Česká biopotravina startuje

ZZaa EEvvrrooppoouu kkuullhháámmee

RRooččnnííkk 2211 �� vvyycchháázzíí eelleekkttrroonniicckkyyZasílání 18 Kč měsíčně

�� ekozemědělství �� biodiverzita �� ekologie �� biopotraviny

VVččeellyy vvee mměěssttěě aa ddrraaččíí mmeedd

OO mmoořřeenněě

MĚSÍČNÍK PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT 4/2017

Den Země – 22. dubenHistorie Dne Země se začala psát roku 1970

v USA, kdy senátor Gaylord Nelson pověřil studen-ta Harvardovy univerzity Denise Hayesa organiza-cí série environmentálních protestních setkánía výukových programů s cílem podpořit envi-ronmentální hnutí po celých Spojených státech.První Den Země slavil úspěch a ve Spojených stá-tech vedl mimo jiné k založení Americké agenturypro ochranu životního prostředí a k přijetí Zákonao čistotě ovzduší, Zákona o čistotě vody a Zákonao ohrožených druzích.

Velký jarní úklid v sobotu 8. dubna. Přidejte se!

BRNO [Ekosmák, o. s.] – Hlavní termín dobro-volnické akce Ukli�me svět, ukli�me Česko je při-praven na sobotu 8. dubna. Zúčastní se ho 1% našich spoluobčanů, což je pro letošek cílemorganizátorů. Každopádně půjde o největší envi-ronmentálně zaměřenou akci v dějinách Českérepubliky. Udělat dobrý skutek, nejen pro příro-du, ale i pro sousedy, pro své děti, pro čisté ži-votní prostředí, pro svůj pocit odpovědnosti takmůže opravdu každý. Ministerstva životního pro-středí a Rezort životního prostředí totiž akciUkli�me svět, ukli�me Česko dlouhodobě podpo-ruje. Ministr Brabec se jí osobně pravidelněúčastní a připojují se k ní i rezortní organizaceMŽP. Například Krkonošský národní park sek akci připojí 22. dubna vycházkou spojenous očistou turistických tras nazvanou Čisté Krkono-še, které se tradičně účastní stovky dobrovolníků.Na tom, jak vypadá naše prostředí, se podílímevšichni, i za jeden den lze udělat velkou změnu.Momentálně je možno vybírat z více než 1 780 ak-cí po celé republice a denně desítky nových přibý-vají. Připojit k nim se můžete i Vy prostřednictvímwebové stránky www.UklidmeCesko.cz.

Radek Janoušek

Poškozují veřejnou zeleňPRAHA [Kverulant.org] – Kverulant.org se bojem

proti billboardům zabývá již od svého vzniku v ro-ce 2009. Díky němu zmizí již letos v září billboardyod dálnic a silnic I. třídy. Nyní odhalil, žebillboardaři v Praze kvůli svému byznysu poškozu-jí veřejnou zeleň. Křiklavým příkladem je situacepodél ulice 5. května, zejména poblíž jejího kříže-ní s pěší lávkou ze Spořilova. Tam na pozemcíchpatřících Praze došlo k uřezání vršků stromů, kte-ré bránily výhledu na billboardy. Postižené stromytak byly připraveny cca o 40 % potenciálu dožití,byla zcela potlačena jejich sadovnická funkce pro-storově odstínit přilehlou lávku a rovněž byl výraz-ným způsobem umenšen jejich potenciál hlukověa prachově izolační funkce, kvůli které lemují ob-last severojižní magistrály. Kverulant dnes podalv této věci České inspekci životního prostředí pod-nět k zahájení správního řízení a doufá, žebillboardaři budou potrestáni. Kverulant je pře-svědčen, že z hlediska hlukově izolační funkce bybylo nejvhodnější odstranit většinu plakátovacíchploch u silnic a dálnic v intravilánu města a nahra-dit je nejlépe drobnolistou zelení.

Hledají se kandidáti na Ropákaa Zelenou perlu 2016

Děti Země – Brno vyhlašují jubilejní 25. ročníkankety o antiekologický čin Ropák a 22. ročník

ankety o antiekologický výrok Zelená perla. Kan-didáty může do pátku 7. dubna 2017 na jejichadresu či na jejich e-mail dz.brno@ecn.cz posí-lat kdokoliv, pokud uvede jejich jména a důvodnavržení, resp. citaci výroku. Formuláře pro vy-plnění jsou i na stránce http://www.detize-me.cz/ropak. Ke kandidátovi na Ropáka rokuuvé�te důvod, tzn. prosazování nějakého škodli-vého záměru, vydání závažného rozhodnutí ne-bo hlavní podíl na realizaci nějaké „antiekolo-gické“ stavby. Loni bylo do ankety nominováno12 osob. U kandidáta na Zelenou perlu roku jenutné uvést jméno autora výroku a jeho texta zdroj. Loni bylo zasláno 40 výroků.

Lidé obdrží „ekologické bobříky“ od Hodiny Země do Dne Země

BRNO/PRAHA [Greenpeace ČR] – I letos mohouuživatelé internetu sledovat příběhy lidí, kteří pře-cházejí na veganskou stravu, bojkotují palmovýolej či snižují množství vyprodukovaného odpadu.Třetí ročník projektu EKOvýzva odstartoval v sobo-tu 25. března, kdy se po celkém světě držela Ho-dina Země a řada památek či institucí na hodinuzhasla světla, aby upozornila na problematikuzměn klimatu. Letos se představí osm hlavních vy-zyvatelů a vyzyvatelek, jejichž příběhy, zážitky, po-střehy a nesnáze mohou lidé sledovat v příspěv-cích na internetových stránkách www.ekovyzva.cz.Zde se k nim mohou přidávat další lidé, kteří si chtě-jí výzvu vyzkoušet. Konec je naplánovaný symbolic-ky na Mezinárodní den Země, tedy 22. dubna. Le-tos budou mít účastníci nově k dispozici detailní po-pis oblastí, kde mohou nejvíce snížit svůj negativnívliv na životní prostředí. Patří mezi ně napříkladomezení živočišných výrobků, bojkot palmovéhooleje, domácnost bez chemikálií a jedů, šetrná do-prava, rozumná energetika či minimum odpadu.Letos k nabízeným výzvám přibude nově i sníženívodní stopy.

Lukáš Hrábek

zzpprraavvooddaajjssttvvíí

OObbssaahhZPRAVODAJSTVÍ

Den Země – 22. duben . . . . . . . .2Velký jarní úklid . . . . . . . . . . . . . . . . .2Poškozují veřejnou zeleň . . . . . . .2Zpráva o palmovém olejiv EP přijata . . . . . . . . . . . . . . . . .3

BIOPOTRAVINY

Bostyl očima vystavovatele . . . . .3Včely ve městě a „dračí“ med . .4–5Milé zjištění: řepkový med je bezrizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5–6

BIODIVERZITA

Královna barvířských rostlin – mořena . . . . . . . . . . . . . .7Hned vybělha do zahrady a natrhalapetrželovou na� . . . . . . . . . . . . . .8Nejspolehlivější semena . . . . . . . .9

TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT

Jedna vlaštovka jaro nedělá, patnáct ano . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9Vlaštovka obecná . . . . . . . . . . . . .9

EKOZAHRÁDKAZelené biodiverzitní ploty . . . . . .10

BIOSPOTŘEBITEL

Biopotraviny: Staly se hitem a už jím zůstanou . . . . . . . .11-12Jarní koktejl a HelaCola . . . . . .11Poradna Waltraud Gregorové –Přírodní prostředky při gynekolo-gických potížích . . . . . . . . . . . .12Jarní tipy (pomazánky, špenát) . .13Zemí roku na Biofachu Německo .14

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Česká biopotravina 2017 odstartovala . . . . . . . . . . . . . . .15Za evropskými zeměmi pokulháváme . . . . . . . . . . . . .16–17Koko peňazí z Európy do ponohospodárstva . . . . . .18–19Poptávka po bioosivu převyšujenabídku . . . . . . . . . . . . . . .20–21Vážné podezření na výskytnebezpečné bakterie . . . . . . . .22

www.bio-mesicnik.czwww.alza.cz/media

biomesicnik.blogspot.cz

2 e-bio �� 4/2017

Talovín zimní

Správní rada „Nadačního fonduBartákův hrnec“ vybrala z návrhů

veřejnosti „Nejlepšího ekologického

zemědělce roku 2016“a držiteli titulu se stali

Gabriela a PavelŠelongovi

– rodinné ekozelinářství se systémemKomunitou

podporovanéhozemědělství

Předáníputovního

Bartákova hrncese uskuteční v sobotu

27. května v Pustějově č. 64.Všichni příznivci ekologického

zemědělství jsou na akci zváni.Podrobnější program v Bio č. 5/2017.

Letošní expozici na festiva-lu Biostyl a EVOLUTION vě-novala společnost PRO-BIOprezentaci svých nových su-šenek z červené čočky a či-roku a představila zapome-nuté plodiny v nové podobě.

„Naše nové sušenky z řadyBIOLINIE vznikly přímo napřání zákazníků. Jsoubezlepkové, bez palmovéhooleje, z biomouk namletýchv našem bezlepkovém mlýně

ve Starém Městě pod Sněžníkem. Jejichfinální podobu, chu�, vůni a strukturu jsmeladili celý rok a těší nás, že se nám to po-dařilo,“ prozrazuje Ing. Barbora Herny-chová z marketingového oddělení společ-nosti PRO-BIO. V regálech prodejen sesušenky objeví během dubna.

Stánek o rozloze téměř padesát metrůčtverečních lákal na bohaté ochutnávkypokrmů z čiroku, žita, červené pšenice,pohanky, špaldy či jahel. „Pěstování a ná-vratu zapomenutých plodin se věnujemeod počátku našeho podnikání. Chceme

rozšířit a zpestřit jídelníčkynašich zákazníků a ukázat,jak snadno zakomponovattyto jedinečné a přínosné su-roviny do běžných pokrmů.Představujeme tradiční za-pomenuté či tzv. minoritníplodiny v novém modernímpodání,“ doplňuje BarboraHernychová. Návštěvníciměli možnost ochutnat napří-klad sekanou z žitné trhanky,čirokovou buchtu, polévkuminestrone z červené pšeni-ce, staročeský koláč jahelník

či dezert z pšenice dvouzrnky.Za biopotravinami na stánek PRO-BIO

zavítaly i známé osobnosti – herečka Ka-teřina Winterová, herečka a dabérka Ka-mila Špráchalová, moderátorka a propa-gátorka fitness a zdravého vaření, JanaHavrdová.

Nové bezlepkové sušenky také na Biostylu v Praze

Nové bezlepkové sušenky a originální produkty ze zapomenutých plodin za-ujaly na stánku PRO-BIO i návštěvníky pražské výstavy.SS

e-bio �� 4/2017 3

BBIIOOSSTTYYLL OOČČIIMMAA VVYYSSTTAAVVOOVVAATTEELLEE

biopotraviny

Další akcí, kde se setkáte se společností PRO-BIO, jsou

letní BIOSLAVNOSTI konané 15. července

v areálu firmy ve Starém Městě podSněžníkem, kde firma oslaví

25. výročí od založení. S Kamilou Špráchalovou a Janou Havrdovouna stánku PRO-BIO.

Zprávu o palmovém oleji EP přijal

Po intenzivním ročním úsilí se 4. dub-na na plenárním zasedání ve Štrasburkupodařilo schválit zprávu o palmovémoleji a proti likvidaci deštných pralesů.Z přítomných 686 europoslanců prozprávu hlasovalo 640, proti 18 a 28 sezdrželo.

Jde o první zprávu, kterou Evropský par-lament k tomuto tématu vypracoval a jsemvelmi ráda, že jsem mohla být její zpravo-dajkou. Jsem přesvědčena, že Evropskáunie, jakožto organizace silně podporujícíklimatickou dohodu z Paříže a cíle udrži-telného rozvoje OSN, musí v této věci konat.

Proto si moje zpráva klade za cíl zamezitodlesňování; zabezpečit, že palmový olejdovážený do EU je pěstován a zpracová-ván způsoby trvale udržitelnými; tlačit naco ekologicky nejambicióznější certifikačníschémata; bojovat s porušováním lid-ských práv na plantážích a s pošlapává-ním lidských práv původních komunit; vy-jádřit se rovněž k nelogičnosti toho, žev biopalivech první generace máme palmo-vý olej, který způsobuje požáry zaplavujícínaše ovzduší značným množstvím CO2.

Zpráva měla podporu všech politickýchfrakcí, neziskových organizací, ale i organi-zací působících v potravinářském průmys-lu. Všechny tyto organizace zprávu hodno-tily jako vyváženou a konstruktivní.

Schválená zpráva mimo jiné vyzýváEU, aby zavedla minimální kritéria udrži-telnosti pro palmový olej a výrobky ob-sahující tento olej, které jsou dováženydo EU, a zaručila tím, že palmový olejv EU:

� není přímou nebo nepřímou příčinou po-škozování ekosystémů, jako je např.odlesňování původních a druhotných lesůnebo ničení či znehodnocování rašelinišnebo jiných ekologicky cenných lokalit,a nezpůsobuje ztrátu biologické rozmani-tosti, především všech ohrožených druhůzvířat a rostlin;

� není příčinou změn postupů při obhos-podařování půdy, které mají negativní do-pad na životní prostředí;

� není příčinou vzniku ekonomických, soci-álních a ekologických problémů a konfliktů,konkrétně olej bez, mj. dětské práce, nu-cené práce, nezákonného záboru půdynebo vyhánění domorodých nebo míst-ních komunit;

� plně respektuje základní lidská a sociál-ní práva a je plně v souladu s adekvátnímisociálními a pracovními normami, kterémají zaručit bezpečnost a dobré životnípodmínky pracovníků;

� umožňuje začlenění malopěstitelůpalmového oleje do systému certifikacea zajišuje jejich spravedlivý podíl na zisku;

� je pěstován na plantážích, které jsouobhospodařovány za použití moderníchagroekologických metod, jejichž cílem jestimulovat přechod na udržitelné zeměděl-ské postupy, a minimalizovat tak negativníekologické a sociální škody.

Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu

A proč včely na střechu Draku? Divadlo Drak v části zvané Labyrint při-

chystalo výstavu „Včelí dům“. Interaktivnívýstava je transformací výtvarného a diva-delního labyrintu do imaginárního včelíhoúlu a vznikla představa o dotažení myšlen-ky k dokonalosti tím, že se na střechu di-vadla dostanou opravdové úly a včely.Drak a včelař spojili úsilí a v letoš-ní první jarní den zahájil Drak svo-ji první mezidruhovou komunika-ci. Odměnou za péči o včely budedomácí med Divadla Drak a stanese pravděpodobně jediným „dra-čím“ medem na světě. O jehoochutnávání nebude jistě nouze.

O včely na střeše budovy veměstě Hradec Králové bude dob-ře postaráno. Mgr. Zubatý, jinaklektor místního známého planetá-ria, si místo pochvaloval. Nevelká„zelená“ střecha je vysypánadrobnými valounky, takže alespoňtrochu připomíná přírodní kout. Jeotevřena k jihu a uschována mezidvěma vyššími budovami a jejichstřechami od západu a východu.Od severu ji chrání budova Laby-rintu divadla (rekonstruovaná sta-rá kasárna).

V tenkostěnných úlech jsou tuzatím umístěna tři včelstva. Včelař budevčely pravidelně kontrolovat. Kolemjdoucíi návštěvníci vyhlášených a mezinárodněuznávaných, představení se k nim sicepřímo nedostanou, ale mohou je spatřitz odpočívadla před Drakem.

V ranních hodinách se včely již zapojilydo sběru první jarní pastvy na jívách a jar-

ních květech z trávníků, aby z pylua nektaru mohly připravit první dračí med.Ještě si ale na něj děti, divadelníci i lidév zázemí musí nějaký ten měsíc počkat...

„Je tady celkem ideální místo, úly budoumít dost sluníčka a včely pastvy mají ko-lem sebe velkou zásobu. Kolem Orlicerostou hlavně javory a lípy, které dávajímedu specifickou chu�. Jsou tu i zahrady

kolem vilek. Mám rád, když včely mohousbírat z různých rostlin a mají druhově roz-manitý výběr. Hlavně potřebují prostor,kde se jim otevírají možnosti pastvy po ce-lou sezónu a na chuti medu je to pak znát,“říká ke stanovišti Karel Zubatý. I když nakonci dubna byly zelené hlavně trávníky,jaro se projevuje čím dál silněji. Chov včel

ve městě je možný a rychle se rozšiřuje.Hlavně ve městech se zelení a parky. Na-příklad i pražské Národní divadlo má „své“včely, nebo další pražské hotely. Mohoupak med využít do svých jídel a ke slazenínápojů.

