PRA HA PRAGUE PRA GA PRA G

HLA VNi, MESTO PRAHA

MAGISTRAT HLA VNIHO MESTA PRAHY

ODBOR ZIVOTNIHO PROSTREDi

PID

Vas dopis zn. SZn. Vyi'izuje/telefon

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNI/EIA/845- Mgr. Pacner/

7/Pac 236004322

zap is z vei'ejneho projednani posudku a soucasne dokumentace zameru

NOvY OPATOV (ul. Chilskii, k. u. Chodov)

Datum

12.08.2014

die zakona c. 100/2001 Sb., o posuzovlini vlivu na zivotni prosti'edi a o zmene nekterych

souvisejicich zakonu (zakon 0 posuzovani vlivu na zivotni prosti'edi), v platnem zneni (dale jen

zakon)

I. Zakladni udaje

1. Prubeh posuzovani pred verejnym projednanim

• 10. 12. 2012 obdrzel odbor zivotniho prosti'edi Magistratu hlavniho mesta Prahy

(OZP MHMP) jako pfislusny urad oznameni die § 6 odst. 1 zakona.

• 18. 12. 2012 bylo pfislusnym uradem zahajeno zjist'ovaci i'izeni a oznameni

bylo rozeslano dotcenym uzemnim samospravnym celkum a dotcenym spravnim

uradum. Informace 0 oznameni byla zverejnena v souladu s pozadavky § 16 zakona.

• 15. 5. 2013 vydal pi'islusny urad zaver zj ist'ovaciho i'izeni s tim, ze zamer bude

posuzovan podle zakona.

• 19. 8. 2013 obdrzel p:i'islusny urad zpracovanou dokumentaci.

• 29. 8. 2013 rozeslal pi'islusny urad dokumentaci k vyjadi'eni dotcenym uzemnim

samospravnym celkum a dotcenym spravnim uradum. Informace o dokumentaci

byla zverejnena v souladu s pozadavky § 16 zakona.

• 5. 11. 2013 byla uzavi'ena smlouva o zpracovani posudku mezi HMP a

zpracovatelem posudku.

• 23. 12. 2013 zazadal zpracovatel posudku pi'islusny urad 0 doplneni predlozene

dokumentace.

• 19. 3. 2014 obdrzel pi'islusny urad doplneni dokumentace a 21. 3. 2014 je zaslal

zpracovateli posudku.

• 23. 5. 2014 obdrzel pi'islusny urad zpracovany posudek.

• 6. 6. 2014 zverejnil pi'islusny urad v souladu s § 16 zakona informaci 0 posudku a

doplneni dokumentace a zaslal je k vyjadi'eni dotcenym uzemnim samospravnym

celkum a dotcenym spravnim uradum.

• 30. 6. 2014 byla rozeslana pozvanka na verejne projednlini.

Sidlo: Marianske nam. 2, 110 01 Praha 1 Pracovi~te: Jungmannova 35/29, 110 00 Praha 1 tel. 236 001 Ill, fax 236 007 074 e-mail: ozp@praha.eu

2. Misto a cas verejneho projedmini

Verejne projedmini posudku a dokumentace se uskutecnilo dne 8. cervence 2014 v 16.00 hodin

ve spolecenskem sale Komunitniho centra Matky Terezy, U Modre skoly 2337/1, 149 00 Praha

11- Haje.

3. Rizeni verejneho projedmini

Ve smyslu § 4 odst. 2 vyhlasky MZP c. 457/2001 Sb., o odborne zpusobilosti a o uprave

nektecych dalSich otazek souvisejicich s posuzovanim vlivu na zivotni prostredi, byl poveren

fizenim verejneho projednani Mgr. Martin Pacner, specialista oddeleni posuzovani vlivu na

zivotni prosuedi odboru zivotniho prosuedi Magistratu hlavniho mesta Prahy.

4. ucastnici verejneho projedmini

• Za oznamovatele:

Starochodovska a.s.

o Ing. arch. Katerina Konecna

o JUDr. Jakub Sklenka

• Zpracovatel dokumentace:

o lng. Richard Kuk- RlCHEKO s.r.o.

• Zpracovatel posudku:

o lng. Libor Ladys- EKOLA group, spol. s r. o.

o Mgr. Katerina Sulcova- EKOLA group, spol. s r.o.

• Za dotcene spravni urady:

• Odbor zivotniho prosrredi MHMP

o lng. Jitka Polanska- oddeleni ochrany ovzdusi

• ceska inspekce zivotniho prosrredi

o lng. Michal Herink

• Hygienicka stanice hl. m. Prahy

o as. Erika Polanecka

• Za prislusny urad:

o lng. Jana Cibulkova, vedouci oddeleni posuzovani vlivu na ZP OZP MHMP

o Mgr. Martin Pacner, odd. posuzovani vlivu na ZP OZP MHMP

• Omluveni:

o Hlavni mesto Praha

o Mestska cast Praha 11

o oddeleni ochrany prirody a krajiny OZP MHMP

o oddeleni ochrany vod OZP MHMP

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNI/EIA/845-7/Pac strana 2

o Lesy hi. m. Prahy

o odbor ochrany ovzdusi Ministerstva zivotniho prostredi

o odbor pamatkove pece MHMP

o Institut phinovani a rozvoje hl. m. Prahy.

Verejneho projedmini se ucastnilo cca 60 osob.

II. Prubeh verejneho projedmini

Mgr. Pacner zahajil verejne projednani. Predstavil jednotlive ucastniky verejneho projednani

a seznamil pritomne se smyslem a cilem procesu posuzovani vlivu na zivotni prostredi a verejne

zdravi. Dale provedl casovou rekapitulaci procesu posuzovani projednavaneho zameru.

Zastupce oznamovatele Ing. arch. Konecna predstavila navrhovany zamer, popsala

predmetnou lokalitu vcetne zastoupeni jednotlirych funkci uzemniho planu sidelniho utvaru hl.

m. Prahy (dalejen UPn).

Zpracovatel dokumentace lng. Kuk uvedl, ze zpracoval oznameni i dokumentaci. Oba

materialy byly v zakladni casti zpracovany pro dve varianty reseni, a to varianta nazvana ,165" a

varianta , 1 00". Rozhodnuti o varian tach padlo v do be zpracovani oznameni. Existovaly dva

duvody. Varianta ,165" nebyla v souladu s UPn a OZP MHMP pozadoval provefit, jakym

zpusobem by se v uzemi projevil zamer, ktery by mel mensi rozsah celkove navrhovane

vystavby. Cislo ,165" a ,100" zhruba odpovida hrubym podlaznim plocham v jednotlirych

variantach. Varianta , 1 00" je zhruba o dve patra nizsi. Uvedl, ze u nekterych veci, ktere bude

dale komentovat, varianty porovna a na zaver provede celkove porovnani obou variant. Zakon o

posuzovani vlivu na ziv.otni prostredi pomerne jednoznacne specifikuje, zjaky-ch hledisek a

vlivu rna by-t zamer posouzeny. Sdelil, ze strucne popiSe jednotlive vlivy na ZP, ktere byly u

tohoto zameru vytipovane jako ryznamne ci ryznamnejsi a pote udela kratky zaver. 0 dalsich

vlivech pfipadne promluvi v ramci dalSi diskuze. Jako nejryznamnejsi vliv byl vytipovany vliv

na krajinny raz daneho uzemi. Uvedl, ze krajinny raz se posuzuje podle ruznych metodik a

vsechny zhruba vychazeji z toho, ze se vyhodnocuje vliv daneho zameru v resenem uzemi tam,

kde je zamer videt (dotceny chraneny prostor). Vzhledem ke konfiguraci terenu i rysce objektU

tak, jak jsou navrzeny, vysel dotceny krajinny prostor relativne maly. Jedna se o prostor

prilehleho uzemi MC Prahy 11' ktery saM pres celou cast centralniho parku aZ po tuto mistnost.

v podrobnem vyhodnocovani a promerovani i dalkorych pohledu se ukazalo, ze zamer,

vzhledem ke sve excentricke poloze k historickemu jadru Prahy, se vubec nemuze projevit

v zakladnich jedinecnych a ryznamnych hodnotach historickeho jadra Prahy a neprojevi se

dokonce ani v zadnych uzemich, ktera jsou sledovana z chranenych uzemi, parku a podobne.

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNl!EIA/845-7/Pac strana 3

Nasledne bylo provedeno podrobne vyhodnoceni vlivu na krajinny raz podle Ulrich metody, ve

ktere se hodnoti vlivy na kultumi a historicke charakteristiky. Celkovy zaver specialni studie,

ktera byla zpracovana na problematiku krajinneho razu, je, ze navrzeny zamer s ohledem na

zachovani zakonnych kriterii krajinneho razu predstavuje celkove neutralni zasah do

identifikovatelnych znaku a hodnot krajinneho razu. Nejedna se o zamer, ktery by narusil

krajinny raz a z tohoto duvodu by ho nebylo momo doporuCit. V porovnani variant je

nejryznamnejsi rozdil v tom, ze varianta ,100" predstavuje slaby zasah pozitivni.

Dalsim vyznamnym vlivem, ktery se pfi realizaci projevi, je vliv vyvolane dopravy a nasledne

vlivy na zivotni prostredi, ktere doprava ovlivnuje. Byly zpracovany podrobne intenzity dopravy

od Technicke spravy komunikaci hl. m. Prahy- useku dopravniho inzenyrstvi (dale jen TSK­

lJDI), tzn. stavajici stav a rok dokonceni arealu. Od Institutu planovani a rozvoje hl. m. Prahy

(IPR) byl poskytnut ryhled dle UPn. S ohledem na (ne )realnost zprovozneni Mestskeho okruhu

(stavba 511) byl zamer posouzen ve vice variantach. Posouzeni a nasledne vypocty vcetne

posouzeni hluku, ovzdusi a posouzeni vlivu na zdravi obyvatelstva byly zpracovany pro pocet

parkovacich mist, ktera se pocitaji dle vyhlasky. Nasledne z nich byla vypocitana velikost

vyvolane dopravy a bylo pristoupeno ke konzervativnejsimu pristupu, tj. bylo pocitano, ze

veskera vyvolana doprava zamerem do uzemi pribude. Obvykle to neni mome, protoze lide,

kteri jiz jezdi za praci do ruznych casti Prahy po ul. Chilske, jezdi stejne. Vstupy jsou tedy

koncipovany na strane bezpecnosti. Konstatoval, ze celkove pritizeni dopravou se projevuje

hlavne na hlavnich komunikacich ul. Chilska, ul. TUrkova, kde je pritizeni dopravy od 7 do 16-

17 % celkove vyvolane dopravy. Na ostatnich komunikacich se projevuje doprava v jednotkach

procent. Vlivem rystavby a vlivem realizace novych propojeni z ul. Chilske a

z ul. Starochodovske dle TSK- UDI, tak IPR, dochazi v ul. Starochodovske ke snizeni dopravy

oproti stavajicimu stavu dopravy. V dnesni dobe musi vsichni najizdet na ul. TUrkovu a prejedou

tam a zpatky, pokud nejezdi na cemo pres park. Tam je priblime o 1/4 aut mene. V posouzeni

bylo dale provedeno overeni kapacit krizovatek a bylo prokazano, ze celkova komunikacni sit' je

schopna toto naryseni akceptovat.

Dalsi vliv, ktery byl samostatne v hodnoceni posouzen, byl vliv na ovzdusi. V soucasne dobe se

podle zakona pouzivaji jako zakladni udaje CHMU a jako doplnujici byl pouzit model ATEM.

V ul. Chilske bylo provedeno cydenni mereni, ktere overovalo kvalitu ovzdusi v tomto

konkretnim miste. Dale se pouzivaly udaje z mericich stanic MC p 11. Posouzeni bylo provedeno

pro 5 vybranych latek, ktere mohou bYt nejvice ovlivneny danym zamerem a zaroven dosahuji

ve stavajici situaci vyssich hodnot, jedna se o N02, PM10, PM2,5, benzen a B(a)P. Z rozptylove

studie (dale jen RS), ktera byla zpracovana v dopmku dokumentace s pouzitim poslednich

podkladorych materialu pro rypocty kvality ovzdusi MEFA 13, se prispevky k rocnim

koncentracim latek krome B(a)P pohybuji kolem 4- 10% limitu. Kratkodobe prumery se u PM10

pohybuji od 4 do 15 - 16 %. Nejvetsi procentualni prispevky B(a)P jsou do 6rovne 1 % limitu.

Stavajici stav dle 5 lecych prumeru CHMO vykazuje nevyhovujici limit pro B(a)P. Ing. Kuk

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNIIEW845-7/Pac strana 4

dodal, ze zakon o ovzdusi rozlisuje limit zavazny, ktery je stanoven pro N02, prach, benzen, a

potom limity, ke kterym rna organ ochrany ovzdusi prihlizet, kter:Y predstavuje B{a)P. B(a)P je

v uzemi cca o 13 - 27 % prekrocen. Uvedl, ze tato problematika je resena v posudku a z toho

duvodu j i dale nerozvadi.

lng. Kuk dale sdelil, ze vliv na akustickou situaci se pocita vlivem vyvolane dopravy.

Konstatoval, ze v danem prostoru se projevuji vlivy vybudovanych objektu. Objekty, ktere jsou

mezi ul. Chilskou a Star)'m Chodovem, se projevi pomeme vyznamnym stinicim ucinkem az do

urovne 5 dB. Pro uplnost uvedl, ze clovek je schopny vnimat zmeny akustickeho tlaku okolo 2

dB, jedna se tedy o poznatelnou zmenu. Pozitivnejsi je ve v)'hledu UPn, kde se ucinek projevi

vice v noci, coz je lepsi nez ve dne. V ostatnich mistech dochazi podle polohy objektU a umisteni

ke zhorseni i ke zlepseni, nicmene zhorseni nedosahuje v zadnem bode 2 dB. Drtiva cast zmen

akusticke situace se pohybuje v rozmezi +/- 0,9 dB, coz je dle v)'kladu pri v)'poctu v)'poctov:Ym

programem oznacovano jako zmena nehodnotitelna. Konstatoval, ze zamer v uzemi u obytne

zastavby u Stareho Chodova prispeje ke zlepseni, v ostatnich mistech se jedna o zlepseni i

zhorseni.

Dale uvedl, ze doslo k provereni provetravani, a to v samostatne studii provetravani uzemi podel

ul. Chilske, kde bude postaven pomeme dlouhy blok objektU. Zkoumalo se provetravani uzemi,

ktere bylo vyhodnoceno jako velice dobre a mohlo by se projevit na kvalite ovzdusi. Posouzeni

variant se projevilo zhruba rovnocenne, ve 40 % ploch se ukazalo mime zhorseni, tzn. zpomaleni

proudeni, ve 40 % zrychleni proudeni, coz je povazovano za zlepseni a 20 % ploch neovlivnil.

Zvyseni proudeni je v prostoru zastavby Stareho Chodova. Na druhe strane komunikace ul.

Chilske je to spiSe zpomaleni proudeni.

Jako posledni zhodnotil problematiku reseni dest'ovych vod daneho uzemi. Sdelil, ze se obvykle

zpracuje jen jednoduchy v)'pocet pred a po realizaci zameru, porovnaji se vlivy povrchoveho

odtoku a z tohoto se vyhodnoti vlivy na povrchove i podzemni vody. Vzhledem k velikosti

arealu, ve kterem dochazi k velk)'m zmenam zastavitelnosti ploch, nelze pouzit pouze v)'pocet,

byl by nedostatecny. Doslo tedy k podrobnejsimu hodnoceni. V prirode se voda vsakne, vypafi

nebo odtece. V dokumentaci byly posouzeny vsechny tyto stavy a dale die pozadavku

zpracovatele posudku doslo v doph'iku k doplneni klasickeho porovnani, ktere se dela

standardne. z porovnani, ktere bylo zpracovano v ramci klasicke dokumentace, plyne, ze vlivy

na zmenu dotace hladiny podzemni vody v ramci provozu by mely kolisat podle toho, jak kolisa

prubeh srazek v uzemi v obdobi behem let. Zamer by se (pokud nedojde k zalevani zelenych

ploch) projevil mime negativne. Pri vypoctu varianty zalivky cca 20 % ploch doslo ke spiSe

pozitivnimu projevu. Vzhledem k tomu, ze v miste stavby je veden tubus metra, kter:Y podle

historickych odberu ze studni, ktere se v uzemi nachazi, zcela strhl vodu a vodu stale drenuje,

nebude dotace dale do povodi Kosikovskeho potoka patrne ovlivnena. Prakticky ovlivnena b)'t

spiSe nemuze. V ramci dokumentace a i posudku je navrzeno monitorovani studni i ve Starem

Chodove tak, aby bylo mozne overit, jestli v)'stavbou, ani ne tak provozem, nedoslo k ovlivneni

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNIIEIN845-7/Pac strana 5

jejich vydatnosti. Pokud k ovlivneni dojde, rna ze zakona majitel studny narok na odskodneni

nebo vyrovnani. Vliv povrchoveho odtoku na Kosikovsky potok byl doplnen do posudku.

Dochazi ke zvyseni povrchoveho odtoku cca o 143% pri zakladni variante. Zaroven vsak dojde

ke snizeni max. odtoku, jelikoz budou navrzeny retencni nadrze, ktere v danem navrhu jiz jsou.

Jak jsou dnes pfipraveny Pra1;ske stavebni predpisy, tak se navrh bude muset, pokud budou

schvaleny v takove podobe jako jsou navdeny, revokovat. Nicmene velikost odtoku, ktera byla

puvodne cca 260 1/s, by se snizila zhruba na 70 1/s. Tim se snizi i vliv na prutok povodnovych

stavu Kosikovskeho potoka.

Zamer je umist'ovan tak, ze nedochazi k ovlivneni ZCHU, PP, USES atd. Na uzemi nedochazi

k v)'skytu zvlaste chranenych ani volne zijicich zivocichU ani chranene fl6ry. z tohoto duvodu

neni mome zamer nepripustit.

Zaverem shmul nasledujici:

V porovnani variant ,100" a ,165" ve vlivu na krajinny raz byla mime pozitivnejsi varianta

,100", ktera se nasledne negativneji projevila ve vlivu na provetravani, klima a u osluneni a

osvetleni, a to kvuli navrzenym objektum v souladu s UPn na jiznim konci ul. Starochodovske,

kde prakticky zastinily stavajici domy. V takoveto podobe by stavbu neslo realizovat. Celkov)'

zaver uvedeny v dokumentaci je, ze obe varianty pri upraveni varianty ,100" tak, aby

vyhovovala pozadavku na osluneni a osvetleni, jsou z pohledu vlivu na ZP prijatelne za splneni

podminek a pozadavku, ktere jsou uvedeny v dokumentaci.

Zpracovatel posudku lng. Ladys uvedl, ze posudek byl vypracovan v rozsahu prilohy

c. 5 zakona. Jednim z hlavnim ukolu posudku bylo nezavisle posoudit to, co bylo predlozeno a

posoudit spravnost udaju, uplnost predlozene dokumentace vcetne pouzit)'ch metod hodnoceni.

Za timto ucelem t)'m zpracovatele posudku podrobne prostudoval vsechny dokumenty, ktere

byly zpracovany v ramci celeho procesu EIA pro dany zamer. Sdelil, ze EIA je pomeme

rozsahla, tvofi ji pres 260 stran textove casti a jeste k tomu je dalsich 19 priloh, ktere jsou

expertnim posouzenim na jednotlive sloZky a jednotlive problematiky, nejenom zivotniho

prostredi, ale i problematiky vstupu, ktere jsou treba pro vyhodnoceni jednotliv)'ch dopadu na

zivotni prostredi. Vyzdvihl jen nektere nejdulezitejsi z nich. Dopravne inzenyrske podklady

vypracoval TSK - (JDI. Dopravne inzen)'rske podklady pro dalek)' v)'hled naplneni UPn

vypracoval IPR. Dale byly zpracovany akusticka studie, rozptylova studie, hodnoceni

zdravotnich rizik, posouzeni ventilace a moznosti ventilace uzemi, studie svetelne technickeho

charakteru pro obe varianty. Vsechny tyto materilily vcetne vsech doslych vyjadfeni a

pripominek jak ze strany dotcenych organu statni spravy, tak ze strany verejnosti, byly

prostudovany. Vyjadrenich prislo celkem 11, z toho 4 vyjadfeni byla ze strany verejnosti a

obcansk)'ch sdruzeni. Zpracovatelsky t)'m se rozhodl pro vyzadani si urcit)'ch doplneni a hlavne

upresneni nekter)'ch skutecnosti, ktere nebyly uplne zcela jednoznacne receny v techto

materialech a ktere vzbuzovaly urcite pochybnosti. Proto bylo vyzadano doplneni, o kterem

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNVEW845-7/Pac strana 6

mluvil kolega. 0 doplneni bylo zazadano koncem roku 2013 a bylo predano OZP MHMP

v breznu 2014. Doplneni tvofi i samostatnou prilohu predlozeneho posudku. Predlozene

dokumenty zhodnotil diky dopliiku pro ucely posuzovani jako dostatecne a sdelil, ze pripadne

nesrovnalosti byly timto dopliikem vysvetleny a dolozeny. Zvolene metody zpracovatele

dokumentace se nevymykaji obvyklym postupum procesu EIA, jsou standardni a k danemu

ucelu byly vhodne zvoleny. Pripominky zpracovatele posudku, ktere se cykaly jak problematiky

ovzdusi, tak i hluku a ochrany vod (to bylo to podstatne) byly dopracovany a doplneny v ramci

dopliiku. Dale to byly pripominky k vlivum na zeleii. Vetsina techto pripominek byla

zapracovana do posudku a cym zpracovatele posudku se s nimi vyporadal. Ostatni meli moznost

se s tim seznamit. Z pripominek zpracovatele posudku vyplynula rada nov:Ych opatreni, ktera

jsou soucasti navrhu stanoviska. Pfipominky, ktere vznesly organy statni spravy a samospravy,

ale i verejnost, se nejcasteji cykaly ovzdusi, hluku, ochrany vod a souladu s UPn, castecne i

zelene. VetSina techto pfipominek, pokud je cym vyhodnotil, byly zahmuty v navrhu stanoviska

nebo byly vysvetleny, pokud byly nespravne pochopeny z textu nebo byly nespravne

interpretovany. Zamer tak, jak fikal kolega, byl posuzovan ve dvou variantach- variante ,100"

a variante, 165". Investor nechal v ramci tohoto materialu zpracovat dalSi variantu, ktera

altemativne resila verejne prostory a o ktere mluvila Ing. arch. Konecna. Tato varianta tvorila

samostatnou prilohu c. 18 dokumentace. Tym zpracovatele posudku se snazil posoudit i tento

navrh. Z hlediska ZP nebyl cymem zpracovatele nalezen v:Yznamny a zasadni faktor, ktery by pfi

akceptaci podminek danych zpracovatelem posudku v souhlasnem stanovisku zameru znamenal

fakt, ze by nebylo mozne tento zamer realizovat. Tzn., pri akceptovani cca 62 podminek pro

proces pfipravy zameru, v:Ystavbu, ale i provoz, dosel zpracovatel posudku k zaveru, ze zamer je

mozne za tech to podminek akceptovat. Obe predlozene varianty - varianta , 1 00", tak varianta

,165" je akceptovatelna s tim, ze u varianty ,100" byl problem z hlediska osluneni a zastineni

nejblizsich objektU. Pokud by mela varianta vejit v platnost, musi · b:Yt doresena tato

problematika. Po shmuti prace cymu zpracovatele posudku zaverem je, ze zamer je

akceptovatelny a je mozne vydat souhlasne stanovisko, za predpokladu splneni a naplneni

podminek, ktere byly v ramci navrhu stanoviska popsany a byly specifikovany.

Mgr. Pacner se nasledne obratil na jednotlive zastupce dotcenych uzemnich samospravnych

celku, zda-li se chteji vyjadrit. Zaroveii vyzval zpracovatele dokumentace a posudku, aby

pozome sledovali a mohli na pfipadne dotazy reagovat a odpovidat.

Ing. Polanska uvedla, ze v ramci posudku byl predlozen doplnek dokumentace o hodnoceni

vlivu na ZP s aktualizovanou rozptylovou studii (dale jen RS), ktera reagovala na v:Yhrady OZP

MHMP k puvodni RS. RS doklada, ze prispevky k rocnim imisnim koncentracim hodnocenych

latek z provozu predmetneho zameru, ve kterem neni umisten zadny stacionami zdroj

znecist'ovani ovzdusi, je uzemi ovliviiovano pouze vyvolanou automobilovou dopravou.

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEIA/845-7/Pac strana 7

Prispevky se pohybuji mezi 0,3 - 1 % prislusnych imisnich limitu. To zde uz bylo take receno.

Predmetny zamer dle tohoto podkladu v zadnem parametru nezpusobi zasadnejsi ovlivneni

kvality ovzdusi. Ve vyjadrenich OZP MHMP v ramci procesu EIA upozoriioval organ ochrany

ovzdusi na urcite nesrovnatelnosti v hodnoceni vlivu na kvalitu ovzdusi, zejmena pokud jde o

prispevky ke koncentracim benzo(a)pyrenu. Aktualizovana RS reagovala na vznesene

pfipominky a pfinesla prispevky znacne odlisne, ktere mnohem lepe reflektuji realne relace tak,

jak jsou dokladovany v ramci monitoringu kvality ovzdusi. K teto studii, jakoz i k navrhu

stanoviska v predlozenem posudku nema jiz zdejsi organ ochrany ovzdusi zadne zasadni

pripominky.

Ing. Polaneck.a uvedla, ze rna k tomu pouze jedinou v)'hradu. Tam, kde jsou prekroceny

hygienicke limity pro hluk z dopravy na h1avni komunikaci, uz nesmi b)'t dale navysovany. To

uz bylo nekolikrat receno. Rozvolneni, kdy hlavni hygienik uznal, ze nav)'seni od 0, 1 do 0,9 je

nepostizitelne lidsk)'m uchem, je sice hezke, ale existuji limity, ktere se nesmi prekracovat.

