první kapitola knihy genesis

105
První kapitola knihy Genesis 2012 Ostrava Marek Vácha

Upload: illiana-horn

Post on 01-Jan-2016

30 views

Category:

Documents


0 download

DESCRIPTION

První kapitola knihy Genesis. 2012 Ostrava Marek Vácha. Genesis 1. - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

První kapitola knihy Genesis

2012OstravaMarek Vácha

Genesis 1

 1,1Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.1,2 Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.1,3 I řekl Bůh: "Buď světlo!" A bylo světlo.1,4 Viděl že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy.1,5 Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.1,6 I řekl Bůh: "Buď klenba uprostřed vod a odděluj vody od vod!1,7 Učinil klenbu a oddělil vody pod klenbou od vod nad klenbou. A stalo se tak.1,8 Klenbu nazval Bůh nebem. Byl večer a bylo jitro den druhý.1,9 řekl Bůh: "Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!" A stalo se tak.1,10 Souš nazval Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři. Viděl, že to je dobré.

1,11 Bůh také řekl: "Zazelenej se země zelení: bylinami, které se rozmnožují semeny, a ovocným stromovím rozmanitého druhu, které na zemi ponese plody se semeny!" A stalo se tak.1,12 Země vydala zeleň: rozmanité druhy bylin, které se rozmnožují semeny, a rozmanité druhy stromoví, které nese plody se semeny. Bůh viděl, že to je dobré.1,13 Byl večer a bylo jitro, den třetí.1,14 I řekl Bůh: "Buďte světla na nebeské klenbě aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let.1,15 Ta světla ať jsou na nebeské klenbě, aby svítila nad zemí." A stalo se tak.

1,16 Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy.1,17 Bůh je umístil na nebeskou klenbu aby svítila nad zemí,1,18 aby vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Viděl, že to je dobré.   1,19 Byl večer a bylo jitro, den čtvrtý.

1,20 I řekl Bůh: "Hemžete se vody živočišnou havětí a létavci létejte nad zemí pod nebeskou klenbou!"1,21 I stvořil Bůh veliké netvory a rozmanité druhy všelijakých hbitých živočichů, jimiž se zahemžily vody, stvořil i rozmanité druhy všelijakých okřídlených létavců. Viděl že to je dobré.1,22 A Bůh jim požehnal: "Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích. Létavci nechť se rozmnoží na zemi."1,23 Byl večer a bylo jitro, den pátý.1,24 I řekl Bůh: "Vydej země rozmanité druhy živočichů, dobytek, plazy a rozmanité druhy zemské zvěře!" A stalo se tak.

1,25 Bůh učinil rozmanité druhy zemské zvěře i rozmanité druhy dobytka a rozmanité druhy všelijakých zeměplazů. Viděl, že to je dobré.1,26 I řekl Bůh: "Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi."1,27 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.1,28 A Bůh jim požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe."

1,29 Bůh také řekl: "Hle,dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.1,30 Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu." A stalo se tak.1,31 Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý.

 Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy.2,2 Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo.2,3 A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.2,4 Toto je rodopis nebe a země, jak byly stvořeny.

Gen 1,1–2,4a

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná, tma halila propast, Boží vítr vířil nad vodami.

Bůh řekl: „Budiž světlo,“ a bylo světlo. Bůh viděl, že světlo je dobré, a Bůh oddělil světlo od tmy. Bůh nazval světlo „den“ a tmu „noc“. Byl večer a bylo jitro: první den.

Bůh řekl: „Ať je obloha uprostřed vod a odděluje jedny vody od druhých,“ a stalo se tak. Bůh udělal oblohu oddělující vody, jež jsou pod oblohou, od vod, jež jsou nad oblohou, a Bůh nazval oblohu „nebe“. Byl večer a bylo jitro: druhý den.

Bůh řekl: „Ať se vody, jež jsou pod oblohou, slijí v jedinou spoustu a ať se ukáže souš,“ a stalo se tak. Bůh nazval souš „země“ a onu spoustu vod „moře“, a Bůh viděl, že je to dobré.

Bůh řekl: „Ať se země zazelená zelení, bylinami nesoucími semena a ovocnými stromy dávajícími na zemi podle svých druhů plody se semeny,“ a stalo se tak. Země vydala zeleň: byliny nesoucí semena podle svých druhů a stromy dávající podle svých druhů plody se semeny, a Bůh viděl, že je to dobré. Byl večer a bylo jitro: třetí den.

Bůh řekl: „Ať jsou svítilny na nebeské obloze, aby oddělovaly den a noc: ať slouží za znamení jak pro svátky, tak pro dny i roky; ať jsou svítilny na nebeské obloze, aby osvětlovaly zemi,“ a stalo se tak. Bůh udělal dvě hlavní svítilny: velkou svítilnu jako vládkyni dne a malou svítilnu jako vládkyni noci a hvězdy. Bůh je umístil na nebeskou oblohu, aby osvětlovaly zemi, aby vládly dnu a noci, aby oddělovaly světlo a tmu, a Bůh viděl, že je to dobré. Byl večer a bylo jitro: čtvrtý den.