Ke kočování s včelami„Kočování se včelami je také možné,

v současnosti asi ne tak časté. Včely sedobře napasou zejména na řepce. Jedno-druhový med z řepky byl asi neprávempodceňován a má své kvality. Při kočová-ní se včelami, což je opravdu náročné, jetřeba sledovat výskyt včelích nemocí, jakoje mor včelího plodu a varroáza, způsobe-ná roztočem Varroa destructor. Domnívámse, že právě úly s tenkými stěnami kolem4–5 cm neumožní roztočům a dalším škůd-cům se v úlu usídlit, jako je tomu v zateple-ných úlech, vysypaných třeba pilinami,Pak si s nimi včelstvo samo poradí, slabéjedince to vyřadí, ale celek přežije,“ ko-mentuje stav včelaření přítel včelař. Jistéodmítání řepkového medu veřejnosti vy-chází z toho, že rychle zcukernatí, a tak seto spotřebiteli zdá nepatřičné. řepky je ny-ní opravdu v republice dost.

„Med jednodruhový, řepkový obsahujelátky, které jiné medy nemají. Včely řepkumají rády, jsou z toho množství květů zma-tené, podle vyjádření včelaře, a jsou z nítrochu divočejší. Řepkový med se ��

lib, že divadlo Drak v první jarní den roku 2017 založí na své střeše včelstvoa zahájí tak svoji první mezidruhovou komunikaci, byl naplněn. Mgr. Karel

Zubatý již delší dobu spolupracoval s Divadlem Drak a š�astnou náhodou vyšlonajevo, že je také zájmovým chovatelem včel a včelám v úlech tak byla střechadivadla otevřena.

SS

Mgr. Karel Zubatý na střeše Draku.

4 e-bio �� 4/2017

VČELY VE MĚSTĚ A „DRAČÍ“ MED

Cesta nahoru...

ak rozkvete řepka, objeví se obavy:neobsahuje ten dobrý řepkový med,

co se krásně pastuje, nějaké zbytky che-mických přípravků na ochranu rostlin?

Existuje více různých typů látek a příprav-ků, které mohou být před květem nebo přikvětu do řepky aplikovány. Může se jednato insekticidy proti hmyzu, fungicidy protiplísním nebo o tekutou výživu rostlin. Po-kud byly v době aplikace dodrženy předpi-sy a návod k aplikaci přípravku, nemělo bydojít k ohrožení včel, ani kvality a nezá-vadnosti medu.

Přesto jsme se, v souvislosti s obavamitazatelů, chtěli přesvědčit, zda současnátechnologie pěstování řepky neohrožujekvalitu medu. V různých místech v ČR jsmeu včelařů odebrali několik řepkových medů.Ve čtyřech z těchto lokalit měli včelaři pode-zření na otravu včel, v ostatních se nic ne-

dělo. Tyto vzorky jsme poslali do jednéz nejlépe vybavených specializovaných la-boratoří na analýzu přítomnosti 18 různýchpesticidů, které se dnes používají k ošetřo-vání řepky.

Byly použity metody plynové chroma-tografie s elektrochemickou detekcí (GC-ECD) a kapalinové chromatografie s hmot-nostní spektrometrií (HPLC-MS/MS). Citli-vost těchto metod je v řádu 1 mikrogramuna kilogram zkoumaného vzorku. To je prolepší představu jedna tableta acylpyrinurozdrobená ve 100 tunách (deseti vagó-nech) materiálu. To znamená, že analýza jetak citlivá, že zachytí stokrát menší množ-ství, než jsou hygienické limity.

VýsledkyAni v jednom měřeném vzorku řepkového

medu nebyly nalezeny žádné zbytky analy-zovaných pesticidů, které by mohly před-stavovat sebemenší zdravotní riziko.

Vysvětlení není těžkéPro rostlinu je květ místo, kde dochází

k oplození vajíčka a tvorbě semene. Hlídatsi čistotu tohoto procesu je pro každý živýorganismus klíčová věc, má-li přežít do dal-ších generací. Nektar je skrytý hlubokov květu, květ kvete jen velmi krátce. Pole ježluté dva týdny, ale expozice květu je jen je-den den. Včely se kontaminují převážněkontaktně na povrchu těla a jsou velmi citli-vé. Spíš se nevrátí domů, než by doneslyněco silně jedovatého. Výjimkou byl dnesjiž do řepky nepovolený fipronil ��

e-bio �� 4/2017 5

může vytáčet již na konci dubna...Důležité je mít spolehlivého informátorao datu chemickém postřiku pole. To tampak včely nemají co dělat...,“ dodal včelař,i když sám si cení více medu vícedruhové-ho.

Tomuhle riziku se včely ve městě mohouasi vyhnout. I když postřiky v parcích je mo-hou také ohrozit. Možná i z tohoto důvodupřevzal ochotně náš včelař další stanovištěpro včely v Botanické zahradě Farmaceu-tické fakulty UK. Zahrada plná bylinek,s ovocnými stromy i jehličnany, s trávníkya jarní květenou poskytují dostatek potravy

pro pět včelstev v patřičné rozmanitosti odjara do podzimu. Leží sice mezi dvěmafrekventovanými komunikacemi, avšakOrlice s alejemi stromů teče na dohled.

V botanické zahradě mají včely stanoviš-tě pod vrbou u malého přírodního rybníč-ku. „Včely mají rády vodu spíše kalnou– udrží se na ní,“ říká včelařa dodává,„včely tady v pohodě přežily i letošní zimuse silnými mrazy.“ Tady ještě trochu zastí-něné vrbou a v dolíčku nebyly včely tak či-perné. Zatím setrvávaly v úlu. Ale právěna přelomu března a dubna mělo být až20 ˚C, tak to jistě v úlu nevydržely...

Mgr. Karel Zubatý byl nadšený i z nové-ho způsobu chovu včel ve velmi malýchúlech, kde si včely budují samy své dílobez rámečků. Chov se tak vrací k podobějejich původních přírodních stanoviš v du-tinách stromů. Vhodné jsou do menšíchzahrad. Med se od nich získává sice těžko– „vyždímává“ se z plástve – ale může při-nést ozdravení rojů, a pak třeba využití dospecializovaných chovů.

V chovu včel je samozřejmě důležitá kva-lita včelí královny – matky. Karel Zubatý ne-chává proto, je-li to možné, vyrojit včelstvopřirozeně mimo úl. Nechá na včelstvu i pří-padnou výměnu matky. Na střeše Drakuraději královnu vyjme včas – s ohledem načastou přítomnost veřejnosti by rojení ne-muselo dopadnout dobře.

Interaktivní a zajímavá výstava jistě při-vede velké množství dospělých návštěvní-ků a děti do dračího Labyrintu a do Včelí-ho domu – a možná její shlédnutí jimvnukne myšlenku, pořídit si úl a stát sevčelařem.

Miroslava Vohralíková

��

Včelí úly v Botanické zahradě Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové mají pod střechoui z boku průhledy, kterými včelař i zájemci, po jejich odkrytí mohou nahlédnout do dění v úlu.

Výzkumný ústav včelařský v Dole www.beedol.cz

MILÉ ZJIŠTĚNÍ: ŘEPKOVÝ MED JE BEZ RIZIKAJJ

(Regent), který působil pomalu a pře-dával se v hnízdě kontaktem na úlové vče-ly, které hynuly ještě dva týdny po postřikupole. Ani při těchto těžkých otravách nebylmed zasažen.

Závěrem můžeme včelaře ujistit, žeřepkový med je naprosto bez obav poživa-telný. Uklidněte své rodiny a zákazníky, žeač obrovské postřikovače na polích vypa-dají hrůzostrašně, není důvod se obávato kvalitu medu.

24. 3. 2016 beedol

Ještě jednou k řepkovémumedu

V dubnovém Včelařství jsme uveřejnilikrátký článek Řepkový med je bez rizika(viz výše). Týž den vyšel v deníku Právočlánek Zbytky z toxických postřiků jsouv medu. Řada pozorných čtenářů hnedvolala a psala a při porovnání obou tex-tů vyslovila řadu otázek, které bych serád pokusil odpovědět.

Na otázky veřejnosti odpovídá Dalibor Titěra, VÚVč Dol

�� Právo psalo, že zbytky z toxickýchpřípravků jsou v medu, ve Včelařství jeuvedeno, že řepkový med je bez rizika.

Obojí může být pravda. Pokud je znečiš-tění velmi malé, je bez rizika. Dobrými pří-stroji lze naměřit obsahy látek v koncentra-ci 100 až 1000krát nižší, než je jakékolivzdravotní riziko. Zásadním východiskempro jakékoliv úvahy o bezpečnosti či jedo-vatosti potravin z hlediska reziduí cizoro-dých látek, je orientovat se v množstevníchjednotkách a také pochopitelně v druzíchtěchto jedů. Různé studie, pravděpodobněi ty, které bez uvedení zdrojů cituje článekv Právu, analyzují na nejmodernějších pří-strojích spektra účinných látek od fungicidů,přes herbicidy, insekticidy až po nátěrovéhmoty, emise z plastů, kterými jsme obklo-peni atd. Nejvíce nálezů je ze skupinyfungicidů. Ale hladiny jsou nízké, nepřekra-čují hygienické limity. Naproti tomu výskytplísňových toxinů v produktech, které ne-jsou ošetřovány fungicidy, může představo-vat větší hygienické riziko.

Za hygienické riziko se považují bu kon-centrace cizorodé látky v konkrétní potravi-ně vyšší, než je úředně stanovená hodnotaMLR (maximální limit reziduí) nebo z biolo-gického hlediska přesnější posouzení rizikapodle hodnoty ADI (acceptable daily intake= přípustná každodenní konzumace). Hod-nota ADI je stanovena pro většinu cizoro-dých látek tak, že se experimentálně zjistídávka, která už nemá žádný efekt na orga-nismus při dlouhodobém každodenním po-žívání. Tato hodnota má zkratku NoEL (no-effect level). Hodnota ADI je ještě asi100krát menší než hodnota NoEL.

Je samozřejmě na konzumentovi, zda sespolehne na seriózní autority, které řekly, že

to, co je méně než MLR nebo ADI, může-me bez problémů konzumovat každý den,nebo tomu věřit nechce. Pak ale vyvstáváproblém, co vlastně jíst, protože cizorodélátky v nepatrných koncentracích jsou úpl-ně všude.

�� Hledali jste v medu také neonikoti-noid thiacloprid, který se aplikuje i dořepky v květu?

Ano, nejvíc. V některých medech se obje-vily stopy thiaclopridu, které ale nebyly většínež hygienický limit (MLR). Ten byl pro thia-cloprid až dosud 0,2 mg/kg medu. Od 12.února 2016 v Evropě dočasně platí MLRpřísnější, 0,05 mg/kg medu. Jde o formálníúřední postup, kdy se ve chvíli chybějícíchpodkladů použije jako limit „worst case“ (=nejhorší možná) varianta, což je v tomto pří-padě limit detekce. Připravují se podkladypro nové stanovení MLR pro thiaclopridv medu v hladině 0,15 nebo 0,20 mg/kg.Přípustný denní příjem v potravě pro člově-ka (ADI) je 0,01 mg/kg váhy konzumenta.Kdyby nějaké desetileté dítě jedlo pravidel-ně denně takového medu 2 kg, tak už by tosamozřejmě ve zdraví nepřečkalo z jinýchdůvodů, a přesto by nebyl překročen hygie-nický limit. Víc než med je cizorodými látka-mi kontaminován plástový pyl. Ale ani zdenejsou ani zdaleka překročeny hygienické li-mity pro lidský konzum.

�� Byly vzorky řepkových medů, kteréjste analyzovali, opravdu z blízkostiošetřovaných porostů řepky?

Ano, vzorky byly ve všech případech pří-mo ze stanoviš� včelstev umístěných maxi-málně několik desítek metrů od běžnýchvelkých řepkových porostů. Máme i vzorkypřed a po postřiku. Tři vzorky byly z míst,kde bylo podezření na otravu létavek, a naostatních lokalitách včelaři ztráty létaveknepozorovali.

�� V minulosti se nejvíce otrav spojova-lo s přípravkem Regent, dnes se hlavně

bojíme povolených postřiků do květupřípravky Biscaya nebo Bariard. Jaký jerozdíl?

Toxicita thiaclopridu a fipronilu pro včely jez naší zkušenosti velmi rozdílná. Fipronyl(skupina fenylpyrazolových insekticidů)způsobuje dlouhodobé hynutí včel v konta-minovaných včelstvech v blízkostech ošet-řených porostů. U thiaclopridu (neonicoti-noid) o takových případech nevíme. Jsouale stále ještě nedostatečné znalosti o od-bourávání a působení metabolitů. Každo-pádně fipronil se pro včely jeví jako dalekotoxičtější. Ale ani v případech prokázanýchotrav po postřiku Regentem se nenašly zá-vadné medy.

�� Můžeme bez obav dávat řepkovýmed dětem?

Já osobně se medu nebojím, protože vesrovnání se vzduchem, vodou a běžným jíd-lem med přidává k celkovému příjmu cizoro-dých látek jen nepodstatný zlomek promile.

www.beedol.cz

tuž

66 e-bio �� 4/2017

O řepkovém meduMed z řepky, hořčice a jiných bruk-

vovitých je žlutý až citronově žlutý,krystalizuje během několika dnů povytočení. Vynikající med pro pas-tování. Obsahuje brasiny, látky s pro-tirakovinnými účinky. V řepkovémmedu se nachází též vysoký podílglukózy, který způsobuje rychloukrystalizaci v podobě poměrně tvrdébílé hmoty. Barva tohoto medu je vezkrystalizovaném stavu téměř bílá (přinásledných krystalizacích po zahřátísvětle žlutá), v tekutém stavu je medjasně žlutý. Chu� má jemně aromatic-kou, lišící se i podle odrůdy nav-štěvované řepky. Je hlavním českýmjednodruhovým květovým medem,zpravidla ovšem s příměsí nektaruovocných stromů, trnky a na jaře kve-toucích bylin.

MILÉ ZJIŠTĚNÍ: ŘEPKOVÝ MED JE BEZ RIZIKA��

Zdálo se, že mořena úplně upadne dozapomnění. Avšak spolu s tím, jak se v po-slední době na české a moravské stráněvrátila stáda ovcí a kolovrátek, dlouhá de-setiletí už jen muzeální předmět, se znovustal užitečným pomocníkem šikovnýchžen, oživil se i zájem o barvířské rostliny.Mezi nimi je mořena opravdu mimořádná.Zatímco většinou našich barvířských bylinzískáme různé odstíny žluté či zelené, sy-tá červeň, jež pochází z kořenového ústro-jí mořeny, je vzácností. Navíc jen málokte-rá z bylin rostoucích u nás se může moře-ně vyrovnat stabilitou barvy.

Mořena barvířská je poměrně velkárostlina, může dosahovat výšky 50–150 cm,přichytává se okolních opor, napříkladstvolů trávy, a má sklon k polehávání. Ja-kákoli péče zahradníka – přílišné pletíokolí, vyvazování a podobně – jí spíšeškodí, proto je nejlépe zvolit pro mořenu

nějaké nepříliš exponované místo zahra-dy a nechat ji bez větších zásahů růst. Ažpo několika letech je mořena dostatečněrozrostlá a její kořenové ústrojí natolik

mohutné, abychom je mohli po-užít na barvení ovčí vlny. Při vy-rývání je třeba velké opatrnosti,protože oddenky mořeny jsouvelmi křehké a přílišnou horlivos-tí ve sběru bychom si snadnomohli ohrozit populaci mořenyna naší zahradě.

Mořenu lze rozmnožovat seme-ny, vysévanými na podzim, alemnohem úspěšnější je vegetativ-ní množení pomocí dlouhých od-denků v předjaří.

Mořenu barvířskou naleznemev sortimentu starých a zapome-nutých kulturních rostlin, kteréudržuje sí uchovatelů obecněprospěšné společnosti Gengel.Původ této mořeny je v Botanickézahradě ve švýcarském Lau-sanne, odkud byla získána v roce1980. V Čechách je pěstovánav zahradě patrimoniálních rostlinAlenor v Pošumaví (pod kódemru AL1), nyní roste i na Moravěv Samotiškách u Svatého Kopeč-ku u Olomouce. Veřejnosti je mo-řena „Lausanne“ k dispozici pro-střednictvím nabídky Gengelus přestávkami od roku 2011.