Vsechny limity, at' se jedna o starou hlukovou zatez, do cehoz tento problem nespada, muze

precist. Limit plus 20 dB pro denni provoz se pouzije v pripade stare hlukove zateze z dopravy

na pozemnich komunikacich s v)'jimkou ucelov)'ch komunikaci, pfi kterem nesmi dojit ke

zhorseni stavajici hlucnosti ve stavajicich chranenych prostorech staveb. Je to zde uplne presne

receno. Proto hygienicka stanice i nadale pozaduje, aby komunikace, u kter)'ch vlivem zameru

dochazi k narustu, byly opatreny tak, aby doslo ke kompenzacim, aby k tomuto narustu vlivem

provozu nedoslo.

Potlesk

Zaverem sdelila, ze jinak to nejde.

Ing. Herink uvedl, ze rna nekolik pfipominek. Prvni pripominka se cyka Kosikovskeho potoka,

kter)' je v)'znamnym krajinnym prvkem (dale jen VKP). Pri stavajicim stavu dle dokumentace a

posudku priteka 8 483 m3/rok. Pfi variante ,165" by melo pfitekat 20 593 m3/rok. Nikde

v dokumentaci ani v posudku neni uveden stavajici prutok Kosikovskeho patoka. Postrada

informaci o ovlivneni VKP. DalSi problem jsou retencni nadde (dale jen RN), u kter)'ch je

vypocitany objem retence 1 629 m3/rok a vubec nikde neni uvedeno, kde budou umisteny, jak

budou velke, kolik vody bude potreba na zalivku zelene. Ani neni brano v potaz, ze kdyz bude

podzim a zima, zalivat se nebude. Tyto informace CIZP chybi. Pri hloubce nadrzi 2 m je pro

nadrze potreba plocha 814m2• Zeptal se, kde budou nadrze umisteny. Do zpevnenych ploch se

nedaji, takZe se zase ubere zelen, a tim padem nesouhlasi koeficienty zelene. Dalsim problem

jsou vjezdy do garazi v plose ZP (coz je zelen parkova). Jejich umisteni ve funkcni plose ZP

neni v souladu s v)'jimecne pripustnym vyuzitim funkcni plochy. Vjezd sloilZici k dopravni

S-MHMP-1572233/2012/0ZPN11EW845-7/Pac strana 8

obsluze objekru umistenych v plose SMJ nikterak nesouvisi s plochou ZP, a proto by se nemel

do teto plochy umistit. V zavaznem stanovisku neni receno, jaka je bilance snizkov)'ch vod, jak

velke musi bYt nadrze a vse je navrzeno resit az ve fazi projektove dokumentace, coz prijde

CIZP pozde. Uvedl, ze z tohoto duvodu probiha proces EIA, kde bychom meli rict, ktera ze dvou

variant je priznivejsi a setrnejsi pro ZP, jestli varianta ,100" nebo ,165" a na zaklade toho

umistit nadrze. Reseni techto problemu az ve fazi projektove dokumentace prijde CIZP jako

oklesteni procesu EIA.

Potlesk

Mgr. Pacner vyzval zpracovatele dokumentace a posudku, aby odpovedeli na polozene dotazy.

Ing. Kuk uvedl, ze krome toho, ze zpracovava podklady pro EIA, se zab)'va i ,vodarinou",

specialne hospodarenim s dest'ov)'mi vodami a odtokem. Zjednodusene receno spolu nesouvisi

z pohledu fungovani patoka a VKP celkove mnozstvi odvadenych vod z uzemi s prumemym

prutokem v potoce. Nelze to jednoduse ciselne porovnat. Zpracovatel uvedljednoduchy priklad:

22 000 m3/rokje zhruba 0,7 1/s. Nic to ale neznamena, protoze dest'ove vody netecou nepretrzite.

Porovnavani techto prumem)·ch cisel nema prakticky vyznam. Dulezite je z pohledu ovlivneni

vlastniho patoka to, ze jak je uvedeno i v EIA i v DUR, bude muset investor splnit pozadavky v

Praze, ktere jsou vyzadovany die mestsk)'ch standardu, ktere byly v soucasne dobe revidovany a

zaroven to bude i v Prazsk)'ch stavebnich predpisech, kde bude opet tento pozadavek zaclenen.

Stavajici pozadavekje, ze z daneho uzemi smi odtekat 10 1/s/ha dane plochy. Dnes odteka z dane

plochy cca 260 1/s. Navrhem dojde k poklesu na 70 1/s, a to je to zasadni cislo, ktere rika, jak)'m

zpusobem budou ovlivneny prutoky velk)'ch vod. Zasadni rozhodnuti rna ve veci spravce toku a

spravci toku v Praze jsou jedni z nejprisnejsich v, republice. Konec koncu maji i prisnejsi

opatreni, ktera pokud vstoupi v platnost s nov)'mi predpisy, tak i naroky na retencni prostory

budou jeste vetsi. RN v podkladech, ktere byly predlozeny zpracovateli dokumentace, jsou

rozdeleny na dva druhy. Retencni prostory navrzene jako retencni stoky, ktere jsou uvedeny ve

v)'kresove casti. Pravdou je, ze ve v)'kresech musite vedet, co hledat, protoze stoky maji prumer

1,6 m v meritku 1 : 1 000. Daleje zacleneno v dokumentaci a snad i v posudku, aby investor

s vodami hospodaril, ne je pouze sebral a odvedl pryc. Pro tento zpusob vyuziti jsou dva

principy - princip zalevani a principy ve forme vodnich prvku v parciku. Uvedl, ze je nutne

vybilancovat vlastni v)'pocet zalivky. Optimalni je pouzit vodu jen z ciszych strech, tzn. vodu ze

strech, ktere nejsou pokud mozno ani ozelenene, protoze je nutne je predcistit. Timto

predcistenim se zvysuji provozni i porizovaci naklady. Tato bilance se zpracovava v dalsich

stupnich projektove dokumentace. V Praze je to dostatecne ohlidano spravcem patoka a dale

PVS a PVK. Tito davaji souhlas a kontroluji pozadavky retencnich objektU. Z technickeho

hlediska by mel navrh RN v)'znam pouze pokud by to ovlivnovalo KZ. Zatim, jak je KZ

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEIN845-7/Pac strana 9

navden, mivrh RN zasadne KZ neovlivnuje. A duvod proc je mofue to navrhovat az v dalsim

stupni PD je to, ze investor bude dokazovat KZ i dale v povolovacim procesu. Pokud by byly

navrzeny podzemni nadrze a zeleii by byla na rostlem terenu, pak by to byl problem investora.

Technicky lze nadrze umistit jak pod objekty, tak i mimo. Technicky je to jedno. Pod objekty je

to drazsi. Problematiku KZ a zelenych ploch zpracovatel dokumentace nasledne prenechal k

vysvetleni lng. arch. Konecne.

Ing. arch. Konecmi uvadi, ze die regulativu usporadani uzemi hi. m. Prahy ve funkcni plose ZP

- zahrady, parky a hroitovy je mozne jako v)fjimecne pfipustne umisteni podzemniho parkoviste

za predpokladu zavazne stanovene parkove kompozice, prijatelne druhove skladby a stanoveni

mocnosti terenu. Podminku projekt spliiuje. Na mape ukazala, ze se jedna o rampu u okruzni

kfizovatky, ktera presahuje hranici mezi plochami SMJ a ZP, kdy je plocha SMJ zastavitelna a

plocha ZP je pri zapadnim okraji nezastavitelna. Tzn., ze se v tomto miste nofi pod teren a v teto

stope probiha v plose ZP. Jeji umisteni je v)fjimecne pripustne, coz potvrdil i odbor stavebni a

uzemniho planu MHMP, ktery se vyjadril 25. 6. 2014 k predlozene dokumentaci pro uzemni

rizeni. v zaveru stanoviska uvadi, ze v)fjimecne pfipustne je umisteni podzemniho parkoviste

vcetne vjezdu v plose ZP.

Pro uplnost dale uvedla, ze v soucasne chvili v)fjimecnou pripustnost posuzuje prislusny stavebni

urad, ktecy si muze vyzadat stanovisko lPR a stanovisko MC Pll pro sve posouzeni v)fjimecne

pripustnosti.

Mgr. Pacner pozadal o reakci na vystoupeni HS HMP, cykajici se prekroceni limitu hluku

v uzemi a prispevku.

lng. Ladys uvedl, ze se nejednalo o dotaz, ale spiSe o konstataci faktu. Problematika je dost

slozita a zatim nikdo neposkytl navod, jak ji resit. V Praze je velice casta. Je treba si uvedomit,

ze na stavajici stav hlucnosti v uzemi lze aplikovat korekci na stavajici hlukovou zatez. Ve

stavajicim stavu dle akusticke studie pfi aplikaci korekce na starou hlukovou zatez neni zatez

prekrocena. v okamziku vnaseni nove hlukove zateze (realizaci zameru) podle zvyklosti tak, jak

jsou, dochazi ke zpfisneni limitu a dochazi skokem k prekracovani limitu, jelikoz je limit o 10

dB pfisnejsi. Pri pohledu na v)fpoctove body, kterych bylo v akusticke studii mnoho, je treba

konstatovat, ze prekroceni pres 60 dB ve dne (je treba se bavit o hodnotach ve dne, jelikoz se

jedna o zamer, ktery bude fungovat prevame v denni do be) neni az tak velke. A neni ve vsech

bodech. K prekroceni dochazi v urcitem omezenem uzemi.

potlesk

Mgr. Pacner vyzval pfitomne ke klidu.

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNIIEIA/845-7/Pac strana 10

Ing. Ladys uvedl, ze pri popisu jednotlirych hodnot z tabulky bod po bodu (lze si to i

promitnout), dochazi u nekterych bodu ke stinicim ucinkum diky stinici hmote noveho zameru.

U konstatace, kterou prednesla as. Polanecka se jedna o nazor HS HMP. Ale je nutno se nato

podivat i z druheho podhledu, protoze pokud timto zpusobem (nemyslim tento zamer) se bude

v hi. m. Praze postupovat. ..

sum v auditoriu

Mgr. Pacner vyzval pritomne ke klidu.

Ing. Ladys uvedl, ze pokud se bude takto postupovat, nelze si postavit ani RD na Chodove,

protoze ke kaZdemu rodinnemu domku rna vetsina lidi vozidlo a kazde vozidlo, ktere bude

prijizdet do tohoto uzemi, by narysilo (netvrdi, ze nadlimitne) hlukovou zatez. Uvedl, ze tuto

spojitost si je treba uvedomit. Die nazoru zpracovatele posudku na to zatim nikdo nezna

odpoved'.

Mgr. Pacner predal slovo zastupcum verejnosti, kteri se v ramci procesu EIA vyjadrili.

RNDr. Kvitek, Ph.D (Hnuti pro Prahu 11) uvedl, ze se ucastni uz nekolikateho verejneho

projednani EIA a pripada mu jako ,dobry kabaret". Jsou predstaveni jednotlivi predstavitele,

ktefi zpracovavaji posudky EIA ,jak na bezicim pasu". Jednou je jeden hlavni posudkar a ten

druhy mu dela oponenturu a pak si to zase prehodi. Vystoupeni jsou stejna s tim, ze zpracovatele

tvrdi, ze se situace zasadne nezhorsi, i kdyz jsou limity prekonavany ve vsech bodech. Polozil si

otazku, v jake zije spolecnosti a kde to vlastne je. Uvedl priklad statika, lng. Zemana, ktery

postavil Zd'akovsky most. Kdyz postavil strechu v severnich Cechach, ktera mu ,nevysla" a

zahynuli tam lide, tak ho zavreli. Teprve rypocet ukazal, ze se nemylil, ze byly spatne udelane

svary. Uvedl, ze pritomni jsou prezentovani jako odbornici a nestydi se pred verejnosti hovofit o

prekracovani zakonnych limiru. Limity jsou stejne jako v jakemkoliv jinem povolani normami.

V pfipade soudu prohraji a vi to i pfislusny urad. Nicmene se vi, ze mezitim stavbu investor

postavi. Projednani soudem potrva 3 - 4 roky. Uvedl, ze pfitomni sazi nato, ze nikdo neprijde a

nepoda zalobu o nahradu skody. Pfitomni pocitaji s tim, ze hluk neni fatalni, ze lide nezemrou na

miste. Pritomnym je jedno, ze se obcanum dlouhodobe zhorsi ZP, budou vice nemocni a vice

nachylni. Jestli je zakon dobry nebo ne, nerozhoduji pritomni, na to je urcena vlada nebo

pfislusne organy, ktere vydavaji pfislusna ustanoveni. Odpovednosti pfitomnych je konstatovani,

zda jsou zamery v souladu nebo ne. RNDr. Kvitek podekoval pani as. Polanecke za rystup,

protoze kdyz si cetl o naryseni o 0,9 dB, tak se jedna o uplne stejnou situaci jako na Milicove.

Kdyby pfitomni prijmuli tuto argumentaci, da se pote v podstate rici, ze jakakoliv zastavba a

zhorseni ZP v budoucnu, nam situaci jeste zlepsi, protoze z 0,9 dB lze snizit treba na 0,5 dB.

S-MHMP-I572233/20I2/0ZPNI/EIA/845-7/Pac strana II

Obcane nicmene budou v nekolikamisobne horsim prostiedi. Sdelil, ze mu to pripadajako sileny

podvod. Pritomne oznacil za odbomiky, pred ktezymi je laicka verejnost, ktera si mozna

neuvedomuje, co je geometricka rada, tedy ze fyzikalne to, co roste geometricky, roste

z hlediska ,pocitku" lineame. Konstatoval, ze pritomni zameme zneuzivaji sve znalosti k tomu,

aby mystifikovali obcany. RNDr. Kvitek to povazuje za zcela neprijatelne a mysli si, ze nase

spolecnost se s tim bude muset vyrovnat. Uvedl, ze si mysli, ze budou muset prijit zaloby o

mihradu skody na takove osoby jako jsou pritomni, protoze ti ziji z toho, ze mystifikuji obcany.

Na tom je zalozeny ,byznys" pritomnych. Kdyby se pritomni chovali mravne a odbome zdatne,

tak by nikdy na takovouto zlocinnou argumentaci nepristoupili. RNDr. Kvitek sdelil, ze je mu

z toho smutno a doufa, ze si tyto veci uz spolecnost nenecha dlouho libit a proti spolecnosti

,kvaziodbomiku", kteri vymyvaji lidem mysleni, se ohradi a zase zacnou platit pravidla, ktera

budou vymahatelna. Ohledne EIA uvedl, ze EIA je harmonizace s evropskym pravem. Sdelil, ze

stav EIA v CRje naprosto katastrofalni. Upozomil na infringement, kdy EIA probehla aje uplne

k nicemu. Uvedl, ze je to smutne a zaverem podekoval.

Potlesk

Ing. Ladys sdelil, ze s RNDr. Kvitkem nemuze souhlasit. Uvedl, ze konstatuji fakta, nezastiraji

je a vse je popsano a napsano. Kazdy v)'pocet a kaZda predikce je vzdy na strane bezpecnosti,

tzn., ze to, co vyjde, je vzdycky nad tim, jak to bude vypadat v budoucnosti. Uvedl, ze si muze

dovolit rici, jelikoz zameru po Praze, kdy dochazelo k dohadovani se s verejnosti a kdy

dochazelo k dohadovani se s urady, tieba i Magistratem, je dnes cela rada. Tyto zamery funguji

uplne jinak, v podstate lepe, nez bylo predikovano. v pripade verejneho projednani b:Yvaleho

Carrefouru, nyni Tesca na Smichove, bylo ,pozdvizeni na vsi". Lide kriceli, co si dovoluji

umisit do uzemi ,obludu" s 2 000 parkovacimi stanimi, kdyz tehdy byla ul. Kartouzska

neprujezdna a staly tam fronty. Dnes lze lokalitou zcela standardne projet. Uvedl, ze jezdi touto

lokalitou a frontu v ul. Kartouzske jeste nestal. Lide vyuzivaji toho, ze je tam tolik PS, prijedou,

zaparkuji a vyridi si na Praze 5, co potrebuji. Jako dalSi priklad uvedl Obchodni centrum

Chodov. Na verejnem projednani cela rada obCanu, ale i obcanskych sdruzeni protestovala proti

stavbe, jak se budou auta ,stosovat" na levem odboceni do garazi, ze se jedna o ohromnou,

gigantickou stavbu, ktera bude hyzdit okoli apod. Ing. Ladys uvedl, ze kdyz usekem projizdi, tak

si stavby ani nevsimne, protoze je do uzemi zaclenena a neni videt jeji velikost. Je to velka

stavba, ale nevidi, ze by se tam tvorily kolony, ze by tam byly nejake problemy.

vykfiky z auditoria

Mgr. Pacner pozadal o klid.

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNIIEIA/845-7/Pac strana 12

Ing. Ladys uvedl, ze vsechny rypocty jsou na strane bezpecnosti. Vzdy se pocita s

narysenim poctu vozidel die navrzenych PS. Die zkusenosti zpracovatele posudku takto doprava

nikdy nefunguje. Sdelil, ze na verejnem projedmini je pfitomen i dopravni odbomik, ktery se

muze vyjadrit k tomu, jak funguje doprava v nimci obdobnych zameru.

pi Rozsypalova se zeptala, jak budou vysoke domy.

Ing. arch. Konecna uvedla, ze prumema podlaZnost je 9 podlazi a ta nejvyssi dominanta bude

mit 17 NP.

pi Rozsypalova sdelila, ze chce uvest metry.

Ing. arch. Konecna uvedla, ze 74 m.

potlesk

pi Rozsypalova se zeptala, jestli to neni zbytecne. Konstatovala, ze kdyz se jede Prahou, je

vsude uvedeno ,Office for rent", zamer Slunecni vrsek nabizi 5 let byty, na Pankraci je volno.

Konstatovala, ze zamer je zbytecny. Jako dalSi bod uvedla hygienicke parametry. Upozomila na

stavby, ktere budou i z druhe strany ul. Chilske, kde maji vyrust stejna ,monstra". Vystavbu

nakupniho centra Chodov o;znacila take za monstrum, ktere nemaji lide radi, jedna se o

zbytecnou zastavbu, zbytecny zabetonovany prostor a nikomu se to nelibi. Sdelila, ze to

neznamena, ze kdyz to pfitomni postavili, je to uzasne. Uvedla, ze z druhe strany ul. Chilske

bude to same. Polozila otazku, jestli uvazuje hygienik nebo rypocty, ze uzemi bude do 5 let

zastavene panelaky. Upozomila na problematiku hygienick}'ch limitu a prujezdnosti ve vztahu

k sirsimu okoli. Zeptala se, zda-li hygienik uvafuje znecisteni ovzdusi komplexne a ne jen

zjedne stavby. Dale dodala, ze se uz i stydi fici ze bydli na Jimim Meste a ze vsichni slusni lide

se jiz z Jizniho Mesta odstehovali. Upozomila na rozpalene zdi a nedostatek vzduchu. Sdelila, ze

na Jiznim Meste se neda zit. Upozomila na problem obyvatel domu, ve kterem bydli, kde jsou

Vietnamci a Ukrajinci a upozomila na vysokou kriminalitu (vraZda v dome). Nasledne se vratila

k problematice hluku, kdy bylo receno, ze budou protihlukove bariery, ktere odstini hluk.

Domniva se, ze hluk se odrazi, neskonci a jako voda nekam odtece a dopadne nekam jinam.

Uvedla, ze v uzemi chybi vzduch a kyslik. V uzemi jsou pretizeni doktori a metro. Konstatovala,

ze v uzemi chybi materske skolky. Kancelare ,For rent" jsou vsude v cele Praze a je i nadbytek

bytu. Zamer oznacila za zbytecny. Uvedla, ze se vsude stavi a z Jizniho Mesta se stane

nedychatelna a nevkusna ,betonova dzungle". Zaverem podekovala a pozadala o zvazeni

zameru.

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNI!EIN845-7/Pac strana 13

Mgr. Pacoer podekoval a shmul, ze pfipominky se cykaly v)'sky, vyuziti ostatnich ploch, odrazu

hluku a chybejici obcanske vybavenosti. Pozadal o reakci na vznesene pripominky.

log. Ladys uvedl k odrazu hluku, ze kaZda hmota logicky odrazi akustickou energii. Je

predpoklad, ze kazda fasada, ktera by mela odrazet akustickou energii a mela by zvysovat

akustickou energii nekde jinde, se upravi pohltiv)'m zpusobem tak, aby nedochazelo k odrazum

akusticke energie. Uvedl, ze techto pripadu je po Praze cela rada, kdy jsou fasady upraveny tak,

aby nedochazelo k odrazum akusticke energie.

pi Rozsypalova se nasledne dotazala, jak konkretne. Zda se jedna o natery.

log. Ladys sdelil, ze nikoliv. Dochazi ke clenitosti fasady, kdy se dodavaji pohltive prvky.

pi Rozsypalova uvedla, ze to takto v projektu neni.

log. Ladys se dotazal na konkretni misto.

pi Rozsypalova upozomila, ze na Jiznim Meste, kde je odrazivost velka a nikdo tam nic

takoveho nedela.

log. Ladys uvedl, ze mluvi o stavbach chystaneho zameru.

pi Rozsypalova konstatovala, ze se jim tam bude stavet nyni.

lng. Ladys sdelil, ze to muze potvrdit i as. Polanecka, ze HS HMP velmi dba na to, aby

nedochazelo k odrazum a tuto problematiku si velmi hlida. KaZdy, kdo chce stavet novou stavbu,

musi dokazat, ze stavba hluk neodrazi. K odrazu dojit ale nemusi, to zalezi na odrazu akusticke

energie a situaci naproti zameru.

pi Rozsypalova se dotazala, zda je to zavazne a zda-li to mohou pozadovat. Konstatovala, ze

bydli na velice hlucne ulici a nikdo u nich zadna opatreni nedela. Zeptala se, kolik se temito

oparrenimi pohlti.

log. Ladys uvedl, ze na fasade mohou pozadovat splneni limitnich hodnot.

pi Rozsypalova se zeptala, kolikjsou limitni hodnoty a kolik se fasadou pohlti.

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNIIEW845-7 /Pac strana 14

lug. Ladys uvedl, ze nevi, kde pi Rozsypalova bydli v souvislosti se starou hlukovou zatezi

nebo druhem komunikace.

pi Rozsypalova prerusila Ing. Ladyse s zadosti o uvedeni konkretnich cisel.

lug. Ladys odpovedel, ze limity jsou ve dne 55 dB, 60 dB nebo 70 dB, a to v zavislosti na tom,

kde pi Rozsypalova bydli.

pi Rozsypalova uvedla, ze limit je limit.

muk v auditoriu

Mgr. Pacuer pozadal pi'itomne o klid.

pi Rozsypalova se zeptala, kolik se pohlti upravou, kterou navrhuje Ing. Ladys.

lug. Ladys odpovedi:\1, ze nic nenavrhoval.

pi Rozsypalova se zeptala, co mohou pozadovat.

lug. Ladys pokracoval, ze zalezi na tom,jakje fasada vytvorena, kolikje na ni pohltiv)'ch hmot

a odraziv)'ch hmot. Vypocetje dost slozizy.

pi Rozsypalova se zeptala, jaka je idealni moznost. Dotazala se lng. Ladyse jako odbornika.

Zda-li se snizi hluk o 10 % nebo o kolik decibehi. Dale se dotazala, co je v moznostech dnesni

techniky.

lug. Ladys uvedl, ze dle dnesni techniky muze mit fasada pohltivost alfa cozje od 0,6-0,7 dB,

kdyz se jedna o standardni fasadu.

pi Rozsypalova zaverem podekovala.

p. Lukes (Hnuti pro Prahu 11, OS Chodov) uvedl, ze je zastupitel Hnuti pro Prahu 11.

Konstatoval, ze by se chtel vratit na uplny zacatek, cozje uprava UPn, 0 ktere hovoi'ila lng. arch.

Konecna. Vznesl dotaz, jakYm zpusobem uprava probehla a predpoklada, ze na zaklade

podkladu, ktezy odsouhlasil starosta lng. MlejnskY a jeho MC\ postoupili upravu na Magistrat a

Magistrat, pokud se neplete, v prosinci 2013 upravu schvalil. Pri teto prilezitosti by chtel rici, ze

tento postup je nezakonny, protoze existuje rozsudek NSS, ktezy rika, ze presne timto zpusobem

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNI!EIN845-7/Pac strana 15

se upravy uzemniho pllinu delat nesmeji. Uvedl, ze jsou dve moznosti - uprava uzemniho phinu

a zmena uzemniho phinu. Zmena uzemniho phinu je vee slozita a v Praze moe nefunguje.

u upravy uzemniho planu si urednici mysleli, ze ji mohou udelat bez ucasti verejnosti ,skrtnutim

pera". A take to tak celou dobu delali. Delali to tak do zacatku roku 2014, kdy v souvislosti

s v)rstavbou v Bme vydal NSS rozhodnuti, ktecym zrusil rozhodnuti soudu nizsi instance a dal za

pravdu stezovatehlm v tom, ze stezovatele resp. obcane maji pravo hovofit nejen do zmen

uzemniho planu, ale take do uprav uzemniho phinu. Uvedl, ze zazalovali upravu uzemniho

planu, ktera se cykala Litochlebskeho namesti, mrakodrapu, ktecy se nachazi vedle tohoto

zameru. Doslo zde k tomu, ze v parkove plose, respektive v plose, ktera mela k6d smiSene

mestske jadro E, byl koeficient nav)rsen na hodnotu K. Vypada to jako pismenko abecedy, ale ve

skutecnosti to znamena, ze na plose lze postavit 2 x tolik hrubych podlafuich ploch nez ve

stavajicim stavu. Investor tedy rozhodnul, ze timto zhodnoti svuj majetek a misto toho, co

puvodne planoval, postavi dum v)rsky 97 m s antenni nastavbou pro 1 500 Utedniku a 20 500

podlamich ploch.

