sborník open workshop olomouc 2007

ObsahJak si udržet pořádek ve fotkách 3

Picasa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3Import, organizace a správa fotografií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3Úprava fotografií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5Prezentace fotografií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

F-Spot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7Picasaweb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8Flickr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

Úprava webu s ohledem na Pravidla tvorby přístupného webu 11Přístupnost je proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Snadněji se začíná načisto . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11Historie: Kde se vzala Pravidla přístupnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Novela . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11Zpřístupnění webu Ministerstva pro místní rozvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Bod nula – analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11První etapa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12Příprava redakčního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12Převod obsahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12Test přístupnosti – konec nebo na začátek? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

Jiný web – Fondy Evropské unie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12Specifika projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Odkazy, zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

APT efektivně 14Historický úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14Základní vlastnosti aptitude . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15Vyhledávání balíků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16Správa balíků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

Sazba dokumentů (nejen) v Linuxu 20

Natoč to a sestříhej! 23Hardwarové požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23Požadavky na jádro Linuxu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23Softwarové požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

dvgrab . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24Kino . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24Kdenlive . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25DeVeDe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost 28Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28Rozlišení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28Barevná hloubka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30Připojení skeneru k počítači . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30Instalace skeneru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31Připojení digitálního fotoaparátu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32Jak pracuje skener . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34Volba skenovacího programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Konference Open Workshop Olomouc 2007 1

http://owo.liberix.cz

Praktické tipy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35ICC profily a kalibrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

Máte-li dobrou paměť, zkuste pexeso 38

Akcelerovaný desktop – historie a současnost 41Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41Co to vlastně je, aneb definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

Kompozitní správce oken . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43AIGLX a Xgl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43xcompmgr a kcompmgr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44Compiz, Beryl a Compiz-Fusion . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45Metisse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45Projekt Looking Glass . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46OpenCroquet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

Odkazy, zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46



Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách

Jak si udržet pořádek ve fotkáchLukáš Faltýnek

Tatam je doba kdy, se všechna pořízená fota dávala do alb, alba řadila na poličku neboukládala do skříně. S příchodem digitálních fotoaparátů se počty pořízených fotografiímnohokrát znásobily. Dnes se počty vlastních fotografií jednotlivců neudávají na stovkyči tisíce, jak bylo zvykem v minulosti, ale v mnoha případech na desetitisíce a více.

Problémem dneška již není cena fotografie, ale obrovské množství, ve kterém se je velmi nesnadné zori-entovat. Z vlastní zkušenosti vím, jaký problém je udržovat povědomí o všech nebo alespoň dobrýchfotografiích a v případě nastalé potřeby je vyhledat a použít.

Dalším problémem je pak i samotná prezentace pořízených fotografií. Velké množství papírových fotografiízakládaných do alb se v digitálním věku již pro prezentaci nehodí. Nejde jen o finanční stránku, kterouzhotovení papírových fotografií a nákup alb obnáší, ale především o snadnou a nenucenou distribuci kezrakům potencionálních zájemců o prohlédnutí.

Naštěstí nové požadavky, které na fotografa digitální technologie klade, do sebe zakomponovalo několikvýtečných nástrojů, které jsou pod Linuxem dostupné, a tak se jejich prostřednictvím stává hromadnézpracování fotografií a jejich následná prezentace hračkou.

Nástroje, které vám v následujícím textu představím, jsou pro hromadné zpracování fotografií Picasaa F-Spot, služby pro prezentaci fotografií pak webová Picasa a Flickr.

PicasaMyslím, že nebudu daleko od pravdy, když za nekorunovaného krále nástrojů pro hromadné zpracov-ání fotografií označím program Picasa. Picasa je uživatelům dostupný zcela zdarma a v českém jazyce.Bezproblémově funguje pod operačními systémy Linux a Windows (verze pro Linux (1), verze pro Windows(2)). K instalaci Picasa pod Linuxem doporučuji použít balíčkovací systém.

Import, organizace a správa fotografií

Pro přenos fotografií odkudkoliv do počítačedisponuje Picasa nástrojem Import . Na obra-zovce Import si volbou Vybrat zařízení vybere-te, odkud chcete fotografie na pevný disk zko-pírovat. Nejčastěji vybíraným zařízením budefotoaparát nebo paměťová karta.

Po tomto výběru se vám na importní obrazovcezobrazí náhledy jednotlivých fotografií, kteréjsou na externím zařízení uloženy. Vy si nyníz těchto náhledů vyberete ty fotografie, kteréchcete uložit na pevný disk. Fotografie můžetepři výběru ještě otočit a po stisku tlačítka Do-končit a vyplnění pár údajů ohledně uloženíse už všechny zvolené fotografie přenesou napevný disk.