Mořena barvířská nepatří k okra-sám zahrady. Její drobné žlutékvítky květinový záhon přílišnezpestří. Přesto si zaslouží, aby

byla znovu pěstovaná, a už se chystámeexperimentovat s přírodními barvami, nebonám bude zkrátka jen připomínat dlouhoucestu dějinami, na níž tato květina člověkaprovázela.

Jitka Komendová za využití textu

Pascala Kisslinga

o mají společného turecký fez, napoleonský voják a tibetský mnich? Mořeno-vou červeň! Mořena barvířská (Rubia tinctorum) pochází ze Středozemí a Blíz-

kého Východu a od starověku až do 19. století byla pěstována téměř po celémsvětě, včetně českých zemí. Podobně jako mnoha jiným barvířským rostlinám sei jí stalo osudným, že v průběhu 19. století většinu přírodních barviv nahradilabarviva syntetická. Když se od roku 1868 začala její účinná látka alizarin vyrábětuměle a levněji, přestal být o použití mořeny, a tedy i její pěstování zájem. I zpla-nělé pozůstatky v Česku dávno zmizely.

biodiverzita

Rozvětvený podzemní kořenový systém mo-řeny barvířské je zdrojem červeného barviva,které zdobilo i napoleonské vojáky.

FOTO – Pascal Kissling

KKrráálloovvnnaa bbaarrvvíířřsskkýýcchh rroossttlliinn–– mmoořřeennaa

CC

Mladý výhon mořeny rostoucí v přírodnízahradě.

FOTO – Jitka Komendová

Malé žluté kvítky na popínavé lodyze mořeny. FOTO – Pascal Kissling

MOŘENA BARVÍŘSKÁLatinské, vědecké botanické

jméno mořeny je Rubia tinctorum.Rodový název rubia je odvozenod latinského ruber = červený, ru-bia = červeň barvířská.

Druhové tinctorum = barvířskýpak pochází od základu tinctor =barvíř nebo barvič. České slovomořena má svůj původ v slověmořit, v tomto případě znamenají-cí upravovat napouštěním či na-máčením v určité látce.

e-bio �� 4/2017 7

ěžné zeleniny, které nám dnes sloužív kuchyni jako potraviny, měly v mi-

nulosti mnohdy také využití v léčení.Různé příklady lze nalézt v literatuře od-borné i krásné. Do dubnového Bio jsmevybrali úryvek z knihy Valašská vojna odČ. Kramoliše, který se týká petržele.

Román Valašská vojna popisuje povstá-ní Valachů proti vrchnosti. Na pozadí dě-jinných událostí se proplétají osudy jednot-livých lidí valašského kraje a do nich se tua tam mihnou i rostliny, které je provázejí.Vybíráme část, kdy jednu z postav příbě-hu, starého Vránu, přivážejí z vězení do-mů těžce nemocného. Jako následek po-bytu ve vězení dostal zápal močovéhoměchýře:

„.... a spatřila již otce na lůžku. Bratr,švagrová a sousedka Zajícová stáli vedleněho. „Tatíčku, můj tatíčku!“ zvolala hnedve dveřích a s pláčem vrhla se k němu napostel, líbala jeho tvář a hladila šedivédlouhé vlasy.

Stařík se usmál. „Co je vám?“ „Tatíček nemohou močit. Mají velké bo-

lesti v měchýři,“ sděloval jí bratr. „Právě se radíme, co

dělat. Tady Zajícovápovídá, že mu mámepřikládat na život spa-řenou petrželovou na�,ta že žene na moč,“sdělovala švagrovástísněným hlasem. By-la dosud polekána pří-jezdem nemocnéhootce.

„Tož nestůjte a dávejtemu, co poradila,“ vybí-zela je k činu Rozinaa hned vyběhla do za-hrady a natrhala petrže-lovou na�. Spařili ji, při-kládali a syn, že lékařev Rožnově nebylo, za-šel pro starou KáčuKršákovou, která pomá-hala od různých nemo-cí. Přišla i se ŠtefkouChromcovou, která jidohonila. Souhlasilas přikládáním spařenénati, ale kázala uvařitještě medvědici a prů-tržník, které s sebou do-nesla, a jejich odvar dátnemocnému pít.

Stařečkovi teplý obkladek načas dělaldobře, mírnil bolesti měchýře, ale za chví-li zase sténal a svíjel se na lůžku.“

V úryvku dcera nemocného na pokynsousedky vybíhá do zahrady, aby natrhalapotřebnou petrželovou na. Petržel zde te-dy v domácí zahradě roste, děj s ní počítájaksi samozřejmě. Spařenou petrželovouna potvrzuje jako léčebný prostředek takéléčitelka, která přichází k nemocnému po-zději. I když jde o vylíčení románové, vy-myšlené, lze si dobře představit, že po-dobně mohlo dojít k nasazení petržele i veskutečném životě starých Valachů.

Znalost účinků petržele jako prostředkumočopudného nalezneme nejen v tomtorománu, ale i v dalších knihách, včetněsoučasných.

Popis léčení pokračuje v knize dále.A by se již netýká přímo užitkových rostlinmůžeme jej doplnit jako příklad někdejšíchléčebných postupů. Opět s připomínkou,že se jedná, jak již uvedeno, o podání ro-mánové, které však mohlo mít východiskove skutečných praktikách a autor knihysnad znal z vlastní zkušenosti.

„K večeru přestal mluvit a naříkat; leželnepohnutě a hleděl se ztrhanýma, kalný-ma očima před sebe.

„Bože, tatíček již vyhlédají smrt!“ vzkřiklaRozina a přítomné ženské z ulice, jichž seněkolik sešlo, přikyvovaly hlavou na zna-mení souhlasu.

„Lidská pomoc je již marná. Zkusíme ne-moc ještě zažehnat,“ pravila stará Kršáko-vá. „Není-li mezi námi některá moc hříšná,snad nás Bůh vyslyší.“

Po těch slovech přistoupila k lůžku, sdě-lala staříčkovi se života oblek, nechalabřicho obnaženo, dala poučení ženám,jak se mají chovat a co dělat, a pak po-klekla k jeho lůžku a za ní do řádku pokle-kaly ostatní ženy, napřed přízeň a pakdruhé.

Když všechny již klečely, jala se Kršáko-vá modlit: „Bože, který jsou zázraky činil,nemocné uzdravoval a mrtvé křísil, smilujse nad nemocným a tady ležícím sta-říčkem. Volám tě na pomoc na přímluvusvatého jeho patrona svatého Pavlaa ve jménu Tvém svatém volám na něhoa jeho nemoc: Kapej, kapej, učurni se,uvolni se a pohni se. A při těch slovech hohladila zlehka rukou po životě a pak se pokolenou odšoupla dále. Po ní přišoupalase k lůžku druhá, třetí, a ostatní a každáz nich říkala: ,,Kapej, kapej, učurni se,uvolni se a pohni se!“ a přitom nemocné-ho po životě hladila. Ale na stařečka to za-žehnávání nepůsobilo....“

Vybral pdFOTO – archiv Gengelu

8 e-bio �� 4/2017

...... hhnneedd vvyybběěhhllaa ddoo zzaahhrraaddyy aa nnaattrrhhaallaa ppeettrržžeelloovvoouu nnaa�

BB

e starých knihách, podobně jakodnes v časopisech, najdeme re-

klamy s nabídkou osiv pro zahrad-níky a zemědělce. V mnoha ohle-dech mohou být poučné a zajímavé.

Příkladem je reklama uvedená v kni-ze Rationelní ovocnářství, autora A.Večeře (vydalo Knihkupectví A. Rein-wart, nakladatelství, v Praze roku1908), která hrdě hlásá: „Nejspolehli-vější polní, lesní a zahradní semena.“

Reklama shrnuje nabídku jako polní,lesní i zahradní semena, jde tedy o ši-roký záběr různých druhů rostlin prozemědělské, lesnické i zahradnickéúčely. V obrázku mohutné krmné řepyse v reklamě uvádí „čistění semenelektrickým pohonem“, kterýžto údajby asi dnes nevzbudil žádný obdiv, za-tímco ve své době to mohl být výkřikpokroku.

Vlevo v ředkvi nebo řepovité bulvě jeúdaj „zal. roku 1744“, což by, můžeme-li údaji z reklamy věřit, byla skutečnostúctyhodná. Na dlouhou tradici firmypoukazuje i označení jako „nejstaršísemenářský závod v mocnářství“, tedymyšleno v Rakousku-Uhersku.

Jako speciality jsou uvedeny jetel,vojtěška, semena řepová i pícní rostli-ny. U obilovin je nápadné, že všechnyzmíněné odrůdy jsou „původní“, mezinimi i dvě americké sorty. V reklamě jeuvedena jen adresa sídla firmy, chybítelefon či internetové stránky, které by-chom našli na reklamách současných.V tehdejších dobách však Internet ješ-tě nebyl a telefon jen v počátcích.

Po jazykové stránce starobyle znívazba „Prodej se zárukou za čistotua klíčivost“, odlišná od dnešního tvaru.Slovo „cenník“ zaujme pravopisem sedvěma „n“ a také spojení „semena ře-pová“ či „semena travná“ bychomdnes již asi nepoužili.

Od popsané staré reklamy mámednes už odstup. Dnešní reklamy násvšak dokáží ovlivnit podobně, jako toasi uměla tato reklama před více nežsto lety.

(pd)

JEDNA VLAŠTOVKA JARO NEDĚLÁ, PATNÁCT ANOpřes současné ochlazení se objevují první vlaštovky. Letos jich, dle záznamů vefaunistické databázi České společnosti ornitologické avif.birds.cz, bylo hned

15 najednou! Toto hejnko bylo pozorováno ve středu 22. března v Mutěnicích naHodonínsku, o den později než v loňském roce.

II

e-bio �� 4/2017 9

Od té doby se objevily na dalších pěti lo-kalitách. Vlaštovka je prastarým symbolemjara. Její první štěbetání napovídá, že zimaje pryč a přišlo jaro. „Její přílet je opravduvelmi úzce svázán s prvním jarním dnem,proto není divu, že se symbolem jara stalaprávě ona,“ uvádí Gabriela Dobruskáz České společnosti ornitologické.

Vlaštovky patří mezi dálkové migranty.Zimují v jižní a střední Africe a při příletumají za sebou cestu dlouhou až10 000 km. Tuto cestu zvládnou přibližněza čtyři týdny, téměř o dva týdny rychleji,než cestu podzimní. „Ptáci pospíchají nahnízdiště, kde po dlouhé cestě potřebujírychle obnovit tukové zásoby. Bohuželsoučasné počasí jim mnoho nepřeje,“ ko-mentuje Gabriela Dobruská z České spo-lečnosti ornitologické přílet vlaštovek. „Vchladném a deštivém počasí nelétá hmyza hmyzožraví ptáci pak nemají šanci dopl-nit ztracenou energii. Můžeme jenom dou-fat, že se brzy oteplí.“ Přílet vlaštovek sle-dují také děti i dospělí v celé Evropěv rámci kampaně Jaro ožívá. Své prvnípozorování vlaštovky, čápa, kukačky, rorý-se a vlhy pak zadávají na www.springali-ve.net. Jaro ožívá organizuje v evrop-ských a afrických zemích BirdLife Interna-tional, u nás zastoupený Českou společ-ností ornitologickou. Sledujte také, kdy seobjeví první vlaštovka ve vašem okolí,

může to být každým dnem! A nezapomeň-te zadat své pozorování.

Gabriela Dobruská

Jaro ožívá www.springalive.netJaro ožívá je celoevropský projekt sledo-

vání příletu pěti poslů jara: vlaštovky obec-né, čápa bílého, kukačky obecné, rorýseobecného a vlhy pestré prostřednictvíminternetové stránky www.springalive.net.Do projektu se zapojují tisíce lidí z Evropy,Blízkého východu a Afriky.

Faunistická databáze České společnosti ornitologické (ČSO)

avif.birds.czFaunistická databáze je určena všem zá-

jemcům o ptactvo z řad široké veřejnosti,„amatérských“ ornitologů, birdwatcherůi vědců a slouží ke sdílení a uchovávánízáznamů o pozorování všech druhů ptákůna území České republiky. Slouží nejen kesdílení zajímavých a neobvyklých pozoro-vání, ale také ke sběru kompletních se-znamů všech pozorovaných druhů (včetněběžných druhů), čímž se významně zvýšímožnosti budoucího využití a interpretacetěchto dat.

V České republice je Jaro ožívá pod-porováno společností E.ON ČR, s.r.o.

tuž

VLAŠTOVKA OBECNÁlaštovky jsou drobní pěvci, hnízdícíve většině případů v blízkosti člověka.Jsou rozšířené po celé Evropě, nalez-

neme je v Africe, Asii, i obou Amerikách.Miskovité hnízdo dovedně slepené z kuli-ček bláta si stavínejraději uvnitř hos-podářských budov,jako jsou chlévy,stodoly, maštalenebo v průjezdecha chodbách domů.Právě změny hos-podaření a pokleschovu zvířat (i v domácnostech – vícemé-ně vymizely malé chlívky) se negativněpodepsaly na početnosti našich vlaštovek.Samice snáší 3–6 vajec, hnízdí 2x do rokaod května do srpna. Živí se hmyzem, kte-rý obratně chytá za letu. Vlaštovka je dál-kový migrant – zimovištěm našich ptáků jejižní část afrického kontinentu. K nám při-létá již v druhé půli března, jarní přílet pakvrcholí v dubnu. Hlavním obdobím odletuje první polovina září, opozdilci se objevu-jí až do konce října.

Zajímavosti o vlaštovceLidé odedávna věří, že vlaštovky nosí

štěstí. staří Slované vlaštovku považovaliza posmrtné zosobnění lidské duše. StaříŘímané je však považovali za posly špat-ných zpráv a německý reformátor MartinLuther dokonce za ptáky přinášející zlo.Dříve si lidé mysleli, že se na zimu zahra-bávají do bahna.

Vlaštovky táhnout rychlostí až 300 km zaden. Nejvzdálenější nález naší vlaštovkypochází z Jihoafrické republiky (8 503 km).Největší pražské hnízdiště vlaštovek senachází v areálu psychiatrické léčebnyv Bohnicích. Nejstarší kroužkovaná vlaš-tovka v Evropě se dožila 11 let. Jubilejnímdesetimiliontým záznamem v databáziEvropské unie pro kroužkování ptáků bylkontrolní odchyt vlaštovky u hnízda naPardubicku.

První mutěnická vlaštovka – Vlastimil Dobeš

VV

K reklamě na předchozí stránceOsivářská reklama před více než stoletímlákala na „nejspolehlivější semena“. Z knihy Rationelní ovocnářství, vydané Pra-ze roku 1908 (obr. archiv Gengelu). Za laskavé poskytnutí knihy děkujeme paníAleně Malíkové.

NEJSPOLEHLIVĚJŠÍSEMENA

VV

Zelený živý plot takové požadavky splňujecelkem dobře. Navíc svou barvou uklidňujea nevyžaduje stavební povolení. Kvůli pří-padným námitkám sousedů se doporučujeponechat volný prostor alespoň 30 centimet-rů od hranice pozemku. Kdysi se hraniční ka-meny všelijak posunovaly, proto naši předko-vé začali na hranice sázet stromy (a takéo ně se vedly spory). Každou hranici a každýplot je vhodné udržovat. Dobře založený živýplot si vegetuje svým vlastním trvale udržitel-ným životem, chrání před větry a poskytujedomov ptákům a jiným drobným živočichům.Mně na zahradě po založení živého plotu na-příklad razanantně stoupl počet malých zele-ných rosniček.

Volba vhodných rostlinKdysi jsem vytáhl dvě bělokoré břízky

z okapového žlabu a zasadil jsem je dozaduk plotu. Za pět let byly pětimetrové. Lze je po-nechat jako přirozený hromosvod u chalupy,podříznout je na jaře k získání březové vody,v létě lze zpeněžit listí ve sběrně kéčivýchbylin a v zimě lze z břízek udělat polínka dokrbu. Pro živý plot možno pochopitelně vy-užít i různých náletových dřevin z okolní pří-rody i ze silničních příkopů.

Jezdím do zaměstnání ekologicky na kolea jestliže vidím v příkopě nějakou zajímavourostlinku, kterou by páni cestáři zlikvidovali,tak ji přenesu na svou zahrádku, obvykle ně-kam k plotu. Ploty tedy nemusí být monokul-tury stejně rychlého vzrůstu a trpící stejnouchorobou, ale může se i zde uplatňovat bio-

logická rozmanitost. Břízky, vrby, akáty, olšea lísky jsou do plotu vhodné jako startovacírostliny. Rychle rostou a vytvářejí potřebnoubiomasu, která může tvořit kostru pro pnoucírostliny a přebytky biomasy lze pohodověspalovat v kamnech.