Sdelil, ze na zaklade toho, co se stalo, podali zalobu k mestskemu prazskemu soudu a zcela

prekvapive jim mestsk)' soud prazsk)' nedal za pravdu. Oduvodneni mestskeho praZskeho soudu

je rozhnevalo, protoze jim pripadalo, jako kdyby oduvodneni napsal student plzeiiskych prav.

Z tohoto duvodu byla podana kasacni stifuost k nevyssimu spravnimu soudu (NSS). NSS zrusil

rozhodnuti mestskeho soudu a zavazal ho k tomu, aby vydal nove rozhodnuti, ktere bude

s pravnim nazorem NSS. Uvedl, ze s temito vecmi rna cenu neco delat a obcan neni zcela

bezmocny. Upozomil na stejny postup u zameru Noveho Opatova. Opet vznikla nezakonne

uprava uzemniho planu, do ktere obcane nemaji co mluvit. Uvedl, ze nato obcane mohou jen

koukat a akceptovat nebo s tim neco udelat. Dale sdelil, ze Ing. Ladys se dotknul toho, ze pi

Polanecka vyjadrila sve osobni stanovisko, ze navysovani zateze je jeji osobni odbomy nazor.

Uvedl, ze oponuje, ze tento odbomy nazor, ktecy vyslovila as. Polanecka, zaregistroval i

v judikatu NSS. Nejedna se tedy o nazor hygienika, ale o nazor NSS. Pokud dochazi k nadlimitni

hlukove zatezi, neni mozne uzemi zatezovat jakkoliv dale. Pokud tedy vyjde jakakoliv hodnota,

kteraje byt' jen o ,fous" vyssi, nezje povolena hodnota, tak stavba nema na uzemi co delat. Dale

hovoril o posudcich, ktere jsou obsazeny v EIA pro Novy Opatov. Konstatoval, ze se temito

posudky zabyvali a maji s sebou asi 14 strankove pripominky, ze ktecych vyplyva, ze posudky

jsou zcela neverohodne. Sdelil, ze je kolega Styler na VP castecne precte a predal mu slovo.

Ing. Styler (zastupitel za Hnuti Prahy 11 a predseda Obcanskeho sdruzeni Chodov) konstatoval,

ze predchozi proslov kolegy Lukese jsou fakta, na ktera navaze. Uvedl, ze chce pred vsemi

ucastniky verejneho projednani predstavit pana lng. Ladyse. Sdelil, ze v loiiskem roce se

projednavaly v ramci EIA dva velke zamery- Exit 4 a Vestecka spojka.

Mgr. Pacner pozadal lng. Stylera 0 konkretni pfipominku a pozadal 0 klid v sale.

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEIN845-7/Pac strana 16

Ing. Styler pokracoval v sumarizaci ryse uvedenych zameru, ktere byly projednavany v ramci

EIA, a uvedl, ze Ing. Ladys si nebyl schopen zajistit vsechny dostupne odborne podklady vcetne

judikatu. Uvedl, ze rozhodnuti o Vestecke spojce bylo soudem ,znepravneno" z duvodu

spatneho uzemniho planovani.

K souladu s uzemnim planem, kter)' jiz zminoval p. Lukes, odcitoval rozsudek Nejvyssiho

spravniho soudu ze dne 13.03.2014, cj. 6Aos 1/2013-53. Vyjadri1 Udiv, ze pfislusny urad nema

tento judikat k dispozici. Sdelil, ze die rozsudku je k6d miry vyuziti uzemi v UPn regulativem

prostoroveho usporadani konkretniho uzemi (limitem jeho vyuziti), jehoz vymezeni je zavazne.

Zmenu stavajiciho k6du lze provest pouze v souladu s § 188 odst. 3 vetou prvni stavebniho

zakona z roku 2006. Uvedl, ze tedy tato uprava uzemniho planu tak, jak ji popsala Ing. arch.

Konecna, je podle nej nelegalni, protoze neprobihala v souladu s tim to judikatem.

Konstatoval, ze neumerna intenzita stavebniho zameru Nary Opatov vypl)'va z nasledujiciho

srovnani. Rozloha Jizniho Mestaje 979 ha, rozloha stavebniho zameru 9,2 ha, cozje 1 % p1ochy

Jimiho Mesta. Na uzemi Jimiho Mesta zije 78 500 obyvatel. Navy Opatov pocita s 10 500

lidmi, coz predstavuje 13 % stavajiciho poctu obyvatel Jizniho Mesta. Toto mnozstvi bude

soustredeno do nove zastavby na 1 % rozlohy Jimiho Mesta. Hustota bude 1 141 obyvatel nebo

tlredniku na 1 ha.

Ing. Styler dale uvedl, ze navrh zavazneho stanoviska je obecny, neuvadi zadne limity ci

konkretni opatrenf k eliminaci dopadu na zivotni prostredi. Podminky jsou nekonkretni, a tudiz

nevymahatelne. Posouzenf dopadu na zivotni prostredf i zdravf obyvatelstva, ktere rna b)'t

predmetem posuzovani procesu EIA, je ucelove posouvano do dalsich stupnu rizeni a vubec

nejsou pripusteny a posouzeny neprime dopady V)fstavby Noveho Opatova na zivotni prostredi

mimo uzemi Noveho Opatova. Konstatoval, ze jednim z duvodu je dopad na zivotni prostredi pfi

udajnem posileni vodovodu v ul. Starochodovska pro zastavbu Noveho Opatova. Pfivadec vody

na Jizni Mesto podel dalnice je za hranici sve zivotnosti jiz deset let. DalSim zamerem je

zachytne parkoviste P+R, ktere rna b)'t posunute pred dum s pecovatelskou sluzbou (DPS), coz

je spojene s likvidaci zelene. V mfste rna b)'t 1 100 parkovacich stani umistenych pod okna DPS.

Hodnoceni ponechalna posouzeni pfislusneho uradu a dalsich.

Konstatoval, ze zavazne stanovisko neni odbornym a objektivnim podkladem pro rozhodovani o

umisteni zastavby Noveho Opatova do uzemi.

Dale se ztotoznil se slovy zastupce CIZP. Soucasna politika vlady je zadrzet dest'ovou vodu

v danem uzemi. Vsichni podle nej vedi, jak vypadaji bleskove povodne. V tomto pripade se to

neresi a v soucasne dobe veskera voda, kteni dopadne na plochu, zt1stava v Jokalite a vsakuje se.

Po realizaci zameru Navy Opatov bude na plose 80 % zpevnenych ploch a voda bude muset

nekam odtect. v projektu postrada blizsi specifikaci retencnich nadrzi.

Ing. Styler nasledne pokracoval pfipominkami k bodu 2.4.2., kde se uvadi, ze v silne imisne

zatizenych lokalitachje nutne dusledne omezovat umist'ovani norych zdroju emisi i novych cilu

individualni dopravy a nepripoustet zvysovani miry vyuziti. Toto vychazi z integrovaneho

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNIIEIN845-7/Pac strana 17

krajskeho programu snizovani emisi a zlepseni kvality ovzdusi na uzemi aglomerace hlavniho

mesta Prahy pro obdobi z let 2010- 2012. Tento program byl schvalen jako vyhlaska Prahy c.

16/2010 ze dne 11. 12. 2010. Konstatoval, ze toto vse je poruseno.

Dale sdelil, ze obyvatele si nenechaji nicit zdravi kvuli prospechu a zisku jednotlivcu a jsou

zasadne proti dalSi brutalni vystavbe. To podle nej vycitili i politici, a tak pred volbami slibuji

vice zelene, mene developen1, ne datsimu zahust'ovani. Uvedl, ze po volbach je vse jinak. Na

ruznych shromazdenich jsou obyvatele seznamovani s planovanymi zamery nove vystavby.

Obcane jsou podle nej osrre proti. Uvadi, ze v cele sedi zastupci developeru, popripade oni sami,

zainteresovani zastupitele ci statni urednici, kteri podporuji vystavbu. Vyskytne-li se mezi

obcany priznivec nove v)istavby, tak se obvykle ukaze, ze ma vazby na developera nebo Mad

mestske casti. Obcane sepisuji petice proti vystavbe, ale stale pokracuje snaha o zahust'ovani

Jizniho Mesta. Polozil si otazku, pro koho jsou mesta. Pro jejich obyvatele, aby mohli bydlet v

prostredi, kde jsou dodrzeny limity zivotniho prostredi, nebo developery, ktei'i chteji postavit co

nejvetsi objekty, aby meli co nejvetsi zisky?

Nasledne se vyjadril k hodnoceni hlukove situace v okoli zameru. Konstatoval, ze v akusticke

studii Ing. Petra Jurtina se v zaveru uvadi: ,,Realizaci zameru v zajmove lokalite nedojde k

vyraznemu ovlivneni akusticke situace. Vyraznejsi zmeny akusticke situace }sou dany clonicim

ucinkem staveb a v tomto pfipade dochcizi ke zlepseni. V ostatnich pfipadech se zmena projevi v

desetinach dB." Tento postup hodnoceni hluku je podle jeho nazoru v rozporu s rozsudkem

Mestskeho soudu v Praze c.J.: 11Al58/2013-162 (Zelene Rozptyly ALBORG­

DEVELOPMENT) ze dne 18. 6. 2014, kde se na strane 12 uvadi: ,Saud shledal napadene

rozhodnuti zalovaneho i rozhodnuti stavebniho ufadu v rozporu se zakonem, nebot' negativni

ucinky staveb, a to platf i pro jejich umistenf, nesmi pfekroCit limity uvedene v pfislusnych

pravnich pfedpisech. Jestlize uvedenym nafizenim vlady byly stanoveny nejvyssi pfipustne

hodnoty hluku v chranenem venkovnim prostoru v zcijmu ochrany zdravi osob, pak z hlediska

tohoto vefejneho zajmu, na jehoz obranu dotcene organy statni spravy vystupuji v uzemnim

fizeni a jehoz naplneni ma sledovat i stavebni urad, nelze pfistoupit na argumentaci, ze pfi

dolozenem nadlimitnim stavu hlukove zateze v danem uzemi lze do tohoto uzemi jako pfipustne

umistit dalsi objekty, ktere tento stavajici stav, byt'jen nevyrazne zhorsi, navic za situace, kdy

pfipadne povoleni stavby neni provazano s zadnymi podminujicimi opatfenimi, ktera by aspon

vyhledove garantovala k datu zhotoveni stavby Ci uvedeni do provozu snizeni stavajiciho

hranicniho, misty ai nadlimitniho stavu hluku pod stanovene limity a dosaieni zadouciho,

pravnimi pfedpisy stanoveneho stavu." Ing. Styler konstatuje, ze v zajmovem uzemi v okoli

hlavnich komunikacije prekracovan hygienicky limit pro hluk z dopravy. Tento stav je podle nej

vyvolany dopravou, je dlouholecy a resi jej postupne provozovatel komunikaci, tedy TSK.

Podotkl, ze here za protizakonne a absurdni navrhovat do tohoto uzemi dalsi vystavbu o rozsahu

165 000 m2 HPP a planovat v)istavbu o rozsahu 300 000 m2 HPP.

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNIIEIA/845-7 /Pac strana 18

Uvedl, ze zavery vsech studii jsou stejne neverohodne. Vypocty byly provedeny 3 krat, poka.Zde

s jinymi vysledky. Podle jeho slov nikdy nebyla odhadnuta a uvedena chyba, jakou vypoctene

vysledky maji. Pouziti v)'poctoveho programu SYMOS 97 a ATEM rna jista omezeni.

V metodicke pfirucce je uvedeno: "Metodika neni pouzitelna pro vypocet znecisteni ovzdusi ve

vzdalenosti nad I 00 km od zdroje a uvnitf mestske zastavby pod urovni stfech budov (napf. na

kfiiovatkcich nebo kanonech ulic). Pfi pouiiti programu pod urovni stfech neni zohledneno

obtekdni budov a jinych pfekciiek proudeni. Pokud mohou mit budovy v]lznamny vliv na sifeni

znecisteni, je t1~eba tuto skutecnost zohlednit pfi interpretaci v]lsledku modelowini." To je die

nazoru Ing. Stylera pfipad krizovatek v okoli zameru. Nikde neni uvedeno, jak byly pocitany

sekundami a resuspendovane castice.

Konstatoval, ze sami autofi modelu uvadeji, ze modelovane hodnoty jsou v prumeru mime

podhodnoceny v porovnani s hodnotami mefenymi. Dale upozomil, ze mefeni bylo provadeno

jeden den, pfi v)'chodnim vetru, kde nejsou zplodiny z dalnice D 1.

potlesk

Ing. Styler uvedl, ze v tuto chvili nezb)'va nez spekulovat o objektivnosti tohoto mereni, zda-li

nebylo ucelove provadene v den, kdy by! neprevazujici vychodni vitr.

K otazce B(a)P sdelil, ze stavajici imisni situace byla vyhodnocena podle zakona c. 201/2012

Sb., pouzivaji se k tomu mapy, ktere ukazuji prl'tmer hodnot skodlivin pro ctverec 1 km2, vzdy za

predchozich 5 roku. V pfedmetne lokalite se hodnoty B(a)P pohybuji na ttrovni 1,20 a 1,21

ng/m3• Ve studii z roku 2012 byly vypocitany pfispevky pro variantu ,100" 0,074 ng/ m3 a

variantu ,165" prispevek 0,094 ng/m3. Ve studii z roku 2013 byly vypocitany pfispevky pro

variantu , 1 00" 0,081 ng/m3 a variantu , 165" prfspevek 0,11 ng/m3• Zpracovatelsk)' cym posudku

dospel k zaveru, ze pokud skutecne pffspevek zameru v aktualnf studii bude vyssi nez 1 %

limitu, potom by zjevne nebylo mozne uvedeny zamer v danem uzemi akceptovat v souladu s

platnou legislativou. Konstatoval, ze asi proto jsou v)'sledky v posledni studii 10 krat mensi. Pro

variantu ,100" 0,0081 ng/m3 a variantu ,165" pfispevek 0,00989 ng/m3• Tyto ruzne v)'sledky

pro stejny zamer bez blizsiho vysvetleni, ktere nebylo ve studii podano, zneverohodi1uji cely

postup v)'poctu.

Dale se venoval maximalni 24 hodinove koncentraci PM 10, ktere majf v techto mapach v

predmetne lokalite hodnoty 46,9 a 47,8 Jlg/m3• Z tabulky na str. 32 vyplyva, ze tyto limity jsou v

miste zameru prekracovany. cetnost prekroceni limitu denni koncentrace se pohybuje od 12,53

do 14,6 % dni roku, limit je pouze 9,6 %, tedy dochazi k prekroceni. Na strane 34 je uvedeno:

prekroceni odpovida 51,68 dnu za rok, limit je 35 dnu. Na strane 31 studie je uvedeno, ze do

roku 2020 stoupne prumerna rocni hodnota PM10 o 5 - 6 Jlg/m3• Tento vzestup a prispevek

zameru (strana 47) 0 velikosti 15,1 Jlg/m3 zpusobi, ze tento limit bude jeste vice prekrocen a

pocet prekroceni za rok bude jeste vetsi. Pokracoval, ze na strane 68 je uvedeno: ,,Modelov]lm

S-MHMP-1572233/2012/0ZPN1/EIN845-7/Pac strana 19

rypoctem ATEM byla vyhodnocena cetnost pfekroceni limitu na urovni 7,3 %, coz odpovida

26,64 dnitm za rok. Naritst v fridech desetin dnit za rok neni natolik vyznamny, aby ohrozil

dodrzovani platneho limitu. " Je vsak otcizkou, co vlastne plati. Domniva se, ze tento limit je v

soucasne dobe prekrocen a v budoucnu se jeho prekroceni jeste zv)'si. Obdobne je to u

koncentraci N02• Vyjadril se k nepresnosti vypoctu prispevku. Za cele obcanske sdruzeni

konstatoval, ze kritizuji obrovsky nepomer mezi vypocitanym pfispevkem zpusobenym

zamerem a stavajicim znecistenim. Cim tento rozpor vznikl, by meli vysvetlit autori studie a

dodnes ho nevysvetlili. Predpoklada, ze to muze b)lt vstupnimi daty. Ve vyhlasce hlavniho mesta

Prahy c. 16/2010 Sb.z 16. 11. 2010 se uvadi: ,V ramci UP je nutno nastavit takove meze pro

objemy nove dopravy, ktere umozni alespoii v nrivrhovem horizontu dosahnout splneni cflovych

imisnich limitit na ce!em Uzemi HMP s dostatecnou rezervou." Je to 90 % nebo vzhledem k

podminkam nejistoty 80 % limitu, jak stanovuje vyhlaska c. 16/2010 Sb. HMP. To necht'

rozhodnou patricne organy. Toto jsou zasadni problemy, ktere by mel autor rozptylove studie

vysvetlit. Bud' byly zadany spatne vstupni udaje, nebo je chyba ve vypoctovem modelu. Bez

vysvetleni je model neverohodny. Tento nepomer nemi1ze b)lt pouze dusledkem pozad'ove

koncentrace skodlivin.

z dane problematiky je rovnez podle nej jasne patrna dlouhodoba absence monitorovaci stanice

na uzemi Jizniho Mesta. Pozaduji proto jeji urychlene umisteni a zprovozneni.

Zaverem ke znecist'ovani ovzdusi konstatoval, ze v soucasne dobe je v miste zameru

prekracovana nejvyssi denni imisni koncentrace castic PM10 a prumerne rocni imisni

koncentrace B(a)P. To je konstatovano na strane 32 rozptylove studie. Nove vyvolana doprava

se na celkove imisni situaci v lokalite bude podilet cca v jednotkach %. Domniva se, ze podil

bude vetsi. Vypocet prispevku pro prumerne rocni koncentrace skodlivin je totiz neverohodny.

Prumerne rocni koncentrace N02 se nyni pohybuji v okoli limitu. Bude-li podle vyhlasky c.

16/2010 Sb. HMP z 16. 11. 2010 povaZovat za dostatecnou rezervou 80 % limitu, pak neni v

soucasne dobe splnen take rocni limit PM10 a PM2,5• Pro laiky pripomnel, ze PM10 a PM 2,5 jsou

poletave castice prachu, zcelajasne, prokazatelne tezke karcinogeny.

Pri aplikaci rozsudku Mestskeho soudu v Praze c. j.: 11A 158/2013-162 nelze zamer Novy

Opatov zde postavit.

K problematice PM 10 a PM2,5 uvedl, ze ve zprave Statniho zdravotniho ustavu o zdravi

obyvatelstva se uvadi: ,,Ditsledkem expozice obyvatel CR suspendovanymi casticemi, pfi

realistickem odhadu pritmerneho pomeru frakci PM2.5/PM10, je vice nez 6 tisic pfedcasne

zemfelych rocne." To tedy znamena, ze pokud bude zamer realizovan, v okoli Opatova zemre

predcasne 5,14 osob za rok. Odhadl, ze se tak bude jednat o 1 az 3 osoby predcasne zemrele za

rok.

Dale upozornil na znacnou skodlivost B(a)P. Limity jsou prekracovany na celem uzemf Prahy

11. B(a)P rna bezprahov)' karcinogenni ucinek. Uvedl, ze WHO doporucuje, aby byl v ovzdusi

omezovan na nejnizsi moznou uroven. Vedle toho poskozuje genetickY material - DNA.

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNIIEIA/845-7/Pac strana 20

K poskozeni DNA mM:e dojit uz u plodu v prubehu tehotenstvi nebo pote v predskolnim veku.

Dusledkem je pak v dospelosti zvyseny vyskyt kardiovaskularnich onemocneni, diabetu,

disfunkce ledvin a obezity. Konstatoval, ze zaver na strane 22 protokolu neodpovida skutecnosti.

V nem se podle jeho slov uvadf, ze zatizeni damS lokality B(a)P nepresahuje ptijatelnou urove:ii

nejen z hlediska platnych imisnich limitu a vlastni imisni prispevky hodnoceneho zameru tento

stav vyznamne neovlivni. Je jasne, ze u tak nebezpecne skodliviny jsou limity prekroceny a novy

prispevekje vyznamny dokonce i podle udaju uvadenych v prispevkove rozptylove studii.

Nasledne se Ing. Styler venoval problematice vlivu na hmotny majetek, kdy vedle vlivu na

zdravi rna zahust'ovani take vliv na hodnotu nemoviteho majetku. Domniva se, ze bude dochazet

k poklesu jeho hodnoty. Toto podle nej neni vubec reseno, prestoze je to uvedeno v zakone c.

100/2001 Sb. cast D. 1 .9. Vlivy na hmotny majetek a kulturni pamatky. Na strane 198 Oznameni

zameru je uvedeno: "k vjznamnemu negativnimu ovlivneni hmotneho mqjetku vlivem vystavby

nedojde." S tim jiste nesouhlasi majitele bytu a domu v okoli. Podle developeru dojde k jejich

zhodnoceni.

Konstatoval, ze predkladane tvrzeni, ze vystavba ochrani pred hlukem, je zrejma manipulace s

pojmy, protoze energie zvuku nebude diky v)istavbe pohlcena, ale jen odrazena na jine misto.

Argumentace s prirustkem o pouhy 1 dB vuci pozadi vnima jako manipulativni, protoze pokud

by pristoupil na tuto logiku, tak by mohl jeste doplnit posudek, ze se v budoucnu bude tato

hodnota vlivu Opatova o 1 dB automaticky snizovat. Sdelil, ze v soucasne dobe je v miste

zameru prekracovana nejvyssf dennf imisnf koncentrace castic PMIO a prumerne rocnf imisni

koncentrace B(a)P. Pri'nnerne rocni koncentrace N02 se nyni pohybuji v okoli na hranici limitu.

Bude-li podle vyhlasky c. 16/2010 Sb. HMP z 16. 11. 2010 povazovat za dostatecnou rezervou

80% limitu, pak v soucasne dobe neni taky plnen rocni limit PM10 a PM25•

Dale Ing. Styler zhodnotil otazku vyhodnoceni vlivu na krajinny raz, kdy naprosto jasne o teto

skutecnosti vypovida usneseni Mestskeho soudu 11A 158/2013. Pokud stanovisko uvadi, ze

kraj inny raz ( navzdory vnej sim rysum zameru a velikosti novostaveb) nemf1ze b)it dotcen, j edna

se o zjevnou nepravdu. Jiz jen krabicovicy tvar spolu s plochymi stfechami a celkovym

pojednanim plaste budovy - mohutnych bloku v dosud volnem uzemi s vegetaci cini ze staveb v

danem uzemi nezadouci dominantu. Proto i stanovisko dotcenych organu je nezakonne a

nepouzitelne z hlediska zasahu do krajinneho razu, kdyz dotceny organ zcela rezignoval na

kvalifikovane posouzeni ve veci na zasahu do materialni pravdy. Sest az devet nadzemnich

podlazi vedle radove rodinne zastavby 0 dvou nadzemnich podlazich nemuze mit nulovy dopad

do krajinneho razu. Proto z tohoto duvodu povazuje vydani kladneho hodnoceni studie za zcela

bezpredmetne.

Ing. Styler se dale vyjadril k podmince c. 17 v posudku. Uvedl, ze neni jasne, podle jakeho

vypoctu byl stanoven kompenzacni pocet 24 stromu, z cehoz vyplyva, ze uvedeny pocet

dostatecne kompenzuje narust emisi.

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEIN845-7/Pac strana 21

potlesk

Ing. Styler dale konstatoval, ze 24 stromu nebude dostatecne kompenzovat mirilst emisi

zpusobeny prujezdem 3 000 aut. Uvedl, ze zastavbou Noveho Opatova dojde ke zmene

stavajiciho stavu, coz predstavuje likvidaci zelene a:l 80% plochy stavebniho zameru. Z tohoto

hlediska se jevi kompenzacni rysadba jako nedostatecna. Jedna se o jeden strom na cca 4 000

m2.

sum v auditoriu

Mgr. Pacner pozadal o klid v sale.

Ing. Styler se dale vyjadril k podminkam 18, 19 a 20 v posudku. Podle jeho slov je stavebnim

zamerem neprimo ovlivnen vodni tok Kosikovskeho potoka, ktery je ze zakona vyznamnym

krajinnym prvkem (VKP) die § 3 a § 4 odst. 2 zakona c. 114/1992 Sb. Uvedl, ze z doplnku

dokumentace jasne vyplyva, ze ve variante ,1 00" dojde ke zvyseni celorocniho odtoku o 120 %

a ve variante ,165" o 143 %. Jedna se podle nej o enonnni narust odtoku vod z uzemi oproti

stavajicimu stavu. V dokumentaci ani v posudku nejsou uvedeny zadne limity navrhovanych

oparreni k eliminaci odtoku. N elze objektivne posoudit, zda vubec bude mo:lne splnit limit 10

1/s/ha uvadeny v textu dokumentace. Zcela je opomenucy v zavaznem stanovisku. Opatreni

objemu retence by mela byt posouzena v procesu EIA, a to vcetne rypoctu a ne az v da!Sich

stupnich rizeni. Zasadne by mel byt posouzen objem retence vody jeste pred zahajenim

vystavby, a to pro ka:ldou jednotlivou etapu rystavby zvhist'. Urychleny odtok vody z (tzemi

povede k dalSimu nepriznivemu dopadu, k vysychani uzemi a omezeni dotace podzemni vody,

naslednemu ovlivneni mikroklimatu uzemi a vytvoreni tepelneho ostrova. Tento stav neni

v dokumentaci vubec zohlednen. Jakoukoliv zastavbu je nezbytne resit tak, aby spadle srazky

zustaly v miste dopadu a odtekaly minimalne a pomalu. To je, jak zminil, politika statu.

