Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta

Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

POROVNÁNÍ ŠKOLNÍCH A DOMÁCÍCH

SVAČIN U DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO

VĚKU

Vypracoval: Mgr. Lenka Vítů

Vedoucí práce: doc. PaedDr. Vladislav Kukačka, Ph.D.

České Budějovice 2016

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracoval samostatně pouze

s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění

souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě

elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované

Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách,

a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační

práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu

s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele

a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce.

Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních

prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních

prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 15. listopadu 2016 Mgr. Lenka Vítů

Anotace

Dopolední svačina je pro školní děti velmi důležitá a měla by být nedílnou

součástí denního stravovacího režimu. Zajišťuje dětem pravidelný přísun energie

a živin, udržuje stabilní cukr v krvi. Děti, které svačí, mají lepší studijní výsledky, více

energie, nejsou unavené a nesoustředěné. Svačina by měla být nutričně vyvážená,

chutná a atraktivně připravená. V teoretické části této práce se zmiňuji o zdravé

stravě obecně. V praktické části porovnávám dopolední svačiny dětí, které mají

připravené z domova, se svačinami připravenými školní jídelnou. Zaměřuji se na

nutriční hodnotu a vyváženost svačin.

Klíčová slova : Zdravá strava; stravovací návyky; svačina; vyváženost stravy

Abstract

Morning tea is for school children very important and should be an integral

part of the daily diet. It provides children a regular supply of energy and nutrients,

maintaining a stable blood sugar. Children who snack have better academic

performance, more energy, not tired and unfocused. Snack should be nutritionally

balanced, tasty and attractively prepared. In the theoretical part I mention the

generally healthy diet. In the practical part of the mid-morning snacks compare

children who have prepared at home, snacks ready to school. I focus on the

nutritional value and balance of snacks.

Key words: Healthy food; eating habits; Snack; balanced diet

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucímu práce panu doc. PaedDr. Vladislavu

Kukačkovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky při zpracování této závěrečné práce.

5

OBSAH

1 ÚVOD ................................................................................................................... 6

2 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 7

2.1 Zdravá strava a zdravý životní styl .............................................................. 7

2.2 Stravovací návyky dětí ................................................................................ 8

2.2.1 Důsledky nesprávné životosprávy ........................................................... 9

2.3 Výživa žáka mladšího školního věku ......................................................... 11

2.3.1 Zásady správné výživy ........................................................................... 11

2.3.2 Zdravá snídaně ...................................................................................... 13

2.3.3 Svačina: malé jídlo s velkým významem ............................................... 14

2.3.4 Potravinová pyramida ........................................................................... 15

2.4 Hlavní složky výživy a jejich vliv na organismus ....................................... 18

2.4.1 Základní živiny ....................................................................................... 18

2.4.2 Vitamíny ................................................................................................ 23

2.4.3 Minerální látky ...................................................................................... 25

2.4.4 Voda ...................................................................................................... 27

2.5 Školní jídelna ............................................................................................. 29

2.5.1 Vliv školních zařízení na stravování dětí ................................................ 30

3 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 31

3.1 Cíle práce ................................................................................................... 31

3.2 Charakteristika výzkumného souboru ...................................................... 31

3.3 Metody šetření .......................................................................................... 32

3.3.1 Nutriční hodnoty svačin ......................................................................... 32

3.3.2 Podíl ovoce a zeleniny ............................................................................ 39

3.3.3 Svačiny dívek a chlapců ......................................................................... 41

4 ZÁVĚR ................................................................................................................ 42

5 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 43

6 PŘÍLOHY ............................................................................................................ 45

6

1 ÚVOD

Málokdo z nás si uvědomuje, že nejsilnější zbraní v boji proti nemocem je

naše strava. Je to způsob jak předcházet nemocem, ale i způsob léčby. Každá

potravina má v sobě určité množství složek, které nějakým způsobem ovlivňují náš

metabolismus a funkce nezbytné pro život a kvalitu života. Kvalitní výživa zajistí

správný růst a vývoj dětí, důležitá je i v dalším životě dospělého člověka a pokračuje

dál do zdravého stáří. Je na nás, na rodičích, ukázat dětem správný směr, jak zdravě

jíst, co jíst. Vytvořit u nich správné stravovací návyky, naučit je správnému

rozhodování při výběru potravin. Děti musí mít stravu pestrou nejen kvůli aktuální

potřebě, ale také proto, že si vytvářejí chuťové návyky na celý život. Každá potravina

má své složení, neexistuje žádná naprosto plnohodnotná, která by měla vše, co

člověk potřebuje. Proto strava musí být pestrá, musí obsahovat všechny potraviny,

které naše tělo potřebuje. Cílem této práce je upozornit na význam dopoledních

svačin, nejen z hlediska správné výživy, ale i z hlediska školního procesu, lepších

studijních výsledků a soustředěnosti. Zjistit jaké je jejich dopolední stravování, jestli

jsou jejich svačiny výživné, pestré a pro organismus prospěšné.

V teoretické části se zabývám obecně zdravou stravou a zdravým životním

stylem, stravovacími návyky a důsledky špatných návyků stravování.

V praktické části pomocí pozorování, zaznamenávání a následné analýzy

porovnávám dopolední stravování dětí, které odebírají svačinu ze školní jídelny

a dětí, které si nosí svačiny připravené z domova.

7

2 TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Zdravá strava a zdravý životní styl

„Denně děláme jednu ze dvou věcí: buď upevňujeme své zdraví, nebo podporujeme nemoc.“

(Daisie Adelle Davisová)1

Zdravá výživa a zdravý životní styl se odráží nejenom na našem vzhledu, ale

také na tom, jak se cítíme a jaká je celková kvalita našeho života! Zdravá výživa je

vlastně životní styl, který je potřeba si osvojit. Zdravý životní styl napomáhá

k prevenci civilizačních chorob, ale i třeba chřipek a nachlazení v období epidemie.

Stačí dodržovat určité návyky jako je například: pitný režim, pobyt na čerstvém

vzduchu, otužování, dostatek pohybu i odpočinku, příjem vitamínů atd. Důležité

mimo jiné je jíst pravidelně, jíst pestrou stravu, udržovat zdravou tělesnou váhu, mít

radost ze života.

Rovnice: lépe jíst + více se hýbat = zdravě žít, velmi

dobře vystihuje zdravý životní styl.

K celkovému zdravému vývoji a růstu dítěte je potřebná:

vyvážená

pestrá

a pravidelná výživa

Správně vyživený organismus je štíhlý, zdravý, plný energie a ve skvělé

kondici. Výživa dětí zabezpečuje jejich tělesný růst s přiměřenými přírůstky výšky

a hmotnosti. Správná výživa musí být vyvážená po stránce kvantitativní i kvalitativní.

Správná výživa je pestrá a plnohodnotná strava, která odpovídá biologickým

potřebám dětí. Je to strava obsahující všechno, co dítě potřebuje a co mu chutná.

1 americká autorka a odbornice na výživu

8

Děti si jídla většinou nevybírají samy. Zvlášť ne ve školce a ve škole. Pokud by měly

z čeho vybírat, většinou si vyberou dobře. Ony jaksi podvědomě cítí, že jsou jim

prospěšná syrová zelenina a ovoce, mléko a mléčné výrobky, jako jogurty a sýry.

Vede je jejich chuť a zrak. Děti dávají přednost libovému maso, drůbeži nebo rybám.

Rády mají i obilné výrobky a při troše naší kulinářské vynalézavosti uvítají i luštěniny.

A dostatek tekutin? O pití se hlásí samy a často dost halasně. Výjimkou jsou snad jen

sladkosti, které děti upřednostňují. To je spíš zlozvyk, než přirozený výběr. Čím víc

ho jíme, tím větší chuť na něj máme. Pokud je výživa ale jinak vyvážená, není

konzumace malého množství sladkostí prohřeškem.

Děti musí mít stravu pestrou nejen kvůli aktuální potřebě, ale také proto, že

si vytvářejí chuťové návyky na celý život. A každá jednostrannost může vést

k chronickému nedostatku některé z nezbytných živin.

2.2 Stravovací návyky dětí

Škola nebo rodina? Kdo nejvíce ovlivňuje děti při výběru potravin? Škola je

ideálním prostředím pro výuku výživy a může poskytovat i prostor pro praktikování

zdravého vaření. Stále narůstá počet dětí s chronickými nemocemi, které souvisí

s nesprávnou výživou a škola představuje obrovskou příležitost pro ozdravení dětí

a celé společnosti. Ovlivňuje téměř všechny děti, denně se ve školních

provozovnách stravuje přes milion dětí. Ale i přesto, základem ve výchově a osvojení

stravovacích návyků je vždy rodina! Již v raném věku dítěte se vytváří základy

k pozdějším stravovacím návykům a jsme to my, rodiče, kdo dětem ukáže cestu, jak

zdravě jíst, co jíst. Důležité je, aby se děti naučily správnému rozhodování při výběru

potravin a přípravě jídla. Když pochopí hodnotu jídla, budou v budoucnu kupovat

kvalitnější potraviny. Škola se může velmi podílet na způsobu stravování u dětí. Když

se téma jídlo a stravování ve školní jídelně stane součástí vzdělání a děti se dozvědí,

odkud potraviny pochází a jakým způsobem jsou vyráběny, je pravděpodobnější, že

si vyberou zdravý způsob stravování.

9

Skutečnost je taková, že strava mnohých dětí je jednostranná, doma uvařená

jídla jsou ve stále větší míře nahrazována polotovary nebo již hotovými pokrmy.

Snížila se spotřeba živočišných tuků, vepřového a hovězího masa a vajec, mléka

a mléčných výrobků. Stále však zůstává obliba smažených pokrmů. Nežádoucí je

také obliba sladkých nápojů pro vysoký obsah cukru a smažených brambůrek pro

velký obsah tuku. Na utváření stravovacích návyků se také negativně spolupodílí

všudypřítomná reklama, která se snaží rodiče přesvědčit, že právě hodně tučné

a přeslazené výrobky, jako např. „tyčinka plná čerstvého mléka“ nebo „jogurt

s kousky čerstvého ovoce“ jsou nezbytné pro výživu dětí.

2.2.1 Důsledky nesprávné životosprávy

Co patří k nesprávné výživě? Je to buď nedostatečný nebo zase naopak

nadměrný příjem potravy, nedostatek či nadbytek kalorií, živin, vitamínů, stopových

prvků, tekutin a podobně. Jsou to však i některé zvyklosti, špatné stravovací návyky.

Nesprávně aplikovaná výživa může mít nepříznivý účinek na zdravotní stav dítěte,

později i dospělého člověka.