Nastavení složek s fotografiemi


http://picasa.google.com/linux/index.html

http://picasa.google.com



Další možností, jak dostat fotografie na pevný disk, a tím i do Picasa, je jejich prosté zkopírování napevný disk a nastavení správce složek tak, aby o uložených fotografiích věděl. Správcem složek určujeteadresáře v rámci pevného disku, v kterých má Picasa hledat vaše fotografie.

Hledání fotografií v určené oblasti můžete omezit pouzena první prohledání, což znamená, že pokud do taktourčené oblasti přibudou nové fotografie, nebudou zo-brazeny. Další možností je pak nastavit prohledávánívždy. Nově přidané fotografie se vám pak zobrazí veformě miniatur.

Vyhledávání fotografií probíhá velmi rychle.Do výběru hledaných formátů lze mimo typusouboru .JPG přidat a dále pracovat s for-máty .TIF, .BMP, .GIF, .PNG, .RAW a .PSD.Kromě obrázku lze do vyhledávání zahrnouti video soubory.

Nalezené fotografie

Nalezené fotografie jsou zobrazeny formou miniatur v hlavním okně aplikace, takzvané knihovně. V kni-hovně jsou jednotlivé fotografie reprezentovány miniaturami. Miniatury je možno nechat zobrazit ve dvouvelikostech. Miniatur, které reprezentují jednotlivé fotografie, se na plochu monitoru vejde mnoho a vytak získáte o jednotlivých fotografiích velmi dobrý přehled a dokážete se v nich velmi snadno orientovat.

Miniatury jednotlivých fotografií, které byly na pevném disku nalezeny, jsou v knihovně zobrazeny pokonkrétních adresářích – neboli v terminologii Picasa 2 – složkách na disku. Pokud se z jakéhokoliv důvodurozhodnete, že některé složky na disku nechcete v knihovně zobrazit, máte možnost je skrýt. Skrytíprovedete odsunutím složky do části skrytých složek. Skrýt složku můžete pod heslem, takže nikomuneoprávněnému nebude tato složka s náhledy na jednotlivé fotografie přístupná. Toto skrytí fotografií




pod heslem se však týká pouze přístupu z Picasa. Pokud bude kdokoliv k fotografiím přistupovat přímoz disku, budou i nadále viditelné.

Pro třídění a organizaci nalezených fotek vám dá Picasa nástroj zvaný záložky. Záložky nemají žádnývztah k pevnému disku, jak je to běžné u adresářů a fyzického umístění fotografií. Jednotlivé záložky jsoupouze jakýmisi virtuálními přihrádkami, které logicky sdružují vámi vybrané fotografie z jednotlivýchsložek na disku. Přiřazené fotografie k záložkám jsou pouze odkazovány na jejich fyzické umístění vesložkách. Jedna fotografie tak může být přiřazena více záložkám, aniž by na disku zabírala další místo.

Nad skupinou fotografií v rámci složky nebo záložky můžete uplatnit třídění podle názvu, data pořízenífotografie, nebo její velikosti. Oblíbené fotografie můžete ve složkách nebo záložkách taktéž pro snadnějšívyhledání v budoucnu označit hvězdičkou. Dalšími možnostmi, které máte, jsou vyhledání fyzickéhoumístění fotografie na pevném disku, nebo možnost přejmenování fotografie. Můžete přejmenovat jakjednu, tak i více fotografií.

Fotografie a možné efekty (na liště vlevo)

Úprava fotografií

Velmi často vyvstane při organizaci a řazení fotografií potřeba provést na fotografii drobnější úpravu. Zdepřichází Picasa s velmi převratným přístupem. Prováděné změny nejsou přímo promítány do konkrétníchfotografií uložených na pevném disku, ale pouze se do samostatného souboru zapisují údaje o změnách.Originál tak vždy zůstane nezměněným originálem.




Při každém načtení fotografií do Picasa je k tomuto souboru uvedených změn přihlédnuto a foto sezobrazuje i s úpravami. Jestliže si tedy fotografie budete prohlížet jiným nástrojem než programemPicasa, uvidíte tyto fotografie v originálu – beze změn. Výhodou tohoto přístupu je, že veškeré prováděnézměny lze snadno vrátit do původního stavu a uživatel se tak nemusí bát s fotkami nijak experimentovat.U libovolné fotografie je možno nechat si zobrazit histogram a EXIF informace z fotoaparátu.

Mezi základní operace, které jsou přístupné z knihovny, patří otáčení fotografií a zařazení fotek dopřihrádky s fotkami. Otáčení fotografií určitým směrem je možno provádět jak na jednotlivých fotografiích,tak hromadně nad skupinou uživatelem zvolených fotografií. Hromadný výběr lze provést pouze v rámcijedné složky nebo záložky. Pokud je jedna a ta samá fotografie přiřazená více záložkám, projeví se jednazměna i na ostatních miniaturách.