Dokumentace je podle jeho slov nedostatecna a neuplna a neni die ustanoveni § § 1 a 10 zakona

c. 100/200 1 Sb. objektivnim odbornym podkladem pro rozhodovanf. Upozomil na to, ze v miste

zameru jsou prekroceny limity hluku, je prekracovana nejvyssi denni imisni koncentrace castic

PMIO a prumerne rocni imisni koncentrace B(a)P. Vystavba zameru pusobi dalSi prekracovanf

techto limitu, a to je v rozporu s rozsudkem Mestskeho soudu v Praze c.j. 11A 158/2013-162 ze

dne 18.6.20 14. Na zaklade ryse uvedeneho nejsou duvody k vydani souhlasneho stanoviska EIA

k zameru Novy Opatov, a to ve variante ani ,100" ani ,165".

Dale konstatoval, ze na zaklade ryse uvedeneho o.s. Chodov nesouhlasi s vyporadanim

pripominek k dokumentaci zpracovatelem posudku. Vyporadani je neobjektivni, ucelove,

amaterske a zadavatelem protezujici maximalni variantu ,165" podle nezakonne provedene

upravy uzemniho planu. Pfistup zpracovatele posudku pri posouzeni vlivu zameru na zivotnf

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPN11EW845-7/Pac strana 22

prostredi ve vztahu k zakonnym pozadavkum na ochranu zivotniho prostredi a zdravi obyvatel

nebyl nestranny a nebyl objektivni (str. 2 posudku), tzn. je podjacy. Navrh zavazneho stanoviska

nepredklada zadne konkretni limity na ochranu zivotniho prostredi. Navrhovana opatreni jsou

vagni. Zamer stavby negativne ovlivnf nejen lokalitu a blizke okoli, ale rna velky dopad mimo

misto vlastni v)'stavby. Zamer stavby je prosazovan nezakonne pres nezakonne provedenou

upravou uzemniho planu. Sdelil, ze Obcanske sdruzenf Chodov zasadne nesouhlasi s vydanim

souhlasneho stanoviska EIA k predmetnemu stavebnimu zameru Noveho Opatova.

Upozomil, ze pokud by snad spravni organ vydal na tuto zrudnou stavbu kladne stanovisko EIA,

s nejvetSi pravdepodobnosti dojde, po konzultaci s pravnimi zastupci, k naplneni nekolika

trestnych cinu, jako napr. umyslne obecne ohrozeni velke skupiny obyvatel, umyslne zneuziti

pravomoci Utedni osoby. umyslne mareni U:i'edniho rozhodnuti. Tato skutecnost by si pak zajiste

vyzadala oznameni organum cinnych v trestnim fizeni. Predpoklada, ze toho nebude rreba,

protoze ve spravnim organu pracuji kompetentni a erudovani odbornici a ne zkorumpovanf

byrokrati.

Na zaver podekoval celemu tymu odbomfku Obcanskeho sdruzeni Chodov. Uvedl, ze pokud by

mel nekdo zajem, preda dokument v elektronicke podobe.

Mgr. Pacner podekoval Ing. Stylerovi za pfispevek a pred prestavkou shrnul pripomfnky, ktere

zaznely:

• nekonkretnost podminek, ktere jsou navrhovany ve stanovisku,

• navrh retencf vsaku,

• problematika hluku,

• vysvetleni rozdilu v rozptylove studii, ve vysledcich rozptylove studie jak v oznameni,

v dokumentaci, tak pfispevku B(a)P, dale pfispevky oxidu dusiciteho, problematiku

sekundarni prasnosti, pouZ:iti zvolenych metodik, ktere se v ramci RS pouzivaly,

zhodnoceni stavajfci imisnf situace,

• vliv na hmotny majetek,

• vliv na krajinny raz,

• otazka kompenzace - navrh 24 stromu,

• vliv na VKP Kosikovsky potok.

Mgr. Pacner vyhlasil 15 min. prestavku.

Po pi'estavce predal Mgr. Pacner slovo zpracovateli posudku Ing. Ladysovi, aby zodpovedel vyse

uvedene dotazy.

Ing. Ladys se nejprve vyjadfil k projevu Ing. Stylera. Uvedl, ze nektere veci byly v pofl:\dku, ale

je tam rada veci, ktere se taky nezakladaji na pravde, a leckdy mu pripada, ze jsou vytrzeny

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEIN845-7/Pac strana 23

z kontextu, a tim padem taky trosku ovlivnuji tady pritomne, protoze urcite nemeli vsichni

moznost se seznamit s jednim nebo druhym nebo tretim materialem.

Dale se vyjadfil k problematice hmotneho majetku. Odcitoval a ujasnil pojem hmotneho majetku

die zakona c. 100/2001 Sb. Sdelil, ze se posuzuji vlivy, kterejsou vymezene zvlastnimi pravnimi

predpisy a ze mezi temito predpisy neni uveden stavebni zakon, pokud se bavi o tematu

hmotneho majetku,jako takovem. Uvedl, ze se k tomu d~:'tle vyjadfi v navrhu stanoviska.

Zopakoval, ze lng. Styler tvrdi, ze je manipulativni tvrzeni, ze objekty budou mit stinici

charakter proti hluku. Konstatoval, ze dominantnim zdrojem v ttzemi je ul. Chilska, protoze je

ctyrpruh, kde jezdi autobusy, jezdi tam tezka nakladni doprava ...

ruseni v sale

Mgr. Pacner pozadal o klid.

Ing. Ladys upresnil, ze v roce 2012 byla intenzita nakladni dopravy a pomalych vozidel 1200.

Takze je tam nakladni doprava a je to z oficialniho scitani, ktere dodalo TSK. Katda hmota,

ktera se vlozi mezi zdroj a prijem, vZdycky funguje jako stinici a je jedno, jestli jde o dum,

protihlukovou clonu nebo val. Takze mezi ul. Chilskou a ul. Starochodovskou budou tyto

objekty pusobit jako stinici.

K pfipomince 24 stromtJ jako kompenzacni opatreni upozomil, ze Ing. Styler nezminil fakt,

ktery byl nekolikrat v posudku zdttraznovan a existuje na to i odboma studie - 24 stromtt je pro

kompenzaci nad ramec, i kdyz to nebylo povinnosti, protoze B(a)P vysel pod hranici I %. Ale i

presto byla spocitana kompenzace pro B(a)P, a to je tech 24 stromu. Ty jsou nad ramec ostatnf

stTomove vysadby, ktera bude v uzemi ve ,stovkach".

ruseni z auditoria

Mgr. Pacner pozadal o klid v sale.

Ing. Ladys upozomil lng. Stylera, ze se jedna o rypocet podle specialni metodiky pro vypocet

kompenzace a je to v samostatne priloze posudku. Je to podle metodiky, ktera je v soucasne

do be platna. Sdelil, ze je dobre, pokud se rekne A, rici i B.

Dale se zminil o otazce krajinneho razu. Upozomil, ze i pro krajinny raz byl rozsudek soudu

prave pro hl. m. Praha (az ho najdou, tak i k tomuto pripadne reknou, jak soud rozhodl trochu

jinak ve smyslu krajinneho razu v Praze). Nasledne predal slovo Ing. Vrdlovcove.

Ing. Vrdlovcova se vyjlidrila k akusticke studii. Uvedla, ze nejhorsi situace je kolem ul.

Tiirkova, ul. Chilska, kolem zastavby Stareho Chodova, kolem ul. Opatovska, kde je dalsim

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEW845-7/Pac strana 24

zdrojem hluku D 1, popr. ul. Ke Stacirne. Sdelila, ze je to je v)'cet hlavnich komunikaci, ktere

odvadeji dopravu z Jizniho Mesta do centra nebo naopak privadf dopravu ze satelitnich casti, kde

!ide nechavaji auta a pokracuji dal do centra mesta. Die v)'poctu je nejhorsi situace v ul. TUrkova

u obytneho domu, kde se nachazi masna. V tomto miste jsou hodnoty v noci na (Jrovni limitu pro

starou hlukovou zatez, coz je 60 dB v noci a 70 dB ve dne. Ve dne se tam hodnoty pohybuji

okolo 66 dB. Po realizaci Noveho Opatova nedojde v tomto bode k zadnemu zhorseni. Snfzeni

se bude pohybovat v ramci jedne nebo dvou desetin, coz je vzhledem k hodnotam vypoctu

vypoctoveho modelu, kdy se udava chyba + - 2dB, nevyjadfitelne. V ul. Chilska je nejvfce

ovlivnen domov seniortJ, kde je patrny vliv ul. Chilska, krizovatky s ul. Opatovska a zejmena

v nocni dobe vliv Dl. Tam se vypoctene hodnoty pohybuji v noci kolem 56 dB ave dne kolem

63 dB. V pripade realizace Noveho Opatova se bude jednat o mime zvyseni na hodnoty

v rozmezi desetin dB. Pokud nebudeme uvazovat starou hlukovou zatez (70 dB ve dne a 60 dB

v noci) a budeme pouzivat limity hluku emitovane komunikacemi (limity 50 dB a 60 dB), tak

tyto hodnoty jsou prekracov{my, ackoliv nedojde ke zhorseni soucasneho stavu. Zastavba stareho

Chodova, ktera je v blizkosti dalnice Dl, je ovlivnena dalnici a hodnoty jsou prekracovany.

U zastavby, ktera je v prvni Jinii v ul. Starochodovske a zadni fasady, ktere budou sousedit

s navrhovanou zastavbou, dojde na techto zadnich fasadach a na zahradach k v)'raznemu snizeni

hlucnosti, a to prave diky clonicimu ucinku planovane vystavby Noveho Opatova. Na fasadach,

ktere jsou do ul. Starochodovska, k vyrazne zmene nedojde nebo pfipadne drobnemu navyseni v

porovnanf s budoucim stavem az o 1 dB. Z tohoto duvodu je v posudku navrzeno opatreni -

tichy asfalt, ktery by mel snizit hlucnost projizdejicich vozidel. V soucasne dobe plati v okoli

vyznamnych komunikacf stara hlukova zatez, ve chvili realizace Noveho Opatova a dalsfch

zameru tato stara zatez pada, ale u nejblizsich objektu v te chvfli budou prekroceny hygienicke

limity vice jak o I - 2 dB. To znamena, ze bez opatreni na komunikacich nelze splnit limity

hluku bez stare hlukove zateze. u panelovych domu na druhe strane od zameru jsou v soucasne

dobe hodnoty na hranici hygienickych limitu (50 dB a 60 dB) a realizaci zameru dojde

k navyseni opet o desetiny dB. K tomuto navyseni by doslo, i kdyby se zamer Novy Opatov

nerealizoval z duvodu predpokladu m!rustu dopravy do budoucna. Hodnoty se pohybuji ve dne

kolem 60 dB a v noci 51 -52 dB, cozje mirne prekrocenf limitu.

Mgr. Pacner predal slovo as. Polanecke.

as. Polanecka, uvedla, ze trva na tvrzeni, ze v mfste, kde jsou limity pro hlavni komunikace

prekroceny, se nesmi dale navysovat. Sdelila, ze starou hlukovou zatez pro novou zastavbu nelze

pouzit. Pro starou hlukovou zatez jsou v narizeni vlady presne vymezeny podminky, kdy je a

kdy nenf mozne j i pouzit, a to v pfipade, ze se nejedna o dostavbu proluky, nejedna se o zastavbu

historickeho centra. Sdelila, ze musi tedy trvat na tom, ze se jedna o hlavni komunikaci, limity

musi byt dodrzeny a nesmi se zadnym novym zamerem dopustitjejich zvysovani.

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEIN845-7/Pac strana 25

potlesk

Mgr. Pacner se obratil na Ing. Vrdlovcovou, zda-li chce jeste neco dodat.

pi Mala se zeptala, zda-li se pfi posuzovani zameru a mereni akustickych zatezi berou v uvahu i

kumulativnf vlivy ptfpadnych zameru v okoli. Posuzuje se tedy vse dohromady nebo se dela

posudek konkretne pro danou stavbu?

Ing. Vrdlovcova se vyjadrila ke kumulativnim vlivum tak, ze v ramci dopravnich zatezi jsou

zahrnuty, protoze se vychazi z UPn a podklady jsou poskytnuty z TSK a IPRu, ktery tyto zamery

uvazuje. Dopravnf zatez tedy zapoctenaje. Co se tyka zastavby, ktera majasne parametTy, tak ta

se uva.Zuje, ale pokud parametry jasne nejsou, obvykle ani informace o takorych projektech

nejsou zname. V tom pfipade tedy neni v moZ11ostech tyto nezname stavby reflektovat. Pokud by

se jednalo o chninenou zastavbu, tak se nejakym zpusobem zohledni. Ale nikdy neni jasna

konecna situace, pokud nenf verejne dostupna projektova dokumentace. Narust dopravy

vyvolane predpokladanymi zamery, jsou-li zahrnuty v UPn, jsou nasledne zahrnuty i ve studii.

Mgr. Pacner upozornil na otazky zykaj ici se problematiku ovzdusi.

p. Lukes uvedl, ze lng. Vrdlovcova slibovala, ze uvede nejake presne hodnoty. Konstatoval, ze

zadne presne hodnoty hluku zcelajiste neexistuji. Sdelil, ze v textu, ktecy predal Mgr. Pacnerovi

behem zacatku VP, je porovnani vysledku dvou akustickych studii v okoli Opatova. V akusticke

studii pro Litochlebsky park z roku 20 l 0, kterou vypracoval Ing. Kralicek, je uvedena tabulka

s vypocty hluku pro 13 bodtJ. 6 z techto bodu je spolecnych s akustickou studii pro Novy

Opatov. Kjeho prekvapenijsou hodnoty na identickych bodech rozdilne v rozmezi 2,5- 5,5 dB.

Timto zpochybt'iuje vysledky mereni, resp. matematickych modeh:'l, ktere byly pouzity.

Upozon'iuje, ze pokud se zrysi hluk o 1 dB, jedmi se o logaritmickou funkci a dojde tedy

k naryseni hluku o 30 %. Jedna se o zasadni rozpor, ktecy je nutne vysvetlit. Zeptal se, jak je

mozne, ze dva odbornici mohli dospet k rozdilnym vysledktnn. Upozornil, ze to neni jediny

pfipad a v jejich pisemnem materialuje techto pripadtJ mnoho.

Dale zopakoval, ze bylo receno, ze kumulativni vlivy byly ve studii zahrnuty. Jsou uvazovany

zamery vystavby Pruhonice zapad, vystavba na Litochlebskem namesti (mrakodrap ).

Konstatoval, ze chybi cela rada dalSich projektu, ktere jsou na Jiznim Meste v rtJznem stadiu

pfipravy. Sumarizoval, ze podla.Znich ploch, ktere jsou v rtJznych fazich vystavby, je cca

700 000 m2 HPP. Pokud se tato hodnota porovna s mnozstvim HPP kancelarskych budov na

celem uzemi Prahy, tak je to cca 33 %. Pokud se neuvazuji takto masivni kumulativni vlivy, tak

je zrejme neco spatne.

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNIIEIN845-7/Pac strana 26

Mgr. Pacner pozadal o reakci.

Ing. Vrdlovcova se vyjadfila k rozdilnym hodnotam v jednotliv)'ch hlukovych studiich.

Hlukova studie Ing. Kralicka byla zpracovana v roce 2010. Uvedla, ze ji neni znamo, zjakych

dopravnich zatezi zpracovatel vychazel. Konstatovala, ze dopravni zateze jsou zpracovany TSK,

pfipadne IPR. Uvedla, ze hlukovou studii zpracovavala v roce 2013 a kazdy si tvori svuj vlastni

vypoctovy model, ktery si kalibruje. Ing. Kralicek pocital pomoci jineho v)'poctoveho softwaru.

Zde mohou vzniknout vsechny tyto chyby, ktere mohou v)'pocty ovlivnit. Dale se ruzne pocita

vlastni odraz. V roce 2010 se nepocitalo s odrazem od fasad, kter)' se dnes opet podle nove

normy neuvazuje. Mezitim doslo ke zmenam metod v)'poctu a studie nelze presne srovnavat.

Mgr. Pacner se zeptal pana Lukese, zda-li chce reagovat.

p. Lukes konstatoval, ze je v tom pfipade tedy kuri6zni, ze Ing. Kralicek v roce 2010 vychazel

z nizsi intenzity dopravy a vysly mu podstatne vyssi hodnoty, nez vysly Ing. Vrdlovcove.

Upozomil, ze je to rozpor.

Mgr. Pacner pozit.dal zpracovatelku Jng. Vrdlovcovou o komentar.

Ing. Vrdlovcova uvedla, ze nemela k dispozici studii lng. Knilfcka, tudfz to nemuze

komentovat. Existuje odraz od fasad, ktery se v soucasne dobe neuvazuje. Nemuze mluvit o tom,

jak byl ten vypoctovy model sestrojen.

Ing. Styler upozomil, ze celou dobu uvadi vsichni za hlavni zdroj hluku pro planovanou stavbu

ul. Chilskou. Uvedl, ze hlavnim zdrojem hluku pro Chodov je Dl se 120- 130 000 prujezdy za

den. Po vzniku ,sklenene opicarny", ktera rna cistou hladkou odrazivou stenu, protihlukovou pro

sebe, na starem Chodove vedi, jaky rna do pad. Prvni ,direct" Chodova byla D 1, druhy ,direct"

Chodova, kter)' dostal, byla protihlukova stena a v)'stavba parku, treti bude tato zamyslena

stavba. A to z toho duvodu, ze prevlit.d<i zapadni vitr a tady se jedm1 o 6 a 9 patrove stavby. Hluk

vznika mezi Chodovem a temito monolity. V tu chvfli se hluk zacne ,mlatit" mezi touto stavbou

a sklenfky. Obyvatele Chodova se z toho mohou jenom zblaznit. Pokud developer bude

takovymto zpusobem zasahovat do jejich uzemi, bude to povazovano za vyhlaseni valky a

obcanske sdruzeni se tomu prizpi'1sobi.

Mgr. Pacner pozadal zpracovatele posudku Ing. Ladyse o komentar a pozadal o klid v sale.

Ing, Ladys uvedl, ze se nechce vyjadrovat a pozadal zpracovatele rozptylove studie Mgr. Bucka

o komentar.

8-MHMP-I 572233/2012/0ZPNIIEIA/845-7/Pac strana 27

Mgr. Bucel{ sdelil, ze v pri'Ibehu VP padlo nekolik v)rhrad z ruznych uhlti pohledu, a proto by na

to rad zareagoval. Nejprve vysvetlil, co znamena stavajici imisni zatfzeni. Pro posouzeni

stavajiciho imisniho stavu zatizeni je zasadni § 11 zakona o ovzdusi (odst. 6), kter)' jasne rika,

jakym zpu.sobem rna byt vyhodnoceni zpracovano a naco rna byt bran nejvetsi zretel. Jedna se o

ty ctverce, ktere byly prezentovany. Mgr. Bucek uvedl, ze by se chtel vyjadi'it k nekterym

cisltim. Nejvetsi koncentrace, ktera na uzemi tohoto zameru je, je pro oxidy dusiku, a to 33,6,

pricemz imisni limit je 40. Z toho vyplyva, ze z hlediska tohoto pravniho predpisu se nejedena o

nadlimitne zatizene uzemi a hodnota se neblizi imisnimu limitu. Podotkl, ze je pravdou, ze

v Praze a v Brne jsou jedine ctverce, kde docbazf k prekracovanf platnych imisnfch limitu pro

oxidy dusiku, kde jsou koncentrace vyssi nez 40. Tech je vel ice malo, je to asi 5 - 6 ctvercu, ale

tato Jokalita to zrovna neni. Dalsi jsou prumerne rocni koncentrace pro PM 10, ktere tady byly

zmitl.ovany. Nejvyssi koncentrace, ktera se na uzemi Opatova nachazije 27,1 (limitje 40). Coz

znamena, ze ani tato hodnota neni blizko imisniho limitu. K cetnosti prekrocenf imisnfho limitu

uvedl, ze zde bylo zmfneno, ze na uzemf Opatova jsou prekroceny imisnf limity pro nejvyssi

denni koncentrace PM 10• Z vymezenf, ktere dava Ministerstvo zivotniho prostredi, je hodnota

46,9 (limit je 50). Tim nechce rict, ze na uzemf Opatova nenf vyznamne imisni zatizenf

skodlivinou PM10, jenje nutne uvest veci na pravou miru.

K benzenu konstatoval, ze neni co resit, protoze koncentrace jsou male. Dale presel kjiz

zminovanemu B(a)P, pro kter)' jsou v uzemi Opatova (a krome 2 ctvercu na uzemi celeho hi. m.

Prahy) prekroceny imisnf limity pro B(a)P. Uvedl, ze takova je skutecnost a obava se, ze takova

skutecnost jeste delSi dobu bude. Stejne tak je to ve vsech vyznamnych mestech na uzemi cele

CR. Svuj podfl na tomto stavu rna automobilova doprava, nicmene podle poslednfch vyzkumti

jsou to predevsfm male spalovaci zdroje, ktere predevsfm v zimnim obdobi muzou za to, ze je

imisni limit prekrocen.

Sdelil, ze se nebranil tomu, uvest vsechny udaje o imisnim zatfzeni na uzemi Opatova jako

celku. A to i ty, ktere jsou pro vlastni zamer nepfiznive. Proto se v rozptylove studii uvedly

vysledky modelu ATEM, kter)' tvrdi, ze na uzemf Opatova jsou prekroceny cetnosti prekrocenf

imisniho limitu pro skodlivinu PM10 - pro denni koncentrace. Model ATEM je jeden

z doplnkovych modelu a muze nejakym zptisobem popsat imisni zatfzeni na uzemf Opatova.

K mereni automatickeho imisniho monitoringu, ktere je provadeno na uzemi MC Praha 11, na

ul. Vidimova a na ul. K Dubu sdelil, ze kvituje snahu MC, ze sama pro sebe nechava

zpracovavat toto merenf nebo ho financuje. Ale aby toto merenf melo vypovidacf hodnotu, je

nutne, aby bylo v databazi ISKO a vysledky musf b)'t dlouhodobe validovane, coz provadf

CHMU. Upozornil, ze ani jedna z techto stanic validovana nenf, coz znamena, ze nejsou

rozhodujici pro tvrzeni, jestli ve ctvercich bude nebo nebude prekrocen imisni limit. Pokud by

vsak stanice byly validovane, tak by je zpracovatel ctvercu musel brat v potaz a vysledky by to

ovlivnilo. Mgr. Bucek dale uvedl, ze je to jen doporuceni pro MC. K ul. Vidimova, kde se bezne

pohybovaly koncentrace kolem 29, 30, 33, 36, coz bylo v roce 2011 a v roce 2012, konstatoval,

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNI/EIA/845-7/Pac strana 28

ze hodnoty skocily na 52,56 11g/m3, coz je vice jak o 50 %, vyssi koncentrace uz jsou pouze na

ul. Legerova. Toto by melo donutit provozovatele zamyslet se, jestli je to realne, protoze takto

vyrazny skok v imisnich koncentracich bezne neb)'va.

K pn1mernym rocnim koncentracim B(a)P a rozdilu vypoctenych koncentracf v rozptylovych

studiich uvedl, ze zakladni problem je, ze B(a)P je skodlivina, ktera se dlouhodobe brala,jako ze

je a existuje. Do konce roku 2012 platil cilovy imisni limit, jehoz pravni vaha byl spoma. Pro

vyhodnoceni B(a)P byly stanoveny emisni faktory v roce 2003, ktere byly validovane v roce

2006. Tyto emisni faktory (toho, co auta vypousteji ven) jsou radove vyssi a vychazely

z predpokladu, ze velke mnozstvi emisi, ktere zpusobi zatizeni B(a)P, tvori automobilova

doprava. To je dttvod, proc byly vysledky vyhodnoceni v prvnich dvou studiich pocitany na

predpoklad, ze imisni zatizeni tvofi predevsim automobilova doprava. Minuly rok dospelo

kolegium odbomiktt k nazoru, ze vliv automobilove dopravy jako takove na imisni zatizeni

B(a)P a emise B(a)P je v)'znamne nadhodnoceny. To byl jeden z dttvodu, proc vznikla nova

metodika MEF A20 13. Emisni faktory, ktere jsou z hlediska B(a)P, jsou nizsi, nez byly ty

puvodnf. Domnivali se, ze drtiva vetSina imisniho zatizeni B(a)P je z automobilove dopravy a za

stavajicich podminek se tvrdi, ze vliv B(a)P nebo vliv automobilove dopravy na B(a)P byl

premrsteny. V soucasne dobe se odbomici domniv~ji, ze je to jinak a emise z automobilove

dopravy jsou nizsi, nez se domnivali v roce 2003 nebo v pripade Centra dopravniho vyzkumu

v roce 2006 a 2008.

potlesk

Mgr. Pacner pozadal o klid a o kratkou reakci Ing. Ruzickove, kteni zpracovavala studii

zdravotnich rizik.

Ing. Ruzickova odpovedela, ze chtela zareagovat na pozm1mku o poctu obyvatel, ktefi zemrou

v dusledku vystavby zameru. Svetova zdravotnicka organizace vydala v roce 2005 zpravu, ze

zvysenim suspendovanych castic frakce PM2,5 o 10 Jlg za rok se zyysi umrtnost obyvatel nad 30

let o 6 %, ale zvysenim o 10 Jlg na m2• Tento zamer ma spocteno zvyseni v desetinach Jlg. To

znamena, ze tento zamer Vttbec neovlivnf umrtnost. V SOUcasne dobe je V okoJi vJivem pozadi,

ktere je cca 26 Jlg PM 10, umrtnost asi 3 osoby z pocitanych 4 499 obyvatel nejblizsiho okoli.

Upresnila, ze se jedna o pozadi, ve kterem v soucasne dobe obyvatelstvo zije, a neni to vlivem

navrzeneho zameru. Vliv zameru je tak maly, ze nedojde k nav)'seni oproti soucasnemu stavu.