Bůh řekl: „Ať se vody zahemží hemžením živých tvorů a ať ptáci létají nad zemí blízko nebeské oblohy,“ a stalo se tak. Bůh stvořil velké mořské hady a všechny živé tvory, kteří se hýbají a kteří se hemží ve vodách podle jejich druhu, a všechny opeřence podle jejich druhu, a Bůh viděl, že je to dobré. Bůh jim požehnal a řekl: „Buďte plodní, rozmnožujte se, zaplňte mořské vody a ptáci ať se rozmnožují na zemi.“ Byl večer a bylo jitro: pátý den.

Bůh řekl: Ať země vydá živé tvory podle jejich druhu: dobytek, drobné živočichy, divoká zvířata podle jejich druhu,“ a stalo se tak. Bůh udělal divoká zvířata podle jejich druhu, dobytek podle jeho druhu i všechny drobné zemní živočichy podle jejich druhu, a Bůh viděl, že je to dobré. Bůh řekl: „Učiňme člověka ke svému obrazu, aby se nám podobal, a oni ať vládnou mořským rybám, nebeským ptákům, dobytku, všem divokým zvířatům a všem drobným živočichům, kteří se plazí po zemi.“

Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k Božímu obrazu jej stvořil, stvořil jej jako muže a ženu. Bůh jim požehnal a řekl jim: „Buďte plodní, rozmnožujte se, naplňte

zemi a podrobte si ji; vládněte mořským rybám, nebeským ptákům a všem živým tvorům, kteří se pohybují po zemi.“ Bůh řekl: „Dávám vám všechny byliny nesoucí semena na veškerém povrchu země a všechny stromy, jež mají plody nesoucí semena; to bude vaše potrava. Všem divokým zvířatům, všem nebeským ptákům, všemu, co se plazí po zemi a co má v sobě život, dávám za potravu všechnu zeleň rostlin,“ a stalo se tak. Bůh viděl vše, co učinil, a bylo to velmi dobré. Byl večer a bylo jitro: šestý den.

Tak byly dokončeny nebe i země se všemi svými zástupy. Sedmého dne skončil Bůh dílo, které učinil, a sedmého dne odpočinul po všem díle, které učinil. Bůh požehnal sedmému dni a posvětil jej, neboť v něm odpočinul po veškerém díle stvoření. Takové byly dějiny nebe a země při stvoření.

Gen 1,1–2,4a.

Kass, L.R., (2006) The Beginning of Wisdom. The University of Chicago Press. Chicago, London.

Sacks, R.D., (2001) Commentary on the Book of Genesis, Chapter 1. in Yaffe, M.D., (ed.) Judaism and Environmental Ethics. Lexington books, Lanham, p. 143-157

Sacks, J., (2009) Genesis: The Book of Beginnings. Covenant and Coversation. Maggid Books and The Orthodox Union. New Milford, USA, London, Jerusalem.

Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate. InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.

Kniha Genesis

není uvedeno jméno autora kniha nemá titul není datována

„Slova Amose, jenž byl jedním z pastýřů z Tekoje. Vidění, které měl o Izraeli v době judského krále Oziáše a v době izraelského krále, Joašova syna Jeroboama, dva roky před zemětřesením. (Amos 1,1)

(Sacks, R.D., (2001) Commentary on the Book of Genesis, Chapter 1. in Yaffe, M.D., (ed.) Judaism and Environmental Ethics. Lexington books, Lanham, p. 143-157)

Kniha Genesis

není uveden ani zdůrazněn božský, inspirovaný původ knihy jako celku, i když je zde uvedeno mnoho božských výroků

text se pravděpodobně opírá o mnohem starší prameny, písemné či tradované ústně

(Sacks, R.D., (2001) Commentary on the Book of Genesis, Chapter 1. in Yaffe, M.D., (ed.) Judaism and Environmental Ethics. Lexington books, Lanham, p. 143-157)

Kniha Genesis

what Genesis is, in fact, is philosophy written in a deliberately non-philosophical way philosophy is truth as system Genesis is a truth as story

život každého člověka je komentářem k Thoře

what is truly creative is not science or technology per se, but the word

what singles out Homo sapiens among other animals is the ability to speak God formed man out of dust of the ground, and man

became a living creature and man became ruah meallelah, a speaking spirit

creation begins with the creative word, the idea, the vision, the dream

just as God makes the natural world by words so we make the human world by words

Creation and Evolution

Genesis is not the sort of book that can be refuted - or affirmed - on the basis of scientific or historical evidence.

the biblical creatures - or at least the broadly possible kinds of creatures - were present potentially in the world, even before they were called forth into being (that is, created)

1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi

na počátku čeho? pravidla hebrejské syntaxe by žádala uvedení na

počátku čeho je zde creatio ex nihilo? (tohle by Židé spíše vyloučili.)