Mezi nesprávné návyky dětí školního věku:

především špatný stravovací režim (dítě jí nepravidelně, často nesnídá a má

i z těchto důvodů častější trávicí obtíže)

špatný pitný režim – především malý příjem tekutin, kdy dochází k vyšší

zátěži metabolických procesů

nedostatečný příjem některých složek nebo celkového množství potravy

(například alternativní výživa)

nevhodný výběr potravy

nadbytečný příjem potravy

Zdravotním následkům moderní doby se říká civilizační nemoci. Jsou to

různá cévní onemocnění, poruchy příjmu potravy, cukrovka, deprese či únavový

10

syndrom. Všechny tyto choroby vznikají v důsledku nesprávné životosprávy. To je

navíc umocněno nevhodným složením potravin, kvalitou vody, nezdravým ovzduším

aj. Civilizační se nazývají proto, že souvisí s moderní dobou, v níž žijeme. Televize,

počítač ubírají lidem čas, který by mohli věnovat sportu, fyzické aktivitě. Lidé

konzumují spousty jídla bez ohledu na skutečnou potřebu. Nový trend ve

stravování, česká kuchyně kombinovaná s americkým stylem, velmi zvyšuje

množství zkonzumovaných tuků, cukrů, ale i soli. Lidé se stravují ve fastfoodech, děti

mají v oblibě hranolky, bramborové lupínky, přeslazené limonády apod. Spotřeba

tuků a cukrů je mnohem vyšší než stanovují výživová doporučení a stávají se hlavní

příčinou nadměrného příjmu energie.

11

2.3 Výživa žáka mladšího školního věku

Pestrá a plnohodnotně vyvážená strava po stránce kvantitativní, ale

i kvalitativní je více než zásadní. Tento proces stravování ovlivňuje celý organismus

v každém věku. Obzvláště bychom na ně měli dbát při výživě dětí, jelikož zmiňované

období je důležité pro jejich růst a vývoj, navíc v tomto období si vytváří své návyky,

které si poté odnesou do dospělosti. Zanedbání výživy v tomto období může mít,

a bohužel často i má, nemilé následky. (Martin Jelínek, 2010)2

2.3.1 Zásady správné výživy

V tomto období se zpomaluje růst dítěte a potřeba energie se zvyšuje pouze

mírně. Nástup do školy je spojen s celou řadou změn i se změnou pohybových

návyků – zatímco v mateřské školce děti moc neposedí, ve škole již musí strávit

v lavici několik hodin, klesá tak potřeba energie. Tento náhlý nepoměr mezi příjmem

a výdejem energie může pro některé děti znamenat výrazný růst hmotnosti.

V tomto období dochází k upevňování stravovacích návyků, proto je velmi

důležité, jaký důraz klademe na pestrost a pravidelnost stravy. Podstatou správné

dětské výživy je co nejpestřejší jídelníček. Pestrá strava = základ zdraví. Snažíme se

o zařazování ovoce a zeleniny do jídelníčku a stále platí omezování sladkostí,

výrazně slaných pokrmů a uzenin.

Snídaně by měla tvořit 25% celkového energetického příjmu, dopolední

svačina 15%. Oběd, energeticky nejvydatnější jídlo, 30%, odpolední svačina 10%.

Večeře by měla být pestrá, ale spíše lehká a tvoří 20% celkového energetického

příjmu.

2 lektor a poradce pro výživu, životní styl a osobní rozvoj

12

Správná výživa musí být vyvážená po stránce:

Kvantitativní – výživa musí zajišťovat příjem energie odpovídající jejímu

výdeji. Při přijímání energeticky bohatší potravy se v těle ukládá zásobní

tuk a vzniká nadváha až obezita.

Kvalitativní – strava má být vyvážená a rozmanitá, aby byl zajištěn

dostatečný a vyvážený přísun živin, to je ideální poměr bílkovin, sacharidů

a tuků. Jídelníček by měl být zároveň bohatý na vitamíny a minerály.

Kvalitní výživa zajistí správný růst a vývoj dětí. A nejenom fyzický vývoj, ale

i duševní. Může se podílet na spokojenosti a rozvoji dítěte.

Jedním z hlavních pravidel zdravé výživy je:

Pravidelnost – děti by měli jíst cca 5x denně, nesmíme zapomínat na

snídaně a školní svačiny. Díky nim budou děti ve škole v dobré fyzické

i psychické pohodě, což se projeví na jejich pozornosti, bystrosti.

Pravidelná strava také zamezí přejídání v odpoledních a večerních

hodinách.

Dostatečný příjem tekutin - tekutiny jsou pro lidské tělo nenahraditelné

a zastávají mnoho funkcí. Příjem dostatečného množství tekutin je důležitý

pro látkovou výměnu a dobrou funkci ledvin. Je známo, že nedostatek

vody v organismu může vést k únavě, nesoustředěnosti, bolestem hlavy.

Čím je dítě mladší, tím má relativně vyšší spotřebu tekutin, a také mnohem

citlivěji reaguje na nedostatečný přívod tekutin. V poměru k tělesné

hmotnosti potřebují děti nejméně třikrát více tekutin než dospělí. Děti

potřebují pít podle libosti, v pití je neomezujeme. Pitný režim by měl být

během celého dne vyrovnaný.

13

Věděli

jste, že…

2.3.2 Zdravá snídaně

Obr. 1: Význam snídaně

Pravidelná školní docházka může u některých dětí vyvolávat nechuť vstávat

a případný stres ze školního prostředí. Tyto faktory se nejčastěji projevují na ochotě

dětí snídat. Snídaně je však v rukou rodičů, pokud dítě ráno nesnídá, je ve škole

mnohem více unavené a nepozorné. Proto je dobré dbát na každodenní snídani.

Snídaně má důležité místo ve stravování nejen dětí. Naše tělo potřebuje

energii neustále, a to i když spíme. V noci organismus potřebuje dostatek energie

pro zajišťování funkcí vnitřních orgánů, pro udržení tělesné teploty, dechu, srdeční

akce apod. (tzv. bazální metabolizmus3). U dětí se k tomu přidává ještě energie

potřebná pro růst a vývoj. Proto je nutné dodávat dětskému organismu po noční

pauze dostatek živin, aby měl z čeho potřebnou energii čerpat.

3 množství energie, které tělo spotřebuje vlastní činností v klidovém stavu

Bez snídaně se dítě hůře

soustředí a pamatuje si?....že je

pomalejší a více podrážděné?

Někdy za neúspěchy ve škole

může nést vinu právě absence

první porce dne – té

nejdůležitější – a tou je snídaně

14

Měla by tvořit 20-25% z celkového denního příjmu energie a měla by být

vhodnou kombinací všech základních živin – bílkovin, tuků a sacharidů. Není vhodné

podávat dětem ke snídani potraviny, které obsahují velké množství jednoduchých

sacharidů. Velmi rychle uvolní množství energie a tělo nastartuje, ovšem jak rychle

tělo energii získá, tak rychle ji také ztrácí. Velice brzy po konzumaci dochází díky

vysokému glykemickému indexu4(GI) potravin k pocitům hladu (viz. příloha 3).

Dále by snídaně měla být doplněna porcí ovoce a zeleniny, které obsahují

vitamíny, minerální látky, vlákninu a vodu. Důležité je také doplnění tekutin, jejich

nedostatek způsobí únavu, bolest hlavy a nesoustředěnost. Dítě, které nesnídá

a následně odchází do školy hladové a žíznivé, se jeví jako unavené, nesoustředěné,

roztěkané.

2.3.3 Svačina: malé jídlo s velkým významem

Svačiny školních dětí jsou v poslední době velmi aktuálním tématem. Zdravá

svačina je pro náš organismus nezbytná. Svačiny zařazené mezi snídaní, obědem

a večeří zajišťují tělu pravidelný přísun energie a živin. Díky tomuto rozdělení jsou

hlavní jídla o něco menší a nezatěžují tak nadměrné trávení. Svačiny zabraňují tomu,

aby vznikl pocit velkého hladu. Tím, že svačíme, doplňujeme energii, zlepšujeme své

soustředění, předcházíme vzniku úrazů, obezity a poruchy příjmu potravy. Děti,

které svačí pravidelně, mají lepší studijní výsledky ve škole, mají více energie, nejsou

nepozorné ani unavené.

Dopolední svačina by měla pokrýt cca 15% denního energetického příjmu.

Vedle sacharidové složky, která zajistí energii pro náš mozek, má být pokrm

obohacen o plnohodnotné bílkoviny, které jsou základním stavebním kamenem pro

zdárný růst a vývoj dětí. Svačina navazuje na snídani. Nikdy ji však nezastupuje!

Velikost svačiny přizpůsobujeme individuálním potřebám. Je-li v plánu sportovní

aktivita, svačina bude nutričně hodnotnější. Nikdy by však neměla nadměrně

zatěžovat trávicí trakt, aby nerozptylovala od procesu učení. Je nezbytné dbát i na

4 rychlost využití glukózy tělem z určité potraviny

15

chuťové preference dítěte, které se s věkem mění. V dětské stravě by se neměly

často objevovat uzeninové výrobky, nasycené tuky a tzv. „prázdné“ kalorie, které

jsou sice zdrojem energie, ale neobsahují žádné minerální látky ani vitamíny.

Základem, stejně jako u snídaně je ovoce a zelenina, obiloviny a mléčné výrobky.

Pitný režim je nedílnou součástí.

2.3.4 Potravinová pyramida

Obr. 2: Potravinová pyramida ministerstva zdravotnictví. Zdroj: www.vimcojim.cz

Pyramida názorně vysvětluje jak skladbu, tak doporučené množství a poměr

druhů potravin ve správně složeném jídelníčku. Potravinovou pyramidu sestavili

odborníci jako názornou pomůcku výživových doporučení. Pyramida se skládá z 6

potravinových skupin, rozdělených do 4 pater. Ke každé potravinové skupině je

napsán doporučený počet porcí, které by člověk měl za den sníst. Velikost porce je

zde jasně definována.

16

První patro pyramidy (základna) – obiloviny, rýže, těstoviny, pečivo

Základem stravy by měly být produkty vyrobeny z obilnin – patří sem pečivo,

těstoviny, rýže, ovesné vločky, cornflakes, pohanka, knedlíky, kukuřičné výrobky.

Tato potravinová skupina je bohatá na minerální látky, polysacharidy (složené cukry

– hlavně škrob – velmi důležitý zdroj energie), vitamíny a vlákninu. Obsah

jednotlivých živin v mouce záleží na stupni vymletí obilného zrna. Čím výše vymleté,

tím více zůstává obalových vrstev a vzniká tak celozrnná mouka, která je zdraví

jednoznačně prospěšnější než mouka bílá. Celozrnné výrobky obsahují více

obalových vrstev zrna, více bílkovin, tuku, vitaminů, minerálních látek a vlákniny.