Konstatovala, ze pokud rna nekdo jine vysledky, tak dobre, ale toto jsou vysledky studii, ze

kterych vychazela. Jeste jednou zopakovala, ze zamer opravdu nezvysi suspendovane castice 0

vic nez desetiny Jlg za rok.

potlesk

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNl/EIA/845-7/Pac strana 29

Mgr. Pacner se vratil k otazkiun t)'kajfcf se sekundarnf prasnosti a pripomfnce nevhodnosti

doby merenf.

Mgr. Bucek uvedl k sekundarni prasnosti neboli resuspendovanym casticim, ze model

MEFA2013 v sobe nese uz vypocet resuspenzi a fungitivnich emisi z techto zdroju znecist'ovani

ovzdusi (rna ho v sobe zabudovany jako algoritmus). Dale se vyjadril k vhodnosti doby mereni.

Jeden merici den automatickeho monitoringu beznych skodlivin stoji v prumeru 7 000 Kc. Aby

vysledky mereni byly vyznamne, tak by bylo potreba merit rok, aby to melo velkou vyznamnou

vypovfdacf schopnost. Toto mereni, ktere bylo provedeno v ramci vyhodnoceni stavajicfho

zatizenf, je pouze doplnkove ke vsem datov)fm vstupum, ktere byly hodnoceny. To znamena

ctverce die zakona o ovzdusi plus model ATEM, vyhodnocenf automatickeho imisniho

monitoringu validovanych dat plus vyhodnoceni automatickeho monitoringu, ktecy provadi MC

Praha 11. Je to tedy jeden z doplnkovych materiall't pro stanoveni imisniho zatizeni. Zasadni jsou

ctverce vydavane CHMU, ktere jsou zpracovany podle § 11 zakona 0 ovzdusi.

Mgr. Pacner predal slovo In g. Kukovi, aby se vyjadfil ke zpusobu mereni.

lng. Kuk upresnil, ze mereni probihalo cely t)'den fim1ou PEAL, Ing. Cerny. Vyhodnocen[

merenf souvisf se sledovanim pocasi, se sledovanim vysledkl't na okolnich meficich stanicich a

pres hodnoty vysledku na okolnich stanicich a pres jejich rocni prumery prepocitava a z toho

urcuje,jakaje cca kvalita ovzdusi v danem miste.

Mgr. Pacner pozadal o vyjadfen[ Ing. Bajera.

Mgr. Bucek doplnil, ze by se chtel vyjadfit k vhodnosti metodik ATEM a Symos. Ve sve

podstate jsou tyto metodiky dlouhodobe zpracovavany a vylepsovany do takove podoby, aby

byly vysledky kvalitni. Ve srovnanf s metodikami, ktere se pouzivaji v zahranici, vykazuji velice

dobre vysledky o imisnim zatizeni jako takovem. Metodika Symos je pouzitelna do 100 km od

zdroje, kdyz se hodnoti vlast11i zdroj toho zatizeni. Co se tyka vhodnosti pri obtekani budov

a kanonech ulic, uvedl, ze kanony ulic, kde bylo vhodne pouzit nejakou jinou metodiku, se daji

v Ceske republice spocitat na prstech jedne ruky. Die jeho nazoru zrovna toto neni lokalita, kde

by obtekani a kanony ulic mely nejaky zasadnf vliv na kvalitu ovzdusf.

Mgr. Pacner predal slovo RNDr. Bajerovi.

RNDr. Bajer upozornil, ze tym posudkare pozadoval prepracovat RS a vysvetlit, co nebylo

jasne. Rozdilne v)'sledky v RS v oznameni a v RS v dokumentaci tak, jak pozadovali v posudku,

byly dany tim, ze v druhe verzi bylo provedeno jine rozdeleni dopravy, nikoliv prumerne 24

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNI/EIA/845-7/Pac strana 30

hodinove, ale prevazne na denni dobu. Dale to bylo dana tim, ze byly upraveny sklony vozovek

pri vjezdu do podzemniho parkingu, coz nepochybne meni volbu emisniho faktoru, soucasne

byly upresneny i rychlosti vozidel na komunikacnim systemu. Soucasne pozadovali, aby studie

dolozila vetrnou ruzici, ktera byla pouzita pro vypracovani rozptylove studie. Dale pozadovali,

aby RS byla pocitana s vyuzitfm programu MEFA verze 13, protoze predchazejfci verze

pracovaly s emisnimi faktory z MEF A06 a s emisnimi faktory z Centra dopravnfho vyzkumu.

Tim by! odstranen i problem, kter)' chteli vysvetlit z hlediska pomeru PM10 a PM2,5 v puvodnich

dvou RS. Aby byly odstraneny problemy a pochybnosti, pozadovali, aby byly jednak uvedeny

pouzite emisni faktory, aby byly dolozeny emisni bilance na jednotlivych komunikacfch,

v podzemnim parkingu, aby byl vzdy modelove uveden postup, jakym byly ty bilance

emitovany, aby byly kontrolovatelne a byly na tomto VP obhajitelne.

RMDr. Bajer se dale vyjadril k poznamce vypoctovych modelu. Platna ceska legislativa

pripoustf model SYMOS, model A TEM a model Evolius (tento model rna ,na tvrdo" dane

emisni faktory, ktere se nedaji nijak ovlivnovat (rokem, stafim vozidel apod.). Pro CR tedy

zustavajf dva modely- model ATEM a model SYMOS. Aby bylo dosazeno alespon castecne

reprezentativnich vysledku, tak vzdycky RS pocita prfspevky ve v)'poctove siti, tedy v dychacf

zone cloveka a soucasne pocita i na homich fasadach objektu, aby se zachytil pfipadny rozdil

mezi prizemnimi prispevky k imisni zatezi a mezi hornfmi fasadami objekru.

Mgr. Pacner podekoval RNDr. Bajerovi za reakci a predal slovo p. Lukesovi.

p. Lukes zopakoval, ze v prubehu VP by! chva.len v)'poctovy model A TEM a model Symos

s tim, ze jde o kvalitni a ,vypiplane" modely. Sam se ztotoznil se zde mericf stanici K Dubu,

ktera neni validovami, nicmene vysledky z nf, podle jeho slov, vychazeji. Dale pokracoval, ze

maji vysledky meficf stanice K Dubu. Prumerna rocni hodnota oxidu dusiCiteho je 41,5 ~tg/m3

(rok 2010). To znamena, ze je limit prekrocen. Z modelu ATEM vsak vyplyva, ze hodnota je

35,44 ~g/m3 • Rozdil tedy cini 6,81 ~g/m3 , coz prilis nevypovfda o tom, ze by byl model

k necemu. Konstatoval, ze mttze pokracovat i s jinymi ukazateli. Napfiklad v ul. Vidimova je

druha nevalidovami stanice, kde byla hodnota 33,22 ~g/m3 a model A TEM vykazuje hodnotu

20,02 ~g/m3 , coz je rozdil 13,2 ~g/m3 (tj. 30% rozdil). Uvedl, ze on sam je zvykly, pokud

provadi nejake metenf a jednotliva metenf si odporujf, udelat da!Si meteni. Pokud si modely

navzajem odporuji, bylo by treba je nahradit necim, co funguje. Sdelil, ze si nenf jiscy, ze je

nekdo ~chopny vytvorit takovy model, ktery by dokonale postihl situaci, ve ktere se nachazime.

Vysledky, kdy rozdily dosahuji 15 - 40 % hodnot, nepovafuje za reprezentativnf, verohodne ani

pouzitelne. Dale pozadal o vysvetleni procesu schvalovani (JPn. V soucasne chvili se vsichni

zabyvaj i EIA, kde jsou varianty , 1 00" a , 165", ale stale nema odpoved', jak se zachova pfislusny

urad, pokud vi, ze uprava byla schvalena nezakonne, coz odkazuje na judikaty Nejvyssiho

spravniho soudu a nas1edne mestskeho soudu v Praze.

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNIIEIN845-7/Pac · strana 31

Mgr. Pacner pozadal Mgr. Bucka, aby se vyjadfil ke stanovisku p. Lukese.

Mgr. Bucek souhlasil s p. Lukesem, ale namitl, ze je zde jedno ,ale". Kdyby stanice, o kterych

je fee, byly validovane, coz znamena, ze by mely vetsi vypovidaci schopnost, tak by ty ctverce

vypadaly jinak. Mgr. Bucek konstatoval, ze jej zarazi rozdily mezi rokem 2011, kdy

koncentrace cinily 37 J.lg, a nasledujfcim rokem, kdy naroste hodnota na 52 J.lg. Vyjadfil obavu,

ze se stanici nebylo neco v tu dobu v poh'tdku. Zaverem upozornil, ze je to jeho osobni nazor.

otdzky z auditoria mimo mikrofon

Mgr. Pacner pozadal, aby obcane pouzivali mikrofon.

bez predstaveni jmena- tazatelka vyjadi'ila nazor, ze to souvisf pn1ve s tim, ze kamiony zacaly

jezdit pres Spofilov, zavrel se Barrandovsky most a veskera kamionova doprava v teto dobe je

vedena tudy. Jedna se opravdu o skokovy nan1st.

Mgr. Bucek konstatoval, ze z hlediska kvality ovzdusi bude jenom rad, kdyz se sit'

automatickeho imisnfho monitoringu validovanych stanic rozsffi o co nejvice. Pokud budou tyto

stanice zavedeny do systemu ISKO, bude to jenom dobre pro vyhodnoceni stavu a hodnoceni

kvality. Vyjadfil nazor, zeje pro, aby tyto stanice, ktere provozuje MC, byly validovany.

Mgr. Pacner podekoval a reagoval na pripominku, ktera zaznela ohledne vydavani uprav UPn a

konkretne upravy, kteni se tykala tohoto pripadu. Konstatoval, ze OZP MHMP nepfislusi

posuzovat zakonnost vydavani teto tlpravy, neni to soucasti tohoto fizeni. Uvedl, ze upravy a

jejich vydavani na VP resit nebude.

Ing. Cibulkova doplnila, ze zakonnost schvaleni upravy nemuze OZP MHMP posuzovat. Zakon

EIA ani nevyzaduje, aby zamer byl v souladu s UPn. Je to riziko investora, zda v naslednem

povolovacfm fizeni mu vyda pfislusny stavebni urad povolujici rozhodnuti.

Mgr. Pacner podekoval a dal se obratil na pfftomne, zda-li ma nekdo dotaz k problematice

ovzdusi, poprfpade na prispevek Mgr. Bucka. Nasledne se vratil k dotazum, ktere nebyly

zodpovezeny pred prestavkou. Vyzval zpracovatele posudku, aby se vyjadi'il k nekonkretnosti

podmfnek, ktere jsou navrzeny ve stanovisku.

Ing. Ladys prose! jednotlive podminky, ktere vychazeji z pozadavku organu statni spravy,

pripadne samospravy a ktere byly pi'evzaty do navrhu stanoviska. Uvedl, ze investor je na

zacatku projektove pi'ipravy, takze kde bylo mozno kvantifikovat, tak bylo kvantifikovano.

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNl/E1A/845-7/Pac strana 32

Proces projektove ptipravy se vyviji a posudkari neprislusi davat presne konkretni podminky.

Muzou dat pouze obecnou pripominku. Zaznelo, ze podmfnky jsou nevymahatelne - neni to

pravda. Organ tlzemniho fizeni tyto podminky prebini do sveho stanoviska a tyto podminky jsou

vymahatelne. V da!Sich stupnich prQjektove dokumentace se tyto podminky zpresfmji a

kvantifikuji, protoze samozrejme i projekt se vyvijf a vsechny informace se zpresnuji. Proto jsou

nektere podminky obecnejsiho charakteru, aby se na ne v da!Sf fazi projektove pfipravy

nezapomnelo. Je to standardni stav.

Mgr. Pacner misledne pozadal o reakci na otazku t)'kajici se vsaku, speci:fikace retenci a

ovlivneni vyznamneho krajinneho prvku Kosikovsky potok.

Ing. Kuk uvedl, ze pripominka castecne odpovfda komentari Ceske inspekce zivotniho

prostfedf. Upozornil na jedno dulezite, coz je 10 1/s/ha, coz je v soucasne dobe udaj, kter)' je

uveden v Mestskych standardech pro hi. m. Prahu. To je material, kter)' byl Radou hi. m. Prahy

vzat na vedomi. Na zaklade tohoto pozadavku a na zaklade projednanf se spravcem toku jsou

v dokumentaci EIA navrzena retencni opatreni. V soucasne dobe jsou ve schvalovanf prvni

Prazske stavebnf predpisy, kdeje uprava v navrhu trochujina. Nicmene tyto pozadavky na odtok

z uzemi, na jeho minimalizaci a maximalnf velikost pfi navrhovem desti budou. To jsou

predpisy, ktere musi byt dale projednane, a neni duvod tento tldaj uvadet do podmineneho

pozadavku realizace tohoto zameru. K problematice vsakovani a vyuziti dest'ov)'ch vod je

v dokumentaci uvedeno podrobne zduvodnenf, proc projektant investora pfistoupil k danemu

resent - proc se dajf vsakovat castecne jenom ty vody, ktere jsou v parkovych prostonich. Je to

castecne dano vazbou na podmfnky prostredi, ktere jsou dane. Prostredf neni dobre propustne a

existuje pozadavek metra, aby se nezvysoval podil podzemnich vod v drenaznim systemu metra.

Navrh byl vybilancovany na zaklade dnesnich pozadavku a je nezbytne dale postupovat die

dalSich pozadavku v navaznosti na hospodarne hospodareni s dest'ov)'mi vodami.

Mgr. Pacner pozadal o reakci na otazku k vlivu zameru na krajinny niz ajeho posouzeni.

Ing. Ladys sdelil, ze posouzeni vlivu stavby na krajinny raz zpracovavala autorizovana osoba.

Existuje rozsudek Nejvyssiho spravniho soudu ze dne I 0. 9. 2009, ktery rika: zvlaste

v urbanizovanych oblastech muie byt nova vystavba zcela pfirozenym a logick)lm zpusobem

vyuiiti urciteho jeste nezastaveneho uzemi. Nova vystavba tedy nenu'Jie byt odmitana a muie do

krajinneho razu dane lokality zasahnout, a to nejruznejsim zpusobem. Muie krajinny raz lokality

jak zhodnotit napfiklad tim, ie se urbanisticky zacleni do krajiny a stane se tleba harmonickou

soucasti a dominantou Ci vyznamnym krajinnym prvkem, tak sice znehodnotit, ale v mile, ktera

v porovnanf s jinymi duleiitymi zajmy je tlnosna a v povaze veci odpovfdajfcf. Konstatoval, ze

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNI/EIN845-7/Pac strana 33

soud na to pohlizel tak, ze v urbanizovanem uzemf hi. m. Prahy je potreba se dfvat na kr~jinny

niz trochujinak. Cislo rozsudkuje 7AS52/2009-227 ze dne 10. 9. 2009

Mgr. Pacner predal slovo Ing Urbinkovi, esc.

Ing. Urbanek, CSc. v uvodu uvedl, ze je opozicnf zastupitel za TOP 09 a chtel by se pokusit o

jiny pohled, nez zazniva. Podle neho objektivnejsf a vyvazenejsf. Nejprve se venoval rozsudktun

k hlukove a rozptylove situaci a prekracovanf limittJ expozice. Uvedl, ze se o tom v prttbehu VP

dost mluvilo. Hovorilo se o D 1, o kamionove doprave, s cfmz souhlasi a je ochoten se pod to

podepsat. Ale dale polozil otazku, proc se tam kamionova doprava nachazf. A tim by se dostal

k veci, ze se pravnikum Arniky podarilo shod it 511, proto se nesmyslne vraci doprava do centra

Prahy pres Jimi Mesto a jede pres Sporilov. Rozsudky a paragrafy, ktere na VP citoval kolega

Styler, by se mely vztahovat na pravni zastupce Arniky. Zeptal se, zda-li je vyhotovena analyza

zdroju, rozlozenf kamionove dopravy a dopravy osobnich autjak hlukove zateze, tak i ovzdusi.

Dale polozil otazku, zda si nekdo v sale mysli, ze pozemek zttstane nezastaven. Pokud ano, tak

je blahovy. Odpoved' na to podle nej je, ze tato spolecnost neni tak bohata, aby si to mohla

dovolit. Otazkou vsak podle neho zttstava, co se na uzemf bude nachazet. Pokud se podfva na

zastavbu z ul. ehilska a vidi tu zastavbu fasadnich eel, je to podle jeho nazoru tristni. Kolegove

z obcanskeho sdruzeni by podle jeho nazoru meli priznat, ze pokud by byla zatez zastavene

plochy na urovni toho, co povoluje soucasny UPn, tak by s tim souhlasili. Vyzval zastupce

obcanskych sdruzeni, at' reknou obcanum, ze by souhlasili s 85 000 m2• Sdelil, ze ,hra" se vede

o prekroceni a o jiste funkce, ktere jsou zde nabizeny a realizovany. Byl potesen, ze se

v projektu pocita s 20 % vzdelani a vyzkumu a zeptal se, co se tim mysli. Konstatoval, ze zde

byla prezentovana sama negativa. Uvedl, ze on, pokud prochazi na metro Opatov, tak se stydi.

Sdelil, ze by se rad zeptal zastupitelu, co by s ,fet'ackym doupetem" chteli delat a dale se jich

zeptal, zda si mysli, ze MC bude mit financni prostredky, aby s tim neco sama udelala. Podle nej

je to jiste pozitivum, aby se zde nenachazela sama negativa. Zaverem rekl, ze tento zpusob

zastavby, navysovani koeficientlt, je z jeho pohledu take problem.

Mgr. Pacner pozadal o reakci na pfispevek Ing. Urbanka, esc., konkretne na analyzy zatezf.

Ing. Ladys uvedl, ze by se rad vyjadril k analyze zdroju. eilem dokumentace EIA nenf

analyzovat, co je v uzemi zdrojem. Do vypoctu byla zahrnuta dalnice i kamionova doprava. Je

rad, ze zde zaznel ulevujici prispevek. Uvedl, ze se domniva, ze prave i touto stavbou by se

prostredi zkulturnilo a bylo by to i lakadlo pro movitejsi investory, popr. finny. Domniva se, ze

prostredi bude vypadat Jepe a here to jako pozitivum. Uvedl, ze je to jeho osobni nazor.

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEW845-7/Pac strana 34

p. Herman (Obcanske sdruzeni Pohodove bydleni) konstatoval, ze by chtel reagovat na proslov

Ing. ach. Konecne, ktera na zacatku VP uvedla, ze v teto lokalite jsou dimenzovane,

predimenzovane silnice, ktere jsou velkoryse reseny. Sdelil, ze kdyz dnes jel na VP, pfijel pozde,

protoze silnice byla tak velkoryse resena, ze ho sem driv provoz z H~ji nepustil. Zeptal se, proc

sem nedat dalSich I 0 000 lidi. Uvedl, ze In g. arch. Konecna je ,opila, zfetovana" nebo nechape,

proc povida o predimenzovanych silnicich. Uvedl, ze z Haji na misto VP jel 10 min. Sdelil, ze az

se do tohoto uzemi umisti dalsich 10 000 lidi, silnice bude dvoupatrova. Konstatoval, ze se jim

zde bude krasne dychat, predevsim suspendovane castice, ktere on ,miluje".

Polozil otazku, co bude s da!Simi 10 000 lidmi. Prohlasil, zeje holy nesmysl, ze se tu bude neco

zlepsovat. Zastavi se volna pUda, volna plocha, pfibude 10 000 lidi, ktefi nemaji kde zaparkovat,

i kdyby se snazili chovat sebeekologicteji. Budou mit auta a pokud zde budou zajizdet a vyjizdet,

byt' budou PS v podzemi, tak tu ekologicka zatez bude. Prohlasil, ze tu bydli 40 let a otocil se do

salu, kam polozil otazku, kdo chce na miste 70 metrov)' panelak a da!Sich 10 000 lidi. Uvedl, ze

nevi, jak si to investor predstavuje a ze si ze vsech tady dela ,srandu". Zaverem pozadal o

vysvetleni a podekoval.

- potlesk-

Mgr. Pacner uvedl, ze zde zaznel konkretni dotaz, ktecy se cykal kapacitniho posouzeni

stavajicich komunikaci (zda byly kapacitne posuzovany kfizovatky, popr. jak)'m zpusobem) a

vyzval kjeho zodpovezeni.

Ing. Kuk uvedl, ze podkladem pro zpracovane ozriameni i dokumentaci byly i v)'pocty kapacit

ki'izovatek a kapacit ovlivneni dopravy daneho uzemi. Tak, jak byly dane a zpracovane, tak byly

zadany a vychazeji ze stavajicich predpisu. Kapacity ki'izovatek a silnic budou v dalsim procesu

znovu posuzovany. To ale vubec neznamena (protoze predpisy a limity ki'izovatek jsou ruzne),

ze nemuze dojit nebo nedojde pi'ipadne ke vzniku dalsich front. Sdelil, ze sam bydli na Chodove

a konstatoval, ze na kole by to nestihl za 3 minuty a autem by by! na miste za 10 minut.

Upozornil, ze cestou nepotkal jedinou frontu. Uvedl, ze fronty vzdycky jsou, a to treba i na

sidlisti Chodov ve chvili, kdy jsou spicky. Uvedl, ze posouzeni je v souladu se stavajicimi

predpisy. Zamer bude posouzen dopravnimi inzenyry, policii a da!Simi organy. Ty to bud'

odsouhlasi, nebo v pripade, ze komunikace nevyjdou, zamer nepovoli. Upozornil, ze jinou

pravomoc v procesu EIA nemaj i.

p. ValigurskY podotkl, ze je jiz zahlcen ,hratkami s cisly" a nabyl dojmu, ze veskera cisla jsou

velmi vagni a pomerne velmi ucelove uzivana k argumentaci. Uvedl, ze bydli nedaleko od

kruhoveho objezdu a timto uzemim prochazi kazdy den. Konstatoval, ze se za uzemi v)'znamne

nestydi a volna plocha mu nevadi. Jedine, za co se muze stydet, je dosavadni chovani radnice, ze

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNIIEIN845-7 /Pac strana 35

uzemi nechava v takovem stavu, jake je tam nyni. Uvedl, ze uzemi by se dalo velice vhodne

vyuzit pro obcany. Polozil otazku, zda-lije administrativni komplex smiSenym mestskymjadrem

a je pfinosem pro obcany. Konstatoval, ze v pfizemi budou sice obchody a kavamy, ale budou

pravdepodobne plne uredniku, ktefi tam budou jezdit. Jedna vee je, jak bude funkcne tento

obrovsk)' komplex, ktery rna v miste vyrust, fungovat. Rozhodne to neni nic, co by bylo

pfinosem pro zde bydlici obcany. Dozvedel se prekvapujici vee, ze zamer investora nemusi b)'t

v souladu s uzemnim planem, coz je pro nej sokujici. Konstatoval, ze kdyz by nekde neco

navrhoval, tak by se to pokousel delat podle UPn. Otazkou je, jestli je stavba skutecne smiSene

mestske jadro, ktere rna nejak)'m zpusobem zkultumit a zvelebit ,nasi jedenactku, nasi Prahu".

Druhou otazkou je vliv na krajinny raz. Bylo zde receno, ze nejaky odbomik (fundovany,

erudovany) zkonstatoval, ze vliv takoveto ,megastavby" je neutralni. Nasledne toto hodnoceni

zpochybnil. Kdyz se podiva na vizualizace, ktere tujsou na propagaci tohoto ,veledila", takjsou

to pohledy z ptaci perspektivy nekde od centra Prahy a jsou zkreslene. Pozadal o pohled ze

smeru z centralniho parku. Uvedl, ze se jedna o ,megahradbu", ktera oddeli volny prostor

centralniho parku od jakehokoliv prospektu, od jakehokoliv v)'hledu k historickemu centru.

Sdelil, ze to, co je dnes na Praze osvezujici, je, ze kdyz jdete, je tam nejak)' vzduch, ktery se da

dychat, a kdyz se podivate, vidite do dalky a mate pred sebou Hradcany. To je uzasna kvalita,

diky ktere vypada Praha 11 tak, jak vypada. Prohlasil, ze jestlize pujde centralnim parkem a

bude koukat do teto ,barikady", tak pro nej misto prestava b)'t zajimave nato, aby zde bydlel.

Zaverem znovu zpochybnil hodnoceni na krajinny raz.

- potlesk-

Ing. Cibulkova si vzala slovo a aby nedoslo ke zkresleni toho, co na verejnem projednani rekla,

upozomila, ze to, jak konstatovala, ze stavba nemusi b)'t v souladu s UPn, platilo pouze pro

proces posuzovani vlivu na zivotni prosrredi. Zakon to nevyzaduje. Nicmene nasledne pro

povolovaci fizeni musi b)'t stavba v souladu s UPn (nebo by mela b)'t, aby stavebni urad mohl

vydat povolujici rozhodnuti). Zduraznila, ze se uvedena pripominka t)'kala pouze procesu EIA.

p. Valigursky uvedl, ze se tedy EIA muze delat pro neco uplne jineho, nez se objevi pate ve

schvalovacim rizeni. Podotkl, ze se pfitomni bavi o ,EIA", ale problem, ktery vidi na obrazku,

se s tim vubec nijak ,neparuje" a nerozumi tedy, proc se EIA projednava.

Mgr. Pacner prohlasil, ze jak rikala Ing. Cibulkova, je rizikem investora, zda-li stavbu chce

projednavat v procesu EIA. Muze se stat, ze realita bude v nasledujicich povolujicich fizenich

jina. Dale se zeptal, jestli chce nekdo reagovat ohledne naplneni uzemniho planu funkce SMJ.

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNl/EIA/845-7/Pac strana 36

JUDr. Sklenka uvedl, ze je velice diskutabilni a kazdy na to rnuze mit svuj mizor, co je

rnonofunkce, co je polyfunkce, co je adrninistrativni funkce a co je urad. Zeptal se, zda-li je urad

adrninistrativni funkci nebo je funkci rnestotvomou. Rekl, ze vytvareji univerzalni budovu, ktera

je standardne pfipravena nato, ze- 1. patro, prizerni a+ 1. patro bude fungovatjako ziv)' parter.