Creatio ex nihilo je doloženo až z 2 Mak, 7,28 nebo pustota a prázdnota existovala před stvořením? svět ale má začátek: stvoření není bezčasový mýtus

je možno také přeložit: „Na počátku, když Bůh stvořil nebe a zemi, byla země...“

vyprávění začíná až veršem 2, první verš je nadpis

„nebe“ a „zemi“ – svět má duální charakter (Řekové by možná řekli jen „kosmos“)

1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi

na počátku čeho? of time of everything of God´s creative activities?

neither the heavens - the lofty celestial vault with its sun, moon, stars - not the earth, the fertile, teeming source of life, are gods.

our world is not the result of sexual (or warring) activities of gods and goddesses.

In denying that the world comes to be through giving birth Genesis begins by rejecting the necessity of polytheism.

beginning-before-the-beginning: darkness and watery chaos

1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi

To say of the world that it is created is to say that it is not its own ground but proceeds from a will and plan beyond itself - in whatever form one conceptualizes the dependence on such a transcendent "cause".

In the view of modern science, by contrast, the world has "made" and is continuously making "itself".

(Jonas, H., (2001) Contemporary Problems in Ethics from a Jewish Perspective in Yaffe, M.D., (ed.) Judaisms and Environmental Ethics. Lexington Books. Lanham. p. 251)

2 Země byla pustá a prázdná, tma halila propast, Boží vítr vířil nad vodami.

pojem „nebe“ je dočasně opuštěn, díváme se na zemi

nad vodami se něco děje: je možno přeložit „Boží vítr“ nebo „duch Boží“ ruach = "wind" or "breath"

v každém případě něco oddělené od vod začalo pohyb stvoření

2 Země byla pustá a prázdná, tma halila propast, Boží vítr vířil nad vodami.

The primordial earth was watery, formless, chaotic, mobile but lifeless, undifferentiated stuff; out of this nearly everything else will come to be, through a process of demarcation, distinction, separation.

God, the separator and distinguisher, appears Himself to be separate from the watery stuff.

But the origin of the primordial chaos is absolutely unclear; there is no explicit assertion of its creation out of nothing

The ultimate beginnings - and even the status quo ante, before God´s creative acts - are shrouded in mystery

nondivinity of the cosmos heaven and its occupants are not eternal, they

come into being the account begins focused on primordial

earth, and there is no primordial heaven

3 Bůh řekl: „Budiž světlo,“ a bylo světlo.

zde začíná stvoření ve vlastním slova smyslu každý den stvoření začne větou „A Bůh řekl“

navíc bude věta „A Bůh řekl“ ještě uprostřed třetího dne a uprostřed šestého dne

světlo je Boží stvoření, tma nikoli v hebrejštině dovoluje gramatika, aby před a po

slově „a“ byla stejná fráze zatímco angličtina musí mít „let there be“ a „there was“ a čeština „budiž“ a „bylo“ v hebrejštině se všechno děje přesně tak, jak Bůh řekl

při stvoření světla nebyl užit žádný materiál, jen slovo samotné

to name presupposes mentally seeing it distinctly, both as the same with itself and as other than everyhting else.

Separation, otherness, distinction - or, if you prefer, the principle of contradiction, that A is other than not-A - is the very foundation of the possibility both of speech and of an articulated world.

4a Bůh viděl, že světlo je dobré

těžko říct, co znamená slovo „dobré“ není to tak, že by Bůh rozhodl, že světlo je

dobré ani Bůh světlo nenazval dobré jen viděl, že světlo je dobré

možná že "good" is a reference to being functional, not a matter of moral goodness.

Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate. InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.

"Good" as used throughout Genesis 1 cannot mean morally good; he could not have seen that the light was honest

or just or law-abiding

The meaning of "good" seems rather to embrace notions like the following: fit to the intention able to function for itself and in relation to the

unfolding whole complete, perfect, fully formed, clear and distinct

4b a Bůh oddělil světlo od tmy

světlo je Boží stvoření, tma nikoli světlo bylo nějak smícháno s temnotou, a

Bůh musí obojí oddělit „oddělit“ je charakteristické pro první,

druhý a čtvrtý den svět je tvořen oddělitelnými, poznatelnými

částmi, je proto poznatelný a důvěryhodný

Separation

creation is the bringing of order out of chaos largely through acts of separation, division, distinction

5a Bůh nazval světlo „den“ a tmu „noc“.

Věci pojmenované Bohem světlo a tma obloha souš a spousta vod

Jména dané Bohem

den a noc (1,5) nebe (1,8) země a moře (1,10)

světlo a tma dostávají jména!