Do plotů lze též využít habr, buk, planéšvestky, trnky, jabloně či višně. Zajímavá jeparková rostlina škumpa orobincová, kterárychle roste jako plevel. Ve své původníamerické domovině je okusována zvěří, tak-že dobře snáší průběžné stříhání a upravo-vání. Smrčky, borovice, jalovce a tisy rostoudosti pomalu, jedličky rostou příšerně poma-lu. Jehličnany jsou však neprůhledné i v ziměa vhodné k přidružené domácí produkci vá-

nočních stromků. Thuje (botanicky zeravy)a cypřišky se hodí spíše pro hřbitovy.

Popínavé rostliny jako oživeníPopulární popínavý stále zelený břečan se

hodí spíše na celistvé zdivo. Nenáročnáa dosti rozšířená rostlinka, lidově zvaná „psívíno“, botanicky loubinec pětilistý dokáže za-

krýt každé nevzhledné pletivo i ozdobitpergolu. Máme-li na plotě popínavou růžičku,lze vymrzlá místa dočasně nahradit psím ví-nem a průběžně jej ostříhávat, aby nestínilo.Divoký chmel také dokáže na plotě udělatpěknou parádu a z jeho šištic lze uvařit čajproti depresím. Popínavé fazole jsou dostináročné na teplo a kvalitu půdy, raději lzezkusit hrášek. Plevelný svlačec se nám ob-vykle objeví sám a nezván. Další jednoletépopínavé rostliny by vydaly na samostatnýčlánek. Přirozeným ostnatým drátem jsouostružiny, je jich několik desítek dru-hů a některé mají i stálezelené listy.Jsou však dosti náchylné navymrzání, a tak mohou tvořit jen do-plněk plotu.

Údržba a zakládání plotuRostlinky lze přesazovat od října

do listopadu, a potom na jaře v doběrašících pupenů. Malé rostlinky s do-statečně velkým kořenovým balemlze přesazovat celoročně. Doporuču-je se také před zimou vykopat jamky,nechat je promrznout a provzdušnit,a potom na jaře sázet. Přesazováníje svým způsobem dobrodružství,nebo těch správných zkušeností ne-bývá nikdy dost. Plot složený z růz-ných rostlinek je vhodné celoročněprůběžně ořezávat, stříhat či olemo-

vat. Pomalu rostoucím dřevinám je třeba po-máhat od zastínění, rychlerostoucí je třebazase nasměrovat do prázdných a vymrzlýchmíst. Je vhodné odstraňovat co nejtenčí vět-vičky a ty pak mulčovat ke kořenům, takéokolní trávu a nevhodné rostliny lze vytrhata namulčovat ke kořenům plotu. Růže kdysistaří zahradníci přihnojovali mrtvými rybami,takže ke kořenům zeleného plotu lze nená-padně lidkvidovat biologické zbytky z kuchy-ně. Pokud tam máme břízky a smrčky, taktam lze občas pohodíme zbytky hub a za častam mohou růst hříbky či křemenáče. Vodnía závlahové poměry kolem živého plotu lzeupravit různými stružkami či prohlubeninami.

Plot jako vizitka i tvůrčí relaxace

Tak jako předsíň bývá vizitkou bytu, tak i plotmezi prvními vítá návštěvníky a něco vypovídáo svých majitelích. Pomocí zeleného plotu lzezvýraznit přednosti nemovitosti i nenápadnězakrýt některé nedostatky.

Tvůrčí soužití s různými rostlinami, i třebajen v živém plotě, může přinést plevu od stre-sů civilizace. Popis rostlinných druhů pro ze-lené ploty není ani zdaleka úplný a existujemnoho dalších, které by zasloužily naší po-zornost. Přírodní prostor je někdy nevyčer-patelný a nepopsatelný.

Ing. Jan PapáčekBio 3/2004

FOTO – autor, WIkipedia

ZZEELLEENNÉÉ BBIIOODDIIVVEERRZZIITTNNÍÍ PPLLOOTTYYekozahrada

Škumpa orobincová zazáří na podzim

Příbuzbý druh škumpy Cotinus coggiria rozzáří živý plot i parky

loty kolem chalup a zahrad jsou obvykle rovné a upravené, ale právní vztahykolem hranic pozemků jsou někdy neupravené a komplikované. Se vzrůstají-

cí potřebou relaxace stále více lidí uvažuje o nějaké bytelné neprůhledné hradběchránící soukromí.

PP

10 e-bio �� 4/2017

Kromě toho, že se celý sektor dynamickyrozvíjí, a to především v západní Evropě,je zde patrný i příklon zákazníků k výrob-kům s jasným původem. V českém pro-středí pak zákazníci mají rádi bioproduktypřímo ze statku. Fenomén vlastního zpra-

cování a přímého prodeje nelze v posled-ních letech přehlédnout. „Ačkoliv jsou dataza trh biopotravin zveřejňována s určitýmzpožděním, trendy hovoří jasně. Spotřebabiopotravin v České republice od roku2010 roste v průměru každoročně o sedmprocent,“ potvrdila Jana Peterková (ÚZEI),která je odpovědná za zpracování zprávo trhu biopotravin v ČR. Dodala, že lidéstále nakupují biopotraviny předevšímv super a hypermarketech, avšak nákupypřímo u výrobce biopotraviny tvoří7 % z celkového objemu. Obrat příméhoprodeje vzrostl od roku 2010 téměř trojná-sobně a činní cca 160 miliónů korun.

Biomléko otevírá dveřeledniček

V České republice patří mléčné biový-robky k těm, které spotřebitel nakoupív biokvalitě jako první. Toto nákupní cho-vání nás od zbytku Evropy odlišuje. „Nazápad od nás lidé jako první kupují čerst-vou biozeleninu nebo bioovoce,“ uvedlOtakar Jiránek, který před dvaceti šestilety začal do České republiky dovážetcertifikované biopotraviny. Tehdy se jedna-lo spíše o trvanlivé výrobky. Dnes už je tojiné. Zákazníci rádi sáhnou na pult pro čer-

stvé biovýrobky nebo primární bioprodukty– a� již rostlinného či živočišného původu.

Ekologičtí zemědělci se trendu přizpůso-bili a postupně vlastní zpracování či prodejze dvora rozšiřují. Například za posledníchpět let vzniklo 164 malých a kolem 100

velkých faremních mlékáren, z nichž vý-robky zásobují jak blízké, tak vzdálenějšíokolí. Jen v biosektoru se od roku 2011zdvojnásobil počet mlékáren z 25 nadnešních zhruba 50. „V porovnání s rokem2007 máme dnes téměř dvacetkrát víceminimlékáren, sedmkrát více zpracovenmasa a masných výrobků a třikrát vícezpracovatelů zeleniny a ovoce. Mezi těmi-to zpracovateli je velké množství ekologic-kých zemědělců, výrobců biopotravin,“sdělil Ivan Hrbek, předseda Svazu fa-remních zpracovatelů.

Právě Ivan Hrbek zaujal jak předávanýmiinformacemi, tak komentáři při ukázce vý-roby čerstvého přírodního sýra, která do-provázela přednáškový blok (viz foto).

Nejde jen o to vyrobit a prodat, ale dostatbiovýrobek k zákazníkovi. Stále je totižpalčivým problémem distribuce

Jarní koktejl z oseníZZaarruuččeennýý pprroossttřřeeddeekk pprroottii

jjaarrnníí úúnnaavvěě�� 100 g doma vypěstované osení �� 3 dl

vychlazení pitné vody �� několik kapek š�á-vy z limetky �� špetka soli a cukru.

Osení ostříhejte, opláchněte je důklad-ně pod tekoucí vodou, překrájejte a dejtedo mixéru.

Přidejte pitnou vodu a při vysokýchobrátkách vše dobře rozmixujte.

Slijte do skleničky, kdo nesnáší zbytkyvlákniny, může nápoj přecedit. Ochu�teš�ávou z limetky, cukrem a špetičkou solia hned podávejte.

Naše tipyKoktejl můžete obohatit: Na sladko

– rozmixujte spolu s jablkem bez jádřinceslupek nebo doplňte jablečným moštem.

Na slano – přidejte trochu vody z domá-cího kysaného zelí, nebo osení rozmi-xujte s řapíkatým celerem nebo pár listyhlávkového salátu. Do koktejlu můžetepřidat mladé listy pampelišky – smetankylékařské, zvýšíte tak jeho čistící schop-nosti.

HELACOLAKvašený nápoj z červené řepy

�� 1 kg očištěné červené řepy �� 1/2 lžičkycukru �� špetka soli �� zavařovací láhev odokurek o obsahu 5 litrů.

Řepy lehce oloupeme, nastrouháme nahrubém struhadle, vložte do dobře vymy-té pětilitrové lahve od okurek, přidejte cu-kr a sůl, zalijte po hrdlo pitnou vodoua přikryje talířkem.

Nechte kvasit při pokojové teplotě, nej-lépe v kuchyni, Pod láhev dejte misku,během kvašení se tvoří pěna.

Nechte kvasit 2 až 3 týdny. Během kva-šení sbírejte pilně pěnu, která se tvoří napovrchu tekutiny v láhvi.

Řepa se vyluhuje, až když ztratí barvu,je nápoj hotov. Nápoj scete přes hustésíto, zbytky řepy vyhote.

HelaCola se pije v množství asi 2 dl naden. Chutná bez dalšího ochucení. Prozměnu je možné doplnit rozšlehanou ky-sanou smetanou a popřípadě dochutitcukrem podle gusta.

Recepty z knihy Pavly MomčilovéJarní a zimní zeleninové menu.��

biospotřebitel

ůzné pohledy na ekologické zemědělství a biopotraviny přinesl odborný blokpřednášek, který uspořádala PRO-BIO LIGA ve spolupráci s ČTPEZ na Biosty-

lu rámci Festivalu Evolution. Zvolená témata byla letos více orientovaná na spo-třebitele a mluvčí představili trendy, které sektor za uplynulé čtvrtstoletí ovlivnily.

RR

BBIIOOPPOOTTRRAAVVIINNYY

STALY SE HITEM, A TÍM ZŮSTANOU

e-bio �� 4/2017 11

– logistika biopotravin, které vznikajípřímo na farmách v malých šaržích.

Zajímavou variantou krátkého obchodníhořetězce je bezesporu komunitou podporo-vané zemědělství. O tom, jak fungují tzv.KáPéZetky pohovořil Jan Valeška z PRO-BIO LIGY a na příkladu tamní výrobnyukázal praxi Jiří Pykal z Biofarmy Sasov.O tom, jak se daří na českém trhu nováč-kům, pohovořila Andrea Dostálováz úspěšného startupu (začínající podnika-telky) České ghíčko. Naopak, s dlouhodo-bými zkušenostmi přispěla Jana Lysáko-vá z obchodní společnosti PRO-BIO zeStarého Města.

Bez dozoru nelzeO tom, že značka bio, je zárukou kvality,

není pochyb. Kromě kontroly certifikačníchorganizací kontroluje od loňského rokuoznačování biovýrobků také Státní země-dělská a potravinářská inspekce. LogoBIO se tedy opravdu nemůže na potravi-nách užít jen jako marketingová nálepka.O způsobech dozoru informoval přítomnéPavel Vrána (SZPI), který zodpovídá zakontrolu biopotravin na českém trhu.

Někteří producenti si však už tak striktnípravidla ekologického zemědělství a pro-dukce biopotravin ještě dobrovolně

zpřísňují. Například německou certifikacíDemeter, tu mají v ČR zatím čtyři podniky.Mezi nimi je také biodynamické vinařstvív Kutné Hoře. „K ochraně rostlin a pro zvý-šení úrodnosti používáme přírodní prepa-ráty, které si sami připravujeme ze statko-vých hnojiv, tzv. roháček, a z křemene, tzv.křemenáček. Nic víc kromě vědomostía zdravého rozumu pro pěstování révyneužíváme,“ upřesnil Lukáš Rudolfský zVinných sklepů Kutná Hora.

A celkově? Ekovinařů v ČR hodně přiby-lo a neustále přibývá. Příprava biovína pat-

ří k nejčastěji certifiko-vaným činnostem přizpracování v ekolo-gickém hospodářsví.Ze zhruba 200 malýchzpracovatelů v ekolo-gickém zemědělství ječtvrtina zaměřená navýrobu biovína, pře-vážně na jižní Moravěa vinná réva se ekolo-gicky pěstuje na 870hektarech.

V současné době sev České republice vě-nuje ekologickémuzemědělství přes

4 200 podnikatelů (9 % zemědělců v ČR)a přes 600 subjektů je registrováno jakovýrobce biopotravin, z toho třetinu tvoří vý-roba přímo v ekohospodářství. Aktuálnídata jsou online k dispozici na stránkáchregistru ekologických podnikatelů, kterýprovozuje Ministerstvo zemědělství

Blok přednášek připravila PRO-BIO LIGAve spolupráci s ČTPEZ za finanční podporyMinisterstva zemědělství ČR.

Andrea Hrabalová

POZNÁMKY: Registr ekologických pod-nikatelů na: https://eagri.cz/public/app/eagri-app/EKO/Prehled/. Uživatelsky příjemná je rov-něž databáze PRO-BIO Svazu ekologických ze-mědělců, dostupná na www.kamprobio.cz. Pře-hled funkčních KPZ je k dispozici na stránkáchhttp://www.kpzinfo.cz/.

��

Mnoho žen se na mě obrací při různýchgynekologických potížích. Jedním z nejú-pornějších problémů jsou výtoky. Byly-lijiž bezvýsledně vyzkoušeny všechnybylinné koupele, a pak už jde o bakter-iální či plísňové výtoky, nezbývá mi opětnic jiného, než se podívat do léčbysv. Hildegardy. Tam najdeme možnosti,u nás málo známé, ale podle dr. Hertzkyvelmi účinné.

Stříbrné vínoPrvní možností je tzv. stříbrné víno,

které však nepomáhá pouze při gyneko-logických výtocích, ale také například přibércových vředech – prostě tam, kde setvoří nějak více tekutiny, než bychom sipřáli.

Má-li člověk přebytek šav, at' čistéstříbro ohřeje v ohni a jím pak ohřeje dob-ré víno. Toto víno pak na noc pít s prázd-ným žaludkem a výtoky zmizí.

V našich podmínkách si lze napříkladnechat postříbřit ponorný vařič, či stří-brnou minci připevnit na pájku, a tak siohřát víno.

Kopretina řimbabaAle univerzálním prostředkem na

ženské problémy je kopretina řimbaba –Herb. Chrysanthemi Parthenii – o ní sv.Hildegarda říká:

Řimbaba má jemnou šávu pro nemoc-né vnitřnosti jako jemná mast. Kdo trpí

bolestí, at' ji vaří ve vodě, přidá trochumásla či oleje a trochu jemné moukya připraví si polévku. Tato pak jedinávyléčí vnitřnosti.

Ženy, které ji jedí při menstruaci, nebu-dou mít bolesti. Dr. Hertzka nám překládátuto řeč do naší mluvy, protože vždyckyrádi přesně víme, čeho máme kolik vzít:

Rozsekat pět listů řimbaby, přidat1/4 litru vody, trochu másla, spolu pakasi 2 minuty povařit, pak přidat 2–3lžíce mouky a trochu soli a znovupovařit. Tuto polévku pak teplou sníst.

V Anglii se kopretina řimbaba používás úspěchem proti migréně – se 70 %účinností!

PORADNA WALTRAUD GREGOROVÉ

Jaké jsou přírodní prostředky při gynekologickýchpotížích?

12 e-bio �� 4/2017

Odborné přednášky na Biostylu na pražském výstavišti v Hole-šovicích mají vždy vysokou úroveň a posluchače si najdou.

KOPŘIVA LÉČIVKAPoužít ji lze ve formě odvaru na vlasy

(podporuje jejich růst), jako prostředekkrevčistící a lidový lék proti chudokrevnos-ti. Podle nových výzkumů podporuje úda-jně také imunitu organismu.