Jestli funkce vyuziti budou kavamy, restaurace, cistima nebo neco dalsiho, zalezi na konkretni

poptavce v dane konkretni lokalite. Zalezi sarnozrejrne na provozovatelich. Zkonstatoval, ze oni

sarni jsou developefi, tzn. ti, co stavi zarner. Oni sarni, ale jiz neprovozuji cistimu nebo kavamu.

Uvedl, ze se budou snazit vytvorit rnestotvomou predstavu, jak by mel fungovat parter, aby byl

zajirnav)' a ziv)', ale vzdy to bude zalezet na torn, jestli bude na rniste poptavka. Poptavkaje dnes

jedina viditelna v centru (resp. na rnetru Opatov), z cehoz se da usuzovat, co zde obcane zhruba

chteji. Konstatoval, ze prone je metro Opatov spiSe odstrasujici stav nez 21. stoleti. Co se t)'ka

funkci tak, jak uz tady bylo receno, vytvari univerzalni adrninistrativni funkci, ktera rna urcitou

v)'sku stropu, urcitou hloubku rnistnosti, urCite osvetleni. Jestli jejich najerncern bude vysoka

skola, urad, radnice nebo hloupa kancelar, ktera bude vyrabet software, to dnes neurni

odpovedet. Tak jako tak, je to nejak)' drub vice funkci. Konstatoval, ze na stanici metra Stodulky

vyrostl take adrninistrativni komplex a situace tarn byla velice podobna jako je zde. Byla tarn

rnohutna kapacitni komunikace, zjedne strany bylo sidliSte Nove Butovice, Stodulky a nic

kolem nebylo. Vznikl adrninistrativni komplex, kde sidli Citibank, urad i aerolinky a vysoka

skola. To vse se povedlo sehnat jako najernce a lokalitu to ,nastartovalo". Vyzval pfitornne, ze

se rnohou jit podivat na misto a rict, jestli je to prone spatne nebo dobre. Uvedl, ze 10 000 aut je

,mantra". Upozomil, ze kdyz projednavali Centrum Chodov a jakekoli jine zarnery, tak vzdy

byly argurnenty, ze na Chodov budou jezdit lide z cele Prahy. Sdelil, ze z Letnan v zivote do

Chodova nikdo nejel, stejne tak nikdo nejel ze Stodulek, protoze je tarn Zlicin. Stejne tak je to

dnes s jejich kancelarsk)'rni objekty nebo i s timto projektern. Nenf to tak, ze 10 000 lidi, ktefi

tarn budou pracovat,jsou lide, ktefi dnes sedi dorna ,na podpore", rnaji v garazi sve auto a cekaji

na moment, kdy se zarner otevre, pujdou do prace a zacnou teprve pracovat. Tito lide dnes

nekarn jezdi a dojde pouze k urciternu preskupeni. Toto preskupeni je pfirozeny v)'voj a kaZda

nernovitost rna svoji zivotnost. Pred 15, 10 lety nebyl internet, kter)' je dnes vsude a spousta

kancelarskych budov, ktere jsou 20 let stare, funkcne a svoji nabidkou nejsou schopny obslouzit

to, co stavajici firrny pozaduji. To je duvod, proc se tyto firrny stehuji, proc se delaji desetilete a

ne tficetilete kontrakty. Prohlasil, ze se na projekt diva trochu jinak a rnrzi ho, ze tady neni vice

lidi, zejrnena rnladych. Na svoji obranu ana obranu lidi, ktefi se na projektu podili, uvedl, ze by

nid podekoval vsern, ktefi tady jsou s narni a ktefi se na projektu podileli po adrninistrativni

strance pripravy vsech podkladu. Konstatoval, ze neni uplne jednoduche v Ceske republice neco

zpracovavat, kdyz se kazdy rok 2 krat, 3 krat zrneni zakon, 2 krat, 3 krat se zrneni vyhlaska,

jednou plati UPn, podruhe UPn neplati, jednou politicke vedeni fika doleva a podrube rika

doprava. Uvedl, ze Praha rna rretiho prirnatora zajedno volebni obdobi. Toto neni stabilni pravni

prostredi, kde je vse jednoducbe. Problem vznika v teto nejasne pravni strukture, ve stavu, ve

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNIIEIN845-7/Pac strana 37

kterem zijeme a v politicke situaci. Konstatoval, ze vsechny urady, ktere jsou jejich oponenty,

jsou ,dennodennimi bitkami a hadkami, v tom dobrem slova smyslu". Sdelil, ze se zde diskutuje,

zda-li to lze udelat, jestli to rna ,hlavu a patu", jestli je to v souladu se zakonem. Urady maji

stejny problem, protoze se zakony meni. Zmeni se zakon a neexistuje provadeci vyhlaska. A toto

vsechno se zde rna vyresit. Na strane jedne stoji odbomici, ktefi jsou na urovni 10 po strance

odbomosti a na strane druhe je laicka verejnost, ktera je na odbomosti rreba 1 nebo 3 a rna

probihat vecna diskuse. To hlavni, co postrada, je, kde rna bYt Praha 11 za 20 let. Konstatoval, ze

kdyz mely kolegyne 5 dni prezentaci na Opatove, tak ji navstevovali dvacetileti, rricetileti

obcane a vsichni fikali, zejejichjedinym pranimje, se z Opatova odstehovat. Nasledne si polozil

otazku proc tomu takje. Uvedl, ze si mysli, ze se zde resi detail a konstatoval, ze jejich firma tri

ctyri roky vse verejne prezentovala a ukazovala. Dale jsou na intemetu, jsou na facebooku, maji

vsechny doklady a o vsem informuji. Zaverem podotkl, ze i presto jsou v jednom pytli s

,lumpy", o ktecych se piSe a ze sami jsou oznacovani za ,lumpy". Konstatoval, ze je otazkou,

jestli jsou tim ,pistem" v nejakem boji nebo jestli maji zajem posunout situaci nekam dal. Zda-li

jsou 70. leta Opatova nas sen budoucnosti nebo ne.

p. Valigursky uvedl, ze si o nasi dosavadni politicke reprezentaci taky mysli sve. Konstatovani,

ze se tu lidem nelibi a ze se chteji odstehovat atp., vnima take jako mantru. To, co vidi jako

obCan Prahy 11 a zaj ima ho, je, co se deje na Praze 11. Pokud se podiva na prezentovany

obrazek a cisla, vidi, ze na uzemi je umist'ovano % plochy kancelarsk)fch prostor a zbytek jsou

kavamy a dalSi prostory. Uvedl, ze podle tohoto rozvdeni arealu se jedna jednoznacne o

administrativni areal a kavamy a vse ostatni je v podstate jenom vybaveni pro kancelare a pro

uredniky, aby meli kam jit na obed. Na prvni pohled to pro nej vypada uplne jasne. Stavba

rozstipne Jizni Mesto na pulku, misto aby tam bylo umisteno nejake smysluplne kultumejsi

centrum. Verejne prostranstvi, placek ve stinu, ktecy rna pri dobre villi 60 x 70 metru, snad

nemuze hYt myslen vazne jako plnohodnotne centrum mestskeho jadra.

- potlesk-

Mgr. Pacner pozadal o odpoved' na otazku ohledne krajinneho razu. Zda-li se standardne

pouziva v ramci hodnoceni slovo neutralni, popripade, jak se hodnoti krajinny raz.

lng. Kuk uvedl, ze krajinny raz rna v podstate dane zpusoby, jak)fmi rna hYt vyhodnocovan a

resen. Existuje nekolik metodik, nicmene komentare, hodnoceni, slovni vyjadrovani a hodnoceni

zaveru je dane ze zakona. Ten to krajinny raz zpracovaval Ing. Burian, ktecy je jednim z obomiku

na tuto problematiku. V krajinnem razu je asi 10 nebo 12 kategorii, ktere se musi hodnotit.

Hodnoti se u nich vlivy asi po sesti variantach a rysledne hodnoceni je v podstate

multikriterialni hodnoceni jednotliv)fch vlivu na jednotlive aspekty (treba krajinne meritko,

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEIA/845-7/Pac strana 38

harmonickY niz, historicke casti obce atd.). Neni to tedy tak, ze by si mohl hodnotitel sednout,

zamer prohlednout a konstatovat, ze rna neutralni raz. Urcite to nebylo zpracovano zpusobem,

kter)' by neodpovidal pozadavkum na zpracovani krajinneho razu. Zaverem prohlasil, ze neni

primo odbomik na krajinny raz, a proto si na toto hodnoceni odbomiky najima.

pi Mahi ( obcanske sdruzeni Ochrana Roztyl) se vratila k problematice rozptylove studie.

Konstatovala, ze je pravda, ze v narustu imisi na stanicich, ktere jsou na Jiznim Meste (U Dubu a

Vidimova), je neco spatne. Je to dano tim, ze se otevrela cast mestskeho okruhu a kamiony

zacaly jezdit pres mestsky okruh, a tim padem zacaly jezdit touto oblasti vice. Mysli si, ze by

bylo spravne, aby se tyto hodnoty z techto dvou stanic braly jako ty podstatne, protoze situace se

zmenila. Uvedla, ze dokud nebude dostaven vnejsi okruh, tak bude problem nadale trvat. Pote

zminila otazku cykajici se metra na Opatove. Uvedla, ze cetla o uzavreni stanice metra Opatov.

Zeptala se, jestli se pocita s tim, ze stavba probehne pri provozu metra nebo se v:Yhledove pocita

s tim, ze se stanice uzavre. Upozomila, ze na tuto stanici je navazana cela rada pfimestsk)fch a

mestsk)fch autobusu. Tato problematika by mela b:Yt rozhodnuta dopredu. Dlouhou dobu se v

v Praze postupovalo tak, ze se nikdo neodvazil zavfit stanici metra, ale po uzavreni stanice metra

Narodni tfidase toto pomalu stava zvykem. Upozomila na uzavreni stanice metra Invalidovna.

Zaverem pozadala o pfimou odpoved' na polozenou otazku.

Ing. arch. Konecmi uvedla, ze na Opatove jsou v jine situaci nez na stanici metra Narodni trida,

kde se administrativni budova stavela primo nad stanici. V pripade v:Ystavby Noveho Opatova se

ze zapadni strany dostavuji objekty ke stavajicimu mostu. Prohlasila, ze kvuli v:Ystavbe centra

Novy Opatov nebude stanice metra uzavrena. Situace je takova, ze Dopravni podnik

v soucasnosti planuje rozsahlou rekonstrukci stanice metra, ale svoje plany jim nesdeluje. Tak,

jak se dozvidaji z tisku nebo z ojedinelych jednani, ktera s nimi vedou, se rozsah rekonstrukce

meni, odsouva a neni jiste, jakYm zpusobem bude prestavba financovana a kdy. Jsou seznameni

s tim, ze se planuje v:Ymena hydroizolacni desky nad nastupistem. Nastupiste se nachazi na

v:Ychodni strane, tzn. na opacne strane, kde je pfipravovan projekt Nov:Y Opatov. Vi, ze se

planuje vybudovani bezbarieroveho v)ftahu z nastupiste do vestibulu nebo do podchodu pod

mostem, coz je v podstate take na rychodni strane pod mostem mimo resene uzemi zameru

Nov:Y Opatov. Dale se zvazuje rystavba na v:Ychodni strane v)ftahu, kter)' by zajistil

bezbarierov:Y pristup mezi urovni vestibulu a urovni autobusorych zastavek na rychodni strane.

To jsou vsechny informace, ktere maji o zamerech Dopravniho podniku. Planuji revitalizaci

autobusorych zastavek na zapadni strane a planuji nahrazeni betonove tocny, ktera se v uzemi

nachazi, a to v)ftahem a eskalatorem a pevnym schodistem tak, aby byl zajisten bezbarierov:Y

pfistup k autobusov:Ym zastavkam, a to jak smerem na jih, tak smerem na sever. Uvedla, ze

v ramci dokumentace pro uzemni rozhodnuti budou podrobne zpracovany zasady organizace

v:Ystavby, v ramci kter)'ch budou navrzeny nahradni pesi pfistupy ke stanici metra tak, aby byl

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNI/EIA/845-7/Pac strana 39

pfistup zachovan. Pri pohledu na projekt a rozsah v)'stavby lze nicmene ocekavat, ze komplikace

nastanou. Bude-li treba zbourat stavajici zast!ivky a vybudovat nove, tak budou stanoveny

nahradni pesi pristupy ke stanici metra. Investor ale nepredpokhida, ze by se mela stanice metra

kvuli v)'stavbe Noveho Opatova uzavirat.

JUDr. Sldenka doplnil, ze je to podminka od Dopravniho podniku. Musi pfipravit projekt tak,

aby nebyla dotcena stanice metra. Situace je takova, ze Dopravni podnik rna sesteho generalniho

reditele za 3 roky a za 3 roky se nepovedlo s Dopravnim podnikem na nicem domluvit, protoze

tam neni nikdo, kdo by byl schopen kompetentne rozhodnout, a to se cyka i ostatnich

kompetentnich lidi ve vedeni mesta. Uvedl, ze to fika z toho duvodu, ze problem stanice metra

Opatov je zejmena stavajici most, u ktereho se mohou pri opravach zjistit dalsi problemy, ktere

vyvolaji dalsi dusledky. To ale nema nic spolecneho sjejich projektem.

Mgr. Pacner pozadal lng. Kuka o reakci ohledne zmeny dopravy, popfipade vlivu stavby 511 a

mestskeho okruhu na dotcene uzemi.

Ing. Kuk uvedl, ze si v ramci posuzovani nechali zpracovat dopravni intenzity pro variantu se

stavbou 511 a bez stavby 511. U stavby 511 je predpoklad, ze po ni bude jezdit tezka nakladni

doprava a bude objizdet mesto. V ramci tohoto projektu posuzovali vliv stavby 511 v rozsahu

stavby Noveho Opatova a v blizkem okoli. Zvlastni a zajimave je, ze vlivy pro rok 2018 jsou

se stavbou 511 o neco lepsi v noci a bez ni ve dne. Uvedl, ze si provedl globalni zprumerovani

vlivu na hluk (nesouvisi to s limity) a snazil se sam pro sebe, protoze neni hlukar, udelat nejaky

globalni prehled. Z hodnoceni ale neni schopen rict, jestli dojde v ul. U Dubu k nejakemu

projeveni. Uvedl, ze k tomu nema v)'pocty, takZe to rict nemuze. Je to dale odjejich arealu.

pi Mahi uvedla, ze ji slo o rozptylove hodnoty, protoze maji mereni i z ul. Sporilovske, kde

hodnoty narostly. Uvedla, ze si mysli, ze je to to podstatne a melo by zaznit, ze hodnoty na

techto stanicich jsou verohodne. A nejsou neverohodne a nemelo by se k nim pfihlizet tak, jak

rikal zpracovatel rozptylove studie. Naopak tyto hodnoty verohodne jsou.

Ing. Kuk uvedl, ze z pohledu zpracovatele dokumentace musi po zpracovatelich odbornych

studii chtit, aby pracovali se zakonnymi podklady. s kolegou se dohodli, ze udaje 0 stanicich,

ktere zpracovava MC Praha 11, take uvede, aby byl v materialu vseobecny prehled. Pro vlastni

posouzeni je ale pouzit nemohou. Kdyby je pouzili, tak je zcela jednoznacne, zcela spravne,

muze nekdo napadnout, ze pouzivaji informace, ktere nejsou validovane. Nedokaze posoudit,

jestli je narust zpusoben vlivem tezke nakladni dopravy nebo ne. Zrovna tak by to teoreticky

mohlo b)'t tim, ze vedle postavili rodinny domek a zacali v nem nesikovne topit. Prohlasil, ze se

situace spatne posuzuje, kdyz se nerozebere a nespocita.

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEIA/845-7/Pac strana 40

In g. Kos (Hnuti pro Prahu 11) uvedl, ze rna spoustu pripominek vecnych a technick)'ch, ale ty si

necha na jindy. v prvnim pfispevku by pohovofil 0 genezi tohoto zameru a 0 tom, kdo mel jaky

podil na tom, ze tento zamer vznikl a jak vznikl. Uvedl, ze prvnim krokem, proc vubec mohl

vzniknout, byl velice podivny prodej casti pozemku firmou Starochodovska tesne pred tim, nez

se ,bemovsky magistrat" ...

Mgr. Pacner prerusil lng. Kose s tim, ze toto nejsou otazky, ktere by se mely pokladat v procesu

posuzovani vlivu na zivotni prostredi.

Ing. Kos osocil Mgr. Pacnera, ze vi, ze mu dela velik)' problem poslouchat oponenty, nicmene ...

Mgr. Pacner prohlasil, ze mu to problem nedela. Konstatoval, ze na tomto jednani se nicmene

diskutuji jednotlive slozky zivotniho prostredi a toto neni problematika, ktera by se zde mela

diskutovat.

Ing. Kos pokracoval v osocovani Mgr. Pacnera s tim, ze je velice rad, ze Mji verejny zajem na

tomto projednavani a i tim, jak mu bere slovo. Je videt, jak)' zajem na verejnem zajmu rna. Dale

pokracoval s tim, ze tesne pred koncem ,Bemova magistratu" koupila pozemek firma, ktera pak

tento zamer zpracovala. Pozemky koupila za 1 900 Kc za m2• Pfitomni si mohou sami udelat

uvahu o tom, jestli je cena odpovidajici. Nasledovalo spoustu dalsich kroku, jako vymisteni

tramvajove trati z tohoto pozemku, ve kterem byla puvodne navrzena. Timto bylo pozemek

mozne vytezit intenzivnejsim zpusobem, nez kdyby tam tramvajova trat' zustala. Tramvajova

trat' byla premistena doprostred ul. Chilske s tim, ze bude 2 x tecovat, resp. protinat Litochlebske

namesti. Nasledovaly dalSi ukony jako jiz zde recena nezakonna uprava UPn a povoleni

monofunkce jako mimoradne pfipustne stavby. Diky tomu tady vzniklo to, co tady vzniklo,

165 000 m2 kancelari, monofunkcni objekt, kter)' pro obyvatele Prahy 11 nema temer zadnou

hodnotu. Prohlasil, ze si pripada jako domorody obyvatel, kteremu investofi slibuji koralky,

parcik za domy s nekolika desitkami stromu, ve kterem je umisteno nekolik vjezdu do

podzemnich garazi. Konstatoval, ze na tom, co je zde umoznene postavit, se podilela i politicka

reprezentace Prahy 11, pocinaje starostou Mlejnsk)'m a dalsimi lidmi z ODS a CSSD. Podotkl,

ze zastupci radnice, politicke vedeni se teto debaty neucastni a absolutne je nezajima, co

obyvatele chteji nebo nechteji.

Nasledne se obratil k auditoriu s tim, ze je mu zcela jasne, ze investor zde haji sve zajmy, ze

zpracovatel dokumentace, kter)' je placeny investorem, haji zajmy sveho posudku, kter)'

vyhovuje investorovi. Chape, ze Ing. Ladys pro tentokrat pracuje jako zpracovatel posudku

v rezii Magistratu, ale v jinych posuzovani vlivu na zivotni prostredi ho znaji zase jako

predkladatele dokumentace. Uvedl, ze je mu jasne, ze tito lide asi nemohou vubec vydat

negativni stanovisko k EIA, protoze by pro sve potencialni zakazniky, tzn. investory a dalsi

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEIN845-7/Pac strana 41

developery, byli nezajimavi. Nedokaze si predstavit, ze by si investor objednal zpracovatele

dokumentace, ktery by mu stavbu ,rozmluvil", protoze by nevyhovovala nejakemu atributu.

Uvedl, ze jsme tady svedky absurdniho divadla, ve kterem by mel sehnit zasadni roli

Mgr. Pacner jako zastupce Magistratu. Ten by mel hajit zajmy obcami. Prohllisil, ze bohuzel, jak

jsme zde svedky cele odpoledne a cely vecer, tak obcane musi hajit sve zajmy sami. Na ruznych

odvolanich a pripominkach stravili stovky hodin sveho volneho casu a mozna, ze do toho

venovali i nejake sve financni prostredky. Prohlasil, ze vsechnu tuto praci mel delat Mgr. Pacner

se srym cymem, ale bohuzelji nedela

Sdelil, ze byl svedkem i posuzovani vlivu na zivotni prostredi na zamer ,Vystavni", ktere

probihalo podobnym zpusobem, kde se sepisovaly posudky. Najedne strane byla dokumentace a

kulata razitka. Na druhe strane obcane, kteri davaji pfipominky a kulata razitka nemaji. Timjsou

jejich pripominky smeteny ze stolu. Vicemene asi kaZda stavba, ktera bude posuzovana v tomto

m6du, nema sanci, aby byla zamitnuta, byt' by se kolem ni delo cokoliv. Zeptal se Mgr. Pacnera,

protoze na ,zbytek toho empiru tady nema cenu zadne otazky davat", jakym zpusobem se

vyporada s tim, ze na verejnem projednani slysel o dvou judikatech, ktere tuto stavbu, co se cyka

vlivu na zivotni prostredi, neguji. Obratil se na lng. Cibulkovou a konstatoval, ze je rad, ze si

drzi hlavu a hrouti se zjeho projevu. Uvedl, ze mu dela docela radost, ze slova padaji na

urodnou pudu. Pokracoval dale s dotazem, jak se pfislusny urad vyporada se dvema judikaty,

ktere zde zaznely a cykaji se vlivu na krajinny raz a umist'ovani norych staveb do nadlimitne

zatizenych uzemi. Sdelil, ze oba judikaty hovori presne o tom, co se tady odehrava. Konstatoval,

ze si mysli, ze Magistrat nemuze vydat zadne jim) stanovisko nez negativni. Slysel by rad jeho

nazor, jestli tomu tak skutecne je.

- potlesk-

Ing. Cibulkova podekovala lng. Kosovi za jeho slova a sdelila, ze je skoda, ze neuplatnuje

pfipominky k zameru, ale verejne projednani pojal jako urcitou prezentaci a nazor nato, co ktery

subjekt rna odvest za pnici. Prohlasila, ze toto verejne projednani je o tom, aby se vznesly otlizky

a zaroven byly podany odpovedi na odbome problemy, ktere se cykaji zameru. Sdelila, ze Mgr.

Pacner nema zadnou ulohu, aby na miste hlijil neci zajem. Na verejnem projednani je od toho,

aby vedl verejne projednani, nasledne vyslechl vsechny pfipominky a teprve pote udelal uvahu a

na zaklade odbomych studii (spravnych, nespravnych, nemuze zde predjimat) vydal stanovisko.

Uvedla, ze lng. Kos podsouval Mgr. Pacnerovi, ze jeho chyba je, ze ted' neobhajuje obcany a

zeptala se, jak vi, co si mysli o tomto problemu. Sdelila, ze jako uredni osoba mu ho samozrejme

nerekne. Ukolem Mgr. Pacnera neni na tomto miste to, aby vynesl hodnoceni, nazor nebo neco

obdobneho. Od toho je verejne projednani a nasledne pote dalsi vyporadani posudkare. Vsechny

tyto vstupy, ktere dostane, vyhodnoti a rystupem bude stanovisko.

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEIA/845-7/Pac strana 42

Ing. Zelenkova (Hnutf pro Prahu 11 a obcanske sdruzeni Chodov) uvedla, ze rna dojem, ze EIA

supluje regulacni proces, tzn. UPn. Cely konflikt vznikl tim, ze uprava UPn, ktera byla navrzena,

nebyla verejne projedmina a verejnost se k ni nemohla vyjadrit. Pozadala Ing. arch. Konecnou o

promitnuti UPn v podkresu pod zamer. Konstatovala, ze hneda barva je navysovana oproti

zastavbe UPn na Jiznim Meste. Kdyby se to zmensilo, takje to centrum, pred nav}'senim upravy.

Nasledne doslo k nav}'seni upravy a vznikl cely tento konflikt, kdy se intenzita zastavby

zahust'uje. V pripade, jak rikal p. Urbanek, by se postupovalo cestou, ktera je v souladu s UPn,

tak by asi problem nebyl a obcanska sdruzeni by takto nevystupovala. Uvedla, ze pokud zna

zakony, tak UPn je podkladem pro uzemni rozhodovani, tzn. regulaci ve verejnem zajmu uklada

zakon 0 uzemnim planovani, UPn, potazmo regulacni plan. Sdelila, ze v uzemi chybi jakakoliv

regulace. Zeptala se, jaka je zavaznost zpracovanych studii, ktere byly na verejnem projednani

jmenovane. Na verejnem projednani vyplynulo, ze studie jdou proti sobe a ze nejsou

vypovidajici. Dotazala se, kdo za tyto studie nese odpovednost. Konstatovala, ze chybi zakladni

podklad, regulace uzemi, regulacni plan, ktery by jasne stanovil pro vsechny, jakym zpusobem

bude uzemi reseno. Uvedla, ze zaroven chybi verejne projednavani, ktere se zde dnes supluje

behem procesu EIA, coz je spatne. Sdelila, ze je rreba vratit projednavani o uroven niz a

dohodnout se, ze tato intenzita zastavby je nesmyslna. Uvedla, ze to je jeji nazor. Uprava mela

b}'t projednana verejne a mely b}'t stanoveny limity. Konstatovala, ze jmenovane soudni

judikaty, regulace a k6dy miry vyuziti uzemi jsou zavazne. To, ze nekdo z uredniku nebo

politiku upravil UPn tak, ze rekli, ze zavazna je barva, tzn. funkce a ne k6d miry vyuziti uzemi,

byla cista manipulace. Nyni daly soudy za pravdu, ze i regulace v}'skova ovlivnuje uzemi.