5a Bůh nazval světlo „den“ a tmu „noc“.

světlo, tma, klenba, spousta vod, souš mohou být vnímány jako nekonečné, beztvaré avšak přichází konec dne, moře se setká se

zemí, klenba se zastaví na horizontu jména dávají věcem definitivní tvar

5b Byl večer a bylo jitro: první den

tato fráze se objeví celkem 6x intuitivně bychom očekávali „byla noc a

byl den“ proč evening and morning? navzdory oddělení přijdou chvíle, kdy se světlo

a tma spolu znovu smísí v „zemi nikoho“

6 Bůh řekl: Ať je obloha uprostřed vod a odděluje jedny vody od druhých“ a stalo se tak.

„klenba“ je pevná kopule, která zadržuje horní vody – jejími otvory se budou řinout vody potopy

„klenba“ je původně kus kovu, která kovář vykovává do tenkého listu nedefinovatelného tvaru pojmenováním (1,8) dostává tvar, ohraničení

7 Bůh udělal oblohu oddělující vody, jež jsou pod oblohou, od vod, jež jsou nad oblohou.

Bůh začíná sdílet aktivitu stvoření s dalšími věcmi

klenba bude chránit svět, který má být stvořen od nynějška dál bude Bůh sdílet a předávat

stvořitelskou aktivitu s ostatními, a jejich úsilí naplnit Boží příkazy budou významnou částí příběhu

neexistuje žádný významný rozdíl mezi oběma typy vod: rozbouřené moře a přívalové lijáky jsou připomínkou prvotního chaosu, navzdory tomu, že jim Bůh dává jména a vymezuje jim hranice

there are peculiarities related to time; the creatures do not just come in order, they come sharply separated in a day-by-day sequence

8 a Bůh nazval oblohu „nebe“. Byl večer a bylo jitro: druhý den.

první den je nazván „one day“, místo „first day“ dny totiž mají měřit čas, první den je tedy

mírou času. Před prvním dnem nebylo jak čas měřit

9 Bůh řekl: „Ať se vody, jež jsou pod oblohou, slijí v jedinou spoustu a ať se ukáže souš,“ a stalo se tak.

i v primordiálním stavu pevnina existovala, avšak byla skryta pod primordiálními vodami první dojem ze stvoření může být

herakleitovský dojem, že vše je v pohybu, vše plyne

nicméně pevnost existuje, ale musí se stát zjevnou slovem Stvořitele

10 Bůh nazval souš „země“ a onu spoustu vod „moře“, a Bůh viděl, že je to dobré.

11a Bůh řekl: „Ať se země zazelená zelení, bylinami nesoucími semena a ovocnými stromy dávajícími na zemi podle svých druhů plody se semeny,“

hebrejský text: let the earth grass grass ovšem ve verši 12 se dočteme že the earth sent

forth grass! česky „ať se země zazelená“ a „Země vydala

zeleň“ hebrejská verze zní stejně křečovitě jako anglická

nebo česká co tedy vlastně chtěl Bůh po zemi?

země to možná věděla tak málo jako my země snad musela najít svůj vlastní způsob, jak

odpovědět na Boží příkaz ovšem, jak uvidíme dále, Bůh viděl, že je to dobré

11a Bůh řekl: „Ať se země zazelená zelení, bylinami nesoucími semena a ovocnými stromy dávajícími na zemi podle svých druhů plody se semeny,“

možná chce Bůh po svých tvorech nejvyšší, avšak je spokojen s nejvyšším možným

bytosti přebírají aktivitu tvoření byliny budou nést semena, ze kterých

vyrostou nové byliny stromy budou mít plody se semeny, ze kterých

vyrostou nové stromy

Only in the case of the creations of light is the report of the creative act letter-for-letter perfectly identical to the call for the creative and revealing "letting be." In all other cases, there is a clear difference between command and performance.

For example, God asks the earth to "grass grass", but the earth instead "put forth" grass (11 - 12) - leading the rabbis long ago to remark that the earth was first in disobedience.

A second example: God, perhaps now mindful of the earth´s recalcitrance, later asks the earth to "put forth" the terrestrial living creatures (24), but it turns out that God has to "make" them Himself (25).

We see how this ontological account serves as overall moral intention, namely to show, in small print, the incompleteness and ambiguity of the human, and in bold print, the nondivinity and moral irrelevance of the entire visible cosmos.

11a Bůh řekl: „Ať se země zazelená zelení, bylinami nesoucími semena a ovocnými stromy dávajícími na zemi podle svých druhů plody se semeny,“

the statement that plants and animals were made each after its own kind shows that there is an order in the nature which man is bound to respect

11b a stalo se tak.

tato fráze se objevuje v první kapitole 6x = and it was in deed as it had been in

speech and it was so = God has established a

clearly defined place for the object in the world

12 Země vydala zeleň: byliny nesoucí semena podle svých druhů a stromy dávající podle svých druhů plody se semeny, a Bůh viděl, že je to dobré.

fráze „a Bůh viděl, že je to dobré“ se objevuje v každém ze šesti dnů, s výjimkou druhého dne, ovšem třetí a šestý den se objevuje hned dvakrát

den 1 světlo den 2 nebe a voda den 3 souš včetně rostlin

den 4 světla den 5 ptáci a ryby den 6 pozemská zvířata

a člověk

Ve dnech 4,5,6 jsou tedy zaplňovány prostory, které vznikly ve dnech 1,2,3.

