MĚSTO KOUŘIMMĚSTO KOUŘIMMĚSTO KOUŘIMMĚSTO KOUŘIM ČERVENECČERVENECČERVENECČERVENEC 2013/2013/2013/2013/2222 22.7.201322.7.201322.7.201322.7.2013

do každé domácnosti…

www.kourim-radnice.cz

POVODŇOVÉ MAPY

STATISTICKÁ DATA

HISTORIE Povodní v Čechách

2

• Povodeň v Čechách 1876 - jaro, Labe • Povodeň na Vltavě 1890 - září, Vltava, byl pobo-

řen Karlův most, průtok Vltavy v Praze 4000 m³/s

• Povodeň na Vltavě 1893 – Vltava • Povodeň 1897 - „Krkonošská apokalypsa 1897“ Krkonoše - V roce 1997 uplynulo 100 let od největší živelné kata-strofy, která postihla Krkonoše. Povodeň, která zasáhla dvě třetiny Čech, část Moravy a Slezska, část Rakouska a Německa, přinesla do českých nejvyšších hor obrazy apokalyptické zkázy. Katastrofu způsobily dlouhotrvající čtrnáctidenní deště, po nichž následovala ve dnech 28. až 30. července 1897 průtrž mračen. Z vrcholků hor uná-šely bystřiny obrovské balvany, suť, písek, rozbahněnou půdu a kmeny stromů, které se kupily na dně údolí, dostávaly se do hlav-ních toků a zvyšovaly jejich bořivou sílu. Všechny krkonošské vodní toky se zvedaly a dílo zkázy bylo na světě. Průtrž mračen svým středem zasáhla Obří důl, kde spadlo během osudných dnů 342 mm srážek, což je celá pětina ročního srážkového průměru. Husté proudy deště, které se na Krkonoše řítily z oblohy, dosáhly vrcholu 29. července po osmé hodině večer. Snesla se temná noc a zvláště obě krkonošské hlavní řeky Labe a Úpa se přeměnily v ob-rovské vodní proudy strhávající a ničící vše, co jim stálo v cestě. Vodní živel poškodil všechny krkonošské obce a připravil o život 102 lidí.

Seznam povodní

v českých zemích Tento seznam obsahuje chronologicky seřazené významnější historicky doložené povodně, které zasáhly území Čech, Moravy nebo Českého Slezska. 13. století • 1272 - Praha - Juditin most - jehož mecenáškou byla

Judita Durynská (1135-po1174), choť krále Vladislava II. (cca 1110-1174) - poškodila velká voda.

14. století • 1342 - Praha - Juditin most nápor ledu definitivně zničil. 15. století • 1432 - Praha - Karlův most velká voda zbořila pět pilířů.

Oprava trvala 71 let. 18. století • 1768 - Písek - při povodni se zřítila levobřežní brána

Kamenného mostu. Pravobřežní brána byla stržena z důvodu komunikační v roce 1825.

• 1774 - Labe • Povodeň v 1784 - 28. února průtok Vltavy v Praze 4500

m³/s • 1799 - Labe 19. století • 1815 - Labe • 1824 - Vltava • 1830 - Vltava • Povodeň v Čechách 1845 - březen, odhadovaný průtok

Vltavy v Praze 4500 m³/s • Povodeň v Čechách 1862 - březen, Labe • Povodeň v Čechách 1872 - květen, zasažena hlavně

Berounka a Vltava, na Berounsku zahynulo několik desítek lidí, některé vesnice byly úplně zničeny, voda se na berounském náměstí zastavila ve výšce dvou metrů. Průtok vody ve Vltavě 3300 m³/s.

3

VÍT ĚZSLAV KREMLÍK: Po půl století se do Prahy vrátily povodně

5. 6. 2013 Po nezvyklém půl století povodňového klidu Češi povod-ním odvykli. Zapomněli na ně. Návrat k nepříjemnému normálu je ale tady. Podle zpráv povodeň v Praze v červnu 2013 kulminovala na průtoku okolo 3200 m3/s. Povodně takové velikosti jsou ne-příjemné, ale bohužel v dějinách zcela běžné. I za poslední dvě století hranici 3000 m3/s překročilo v Praze 7 povodní. Viz zpravodaj ministerstva životního prostředí z října 2002 (ročník XII, č. 10). Jak je ale možné, že povodně jdou tak rychle za sebou? Praha utrpěla rekordní záplavy v roce 2002 a už je to tu zase. Je to normální? Podle historických údajů bohužel ano. Povodně 1862 a 1872 také od sebe nebyly časově moc daleko a také měly průtok přes 3000 m3/s.