Pozitivní vliv má na látkovou výměnujátra a dosti známé je její klasické protirev-matické působení (šlehání čerstvýmikopřivami). Typickým znakem kopřivy je, žeji najdeme na místech bohatých dusíkem.Třeba tam, kde jsme nechali ležet zbytekkompostu nebo hnoje. S oblibou roste narumištích, starých zbořeništích, kde kdysisídlil člověk. V přírodě se vyskytuje paktřeba také na březích potoků a řek, kteréjsou bohaté na naplavené živiny. Kopřivaobsahuje také velké množství bílkovin –někdy se v obsahu bílkovin dokonce srov-nává s vyhlášenou sójou! Důležité a proorganismus významné je množství mine-rálních látek, které je v ní obsaženo –především vápníku, hořčíku a železa. Takévitamínů má kopřiva hojnost. Např. vita-mínu C obsahuje údajně třikrát víc než cit-róny(!), dále je v ní zejména karoten a vita-míny skupiny B. U nás roste vytrvalá kopři-va dvoudomá (Urtica dioica) a případněi menší kopřiva žahavka. V nejmladšímstádiu je poživatelná přímo v přírodě sy-rová – otrháváme pak vršky rostlin a mla-dé lístky. (pd)

JARNÍ TIPY

JJaarrnníí ššppeennáátt oodd BBiioolleennkkyy

Pro čtyři osoby, vegan / bez lepku

����70 g pohanky kroupy ����70 g velkých bílých fazolí ����1 cibule����1 stroužek česneku ����1 mrkev ����1/2 pastyňáku (nebo petrže-le) ����3 plátky dýně hokkaido (pokud není sezóna tak 1 mrkev)����svazek čerstvého špenátu ����nerafinovaná sůl ����sluncečnico-vý olej na pečení a smažení ����1 lž. rýžového misa

Fazole už máme dopředu uvařené (vaříme v dvojnásobnémmnožství vody s bobkovým listem 1,5 hodiny). Na oleji osma-žíme cibulku, přidáme pohanku, dvakrát promícháme a zalívá-me 1 litrem vody.Přidáme na kostičky nebo na proužky pokrá-jenou zeleninu kromě špenátu. Vaříme kolem 5–8 minut. Minu-tu před koncem osolíme a přidáme vařené fazole.Stáhnemez plotny, přidáme prolisovaný česnek, pokrájený špenát a mi-so (nemusí být). Necháme v teple dojít dalších 10 minut.

SSóójjoovváá ppoommaazzáánnkkaa ����350 g uvařené sóji ���� 250 g tvarohu ����100 g másla ����5 stroužkůčesneku ���� sůl ���� bylinky (petrželka)

Den předem namočené sójové boby uvaříme do změknutí. Od-vážíme potřebné množství. Pak je umixujeme. Umixované smí-cháme s ostatními potravinami, včetně rozmačkaného česnekua jemně nakrájenou petrželkou (nebo jinými bylinkami podlemožnosti). Vše důkladně promícháme, aby vznikla hladká po-mazánka. Mažeme ji na pečivo. Zuzka S.

Velikonoční chlebíčky jinak

CChhlleebbííččkkyy ss kkooppřřiivvoovvýýmm mmáásslleemm����velká hrst listů kopřivy ���� lžíce francouzské hořčice ��100 g másla ���� lžička hrubé soli ����chléb podle libosti,nejlépe tmavý

Listy kopřivy důkladně omyjeme. Do mísy dáme všechnyingredience a pečlivě promícháme. Mažeme na chlebíčky azdobíme jarními květy.

Jana Vlková, Kytky k jídlu

e-bio �� 4/2017 13

PPoommaazzáánnkkaa zz uuzzeennééhhoo ttooffuu aa oořřeecchhůů

�� 1 kostka uzeného tofu �� 10 lžic oleje �� 10 kusů vyloupanýchvlašských ořechů �� 10 lžic Tebi �� sůl

Všechny suroviny rozmixujeme do hladka. Mažeme na pečivoa zdobíme zeleninou. Pokud by pomazánka byla příliš hustá, stačí přidat trošku vo-dy. Pokud řídká, přidáme více Tebi.

Zuzka Skoumalová

Veletržní duo BIOFACH, přední světovýveletrh biopotravin, a VIVANESS, meziná-rodní odborný veletrh přírodní kosmetiky,zaznamenalo v roce 2017 nový rekorda těšily se z 51 453 odborných návštěvní-ků. Tentokrát na setkání branže přicesto-vali ze 134 zemí, nadchli se pro nabídku2 785 vystavovatelů (z toho 259 na veletr-hu VIVANESS) z 88 zemí a nechali se in-spirovat zemí roku – Německem.

Pozitivní bilanci vykázala i celá branže:v roce 2016 vydaly německé domácnostive srovnání s předchozím rokem přibližněo 9,9 % více peněz na biopotravinya bionápoje. Obrat činil 9,48 mld. eur, jakuvádí Svaz ekologického potravinářství(Bund Ökologische Lebensmittelwirt-schaft, BÖLW). Čím dál více zákazníkůkromě toho sahá po přírodní kosmetice.Německý trh s přírodní kosmetikou je sesvým tržním podílem ve výši 8,5 % a obje-mem 1,15 mld. eur nejsilnějším trhemv Evropě, jak zjistilo společné šetření orga-nizací naturkosmetik konzepte, GfK, IRI,IMShealth a BioVista.

Petra Wolf, členka vedení společnostiNürnbergMesse uvedla: „Po čtyřech ús-pěšných veletržních dnech se spolu s ce-lým odvětvím radujeme ze skvělé náladyv halách a z vysoké kvality kontaktů. Mnohoinspirace přinesl v roce 2017 kromě „Zeměroku“, jíž se stalo Německo, také kongresSTADTLANDBIO a rozmanitý programv regionu pod hlavičkou NÜRNBERG DIEBIOMETROPOLE. Již te se těšíme nadalší ročník veletržního dua a na shledáníse všemi z branže na BIOFACH a VIVA-NESS 2018.“

„Nadšení vystavovatelé i návštěvníci nachodbách veletrhu BIOFACH, to byl typic-ký obrázek tohoto pestrého mezinárodní-ho tržiště. Návštěva četných čelních před-stavitelů z politiky, správy a diplomatické-

ho sboru učinila z veletrhu ústřední místopro debatu o budoucnosti ekologickéhozemědělství a výživy. Při prezentací Ně-mecka jako země roku ukázali němečtíbiopodnikatelé na veletrhu výrazně svouinovační sílu a výkony v oblasti trvaléudržitelnosti,“ tak zní pozitivní shrnutíDr. Felixe Prinze zu Löwenstein, předse-dy představenstva německého zastřešují-cího svazu BÖLW – Svazu ekologickéhopotravinářství.

Dojem udělal letošní ročník setkání branžei na Markuse Arbenze, jednatele IFOAM– Organics International, mezinárodníhopatrona veletrhu BIOFACH: „Rekordní rokv biosektoru – rekordní rok na BIOFACHu2017! Veletrh je vynikajícím zrcadlemskvělé nálady v celé branži. Dostávají sezde ke slovu témata, která hýbou světemprofesionálů ve výrobě, obchodu, služ-bách i politice a která musíte znát, abystemohli být v oblasti bio úspěšní. Pro Ně-mecko i celý svět je ekologické země-dělství nástrojem pro dosažení globálníchcílů OSN pro trvale udržitelného rozvoj(SDG), za které se oficiálně postavila na-prostá většina zemí.“

Spokojení vystavovatelé i návštěvníci

Po čtyřech veletržních dnech byli vysta-vovatelé na předním světovém veletrhubiopotravin nanejvýš spokojeni. Podle prů-zkumu nezávislého institutu hodnotilo89 % všech vystavovatelů celkový úspěchveletrhu pozitivně. 93˚% se vyslovilo po-chvalně ke kvalitě návštěvníků svých stán-ků a uvedli, že se dostali do kontaktu sesvými cílovými skupinami. U 93 % všechvystavovatelů vedli rozhovory k novým ob-chodním vztahům. V důsledku toho očeká-vá 85 % vystavovatelů po skončení veletr-hu uzavření nových obchodů na základě

kontaktů a navázaných vztahů. Díkypříznivému ohlasu má 88 % vystavovatelův úmyslu se v budoucnosti opět zúčastnit.Na straně návštěvníků bylo s nabídkouspokojeno 97 % a 94 % plánuje veletrhopět navštívit.

Kongres BIOFACH a VIVANESSZaznamenal velký zájem všech hráčů na

trhu. V roce 2017 využilo 8 125 účastníkůtoto fórum znalostí oboru s více než 120jednotlivými akcemi, pro informování sei networking. Jedničkou na akcích k „Zemiroku Německo“ byla prezentace budoucístrategie ekologického zemědělství spol-kového ministerstva pro výživu a země-dělství (BMEL), na kterou přišlo více než150 návštěvníků. Celkově nejvíce návštěv-níků, přes 240, bylo na „Global MarketOverview“. Obzvláště velký zájem vzbudilna kongresu VIVANESS průzkum trhu.Přes 100 účastníků přišlo na přednášku„Přírodní kosmetika 2016: ohlédnutí a bu-doucí vývoj“.

Best New Product Awards BIOFACHa VIVANESS 2017 Četné nově vyvinutéprodukty a inovativní objevy se na BIOFA-CHu a VIVANESS i v roce 2017 opět pre-zentovaly u obou stánků s novinkami. Od-borní návštěvníci mohli z˚celkem 770 při-hlášených novinek (BIOFACH: 574 / VIVA-NESS: 196) vybírat v jejich očích ty nejza-jímavější a cenově nejvýhodnější.

Kdo byli š�astnými výherci cen Best NewProduct Awards, udělených na základě to-hoto hlasování, můžete zjistit na adresewww.biofach.de/best-new-producta www.vivaness.de/best-new-product.

Na veletrhu byly rovněž udělovány cenyza olivový olej Olive Oil Awards v zážitko-vém světě OLIVENÖL. Seznam vítězů na-jdete na adrese www.biofach.de/olive-oil-award.

BIOFACH a VIVANESS 2018 se budoukonat ve dnech 14. až 17. února v norim-berském veletržním centru – nově bu-dou otevřeny dvě výstavní haly 8 a 4A.

www.proveletrhy.cz

ZZeemmíí rrookkuu nnaa BBiiooffaacchhuu NNěěmmeecckkoo�� BIOFACH a VIVANESS 2017 prolomily hranici 50 000 návštěvníků

�� Přesně 51 453 odborných návštěvníků na veletrzích �� Inovace a odpovědnost: Země roku Německo inspiruje biosektor

14 e-bio �� 4/2017

e-bio �� 4/2017 15

aktuality pro-bio

Soutěž v 16. ročníku organizuje PRO-BIO Svaz ekologic-kých zemědělců, umožňuje získatocenění ve čtyřech kategoriích:

* Biopotraviny rostlinného původu

* Biopotraviny živočišného původu

* Biopotraviny pro gastronomii, pochutiny a ostatní

* Biovíno

„Minulé ročníky sou-těže ukázaly, že češtíproducenti biopotra-vin umí vyrobit kvalitnívýrobky. Opravduvšak dbáme o to, abyv potravině byly po-užity tuzemské suro-viny. V hodnocenízohledňujeme použitýpoměr domácích su-rovin, nebo� krátkéobchodní řetězcek biopotravinám jed-noznačně patří,“ říkáKateřina Urbánková,manažerka PRO-BIOSvazu ekologickýchzemědělců.

Vzhledem k tomu,že k trendům posled-ních let patří finaliza-ce bioprodukce – tedyzpracování potravinypřímo na ekostatkudo bioproduktu urče-ného konečnému zá-kazníkovi, je jasné, žei tyto výrobky organi-zátoři soutěže vítají.Není třeba vyrábětvelké šarže, abystese mohli do soutěže

přihlásit. „Bio medvědí pesto, Černíko-vické beraní rohy, kozí biomáslo, císařskébrambůrky, kančí lovečák, pohanková se-kaná... Za všemi těmito finalisty od roku2002 stojí spousta práce a také odvahy.Není vůbec důležité, zda jde o většího pro-ducenta nebo drobného ekofarmáře. Po-rota vždy klade důraz na jasně stanovenákritéria a velice si váží každého účastníkasoutěže. Společně posunujeme „bioději-ny“ naší země kupředu!“ uvedl předsedaporoty Pavel Maurer.

PŘIHLÁŠKYDo soutěže se může přihlásit kterýko-

liv výrobce biopotravin, jež je certifiko-ván jednou ze čtyř certifikačních organiza-cí působících v České republice. K přihláš-ce je nutné doložit certifikát dané biopotra-viny a vše zaslat poštou nebo elektronickyna adresu PRO-BIO Svazu ekologickýchzemědělců (Nemocniční 53, Šumperk),a to do 1. 8. 2017. Odborná porota se paksejde koncem srpna, aby potraviny zhod-notila. Výsledky soutěže budou zveřejně-

ny v Září – měsíci biopotravina ekologického zemědělství.

Vítěz soutěže Česká biopotra-vina se může těšit na inspirativ-ní exkurzi na mezinárodní vele-trh BIOFACH 2018 do němec-kého Norimberku. Samozřej-mostí je také propagace vítěz-ného výrobku, nejen prostřed-nictvím mediálních partnerůsoutěže, ale také přímo – nanejrůznějších akcích pořáda-ných organizátorem soutěže.

Za PRO-BIO svaz EZSylva Horáková

ČČEESSKKÁÁ BBIIOOPPOOTTRRAAVVIINNAA 22001177SSkkrroommnnoosstt ssttrraannoouu,, ppoocchhlluubbttee ssee

vvýýrroobbkkyy zz ttuuzzeemmsskkýýcchh bbiioossuurroovviinnaso, mléko nebo vege? A to nebo to, všechny potraviny musí býti bio, abyse mohly ucházet o titul Česká biopotravina 2017. Soutěž o nejlepší tuzem-

skou biopotravinu se otevřela v pátek 24. března 2017.MM

Loňští vítězové

Bio Trhaná paštika z přeštíka od Josefa Sklenáře z Biofarmy Sasov

16 e-bio �� 4/2017

ekologické zemědělství

Biotrable střední a východní

Evropy

Jak ukazují statistiky, evropský trh s bio-potravinami opět roste a pružně reagujena zvyšující se poptávku. Až o 45 % se zaposlední dva roky zvětšil biotrh ve Švéd-sku, 20% nárůst zaznamenali ve Francii.Většina biopotravin v zemích původní pat-náctky pochází z místní produkce, čímž seliší od zemí střední a východní Evropy. Jakse zdá, se svými východními sousedy sdí-líme řadu podobností.

Neradi se sdružujeme do družstev, velkáčást zemědělské půdy je propachtovaná(ČR, Slovensko, Maarsko), mladí země-dělci mají jen omezené možnosti dostat sek půdě a spotřebitel má u nás nižší kupnísílu. Množství biopotravin na našem trhupochází ze zahraničí (u nás například43 % procent).

Naopak naše bioprodukce se v podoběsurovin dobře vyváží do zemí s rozvinutěj-ším biotrhem, jako je například Německonebo Rakousko. Zájem je ale pouzeo biosuroviny, možnost vyvážet do těchtozemí hotové biopotraviny je díky tamnímuvysokému lokálnímu patriotismu mizivá.„Ve starých členských zemích rostl zájemo ekologické zemědělství zespoda, teprvepak postupně vznikaly předpisy a systémdotací. Přechod zemědělců na EZ byl pro-to více názorovým rozhodnutím, podpoře-ný spotřebitelskou poptávkou. Nové člen-ské země už byly postaveny před hotovouvěc. Struktura ekologických ploch protov našich zemích často odráží snahu o sta-bilizaci ekonomiky hospodářství skrze do-taci než přechod na EZ kvůli spotřebitel-ské poptávce. Spotřebitelé, kterým se bio

masivně představilo až v kampaních ob-chodních řetězců, zase vnímají značkumnohem častěji jako marketingový tah,bez hlubšího kontextu.“ upozornil na roz-dílné postoje v Evropě ve své přednášceJan Plagge, prezident německéhoBiolandu, svazu, který zašti�uje přes šesttisíc německých ekozemědělců. Uvedl ta-ké, že v roce 2016 vstoupilo v Německudo EZ nejvíce farem od roku 1971 (vizpříloha Bio č. 3/2017).

Příjemná zpráva od přednášejícíchz Biosummitu je, že Českou republiku po-važují za ekozemědělského lídra prostřední a východní Evropu. Vděčíme za topředevším vysokému podílu ekologickýchploch, transparentnímu značení, propra-covanému kontrolnímu systému a kvalitníadministrativě.

„Pokud chcete dotace, ukažte

daňovým poplatníkům, že si je

ekologické zemědělství zaslouží!“

Nejčastějším argumentem při diskuzíchnad výší podpor do EZ je nízká domácíbioprodukce. Na nepoměr mezi vysokýmpodílem půdy v EZ a malým zastoupenímbiopotravin na českém trhu (téměř12 % EZ ploch z celkově zemědělské pů-dy v ČR a jen 0,7 % podílu biopotravin nacelkové spotřebě) je však třeba se podívatpodrobněji.

