SBĚRNICE PRO GRAF. KARTYFunkce graf. karet

Rendering

PCI

Verze 1.0 z roku 1991 Sběrnice oddělená od procesoru Pracuje na 33 MHz, propustnost činí 132 MB/s

AGP

PCI – „úzké hrdlo“ AGP – accelerated graphics port Šířka přenostu 32 bitů, frekvence 66 MHz,

specifikaci AGP rozšiřuje o tzv „sideband“ signály Zřetězené (pipelined) operace s pamětí (čtení /

zápis) Demultiplexing adredy a dat na sběrnici Časování signálu jakoby měla takt 133 MHz (AGP

2x)

AGP

AGP 1x teoreticky umožňuje přenášet data rychlostí 264 MB/s ( 66 000 000 * 4byte (32bit)* 1/s)

AGP 2x disponuje max propustností 528 MB/s AGP 4x (1056 MB/s) přidává pak další dva řídící

signály, takže lze bez zvýšení frekvence zdvojnásobit přenosovou rychlost

AGP 8x (2112 MB/s)

Funkce DIME (Direct Memory Execute) umožňuje data zpracovávat grafickým akcelerátorem přímo v operační paměti bez nutnosti data přenášet nejprve do lokální paměti karty

PCI EXPRESS Nejzákladnější spojení se skládá z dvou nízkonapěťových

signálů – transmit a recieve Sběrnice PCI-Express komunikuje (oproti svým

předchůdcům) sériově, pomocí paketů. To přineslo řadu výhod, mimo jiné možnost dále zvyšovat frekvenci, na které sběrnice pracuje

Hodinový signál používá schéma 8/10b Počáteční frekvence je 2,5 GB/s v každém směru Lze dosáhnout až 10 GB/s Rychlost můžeme navyšovat skládáním těchto spojení do

řady Fyzická vrstva podporuje šířku dat x1, x2, x4, x8, x12,

x16 a x32 Je podporována jak 32bit tak 64bitová adresace Prog grafické karty se většinou používá PCIex x16

Propustnost PCI-Express 1.0 :1× - 250 MB/s (obousměrně 500 MB/s) 4× - 1 GB/s (obousměrně 2 GB/s) 8× - 2 GB/s (obousměrně 4 GB/s) 16× - 4 GB/s (obousměrně 8 GB/s) Propustnost PCI-Express 2.0: 1× - 500 MB/s (obousměrně 1 GB/s) 4× - 2 GB/s (obousměrně 4 GB/s) 8× - 4 GB/s (obousměrně 8 GB/s) 16× - 8 GB/s (obousměrně 16 GB/s)

PRINCIP FCE. GRAF. KARTY

Jednotlivé součásti viz. 1. prezentace Procesor (CPU) zapisuje obrazová data do

videopaměti, tato data přebírá grafický čip a konstruuje z nich ve frame bufferu (paměti) digitální obraz

Digitální obraz je pak posílán přes RAMDAC převodník na analogový výstup

Signál je tedy změněn na měnící se hodnotu tří základních barev RGB

Paměť slouží nejen jako frame buffer ale také jako paměť pro textury

Paměť může být také spotřebována při technice doouble buffering, kdy je obsah jednoho buffer zobrazen a v tom druhém se už počítá následující snímek

Jakmile je výpočet dokončen, dojde k přepnutí bufferů a je zobrazen obsah právě toho dopočítaného

Používá se také tripple buffering

Pokud je výstup zobrazován přes DVI výstup signál neprochází RAMDACem, ale je vysílán TMDS transmitterem (většinou ve frekvenci 165 MHz) – LCD panel pak signál přijme svým TMDS receiverem beze ztráty

RENDERING

Je postupný proces od získání dat až po vykreslení trojrozměrné scény na obrazovku

Při dvojrozměrném zobrazování jsou pouze přemisťovány dvourozměrné obrázky (bitmapy) přemisťovány z jednoho paměťového místa na druhé

3D model – modelovaný svět je soubor objektů , z nichž každý je popsán sítí (mesh) polygonů (speciálně trojúhelníků). Každý trojúhelník je určen svými vrcholy (vertices).

Každý vertex má několik atributů, včetně své pozice v 3D prostoru a barvu. Každý poligon může mít další vlastnosti, např. texturu.