Lidé jsou tolika povodněmi překvapeni spíše proto, že mají krátkou paměť. V článku „Časová a prostorová proměnlivost povodní a extrémních srážek na území Čech“ autoři Kyselý a kol. píší: „Extrémní povodeň v Čechách v roce 2002 nastala po období povodňového klidu trvajícího bezmála půlstoletí, kdy četnost především zimních povodní byla velmi malá; od roku 1941 (až do roku 2002) se na Vltavě v Praze vyskytla nejvýše 10letá voda (povodeň v roce 1954 by bez vlivu vltav-ské kaskády byla 20letá), po roce 1954 nejvýše 5letá.“

20. století • Povodeň na Vltavě 1929 (Ledy)

• Povodeň na Vltavě 1940 - 15. březen, Vltava, průtok 3245 m³/s

• Povodeň na Vltavě 1954 - Vltava • Povodeň na Moravě 1970 - jižní Morava, 35 mrtvých • Povodeň v Čechách 1985 - Čechy a Morava • Povodeň v Čechách 1987 - Čechy • Povodeň na Moravě a Odře 1997 - Morava, Slezsko (50 mrtvých) • Povodeň ve Východních Čechách 1998 - 23. července Královéhradecký kraj (6 obětí) 21. století • Povodeň v Čechách 2002 - srpen, Vltava a Labe, největší změřené povodně v Čechách - průtok Vltavy v Praze 5300 m³/s (17 mrtvých) • Povodeň v Čechách 2006 - různé řeky (7 obětí) • Povodeň v Čechách 2009 - červen a červenec, přede-vším Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Jihočeský kraj (13 mrtvých) • Povodně ve střední Evropě v květnu 2010 - květen , především Moravskoslezský, Olomoucký (Troubky), Zlínský a Jihočeský kraj (1 mrtvý) • Povodně ve střední Evropě v srpnu 2010 - hlavně Liberecký kraj (5 mrtvých) • Povodeň v Čechách 2013 – zasažena celá povodí toků Labe a Vltavy - průtok Vltavy v Praze 3210 m³/s (7 mrtvých k 3. 6. 2013)

