekosedláků – Miroslav Horut(minimlékárna Rožnov pod Radhoštěm),Tomáš Ondruch (ovčí farma ve ValašskéBystřici) a Ludmila Mužikovská za AGROFYTO,spol. s r. o., (dodavatel biomléka a biohovězíhomasa). Přínosy a úskalí zpracování biomlékapřiblíží Jana Novotná (Mlékárna ValašskéMeziříčí). Milan Berka (KEZ, o.p.s.) certifikaci aznačení biopotravin a seminář uzavře MilanDrgáč (PRO-BIO Svaz EZ) a Renata Vaculíková(IS Kopanice) prezentací aktivit v kraji a pozvánkouna ekozemědělské akce.

Ochutnávka biopotravin z regionu včetně čer-stvého biosýru, který vyrobí vybraní studentiškoly.

Akci zakončí kulatý stůl o možnostech lokálníchfarem zásobovat školní jídelny, organizujeSkutečně zdravá škola. Projekt BIO v regionu –Propagace regionální bioprodukce a spoluprácerealizuje Bioinstitut, o. p. s. za finanční podporyMZe ČR. Nad akcí převzala záštitu radníZlínského kraje pro oblast životního prostředí azemědělství Margita Balaštíková. Kontakt nakoordinátora projektu: Andrea Hrabalová,andrea.hrabalova@ctpez.cz.

Pořádá Bioinstitut, o.p.s.

POZVÁNKY

Ve středu 12. dubna 2017 se v Kutné Hoře uskutečnila valná hroma-da PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Mj. schválila plán prácea rozpočet na rok 2017, zároveň zvolila členy Rady svazu, kontrolníkomisi na další období. FOTO – Sylva Horáková

POLNÍ DEN V DAČICÍCHSměsné kultury jako zdrojorganické hmoty v půdě

POLNÍ POKUSYČeská technologická platforma pro eko-

logické zemědělství vás zve na Polní den.Zemědělský podnik BIOKOM CZ s.r.o.

Dačice (okres Jindřichův Hradec)Prezentace směsných kultur plodin

a praktická ukázka ošetření porostů pleč-kou Robocrop.

Polním dnem vás provedou Ing. KarelVejražka (VÚP Troubsko) a Miloš Stejs-kal (Biokom CZ)

PROGRAM9:30–10:30 Sraz účastníků a představení

farmy10:30–11:00 Prohlídka směsí plodin

vhodných jako meziplodiny11:00–11:30 Ukázka práce plečky Robocrop

(Garford)12:00–13:00 OBĚD 14:00 Exkurze pro zájemce – kom-postárna zemědělského podniku Biokom CZ

PŘIHLÁŠKY na polní den zasílejtedo 10. 5. 2017 mailem na: info@ctpez.cz

Kontaktní osoba: Pavlína Samsonová,776 305 605

Sraz účastníků a zahájení polníhodne ve Sportcentru Rockhill v Dačicích

Jemnická 305, Dačice(www.sportcentrumnaskale.cz/kontakt)

Hovorilo sa tu hlavne o Petícii za ústavnúochranu pôdy „4 zemské požiadavky“,ktorá prebieha na Slovensku poda záko-na č. 85/1990 Zb. o petičnom práve v zne-ní neskorších predpisov a poda zákonaNárodnej rady Slovenskej republiky č.350/1996 Z. z. o rokovacom poriadkuv znení neskorších predpisov a znie:

Vážený pán prezident Slovenskej republiky, vážená vláda Slovenskej republiky,vážená Národná Rada Slovenskej republiky,

my, dole podpísaní občania Slovenskejrepubliky (�alej „SR“), v záujme ochranyslovenského pôdohospodárstva, zeme,pôdy a v tiež v záujme národnej suvereni-ty SR a potravinovej bezpečnosti, žiadamevčleni� do novely Ústavy SR a nasledovneaj do �alších právnych noriem tieto požia-davky:

1. Pôda si zasluhuje zvláštnu ústavnúochranu. Pôda nie je vo�ný tovar. Pôda jenárodným bohatstvom.

2. Pôda je podmienkou nášho prežitia.Zem a pôda sú spoločné životné prostre-die. Preto ju možno spravova� a obhospo-darova� len v súlade s prírodnou rovnová-hou (ekosystémom). Na území SR nech jezakázané používanie prípravkov ohrozujú-cich zdravie a prírodu, ako aj pestovaniegeneticky modifikovaných plodín.