12 Země vydala zeleň: byliny nesoucí semena podle svých druhů a stromy dávající podle svých druhů plody se semeny, a Bůh viděl, že je to dobré.

fráze „a Bůh viděl, že je to dobré“ se objevuje v každém ze šesti dnů, s výjimkou druhého dne, ovšem třetí a šestý den se objevuje hned dvakrát jednoduché a elegantní vysvětlení by bylo, že ani

Bůh nebyl schopen dokončit moře, pokud ještě není souš limity moře jsou totiž stejné jako limity souše problém je toliko problémem topologie

když byly nakonec hotovy jak moře tak i souš, Bůh viděl, že je to dobré

nic není „dobré“ pokud to ještě není hotové – Bůh není nakloněn ke kompromisům

13 Byl večer a bylo jitro: třetí den.

14 Bůh řekl: „Ať jsou svítilny na nebeské obloze, aby oddělovaly den a noc: ať slouží za znamení jak pro svátky, tak pro dny i roky;

these are not scientific functions but human-oriented functions

Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate. InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.

15 ať jsou svítilny na nebeské obloze, aby osvětlovaly zemi,“ a stalo se tak.

zjevný problém tohoto verše je dotaz, jak zde mohlo být světlo již první den, pokud slunce a měsíc jsou stvořeny až čtvrtý den

slunce a měsíc nejsou jedinými zdroji světla jsou dokonce stvořeny až po zelených

rostlinách slunce a měsíc tedy nejsou zdrojem onoho

velkého daru světla, uctívaný a zbožšťovaný okolními národy

hvězdy jsou redukovány na služebníky, kteří nám toliko říkají, jaké je období roku

16 Bůh udělal dvě hlavní svítilny: velkou svítilnu jako vládkyni dne a malou svítilnu jako vládkyni noci a hvězdy.

the sun is the common feature of all the peculiarities: light without the sun, days or time without the sun earth and vegetation without the sun

this striking demotion of the status of the sun leads us to suspect that the author of Genesis is engaged in teaching something besides what came first and what came next, that the sequence of creatures may not be primarily an effort to tell a historical or temporal story.

17 Bůh je umístil na nebeskou oblohu, aby osvětlovaly zemi

light, time and even vegetation are presented as not requiring the sun

and could there be some connection between the fact that heaven is not said to be good and the fact that man is not said to be good?

18 aby vládly dnu a noci, aby oddělovaly světlo a tmu, a Bůh viděl, že je to dobré.

19 Byl večer a bylo jitro: čtvrtý den.

v 1,1 stvořil Bůh nebe a zemi – a poté se pozornost přesunula na dění na zemi obloha či nebe hrají mnohem méně důležitou

roli Bůh sice „sestupuje dolů“, ale nebesa mu

nepatří o nic méně než země nebe bude jednoznačně domovem andělů

(Gen 21,17; 22,11; 22, 17) (i když pozor na Jákobův sen)

teprve v Jákobově snu v Gen 28 bude Bůh asociován s nebem

19 Byl večer a bylo jitro: čtvrtý den.

tento nedůraz na nebe bude zvýšen faktem, že slunce a měsíc jsou jen dvě velká světla, která ani nedostávají jména

ani slunce, ani měsíc snad původně nemají vládnout když Izraelité žádají krále, Samuel je zděšen,

neboť v jeho očích je jediným králem Bůh možná i zde se jedná o kompromis mezi

Božími ambicemi lidskými možnostmi

19 Byl večer a bylo jitro: čtvrtý den.

prvních jedenáct kapitol knihy Genesis tak můžeme chápat jako kosmického protihráče ke knize Soudců

ani slunce ani měsíc neměly původně vládnout, řád měly mít původně všechny věci v sobě a neměl být přiřazen či nařízen nějak zvenku

stvoření světa nepočítalo s lidskými žádostmi kniha Soudců směřuje ke stále větší

neudržitelnosti původního stavu... ...a musí nastat království

19 Byl večer a bylo jitro: čtvrtý den.

instituci království ovšem pochopíme jen jako nezbytnost k původnímu snu tedy cosi jako plán B

království je vynálezem člověka, nikoli Boha království je kompromisem mezi Boží aspirací

a lidskými potřebami

20 Bůh řekl: „Ať se vody zahemží hemžením živých tvorů a ať ptáci létají nad zemí blízko nebeské oblohy,“ a stalo se tak.

