POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

MUP, Liberec

08. 01. 2010

Mgr. Ilona Kostadinovová

ilda@seznam.cz

http://akilda.webnode.cz/

OSNOVA:

Platba pojistného (nemocenské, důchodové, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti)

Vyměřovací základ zaměstnance

Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné/OSVČ

Vyměřovací základ osoby účastné dobrovolného důchodového pojištění

Sankce za neplnění povinností v sociálním zabezpečení

PRAMENY PRÁVA Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním

zabezpečení, v platném znění Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a

provádění sociálního zabezpečení, v platném znění

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění

Vyhláška č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Rady (EHS) 1408/71 Prováděcí Nařízení Rady (EHS) 574/72

DOPORUČENÁ LITERATURA:

Ženíšková, M. : Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ a dobrovolně důchodově pojištěných s komentářem a příklady k 1. 1. 2009, Olomouc: ANAG, 2009, ISBN 978-80-72-63-508-5

POJISTNÉ

Pojistný princip – pravidelné placení příspěvku, který vybírá ČSSZ (více než třetina příjmů státního rozpočtu)

Od 1. 1. 2009 se již nerozlišují plátci podle počtu zaměstnanců na organizace a malé organizace, ale zaveden jednotný pojem ZAMĚSTNAVATEL

Zahrnuje platby na:a) Důchodové pojištěníb) Nemocenské pojištěníc) Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI

Nemocenské a důchodové pojištění jsou částí sociálního zabezpečení, které jsou financované z příspěvků účastníků těchto subsystémů, přímá účelová platba na ně je označována jako pojistné, jehož součástí je i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Tvorba zdrojů financování je upravena zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Přestože jsou systémy označeny jako pojištění, jsou přímé účelové platby na ně určené součástí státního rozpočtu, platby na důchodové pojištění jsou vedeny jako samostatná položka státního rozpočtu.

V případě nedostatku prostředků bude deficit vyrovnán z ostatních příjmů státního rozpočtu (z daní), naopak v případě vyššího výběru pojistného, než činí výdaje, je pojistné použito na úhradu jiných výdajů.

§ 3 Z. Č. 589/1992 SB. Musí se rozlišovat účast na nemocenském pojištění,

účast na důchodovém pojištění a povinnost platit pojistné.

Má-li osoba příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, je podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti povinna přispívat na úhradu výdajů nemocenského a důchodového pojištění a rovněž na úhradu výdajů státní politiky zaměstnanosti.

POVINNOST PLATIT POJISTNÉ

Je nerozhodné, zda z placení pojistného samy osobně něco budou mít, či nikoliv.

Dávky nemocenského pojištění náleží též zaměstnancům, za které zaměstnavatel pojistné neodvedl.

Pojistné musí platit i pracující poživatel starobního důchodu, který vykonává takovou činnost, která zakládá účast na nemocenském a důchodovém pojištění. Přispívá tím i na úhradu výdajů na důchody, včetně důchodu, který pobírá. Pojistné na sociální zabezpečení nemá tedy povahu pojistného v komerčním pojištění.

PŘÍJEM ZAPOČITATELNÝ do VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU

PLATBA POJISTNÉHO Pojistné se vypočítává stanoveným procentem

z vyměřovacího základu za rozhodné období, kterým je u zaměstnanců kalendářní měsíc, za který se pojistné platí a u OSVČ kalendářní rok

Povinnost platit pojistné mají:I. ZaměstnavateléII. Zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského a

důchodového pojištění, popř. pouze důchodové pojištění

III. Osoby samostatně výdělečně činné/OSVČIV. Osoby, které se dobrovolně důchodově pojistily

ÚČEL POJISTNÉHOI. na sociální zabezpečení a nezaměstnanost

Pojistné na sociální pojištění (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) je určeno na úhradu výdajů na:a) dávky nemocenského pojištění

b) dávky důchodového pojištění

c) provádění nemocenského a důchodového pojištění a státní politiky zaměstnanosti (na správní výdaje).

Penále ve výši 0,05% z neplacené částky za každý kalendářní den prodlení, promlčení po 10 letech ode dne splatnosti

II. na zdravotní pojištěníVeřejné zdravotní pojištění je druhem zákonného pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci – z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.Sankcí za neplacení pojistného nebo nesprávně zaplacené pojistné v nižší výši, resp. za pozdní placení, je ze zákona penalizace ve výši 0,05% z neplacené částky za každý kalendářní den prodlení, právo předepsat pojistné se promlčuje za 5 let ode dne splatnosti (možné prodloužení lh.) a právo vymáhat pojistné/penále se promlčuje za 5 let od právní moci platebního výměru, jím bylo vyměřeno (opět možnost prodloužení lh.)Pozn.: Pojistné na veřejné zdravotní pojištění není předmětem této přednášky !!!