3. Vlastníctvo pôdy na území SR je vy-hradené občanom SR, združeniam obča-nov SR, ustanovizniam a štátu sloven-ských občanov – Slovenskej republike.Prenajatie pôdy je možné zmluvne do-hodnú� len na dobu do 10 rokov (bez pro-longácie). Žiadame udrža� predkupné prá-vo pre spoluvlastníkov pôdy. Žiadameurýchlene rieši� otázku potravinovej bez-pečnosti SR a umožni� rozvoj rodinnýchgazdovstiev.

4. Je potrebné zabezpeči� ochranu predšpekulatívnym kapitálom, pred ovládnutímroz�ahlých území sústredenou mocou.Preto je potrebné stanovi� hornú hranicurozlohy pôdy, ktorú môže vlastni� občan(fyzická osoba) – navrhujeme 300 ha a tiežstanovi� hornú hranicu, ktorú môže vlastni�združenie občanov, v závislosti na podobezdruženia.

Dodatok:Žiadame, aby boli zrušené súčasné

právne normy, ktoré bránia slovenským

občanom pri kúpe pôdy o rozlohe nad pä-tinu hektára, ak nie sú podnikate�mi, aknemajú odborné vzdelanie, určitý veka inými obmedzeniami, ktoré znevýhodňu-jú tradičných gazdov a �alších prírodnýchpôdohospodárov. Ak tieto naše požia-davky nevčleníte do právneho systémuSR, žiadame v súlade so základnými zá-sadami demokratického štátu, aby boloo týchto zásadných otázkach vyhlásenévše�udové hlasovanie občanov Slovenskejrepubliky, teda – referendum.

�

Spolu so štyrmi zemskými po-žiadavkami predkladáme ajtoto stručné ich vysvetlenie

Ad 1. „Pôda si zasluhuje zvláštnu ústav-nú ochranu. Pôda nie je vo�ný tovar. Pôdaje národným bohatstvom“.

Že pôda nie je voný tovar, je správa dô-ležitá. Napríklad z Ukrajiny sa pôda vyvá-ža ako voný tovar, na Slovensku už zača-li skupova pôdu investičné skupiny a iníšpekulanti. Pôda je aj náš životný priestor,nemá to by len akýsi bezduchý predmetkupčenia. Preto je dôležité, aby bola pôdaa zem označená priamo v ústave ako ná-rodné bohatstvo. Spolu s kultúrou a jazy-kom sa považuje územie za jeden z trochhlavných znakov národa. Môže by azdanárod či štát bez pôdy? Ma�arsko mánapríklad v ústave zakotvené, že pôda jenárodné dedičstvo. Aj takéto označenie bysme mohli považova za vhodné.

Poda vládneho návrhu si pôda zaslúžizvláštnu ochranu. To je síce pravda, avšaktoto je príliš hmlistý pojem a niektorépripravované zákony môžeme vníma akoprínosné, iné ako škodlivé voči prírodnýmhospodárom. Preto samotná formuláciao zvláštnej ochrane nestačí a ani nie je zá-rukou dobrého vývoja.

Ad 2. „Pôda je podmienkou nášho prežitia.Zem a pôda sú spoločné životné prostredie.Preto ju možno spravova� a obhospodaro-va� len v súlade s prírodnou rovnováhou(ekosystémom). Na území SR nech je za-kázané používanie prípravkov ohrozujúcichzdravie a prírodu, ako aj pestovanie gene-ticky modifikovaných plodín.“

Ekologická čas tejto požiadavky je doistej miery inak načrtnutá vo vládnom návr-hu. My však vyzývame zváži, či sa na Slo-vensku vôbec budú môc pestova GMOplodiny. V 17 krajinách EÚ je GMO už za-kázané. Teda – vo výraznej väčšine krajín.Túto požiadavku predkladáme na všená-rodnú rozpravu.