Celkem 82 % z EZ v ČR tvoří trvalé trav-ní porosty TTP (trvalé travní porosty),88 % veškeré ekologické půdy se navícnachází v LFA, tj. v oblastech méně přízni-vých pro hospodaření. Hodnotit výkonbioprodukce pouhým hektarovým podílemje proto zkreslující. Zemědělská činnost

v LFA je z merita věci nižší než v nížinách,a� už bio nebo nebio. Stát zde navíc zautlumování intenzivního hospodařenídlouhodobě zemědělce platí.

Odhadovaná hodnota celkové produkceekologického zemědělství ČR za rok 2014(včetně té, která je spotřebována přímov podniku) dosahuje dle Zemědělské účet-ní datové sítě (FADN) 5,3 miliardy Kč. Topředstavuje 3,9% podíl na celkové země-dělské produkci ČR, což vůči 12% plošez téměř 90 % ležící v LFA a na travách užnení tak špatné.

Má-li se podíl české bioprodukce na na-šem trhu zvyšovat, nemělo by to v hor-ských a podhorských oblastech být inten-zifikací, ale udržením produkce doma. Zá-jem o nákup masa (nejen) v biokvalitě jeu nás mizivý, takže jediným řešením prozemědělce často zůstává prodej zástavudo zahraničí.

Výzvou pro Českou republiku by mohlobýt naopak rozšiřování ekologických plochna orné půdě. Ta ekologická tvoří nyní jen2 % z celkové orné půdy v ČR, což je vý-razně méně než u jiných členských zemí.(Například Švédsko má 15 %, Rakousko14 %, Estonsko 11 %, Finsko, Itálie a Lo-tyšsko okolo 9–10 %). Čeští zemědělci sevšak na ekozemědělství bojí přecházet,obávají se vyšší pracnosti a ztráty

Biopotraviny z kozího mléka

ZA EVROPSKÝMI VIZEMI KULHÁMEílem konference Biosummit 2016 bylo zpřístupnit odborné i široké veřejnostinové poznatky a trendy z oblasti ekologického zemědělství a sdílet vzájemně

zkušenosti. Hlavními tématy byly současná a budoucí role ekologického země-dělství v evropské zemědělské politice, úloha v udržitelné produkci bezpečnýchpotravin a jeho potenciál v environmentální oblasti. Zajímavé byly prezentaceúspěšných evropských projektů i zkušenosti zemí střední a východní Evropy.Letošní akce se zúčastnilo přes 250 posluchačů z 10 evropských zemí.

CC

��

výnosu. Vzhledemk˚tomu, že kvalita kon-venční orné půdy dlouho-době klesá, mohl by pře-chod na ekologii přitomv˚některých oblastech na-bídnout řadu environmen-tálních benefitů, počínajeúdržbou a zvyšovánímpůdní úrodnosti. V oblastikvalitního poradenství, kte-ré je v˚rostlinné produkcik˚přechodu z˚konvence nabio třeba, máme protisvým západním sousedůmstále co dohánět.

Bionet:

Ověřování výsledků

výzkumu pro potřeby

ekozemědělců

Jedním z dobrých uká-zek, jak může poradenstvífungovat, představil naBiosummitu AndreasKranzler z rakouské po-bočky FiBL. Projekt Bionet,jehož je koordinátorem, sezaměřuje na přenos a opti-malizaci nových poznatkůdo praxe formou praktického ověřovánía výměny zkušeností přímo na farmách.

„Existuje velké množství výsledků výzku-mů. Naším cílem je přizpůsobit je podmín-kám, ve kterých hospodaří naši zemědělci.Je také hodně inovativních zemědělců,kteří dělají vlastní pokusy a naším cílem jenajít cestu, jak jim v tom pomáhat a jak je-jich praktické poznatky zužitkovat,“ říkáAndreas Kranzler. Ekologické země-dělství není standardizované a je založenona respektování přírodních procesů. Vý-sledky pokusů v jedné lokalitě jsou potomčasto jinde nepoužitelné.

Základem rozvoje EZ je proto optimaliza-ce produkce v různých oblastech. Bionet jednes velmi dobře propracovaná sí� farmářůa poradců, kteří od roku 2005 vzájemněsdílí své zkušenosti a znalosti na základěpraktického testování výsledků. Sí� dnes čí-tá více než 70 subjektů. Při praktickém tes-tování se zaměřují na řešení aktuálníchproblémů, na kterých spolupracují jaks ekologickými zemědělci, tak s místnímivýrobci. Tímto způsobem zejiš�ují v Ra-kousku testování vhodnosti vybraných od-růd obilnin či luštěnin. O výsledcích jednot-livých pokusů se pravidelně informují for-mou tištěného i elektronického newsleteru:www.bio-net.at

Evropské zemědělství 2030: Od výnosů k ekosystémovým

službámŽe vysvětlit odborné veřejnosti přínosy

EZ není snadné, potvrdili jak Jan Plaggez Biolandu, tak Beate Huber ze švýcar-ského výzkumného ústavu FiBL (viz Bio

č.1/2017). Na konferenci představili ambi-ciózní vizi rozvoje ekologického země-dělství do roku 2030. Dokument Organic3.0., definuje aktuální slabiny ekologické-ho sektoru a navrhuje strategie pro dalšírozvoj. Mezi jeho cíli je např. z 1 % dosáh-nout více než 10 % podílu na světovém tr-hu s potravinami. „Ekologické země-dělství může přispět k řešení aktuálníchproblémů zemědělství, ve světovém mě-řítku má zatím jen malý dopad,“ přiblížilavizi Beate Huber. „Musíme proto vyjítz úzké niky a nabídnout svá řešení i proširší uplatnění.“

Mezi výzvy, kterými by se měl sektor EZv˚budoucnu věnovat, patří ekologická in-tenzifikace (zejména snížení rozdílů mezikonvenčními a biovýnosy), náchylnostekozemědělského systému k podvodům čikvantifikace mimoprodukčních přínosůEZ. Zemědělství je třeba vnímat v širšímsociálně-environmentálním rozměru, kdehlavním měřítkem úspěšnosti nejsou pou-ze výnosy, ale poskytnuté ekosystémovéslužby. „Musíme umět vyčíslit skutečnénáklady spojené s˚pěstováním a výroboupotravin, včetně ceny negativních dopadů,které mají tyto činnosti na společnosta prostředí. V tomto jsme ve shodě s dal-šími názorovými skupinami, a proto je dů-ležité s nimi začít spolupracovat.“

*Biosummit nabídl posluchačům kvalitní

zastoupení spíkrů i dobře volená tématak diskuzím. Pokud stoupající kvalita akcevydrží i v budoucnu, mohla by se konfe-rence stát místem, kam se vyplatí zajít, po-kud chcete získat hlubší vhled do proble-

matiky ekologického zemědělství, načer-pat inspiraci nebo se potkat s významnýmipředstaviteli sektoru z celé Evropy. Akcipořádá Felicius, o. p. s., odborným garan-tem je Česká technologická platforma proekologické zemědělství.

Kateřina Čapouno-vá

Vyšlo v Zemědělci

e-bio �� 4/2017 17

��

V Evropě se za důležité kroky

k dalšímu rozvoji EZ považují:� Dokončení revize evropského naří-

zení Rady (ES) č. 834/2007 o ekolo-gické produkci a označování ekolo-gických produktů, kde již druhým ro-kem probíhá ostrá diskuze nad stano-vením limitu reziduí pesticidůu biopotravin a zavedením transpa-rentních pravidel při nezaviněné kon-taminaci.

� Vyjasnění postoje EZ sektoru k exis-tenci nových biotechnologií, při kte-rých dochází k manipulaci s DNA– k dalšímu rozvoji EZ musí být bez-podmínečně rozhodnuto, zda budounové biotechnologie podobně jakoGMO považovány za neslučitelnés principy EZ (problémem je např. je-jich složitá detekovatelnost), a s tímúzce související zabezpečení svobodyvolby výběru pro farmáře i veřejnost.

� Nová reforma Společné zemědělsképolitiky (SPZ), která by měla klást vět-ší důraz na platby za poskytováníekosystémových služeb. Zamýšle-ný přesun od plošných podpor nahektar směrem k podpoře udržitel-né zemědělské praxe, který se oče-kával od Společného zemědělské po-litiky v období 2014–2020, se neko-ná. Evropská skupina IFOAM protochystá návrh nové reformy SZP poroce 2020. Jeho hlavní změnou budesloučení obou pilířů podpor (přímýchplateb a Programu rozvoje venkova)do jednoho pilíře pod označením„Public Goods Payments“ (platbyza veřejné statky).

� Nabídnutí EZ jako řešení změny kli-matu – využití potenciálu, které nabí-zí systém EZ a jemu podobné země-dělské systémy, zejména v jejich lep-ší schopnosti vázat uhlík v půdě.Některé evropské státy s potenciálemekologického zemědělství pracují.Např. Německo schválilo Akční plánna řešení klimatické změny do roku2030, kde je jedním z˚cílů navýšenípodílu půdy zařazené do EZ na 20% do roku 2030 (dnes dosahuje podíl6,3 % zemědělské půdy). (Další infor-mace o směřování evropského ekolo-gického zemědělství najdete v˚doku-mentu Transforming Food andFarming (An Organic Vision for Euro-pe in 2030).

Spoločná ponohospodárska politika(SPP, česky SZP) tvorí v súčastnostinajväčšiu čas� spoločného európskehorozpočtu (asi 40 %). Rok 2021 (začiatoknasledujúceho programového obdobia) jezatia pomerne aleko, ale ak sa má na ta-kom množstve peňazí dohodnú� 27 krajín,tak to potrvá.

Je (takmer) isté, že v nasledujúcom ob-dobí bude rozpočet na ponohospodárstvonižší, okrem odchodu Británie je tu silnýtlak na výdavky súvisiace s utečencami,ochranou hraníc, ...

To je vynikajúca príležitos� zásadne zre-formova� systém ponohospodárskych do-tácií, ktorých súčasná podoba má korenev druhej polovici minulého storočia. Myvšak žijeme v 21. storočí, a tomu by bolovhodné prispôsobi� dôvody prečo a˚spôso-by, ako rozdeli� tento obrovský obnos pe-ňazí.

Za veký problém súčasnej SPP je pova-žované, že 20 % najväčších podnikov po-berá 80 % ponohospodárskych dotácií.Tento pomer platí pre všetky krajiny EU,v Rumunsku a Bulharsku je to dokonca10 : 90. Ako aj, že súčasné nástroje SPPnepodporujú dostatočne generačnú výme-nu na farmách. Príklad z Írska znie neuve-ritene, no majú tam viac farmárov nad 80rokov ako pod 35. Malé farmy postupnezanikajú a veké sa stávajú stale väčšími.

Základný rámec SPP na nasledujúceobdobie bol definovaný začiatkom septem-bra 2016 na konferencii a v následnejdeklarácii Cork 2.0: „Lepší život pre vi-diecke oblasti“, za účasti širokého spektranajdôležitejších aktérov.

Deklarácia Cork 2.0: „Lepší život previdiecke oblasti“:�� Podporova prosperitu vidieka�� Posilni produkčný reazec�� Investova do životaschopnosti

vidieka�� Chráni životné prostredie na vidieku�� Starostlivos o prírodné zdroje�� Boj proti klimatickej zmene�� Zamera sa na výskum a inovácie�� Zlepši miestnu samosprávu�� Zjednodušenie SPP�� Zvýši efektívnos SPP

Hlavným cieom bolozhodnoti� predchádzajúcudeklaráciu z Corku 1996,ktorá nastavila princípya priority súčasnej politikyrozvoja vidieka. A prís� s no-vou víziou smerovaniaeurópskeho vidieka nanasledujúcich 20 rokov s dô-razom na prioritynadchádzajúcej SPP.

Na túto deklaráciu sa vosvojich verejných vystúpe-niach pravidelne odkazuje ajeurokomisár pre pono-hospodárstvo. Osobne somho počul o tejto deklaráciihovori� v januári na spo-ločnom stretnutí európskychmladých farmárov (CEJA)a európskych sietí rozvojavidieka (ENRN) a v marci naspoločnom stretnutí združe-nia vekých farmárov (CO-PA&COGECA), CEJAa lesníkov (CEPF).

Nakoko je táto problematika vemirozsiahla a komplikovaná európska Komi-sia spustila verejné pripomienkovaniea hadanie nových nápadov, ako čonajlepšie a najefektívnejšie nastavi� nástro-je a pravidlá, ktoré povedú k naplneniu cie-ov pomenovaných v deklarácii Cork 2.0.

Vyjadri svoj názor môžete aj vy nastránke Európskej komisie.

https://ec.europa.eu/agriculture/consult-ations/ cap-modernising/2017_en

Dotazník je tu prístupný vo všetkýcheurópskych jazykoch.

�V prieskume, ktorý prebieha do 2. 5. už

bolo odoslaných 14 000 pripomienok, nourčite ešte neboli vyslovené všetky dobrénápady.

Ak sa rozhodnete zapoji čakajú vásokrem iných aj nasledovné otázky:� Aké sú najväčšie výzvy ponohospo-

dárstva vo vidieckych oblastiach?

� Ktoré z nástrojov SPP najlepšie pomá-hajú rieši� tieto výzvy?

� Aké sú najväčšie problémy spojené sozačatím farmárčenia?

� Aké sú najväčšie prekážky v súčasnejSPP na to, aby plnila svoje ciele?

� Prečo je dobré ma� SPP (a minú� na ňunajväčšiu čas� EU rozpočtu)?

� Potrebujú farmári dostáva� dotácie napodporu príjmu?

� Máte konkrétne návrhy, ako zníži�administratívnu zá�až (predovšetkýmfarmárov)?

� Máte alšie nápady, ako zmodernizova�SPP?

Ako zástupca Slovenska v dvoch celoeu-rópskych organizáciách CEJA (mladífarmári) a IFOAM EU (ekologickí farmári)vám tu v krátkosti predstavím ich pohadna reformu SPP.

aktuality ekotrend

��

Ko�ko peňazí z Európydo po�nohospodárstva?

Európe práve prebieha diskusia, ako lepšie nastavi systém prerozde�ovaniaeurofondov určených do po�nohpospodárstva a na rozvoj vidieka.VV

Gazdovsky dvor Klačany, príprava ovčieho syra

18 e-bio �� 4/2017

CEJA – Európske združeniemladých farmárov

Českú republiku tu zastupuje Společnostmladých agrárníků.

Za najväčšiu výzvu SPP v nasledujú-com programovom období považujú:

�� generačnú výmenu, �� zdôraznenie dôležitosti rodinného

farmárčenia, �� zjednodušenie SPP.

Návrh rozdelenia SPP po roku2020 pod�a CEJA

�� 20 % na podporu generačnej výmeny,�� 30 % na environmentálne opatrenia,�� 50 % na udržate�ný ekonomický rozvoj.

Zača� hospodári� je vemi náročné. Mla-dý človek spravidla nemá kapitál na kúpudostatočného množstva ponohospo-dárskej pôdy. Všetka pôda už je obsadenáa súčasná SPP zameraná skôr na veképodniky svojimi dotáciami na plochu, zvy-šuje už aj tak vysokú cenu.

Poda analýzy z Univerzity v Lueven má-me na Slovensku (v Česku to je len o má-lo vonejšie) zákony, ktoré v rámci po-rovnania krajín EU, najsilnejšie chrániapráva nájomníkov. To sa u nás v praxi pre-javuje tak, že vlastníci majú obrovský pro-blém dosta� sa čo i len k vlastnej pôde.

Z toho potom vyplíva aj nasledujúcainformácia z tohto istého výskumu: v Čes-ku i na Slovensku je 99 % ponohospo-dárskej pôdy v nájme vekých podnikov.Toto číslo sa mi zdá až neuveritené, no ajak by to bolo o pár percent menej, stálesme suverénne „najlepší“ v celej Únii.

Nástroje na podporu generačnej výmeny:�� podpora na začatie podnikania,

�� doplnková platba na prvých x hektá-rov na prvých 5–10 rokov,

�� dotácie na investície (zvýhodnenéoproti „starým“ farmárom),

�� pôžičky na rozvoj (tie možno úplnenahradia súčasné nenávratné do-tácie),

�� vzdelávanie a výmena skúseností, �� pomoc so sprostredkovaním prevo-

du/kúpy farmy,�� zdie�ané farmy – modely spolupráce

končiaceho a začínajúceho farmára, �� prístup k štátnej pôde.