Bílé mouky jsou energeticky bohaté, ale chudé na vitaminy a minerální látky. Pro

zdravou výživu doporučované cereální tyčinky a směsi musíme konzumovat

uváženě, protože obsah energie a tuku bývá dosti vysoký (hlavně u výrobků

s polevami a přídavkem ořechů).

Druhé patro pyramidy – ovoce a zelenina

OVOCE - hlavní složkou ovoce je voda. Ovoce je výborným zdrojem sacharidů.

Obsah bílkovin a tuků je zanedbatelný. Tuk je obsažen ve velké míře pouze ve

skořápkovém ovoci. Ovoce je kvalitním zdrojem vitaminu C a některé ovoce

obsahuje i vitaminy skupiny B a karotenoidy. Skořápkové ovoce je bohaté na

vitamin E. Nesmíme zapomínat na minerální látky a jiné ochranné látky zejména pak

tzv. antioxydanty, které chrání tělo před účinkem volných radikálů5. Ovoce je

bohaté i na další látku, a to vlákninu, zejména na její jeden druh, který nazýváme

pektin (podílí se na snižování hladiny cholesterolu v krvi). Jakýmkoli zpracováním se

výživová hodnota ovoce snižuje.

ZELENINA - hlavní složkou zeleniny je rovněž voda. Obsah bílkovin a tuku je stejně

jako u ovoce zanedbatelný. Některé druhy obsahují větší množství škrobu. Zelenina

je dobrým zdrojem vlákniny. Důležitou složkou jsou těkavé i netěkavé aromatické

látky, které podmiňují typickou chuť a vůni zeleniny, a řada látek, které působí

preventivně proti některým onemocněním. Vedle pozitivně působících látek může

5 látky, které se v těle tvoří při látkové přeměně a při obraně před bakteriemi

17

zelenina obsahovat i látky zdraví škodlivé – dusičnany u hnojené zeleniny, plísně

a hnilobu.

Třetí patro pyramidy – mléko, mléčné výrobky, maso, luštěniny, vejce, ryby

Mléko a mléčné výrobky mají, stejně jako ostatní potraviny živočišného původu,

vysokou výživovou hodnotu. Mléko je zdrojem velmi kvalitních bílkovin. Mléko je

vitaminu A, D, vitaminů skupiny B a minerálních látek, zejména pak vápníku.

Konzumace mléka mléčných výrobků je důležitá zejména kvůli této minerální látce.

Hraje nezbytně důležitou roli při stavbě kostí a zubů, při srážení krve i činnosti

svalstva. Jeho nedostatečným příjmem vzniká onemocnění – osteoporóza6. Vápníku

je více ve tvrdých sýrech než v mléce, jogurtech a tvarohu.

Maso a masné výrobky. Význam masa ve výživě je značný, i když nadměrný příjem

nelze ze zdravotního hlediska doporučit. Maso je důležitá potravina zejména pro

děti, především pro obsah plnohodnotných bílkovin. V mase je rovněž obsažen tuk,

jehož množství značně kolísá. Maso je bohaté na minerální látky, zejména železo

a zinek. V mase najdeme i vitaminy skupiny B a dále vitamin A a D. V mase, jako ve

všech živočišných potravinách, je přítomen cholesterol. Jeho množství záleží na

množství tuku v mase.

Ryby a ostatní vodní živočichové a výrobky z nich. Rybí maso je z výživového

hlediska velmi cenné. Vedle plnohodnotných bílkovin je i zdrojem minerálních látek

fosforu, jódu a vitaminů D a A (vnitřnosti ryb). Vysokou biologickou hodnotu má rybí

tuk, protože obsahuje mnoho nenasycených mastných kyselin, které hrají důležitou

roli v prevenci srdečně cévních onemocnění.

Vejce a výrobky z nich. Vejce jsou velice výživná. Bílek je v podstatě čistá

a plnohodnotná bílkovina (obsahuje všechny nepostradatelné aminokyseliny ve

vhodném množství a poměru). Žloutek je bohatý na tuky a to obzvláště na tzv.

fosfolipidy. Ve vejcích najdeme vitaminy A, D, E, K, skupinu B, karoteny) a minerální

látky, z nichž je velmi dobře využitelné železo.

6 onemocnění kostní tkáně, které vede ke zvýšené křehkosti kostí

18

2.4 Hlavní složky výživy a jejich vliv na

organismus

Bílkoviny (proteiny) společně s tuky (lipidy) a cukry (sacharidy) se nazývají

živiny. Energetická hodnota potravy je dána obsahem základních živin a jejich

vzájemným poměrem.

Tab. 3 Doporučený poměr živin (v %) v celkové denní dávce potravy

Bílkoviny Tuky Cukry

10-15 30 55

2.4.1 Základní živiny

Bílkoviny jsou nejdůležitější ze základních živin. Nemohou být plně

nahrazeny žádnou jinou živinou. Jsou hlavními stavebními kameny, a jsou teda

naprosto nezbytné k růstu a vývoji, nutné k přestavbě a obnovování buněk, podílejí

se na tvorbě některých hormonů. Nedostatek bílkovin způsobuje poruchy růstu

a vývoje, snížení schopnosti obnovy tkání a snížení obranyschopnosti organismu.

Jako zdroj energie jsou méně důležité než sacharidy a tuky, ve správně sestavené

stravě hradí jen 10 – 15 % energie.

Bílkoviny se skládají z aminokyselin, z nichž některé jsou naprosto

nepostradatelné, protože lidské tělo si je nedokáže samo vytvořit, a musí být

přivedeny potravou.

Plnohodnotné bílkoviny, jsou bílkoviny živočišné. Obsahují všechny

nezbytné aminokyseliny a jsou obsaženy v mase, mléku a vejcích. Neplnohodnotné

bílkoviny, jsou bílkoviny rostlinného původu. Neobsahují všechny nezbytné

aminokyseliny a jsou obsaženy v mouce, luštěninách a bramborách. Poměr

živočišných a rostlinných bílkovin v potravě by měl být 1:1.

19

Nejdůležitějším zdrojem bílkovin je maso, pro dětskou výživu nesmírně

důležité. Dáváme přednost menším porcím kvalitnějšího masa, protože maso

a obzvlášť uzeniny jsou zdrojem nežádoucích tuků. Mléčné výrobky také obsahují

nežádoucí tuky, volíme proto výrobky nízkotučné. Nejvýhodnější produkty jsou

nízkotučné jogurty – mají vysoký obsah vápníku, nízký obsah tuků a navíc obsahují

mikroflóru důležitou pro střevní trakt.

Tab. 1 Zdroje bílkovin v potravinách (v g na 100g jedlého podílu)

Bílkoviny živočišné Bílkoviny rostlinné

Mléko, jogurt 5 Sója 14

Tvaroh, sýry 20 Fazole, hrách, čočka 10

Hovězí maso 20 Pšeničná mouka 10

Makrela, sleď 20 Chléb pečivo 7

Vepřové maso 15 Brambory, kapusta 3

Drůbež 15 Brokolice 2

Vejce 13 Zelenina ostatní 1,5

Kapr 10 Ovoce 1

Tuky patří k významným složkám potravy a jsou jednou z hlavních živin

nezbytných pro zdraví. Jsou nejbohatším zdrojem energie, umožňují vstřebávání

vitamínů A, D, E a K, podílejí se na správné funkci kůže, nervové tkáně a hormonů.

Navíc tuk chrání orgány před nárazy a podílí se na regulaci teploty. Jsou zdrojem

nepostradatelných mastných kyselin, ze kterých si tělo tvoří jiné nezbytné látky.

Doporučený podíl tuků v energetickém příjmu u dětí i dospělých by neměl

přesahovat 30%. Strava s vysokým množstvím tuků zvyšuje riziko obezity a výskyt

civilizačních chorob. Na naší vysoké spotřebě tuků se podílí tuk skrytý v potravinách

a v potravinářských výrobcích.

Tuky dělíme podle původu na rostlinné a živočišné. Skládají se z mastných

kyselin, ty jsou dvojího druhu:

20

Živočišné tuky obsahují nasycené mastné kyseliny, pro náš organismus ve

vyšším množství, poněkud nebezpečné. Větší příjem těchto tuků vede k obezitě, ta

je rizikem pro vznik cukrovky a dalších onemocnění srdce a cév. Podílí se na tvorbě

cholesterolu, který se vytváří v těle a je mnohem nebezpečnější než cholesterol

přiváděn potravou. Ten je z pohledu výživy důležitý. To je jeden z důvodů, proč

snížit u dětí i dospělých příjem živočišných tuků. Děti se naštěstí tukům brání, tučná

jídla jim nechutnají, odmítají je.

Rostlinné tuky obsahují nenasycené mastné kyseliny. Jsou obsaženy

v rostlinných olejích, margarinech a v rybách. Nejhodnotnější jsou oleje vyrobeny

lisováním za studena. Obsahují mnohé výživné látky, které se tepelnou úpravou ničí.

Obsahují i nezbytnou kyselinu linolovou a vitamín E, kterých je v naší stravě

nedostatek. Oleje se snažíme upřednostňovat před pokrmovými tuky. V malém

množství používáme ke spotřebě máslo, na rozdíl od margarinů neobsahuje žádné

stabilizátory a konzervanty, a spíše výjimečně podáváme sádlo.

Do skupiny tuků patří omega-3 mastné kyseliny. Zdrojem těchto kyselin jsou

mořské ryby, zejména makrela, tuňák, sardinky, treska a další.

Tab. 2 Zdroje tuků v potravinách (na 100g jedlého podílu)

Potravina tuky celkem

v g nasycené v % (méně zdravé)

polynenasycené v % (ochranné)

cholesterol v mg

masa vepř.,hov. 30 30 10 70-90

drůbež 20 30 20 90

ryby 6 20 30 50

sýry 25 60 0 70

vejce 10 30 10 380

ořechy 60 10 70 0

sójové boby 7 10 50 0

olej 99 10 60 0

21

Sacharidy mají hlavní význam jako pohotový zdroj energie. Kryjí většinu

energetické potřeby, a to až 55 %. Ve stravě jsou sacharidy jednoduché a sacharidy

složené. Jednoduché sacharidy mají sladkou nebo nasládlou chuť. Složené sacharidy

sladkou chuť nemají. Z hlediska zdraví bychom měli preferovat rozhodně

sacharidy složené (brambory, těstoviny, rýže,…) před jednoduchými (cukr, sladkosti,

buchty a podobně).