Ad 3. „Vlastníctvo pôdy na území SR jevyhradené občanom SR, združeniamobčanov SR, ustanovizniam a štátu slo-venských občanov – Slovenskej republike.Prenajatie pôdy je možné zmluvne do-hodnú� len na dobu do 10 rokov (bez pro-longácie). Žiadame udrža� predkupné prá-vo pre spoluvlastníkov pôdy. Žiadameurýchlene rieši� otázku potravinovej bez-pečnosti SR a umožni� rozvoj rodinnýchgazdovstiev.“

Základ tejto našej požiadavky vo vlád-nom návrhu chýba. S výnimkou pred-kupného práva spoluvlastníkov, ktoré sapoda včerajšieho vyjadrenia štátneho ta-jomníka má zachova. I ke� máme takésprávy, že niektorí by ho chceli zruši, pre-to je zaradené do našich požiadaviek.Vládny návrh, pokia vieme, nerátas obmedzením zahraničného kapitálu,v ktorom my vidíme nebezpečenstvo. Aksa sem prisahuje napríklad cudzinec, kto-rý sa tu trvalo usadí, lebo nemá istotu,

aktuality ekotrendZhromaždenie za ústavnú ochranu pôdyso štyrmi zemskými požiadavkami

Bratislave na Hviezdoslavovom námestí bolo 22. 4. 2017 zhromaždenie zaústavnú ochranu pôdy so štyrmi zemskými požiadavkami pripravenými zdru-

žením prírodných hospodárov Gazdovská obroda, ktoré pôsobí vrámci o. z. Rod-ný kruh. Odohratých bolo šes� koncertov a za ochranu pôdy sa vyjadrili aj hu-dobníci: Suvereno, Robo Grigorov, Dominik N30 Varchola, Nany Hudák s hos�omMartinom Geišbergom, Jano Svetlan Majerčík, Vejan a Žiarislav a Bytosti.

VV

��

e-bio �� 5/2017 17

FOTO – Vla�ka Červená

že jeho krajinu nezaplaví more, tak bysi tu mohol kúpi nejaký pozemokv obmedzenom rozsahu v podobe záhra-dy, ako je to dnes vyhradené občanom SRbez trojročného podnikania.

Ak sa však stane slovenským občanom,tak samozrejme – má všetky práva obča-na. Takže toto nie je namierené proti cud-zincom vo všeobecnosti. Avšak slovenskúpôdu skupujú aj cudzinci, ktorí sa tu anineusadzujú, len obchodujú s pôdou, pri-čom sa zameriavajú na strategické oblastipri mestských a priemyselných oblastiach,oblastiach s výskytom podzemných záso-bární vody a uhovodíkov... Často ideo investičné skupiny. Z nášho návrhuvyplýva, že kupovanie pôdy zahraničnýmivlastníkmi by nebolo možné. Vyhradenévlastníctvo pôdy pre občanov SR a prezdruženia a ústavy a republiku samotnúzachováva samozrejme aj družstvá,štátne, obecné a mestské lesy, tedavšetko s výnimkou zahraničných vlastní-kov, ktorí tu nechcú trvalo hospodári akoobčania.

Samozrejme, že poda nášho návrhu totu nemôžu rozkúpi ani nadnárodné kor-porácie. Slovensko je v otázke potravino-vej bezpečnosti v mimoriadne zlom stave.Ak by sme tento stav označili ako stavhospodárskeho ohrozenia, čo je možné,vymedzenie vlastníctva pôdy pre občanovSR a ustanovizne SR by bolo obhájitené.