ÚČAST NA POJISTNÉM, VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ:

u OSVČ – kalendářní rok, u všech ostatních poplatníků - kalendářní měsíc.

Přesně definovaný okruh pracovních příjmů, které jsou zohledňovány při výpočtu pojistného.

Příklady a pojmy:

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 1. 4. do 5. 4. na výpomoc v restauraci od 20.00 do 24.00 hod. za odměnu 1.500,- Kč. Novou dohodu o pracovní činnosti se stejným zaměstnancem uzavřel na stejnou práci na dobu od 2. 5. do 7. 5 za odměnu 4.500,- Kč.

Příležitostné zaměstnání malého rozsahu:Zaměstnání, jehož obsahem je pracovní činnost je tak malého rozsahu, že započitatelný příjem z něho nedosahuje ani 2.000,- Kč za kalendářní měsíc.

SAZBY POJISTNÉHO 2009

Poplatník Sazba Nemocenské pojištění

Důchodové pojištění

St. politika

zaměstn.

ZML 25 % 2, 3 % 21, 5% 1, 2 %

ZMC

Zahr. ZMC

6,5 % -

1,4%

6, 5 % 0, 4 %

OSVČ 29, 2 % je-li účastna 1, 4 %

28 % 1, 2 %

Os. dobr. úč. na důch.poj.

28 %

PLÁTCE POJISTNÉHO= subjekt, který je povinen vypočítat pojistné a odvést ho na účet

příslušné správy sociálního zabezpečení Pojistné za zaměstnance odvádí jeho zaměstnavatel. Zaměstnavatel je povinen vypočítat výši pojistného za zaměstnance a

strhnout je ze zaměstnancovy mzdy/platu (zákonná srážka ze mzdy – viz § 147 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění)

Zaměstnavatel je současně povinen vypočíst výši svého pojistného. Celkové pojistné je potom zaměstnavatel povinen odvést na účet

příslušné správy sociálního zabezpečení. Pojistné odvádí v den, který je určen jako výplatní termín za příslušný

kalendářní měsíc. Není-li tento den určen, je pojistné splatné nejpozději do 8 dnů po

uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se odvede (§ 10 zákona č. 589/1992 Sb.).

Je-li úhrn zúčtovaných dávek vyšší, požádá zaměstnavatel příslušnou správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu (§ 9 zákona č. 589/1992 Sb.).

OSVČ platí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti formou záloh na pojistné a doplatku pojistného (§ 13 z. 589/1992 Sb.)

Osoba dobrovolně účastná na důchodovém pojištění platí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce.

POSTUP URČENÍ VÝŠE POJISTNÉHO U ZAMĚSTNAVATELE: Zaměstnavatel stanoví vyměřovací základ za

kalendářní měsíc u každého jednotlivého zaměstnance a vypočte z něj pojistné ve výši 6,5%.

Výslednou částku pojistného u každého jednotlivého zaměstnance zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.

Z úhrnu zúčtovaných příjmů všech zaměstnanců, který je vyměřovacím základem zaměstnavatele, vypočte pojistné za sebe ve výši 25%.

Výslednou částku pojistného zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.

Poté sečte pojistné za sebe a pojistné za všechny zaměstnance a celkovou částku odvede na účet OSSZ/PSSZ/MSSZ u České národní banky.

PODNIKATEL – 20 ZAMĚSTNANCŮ, PRŮMĚRNÝ PŘÍJEM 20.000,- KČ

1 zaměstnanec: 6,5% z 20.000,- Kč = 1.300,- Kč Za všech 20 zaměstnanců: 20 x 1.300,- Kč = 26.000,-

Kč Za zaměstnavatele: 25% z 20 x 20.000,- Kč = 25% ze

400.000,- Kč = 100.000,- Kč Celkové pojistné zaměstnavatele bude 126.000,- Kč

za měsíc

DEFINICE ZMCE PRO ÚČELY POJISTNÉHO ZAMĚSTNANEC je pro účely pojistného definován šířeji, rozumí

se jím nejen zaměstnanec v základním pracovním poměru ve smyslu zákoníku práce, ale i v jiných právních vztazích, které jsou pro účely této povinnosti kladeny na roveň pracovnímu poměru za předpokladu, že zakládají účast na nemocenském pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění.