Dale pozadala Ing. arch. Konecnou o promitnuti ploch zastavenosti. Uvedla, ze je videt, jak}' je

narust zpevnenych ploch na tomto uzemi, jak je uzemi zastavene. Obrazek, ktery je promitnut

oznacila jako emotivne zabarveny, protoze ukazuje velik:Y rozsah ploch zelene, nicmene zelene

na rostlem terenu je navrzeno minimum. Jedna se o zeleny park, ktery je v UPn oznacen jako

plocha ZP. Na obrazku je videt, kde na rostlem terenu bude zelen. Uvedla, ze na rostlem terenu

zelen nebude a vsechna je na plochach zpevnenych. Dotazala se na umisteni 24 stromu, ktere

byly na jednani zminovany. Dale pozadala o konkretni vysvetleni umisteni navrhovanych

retenci. Pokud v dokumentaci nebyly konkretne uvedeny, nebylo mozne objektivne posoudit,

zda-li bude splnen limit 10 Vs/ha. Uvedla, ze se domniva, ze je to neobjektivni a zjist'ovani

skutecnosti az v ramci uzemniho rizeni je prilis pozde. Melo to bYt stanoveno v ramci

regulacniho planu nebo UPn v ramci verejneho projednavani anebo to uz musi b:Yt v ramci EIA.

Znovu polozila otazku, kde bude vysazeno 24 stromu nad ramec sadov}'ch uprav, protoze na

mapach neni videt, nad ramec jake zelene bude planovana v}'sadba. Zeptala se, zda-li to bude

v ramci v}'sadby, ktera v projektuje. Sdelila, ze k tomu, aby stromy plnily svou funkci, musi b:Yt

vysazeny daleko drive, protoze je presne definovane, jak stromy musi b:Yt velike. Nez strom do

teto faze naroste, trva to urcitou dobu, takZe uz by mely b:Yt vysazeny daleko drive, a priori pred

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNI/EIA/845-7/Pac strana 43

realizaci zameru. Uvedla, ze by mela bYt zaroven vyresena i problematika vod, a to pred tim, nez

se zacne resit zastavba uzemi.

Mgr. Pacner pozadal o odpoved' na vznesene otazky, predevsim na rypocet KZ, specifikaci

rostleho terenu, umisteni 24 stromu, ktere maji kompenzovat B(a)P a umisteni retenci.

Ing. Kuk se nasledne vyjadril k retencim. Uvedl, ze projektant, ktery zpracovava projekt pro

investora, navrhl retence trubni, tzn, ze jsou navrzeny stoky podle stavajicich predpisu a

minimalni prumer techto stok je 1,60 m. Je to kvuli pozadavkum Prazskych vodovodu a

kanalizaci na jejich Udr2:bu. Tyto retencni stoky jsou v danem uzemi navrzeny, odpovidaji

rypocmm tak, jak jsou v dokumentaci i v oznameni uvedeny. Retence byly navrzeny dle

vysledku projednani se spravcem toku, PVS a.s. a PVK a.s., kde byl pozadavek 10 l/s/ha pro

navrhory dest'. Retence v dokumentaci uvedeny jsou. Podrobne rypocty, ktere se budou delat a

ktere pak jeste budou muset odpovidat norym zakonum, nove vyhlasce, PrazskYm stavebnim

predpisum, ty budou zpracovany az v dalsim stupni. Vsechny tyto stavby budou muset bYt

umisteny, tzn., ze musi byt definitivne detailne navrzeny v projektu pro uzemni rozhodnuti, a to

v rozsahu, v jakem je pozadovana podrobnost v uzemnim rozhodnuti. Jinymi slovy, jestlize tam

bude stoka 1,60 m nebo 1,80 m v podrobnem rypoctu v projektu pro stavebni povoleni, neni

rozdil z pohledu uzemniho rozhodnuti rozhodujici. Navrhovat konkretni detailni reseni techto

retencnich prostoru v procesu EIA nema ani opodstatneni ani smysl. Podstatne je, aby bylo

splneno to, co ovlivnuje zivotni prostredi a aby byly dany podminky pro to, aby vlivy na zivotni

prosrredi byly unosne, vyhovujici nebo idealne nekdy i lepsi, nezjsou stavajici. Proto vubec neni

potreba znat presne umisteni retencni stoky. Tato informace neni rozhodujici. Pokud by umisteni

retencnich prostor bylo takove, ze by ovlivnovalo koeficient zelene, investor jej bude muset

v dalsich stupnich znovu prokazat a znovu bude koeficient zelene kontrolovan. Pokud zvoli

formu nadrzi, coz ovlivni koeficient zelene, musi se s tim umet vyporadat.

Ing. Ladys se vratil k vysazovanym stromum, ktere by mely slouzit jako kompenzacni zelen ke

kompenzaci B(a)P. Uvedl, ze se domniva, ze to nejsou zas az tak neprekonatelne rozmery

stromu, ktere se daji vysadit uz ve vzrostlem stavu, protoze kdyz se podiva na minimalni

pozadavky, takje to prumer koruny 2 metry, ryska koruny 2 metry u listnateho stromu a prumer

koruny zhruba 2 metry a ryska 4 m u stromu jehlicnateho. Sdelil, ze je to v momostech

zahradniku, kteri dnes umi tyto stromy vysadit a poukazal na pfiklad nove otevreneho Florentina

v ulici Na Florenci, kde jsou ve vnitrobloku vysazeny vysoke stromy. V tom problem nevidi.

Konstatoval, ze zatim neurcovali presne misto, kde by mely bYt: stromy vysazeny. UrCita uvaha

zde byla, a to ve spicce smerem k dalnici, kde je plocha izolacni zelene. Uvedl ale, ze v tuto

chvili opravdu nevi. Sdelil, ze investor je na zacatku procesu, kde je dulezite, aby v ramci

podminek do dalsich stupnu pfipadne projektove dokumentace byla tato podminka uvedena.

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNIIEIA/845-7 /Pac strana 44

Nasledne se investor ve spolupraci s MC Prah 11 domluvi, kam by tyto stromy mely by-t

vysazeny. Samozrejme by preferovali, aby tyto stromy byly v blizkosti tohoto zameru.

- pfestavka -

Ing. Zelenkova reagovala na rysadbu 24 stromu. Sdelila, ze stale nechape, jak budou vysazeny

nad ramec, kdyz se pocita s nejalcym koeficientem zelene a navrh sadorych uprav chybi. Bylo

receno, ze stromy budou nekam vysazeny. Zeptala se, zda-li to pote bude opatreni nebo to

nebude opatreni ke kompenzaci, kdyz se momentalne nevi.

Dale se zminila o retencich. Podivila se nad tim, ze pri tak obrovskem zameru, ktery je na 9 ha,

se doted' nevi, kde retence budou a co bude podkladem pro rozhodovani stavebniho uradu, kdyz

je zavazne stanovisko EIA odbomym podkladem pro rozhodovani. Prohlasila, ze pro mensi EIA

je tato problematika zpracovavana. Dale se venovala problematice reseni vody v dobe rystavby.

Uvedla, ze budou provadene velke V)fkopove prace pro garaze, ktere maji 6 podlazL Upozomila,

ze voda, ktera bude odtekat, bude znecistena a zaroven bude obohacena podzemnimi vodami,

ktere maji jine slozeni.

Konstatovala, ze v UPn je funkcni vyuziti SMJ (smisene mestske jadro) a tato zastavba vubec

nepredpoklada zastavbu smiSeneho jadra tak, aby fungovalo jako mestske. Zastoupena by mela

by-t i obytna funkce, ktera byla vyloucena z hlediska spatneho prostredi. Nicmene jak zde bylo

receno, tak spatne prostredi to neni. Zeptala se, proc tam tedy nemuzou by-t byty v nejakem

procentu a ostatni jine funkce. Upozomila, ze do uzemi se vklada zastavba, ktera uzemi zatizi,

nemuzou zde bydlet lide, nemuzou zde by-t byty, ale vedle byty existuji a vubec se nehodnoti.

Ing. arch. Konecna zareagovala na rysadbu 24 stromu. Stromy, ktere jsou zakreslene v situaci,

jsou zakresleny tak, ze splnuji architektonicko kompozicni pozadavek. Jsou umisteny tak, jak

byly v ramci urbanisticke studie navdeny. Koeficient zelene vychazi die pozadovanych

koeficienru zelene urcenych pro jednotlive k6dy miry vyuziti uzemi pro prislusne funkcni

plochy, na kterych se zamer nachazi. Jedna se o zastavitelne plochy SMJ. Dale uvedla, ze na

vypocet koeficientu zelene existuje pomeme slozita metodika UPn. Peclive se zapocitava kaZda

plocha zelene podle toho, jestli se jedna o zelen na rostlem terenu nebo zelen na konstrukci.

V pfipade, ze je to zelen na konstrukci, tak se zapocitava mocnost zeminy na konstrukci,

vyhodnoti se prumer koruny kazdeho stromu, ktery je ve zpevnene plose, a podle toho se

nejalcym zpusobem zapocita tak, aby byl celkory koeficient zelene splnen. Jestlize v posudku,

ktery byl zverejnen pfiblizne pred mesicem, je pozadovana rysadba 24 stromu jako urcita

kompenzace situace v miste, tak techto 24 stromu neni zatim zakresleno v situaci. Sdelila, ze se

divame na situaci, ktera byla predlozena v ramci dokumentace EIA. Samozrejme aZ bude vydane

stanovisko OZP MHMP, tak tento pozadavek na rysadbu 24 stromu nad ramec nahradni zelene,

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNI/EIA/845-7/Pac strana 45

stanovi stavebni urad. Nasledne se bude jednat o tom, kam techto 24 stromu nejvhodneji umistit.

Uvedla, ze zatim nevi, kde 24 stromu bude.

Dale uvedla, ze retence pro pfislusne objekty jsou umisteny v plose SMJ, protoze do plochy ZP

neni mozno umist'ovat zadna zarizeni, ktera pfimo nesouvisi s funkci teto plochy. Retence jsou

umisteny vzdy pro kaidy objekt samostatne. Jedna se o trubni retence a jsou navrzeny v ramci

plochy SMJ tak, aby byl splnen pozadavek na velikost odtoku.

Ing. Kuk se vyjadril k pozadavkum na nakladani s vodou pri rystavbe. Uvedl, ze v Praze nato

existuji pomeme standardni pozadavky, tzn., ze v podstate ani neni nutne je zvlast' uvadet

v navrhu opatreni v EIA. Vzhledem k tomu, ze kolem vedou dest'ove kanalizace, budou

stavenistni vody do techto kanalizaci odvadeny. Spravce techto kanalizaci (PVK i PVS) maji

pomeme jednoznacne pozadavky nato, jaky-m zpusobem musi by-t vody predcisteny. Dale se za

odvod techto vod plati. V pripade, ze by vody mohly by-t nejaky-m zpusobem vice

kontaminovane nebo by se pfi kontrolach zjistilo, ze je situace horsi, pusti se do splaskove

kanalizace, a to zase za pfislusny poplatek. V Praze se jedna o standardni postup.

Ing. arch. Konecmi se vyjadfila k funkcnimu zastoupeni. Uvedla, ze v projektu je navrzeno

72 % administrativnich ploch, coz splnuje definici plochy SMJ, jako vyjimecne pfipustne

funkcni vyuziti. Stavebni urad musi posoudit tento pozadavek na vyjimecne pripustne umisteni

funkce nad 60 %, cili hranice 60 % je v kompetenci stavebniho uradu. Na Praze 11 je beznou

praxi, ze si stavebni urad vyzada stanovisko IPR a vyzada si stanovisko k teto problematice i

mestske casti Praha 11. IPR se jiz vyjadril a souhlasi s umistenim funkcniho vyuziti nad 60 %

pro funkci administrativa. Mestska cast Praha 11 se zatim nevyjadfila, protoze se cekalo na

provedeni upravy UPn. Vse bude soucasti dalSiho projednavani dokumentace pro uzemni

rozhodnuti.

Dale odpovedela lng. Zelenkove na problematiku regulacniho planu. Konstatovala, ze mezi

stavajicim UPn a vydanym uzemnim rozhodnutim neexistuje zadna dokumentace, ktera by

nejak)fm zpusobem regulovala nebo usmernovala tuto zastavbu, proto bylo zpracovano nekolik

urbanisticky-ch studii od ruznych zpracovatelu, aby se provefil charakter zastavby. V ramci

projednavani upravy UPn byl dale pozadavek mestske casti Praha 11, aby vznikl rykres tzv.

stabilizacnich prvku, ktecy rna nahradit nebo suplovat regulacni plan. Tento rykres stabilizacnich

prvku byl zpracovan jak pro uzemi Opatov zapad, tak pro uzemi Opatov rychod. Byly v nem

definovany zastavovaci cary, stavebni cary, ulicni cary, verejny funkcni parter, rozmery

verejnych prostranstvi atd., a to tak, aby existovaly nejake podklady, jak by se mela zastavba na

Opatove dale vyvijet. v ramci projednavani upravy UPn bylo pozadavkem mestske casti Praha

11, aby tento rykres byl soucasti vydane upravy. Pokud by nekdy v budoucnu investor chtel na

Opatove realizovat neco jineho, nez je zaneseno v tom to rykresu stabilizacnich prvku, tak by se

musela uprava projednavat uplne znovu od zacatku.

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPN1/EW845-7/Pac strana 46

Ing. Zelenkova podotkla, ze podklady, o kterych mluvila, tedy plan stabilizacnich prvku, opet

nebyl projednan verejne. Ten byl projednan v ramci samospravy a verejnost se k nemu opet

nemohla jaicymkoli zpusobem vyjadrit. Prohlasila, ze to je to, na co tady stale narazime a co

porad ,hazime proti so be". Uvedla, ze Magistrat, mestska cast Praha 11 je jednim z ucastniku

projednavani UPn a tam se musi dostat i verejnost. Stabilizacni prvky s zadnou verejnosti,

s obyvateli, investory v okoli vubec projednany nebyly. Nyni jsme v procesu EIA, tzn. i EIA by

mela nejaicym zpusobem zhodnotit charakter mestskeho centra a nemela by bYt vazana tim, ze

zamer bude mit 80% administrativy a ze bude udelena ryjimka.

Dale se zeptala, proc nebyl posouzen zamer z hlediska obytnosti. Uvedla, ze ze zmatenych cisel

vyplynulo, ze na dotcenem uzemi neni zadne znecisteni. Na zaklade toho by zde obytna funkce

bYt mohla a uzemi by mohlo fungo vat jako obytne misto vcetne obytne funkce. Konstatovala, ze

nelze upfit snahu o transparentnost. Nicmene transparentnost je jedna rovina a druhou veci je

projednani se vsemi a ne jen s vybranymi ucastniky. Zamer proste verejne projednan nebyl.

Uprava verejne projednana nebyla a predstavuje obrovskou zmenu k6du miry vyuziti uzemi.

Dochazi ke znasobeni (nekolikanasobnemu) vyuzitelnosti a s tim souvisi narust zpevnenych

ploch vcetne problematiky miry ozeleneni techto arealu.

Uvedla, ze se zde mluvilo o krajinnem razu. JudikatU je daleko vice a jeden z nich rika, ze

krajinny raz se na uzemi mesta nehodnoti, pokud je zpracovany UPn a jsou tam dohodnute

regulativy ohledne krajinneho razu. To je problematika pro pravniky, kde se budou dohadovat,

kdy jsou regulativy, protoze regulativy jsou posunute do regulacniho planu. Sdelila, ze si mysli

si, ze hodnoceni krajinneho razu je ,vykradano". Mel by zde bYt nejaicy architekt, ktery by

projekt zapojil z urbanistickeho hlediska a harmonie bydleni a ne to suploval krajinnym razem,

ktery je posunucy do jine urovne. Krajinny raz se nicmene cyka jak zastavene, tak pfirodni

slozky. Prirodni slozkaje zde silne potlacena, protoze momentalneje na uzemi louka se stromy a

zeleni. Krajinny raz se tim vubec nezab)'va.

Ing. arch. Konecna reagovala na projednani stabilizacniho rykresu na Praze 11. Uvedla, ze neni

v jejich kompetenci diktovat Praze 11, jak rna projednavat uzemne planovaci dokumentaci a

porizovani jejich zmen. Sdelila, ze chape pripominku Ing. Zelenkove, ale stezuje si na spatnem

miste. Odpovedela, ze vydani upravy UPn trvalo 26 mesicu, nebyl to ,rychloproces'', ktery by

byl rychle za nimi. Uvedla, ze se pomerne natrapili, konkretne i na mestske casti Praha 11,

nekolikrat se zucastnili projednani ve ryborech pro uzemni rozvoj, zivotni prosrredi a

dopravnich komisich. Upozornila, ze rykres stabilizacnich prvku take nevznikl ze dne na den a

dlouze se projednaval. To, ze jej mestska cast nekonzultovala a nenasla formu, jak jej predstavit

verejnosti a jak do toho verejnost zapojit, na tomto verejnem projednani nevyresime. Vi, ze

existovala takova snaha v pfipade studie na rozvoj Haju, ale nevi, jak nakonec dopadla.

Prohlasila, ze se urcicym zpusobem snazili tuto roli nahradit nebo suplovat radou verejnych

prezentaci a projednani, ktere uskutecnili ciste zjejich iniciativy, zjejich dobre vule a lidem

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEIA/845-7/Pac strana 47

tento projekt predstavili. Konstatovala, ze pred rokem usporadali velkou informacni kampan

v blizkosti stanice metra Opatov, prima na stavebnim pozemku, kde meli lide mofuost klast

otazky. Probehla anketa, byl predstaven model, rozdavali letaky a trpelive odpovidali na dotazy.

Dale probehla cela rada prezentaci jak pro obcanske sdruzeni Chodov, tak pro dalSi skupiny

obcanu, kteri projevili zajem. Uvedla, ze maji webove stranky, kde odpovidaji na dotazy a ze

s radou obcanu rna rozsahlou e-mailovou korespondenci, kde se snaZi na dotazy odpovidat. Neni

to tak, ze by neco v tichosti pripravovali. To, ja.k)rm zpusobem tento zamer mestska cast

projednala s verejnosti, jim neprislusi hodnotit a nemuzou do tohoto procesu zasahovat.

RNDr. Kvitek, Ph.D. (Hezke Jifui Mesto) uvedl, ze zde asi pred sesti lety projednavali EIA na

Milicov a rysledek EIA je velmi tristni. Je velmi tristni v tom, jakym zpusobem byla popsana a

jakym zpusobem potom cely proces probihal. Sdelil, ze je to dosti poucne, protoze bylo

v podstate v ramci EIA konstatovano, ze neni v kompetenci EIA zasahovat do UPn, ze se jedna o

paralelne bezici proces. Z hlediska uzemniho rozvoje a uzemnich rozhodnuti se odvolavalo na

rizeni EIA, ktere v podstate vychazelo z uplne jinych podkladu. I spravni organy konstatovaly,

ze jsou podklady zcela zavadejici. Sdelil, ze citi, ze tady vlastne nastava naprosto stejna situace.

K predsednickemu stolu prohlasil, ze si pfitomni peclive zapisuji, protoze je povinnosti

projednani neukoncovat a formalne jej ,tahnout dal". To je sice hezke, ale v podstate je diskuse

absolutne nestrukturovana a chybi zakladni podstata. Zakladni podstata je ta, ze pfitomni se zde

bavi 0 zakladech toho, najakych tento stat stoji ajaka pravidla rna dodrzovat a ktera nema.

Uvedl, ze predkladaji judikaty spravnich soudu, ktere jsou jedinym nastrojem vykladu prava

v Ceske republice a rikaji, ze upravy uzemi nejsou legalni. Domniva se, ze je skandalni, ze

v podstate nebyla tato vee v oponentnim posudku zaznamenana. Dale sdelil, ze povaZuje za

naprosto skandalni, ze se diskutuje nad tim, jak}'m zpusobem se budou navysovat uz

prekracovane limity, kde hluk je jenom jednim z prikladu. Uvedl, ze nechape, jakym zpusobem

vybira prislusny urad treba lng. Ladyse a jemu podobne. Jak}'m zpusobem s nimi pracuje, kdyz

lng. Ladys hovoi'i o tom, na kolika projektech pracoval. Pokud i jini obcane slysi diskuzi o

porusovani narizeni vlady, tak si mysli, ze se shazuje vlastni proces EIA. Upozomil, ze spravni

saud zrusil uzemni rozhodnuti na Milicov sever. Jak spravni soud, tak Nejvyssi spravni saud

zrusily rozhodnuti o udeleni ryjimky z kriticky a silne ohrozenych zivocichu. Nicmene se dal

stavi, ale jeste to neni skoncene a bude to mit jeste dalSi dohry. Ukazuje to na naprostou

beznadej a zablokovani jakehokoliv uzemniho rozvoje v budoucnu. Uvedl, ze EIA by mela

slouzit k tomu, aby se lide bez emoci sesli a diskutovali o tom, jak uzemi optimalne vyuzit

z pohledu splneni zakonnych povinnosti. Bavime se zde o tom, aby zde jeste vznikl dostatecny

,bafr" pro budouci rozvoj. Bavime se o pi'ekracovani, bavime se o tom, ze jsme nasli nejake

body, kde nejsou limity prekroceny. Nejvyssi spravni soud na Milicove jasne definoval, co je

vei'ejny zajem a tato stavba neni ve verejnem zajmu. Tato stavba je postavena v soukromem

zajmu, ktery chce postavit kancelarskou plochu, aby byl projekt dostatecne ziskovy. Uvedl, ze to

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNI/EIA/845-7/Pac strana 48

JUDr. Sklenkovi nevycita, protoze kaidy podnikatel rna tento zamer, ale uloha tohoto procesuje

najit mez a verejny zajem. Soudce Nejvyssiho spravniho soudu jasne definoval, co je verejny

zajem. R.ekl, ze stavba, pokud by byla v nejakem verejnem zajmu, ktery definuje treba i 0Pn, je

mozna pouze za predpokladu, pokud se prokaze, ze ho nelze realizovat nekde jinak, popfipade

na jinem uzemi. Je presvedceny 0 tom, ze i pokud je stavba ve verejnem zajmu, tzn. je

v oduvodneni argumentovano stejne jako na Milicove verejnym zajmem, je to zcela nelegalni.

V tomto pfipade tento predpoklad verejneho zajmu na Milicove vypl)fvajiciho z UPn neni

splnen, protoze limity jsou prekracovany a danou stavbu s mensimi dopady lze realizovat jinde

v Praze. Dale pozadal pfitomne aby si nastudovali rozhodnuti Nejvyssiho spravniho soudu

ohledne Milicova a obeznamili se s argumentaci, ktera je pro interpretaci verejneho zajmu

zavazna.

Mgr. Pacner uvedl, ze recene bere jako pfipominky, ktere zaznely na verejnem projednani.

Sdelil, ze nemuze predjimat, jakym zpusobem se s nimi prislusny urad vyporada. Konstatoval, ze

konecne stanovisko zpracovava za odbor zivotniho prostredi jako celek. Jedna se o pripominky,

ktere zde zaznely. K v)fberu posudkare uvedl, ze OZP MHMP rna nastaveny urcicy system

vyberu posudkaru, kdy se oslovi okruh posudkaru, kteri se obeslou se zadosti o zpracovani

nabidky a na zaklade nejnizsi nabidky je posudkar nasledne vybran. V tomto konkretnim pripade

bylo obeslano pet posudkaru.

Ing. Kos (Hnuti pro Prahu 11) navazal na RNDr. Kvitka, Ph.D. a sdelil, ze k tomu smeroval i

jeho prvni prispevek, a sice to, ze by tady mel bYt hajen verejny zajem a verejny zajem by mel

hajit zastupce Magistratu a vlastne i tvUrce posudku, Ing. Ladys. Upozornil, ze z toho, co tady

dnes zaznelo, mu pripada, ze lng. Ladys jako zpracovatel posudku vei'ejny zajem nehajf.

Prestoze stavba prekracuje limity, je maximalne pripustna, existuje v)fjimka, byl narysen k6d

UPn a dalsi atributy, takIng. Ladys nemel v posudku zadne v)frazne pfipominky. Stavba neni ve

verejnem zajmu, naopak ve verejnem zajmu je ochrana zelene. Uvedl, ze k tomu nema co rict,

snad jen doufat, ze pan magistr si dela tak silne poznamky, ze z nich pote bude moci dovodit

hajeni verejneho zajmu oproti soukromym zajmum developera, ktery chce tento pozemek vytezit

nad jakoukoliv unosnou mez.

Dale uvedl, ze rna dve otazky na zastupce investora na lng. arch. Konecnou. Prvni je, jestli ji

jako odbomici a vystudovane odbornici v oboru architektury pfipada, ze je zadouci a v souladu s

urbanistickou koncepci, kdyz 100 metro od sebe je 74 metrova budova, navic soucasti

ohromneho komplexu, a dvoupatrove rodinne domky, respektive zastavba dvoupatrov)fch

rodinnych domku. Pta se na to i v souladu s tim, jak zde bylo oponovano, ze ve meste nemuze

by-t vliv na krajinny raz. Konstatoval, ze toto je klasicka ukazka toho, jak by tvorba mesta

nemela vypadat, kdyz se vedle vilove zastavby vytvori ,takovato silena haluzna, takove pfiserne

monstrum". Konstatoval, ze nema cenu se asi ptat ,takzvanych odborniku", ktefi tady sedi na

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEIA/845-7/Pac strana 49

dalSi mizory na vliv na krajinny niz, a proto se obnitil na spoluautorku tohoto projektu, kteni je

vystudovami v danem oboru.

Druhy dotaz spociva v tom, ze zde zaznelo, ze se posuzuji dve varianty. Jedna varianta ,100" a

jedna varianta ,165", a ze varianta ,100" kjeho prekvapeni nevyhovuje, zatimco varianta ,165"

vyhovuje. Sdelil svuj mizor, proc tomu takje, a to, ze varianta ,100" byla vlozenajako ,kukacci

vejce" s tim, ze nekde neco nevyhovi z hlediska osluneni, hluku nebo jinych drobnych atributu.