„swarm swarms“ = zahemží hemžením fyling fowl is more literally flying fliers další verš začne „Bůh stvořil“ – vody samy

o sobě nejsou schopny vytvořit ryby water is not the kind of things which can

produce fish. Although God´s atempt to share the activity of

Creation with other beings failed, He was both willing and able to make up for the deficiency by merely creating them Himself

21 Bůh stvořil velké mořské hady a všechny živé tvory, kteří se hýbají a kteří se hemží ve vodách podle jejich druhu, a všechny opeřence podle jejich druhu, a Bůh viděl, že je to dobré. mluví se zde pouze o tvorech, se kterými

můžeme mít denodenní zkušenost na rozdíl od pohanských mytologií a moderní

vědy se tedy mluví pouze o věcech a tvorech denní zkušenosti

nemluví se ani o obrech ani o elektromagnetických vlnách s velkými mořskými hady snad měli zkušenost

námořníci – a tito patřili do Božího stvoření bez nějakého mimořádného významu

ovšem všechny tyto věci běžné zkušenosti mají inteligentního Stvořitele

21 Bůh stvořil velké mořské hady a všechny živé tvory, kteří se hýbají a kteří se hemží ve vodách podle jejich druhu, a všechny opeřence podle jejich druhu, a Bůh viděl, že je to dobré.

we are presented an articulation of the created world as we know it free of mystical beasts and imaginary

generations of gods and goddesses

22 Bůh jim požehnal a řekl: „Buďte plodní, rozmnožujte se, zaplňte mořské vody a ptáci ať se rozmnožují na zemi.“

Kass, L.R., (2001) Santified eating. in Yaffe, M.D., (ed.) Judaism and Environmental Ethics. Lexington books, Lanham, p. 388

The creatures of the second three days each depend upon and exploit the corresponding creatures of the first three days, as, for example, the land animals and man depend upon the earth and its fruitful vegetation.

Days three and Six have, in parallel, double creations, giving them preeminence in their respective triads.

Day Three: first, the earth or dry land; and second, the plants, put forth by the earth.

Day Six: first, the land animals; second, man

the second three days bring creature that all have locomotion: the heavenly bodies, the fish and fowl, the land animals and man all move

nor of the creatures of the first three days can move

23 Byl večer a bylo jitro: pátý den.

od pátého dne dál byl uveden zcela nový slovník tvorové byli created (stvořeni) rather than made

(uděláni) ve verši 22 dostali obyvatelé moře požehnání! –

na rozdíl od všeho, co bylo do této chvíle stvořeno

poprvé se ovšem fráze „a stalo se tak“ v textu neobjeví

v první polovině šestého dne se věci vrátí do normálu zvířata budou udělány (made) a neobdrží požehnání

23 Byl večer a bylo jitro: pátý den.

pouze člověk bude created (stvořen), obdrží požehnání, a stane se tak

jak to vysvětlit? obyvatelé moře se nepohybují po jednorozměrné

dráze, jako slunce nebo měsíc ani po dvourozměrném povrchu země, jako

živočichové lidé a ryby sdílejí možnost různých směrů – dráha

jejich pohybu není označena při stvoření dráha musí být objevena, a proto se člověk může

mýlit – a proto potřebuje požehnání

24 Bůh řekl: Ať země vydá živé tvory podle jejich druhu: dobytek, drobné živočichy, divoká zvířata podle jejich druhu,“ a stalo se tak.

podruhé Bůh žádá zemi, aby participovala na stvoření Bůh ovšem požívá termín send forth (vydá),

tedy stejné sloveso, které bylo užito pro odpověď země ve verši 12 při tvorbě zelených rostlin

Bůh oficiálně rozeznává, že světu je nemožno dosáhnout jednoty, kterou žádá na počátku

druhý plán tedy žádá zemi, aby činila, čeho je schopna

25 Bůh udělal divoká zvířata podle jejich druhu, dobytek podle jeho druhu i všechny drobné zemní živočichy podle jejich druhu, a Bůh viděl, že je to dobré.

zdá se, že země není schopna ničeho a díla se musí ujmout Bůh

vznik živočichů se sice odehrává bez problémů, ale pouhé slovo zřejmě nestačí

do tohoto místa jsme viděli pohyb od nejlepšího k nejlepšímu možnému

od této chvíle bude toto úkolem člověka, který zanedlouho vznikne

25 Bůh udělal divoká zvířata podle jejich druhu, dobytek podle jeho druhu i všechny drobné zemní živočichy podle jejich druhu, a Bůh viděl, že je to dobré.

the real problem is not whether God is omnipotent or even whether He created world ex nihilo

the real problem is whether all of man´s suffering are due to his own guilt

many in fact are, and only by his awareness of that can man be encouraged to overcome them

but there are times when it is of even greater importance to know that suffering is part of the world

25 Bůh udělal divoká zvířata podle jejich druhu, dobytek podle jeho druhu i všechny drobné zemní živočichy podle jejich druhu, a Bůh viděl, že je to dobré.