Jednoduché sacharidy - jsou pouze okamžitým zdrojem energie, kterou když

nevyužijeme, ukládá se ve formě tuku. Nejsou nositelem žádných výživných látek.

Naopak k trávení bílého cukru potřebuje organismus některé vitamíny skupiny

B a minerály. Z celkového množství přijatého cukru se 30–40 % mění na tuk

a přispívá k obezitě. Navíc jeho konzumace může představovat vážná rizika.

Podporuje vznik zubního kazu, snižuje odolnost organismu. Bílý cukr se v organismu

velmi rychle odbourává a rychle zvedá hladinu cukru v krvi, která poté zase rychle

stoupá. Děti mohou na tyto změny hladiny cukru v krvi reagovat hyperaktivním

chováním, nedokážou se soustředit a podobně.

Jednoduché cukry:

Sacharóza – je tvořena glukózou a fruktózou, jedná se o nejčastěji

používané sladidlo, běžně označované jako cukr. Je obsažena například

v sirupech, džemech, mrkvi, jablkách, ananasu, hrášku a jinde. Sacharóza

způsobuje zubní kazy, podněcuje tvorbu inzulinu a hlavně kazí chuť k jídlu.

Glukóza (hroznový cukr) – nachází se přirozeně v ovoci, medu

a v některých cibulovinách. Je hlavním zdrojem energie pro buňky lidského

těla.

Fruktóza (ovocný cukr) – je obsažena v medu a ve šťávách z ovoce

a rostlin. Ze všech sacharidů je nejsladší. Díky své struktuře má však velmi

nízký glykemický index, takže je vhodnější než bílý rafinovaný cukr.

Laktóza (mléčný cukr) – nachází se v mléce všech savců, má nejméně

sladkou chuť. Vytváří dlouhodobý pocit sytosti, netloustne se po ní.

Maltóza (sladový cukr) – nachází se v obilných klíčcích a produktech sladu.

22

Nadbytek jednoduchých cukrů způsobuje podrážděnost, nesoustředěnost,

vzdorovitost a hyperaktivitu. Nelze sladkosti z jídelníčku dětí úplně vyloučit, neboť

sladká chuť je první, se kterou se po narození setkají, když pijí mateřské mléko. Ale

je s nimi třeba nakládat velmi opatrně a nenahrazovat jimi jiné důležité složky ve

výživě. Patří do skupiny potravin vysokým glykemickým indexem (GI), o kterém jsme

se již zmiňovali. Čím vyšší je GI potraviny, tím kratší dobu zasycení vydrží, po

sladkostech dostaneme velmi brzy hlad. Značné množství jednoduchých sacharidů

se nachází zejména ve slazených limonádách a džusech (viz obr. 3).

Obr. 3: Obsah cukru ve vybraných nápojích, tvoření s dětma při prvouce. Zdroj: vlastní foto

Složené sacharidy - mají složitější chemickou stavbu jejich trávení

a vstřebávání trvá delší dobu, čímž dodávají tělu energii pozvolna a dlouhodobě.

Díky pomalému vstřebávání a obsahu vlákniny navozují pocit sytosti. Tyto cukry jsou

zastoupeny v obilovinách, luštěninách i v zelenině. Tyto potraviny jsou nositeli

většiny vitamínů a minerálních látek a vlákniny. V potravinách se nejčastěji nachází

jako škroby a vláknina.

Škrob – není sladký

Vláknina – má velmi důležitý význam ve výživě. Je tvořena složitými

polysacharidy, z nichž nejběžnější je celulóza, hemicelulóza a pektin. Jsou

obsaženy v buněčných membránách rostlinných buněk. Zdrojem vlákniny je

23

ovoce, zelenina, brambory a obiloviny. Organismus nedovede vlákninu

využívat jako zdroj energie nebo stavební látky, protože je nestravitelná.

Trávicí ústrojí člověka ji nedokáže štěpit, a proto se také označuje termínem

„nevyužitelné sacharidy“. Podporuje střevní peristaltiku a zabezpečuje tak

pravidelné vyprazdňování střev. Zvyšuje vylučování cholesterolu, zejména

pektin, a zlepšuje funkci střev a tím i zažívání.

2.4.2 Vitamíny

Vitamíny jsou látky mnohostranných specifických funkcí, nezbytné pro život.

Nejsou zdrojem energie ani neslouží jako stavební látky. V lidském organismu mají

funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků

a cukrů. Existuje 13 základních typů vitamínů. Jsou potřebné jen ve velmi malých

dávkách, organismus je však musí denně přijímat v potravě, neboť většinu z nich

není schopen si sám vytvořit. Je-li vitamínů dostatek, mohou se omezeně ukládat

v některých orgánech do zásoby. Nadbytek se vylučuje močí, stolicí nebo potem.

Vitamíny jsou nutné pro udržení mnohých tělesných funkcí a jsou schopny posilovat

a udržovat imunitní reakce.

Vitamíny rozdělujeme:

Vitamíny rozpustné v tucích

Vitamín A – játra, rybí tuk, žloutky, mléko, máslo, mrkev, rajčata, špenát,

hrášek, meruňky, jahody. Nedostatek způsobuje šeroslepost, nebezpečný je

však i přebytek.

Vitamín D – v potravinách je ho nedostatek, nejvíce v kvasnicích a houbách,

v játrech, rybím tuku, mléčném tuku a bílku. Podporuje ukládání vápníku

fosforu do kostí a zubů, podporuje růst. Při nedostatku měknou kosti, křiví se

a lámou. Rovněž je důležitý pro správné fungování imunitního systému.

24

Vitamín E – obilné klíčky, celozrnné výrovky, listová zelenina, mléčné

výrobky, žloutky. Zpomaluje stárnutí, zlepšuje hojení ran, zvyšuje plodnost

a podporuje činnost nervového systému.

Vitamín K – zelené rostliny, luštěniny, sýry, žloutek, játra. Je důležitý pro

normální srážlivost krve. Nedostatek se projevuje modřinami, krvácením

z nosu a z dásní, krví v moči a ve stolici.

Vitamíny rozpustné ve vodě

Vitamín C – velmi významný vitamín pro organismus, jehož je zapotřebí ze

všech vitamínů denně největší množství. Zdrojem je ovoce (limetka, citrón,

pomeranč, grapefruit, jahody, černý rybíz), čerstvá zelenina (rajčata, papriky,

brokolice, zelí, květák, špenát), brambory. Velmi bohatý na vitamín C je šípek

a rakytník. Vitamin C se také připravuje uměle. Vitamín C je nejchoulostivější

vitamín, ničí se oxidací, vyluhováním, varem, ohříváním.

Má velký antioxidační účinek, plní řadu funkcí. Zvyšuje např. odolnost

organismu, má protiinfekční a protizánětlivé účinky, podílí se na krvetvorbě,

udržuje dobrý stav pojivových tkání – vaziva, chrupavky, kostí a zubů, atd.

Jeho nedostatek se projevuje únavou a náchylností k běžným nemocem,

jako je chřipka. Nedostatek v dětství vede ke špatnému vývoji kostí,

chrupavek a kloubů.

Vitamín H – kvasnice, játra, ledviny, sója, špenát, tvoří jej také střevní

bakterie. Nedostatek je vzácný. Střevní bakterie jej vytváří více, než je jeho

denní spotřeba. Nedostatek může vyvolat změny na pokožce a nervové

poruchy.

Komplex vitamínů B (B₁- B₁₂) – kvasnice, maso, sýry, celozrnné obiloviny,

luštěniny a ořechy. Jsou nezbytné pro správné fungování metabolismu.

Avitaminóza – naprosté chybění vitamínů

Hypovitaminóza – částečný nedostatek vitamínů

25

Hypervitaminóza – nadměrný přívod vitamínů, u některých vitamínů škodlivý.

K předávkování může dojít pouze podáváním vitamínových preparátů, nikoli

přijímáním běžné stravy. Vitamínů rozpustných ve vodě se organismus dokáže

zbavit, u vitamínů rozpustných v tucích to nefunguje. Nejrizikovější je vitamín A.

Zvýšená potřeba vitamínů nastává v období růstu, v těhotenství, v době

kojení a při horečnatých stavech.

2.4.3 Minerální látky

Minerální látky jsou důležitou složkou lidské výživy, ač nemají žádnou

energetickou hodnotu. Jsou v těle zastoupeny v malém množství, pro organismus

jsou však nezbytné. Tělo si je nedokáže samo vytvořit a je odkázáno na jejich příjem

potravou a vodou. Mají významnou úlohu při růstu a pro metabolismus celého

organismu. Zejména špatnou výživou dochází u mnoha dospělých, ale i dětí, k jejich

nedostatku. Nejde jen o množství jednotlivých přijímaných minerálních látek, ale

i o jejich vzájemný poměr. Minerální látky se podílejí na výstavbě tělesných tkání,

regulují, aktivují a kontrolují metabolické pochody a jsou důležité i pro vedení

nervových vzruchů. Uplatňují se jako aktivátory nebo součásti hormonů a enzymů.

Mnohé minerální látky hrají důležitou úlohu v prevenci civilizačních onemocnění.

Minerální prvky se rozlišují dle množství potřebného pro organismus na tzv.

množinový prvek, neboli makroprvky a stopové prvky.

Mezi nejdůležitější minerální látky řadíme:

Množinové prvky

Vápník – Vápník je hlavním stavebním materiálem kostí, zubů a je také důležitou

složkou všech svalů. Má význam pro svalovou činnost a srážlivost krve.

Zdroje: v mléku a v mléčných výrobcích, ovoci, chlebu, ořechách a v rybách.

Hořčík – Bez hořčíku nemůže být člověk zdravý. Působí jako činitel antistresový,

antitoxický, protialergický a protizánětlivý. Hraje důležitou roli při srážení krve,

činnosti střev, žlučníku a močového měchýře. Při nedostatku jsou především ranní

26

únava, i po hodinách spánku, nespavost, náhlé závratě, padání vlasů, lámavé nehty,

časté bolení hlavy.

Zdroje: potraviny rostlinného původu – mák, fazole, sója, lískové ořechy, ovesné

vločky.

Sodík – Sůl je pro lidské tělo potřebná, solit je ale třeba vždy podle stavu organismu

a podle situace. Omezit sůl je nutné při vysokém tlaku, při některém onemocnění

ledvin a chorobách srdce. Sodík patří k látkám, které se v organismu vyskytují ve

velkém množství. Při vysokých ztrátách se objevují svalové křeče, bolesti hlavy

a průjmy. Naopak dlouhodobý nadměrný příjem sodíku zvyšuje krevní tlak.

Zdroje: masné a rybí výrobky, některé sýry, slané oříšky, bramborové lupínky.