Zeptal se,jakje mofue, ze v nadlimitne zatizenem uzemi vyhovuje mohutnejsi varianta a nikoliv

varianta subtilnejsi, ktera se temer prib1izuje i puvodnimu UPn, ktecy byl jiste posuzovany ze

vsech stran. Zaverem podekoval za zodpovezeni techto dvou otazek.

Mgr. Pacner pozadal o reakci na otazky z hlediska urbanismu a v)fberu variant. Zeptal se,jakje

mozne, ze varianta ,100" v hodnoceni vychazi hure nez varianta ,165".

Ing. arch. Konecna uved1a, ze Ing. Kos se pta1 najeji osobni nazor a prohlasila, ze si skutecne

mysli, ze v miste, kde je umistena stanice metra, kde jsme na okraji velkeho sidelniho ce1ku, kde

jsme v miste, kde je zalozena historicky kapacitni komunikacni sit', v miste, kde projde denne

nejvetSi koncentrace lidi siroko daleko, patfi kapacitni zastavba mestskeho charakteru.

Konstatovala, ze se zde divame pouze na v)'rez, kde jsou videt rodinne domky, ale kdyz bychom

se podivali na sirsi vztahy, tak bychom vi deli Jifui Mesto s jeho v)'skovou hladinou zastavby,

videli bychom chybejici mestske centrum. Stanice metra Opatov tak, jak je umistena, skutecne

nevznikla v miste pro nekolik desitek obyvatel rodinne zastavby stareho Chodova. Pocitalo se

historicky vzdy s tim, ze v miste bude centrum. Takto to prezentuje jako svuj osobni nazor, ale

ten je za1ozen samozrejme na cele rade jinych nezavislych studii a uzemne planovacich

podkladu. Jmenovala Zasady uzemniho rozvoje jako nadrazenou uzemne planovaci dokumentaci

k UPn, kde je Opatov stanoven jako jeden ze ctyr center na uzemi celeho hlavniho mesta Prahy,

kde rna b)'t realizovana zastavba s podilem celomestskych funkci a centrum nadmistniho

vyznamu. S timto navrhem jsou v souladu se Zasadami uzemniho rozvoje. Dale jmenovala

pripravovany koncept UPn, jehoz porizovani bylo zastaveno, kde se pocitalo s v)'razne

kapacitnejsi zastavbou, nez jakou povoloval platny UPn pred vydanou upravou, i kapacitnejsi

zastavbou, nez ktera je navrhovana. Laicke urbanisticke pravidlo je, ze tam, kde se koncentruje

nejvetsi mnozstvi lidi, jako je stanice metra Opatov, tam se rna odehravat prace a rna b)'t velka

koncentrace lidi, v prstenci okolo se rna bydlet a kdyz bychom si predstavili soustredne kruznice,

tak v prstenci dalsim se rna odehravat rekreace a zelen.

Mgr. Pacner se dale dotazal, jak)'m zpusobem je mofue, ze vychazi varianta ,100" Mre a

zeptal se, jak byla koncipovana, jak vlastne vznikla ana zaklade jak)'ch kriterii.

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEIA/845-7/Pac strana 50

Ing. Kuk vysvetlil, ze varianta , 1 00" vznikla v do be priprav zpracovani oznameni a byla

pozadovana OZP MHMP. v te dobe nebylajeste vydana uprava UPn, a tak vyvstala otazka,jake

vlivy na zivotni prosti'edi by mela stavba, ktera by byla v souladu s UPn. V oznameni (v

dokumentaci uz to opakovano nebylo) byl zpracovany rozbor asi sesti nebo sedmi variant

mozneho vyuziti uzemi. Varianty byly tenkrat v souladu s UPn a vychazely i z puvodnich

historickych navrhU na vyuziti uzemi.

Prohlasil, ze neni velky problem do uzemi, tak jak je, umistit zai'izeni, ktera vyvolavaji daleko

vetSi mnozstvi intenzit dopravy. Uvedl, ze tenkrat na investorovi pozadoval, aby vytvoril

variantu, ktera by charakterem odpovidala variante, kterou zde posuzujeme a ne obchodni

centrum apod., tedy prevazne administrativni funkci, aby bylo porovnani co nejverohodnejsi

z pohledu vyuziti uzemi. Timto zpusobem investor pote zpracoval variantu ,100", ktera

vychazela tak, aby byla v souladu s platnym UPn.

Dale uvedl, ze zde nerekl, ze varianta , 1 00" vychazi lepe nez varianta , 165" a popsal rozdil

jednotlirych variant ve vztahu k UPn. Kdyz investor zpracoval variantu, ktera odpovidala

puvodnimu UPn, tak plochu SV nechal v puvodni velikosti a umistil do ni objekty tak, jak mu to

umoznoval UPn. Kdyz se tyto objekty umisti, tak zastinuji cast stavajici zastavby podel ulice

Starochodovska. Upozornil, ze rikal, ze varianta ,100" v pripade, kdyz se postavi objekty do

plochy SV, ktere tehdejsi UPn umoziioval, by je zastinila, takZe by to bylo v rozporu s normami.

Dale rekl, ze z pohledu provetravani vychazi varianta , 165" v uzemi u Stareho Chodova

vhodneji nez varianta ,100". To byl druhy aspekt, ktecy zde zminil. Dale rekl, ze z pohledu

krajinneho razu rna varianta , 165" neutralni dopad au varianty , 1 00" byl slabe pozitivni dopad.

Vsechna ostatni hodnoceni nevykazovala zasadni rozdily v ziskanych hodnotach, co se cyce

ovlivneni ovzdusi, ovlivneni dopadu na akustickou situaci v uzemi a uz vubec nemluvi o vlivech

na chranene casti pi'irody a apod. Uvedl, ze to je to, co rekl na zacatku.

Ing. Kos se prihlasil s tim, ze rna technickou pi'ipominku. Konstatoval, ze se jedna skutecne o

,fikov}' list". Do rybezku byla umistena budova, ktera sice vyhovovala UPn, ale dostala se do

konfliktu se zastinenim. Slo to resit velice jednoduse tak, ze se mohla cast kapacit presunout

nebo si pomoci nejakym architektonick}'m resenim. Uvedl, ze samozrejme chape, ze tato

skutecnost investorovi poslouzila k tomu, ze varianta ;, 1 00" nevyhovuje, tudiz 0 ni vubec nema

cenu mluvit a nikdo se o ni nebude zajimat. Konstatoval, ze mu prijde jako velk}' rysmech

celemu jednani tvrdit, ze varianty jsou z hlediska dopadu vlivu na zivotni prosti'edi stejne, se

vsemi pohyby navstevniku a uzivatelu. Jestli je zamer 0 vice jak tretinu mensi, tak samozrejme

veskere skodliviny a veskere produkce negativnich vlivu jsou i o ti'etinu nizsi. To je

neoddiskutovatelna vee a je velmi rad, ze se dozvedel, proc je varianta , 1 00" zamitnuta. Je to

,fikory list", prani investora nato, aby se nejakym zpusobem prosazovala a ,valcovala" varianta

,165". Tedy vytezit uzemi na maximalni moznou miru. Nasledne osocil Ing. Kuka, ze bohuzel

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNI/EIA/845-7/Pac strana 51

svoji dokumentaci k tomuto prispel. Uvedl, ze nevi, jestli umyslne nebo neumyslne. V pripade

zamitnuti varianty , 1 00" na necem tak marginalnim, jak rekl, zde nemusime dale vubec j ednat.

Ing. Kuk podotkl, ze v dokumentaci ani v oznameni variantu , 1 00" nezamitl, pouze upozomil,

ze aby mohla b)'t varianta , 1 00" povolena, musi se vyresit tento jediny problem. Dale to resil

kolega v posudku.

Ing. Ladys uvedl, ze nikde v posudku neni napsano, ze zavrhli variantu ,100". V posudku je

jednoznacne napsano, ze obe dve varianty jsou akceptovatelne vzhledem k pfispevkum, ktere

byly zjisteny. U varianty ,100" je pouze podminka navic oproti variante ,165", ze musi vyhovet

jeste norma na osluneni. To je vse. Nikdo nezamitl variantu ,100". Varianta ,100" je stale ziva a

stale je ve hre.

Ing. Zelenkova prohlasila, ze v posudku, v kapitole zavazneho stanoviska je mezi podminkami

uvedeno opatreni obecne povahy a zeptala se zpracovatele posudku, co je tim mineno.

Upozomila na fakt, ze tento termin vypl}'va ze spravniho radu a znamena neco jineho.

Zopakovala, ze by ji zajimalo, co je tim mineno, protoze to muze b)'t zavadejici.

Ing. Ladys konstatoval, ze je to mineno pro fazi projektov}'ch pfiprav.

Ing. Zelenkova odpovedela, ze vi, ale opatreni obecne povahy je pravne ,terminus technicus",

ktery je ve spravnim radu, v casti seste a tam je presne dane, kdy se muze hovofit 0 opatrenich

obecne povahy. EIA opatrenim obecne povahy neni, ani podminky nejsou opatrenim obecne

povahy.

lng. Ladys souhlasil s Ing. Zelenkovou.

Ing. Zelenkova prohlasila, ze je to matouci. Podminky by mely b)'t uvedeny doslovne.

Opatrenim obecne povahy se treba schvaluje UPn. Zakon definuje, co presne se schvaluje.

Uvedla, ze je to mama mineno dobre, ale jenom na to upozoriiuje. Zopakovala, ze je to

zavadejici.

Ing. Ladys podekoval za pripominku. Konstatoval, ze je to navrh stanoviska a bylo to mineno

jako obecna opatreni a stavebne technicka opatreni.

Ing. Zelenkova zopakovala, ze je to matouci.

Ing. Ladys odpovedel, ze to neni problem zmenit a je to asi to nejmensi v dan em okamziku.

S-MHMP-1572233/20 12/0ZPNIIEIA/845-7/Pac strana 52

log. Zeleokova dale reagovala na potrebu udeleni ryjimky u varianty ,100" k osluneni. Uvedla,

ze se nabizi jedna varianta, a to snizit budovu tak, aby osluneni bylo mensi. Pote by nebyla

potreba ryjimka. Mohlo by to b.Yt doporuceni, ze lze snizit objekt, aby nebyl tak vysoky a nebyla

potrebna ryjimka. Postrada odpoved' na problematiku vod, protoze pro variantu ,100" vychazi

reseni retencnich opatreni mnohem lepe nez pro variantu ,165".

log. Ladys konstatoval, ze v posudku opet neni nic uvedeno o ryjimce a zadnou ryjimku z

osluneni nepozaduji. Naopak tvrdi, ze varianta ,100" je akceptovatelna, muze b,Yt realizovatelna

za podminky, ze osluneni bude splneno. Jestli to splni tim, ze se snizi objekt nebo jestli se

posune, to je veci dalsiho projektovani. Prohlasil, ze nejsou projektanti, aby to resili. Zaverem

konstatoval, ze to posudek ani delat nemuze.

log. Zeleokova uvedla, ze tam lze podminku dat a konstatovat, ze objekt muze b,Yt nizsi, neni to

nic, co by zasahovalo projektantovi do prace. Prohlasila, ze posuzuji vliv a vliv na osluneni bude

mensi, kdyz bude budova mensi. Navrhla podminku, ze zamer stavby bude mensi a nebude

pfilehlou zastavbu stinit. Domnfva se, ze se zde stira to, ze stanovisko EIA je zavaznym

stanoviskem pro uzemni rozhodovani a EIA se ,sroubuje" na neco, co je jiz hotove.

log. Ladys sdelil, ze muzou podminku upravit. Dale uvedl, ze nechce vstupovat do

architektonickeho resenf nebo do projekcniho reseni, ale samozrejme muzou navrhnout, aby byla

upravena hmota objektu. Upozornil ale, ze nevi, jak to projektant upravi. Nasledne je to treba

proverit, protoze se da udelat hmota objektu tak, ze se da navrhnout kvuli osvetleni ,odskakane".

Dela se to zcela standardne. Moznosti je cela rada a zase je zbytecne, aby posudkar zaviral cestu

architektovi a rekl mu, ze musi jit stoprocentne dolU s patry, kdyz muze najit jine reseni. Proto

rika, ze za predpokladu splneni podminek normy je stavba akceptovatelna. Jaky-m zpusobem tu

normu splni, jestli snizi patra nebo odskoci, to uzje veci dalSi projekcni pfipravy.

RNDr. Kvitek, Ph.D sdelil, ze je treba konstatovat, ze varianta ,100" je ryhodnejsi nez varianta

, 165", protoze neryhodnost varianty , 1 00" je jenom v tom, ze je navrzena neryhodne. To, ze je

neryhodna, nevychazi z toho, ze je stovkova, ale z toho, jak byla navrzena. To je zasadni

zalezitost. Pozadal, aby to bylo uvedeno, protoze jinak dochazi ke zcela ucelovemu mateni

verejnosti. Pokud se varianta , 1 00" udela spravne, tzn. zoptimalizuje se po vsech kriteriich a

bude se myslet ze strany projektanta vazne, tak z pohledu vsech dopadu na zivotni prostredi

vyjde lepe. Tento fakt pozadal konstatovat a dale pozadal, aby Ing. Ladys rekl nebo v posudku

uvedl, ze pokud se bude hledat optimalni varianta , 1 00", z j akeho pohledu bude srovnatelna

anebo horsi s variantou ,165". Podstatou je, aby mela verejnost pocit, ze se s ni nehraje jenom

nejaka hra, ale ze cas, ktery jsme zde stravili, k necemu je a ne jen, ze si ,udelame carku" a

najdeme si nejaky- umely koeficient, ktery nam nevyjde, a porovnani variant bude stejne.

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEIN845-7/Pac strana 53

Ing. Ladys uvedl, ze s tim, co rekl RNDr. Kvitek Ph.D., nemuze nez souhlasit. ProhUtsil, ze i

jemu by se libilo, kdyby takorymto zpusobem probihalo verejne projedmini. Uvedl, ze je to

nazor proti nazoru a samozrejme jej musi vzit do uvahy pred zaverecnym navrhem stanoviska.

Nyni musi vyhodnotit to, co na verejnem projedmini zaznelo, veskere pripominky, ktere zde

byly, ana zaklade toho zaujmout finalni stanovisko. To nasledne predlozi prislusnemu uradu.

Prohlasil, ze je to skutecnost, kterou je rreba vzit v uvahu a je rreba s ni pracovat. Zaverem sdelil,

ze se tomu nebrani.

RNDr. Kvitek, Ph.D. se zeptal Ing. Cibulkove, zda vubec rna v tuto chvili projednani smysl,

kdyz do uzemniho fizeni pujde rreba uplne jiny projekt. Dale se zeptal na kriteria EIA, ktera

budou pevne dana, zavazna a vymahatelna. Uvedl pripad Milicov, kde bylo dano plno parametru

v ramci EIA, ktere nejsou realizovane, protoze bylo receno, ze to byla pouze EIA a ta neni

zavazna. Projekt vypada v podstate uplne jinak.

Uvedl, ze by by 1 rad, a by v posudku by la za prve optimalizace varianty , 1 00" z hlediska p lochy

a pohledu vsech vlivu na zivotni prosrredi, protoze toto hodnoceni nebylo provedeno a pote jasna

kriteria pro vstup do uzemniho rozhodnuti. To pro kontrolu nad tim, aby se zamer pote nezmenil.

Pokud se v ramci uzemniho rizeni zjisti, ze existuje nejaky nesoulad s EIA, tak aby EIA

probehla znovu. V opacnem pripade se zde ,bavime jenom o carkach" a je to jen ztraceny cas a

pro investora ztracene penize.

Ing. Zelenkova se zeptala zpracovatele posudku na jeho zpusob hodnoceni a na vztah mezi EIA

a uzemnim planovanim. Bud' EIA nepodleha uzemnimu planovani a UPn nebo zpracovani

posudku vychazi a hodnoti zamer z hlediska UPn a z hlediska limitu a regulativu, ktere jsou dane

upravou, ktera byla provedena nestandardne, nezakonne.

Uvedla, ze narazi na vyuziti plochy SMJ. EIA se vubec nevyporadala s naplnenim funkce plochy

SMJ. Akceptovala se skutecnost, ze v projektu bude 80 % kancelari, jeden hotel, ktecy

reprezentuje podivnou obytnou funkci, a obchody, ktere jsou koncentrovane pouze na stanici

metra. Ve vzdalenejsich objektech, tak v prizemi a v -1, -2,jsoujizjen parkovaci plochy.

Uvedla, ze je to zamer, ktecy je umisten do mesta a mel by b)'t mestskym centrem. Konstatovala,

ze ji to jako mestske centrum nepripada a chybi ji zde stanovisko posudkare. V posudku je

castecne receno, ze se to projevi aZ v dalsim stupni rizeni, ale nyni je videt, ze uz jsou dana

pravidla a regulativy. Prohlasila, ze ji mestsk)' charakter stale unika. Zamer oznacila za

naddimenzovany a bez mestskeho charakteru. Zpracovatel posudku se teto problematice

nevenuje a obhajuje se tim, ze uz je to dano UPn. Konstatovala, ze posudkar by mel b)'t vazany

UPn.

Ing. Ladys navazal nato, co rikala lng. Cibulkova, ze proces EIA jako takory vlastne muze

posuzovat i zamer, ktecy neni vubec v UPn. Je to riziko investora, pokud zamer projde, jestli mu

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNI/EIA/845-7/Pac strana 54

misledne nekdo povoli jeho umisteni. Zopakoval, ze je to pouze jeho riziko a zde se posuzuji

vlivy na zivotni prostfedi.

Ing. Zelenkova uvedla, ze ji jde o to, ze neni vztah mezi EIA a uzemnim planovimim.

Prohlasila, ze posudkar v ramci posudku hodnoti varianty, ktere jsou dane v souladu s UPn, ale

UPn urcuje mestskou funkci. Posudkar vychazi z toho, ze uz je tam dane ryjimecne pripustne

vyuziti uzemi, a to 80% administrativy.

Dale uvedla, ze se tvrdi, ze muze bYt hodnocen zamer bez ohledu na UPn, ale na drube strane se

hodnoti zamer, ktery je v souladu s UPn a jeste se na tento fakt odvolava. Je to i ve vztahu k

verejnemu zajmu a vztahu k ochrane ploch zelene. EIA stanovuje koeficienty minimalni zelene,

ale v ramci EIA by mohl b)ft stanoven pozadavek, ze ploch zelene muze b)ft daleko vice. Uvedla

priklad 24 stromu, ktere jsou urceny ke kompenzaci. Sdelila, ze nejde o strom, ktery se da

vysadit kamkoli na plochu zelene, ale o to, ze se jedna o kompenzacni opatreni, a to by melo b)ft

nad ramec ploch zelene. Tzn., ze by to mela b)ft nova plocha zelene a melo b)ft konstatovano, ze

je koeficient zelene minimalne nedostatecny a mel by b)ft nejak,Ym zpusobem narysen na ukor

ploch zpevnenych. Ne se zastit'ovat tim, ze je stanoven. Upozomila na ryjimku, ktera je na

zastoupeni plochy administrativy v objemu 80 %. Na jednu stranu se tvrdi, ze lze hodnotit

zamer, ktecy nemusi b)ft v souladu s UPn, tzn. ze by se pritomni nemeli odkazovat a schovavat

za to, ze je to stanoveno tak, jak je to stanoveno v ramci predlozeneho projektu. Uvedla, ze

hodnoceni by mohlo b)ft i z hlediska mestske zastavby a z hlediska centra. Mel by se vice naplnit

verejny zajem, aby to bylo centrum mestskeho charakteru. Tato stavba je pouze centrum

kancelari.

Ing. Ladys konstatoval, ze v ramci posudku mohou posuzovat pouze to, co bylo predlozeno.

Kazdy nato muze mit nejaky svuj nazor. Upozomil, ze posudek zpracovava cely t,Ym. Uvedl, ze

rna nazor, ktery t.Ym zpracoval a napsal do posudku. Jestli zamer je nebo neni v souladu s UPn,

to je vee druha. Jde o to, jestli to investor nasledne ,uhaji". Naplneni ploch zelene je zcela

jednoznacne. Organy si v dalsim fizeni budou hlidat, aby stromy, ktere se tam vykaci, byly

nahrazeny plnohodnotne a pfipadne bude urcen prostor, kam se stromy vysadi. Sdelil, ze to

v tuto chvili opravdu nevi, neni projektant a neni v pozici, aby mohl urcitjejich presne umisteni.

Zopakoval, ze muze posoudit pouze to, co rna na stole.

Ing. Styler se obratil s pozadavkem na Mgr. Pacnera nebo na Ing. Cibulkovou. Konstatoval, ze

aZ bude cela kauza ukoncena, tak na zaklade zakona c. 106/1999 Sb., o svobodnem pfistupu k

informacim, zada o kompletni seznam fakturace mezi OZP MHMP a Ing. Ladysem. Uvedl, ze e­

mail na nej je na konci podanych namitek k tomuto rizeni.

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEIA/845-7/Pac strana 55

RNDr. Kvitek, Ph.D. uvedl, ze by si dovolil nesouhlasit sIng. Ladysem. Mysli si, ze nema

pravdu ohledne takovehoto pfistupu k EIA. Toto byl jeden ze zakladnich argumentu i v ramci

Milicova, kdyz byl posuzovan a kdy investor (spolecnost Skanska) posuzoval jednu variantu a

v podstate rekl, ze onje vlastnik. Posuzovala se tato varianta s tim, ze je v souladu s UPn a ze se

bude posuzovat pouze ona. Investor odmitl posuzovat nulovou variantu nebo variantu jinou.

Uvedl, ze rozsudky spravnich soudu to zcela napadaji a v podstate zazniva i kritika z rozhodnuti

jednotliv)fch spravnich organu. Pokud se takto pristupuje k EIA, ztraci V)fznam. EIA je naopak

proces urcite optimalizace. Proto je pritomna verejnost a ne pouze ucastnici rizeni. Jedna se

0 ruzne pohledy a ruzne scenare. v ramci techto scenaru by mela by-t urcita optimalizace a

nalezeni spolecneho verejneho zajmu. Uvedl, ze se timto postupem naopak jde proti vlastnim

cilum EIA. Mysli si, ze toto je zakladni chyba celeho procesu. Mely by by-t stanoveny body,

ktere by definovaly, jak by se varianty mely zpracovat, aby odpovidaly ruznym pohledum na

hledani verejneho zajmu a zachovani ochrany pfirody. Tyto varianty by se mely diskutovat a ne,

aby byly predkladany varianty, kde vlastne z pohledu selskeho rozumu se varianta s mensim

dopadem jevi jako srovnatelna s variantou z principu o jednu tretinu vyssim dopadem jenom

proto, ze je umele vytvorena prekazka, ktera se z hlediska ,carek" pote vyhodnoti jako

nev)fhodna.

Sdelil, ze to povazuje za naprosto zasadni problem a mysli si, ze je to potreba cele prepracovat a

vratit se k variante ,100" a mozna i kjinym variantam. Vratit varianty investorovi, aby se na ne

znovu podival. Konstatoval, ze investor pujde stejne do uzemniho rizeni a bude muset

zpracovavat dokumentaci, takZe to pro nej nebude znamenat zadny vicenaklad. V podstate bude

mit vyssi sanci, aby v ramci uzemniho fizeni prose!, protoze za stavajicich parametn1 projit

nemuze. Existuji judikaty nejvyssiho spravniho soudu i spravnich soudu, ktere zcela prokazuji,

ze pokud se pouziji z pohledu spravni jistoty podobna V)fchodiska, ktera soudy zaujaly, tak je

varianta nepruchodna. Uvedl, ze by zde mel by-t zajem o hledani nejake varianty na Opatove,

ktera by byla smysluplna a mestotvoma, ktera by byla mestsk-ym centrem. Podotkl, ze neni

zastancem nulove varianty a preje si, aby na mfste byla V)fstavba, ale aby tam byla takova

rystavba, ktera je v souladu s UPn a ktera bude vyvazovat ruzne zajmy tak, aby to bylo misto

jednoduse pro zivot. Prohlasil, ze toto u predlozeneho zameru postrada a chybi mu i elementami

remeslo.

- potlesk-

Mgr. Pacner se zeptal,jestli majeste nekdo nejakou pripominku. Po zjisteni, ze ne, konstatoval,

co bude dale nasledovat. Po verejnem projednani bude nasledovat zpracovani zapisu z verejneho

projednani a vyporadani pripominek k posudku a z verejneho projednani a vydani stanoviska

k posouzeni vlivu provedeni zameru na zivotni prostredi. Zapis z verejneho projednani i samotne

stanovisko budou pote rozeslany a zverejneny dle pozadavku zakona. Stanovisko bude pote

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNI/EIA/845-7/Pac strana 56

slouzit jako odborny podklad pro vydani mislednych rozhodnuti. Zaverem podekoval za pomoc

pri organizacnim a technickem zabezpeceni verejneho projednani a vsem, kdo se ucastnili

verejneho projednani, podekoval za ucast.

Verejne projednani bylo ukonceno ve 22:00 hod.

III. Zaver

Verejne projednani probehlo ve smyslu zakona c.l 00/2001 Sb., o posuzovani vlivu na zivotni

prostredi a 0 zmene nekterych souvisejicich zakonu (zakon 0 posuzovani vlivu na zivotni

prostredi), v platnem zneni.

Zpracovatel dokumentace i posudku oznacili zamer za prijatelny z hlediska vlivli na zivotni

prostredi pri splneni navrzenych podminek pro minimalizaci a kompenzaci vlivu na zivotni

prostredi.

ucast vsech zucastnenych byla aktivni, diskutovana byla predevsim problematika dopravy,

hluku, ovzdusi, prirody a krajiny, krajinneho razu, vod, UPn a kompenzacnich opatreni.

Zpracoval: ·r;-_____ ~ n~ ~I Mgr. Martin Pacner, povereny rizenim verejneho proje~

S-MHMP-1572233/2012/0ZPNIIEIN845-7/Pac strana 57