man´s inability to live according to God´s original plan may have been no more man´s fault than it was the earth´s fault that she could not grass grass or bring forth animals

the man is not the first depart from the words of God

the earth did its best and cannot be called a sinner

but these early verses indicate that the most fundamental difficulties lie not in the heart of man, but in the heart of being

26 Bůh řekl: „Učiňme člověka ke svému obrazu, aby se nám podobal, a oni ať vládnou mořským rybám, nebeským ptákům, dobytku, všem divokým zvířatům a všem drobným živočichům, kteří se plazí po zemi.“

„Učiňme“ – ke komu Bůh vlastně mluvil? možná že k andělům možná je to jen plural majestaticus nebo k tvorům, kteří již byli stvořeni, k rybám,

ptákům a živočichům – souhlasíte, aby byl člověk stvořen? yes, if humanity respect us

 http://www.chiefrabbi.org/GetVideo1575.aspx

27 Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k Božímu obrazu jej stvořil, stvořil jej jako muže a ženu.

„obraz Boží“ je zřejmě záměrně mnohoznačný, nejasný

hebrejské slovo „Bůh“ je z morfologického úhlu pohledu plurál, i když je obvykle doprovázeno slovesem v singuláru

zde následuje sloveso v plurálu „učiňme člověka“ podobně obraz je jednou „him“ a potom „them“ „...male and female he created them.“

ve verši 27 se ovšem již zdá, že Bůh stvořil jen jednu věc

27 Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k Božímu obrazu jej stvořil, stvořil jej jako muže a ženu.

„obraz Boží“ se tak musí převést do dvou odlišných forem, do muže i do ženy

problému bychom se vyhnuli, kdybychom uznali v Bohu určitou dualitu ...neboť vytvořil dva odlišné obrazy

v pohanství jsou bohové a bohyně monoteismus nějak popírá všeobecně

známý běh přírody co se týče plození, co je jednou z fundamentálních pravd přírody

27 Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k Božímu obrazu jej stvořil, stvořil jej jako muže a ženu.

and God created man in His own image, in the image of God He created him; male and female he created them. autor Gen 1 stojí před obtížným problémem: musí

se vyhnout pohanství, které uctívá kameny a dřevo, ale je si vědom, že stvoření nějak vyžaduje mužský a ženský prvek, dualitu

monoteismu de facto popírá tuto fundamentální pravdu

pokud Bůh stvořil muže a ženu, je zřejmé že v Bohu nechybí nic co by bránilo stvoření celého světa

27 Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k Božímu obrazu jej stvořil, stvořil jej jako muže a ženu.

human dignity: human beings are not created as servants

of the gods but in the image of God; as his trustees and not as tyrants and exploiters, they are set above the rest of the creation.

(Küng, H., (2007) The Beginning of All Things: Science and Religion. William B. Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, Michigan/Cambridge, UK 1365/2706)

28 Bůh jim požehnal a řekl jim: „Buďte plodní, rozmnožujte se, naplňte zemi a podrobte si ji; vládněte mořským rybám, nebeským ptákům a všem živým tvorům, kteří se pohybují po zemi.“ to be fruitful and multiply = the Bible´s first

positive commandment frázi have dominion over je těžké porozumět

snad tak, že člověk není jen posledním dílem stvoření, nýbrž i důvodem stvoření

ovšem nelze tuto větu posuzovat environmentální optikou 21. století

it would be a mistake to pretend that the ancient rabbinic sages had any inkling of the extent, or even the possibility, of the kind of global pollution and massive environmental destruction that we are witnessing today...

28 Bůh jim požehnal a řekl jim: „Buďte plodní, rozmnožujte se, naplňte zemi a podrobte si ji; vládněte mořským rybám, nebeským ptákům a všem živým tvorům, kteří se pohybují po zemi.“ have dominion over - kabash ("exercise skilled mastery")

(subdue it; rule) - very harsh word! = to bring into submission forced servitude to rape (!)

"the highest heavens belong to the Lord, but the earth he has given to man." (Psalm 115,16) bringing order out of chaos of the world

28 Bůh jim požehnal a řekl jim: „Buďte plodní, rozmnožujte se, naplňte zemi a podrobte si ji; vládněte mořským rybám, nebeským ptákům a všem živým tvorům, kteří se pohybují po zemi.“ there is no evidence, that these verses of

Genesis were ever interpreted by the rabbis as a license for environmental exploitation

Ehrenfeld, D., Bentley, P.J., (2001) Judaism and the Practice of Stewardship. in Yaffe, M.D., (ed.) Judaism and Environmental Ethics. Lexington books, Lanham, p. 128)

the word „dominion“ is probably meant to emphasise the sense in which man was intended not only as a pinnacle of Creation but also as that for the sake of which Cration took place

29 .“ Bůh řekl: „Dávám vám všechny byliny nesoucí semena na veškerém povrchu země a všechny stromy, jež mají plody nesoucí semena; to bude vaše potrava.