IFOAM EU – Európske združenieekologických farmárov

Českú republiku tu zastupuje – Českátechnologická platforma pro ekologickézemědelství.

Návrh IFOAMu je v duchu hesla „Ve-rejné výdavky sa musia vráti vo ve-rejných statkoch“. Verejným statkom jepre nich pridaná hodnota, ktorúponohpospodárstvo môže spoločnostida�, okrem toho že nás nasýti. Týchto ve-rejných statkov pomenovali 8 a dajú sarozdeli� do dvoch kategórií.

Environmentálne aspekty:�� dobrá kvalita vody a vzduchu

– používanie len chémie s malýmdopadom na životné prostredie,

�� vysoká biodiverzita na farme – pod-poruje správne fungovanie agro-ekosystémových služieb,

�� dlhodobo stabilná kvalita pôdy– podpora úrodnosti pôdy a biolo-gickej aktivity v nej,

�� zmierňovanie dopadov a prispôso-bovanie sa klimatickej zmene – zní-ženie emisií a spotreby energie so-cio-ekonomické aspekty,

�� rôznorodos po�nohospodárstva– zachovanie pestovania/chovu

rôznych odrôd rastlín a živočíšnychdruhov,

�� životné podmienky zvierat – kŕmeniea životné podmienky podobné týmprirodzeným,

�� krajinotvorba – ochrana, skvalitne-nie a verejná prístupnos kultúrnea biologicky zaujímavých miest,

�� sociálny kapitál – príspevok k za-mestnanosti, miestnej ekonomikea vplyv na miestne obyvate�stvo.

Farmár sa sám rozhodne či chce ís� ces-tou intenzívneho pestovania a chovu za-meraného na kvantitu produkcie, alebo sarozhodne pre extenzívny prístup (menejchémie, zvieratá budú z ma� viac priesto-ru, budú pochádza� z tradičných plemiena bude udržiava� poné cesty a medze)a dostane za tieto verejné statky zaplate-né z verejných peňazí.

Tento návrh na reformu SPP je z môjhopohadu vemi zaujímavý, ike na prvýpohad to vyzerá, že pre farmára budev porovnaní so súčasným komplikovanejšípri vypĺňaní žiadosti. No veká čas�z informácií potrebných na vyhodnotenietýchto ôsmych aspektov už o jednotlivýchfarmách v rôznych registroch existuje. Nadruhej strane ak má niekto dosta� tisíceeur z daní, nemalo by to by� len za to, žemá pôdu na ktorej hospodári.

ASYF – slovenské združeniemladých farmárov

Aj na Slovensku vznikom zaujímavý ná-pad: Naviaza� priamu platbu na hektár, navzdialenos� tohto hektára od sídla podni-ku. Malý rodinný farmár tak dostane navšetku svoju pôdu maximálnu výšku.Veký farmár, ktorý by mal by� schopný za-robi� na úsporách z rozsahu, dostanev priemere na 1 hektár menej. Podporamalých tak má zrazu rovnaké kritériumako znižovanie emisií CO2.

Miloš Homola,Ekotrend Slovakia

e-bio �� 4/2017 19

��

Rudník – Myjava

ekologickém zemědělství je zemědělecpovinen použít certifikovaný ekologický

rozmnožovací materiál. V České republicejsou však stále hojně využívány výjimky na po-užívání konvenčního osiva. Důvodem je ze-jména cena bioosiva, jeho nedostatečná na-bídka, ale i nezájem trhu o rostlinnou produk-ci vypěstovanou z certifikovaného bioosiva.

Při nedostatku bioosiva na trhu má ekologickýzemědělec možnost použít pro osev svých po-zemků bu certifikované konvenční osivo, tzn.osivo, které pochází z přehlédnutých a uzna-ných množitelských porostů, splňuje podmínkypro rozmnožovací materiál (např. klíčivost, čis-tota a další parametry dané platnou legislativou)a nebylo ošetřeno chemickými přípravky, kterénejsou povoleny v ekologickém zemědělství. Ta-kové osivo dává pěstiteli jak záruku kvality vlast-ností osiva a zdravotního stavu, tak jistotu dru-hové a odrůdové pravosti a čistoty.

Druhou možností je použít vlastní farmářskéosivo, vyprodukovaného z původně certifikova-ného osiva. S farmářským osivem nesmí býtobchodováno a smí být použito pouze pro vlast-ní potřebu, tedy k opětovnému osetí vlastníchpozemků. Není ani přípustné směnit takovétoosivo s druhým pěstitelem za jiné osivo. Vzhle-dem k tomu, že není pod dohledem úřední au-tority, hrozí velké nebezpečí produkce nekva-litního osiva z hlediska jeho parametrů a přítom-nosti semen plevelů. Největším rizikem je, žejsou tímto osivem velmi často rozšiřovány cho-roby přenosné osivem (virové, bakteriálnía houbové).

Vypěstování ekologického osiva je oproti kon-venčnímu podstatně náročnější na kvalitu pří-pravy a založení porostu a jeho udržování bě-hem vegetace. Ani výnos většinou nedosahujeúrovně, jako v konvenci. Produkce bioosiv je sil-ně závislá i na průběhu klimatických podmínekdaného ročníku, zvláště pak na rozvoji choroba škůdců. Omezená možnost ochrany porostuneumožňuje vyrobit osivo, které by bylo možnépoužít dále bez chemického ošetření, tedy jakobioosivo. Výrobci osiv proto raději vyrábějí kon-venční osivo, sice s nižší prodejní cenou,ale s určitou jistotou prodeje.

Nedostatek ekologických osiv na trhu jeproto řešen udělováním výjimek na použi-tí konvenčního osiva v ekologickém ze-mědělství.

Certifikované osivo je základním před-pokladem kvalitní rostlinné produkcea v ekologickém zemědělství platí totopravidlo dvojnásobně. V konvenčním ze-mědělství se choroby přenosné osivemdají eliminovat účinným mořením, v EZ jepři produkování osiva potřeba klást velkýdůraz na celkovou technologii pěstování,od zásevu množitelského porostu až posklizeň a úpravu osiva.

Postup při udělování výjimkyPovolení pro použití konvenčních osiv

a vegetativního rozmnožovacího materiá-

lu je v České republice od roku 2010 udělovánoÚKZÚZ, Odborem osiv a sadby. Výjimky jsouudělovány na základě nařízení Komise (ES) č.889/2008, které je dále rozpracováno metodic-kým pokynem MZe č. 5/2016, určujícím blížepravidla pro udělování výjimek. Na základě těch-to ustanovení jsou výjimky udělovány na osivovšech zemědělských druhů, na osivo a sadbuzeleniny, sadbu brambor a osivo dalších druhůrostlin, určených pro ekologickou produkci.S platností do 31. 12. 2018 se nemusí žádato výjimku na sadbu ovocných druhů, révy vinnéa chmele.

Žádosti o výjimkyŽádosti jsou přijímány jak v tištěné, tak v elek-

tronické podobě, zaslané datovou schránkou,formulář je k dispozici na webových stránkáchMinisterstva zemědělství eAGRI. Rovněž jemožné vyplnit elektronicky přes Portál farmářea odeslat datovou schránkou, nebo vytisknout,podepsat a poslat poštou.

Žádosti je nutné podávat s určitým předstihempřed plánovaným výsevem či výsadbou. Řízenío udělení výjimky se řídí zákonem č. 500/2004Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.Do 30 dnů od obdržení žádosti ÚKZÚZ rozhod-ne o povolení či zamítnutí výjimky. Žadatelé ma-jí možnost se proti vystavenému rozhodnutí velhůtě do 15 dnů odvolat k Ministerstvu země-

dělství prostřednictvím ÚKZÚZ. Povolení seuděluje pouze na jednu sezónu a na nespotřebo-vané osivo je nutné v další sezóně opět podatžádost o udělení výjimky.

Žádosti jsou posuzovány v závislosti na aktu-álním stavu nabídky v databázi ekologickéhoosiva, ke konkrétnímu datu podání žádosti. Po-dle výše uvedeného nařízení je žadateli vydánopovolení k použití osiva pouze v případě, kdyžádná odrůda druhu není registrovaná v databá-zi ekologického osiva. Pokud však žadatel v žá-dosti uvede dostatečné odůvodnění, a tím pro-káže, že právě jím zvolená odrůda je významnápro jeho produkci, a že žádná odrůda vedenáv databázi není pro něho vhodná, může mu býtvyhověno. Zde je potřeba zdůraznit, že odůvod-nění musí být opravdu dostatečně podrobnéa nezpochybnitelné. ÚKZÚZ uděluje výjimky i napoužití konvenčních směsí osiva. V takovýchpřípadech je nutné v žádosti uvést bu registrač-ní číslo směsi, nebo její přesné procentuální slo-žení jednotlivých komponent (druh a odrůda).Směs, která obsahuje do 30% hmotnostníhopodílu konvenčních travních a jetelotravníchosiv, je vedená jako ekologická a pro její produk-ci a použití není třeba žádat o výjimku.

Počty udělených výjimekKaždoročně přichází na ÚKZÚZ nejvíce žádos-

tí v jarním a podzimním období, tedy v obdobípřibližně jeden až tři měsíce před agro-technickým termínem výsevu dané plodiny. Ta-to sezónní akumulace je velice náročná na včas-né zpracování žádostí v termínu 30 dní vyplýva-jícího ze správního řádu. V tabulce č. 1 je uve-den přehled přijatých žádostí za posledníchsedm let.Důvody k udělení či zamítnutí výjimkyNejčastějším důvodem k udělení výjimky pro

použití konvenčního osiva v EZ je nedostupnostbioosiva požadovaného druhu, tedy jeho absen-ce v databázi ekologického osiva. Druhým dů-vodem je nepřítomnost požadované odrůdyv databázi ekologických osiv a žadatelovo pro-kázání, že žádná z uvedených alternativních od-růd téhož druhu vedená v databázi není vhodná,a že povolení je významné pro jeho produkci.Žadatel má uzavřený kontrakt s odběratelem naurčitou odrůdu splňující požadovanou

��

20 e-bio �� 4/2017

VV

Poptávka po bioosivu převyšuje nabídku

Rok přijatých žádostí

2010 1080

2011 1183

2012 1305

2013 1475

2014 1255

2015 1287

2016 1425

Plodina Počet vydaných výjimek

Množství konvenčního

osiva/sadby v kg

Počet vydaných výjimek

Množství konvenčního

osiva/sadby v kg

Rok 2015 2016

brambory 138 196 478 152 514 335

ječmen jarní 77 180 375 85 177 085

oves setý 139 531 690 110 356 705

pšenice jarní 100 206 878 64 133 290

pšenice ozimá 120 525 961 113 504 063

travní směsi 532 216 648 692 264 964

Počet udělených výjimek a množství konvenčního osivanejfrekventovanějších plodin v letech 2015 a 2016

Počet přijatých žádostíza období 2010–2016

V únoru 2017 upozornilo ŠpanělskoÚKZÚZ, který zastává roli národní organiza-ce ochrany rostlin v České republice, na do-dávku okrasných rostlin druhu vítod myrto-listý (Polygala myrtifolia), která pocházela zešpanělské okrasné školky s podezřením navýskyt Xylella fastidiosa a byla dodána doČR již v květnu 2016.

Na základě následného šetření ÚKZÚZzjistil, že španělská dodávka obsahovala cel-kem 56 rostlin vítodu, které byly dodány do14 zahradnických center v sedmi městechČR a 11 rostlin také do Slovenské republiky.Celkem 44 dodaných rostlin vítodu na územíČR bylo prodáno následně po dodání již v ro-ce 2016 v maloprodeji soukromým osobám.Zachycena a laboratorně testována byla za-tím jediná rostlina z původní dodávky, kteráje v tomto okamžiku ve stadiu vážného pode-zření na výskyt bakterie Xylella fastidiosa.

Vzhledem k závažnosti výskytu této bakte-rie platí v celé EU harmonizovaná a velmipřísná opatření, která jsou pro území ČR sta-novena „Nařízením ÚKZÚZ o mimořád-ných rostlinolékařských opatřeníchk ochraně proti zavlékání a rozšiřováníbakterie Xylella fastidiosa“, dostupnýmspolu s dalšími informacemi (seznamemhostitelských rostlin) na webu ÚKZÚZ –Ochrana proti škodlivým organismům.

Přestože dosud nejsou konečné výsledkylaboratorních testů k dispozici, ÚKZÚZ pova-žuje za důležité informovat veřejnost o rizikumožného šíření bakterie Xylella fastidiosa na

území ČR. Rostlinolékařská šetření nadálepokračují a o přijatých opatřeních budemeneprodleně informovat.

Rádi bychom touto formou požádali o po-moc při dohledání rostlin z původní španěl-ské dodávky vítodu myrtolistého, a to přede-vším z důvodu, že se tato bakterie mohla jižv roce 2016 rozšířit na okolní rostliny pěsto-vané v zahradách a její příznaky napadeníse mohou projevit i po delší době.

Prosíme proto naléhavě občany, kteří siv roce 2016 zakoupili rostliny druhu vítodmyrtolistý v některém ze zahradnickýchcenter (Bauhaus, Hornbach Plzeň; Bau-haus, Hornbach Praha; Bauhaus Liberec,Hornbach Hradec Králové, Olomouc, Ostra-va a Brno), zda by se mohli ozvat na adre-su kontaktní osoby ÚKZÚZ:

Ing. Markéta Kaupe – telefon: +420 720 993 408, +420 235 010 322,email: marketa.kaupe@ukzuz.cz.

Inspektoři ÚKZÚZ jsou připraveni tyto rost-liny zpětně od vlastníků odkoupit a testovatna přítomnost bakterie Xylella fastidiosa.

Rovněž bychom chtěli varovat před nákupyovocných a okrasných rostlin z neprověře-ných zdrojů.

Ivana Kršková

e-bio �� 4/2017 21

Vážné podezření na výskyt obávané bakterieXylella fastidiosa v České republice

vážném podezření na výskyt fytokaranténní bakterie Xylella fastidiosa naúzemí České republiky informoval 29. března ÚKZÚZ. Bakterie napadá širo-

ké spektrum hostitelských rostlin, zejména ovocných a okrasných rostlin a révyvinné, přičemž působí velmi významné hospodářské škody. Jedná se v součas-nosti o nejzávažnější rostlinolékařský problém v Evropě.

OO

K závažnosti výskytu bakterieXylella fastidiosa

Bakterie Xylella fastidiosa pocházípravděpodobně z amerického kontinen-tu a v Evropě se šíří od roku 2013, kdybyla poprvé zjištěna na olivovnícíchv Itálii.

V Itálii bakterie zlikvidovala produkcioliv v oblasti Apulie a přes poměrně přís-ná eradikační opatření se v Itálii Xylellašíří dále, a výskyty byly potvrzeny takéve Francii, v Německu a ve Španělsku.

Tato bakterie napadá více než 200druhů zejména ovocných a okras-ných rostlin a révu vinnou, včetněznačně rozšířených druhů, jako např.třešeň, broskvoň, hrušeň, jahodník,dub, vrba, fíkus, fuchsie a další.Hostitelskými rostlinami však jsoui běžně zemědělsky pěstované plodi-ny, jako vojtěška, slunečnice, jetel.

Celkový seznam hostitelských rostlinbakterie lze najít na webu ÚKZÚZ. Napa-dené rostliny hynou v krátké době, běžnáochrana např. pomocí pesticidů ne-existuje! Rozšíření bakterie Xylella fasti-diosa v ČR tak může mít velmi neblahýdopad i na volně rostoucí vegetaci a nasoukromou a veřejnou zeleň, např. v par-cích a zahradách. Pozn. bakterií Xylellafastidiosa není ohroženo zdraví lidí.Projevy nebezpečné bakterie.

http://landscapermagazine.com/xylella-fastidiosa/

Vítod myrtolistý (Polygala myrtifolia)FOTO – Deur©Raimond Spekking / CC BY-SA 4.0 (viaWikimedia Commons), CC BY-SA 4.0, https://com-mons.wikimedia.org/w/index.php?curid=786673

kvalitu, zemědělec provozuje kroměrostlinné produkce i živočišnou a požaduje od-růdu vyššího vzrůstu pro produkci slámy, s vy-sokým výnosem zelené hmoty apod. S nižšífrekvencí je požadována výjimka z důvodu vý-zkumných účelů a k pokusným testům. Přibliž-ně stejně nízký počet žádostí je odůvodněnúčelem založení množitelského porostu k pro-dukci bioosiva. V posledních dvou případechjsou výjimky vydávány i tehdy, pokud je v data-bázi ekologických osiv vedena přímo požado-vaná odrůda nebo u druhu jsou dostupné alter-nativní odrůdy.