Zinek – Je nezbytný pro formování kostí, pro urychlování léčení ran, zranění. Je

velmi nutný pro normální vývoj pohlavních orgánů a pro jejich udržování, pro

udržování krásných vlasů. Jeho nedostatek má vliv na zdraví člověka, při poruchách

růstu a vývoje a na regeneraci organismu.

Zdroje: pšeničné otruby a klíčky, hovězí játra, většina hub, ořechy, fazole, čočka,

hrách.

Draslík – Zvýšená potřeba draslíku je zejména po chirurgických zákrocích, při

dietách, průjmech. Nedostatek se projevuje poruchou činnosti svalů, poruchou

srdečního rytmu, trávení a nervového systému.

Zdroje: bílé fazole, hrách, vlašské ořechy, mandle, rozinky, špenát, brambory.

Fosfor – Podporuje látkovou výměnu a společně s vápníkem pečuje o tvorbu zubů

a kostí. Nedostatek se projevuje poruchou funkce ledvin a nedostatečným

ukládáním minerálních látek v kostech.

Zdroje: v mléku, mase, obilí, rybách a vejcích.

Stopové prvky

Železo – Je to jeden ze zcela nezbytných prvků a bohužel v naší výživě nedostatečně

obsažený. Nedostatek způsobuje nedostatek červených krvinek, jejichž

nejdůležitější úloha je již při vývoji mozku ještě nenarozeného dítěte. Dále mají za

27

úkol dopravit kyslík do plic. Nedostatečná funkce se projevuje bledou a nezdravou

pokožkou, bolestmi hlavy, poruchami trávení, dělení nehtů a bolavými ústními

koutky.

Zdroje: játra, pivní kvasinky, pažitka, petržel, brokolice, růžičková kapusta.

Jód – Je nezbytný pro funkci štítné žlázy, tvorbu volete. Potřeba jódu se zvyšuje

u dospívajících, těhotných a kojících žen.

Zdroje: višně, třešně, treska, úhoř, makrela, vejce, špenát, citrón, žampióny, hrách

Fluór – Je pro naše tělo nutný, ale také nebezpečný. Při přebytku vzniká nadměrné

zvápnění kostí, kostní výrůstky, změna růstu a kvality zubů. Při nedostatku se

zvyšuje kazivost zubů.

Zdroje: maso, vejce, zelenina, ovoce.

Selen – Selen má význam pro ochranu buněk, vytváření tzv. volných radikálů,

svalovou funkci a srážení krve. Nedostatek se projevuje onemocněním srdce,

revmatismem, šedým zákalem a zvýšenou náchylností k infekčním chorobám.

Zdroje: maso, ryby, pivní kvasinky, houby, ovoce, zelenina, celozrnné produkty

Molybden – Má význam pro využití fluoridu v zubech a pro sexuální funkci muže.

Nedostatek se projevuje zubním kazem, impotencí a ledvinovými kameny.

Zdroje: zelenina.

2.4.4 Voda

Voda má v organismu mnoho funkcí. Je potřebná jako rozpouštědlo,

transportní prostředek, k udržování tělesné teploty. Přesun látek z krve do tkání,

vylučování odpadových látek ledvinami a celá látková přeměna jsou možné jen za

pomoci vody. Voda je součástí každé buňky. Naprostý nedostatek vody vede po 2-3

dnech k těžkým poruchám a během týdne k smrti. Nedostatek vody vede k únavě,

nesoustředěnosti, k bolestem hlavy a nespavosti.

Při narození se voda podílí na tělesné hmotnosti v 75%, u většiny dospělých

tvoří asi 60%, s postupujícím věkem podíl klesá. V poměru k tělesné hmotnosti

28

potřebují děti nejméně třikrát více tekutin než dospělí. Denní potřeba vody je závislá

na věku, na tělesné činnosti a na teplotě prostředí. Těmto okolnostem se

přizpůsobuje pitný režim.

Tab. 3 Denní potřeba vody v závislosti na věku (ml/kg tělesné hmotnosti) a teplotě prostředí

Období života Denní potřeba vody

období kojenecké 110

děti do 10 let 40

dospělí při 22° 22

dospělí při 37° 38

Vodu přijímáme jak v nápojích, tak i v pevné potravě. Vstřebává se ve

střevech, přechází do vrátnicové žíly, do jater a odtud do celého krevního oběhu.

Nadbytečná voda se vylučuje ledvinami a pocením, kůží, plícemi a stolicí.

Pitný režim by měl být během celého dne vyrovnaný, dítě v pití nikdy

neomezujeme. Mohou pít i při jídle po malých dávkách, není ale vhodné pít větší

množství tekutin těsně před jídlem anebo ihned po jídle, zatěžuje to celý proces

trávení. Nedostatečný přívod tekutin, zejména během dopoledne, vede k poklesu

duševní a fyzické výkonnosti.

Nejzdravějším nápojem je čistá voda, podávat lze také ředěné ovocné

a zeleninové šťávy, bylinkové čaje, ovocné čaje. Můžeme podávat také 100% džusy

naředěné vodou, méně vhodné jsou nektary, které mají nízký obsah ovocného

podílu a jsou doslazovány. Mléko je vhodným doplňkem ke svačině, není však

nejlepší z hlediska pitného režimu, označujeme ho spíše jako potravinu. Nejméně

vhodné jsou limonády, obsahují velké množství cukru, případně i nepříznivých látek

jako je kofein, chinin, umělá barviva a konzervační látky. Navíc nadměrně slazené

limonády vyvolávají spíše žízeň.

29

2.5 Školní jídelna

Dle vyhlášky č. 107/2005 Sb. § 1, odstavce (1) v platném znění se „školním

stravováním rozumí stravovací služby pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je

poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení, plného přímého zaopatření,

nebo v rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo

internátních služeb.“

Školní jídelny musí dodržovat tzv. spotřební koš, který je sestaven v důsledku

výživových doporučení v České republice. Udává určité limity, které musejí být

splňovány při tvorbě školního jídelníčku. Určuje měsíční spotřebu určitých druhů

potravin na žáka a den v gramech. Za jeho tvorbu zodpovídá ministerstvo

zdravotnictví a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Je součástí vyhlášky

č. 107/2005 Sb. příloha č.1. Zároveň se školní stravování řídí rozpětím finančních

limitů na nákup potravin stanovených v příloze č. 2 v této vyhlášce.

Tab. 4 Výživové normy pro školní stravování

Zdroj: www.vyzivaspol.cz

30

2.5.1 Vliv školních zařízení na stravování dětí

Základní školy v České republice se účastní různých projektů v oblasti

ochrany a podpory zdraví u žáků. Tyto programy usilují o změnu stravovacích

návyků a podporují děti ve větší konzumaci potravin, které jsou prospěšné pro jejich

organismus. Nárok na konzumaci mají všechny děti 1. – 5. tříd základní školy. Vše je

dotováno z fondů Evropské unie a České republiky.

Naše škola se účastní programu „Ovoce a zelenina do škol“ a programu

„Školní mléko“. Základním cílem projektu „Ovoce a zelenina do škol“ je přispět

k trvalému zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, vytvořit správné stravovací návyky ve

výživě dětí a tím zároveň bojovat proti dětské obezitě. Podpora je poskytována na

čerstvé ovoce a zeleninu, ovocné a zeleninové šťávy, ale i na doprovodné, vzdělávací

a informační programy. Dodávané produkty dostávají děti z cílové skupiny od

společnosti Bovys zcela zdarma. Během školního roku děti ochutnají jablka, hrušky,

švestky, ředkvičky, banány, mandarinky, pomeranče, broskve, kiwi, nektarinky,

blumy, nashi, cherry rajčátka, hroznové víno, pomelo, kaki churma a mnohé jiné.

Upřednostňovány jsou druhy našeho klimatického pásma, nejlépe místní produkce.

Všechny děti dostávají jednu porci ovoce nebo zeleniny každý týden. Minulý

rok měly navíc ochutnávku exotického ovoce, kdy mohly ochutnat plody doslova

z celého světa, např. kaki churmu, physalis, liči, mochyni, karambolu a další.

Dalším projektem, kterého se naše škola účastní je „Mléko do škol“, taktéž

od společnosti Bovys. Účelem podpory spotřeby školního mléka je snížení deficitu

vápníku u dětské populace prostřednictvím konzumace mléka a zlepšení

stravovacích návyků dětí. Tento program administruje Státní zemědělský

intervenční fond s podporou EU. Mléko a mléčné výrobky hrají důležitou roli ve

výživě dětského organizmu, především jako zdroj vápníku. Vápník zajišťuje zdravý

vývoj kostí a skeletu. Tvorba kostní hmoty probíhá zejména v dětství a dospívání.

Proto je velmi důležité, aby byl vápník podáván v dostatečném množství zejména

dětem. Doporučená dávka vápníku činí podle věku dítěte 800 - 1200 mg/den. Děti,

které mají zájem, dostávají mléko 5x týdně za zvýhodněné ceny.

31

3 PRAKTICKÁ ČÁST

Dopolední stravování školáků je poslední dobou velmi diskutovaným

tématem. Děti většinou nesnídají, nebo jen velmi málo, dopolední svačinu

vynechávají a hlavní nápor energie nastává počínaje obědem. Absence svačin

během dne vede k večernímu přejídání. Návyk na kvalitní svačinu může být

důležitým faktorem prevence obezity. Dalším důvodem, proč svačit, jsou školní

výsledky. Děti si díky svačině udržují vyrovnanou hladinu krevního cukru, mají lepší

výsledky, nejsou unavené, nepozorné a nesoustředěné.

Vyvážená dopolední svačina má být kombinací bílkovin a sacharidů.

Sacharidy dodávají energii pro náš mozek a bílkoviny jsou základním stavebním

kamenem pro zdárný růst a vývoj dětí. A snižují výsledný glykemický index potravin

a pokrm nás zasytí na delší dobu.

3.1 Cíle práce

V této práci jsem zjišťovala vyváženost dopoledních svačin u dětí mladšího

školního věku na malotřídní základní škole Svatý Jan nad Malší. Naše škola nabízí

dětem dopolední svačiny připravené ve školní jídelně. Svačiny jsou připravovány

podle výživových norem pro školní stravování. Cílem mé práce bylo vyhodnotit

nutriční složení svačin připravených školní jídelnou a svačin připravených doma

a porovnat jejich vyváženost a pestrost. Zjistit, které svačiny jsou pro dětský

organismus zdravější a přínosnější.