můžeme věci chápat tak, že až do chvíle po potopě je svět lidí vegetariánský

man´s domination over the animal world does not extend to the possibility of being carnivorous

30 Všem divokým zvířatům, všem nebeským ptákům, všemu, co se plazí po zemi a co má v sobě život, dávám za potravu všechnu zeleň rostlin,“ a stalo se tak.

jednota stvoření je zdůrazněna rostliny dávají potravu zvířatům i lidem vláda člověka nad zvířaty ovšem nutně

neznamená, že by se člověk musel živit masem – to přijde až později

31 Bůh viděl vše, co učinil, a bylo to velmi dobré. Byl večer a bylo jitro: šestý den.

i když není nikde specifikováno, že by člověk měl být dobrý, Bůh viděl, že je to velmi dobré

perhaps it is implied that a whole in which there is one being whose way is open, and to that extent unknown, is better than a world in which all the inhabitants are known to be good...

God saw all that He had made... the all or the whole was now complete,

lacking in nothing Blessed with dominion or rule over the

other animals, man is the most godlike or godly of the creatures: an alone is said to be in the image of God. he is godlike, but he is only an image

Man may have powers that resemble divinity, but he is also at most merely an image;

man, who quite on his own is prone to think of himself as a god on earth and to lord it over the animals, is reminded by the biblical text that he is, like the other creatures, not divine.

Though brought into being by a special creative act, man appears on the same day as the terrestrial animals;

though in some respects godlike, man belongs emphatically to the world of animals, whose protective ruler he is told to be.

precisely in the sense that man is in the image of God, man is not good - not determinate, finished, complete, or perfect

It remains to be seen whether man will become good

Závěrečné poznámky

Bůh je stvořitelem nebe i země Nebe i země jsou dobré Člověk je stvořen k Božímu obrazu

Gen 1 podává silně antropocentrický obraz - člověk má výsadní postavení, jen on je stvořen k Božímu obrazu World is God´s place, but it is designed for us

and we are in relationship with him.

Bůh je stvořitelem nebe i země

the heaven and earth and everything therein are creatures (that is, creation) and creations of God - that is, they are not themselves eternal or divine

man is, like the other creatures, not divine. He, like the animals, shares in the precariousness and neediness of life

Three Blessings

the fish and fowl for fecundity 1,22: be fruitful and multiply

man for fecundity and rule over other living things 1,28: have dominion

the seventh day, not only blessed but separated, hallowed 2,3: made holy

Three Blessings

for life for rule for holiness

the natural the political the sacred

the only instruction given to man, the ruler, created in the image of God, is about necessity, about food seeds and fruit for man green herbs for all other animals (including the lion and the

tiger) keeping to this diet would disturbe almost not at all the

order of creation: eating fruit and seeds does not harm the parent plants

eating the fruits and discarding the seeds does not even interfere with the next generation

and the green herbs to be eaten by animals are constantly produced by the earth, almost as a head produces hair

the plants, from the Bible´s point of view, are not alive: they lack sentience and motion - that is, liveliness; they more or less belong to the earth in which they are rooted and from which they originate

indeed, in the "command" to the earth to produce vegetation, God uses the cognate accusative construction - "let the earth grass grass" - as if grass were (to be) the surface display of the earth´s native activity)

we must, however, imagine that man and the animals were capable of eating meat

they were encouraged not to do so in this very subtle way the text hints that

the harmonious and ordered whole contains within it a principle that threatens its preservation as an ordered whole

Kass, L.R., (2001) Santified eating. in Yaffe, M.D., (ed.) Judaism and Environmental Ethics. Lexington books, Lanham, p. 392-393)

Další poznámky

Ex 30 a 31

instrukce k zhotovení svatyně paralela ke Gen 1

svět tvoří Bůh sám, svatyni lidé svatyně je obrazem chrámu, kterým je příroda

Israelité a věda

they did not know that stars were suns earth was spherical and moving through space the sun was much further away that the moon

They believed that sky was material, solid enough to support

residence of deity and hold back waters

...and God did not think it important to revise their thinking

Konkordismus

snaha smířit "současný stav vědy" s Gen 1

kritika: nejde jen o to, vidět v textu něco navíc; jde o

to, zcela změnit jeho smysl! věda jde stále vpřed, pokud smíříme dnešní

stav vědy s Gen 1, co budeme dělat zítra?

Priesthood

The Role of the Priests in AT not to teach (that was the Levites´s job) perform the worship ceremonies guard the purity of sacred space

= maintaining created order

Viewing Genesis 1 as an account of functional origins of the cosmos as temple dies not in any way suggest or imply that God was uninvolved in material origins - it only contends that Genesis 1 is not that story.

In the rest of the ancient world creation was set up to serve the gods, a theocentric view, in Gensis, creation is not set up for the benefit of God but for the benefit of humanity - an anthropocentric view.

Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate. InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.