Z celkového počtu přijatých žádostí jsou při-bližně 2 % zamítnuta. Nejčastějším důvodem jeprávě dostupnost bioosiva jiné odrůdy stejnéhodruhu v databázi ekologických osiv. V menšímíře žadatel neuvede odůvodnění požadavkuna odrůdu a dodatečně po jeho odvolání s do-plněním dostatečných a nezpochybnitelnýchdůvodů může být výjimka vydána.

Databáze ekologických osiv na eAGRI Odbor osiv a sadby UKZUZ je kromě udělová-

ní výjimek pověřen i vedením a správou databá-ze dostupných ekologických osiv. Zveřejněnínabízených partií osiva včetně aktualizace do-stupného množství bylo až dosud uskutečňová-no na základě povinného nahlášení dodavate-lem osiva UKZUZ, který pak změnu v nabídceprovedl. Tento způsob byl pomalý, málo pružný,a tak byly často zveřejňovány neaktuální údaje.Od letošního roku je proto systém nově nasta-ven tak, aby bylo možné zadávat a aktualizovatúdaje o nabízeném osivu přímo dodavateli.Správa databáze probíhá následovně: zápis dodatabáze na základě výzvy ze strany dodavateleprovádí ÚKZÚZ. Zapsat se může i samotný do-davatel, a to v případě, že jde o partie doveze-ného osiva nebo o partie zelenin. Následnou ak-tualizaci dat v databázi provádí dodavatel sám,nebo vyzve ÚKZÚZ, aby změnu zapsal. Novýsystém by měl zrychlit aktualizaci nabídky osi-va v˚databázi, a tak lépe odrážet aktuální situacina trhu.

V roce 2016 bylo na trhu v České republicecelkem 11 dodavatelů bioosiva, z toho čtyřis velkým druhovým a odrůdovým rozsahema vysokým objemem nabízeného osiva a jedenspecializovaný na osivo zelenin. Nabízené dru-hy – skupiny plodin: obilniny (všechny hlavní,včetně pohanky, kukuřice), trávy (jednotlivédruhy, ale i směsi s komponentem bio), jetelo-viny, luskoviny, ostatní krmné plodiny – sva-zenka, olejniny (hlavně hořčice, sója) a zeleniny.V nabídce zcela chybí brambory, krmná řepa,cukrovka, řepka ozimá a slunečnice.

V roce 2015 přesáhla plocha orné půdy v re-žimu ekologického zemědělství 65 tisíc hektarů.Na 43 % těchto ploch byly pěstovány obilninypro produkci zrna. Nejčastěji pěstovanýmiobilninami byly pšenice (7 177 ha) a oves(5 753 ha), tritikale (3 931 ha), ječmen(3 718 ha) a špalda (3 262 ha).

Pro ČTPEZ zpracoval Ing. Jiří Hakauf, Odbor osiv a sadby UKZUZ

Zdroj dat Ústav zemědělské ekonomikya informací (ÚZEI)

Vyšlo v Zemědělci 15.3.2017

��

Grepová jadérka jsou v léčitelství ještědítětem. Zatímco jiné byliny využívá pří-rodní medicína stovky let, pro jadérka jetato doba poměrně krátká, Dr. Jacob Ha-rich je objevil teprve v roce 1980. NositelEinsteinovy ceny, doktor, fyzik a součas-ně náruživý zahrádkář, si jako první všimlodolnosti semínek proti plísním a hniloběna zahradnickém kompostu. A díky tomuje podrobil rozsáhlému bádání s překva-pujícím výsledkem.

Výzkum potvrdil silné antibio-tické schopnosti a zařadil jadér-ka mezi významná přírodní anti-biotika. Grepová jadérka účinněpůsobí proti plísním, bakteriími jednobuněčným parazitům. Ob-sahují bioflavonoidy, které cobysilný antioxidant podporují přiro-zený detox organismu, posilujítrávení a zvyšují imunitu.

Kdy sáhnout po extraktuz grepových jadérek?

Je možné ho používat zevněi vnitřně při celé řadě problémů.Často vznikají z přetížení orga-nismu negativními vlivy jako je:stres, špatné stravování, nedostatek po-hybu a čerstvého vzduchu, nedostatekodpočinku aj. Neúměrná zátěž organis-mu vede k celé řadě civilizačních one-mocnění. Např. kandidózy a mykózy sednes řadí mezi nejrozšířenější chorobya jejich symptomy trápí významné množ-ství populace.

Extrakt z jadérek je možné použít ze-vně i vnitřně. Vhodný je při gynekolo-gických problémech, často způsobe-ných kvasinkami, při mykózách nehtůa kůže, ekzémech, akné a jinýchdermatitidách. Pomáhá mírnít infekcedutin a dýchacích cest.

Extrakt z grepových jadérek je 60% pří-rodním extraktem v glycerinu. Jde o pří-rodní doplněk stravy se širokým spek-trem použití zejména při dermatitidácha kvasinkových nebo plísňovýchinfekcích. Kromě bioflavonoidů, známýchsvými antiseptickými, antibakteriálnímia dezinfekčními účinky, obsahuje nepo-stradatelné vitamíny C a B.

Extrakt je určen k vnitřnímu i vnějšímupoužití. Vnitřně je možné užívat 10kapek třikrát denně ředěné vodou.Při vnějším použití, tedy k potíránídoporučujeme 3 kapky na 50 mlčisté vody. Přípravek není náhradoupestré stravy.

Pro výrobu používá moravskývýrobce přírodní kosmetiky výhrad-ně rostlinné oleje lisované za stude-na. Jako první u nás dokázal splnitvelmi náročné podmínky certifikacea od roku 2007 je držitelem ochran-né známky CPK BIO. Přípravky Sa-loos představují přirozenou péčio pokožku, jakož i dosažení celko-vé harmonie těla a duše. TZ

KRAJ VYSOČINA

Dvorský statek OlešenkaPRODEJ ZE DVORA: kozí biomléko a bio-produkty z něj (zrající a přírodní sýry,ochucené sýry, žervé, tvaroh, jogurty,jogurtové mléko); zelenina a brambory. Objednejte se na tel.: 775 661 407,kozidvorek@seznam.cz, více na www.kozidvorek.czOLEŠENKA 10 – U PŘIBYSLAVI

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

BAZALKAProdejna biopotravin – zdravé výživy,dietní výrobky, čerstvé pečivo, saláty,tel.: 775 360 721, Rokitanského 169, HRADEC KRÁLOVÉBazalka biosamoobsluha – bohatá na-bídka bioproduktů, čerstvá zelenina,tel.: 739 714 830,Gočárova 516, HRADEC KRÁLOVÉBazalka ve dvorku – alternativní jídel-na, tel.: 739 714 831,K. H. Máchy 747, HRADEC KRÁLOVÉ

PARDUBICKÝ KRAJ

ŠPALDA, nekuřácká restaurace

a prodejnaObědy, večeře, svačiny, celozrnné peči-vo, zákusky a dezerty bez cukru, bio-potraviny, biokosmetika. Tel.: 463 351 435, www.bio.spalda.czTřída Míru 64, PARDUBICEPALACKÉHO ULICE 2417, PARDUBICE

SLOVENSKO

Bioobchod Malý princProdej biopotravin a kontaktní místo pro

odběr Bio a literatury z Česka, tel.: 00421-326400400,

medal@bio-obchod.sk, www.bio-obchod.sk,

MIEROVÉ NÁMESTIE 29, 911 01 TRENČÍN

bioprodejny

22 e-bio �� 4/2017

PROPAGACEPRODEJE

BIOPOTRAVINNa této stránce zveřejníme

řádkovou propagaci prodejny zdravé výživy

a biopotravin za 400 Kč/rok vč. DPH.

Čtenářů e-BIO máme 1 300.

Prodej kozích výrobků s venkovním posezením v agroturistickém centru Dvora Ratibořiceu Jaroměřic nad Rokytnou, Vysočina.

IIII NNNN ZZZZ EEEE RRRR CCCC EEEE

SUŠÁRNA OVOCE V RÁJIdodává šetrně usušené ovoce

Nejsou přidáványžádné další látky.Tel: 607 887 438Všeň-Mokrý 25,51101 TURNOV

www.susarnaovocevraji.cz

EExxttrraakktt zz ggrreeppoovvééhhoo jjaaddéérrkkaammaallýý zzáázzrraakk ss vveellkkoouu ssiilloouu

PŘEDPLATNÉ BIO 2017 – elektronicky 200 Kč/ rokZaplatit můžete na účet: 231 925 6023 / 0800

Stálí předplatitelé uvedou svůj variabilní symbol (číslo z pošt. štítku vpravo nahoře). Noví přeplatitelé, kontaktujte prosím redakci (vhpress1@seznam.cz).

Jméno a příjmení, adresa ................................................................................

e-mail pro zasílání ..........................................................................................

knihovnička

PROBIO, obch. spol., s.r.o.,Lipová 40

Staré Město pod Sněžníkem583 301 951, f: 583 301 960

www.probio.cz

REDAKCE: Jungmannova 1403Hradec Králové tel.: 608 476 828vhpress1@seznam.czbio.noviny@tiscali.cz

Toto číslo vyšlo elektronicky6. dubna 2017, ročník 21, č. 4ISSN 2533-6673 BIO bylo mezi lety 1997–2016 registrováno: MK ČR E 11409RedakcePhDr. M. Vohralíková, šéfredaktorkaMgr. Kateřina ČapounováMgr. Sylva HorákováRedakční rada:Ing. Jiří Urban, Ing. Petr Dostálek,Ing. Radomil HradilJazyková úprava: redakceAutorský kolektiv: Waltraud Grego-rová, Ing. Petr Dostálek a další. Rozšiřováno prostřednictvím před-platného, zasíláno elektronicky.Neoznačené snímky jsou majetkemredakce.Distribuce na SlovenskuMediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s.,Stará Vajnorská 9, P. O. BOX 183,830 00 BRATISLAVA. Infolinka:0800 188 826. E-mail: info@ipred-platne.sk,objednavky@ipredplatne.sk;www.ipredplatne.sk Sazba a DTP: vh press Hradec KrálovéINZERCEInzerát řádkový soukromý (180 úho-zů) za 100 Kč, firemní 300 Kč, textpošlete v dopisu, SMS, e-mailem, vizvýše. Platba na účet2319256023/0800. Plošná firemní inzerce od 20 Kč zacm2, podle rozsahu a počtuopakování.

www.bio-mesicnik.cz

PRO-BIO, Svaz ekologickýchzemědělců, z. s.

Nemocniční 53 787 01 Šumperk tel.: 583 216 609

pro-bio@pro-bio.czwww.pro-bio.cz

MEDICA PUBLISHING

PRO STÁLE AKTIVNÍ ŽENYOvládněte své hormony jídlemFit po padesátce. Klimakterium v pohoděBrožovaná, 20 str. 196 Kč 440Jen za +/- 100 kaloriíBrož 64 stran, 159 Kč 441

DOMÁCÍ PEČENÍKváskový chlebaStran 120, brož., cena 199 Kč 436Stručná celozrnná kuchařka BioStran 70 , brož., cena 109 Kč 439

RETRO kuchařka – Domácí recepty Str. 146, brož., cena 129 Kč 432Automatická domácí pekárnaStran 120, cena 199 Kč 423

RACIONÁLNÍ RECEPTYŠpalda a ječmenStran116, brož., cena 159 Kč 420Oves a žitoBrož., str.80, cena 75 Kč 418O. Dufek: Zeleninové salátyStran 96, brož., cena 129 Kč 422Vegetarián labužníkBrož. stran 64, cena 79 Kč 434

Jarní a zimní zeleninové menuStran 148, brož., cena 149 Kč 438Kukuřice – rýže – jáhly – pohankaStran 72, brož., cena 89 Kč 411Luštěniny + hrášek a fazolkyStran 84, brož., cena 96 Kč 421TOFU – zdravě bez cholesteroluBrož., 80 stran, cena 109Kč 415Nudle, špagety a spol. Brož., 98 str., cena 89 Kč 416Tvaroh a čerstvé sýry...Brož., 132 str., cena 129 Kč 417České ovoce v kuchyniBrož., str. 64, cena 49 Kč 419AMARANTHStran 64, brož., cena 89 Kč 401

RECEPTY PRO DĚTI a JEJICHMAMNIKY

VAŘÍME DĚTEM chutně a zdravěStran 338, vázaná,cena 352 Kč 412Polévky a kašičky pro nejmenšíStr. 100, brož., cena 199 Kč 413

Nastávající a kojící maminky si vaříchutně a zdravěStran 112, brož., cena 229 Kč 426Měsíčník BIO je mediálním

partnerem pro:

Bio – archiv čísel dleročníků 2004–2016

Cena 150 Kč . . . . . . . . . . . . . .104

Petr Dostálek a kol.: Pěstujemevlastní semínkaUchování bohatství a rozmanitostiužitkových rostlin, ekologické pěs-tování. Brožovaná, 132 stran,barevné snímky. Cena 145 Kč . . . . . . . . . . . . . .247

EKOTREND SLOVAKIA

- Zväz ekol. po�no-hospodárstva

Michala Hlaváčka 21, 054 01 Levoča

SLOVENSKÁ REPUBLIKA++421 905 580 141, 534 511 862

www.ecotrend.sk

e-bio �� 4/2017 23

Jak objednat tituly?Publikace, které jste si z nabídkyknih vybrali, objednejte e-mailemnebo prostřednictvím webuwww.bio-mesicnik nebo SMS natel.: 608 476 828.Publikace pošleme se složenkou naúčet nebo s fakturou. Soukromý inze-rát – jen za 100 Kč za 180 úhozů –objednejte obdobně jako knihy, textpošlete na jeden z uvedených kon-taktů (na této straně vlevo).

BIOINSTITUT OLOMOUC

BULLETINY – CENA 30 KČ

EKOLOGICKÉ OVOCNÁŘSTVÍ NAVYŠŠÍCH KMENNÝCH TVARECH 210

ÚDRŽBA NÍZKOKMENNÉHO OVOCNÉHO SADU 211

OCHRANA PECKOVIN 212

OCHRANA JÁDROVIN V EKOL. ZEMĚDĚLSTVÍ 213

ZÁKLADY PŮDNÍ ÚRODNOSTI 215

METODIKA PRO PRAXI – CENA 50 KČ

Ochrana révy vinné v ekologickémvinohradnictví 236Biobrambory. Jak ekologickyvypěstovat kvalitní brambory 232

Faremní zpracování mlékav ekologickém zemědělství 233

Porážka a zpracování masa v ekologickém zemědělství 234

PĚSTOVÁNÍ LÉČIVÝCH A KOŘENI-NOVÝCH ROSTLIN V EZ (dotisk)Cena 65 Kč 235

***

AGROEKOLOGIE – východiska protrvale udrž. hospodaření (2010)Bořivoj Šarapatka a kolektivPočet stran 440, cena: 173 Kč 207

Výsevní dny radí, jak plánovat práci na zahradě a na poli v roce 2017

Oblíbený kalendář konstelací pro zahrádkáře a zemědělce, Výsevnídny podle Marie Thunové®2017, již vyšel.

Kdybyste však i vy další chtěli vědět, kdy sít,roubovat, krátit a sklízet – či co dělat třeba v příštímlistopadu, aby vaše počínání bylo v souladu s kos-mickými rytmy a mělo co nejlepší efekt, nebo kterédny jsou příznivé pro odchov včelích matek nebolikvidaci slimáků, jsou Výsevní dny tím nejlepšímrádcem. Kalendář je návodem, jak nejefektivněji pra-covat na zahradě či na poli, uvádí příznivé dny pro

včelaře a naleznete zde mnohá další doporučení a rady při zpracovánímléka na sýry a jogurty, nebo pečení chleba. Výsevní dny sestavili avypracovali Matthias K. Thun a Christina Schmidt-Rüdtová, přeložilRadomil Hradil. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců vydává Výsevnídny podvaadvacáté. První kalendář vyšel v českém překladu již pro rok1995. V Německu však vychází tato příručka již přes 50 let. (syh)Cena: 67 Kč při objednání v redakci Bio i s poštovným 92 Kč

PRO-BIO SVAZ E. Z.VÝSEVNÍ DNY 2017 M. K. Thun a Ch. Schmidt Rüdtová Cena: 67 Kč 230(s poštovným 92 Kč)

METODIKA PRO PRAXI– CENA 50 KČ

Biobrambory. Jak ekologicky vypěstovatkvalitní brambory 232Faremní zpracování mlékav ekologickém zemědělství 233Porážka a zpracování masa v ekologickém zemědělství 234