Všimnime si, že napríklad Posko v bý-valom socialistickom boku si obhájilo gaz-dov a nezdružstevnilo ich, napriek tomu,aký bol socialistický trend. Ke� sa chce,tak sa dá, a to i dnes. Aj proti trendu. Te-raz je v EÚ trend – pôda ako voný tovar,avšak väčšina štátov už toto obmedzujea niektoré krajiny (Posko, Portugalsko,Francúzsko...) chránia a právne podporu-jú rodinné gazdovstvá (farmy). Žiadame,aby sa u nás nepokračovali v nivočenízvyšku gazdovstiev, ale aby sa rodinnégazdovská podporovali ako jeden z pilie-rov potravinovej bezpečnosti. Sú krajinyv EU potravinovo sebestačné na 80 per-cent, Slovensko je po dlhodobých ničivýchkrokoch sebestačné tak sotva 20 percent,dováža more aj podradných potravín, pri-čom domáci výrobcovia potravín sú vý-

razne znevýhodnení oproti ponohospo-dárom zo západu EÚ. Takáto mizivá potra-vinová bezpečnos je dôvod na poplach!

Ohraničenie zmlúv na prenájom pôdybez prolongácie 10 rokmi znamená, že sito tu hocikto môže (v čase, ke� sú Slovácivo výraznej miere v hospodárskej tiesniako pôdy nekúpischopní), prenajíma nadobu, kým vlastník už nie je telesneschopný hospodári. Prolongácia jeprávne zderstvo, ktoré znamená, že akprenajmete pôdu na dajme tomu 15 rokova rok pred vypršaním zmluvy z nejakéhodôvodu dokázatene nepožiadate o jejukončenie, pozemok bez �alšej zmluvy jeprenajatý na �alších 15 rokov! Takto tožiadajú právnici z platobnej agentúry,o ktorých nevedno, čie záujmy zastupujú.A označujú to za pozitívnu diskrimináciu.My to označujeme za negatívnu diskrimi-náciu. My sme samozrejme proti tomu,aby sa pozemky automaticky jednos-tranne prenajímali bez �alšej zmluvy na ta-ké isté obdobie, pretože je to proti záuj-mov gazdov, ktorí nemajú peniaze na svo-jich právnikov a ani čas na právnický ma-nierizmus, pretože bojujú o holé prežitie!

Ad 4. „Je potrebné zabezpeči� ochranupred špekulatívnym kapitálom, pred ovlád-nutím roz�ahlých území sústredenou mo-cou. Preto je potrebné stanovi� hornú hra-

nicu rozlohy pôdy, ktorú môže vlastni� ob-čan (fyzická osoba) – navrhujeme 300 haa tiež stanovi� hornú hranicu, ktorú môževlastni� združenie občanov, v závislosti napodobe združenia.“

Táto požiadavka našej výzvy je pochopi-tená, pretože sú aj domáci podnikatelia,ktorí kupujú desatisíce až státisíce hektá-rov pôdy, na ktorých sa nechystajú hospo-dári, len s nimi obchodujú. V niektorýchkrajinách je v platnosti podobné ochrannéobmedzenie. Poda posledných správ sauvažuje o obmedzení hornej hranice prefyzické osoby, vládnym návrhom, na pod-statne menšiu výmeru, avšak to by mohloby v prospech firiem, ktoré obmedzenénie sú. To by bvšak nahralo „investičnýmskupinám“ na úkor pôdohospodárov by-tostne závislých na pôde. S tým sa-mozrejme nesúhlasíme. Pôda nemá bypredmetom vydierania. Snažme sa, abypôda bola vo väčšej miere v rukách tých,ktorí na nej hospodária!

Dodatok: „Žiadame, aby boli zrušenésúčasné právne normy, ktoré bránia slo-venským občanom pri kúpe pôdy o rozlo-he nad pätinu hektára, ak nie sú podnika-te�mi, ak nemajú odborné vzdelanie, urči-tý vek a inými obmedzeniami, ktoré znevý-hodňujú tradičných gazdov a �alších prí-rodných pôdohospodárov.“

K tomuto bodu niet čo doda. Po našejvýzve z roku