4

3. 4. 2006

Jak se krotí povodně v Čechách Ladislav Žák Pocházím z Desné v Jizerských horách a můj tatínek tam byl dlouhá léta kronikářem. Letos uplyne 90 let od protržení pře-hrady na Bílé Desné a tatínek se spolupodílí na zajímavé pu-blikaci k tomuto výročí. Knihu k 80. výročí napsal sám, ale o deset později už táta řekl, že jeden neumí všechno, a píše ji autorský kolektiv. Pomáhám tatínkovi a tak mám také mož-nost leccos slyšet a číst. Když kolem začala stoupat voda, tak jsem si připomněl pár pasáží z této knihy, které jsou věnovány povodním, které předcházely nejen stavbě přehrad v Jizer-ských horách, ale i řadě dalších opatření. V průběhu druhé poloviny 19. století bylo zaznamenáno cel-kem 7 větších povodní a to v letech 1850, 1858, 1860, 1875, 1888, 1890 a 1897. Ta poslední byla dle pamětníků nejničivěj-ší. Škody způsobené povodní v roce 1897 činily v povodí obou Desných, tedy Černé a Bílé, a Kamenice jen v tanvaldském soudním okrese podle úředního sdělení vyšším instancím 1,1 miliónu zlatých korun a na jabloneckém soudním okrese 460 tisíc zlatých korun a na semilském okrese 600 tisíc korun. Celkem činily škody způsobené jmenovanými řekami 2,160 miliónu zlatých korun. Mnohem větší škody v tomto roce způsobila rozvodněná Jizera. Jen na majetku firmy Josef Rie-del v Kořenově se škody odhadovaly na 1,38 miliónu zlatých korun celkové škody v povodí řeky Jizery činily v roce 1897 2,9 mil. zlatých korun. A zlatá koruna, ta měla tenkrát takovou sílu, že by z ní na Euro přešel jenom úplný magor. Tyto obrovské škody, vzniklé při povodni, vyburcovaly nej-vyšší zemské činitele, kteří se v čele se zemským místodržite-lem přijeli osobně na místě přesvědčit o skutečném rozsahu škod způsobených dosud neregulovatelnými řekami. Místodr-žitele Franze hraběte Coudenhove doprovázeli kromě praž-ských úředníků rovněž okresní hejtman z Jablonce a Tanval-du, starostové a podnikatelé z postižených měst obcí. Velkoprůmyslník Wilhelm Riedel upozornil místodržitele na nebezpečí spočívající v nedostatečné péči o lesy položené ve vyšších polohách, patřících Rohanům, Clam-Gallasům a Des Foursům. Místodržící přislíbil prošetření toho upozornění a přijetí účinných opatření, která by zabránila vzniku opakova-ných povodní. Místodržitel ustanovil komisi vedenou tajným státním radou Phillipem, ta se dostavila 30. srpna 1897 s úko-lem prošetřit možné příčiny vzniku povodní. Komise po krát-kém pobytu od-cestovala, aniž by sdělila nějaké závěry. Na základě intervencí na ministerstvu zemědělství byla zřízena další komise, která po prošetření příčin povodní vydala 24. 9. 1902 výnos, ze kterého vyplývala majitelům lesů, uživatelům vodních děl a obcím povinnost předcházet škodám z povodní. Hlavní příčiny podle komise spočívají v nadměrné akumulaci vody v lesní půdě, nedostatečné péči o vodohospodářské po-měry, stavební a podnikatelské činnosti v povodí toků. Tato komise navrhla výbor složený z podnikatelů, ze kterého později pocházeli zakladatelé budoucích vodních družstev.

Povodně nám daly pár desítek let odpočinutí, ale při svém comebacku se vracejí na změněnou scénu. Je více dláždě-ných/zpevněných povrchů. Kde před sto lety byla tráva, tam je dnes beton, asfalt a střechy domů. Voda se nemůže vsák-nout tam, kde spadla, a míří do kanalizace a do řek. I v preindustriální éře četnost a intenzita povodní kolísala z generace na generaci. Zdeněk Vašků v článku „Naše malé pluviály“ (Vesmír 76, 512, 1997/9) upozornil, že období s výraznějšími povodněmi se vrací pravidelně každých pár staletí. Například v malém pluviálu III. podle ukazatele „Bra-dáč“ na Karlově mostě byly na Vltavě povodně o intenzitě cca 3000 m3/s každých pár roků: 1566, 1568, 1570, 1582, 1587, 1598 atd. Tehdy ovšem nehrozilo zaplavení metra, z nábřeží nebylo nutno odtahovat automobily a neexistovala ZOO. Tehdy také nikoho nenapadlo obviňovat oxid uhličitý. ZDROJ: http://www.pravybreh.cz/2013/06/05/vitezslav-kremlik-po-pul-stoleti-se-do-prahy-vratily-povodne/

Zprávy z minulosti

o záplavách na Výrovce: Oblast na horním, středním i dolním toku trpěla v minulosti častými záplavami. Ve starých letopisech a kronikách se dočteme o velkých záplavách v letech 1431, 1594, 1598, 1702, 1734. Všechny předčila nebý-vale velká povodeň dne 16. Srpna 1598. Tehdy v důsledku několikadenních prudkých lijáků v Uhlířských Janovicích a okolí, voda rychle naplnila jak hlavní tok, tak i všechny jeho menší přítoky. Vylila se z břehů a divoce se hnala z posázavských kopců. Pro-trhla hráz několika rybníků včetně hráze rybníka Straší-ka. Po cestě zaplavovala louky, pole. Odnesla obilí i ornou půdu a zaplavila vše bahnem. V sadech vytrhala stromy i s kořeny a v zahradách udusala zem jako mlat. Dravá voda měla tak obrovskou sílu, že brala vše, co jí stálo v cestě. Přihnala se do města Kouřimi, strhala mos-ty, smetla některá obytná stavení i s hospodářskými bu-dovami, sladovny, mlýny i s lidmi. Voda zaplavila celé Kolínské předměstí, sahala až ke Kolínské bráně a po-demlela i část hradeb.