3.2 Charakteristika výzkumného souboru

Výzkumným vzorkem byly svačiny dětí mladšího školního věku, konkrétně

žáků 2. a 3. třídy, jejichž věk se pohybuje v rozmezí 7-10 let. Počet žáků, kteří nosí

svačinu z domova, byl 10. Z toho 6 dívek a 4 chlapci. A počet žáků, kteří preferují

školní svačiny, byl 6. Z každé skupiny žáků jsem zaznamenala 50 svačin.

32

3.3 Metody šetření

Pro získání primárních dat jsme zvolila metodu pozorování. Je to

soustředěné, cílevědomé sledování se záměrem něco poznat, zjistit, vyzkoumat. Jde

o kvantitativní standardizované pozorování. Kvantitativní průzkum je zejména

založen na sbírání dat, která jsou pak analyzována různými statistickými technikami.

Vypozorovala jsem a zaznamenala 50 svačin připravených školní jídelnou a 50 svačin

připravených z domova.

Poté jsem zvolila metodu obsahové analýzy. Jde o rozklad zkoumaného

objektu na dílčí části, které se následně stávají předmětem dalšího zkoumání.

Výhodou je možnost přehledného znázornění v číselných hodnotách, tabulkách

a grafech. Zaznamenané svačiny jsem rozebrala pomocí kalorické kalkulačky na

základní živiny a dál rozdělila podle zjištěných nutričních hodnot do čtyř škál. Poté

zaznamenala do tabulek a grafů. Analyzovala jsem je také podle pohlaví, dívčí

a chlapecké svačiny a podle vitamínové složky, ovoce a zeleniny.

3.3.1 Nutriční hodnoty svačin

V první části jsem domácí svačiny pomocí kalorické kalkulačky

www.kalorie.mte.cz rozebrala na základní živiny, tj. bílkoviny, cukry, tuky, na obsah

vlákniny a glykemický index. Dopolední svačina by měla obsahovat spíše

sacharidovou složku a bílkovinu, ale nemělo by se jednat o cukry jednoduché, jako

jsou např. sladkosti, sladké pečivo, přeslazené nápoje atd. Jsou to potraviny s vyšším

glykemickým indexem. Slouží jako rychlý zdroj energie, která je ale pro náš

organismus hodnotná pouze v případě, že ji dokážeme hned zužitkovat. V opačném

případě se ukládá ve formě tuků. Ve stejné kalorické kalkulačce jsem rozebrala na

základní živiny také svačiny připravené školní jídelnou, vyhodnotila a porovnala.

Jsem si vědoma toho, že veškeré výsledky, které uvedu, jsou spíše pouze orientační.

33

Tab. 4 Nutriční hodnoty svačin připravených z domova

Svačina Energie

(KJ) Bílkoviny

(g) Sacharidy

(g) Tuky (g)

Vláknina GI

1 1117,8 9,7 30 12 0,9 69,9

2 1837,8 10,9 69 13,2 7,8 50,3

3 1292 11,4 38 12,3 4,3 55,7

4 2742 15,8 91,7 24,9 7,8 47,6

5 3062,7 27,4 92,9 27,7 6 55,9

6 640 1,6 34,6 0,9 6,6 35,8

7 1357,6 10,3 32,8 16,9 0 43

8 1328,8 4,2 56 8,5 6,6 48,9

9 1004,2 6,5 42 5,1 5,5 49,3

10 524,8 1,5 28,7 0,5 4,7 45,6

11 1629,5 5,6 53,1 17,2 4,4 54,1

12 1889,9 4,9 70,4 16,6 5,6 45,5

13 1657,8 6,3 52,9 17,6 7,7 46,9

14 2459,6 26 32,6 39,2 1,2 63,2

15 1732,6 14,5 26,2 27,9 0,8 65,6

16 1920,6 18,6 29,8 29,4 2,3 59,1

17 1353,8 8,3 31,4 18,3 1,5 67,2

18 719 7,2 24,7 4,9 0,4 69,3

19 1118,1 8,4 34,2 10,8 2,3 60,6

20 1115,3 3,6 19,9 19,2 0,2 55,3

21 1354,8 9 49,4 10 3,4 62,8

22 1339,6 13,3 38,3 12,6 1,5 64,5

23 739 8,5 29,3 2,7 0,4 69,6

24 969,3 8,3 27,7 9,7 0,9 62,5

25 688,8 2,6 21,4 7,6 0 70

26 1817,8 4,9 63,4 17,8 7,3 48,6

27 2564,2 12,8 98,6 18,5 8,4 59,7

28 1457,8 4,3 43,9 17,2 3,9 54,4

29 1457,8 4,3 43,9 17,2 3,9 54,4

30 1847,3 11,2 57,2 21,6 4 46,5

31 2280,9 24,7 54,5 25,3 1,2 63,9

32 1677,8 17,6 25,4 25,4 0,4 67,6

33 2309,7 24,2 48,8 28,8 0,8 69,9

34 1932,5 12 73,5 13,2 3,8 65,3

35 1515,8 13,8 24,4 23,2 0,4 70

36 2175,7 26,7 48,5 24,3 1 65,5

37 3555 40,3 63,2 48,4 1,7 61,7

38 2331,8 17,4 24,5 43,2 0,4 69,9

39 868 7,4 24,4 8,9 0,4 70,2

40 1807,2 3,9 30,1 32,8 0,6 67,2

41 1451,2 15,1 49,3 9,8 0,8 69,1

42 2061,2 13 36,6 32,6 0,6 69,9

43 1488 18,4 27,2 19,2 0 40,1

44 2112 23,5 44,8 25,6 3,1 47,8

34

45 1786 11,5 49,3 20,3 0,6 62,2

46 1088,9 11,7 35,5 7,9 1,1 69,1

47 2556,3 16,7 48,8 38,7 1,1 47,6

48 401,3 1 4,3 8,3 1,5 9,3

49 2305,8 12,8 67,9 25,2 1,4 48,2

50 2494 17 71 27 0,4 45,1

Tab. 5 Nutriční hodnoty svačin připravených školní jídelnou

Svačina Energie (KJ)

Bílkoviny (g)

Sacharidy (g)

Tuky (g)

Vláknina GI

1 1094,1 11,3 35,5 8,2 1,1 69

2 1725 11,4 43,2 28,7 3,9 62

3 1018 3,5 41,7 6,9 3,5 53,6

4 1439 9,7 56,1 10,8 6,3 49,5

5 1353 10,5 65 4,9 4,9 48,3

6 1837,2 12,2 53,8 19,4 6,1 49,7

7 2214,8 13,6 69,4 21,7 23,4 28,9

8 1106,7 11,5 36 8,2 1,2 68,3

9 3240 12,4 134,1 20,8 4,3 69,8

10 1093,9 7,2 50,2 3,4 5 50,4

11 1504,4 5,7 48,8 16,2 3,5 19,2

12 811,4 9,1 33 3,9 1,6 62,5

13 774,6 8,9 31 2,9 1,3 66,8

14 1650,2 14,8 37,8 20,4 1,4 69

15 1721,5 6,9 60,9 15,5 6,5 54,9

16 1751,8 9,2 49,6 20,3 4,3 54,8

17 1455,5 12,2 66 3,9 7 61,7

18 1404,7 7,2 57,7 8,4 5,2 54,8

19 1544,3 8,8 50,6 14,5 3,9 52

20 1380,3 5,4 47,5 13,1 4,3 55,6

21 1325,3 13,9 50,3 6,6 3,9 48,1

22 1466 7,7 50,5 17,3 4,3 53,8

23 1572,1 8,8 55,6 17,4 4,5 56,3

24 1417,3 13,6 56,4 6,5 7,1 53

25 1470,7 12 40,6 15,6 2,9 68,2

26 1235,7 22,2 35,4 7,2 2,4 48,1

27 909 6,7 32,8 6,3 3,4 50,6

28 1203,5 6,5 36,7 12,7 1,6 63,3

29 1737,8 14,9 62,7 11,6 3,4 59

30 968,6 5 49,3 1,4 5 53,6

31 1255,4 10,6 35,8 12,7 1,5 68,8

32 1213 9,4 47,5 6,6 5,8 56,8

33 1773,8 10,3 61,8 14,9 4 55,3

34 1008 5,2 49,7 4,7 3,5 21,9

35 1590,2 9,6 56,1 13 4,2 57,2

35

36 831,7 17 17,5 6,7 2,2 40

37 1331,3 6 37,1 16,1 0,9 68,2

38 1397,3 7,1 57,3 8,4 5,3 55,1

39 1142,2 9,7 35,9 10 1,2 68,5

40 1592,1 8,8 56,5 17,5 4,9 55,6

41 925,6 8,8 42,7 3,4 1,2 57,6

42 1606,8 10,4 53,8 14,1 3,5 52,6

43 1424,2 12 62,6 5,7 7,7 53,8

44 1142 4,1 35,6 12,7 1,6 65,2

45 1504,6 11,4 69,9 6 1,7 59,3

46 1232,1 8,2 37 16,9 1,4 66,4

47 1265,1 4,4 50,7 9,1 3,8 57

48 1236,9 7,1 38,9 12,4 1 65,4

49 1197 9,1 53,8 3,8 8,2 48,7

50 1373,5 11 58,7 5,5 4,5 40,1

Vyvážená svačina Dietní svačina Nevhodná svačina Tučná svačina

Domácí svačiny – dívky

Domácí svačiny – chlapci

Školní svačiny

Tab. 6 Denní doporučený příjem živin u dětí mladšího školního věku.

Doporučený denní příjem u dětí 7-10 let

Energie (KJ) 9000

Energie (Kcal) 2150

Bílkoviny (g) 33g

Cukry (g) 347g

Tuky (g) 70g

Vláknina 15g

Denní příjem energie je jen doporučený. Je velmi individuální, měli bychom

ho přizpůsobit denním aktivitám, vyšším energetickým požadavkům. Také závisí na

tělesných proporcích, věku, klimatu a prostředí. Základním požadavkem z hlediska

prevence všech civilizačních chorob je přiměřený energetický příjem. Je třeba

dodržet správný vzájemný poměr hlavních živin a také vitamínů a minerálů.

Doporučený denní příjem celkové vlákniny pro dítě (věk do 18 let) je věk

dítěte + 5g. Tzn. 10 ti leté dítě, 10 + 5 = 15g vlákniny.

36

Tab. 7 Optimální rozložení jídla během dne

snídaně svačina oběd svačina večeře

20% 10-15% 35% 10% 20%

Dopolední svačina by měla pokrýt cca 15% denního energetického příjmu.

Tab. 8 Přepočítané hodnoty v g doporučené pro vyváženou dopolední svačinu.

