Rétorika v Rétorika v kostcekostce

PhDr. Jana Vlčková, Ph.D.PhDr. Jana Vlčková, Ph.D.

Proč rétorika?Proč rétorika?

forma sdělení

srozumitelnost

přijatelnost

atraktivnost

komfort mluvčího i posluchače

ObsahObsahinformace o mluvčím přítomné v řečovém projevu

adekvátnost jazykových a zvukových prostředků vzhledem k aktuální komunikační situaci

spisovnost, ortoepie

intonace, pauzy - jejich význam pro strukturaci projevu a působení na posluchače

fyziologické aspekty produkce řeči

nonverbální komunikace

nejčastější chyby a jak se jim vyhnout

mimojazykové informace v řečovém projevu:

(jazykové ... cca 30% percepčního objemu)

dlouhodobý i aktuální fyzický stav (pohlaví, věk, ev. nastuzení,…)

dlouhodobý i aktuální psychický stav (temperament, nálada, emoce)

regionální a sociální původ

vztah ke komunikační situaci a jejím složkám

komunikační situace a její složky:• formát projevu• téma• adresáti (posluchači)• místo

spisovnostortoepie

SpisovnostSpisovnost

předpokládá se u projevů s “jistým stupněm veřejnosti a formálnosti”

volba spisovné/nespisovné češtiny jako prostředek sociálního začlenění nebo odstupu

OrtoepieOrtoepiesprávná, “spisovná” výslovnost

paralela k pravopisným pravidlům pro projevy psané

stylová neutrálnost, odchylky od normy jsou vnímány jako stylisticky příznakové

pravidla pro kvantitu i kvalitu samohlásek, pro výslovnost souhlásek zejména v souhláskových skupinách, pro přízvukování a větnou intonaci

zvukové prostředky mluveného projevu

intonace - ukončování výpovědí!!!

pauzy - strukturace projevu, aktivizace pozornosti

změny tempa promluvy

síla (hlasitost) promluvy

--> funkční využití v mluveném projevu

Fyziologické aspekty Fyziologické aspekty produkce řečiprodukce řeči

dýchání

fonace

artikulace

DÝCHÁNÍ

orůzný poměr vdechu a výdech v klidu a při mluvení

obránice, dechová opora

osíla výdechového proudu -> síla hlasu

odechová ekonomie

odechová hygiena (fyzická poloha nejen při mluvení)

opřídechy – logické předěly v textu

Oře, oře Jan

přiletělo k němu devět vran.

První praví, dobře oře,

druhá praví, nedobře oře,

třetí praví, dobře oře,

čtvrtá praví, nedobře oře,

pátá praví, dobře oře,

šestá praví, nedobře oře,

sedmá praví, dobře oře,

osmá praví, nedobře oře,

devátá praví, dobře oře,

Oře, oře Jan, přiletělo k němu devět vran.

FONACE

ohlasivky – základní tón

ovýška hlasu – rychlost kmitání hlasivek

orezonance v nadhrtanových dutinách -> barva hlasu

ohlasová hygiena

ARTIKULACE

osvalstvo – trénink, svalová únava

opřesnost a lehkost

oortofonie, logopedie

ostylotvorná platnost nepřesné artikulace – návyk!

Má máma má mezi domama malou zahrádku.

Filip a Lili lepili bílý list.

Dokola okolo pokoje. Józo, pozor na to okno!

Kolouch, kohout s mouchou mnohous hloupou chloubou houpou nohou. plovou dlouhou strouhou ouzkou, chroupou oukrop s pouhou houskou.

V létě vlek’ lev lesem vzteklelesklé sledě teplem leklé. Lékař léčí pleš, leč vlekle.Leoš klel a hle – dlel v pekle.

Nonverbální komunikace-postoj

-gestikulace

-mimika

-oční kontakt!

Tvorba projevuTvorba projevu

•téma• komunikační záměr• slohový útvar• předání věcné informace• argumentace• uspořádání projevu• podle publika a okolností• obsah. dílčí témata• od obecného ke konkrétního

• slovní zásoba

Nejčastější chybyNejčastější chybyo nezřetelná artikulace

o výplňková slova (vlastně, jakoby, prostě) nebo slovní spojení (tímto způsobem,…) nebo zvuky (eee, mmmm)

o monotónní intonace, neklesání hlasem na konci věty

o neadekvátní tempo, síla hlasu

o absence očního kontaktu

o chaotická struktura vět i celého projevu

řečové vzory

nahrávat se!

Pavel Eisner (Bohyně čeká, Curych, 1977):

“Může se stát, že jazyková kultura národa pokulhává za jeho jazykem. To je případ váš, lidé čeští. Máte v rukou stradivárky a hrajete na ně jako šumaři. Zdědili jste varhany a myslíte, že je to flašinet…”

Drž se věci, slova budou následovat.

Literatura:Literatura:

Kraus, J., 2010, Rétorika a řečová kultura, Praha: Karolinum

Kraus, J., 2010, Člověk mluvící, Praha: LEDA

Vávra, V.,1995, Mluvíme beze slov, Praha: Panorama

Hůrková, J.,1995, Česká výslovnostní norma, Praha: Scientia

Hájková, E., 2011, Rétorika pro pedagogy, Praha: Grada