Jindřiška Konůpková Pokud máte jakékoli další informace (zejména z 19. a 20. století) - fotky, zápisky ale i vyprávění, prosím, podělte se s námi Informace můžete přinést osobně na radnici nebo poslat na email epodatelna@kourim-radnice.cz.

5

Mimochodem - po protržení přehrady na Bílé Desné se jeden z odpovědných zastřelil. O mnoho let později se ukázalo, že byl nevinný. On ale cítil zodpovědnost a nebyl schopen žít dál s pocitem viny. Myslím, že můžeme být klidní, teď k tomu nedojde. Protože pocit od-povědnosti je těm dnešním odpovědným cizí, asi jako rybám blechy. zdroj: http://blisty.cz

Povodňové mapy na webu ČAP Jak se již stalo téměř pravidlem, je letní období zároveň obdo-bím povodní a záplav. Rádi bychom vám představili mapovou službu České asociace pojišťoven, která má za cíl zprostřed-kovat “povodňové mapy” veřejnosti. Tyto mapy ukazují prav-děpodobnost výskytu povodní na území ČR. Můžeme ji vyu-žívat například při koupi domu, při sjednávání pojištění atd. Povodňové mapy využívají pojišťovny při vyhodnocení rizika povodně v dané lokalitě a míru tohoto rizika pak promítají do stanovení pojistného. Pokud se nemovitost nachází v 1. rizi-kové zóně (viz dále), nehrozí zde nebezpečí povodně a nemo-vitost je proti tomuto riziku pojistitelná bez problémů. V zó-nách 2 a 3 již jde o území, které je ohroženo možnou povodní, a sazby pojištění mohou být navýšeny o rizikový příplatek. Ten může být různý u pojištění nemovitosti i u pojištění do-mácnosti a liší se i v nabídce jednotlivých pojišťoven. Objekty ve 4. rizikové zóně jsou zpravidla nepojistitelné proti nebez-pečí povodně, na ostatní rizika se tato výluka nevztahuje. Uživateli stačí kliknout do mapy, nebo zadat adresu a během několika málo okamžiků mu na email dojde pdf, obsahující informaci, ve které povodňové zóně se toto místo nachází. Dříve byla tato služba zpoplatněna pomocí SMS za 60 Kč, dnes už je ale možné ji využívat zcela zdarma. Jak mapy na webu vypadají, můžete vidět na následujících obrázcích. Celkem jsou definovány 4 povodňové zóny podle nebezpečí výskytu povodní: Zóna 1 – Zóna se zanedbatelným nebezpečím výskytu záplav Zóna 2 – Zóna s nízkým nebezpečím výskytu záplav (odpoví-dá zejména území tzv. maximálního rozlivu) Zóna 3 – Zóna se středním nebezpečím výskytu záplav (odpo-vídá zejména území tzv. 50 leté vody) Zóna 4 – Zóna s vysokým nebezpečím vzniku záplav (odpoví-dá zejména území tzv. 20 leté vody) Analýzy byly provedeny pro všechna povodí větší než 20 km2. Každá riziková zóna odděluje prostor se stejnou každo-roční pravděpodobností zaplavení. Rizikové zóny 1 a 2 jsou oblasti, které jsou zaplaveny až v důsledku povodní s dosaže-nou vysokou hladinou vody, takže není nutné při výpočtech uvažovat vlivy lokálních terénních detailů. Ty nejsou obsaže-ny v DMT a jedná se například o místní nebo mobilní protipo-vodňové zábrany.