Doporučený příjem živin u dopoledních svačin

Energie (KJ) 1350

Energie (Kcal) 322

Bílkoviny (g) 4,95g

Cukry (g) 52,05g

Tuky (g) 10,5g

Vláknina 2,25g

Tab. 8 Glykemický index (GI)

nízký střední vysoký

GI < 55 56 – 69 GI > 70

zelenina, mléčné výrobky, laktóza, luštěniny, ořechy,

maso, vejce

obilné vločky, celozrnné pečivo, banány,

sacharóza, většina čerstvého ovoce

slazené nápoje, buchty, sladkosti, bílé pečivo,

kukuřičné lupínky, med

Potraviny s nízkým GI<55, nezpůsobují kolísání hladiny cukru v krvi, podporují

pocit nasycenosti, nevyvolávají pocit hladu.

Potraviny se středním GI 55–69, zvedají hladinu cukru středně rychle,

kombinujeme je s potravinami s nízkým GI.

Potraviny s vysokým GI>70 zvedají rychle hladinu cukru v krvi. Jsou vhodné jako

okamžitý zdroj energie, kterou když nevyužijeme, ukládá se ve formě tuku.

Vyvolávají kolísání hladiny cukru v krvi a děti na tyto změny mohou reagovat

hyperaktivním chováním, nesoustředěností, podrážděností.

Glykemický index v potravině je ovlivněn mnoha faktory. Množství vlákniny,

obsah tuků, sacharózy nebo technické zpracování.

37

Na základě všech těchto zjištěných hodnot (Tab. 4,5,8) a doporučeného

příjmu živin u dětí (Tab. 7) jsem svačiny vyhodnotila a rozdělila do čtyř škál.

Vyvážená svačina, dietní svačina, nevhodná svačina a svačina obsahující spíše tuky.

1) Vyvážená svačina – svačina je vyvážená, je zde ideální poměr bílkovin,

cukrů a tuků. Je bohatá na vlákninu, vitamíny a minerální látky. U některých svačin

je vyšší podíl cukrů, ale glykemický index je nízký nebo střední, tzn. že nejde

o jednoduché cukry nebo je zastoupen dostatečný podíl bílkovin, který výsledný

glykemický index snižuje.

2) Dietní svačina – svačina je energeticky chudá, dítě přijme zhruba polovinu

doporučené dávky vlákniny, vitamínů, minerálních látek. Chybí v ní některé zdroje

bílkovin, čímž by se zvýšila sytivost svačiny a zlepšilo by se vstřebávání vitamínů

z ovoce a zeleniny. Dítě pociťuje hlad a chuť, nedostatek energie a živin dohání

v odpoledních a večerních hodinách nevhodnými potravinami.

3) Nevhodná svačina – do této kategorie jsem zařadila svačiny, které jsou

hodně energeticky bohaté, je v nich velký podíl cukrů a tuků. Nadměrně zatěžují

trávicí trakt a rozptylují od procesu učení. Podíl vlákniny a vitamínů je velmi malý

nebo žádný. Svačina postrádá zdroj vitamínů ve formě zeleniny.

4) Tučná svačina – již jsem se zmínila, že dopolední svačina by měla

obsahovat spíše složku sacharidovou a bílkovinu, ale tyto svačiny obsahují spíše

větší podíl tuku. Energetický příjem odpovídá nebo je mírně zvýšený, glykemický

index je střední nebo se blíží k vyšším hodnotám. Podíl vlákniny a vitamínů je malý

nebo žádný, opět chybí zdroj vitamínů ve formě ovoce a zeleniny.

Vyhodnocená data jsem zanesla do grafu a do tabulky.

38

Graf č. 1: Porovnání nutričních hodnot (v%) školních (n=50) a domácích svačin (n=50).

Tab. 9 Školní a doma připravené svačiny rozdělené do škál v % i v počtu svačin (ks).

Školní svačiny (n=50) Domácí svačiny (n=50)

Vyvážená svačina 52% 26ks 18% 9ks

Dietní svačina 12% 6ks 16% 8ks

Nevhodná svačina 10% 5ks 18% 9ks

Tučná svačina 26% 13ks 26% 24ks

Vyhodnocení údajů ve výše uvedených tabulkách a grafech je následující:

Z výsledků je patrné, že nutričně vyváženější jsou svačiny připravené školní

jídelnou. Svačiny z 52% obsahují vyvážený poměr bílkovin, cukrů, tuků. Převažuje

zde celozrnné pečivo, pečivo z žitné mouky, různé druhy pomazánek – tvarohová,

rybí, fazolová, drožďová, celerová apod. V každé svačině je ovoce nebo zelenina,

nezbytná vláknina a vitamíny. Svačiny jsou slané i sladké. Domácí svačiny, nutričně

vyvážené, jsou jen z 18%. Dietní svačiny jsou svačiny energeticky chudé. 12%

školních svačin, 16% domácích svačin, kdy jenom ovoce není dostatečný zdroj

energie.

Školní svačiny

Domácí svačiny0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Vyváženásvačina

Dietnísvačina

Nevhodnásvačina

Tučnásvačina

52%

12% 10%

26%

18% 16% 18%

48%

Školní a domácí svačiny (porovnání nutričních hodnot v %)

Školní svačiny

Domácí svačiny

39

Nevhodné svačiny, školní z 10%, domácí z 18%, jsou svačiny s velmi vysokým

energetickým příjmem, s velkým obsahem cukrů a tuků, s malým nebo žádným

podílem vitamínů a vlákniny. U školních svačin se jedná spíše o sladké svačiny,

jogurty s piškoty, sladké moučníky apod. U domácích svačin je to bílé pečivo

s taveným sýrem, párkem, paštikou, salámem, doplněné o sladkou sušenku. Také

ráno kupovaná svačina typu koblih, tatranka, vanilkové mléko, není moc vhodná

jako dopolední svačina pro školáka. Chybí porce zeleniny a ovoce, podíl bílkoviny.

Tučné svačiny jsou svačiny, kde místo sacharidů převažují spíše tuky.

U školních svačin je to 26% a jde o svačiny typu bílé pečivo, vaječná pomazánka,

hermelínová pomazánka, obložené bagety apod. U domácích svačin je to 48% a jsou

to svačiny stále se opakující, bílé pečivo, máslo, sýr, tavený sýr, různé toasty,

doplněné o croasanty atd. Opět bez zastoupení ovoce a zeleniny.

3.3.2 Podíl ovoce a zeleniny

V druhé části jsem se zaměřila na podíl ovoce a zeleniny jak ve školních

svačinách, tak v domácích svačinách.

Graf č. 2: Podíl (v%) ovoce a zeleniny ve školních (n=50) a domácích svačinách (n=50).

Ovoce

Zelenina0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Školní svačiny

Domácí svačiny

64%

32%

66%

28%

Podíl ovoce a zeleniny Ovoce

Zelenina

40

Tab. 10 Ovoce a zelenina ve školních a domácích svačinách v % a v ks.

Školní svačina (n=50) Domácí svačina (n=50)

Ovoce 64% 32ks 32% 16ks

Zelenina 66% 33ks 28% 14ks

Procentuální rozdíl:

ovoce: 32 : 64 = 0,5 · 100 = 50% 100% - 50% = 50%

zelenina: 28 : 66 = 0,42 · 100 = 42% 100% - 42% = 58%

Vyhodnocení údajů ve výše uvedené tabulce a grafu je následující:

Z uvedených hodnot vyplývá, že domácí svačiny (n=50), obsahují o 50%

méně ovoce a o 58% méně zeleniny než svačiny školní (n=50). V počtu svačin tzn.,

že z 50 porcí školních svačin, 32 porcí obsahuje ovoce a 33 porcí obsahuje zeleninu.

U domácích svačin je jen 16 porcí svačin s podílem ovoce a 14 porcí svačin s podílem

zeleniny. Taktéž bráno z 50 porcí domácích svačin.

U domácích svačin jsem dále porovnala v kolika svačinách je zastoupení

ovoce a zeleniny u dívek a v kolika u chlapců.

Graf č. 3: Ovoce a zelenina u dívek a u chlapců.

0

2

4

6

8

10

12

14

Ovoce Zelenina

10

13

6

1

Ovoce a zelenina u dívek a u chlapců

Dívky(n=30)

Chlapci(n=20)

n je počet svačin dívek a počet svačin chlapců

41

Vyhodnocení údajů ve výše uvedené tabulce a grafu je následující:

Graf č.3 nám ukazuje, že chlapci nemají v oblibě zeleninu. Z 20ti chlapeckých

svačin obsahovala jen 1 svačina zeleninu. U dívek je zastoupení četnější, z 30ti

svačin obsahovalo zeleninu 13 svačin. Obliba ovoce je u chlapců a dívek téměř

stejná. U dívek 10 svačin s ovocem a u chlapců 6 svačin s ovocem.

3.3.3 Svačiny dívek a chlapců

V poslední části jsem rozdělila domácí svačiny na svačiny dívek a svačiny

chlapců a podle zjištěných údajů (tab. 4 a 9) jsem porovnala jejich četnost v dané

škále.

Graf č. 4: Porovnání četnosti svačin připrav. z domova u dívek a chlapců v dané škále.

Vyhodnocení údajů ve výše uvedené tabulce a grafu je následující:

Ve třetí části jsem porovnala jaká je četnost svačin v daných škálách

u chlapců a u dívek. U dívek jsou hodnoty v jednotlivých škálách celkem vyrovnané,

u chlapců převažují svačiny s vyšším podílem tuku, více energeticky hodnotné.

0

5

10

15

20

25

30

Dívky (n=30) Chlapci (n=20)

8

1

7

1

6

3

9

15

Svačiny dívek a chlapců (porovnání četnosti v daných škálách)

Tučná svačina

Nevhodná svačina

Dietní svačina

Vyvážená svačina

42

4 ZÁVĚR

Prostřednictvím použitých výzkumných metod, mohu závěrem zhodnotit, že

svačiny připravené školní jídelnou jsou zdravější, pestřejší, nutričně vyváženější než

svačiny připravené z domova. Ne každá školní svačinka je zdravá a nutričně

vyvážená, např. jedná-li se o sladkou svačinu, ale každá svačina obsahuje podíl

ovoce a zeleniny a pestrost svačin, tyto nedostatky vykompenzují. Ve svačinkách se

objevují netradiční pomazánky, např. čočková, fazolová, z červené řepy, špenátová.

Pečivo je převážně celozrnné, dýňové, bílé pečivo se vyskytuje jen ojediněle a to ve

formě chleba. Bílé tukové rohlíky děti nedostávají. Svačiny mají čerstvě připravené,

na talířkách nazdobené a i přesto, že některé pomazánky jsou vyrobeny ze surovin,

které děti nemají obzvlášť v oblibě, svačiny sní a chutnají jim.

Rodiče, kteří připravují svačiny doma, dbají spíše na kvantitu než kvalitu.