Mezi zaměstnance pak patří podle § 3 odst. 1 písm. c) bod 1 až 13:1. zaměstnanci v pracovním poměru a dále osoby činné v poměru,

který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik

2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti3. členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k

družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni

4. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni

5. soudci

DEFINICE ZAMĚSTNANCE PRO ÚČELY POJISTNÉHO (POKRAČOVÁNÍ)

6. poslanci PS, senátoři Senátu Parlamentu a poslanci Evropského parlamentu zvolení na území ČR

7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům zastupitelstva

8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,

9. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby10. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve

zvláštních zařízeních11. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu

trestu odnětí svobody nebo ve vazbě12. státní zaměstnanci podle služebního zákona (od 1. 1.

2007)13. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích

právních předpisů

VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD ZAMĚSTNANCE

úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a zaměstnavatel je zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění

max. vyměřovací základ pro rok 2009 je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy (23.550,- Kč), tj. 1.130.640,- Kč

více pracovních poměrů – vrácení přeplatku na pojistném ve výši 6,5% z rozdílu úhrnu vyměřovacích základů ze všech zaměstnání a maximálního vyměřovacího základu

OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ (OSVČ)

Osoba, která začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (x držitel živnostenského oprávnění)

Oznamuje zahájení, ukončení samostatné výdělečné činnosti (dále označována zkratkou „SVČ“)

Kdo je OSVČ: osoba, která ukončila povinnou školní docházku, je jí alespoň 15 let a vykonává SVČ nebo spolupracuje při výkonu SVČ a lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení

OSVČ HLAVNÍ – VÝKON SVČ

Podnikání v zemědělství Provozování živnosti Činnost společníka v. o. s. nebo komplementáře k. s. Výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě

autorskoprávních vztahů Výkon jiné výdělečné činnosti podle zvl. předpisů

nebo na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, jsou-li konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění

Výkon jiných činností vykonávaných vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu.

Za výkon se nepovažuje pronájem nemovitostí a movitých věcí.

OSVČ VEDLEJŠÍ – VÝKON SVČ od 1. ledna 2009 – z důvodu zaměstnání

zakládajícího účast na nemocenském pojištění zaměstnance, a to ve všech kalendářních měsících, kdy výkon zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc nebo po dobu, kdy je vykonávána SVČ. K výši příjmu se nepřihlíží.

x v r.2008 – výkon zaměstnání a příjem z něj dosáhl alespoň dvanáctinásobku minimální mzdy, tedy 96.000,- Kč.

nárok na výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu, přiznán starobní důchod.

nárok na rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství či nemocenské, péče o osobu mladší 10 let závislé na péči jiné osoby ve stupni I.,II., III.,IV., je-li to osoba blízká, jinak žije-li s OSVČ ve společné domácnosti.

byla nezaopatřeným dítětem (studium).

VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD OSVČ

Vyměřovací základ - 50% rozdílu mezi příjmy a výdaji, kterých OSVČ dosáhla v roce 2008

Pojistné - 29,2 % z vyměřovacího základu Minimální měsíční vyměřovací základ činí v

roce 2009 po podání přehledu za rok 2008 pro OSVČ hlavní SVČ 5.889,- Kč, pro OSVČ vedlejší SVČ 2.356,- Kč.

Maximální vyměřovací základ, § 15a odst. 1 z. č. 589/1992 Sb., je 48 násobek průměrné mzdy, v roce 2009 tedy 1.130.640,- Kč.

PLACENÍ A ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH NA POJISTNÉM U OSVČ

Měsíčním vyměřovacím základem je částka, kterou si OSVČ určí, tzv. zálohy. pokud OSVČ uhradila na zálohách méně, musí

doplatit rozdíl nejpozději do 8 dnů ode dne podání Přehledu,

pokud zaplatila více, je jí přeplatek do 1 měsíce vrácen

U hlavní samostatné výdělečné činnosti činí nejméně částku stanovenou jako polovinu průměrné mzdy, minimálně 1.574,- Kč.

U vedlejší samostatné výdělečné činnosti činí nejméně 10% průměrné mzdy, minimálně 630,- Kč.

Na nemocenské min. 56,- Kč měsíčně. Maximální vyměřovací základ - § 15a odst. 1 z. č.

589/1992 Sb. – 48 násobek průměrné mzdy.

PLACENÍ ZÁLOH NA POJISTNÉM U OSVČ

Zálohy na pojistné platí osoba samostatně výdělečně činná vždy za příslušný kalendářní měsíc, § 14 zákona č. 589/1992 Sb.

Záloha je splatná od 1. dne tohoto měsíce do 8. dne měsíce následujícího.

Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána práce neschopnou po celý měsíc nebo jí byla nařízena karanténa, event. pobírala peněžitou pomoc v mateřství.

VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD OSOBY DOBROVOLNĚ ÚČASTNÉ DŮCHODOVÉHO POJ.

Částka, kterou si určí, nejméně však měsíčně neomezená částka pro výpočet důchodu platná k 1. lednu kalendářního roku.

Od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 činí nejnižší vyměřovací základ 5.889,- Kč a minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění tak činí 28 % z této částky, tedy 1.649,- Kč.

SANKCE ZA PORUŠENÍ POVINNOSTÍ

Dělíme dle adresátů, vůči nimž jsou namířeny:

sankce určené poplatníkům pojistného: penále přirážka k pojistnému pokuty

sankce určená správě sociálního zabezpečení:

úrok při opožděném vrácení přeplatku na pojistném (§ 17 z.č.589/1992 Sb.)

PENÁLE

Není-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě nebo je uhrazeno v nižší výši než mělo být, je dlužník povinen platit penále za každý kalendářní den, ve kterém dluh trvá, ve výši 0,05% dlužné částky.

Plátce pojistného může písemně požádat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ o možnost platit dlužné pojistné ve splátkách. Jsou-li splátky povoleny, penále z takového dluhu se vždy ode dne první splátky dluhu stanoví jako 0,025% dlužný částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá.

Na povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách není právní nárok.

V rozhodnutí o povolení dle návrhu je určena výše splátek dluhu a doba splácení dluhu, která nesmí být delší než 36 měsíců

POKUTY / PŘIRÁŽKA K POJISTNÉMU

POKUTY Za porušení povinností

dle zákona o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb., v plat. zn.

dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění

dle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění, § 22

PŘIRÁŽKA K POJISTNÉMU může být uložena za porušování předpisů k zajištění

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 21 z. č. 589/1992 Sb.)

její výše může činit až 5 % z jejich vyměřovacího základu.

VAZBA NA JINÉ OBLASTI PRÁVNÍCH ÚPRAV

Správní právoZák. č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád) subsidiární platnost, tj. platí teprve tehdy, neexistuje-li zvláštní

procesní úprava z. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního

zabezpečení - § 108 použití správního řádu, § 104g vyloučení správního řádu v případě řízení o vydání výkazu nedoplatků na dlužné pojistné a penále

Trestní právo § 147 z. č. 140/1961 Sb., trestní zákon, do konce roku

2009§ 241 z. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, od 1. 1. 2010 postih za neodvedení pojistného na sociální zabezpečení, na

zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Kdo jako plátce ve větším rozsahu neodvede za poplatníka

pojistné – odnětí svobody 6 měsíců až 3 léta nebo peněžitý trest

DVOUSTUPŇOVÉ ŘÍZENÍ

správní rozhodnutí – meritorní rozhodnutí o existenci dávkového nároku a jeho výši, doplatku pojistného či sankce ve formě pokuty

proti rozhodnutí územní složky okresní správy sociálního zabezpečení je možno se odvolat k České správě sociálního zabezpečení (regionální referát v sídle každého kraje)

autoremedura u rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění, tato rozhodnutí vydává celostátně Česká správa sociálního zabezpečení

PŘÍKLADY, OPAKOVÁNÍ:

Klíčové pojmy: zaměstnanec, zaměstnavatel, OSVČ, osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění pojistné, plátce pojistného, poplatník pojistného, promlčení pojistného penále, sankce

Okresní správa sociálního zabezpečení rozhodla platebním výměrem o povinnosti zaměstnavatele zaplatit přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení, protože jeho výrobní zařízení nevyhovuje zdravotnickým předpisům. Zaměstnavatel se domnívá, že mu přirážka byla stanovena neprávem.

1) Může se zaměstnavatel proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení bránit?

2) Který orgán bude rozhodovat o odvolání a bude jeho rozhodnutí konečné?

PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK, HRUBÁ MZDA, SUPERHRUBÁ MZDAPrůměrný výdělek slouží pro výpočet tzv. náhrad mzdy za pracovní volno započítává se do něj základní mzda a případné

odměny, mzda za práci přesčas, příplatek za práci v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek

zohledňují se příjmy za poslední 3 měsíce

- Srážky: Hrubá mzda - pojistné – na sociální a zdravotní pojištění z hrubé

mzdy zaměstnance

Superhrubá mzda je součtem pojistného plus hrubé mzdy a tvoří základ pro výpočet zálohy na daň – 15%.

PŘÍKLAD PRO VÝPOČET

Mzda 35 000, - KčOsobní ohodnocení 2 000, - Kč10 hodin přesčasů – příplatek za práci přesčas činí

25%

DĚKUJI ZA POZORNOST.