Tato družstva měla za cíl realizaci řešení a později přijetí dalších opatření, která vyústila ve stavbu jizer-skohorských přehrad. Možná nám to všem připomíná osoby a instituce, které se předvádějí v tom politickém spektáklu kolem povodní v po-slední dekádě i dnes. S tím rozdílem, že u nás se kromě řešení škod nic nedělá proto, aby k povodním nedocházelo nebo alespoň, aby nebyly tak ničivé. Vrcholem přitroublosti je názor, že by komunální politici neměli mluvit vodohospodá-řům do jejich práce. Zazněl několikrát z různých úst a je ka-binetní ukázkou toho, jak si někteří čeští vyvolení představují příčinu vzniku povodní a jejich řešení. Myslí si totiž, že jde především o způsob toho, jak umožnit vodě odtok a popřípadě, kdyby ji bylo moc, jak ji udržet v nějaké přehradě za miliardy z veřejných peněz. A koryta, teď myslím koryta řek, ne ta politická, a nádrže mají na starost vodohospodáři. A šmytec. Ale to podstatné je mimo ně. To je zbytek české krajiny, která má mít schopnost vodu zadržet a uchovávat, prostě vsáknout. Je odpovědností každého vlastní-ka i správce na to dbát. To, oč se starají povodí, je jenom skutečný zlomek objemu vody v naší krajině. Slavná Vltav-ská kaskáda není schopna udržet ani polovinu vody, kterou mohou udržet jihočeské rybníky, a ani dohromady nestačí na situace, které reálně nastávají. Vzpomněl jsem si na všechna opatření, která přijala minister-ská komise před sto lety. Bylo to kromě omezení výstavby v záplavových oblastech, především opatření ke zvýšení schop-nosti krajiny zadržovat vodu. Hlavně šlo o lesy a jejich struk-turu. Už tenkrát se vědělo, že obnova vykáceného jizerského lesa monokulturami není to pravé ořechové. Rovněž úbytek velkých smrků prý škodí. Říká se, že velký smrk udrží v jeh-ličí až tři kubíky vody. Ale když foukne a on je sám, tak voda spadne a ještě ho to vyvrátí. Těch opatření bylo skutečně hodně a teprve na konci se jako pojistka a zároveň pro potře-by rozvoje průmyslu a později i zásobování pitnou vodou začaly budovat přehrady. Ale i ty přehrady existovaly vlastně proto, aby možné ulevit obrovsky efektivní houbě, kterou představují lesy a jejich půdní podloží, speciálně v Jizerských horách, a nedopustit její dlouhodobé nasycení. My jsme schopni, namísto tisíce drobných náprav minulých chyb, argumentovat tím, že nemůžeme nic dělat, protože se lidé nechtějí nechat zatopit kvůli nějaké přehradě. A házíme to na zelené. Každý soudný člověk, který byl tuhle zimu v přírodě, musel vědět, co na jaře přijde. A po březnových mra-zech prostě skokové oteplení přijít muselo. Vzpomínám si na řadu drobných místních projektů, které se objevily po roce 2002 a hrozných povodních. Neudělalo se prakticky nic. Opravily se domy a jak říká básník... život se vrátil do starých kolejí..., jenže ty už jsou zase pod vodou. Angličané říkají, že není třeba plakat nad rozlitým mlékem. Myslím, že není třeba plakat ani nad rozlitou vodou. Měli bychom plakat sami nad sebou, že se necháváme topit jako koťata jenom proto, že ti, kterým jsme dali svoji důvěru, se nemohou dohodnout a když chceme něco udělat sami, tak nám hrozí zákonem, že nám do toho nic není.

6

Na obrázcích jsou náhledy na analýzy nad digitálním modelem terénu.

Pro zjištění rizikové zóny třeba v oblasti vašeho bydliště je nutné nejdříve souhlasit s licenčními podmínkami. Dále máte dvě možnosti. Buď výběr bodu přímo v mapě, nebo pomocí zadání adresy. Mapa zobrazuje rizikové zóny až od měřítka 1:96 000. Detail rizikové zóny kolem hledaného bodu se zob-razí až v pdf reportu, který bude odeslán na email. Společnost Intermap Technologies nyní pracuje na nové verzi povodňových map, která bude využívat aktuální digitální model terénu a umožní vedle modelování povodní rovněž modelování záplav způsobených přívalovými dešti. Už teď je ale povodňová mapa velmi užitečná. Sami si ji mů-žete vyzkoušet na této adrese: https://riskportal.intermap.cz/

I v oblasti s velmi nízkým rizikem zaplavení, ale mohou povodně nastat, a to v případě lokálního přívalo-vého deště, či extrémně vysoké hladiny malého vodního toku, který nebyl díky své velikosti do výpočtu zahrnut. Jedná se o takzvané bleskové povodně. Třetí povodňová zóna zohledňuje místní působení reliéfu, jako jsou dálniční či železniční náspy, které v DMT nejsou obsaženy.