Svačiny jsou energeticky bohaté, což je dáno velkým množstvím nebo špatným

složením. Děti často nosí, hlavně chlapci, svačinu „co chutná dospělým“, chléb nebo

rohlík, tavený sýr a pár koleček salámu, zapečené toasty apod. Na ovoce a zeleninu

ve většině případech zapomínají. Hlavně u svačin chlapců je zelenina značně

opomíjena. Objevuje se i kontrast, kdy je maminka spíše „dietářka“ a na svačinu dítě

dostane pouze ovoce a zeleninu. V tomto případě se jedná o dívčí svačinky. Svačina

je energeticky chudá, postrádá důležité zdroje bílkovin a vitamínů, dítě má pocit

hladu a chutě. Svačiny postrádají pestrost a nápaditost, neustále se opakují ve

stejném složení.

I přesto, že domácí svačiny nejsou vždy připravené tak, aby byly přínosné pro

dětský organismus, rodiče jsou stále ochotni svačinu dětem připravit a ne jim dát

peníze s tím, že si má „něco koupit“. Ani škola děti v tomto trendu nepodporuje.

Nemáme školní bufet ani automaty, kde by si mohly zakoupit sladkosti a sladké

nápoje, popřípadě slané brambůrky apod.

43

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

FOŘT, Petr. Aby dětem chutnalo. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2013. ISBN 978-80-249-1047-

5.

FOŘT, Petr. Aby dětem chutnalo. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2013. ISBN 978-80-249-2284-

3.

FOŘT, Petr. Moderní výživa pro děti. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Metramedia,

2000. ISBN 80-238-5498-4.

HANREICH, Ingeborg. Jídlo a pití malých dětí. Vyd. 1. Praha: Grada, 2001. Pro rodiče.

ISBN 80-247-0100-6.

KEJVALOVÁ, Lenka. Výživa dětí od A do Z. Vyd. 1. V Praze: Vyšehrad, 2005. ISBN 80-

7021-773-1.

MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví: zdraví a prevence, životní

styl - problémy a rizika, dospívání a zdravotní problémy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009.

Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2715-8.

MANDŽUKOVÁ, Jarmila. Výživa dětí chutně, pestře, moderně. 1. vyd. Benešov: Start,

2010. ISBN 978-80-86231-50-1.

MINDELL, Earl. Bible dětské výživy: úplný průvodce zdravou dětskou výživou.

Olomouc: Votobia, 1998. Potraviny - zázračné léky. ISBN 80-7198-309-8.

PACKOVÁ, Anna. Ve škole nám chutná. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství

CERM, 2005. ISBN 80-7204-394-3.

SVOBODOVÁ, Jarmila. Zdravá škola včera a dnes. Brno: Paido, 1998. Edice

pedagogické literatury. ISBN 80-85931-53-2.

ŠOLTYSOVÁ, Taťjana a Lumír KOMÁREK. Receptář správné výživy dětí v mateřských

a základních školách. 1. vyd. Praha: Blanka Kadlecová, 2002. ISBN 80-7071-197-3.

ŠOLTYSOVÁ, Taťjana a Lumír KOMÁREK. Receptář zdravé výživy školních dětí ve

škole a v rodině. 2. upr. vyd. Praha: Erasmus, 1996. ISBN 80-7071-033-0.

Internetové zdroje:

44

https://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/

http://zdravi.foodnet.cz/cze/pages/potravinova-pyramida.html

http://kalorie.mte.cz/calcs/index/2016-10-23/category_id:25

http://www.vimcojim.cz/cs/spotrebitel/zdrava-vyziva/deti-vyziva/

45

PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Seznam svačin dětí připravených z doma………………………………………….45

Příloha č. 2: Seznam svačin připravených školní jídelnou……………………………………..46

Příloha č. 3: Glykemický index vybraných potravin………………………………………….……48

Příloha č. 4: Ukázky školních svačin………………………………………………………………….…..49

46

Příloha č. 1: Seznam svačin připravených z domova

1-5 Chléb, máslo, šunka

Chléb, máslo, sýr, 2 jablka

Houska, máslo, šunka, 11 rajčátek, 1 rohlík sýr, šunka

Chléb, máslo, sýr, 2 jablka, jogurt

2x chléb, máslo, sýr, 12 rajčátek, jogurt

6-10 Broskev, jablko

Jogurt, slad. tyčinka Pribináček

Kobliha, broskev, jablko

Rohlík, lučina, okurka, broskev

Hroznové víno, broskev

11-15 Houska, máslo, 5 švestek

2 muffiny, 7 švestek

Rohlík, máslo 10 rajčátek, jablko

Houska, máslo, 2x sýr Babybell, rajče

Rohlík, máslo, sýr Babybell, rajčátko

16-20 Rohlík, máslo, šunka, sýr Babybell, 5 rajčátek

Chléb, máslo, šunka, 2 rajčátka

Rohlík, rybí pomazánka

Houska, paštika, paprika, 2 rajčata

Rohlík, čoko muffin

21-25 Rohlík, tavený sýr, banán

Chléb, tavený sýr, uzená šunka, okurka

Pizza rohlík Rohlík, tavený sýr, okurka

Kobliha

26-30 2 rohlíky, máslo, jablka

2x chléb, máslo, jablko, mrkev

Rohlík, máslo, jablko

Rohlík, máslo, jablko

Chléb, máslo, droždí, broskev

31-35 Rohlík, šunka, sýr, tatranka

Rohlík, párek

2 rohlíky, máslo, šunka

Rohlík, paštika, banán

Rohlík, máslo, šunka

36-40 Houska, šunka, sýr, croasant

3 toasty, croasant

2 rohlíky, máslo, šunka

Rohlík, salám

2 rohlíky, máslo, jahodový džem

41-45 2 rohlíky, tavený sýr

1 a ½ rohlík, máslo, salám

2x termix 1 toast, Monte jogurt

1 ½ rohlík, Monte jogurt

46-50 Chléb, tavený sýr

Hamburger, karbanátek, salát, rajče, tatarka

Zeleninový salát s tatarkou

Kobliha, tatranka, vanilkové mléko

Farmářská vícezrnná bageta

47

Příloha č. 2: Seznam svačin připravených školní jídelnou

1-5 Chléb, rybí pomazánka

Žitný chléb, vajíčková pomazánka, paprika

Makovka, jablko

Dýňový chléb, tvarohová pomazánka s pažitkou, rajče jablko

Chléb, drožďová pomazánka, rajče, jablko

6-10 Vícezrnná bageta, bylinkové máslo, plátkový sýr, zelenina

Jogurtový pohár s chia semínky, ovocem a piškoty, jablko

Podmáslový chléb, rybí pomazánka s vejcem, okurka

Kynutý domácí švestkový koláč, jablko

Kaiserka, tvarohová rozducha, rajče, jablko

11-15 Tmavý rohlík, medové máslo, jablko

Pletenka, šunková pěna, salát Luluroso, rajče

Picarola, zelenina

Obložený chléb, máslo, šunka, sýr, ozdoba zelenina

Chlupatý chlebíček, mrkev do ruky, jablko

16-20 Kaiserka s máslem, strouhané blaťácké zlato, zelenina, ovoce

Žitný chléb, tvarohová rozducha, zelenina, pomeranč

Chléb, pomazánkové máslo, rajče, okurka, jablko

Jogurt, rohlík ovoce

Bílá veka 3ks, šunková pomazánka s hermelínem, zelenina, jablko

21-25 Šlehaný tvaroh, rohlík, jablko

Houska, vaječná pomazánka, rajče, jablko

Podmáslový chléb, vajíčková pomazánka, jablko

Žitný chléb, tvarohová pomazánka se šunkou, rajče, jablko

Sendvič s tuňákem, ledový salát

26-30 Zeleninový salát s kousky kuřete a kuskusem, ½ celozrnné housky

Dalamánek, fazolová pomazánka, okurka

Chléb, hermelínová pomazánka, rajče, okurka

Termix, rohlík, banán

Bílá veka 3ks, celerová pomazánka, rajče, jablko

31-35 Chléb s máslem, dušená šunka, paprika

Žitný chléb, pomazánka z červených fazolí, rajče, okurka

Jogurt s ovocnou náplní, banketka, jablko

Skořicový cop, bílá káva, jablko

Francouzská bageta malá, flora, šunka, okurka, jablko

36-40 Šlehaný tvaroh, piškoty, maliny, ostružiny

Bageta, švédská pomazánka, rajče

Podmáslový chléb, pomazánkové máslo, paprika, rajče, jablko

Chléb, pomazánka z játrového sýra, okurka

Chléb, vaječná pomazánka, rajče, jablko

48

41-45 Chléb, drožďová pomazánka, okurka

Kobliha, kakao, jablko

Žitný chléb, šunková pěna, rajče, jablko

Vánočka s máslem, pomeranč

Bílý jogurt s ovocnou náplní, banketka, kiwi

46-50 Chléb, vaječná pomazánka, rajče

Bílá veka s máslem 3ks, medové máslo, jablko

Mini bagetka plněná bylinkovým máslem a hlávkovým salátem

Celozrnný chléb, tvarohová rozducha, rajče, jablko

Šlehaný tvaroh, křehký chléb, jablko

Domácí svačiny - dívky Domácí svačiny - chlapci Školní svačiny

49

Příloha č. 3: Glykemický index vybraných potravin

Bageta 95

Chléb světlý 70 Chléb tmavý celozrnný 53 Lívanec, lívanečky 75 Kobliha 76 Bebe jemné sušenky 67 Mars 65 Müsli tyčinka s ovocem 61 Bebe dobré ráno čokoládové 57 Twix 43 Polomáčené sušenky 42 Cornflakes - kukuřičné lupínky 81 Čokoláda mléčná 41 Nutella 33 Lentilky 33 Čokoláda hořká 22 Meloun vodní 72 Hrozinky 60 Ananas 59 Hroznové víno červené 59 Meruňka 57 Kiwi 53 Banán 52 Hroznové víno 46 Broskev 42 Pomeranč 42 Jahody 40 Švestky 39 Hruška 38 Jablko 38 Třešně 22 Sójový jogurt 50 Pudink čokoládový 47 Pudink vanilkový 40 Jogurtový nápoj 38 Mléko čokoládové 34 Jogurt nízkotučný ovocný 32 Jogurt netučný s umělým sladidlem 14 Popcorn 72 Bramborové lupínky 54 Ořechy 20 Fanta 68 Sirup 66 Limonáda 66 Coca-Cola 58 Horká čokoláda 51 Pomerančový džus 50 Jablečný džus 40

50

Příloha č. 4: Ukázky školních svačin. Zdroj: vlastní foto

51