průzkum vzdělávání a strojírenství - bukurešť
DESCRIPTION
V období 17. - 20. října 2012 realizoval tým Inboox pro společnost Everesta průzkum vzdělávacích aktivit strojírenských firem působících v Rumunsku. Sběr dat probíhal v rámci strojírenského veletrhu TIB v Bukurešti. Zkoumaným vzorkem bylo 31 společností působících na Rumunském trhu v oboru strojírenství.TRANSCRIPT
Zpráva z průzkumu
25. 10. 2012 www.inboox.cz 1
Zpráva z průzkumu
Vzdělávání na strojírenském trhu v Rumunsku
V období 17. - 20. října 2012 realizoval tým Inboox pro společnost Everesta průzkum
vzdělávacích aktivit strojírenských firem působících v Rumunsku. Sběr dat probíhal
v rámci strojírenského veletrhu TIB v Bukurešti.
Zkoumaným vzorkem bylo 31 společností působících na Rumunském trhu v oboru
strojírenství.
* * *
O společnostech Everesta a Inboox
Poradenská a servisní společnost Everesta, s.r.o., se sídlem v České Lípě má své
zastoupení již v šesti českých a moravských městech a nově také na Slovensku.
Vzdělávání, poradenství, firemní akce a konference a další služby firmám, to jsou hlavní
oblasti, ve kterých nabízí svým klientům spolupráci.
Vznikající dceřiná společnost Inboox, s.r.o., se specializuje na analytické služby,
průzkumy a vyhledávání informací. Provozuje nakladatelství.
* * *
Kontakt
Pro více informací kontaktujte:
Ing. Jiří Bábek | +420 777 038 358 | [email protected]
Ing. Dušan Jílek | +420 775 201 325 | [email protected]
Zpráva z průzkumu
25. 10. 2012 www.inboox.cz 2
Obsah
I. Struktura respondentů .................................................................................. 2
II. Způsob a metody vzdělávání na rumunském strojírenském trhu ......................... 3
III. Řízení kvality ............................................................................................... 4
IV. Závěry průzkumu ......................................................................................... 5
I. Struktura respondentů
Většinu respondentů tvořily rumunské společnosti. Dále bylo do vzorku zahrnuto cca 20
% zahraničních strojírenských firem, které jsou na rumunském strojírenském trhu
obchodně aktivní. V řádu jednotek to byly např. společnosti z Itálie, Polska, Dánska či
Turecka.
Struktura výběrového vzorku podle velikosti (počet zaměstnanců)
0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40%
< 10
10 – 99
100 – 499
500 – 1000
> 1000
Zpráva z průzkumu
25. 10. 2012 www.inboox.cz 3
II. Způsob a metody vzdělávání na rumunském
strojírenském trhu
Respondentům byla položena otázka, jakým způsobem v jejich společnosti probíhá
vzdělávání. Drtivá většina dotázaných deklarovala, že jejich firma své zaměstnance školí,
nejčastěji (68 %) dle aktuální potřeby. Vzdělávací plán sestavuje necelá třetina firem,
vlastního interního lektora má celá polovina dotázaných firem.
Zajímavým zjištěním průzkumu je, že nevyužívanější metodou vzdělávání na tomto trhu
je koučování přímo na pracovišti. Pojem koučování ovšem respondenti vnímali v poměrně
širokém smyslu. Naopak e-learning využívají spíše výjimečně.
52%
68%
29%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Máme vlastní interní lektory.
Školíme podle aktuální potřeby.
Vzděláváme podle plánu – každý
zaměstnanec má na celý rok předem
plánována školení.
33%
6%
41%
42%
39%
45%
25%
56%
14%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Školení v malé skupině
E-learning
Kouč na pracovišti
Často Méně často Vůbec
Zpráva z průzkumu
25. 10. 2012 www.inboox.cz 4
III. Řízení kvality
Nejčastěji zmiňovaným tématem školení je řízení kvality, což vyplývá z certifikace
výrobních postupů. V uplynulém roce téměř dvě třetiny dotazovaných firem realizovaly
školení ISO. Přibližně 6 – 10 % společností implementuje speciálními systémy řízení
kvality jako jsou Six sigma, Lean management a Kaizen.
61%
6%
39%
10%
6%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70%
ISO – řízení jakosti
Kaizen
Projektové řízení
Lean management
Six sigma
Zpráva z průzkumu
25. 10. 2012 www.inboox.cz 5
IV. Závěry průzkumu
Podle dat získaných na zkoumaném vzorku lze konstatovat, že Rumunský trh je na poli
vzdělávání do značné míry odlišný od „západních“ trhů. Ve srovnání se vzděláváním na
trhu v ČR jde o jakousi základní úroveň. V rumunských firmách méně plánují, méně si
najímají externí školitele a více se spoléhají na interní vzdělávání.
Např. v ČR dnes již drtivá většina firem sestavuje vzdělávací plány. Oproti tomu
rumunské společnosti nejčastěji školí dle aktuální potřeby. Současně přibližně třetina
firem sestavuje dlouhodobý vzdělávací plán. Další specifika můžeme na zkoumaném trhu
najít v nejčastěji používaných vzdělávacích metodách. Nejrozšířenější metodou je totiž
koučování na pracovišti. Tu uvedlo jako používanou 86 % dotázaných. Zde je nutné
dodat, že respondenti vnímali pojem koučování v širším smyslu. Velmi často ztotožňovali
pojem „interní lektor“ či „kouč“ s nadřízeným, mentorem či prostě zkušenějším
pracovníkem firmy, který klasickým způsobem zaučuje nové zaměstnance. Další
specifikum vnímání pojmu koučing by se dalo nejlépe vyjádřit citátem jednoho
respondenta: „Jezdíme do Německa, kde nás to učí.“