Pro výpočet třetí a čtvrté povodňové zóny byl využit digitální model terénu a statistický přístup Swiss Re (geomorfologická regrese). Základním předpokladem pro kalkulaci povodňo-vých zón je to, že přirozeně tekoucí řeky tvarují svá koryta a záplavová území podle reálných parametrů a následný odhad rozsahu povodní je závislý na tvaru topografie. Jak uvedla paní Jana Rulíková ze společnosti Intermap Tech-nologies, k vytvoření modelu Rizikových zón záplav 2002, resp. 2005, byl použit digitální model terénu firmy MultiMe-dia Computer „Digital Elevation Model s rozlišením 10m na pixel (DEM 10)“. Rizikové zóny 2011 se modelují na digi-tálním modelu terénu „NEXTMap® Europe“, který má rozli-šení 5 m na pixel a jehož vlastníkem je Intermap Technolo-gies Inc. Detaily o metodice výpočtu rizikových zón si může-te přečíst zde.

7

Výstup ze systému riskportal.intermap.cz

(odpovídá zejména území tzv. maximálního rozlivu)

(odpovídá zejména území tzv. 50 leté vody)

(odpovídá zejména území tzv. 20 leté vody)

Evidenční list Hlásného profilu č. 60 - Výrovka

Aktuální data naleznete na www.chmi.cz v sekci Hydrologie

Co je stoletá voda? Pojem stoletá voda je dost známý, ale málokdo ví, co vlastně znamená. Stoletá voda nebývá jednou za 100 let. Je to taková povo-deň, o které předpokládáme, že se za 1 000 let vyskytne jen přibližně desetkrát. Nebo za 10 000 let stokrát. Nikdo ale neví, kdy přesně to bude. Nemůžeme si tedy po takové povodni říci, že máme na sto let klid. Zkušenost nám v případě velkých povodní potvrzuje známé přísloví „neštěstí nechodí nikdy samo“. Povodně se skutečně často vyskytují několikrát za sebou.

Q1: maximální průměrný roční průtok Q5:maximální průměrný pětiletý průtok Q10: maximální průměrný desetiletý průtok Q50: maximální průměrný padesátiletý průtok Q100: maximální průměr-ný stoletý průtok

8

Detaily stanice Plaňany (28. 5. – 4. 6. 2013)

Hranice ohrožení 20,2 m3/s

Vzhledem k tomu, že voda šla v tuto dobu přes most, neexistují přesná data o průtoku vody a také nelze věřit stavu hladiny v cm.

Dle informací z portálu chmi se právě zde nachází jediný hlásný profil kategorie A na řece Výrovce

Zdroj: www.chmi.cz Foto: www.5plus2.cz

9

Hydrologické povodí

„ovlivňující Kouřim“

Celé povodí řeky

Výrovky

Hydrologická povodí 3. řádu (ČHMÚ, VÚV TGM, v.v.i.)

Hydrologická povodí k míst-ním soutokům s minimální velikostí plochy povodí přítoku cca 5 km2 (ČHMÚ, VÚV TGM,

hlavní tok

páteřní tok vodního útvaru

páteřní tok základního hydrologického povodí

ostatní

Úseky toků v hrubém členění (DIBAVOD, VÚV TGM, v.v.i.)

Úseky toků v jemném členění (DIBAVOD, VÚV TGM, v.v.i.)

10

Kouřim - 2.6.2013

11

Kouřim - 2.6.2013

12

Kouřim - 2.6.2013

13

Kouřim - 2.6.2013

14

Kouřim - 2.6.2013

15

Kouřim - 2.6.2013

16

Kouřim - 2.6.2013

17

18