Další možnosti úprav se zobrazí dvojitým kliknutím na miniaturu fotografie v knihovně nebo kliknutímna miniaturu v přihrádce. Přihrádka fotografií se nachází v levém dolním rohu aplikace, je stále viditelnáa slouží pro rychlý přístup k uživatelem vybraným fotografiím. Možné úpravy jsou rozděleny do třechkategorií: Základní opravy, ladění a efekty. Mezi základní opravy patří oříznutí fotografie na požadovanýrozměr. Vyrovnání křivostí, například klátících se domů, oprava červených očí, změna expozice bez toho,aniž by se ovlivnily barvy na fotografii, změna jasu nebo automatická oprava a osvětlení.

V kategorii Ladění je možné velmi lehce vybranou fotografii zjasnit, přidat či odebrat světlo, pohrát si sestíny nebo s teplotou barev. V kategorii Efekty je možné fotografii například doostřit, oteplit, aplikovatefekt zrnitého filmu, převést na černobílou nebo tónovat. Celkem je efektů dvanáct a rozhodně stojí zavyzkoušení.

Jak již bylo řečeno, veškeré změny provedené na fotografiích se fyzicky nepromítly do fotografií samotných.Pro uchovaní změn v samostatných nových souborech poskytuje Picasa 2 funkci Export. Při exportu setak na pevný disk zapíší upravené fotky.

Prezentace fotografií

Po setřídění a úpravě fotografií je dalším logickým kro-kem jejich prezentace. Prezentovat fotografie je možnolokálně na monitoru, internetu nebo papíru. Prezen-tace fotografií na monitoru je snadná. Jednoduše stačíklepnout na tlačítko časové osy a vybrat si konkrétníprezentaci. Pro prezentaci konkrétní složky nebo zálož-ky ji pak stačí označit a stisknout tlačítko Prezentace.

Pro prezentaci fotografií na internetu umožňuje Picasapro Linux odeslat fotografie adresátům e-mailem, neboje poslat jako příspěvek do Bloggeru. Při posílání fo-tografií e-mailem je možno nechat fotografie zmenšit naurčitý rozměr, aby se tak minimalizoval objem přenáše-ných dat.

Nastavení pro odeslání e-mailem




Pokud uživatel preferuje možnost prezentovat fotografiena internetu formou webových stránek, je možno použítnástroj pro automatické vygenerovaní webové stránky.Picasa 2 dává uživateli na výběr pro generování webuz šesti možných šablon. Pokud uživatel nechce fotografiešířit prostřednictvím webu, má na výběr nechat si z fo-tografií sestavit film.

Ne všichni uživatelé preferují prezentaci svých fotografiína internetu a rádi si nechávají zhotovit fotografie pa-pírové. I na tyto Picasa pamatuje a disponuje možnostíodeslat vybrané fotografie po internetu firmě, jež z nichzhotoví papírové fotografie.

Pro Českou republiku je možno zvolit z Fotolabu, droge-rie Teta, drogerie Rossmann a DigiMaxem. Pokud sichcete místo profesionálního zhotovení vytisknout fo-tografie na vlastní domácí tiskárně, disponuje Picasa vol-bou Tisknout . Fotografii je před tiskem možno ořezat,nebo si na stránku k tisku připravit více fotografií.

Dalšími možnostmi prezentace zvolených fotografií jsou,možnost vytvoření plakátu, který může být až 10× většínež originál, vytvoření koláže z mnoha fotografií nas-tavení fotografie jako pozadí na plochu, nebo vytvořeníefektního šetřiče obrazovky. Vytvoření koláže z fotografií

F-SpotF-Spot (3) je nativní linuxový organizátor navržený pro prostředí Gnome. Bez problémů ho ale můžetepoužívat i v jiných linuxových prostředích. Většina linuxových distribucí má program F-Spot zahrnut vesvých repozitářích a tak nejednodušší instalace bude použití balíčkovacího systému.

Poslání programu F-Spot je obdobné jako u Picasa. Udržet pořádek ve fotkách. Stejně i ovládání a možnostiF-Spotu jsou v mnohém programu Picasa podobné. Proto bych zde už jen dvě podstatné odlišnosti.

Velmi podstatnou odlišností F-Spotu od Picasa je práce s fotografiemi uloženými na pevném disku.Zatímco Picasa modifikuje originální fotografii pouze na oko. Tj. veškeré změny provedené nad originálemsi zapisuje do souboru. F-Spot pro modifikaci používá verzování. Po každé sérii provedených změn mátemožnost uložit vámi upravenou fotografii jako novou verzi. Tj. na disku se vytvoří nový soubor. Výhodoutohoto postupu je, že si pohodlně můžete uchovávat k jedné originální fotografii více změn. Napříkladz jedné fotografie potřebujte pořídit dva různé výřezy. Nevýhodou tohoto přístupu je vyšší spotřebavolného místa na disku.

Další výhodou F-Spotu oproti Picasa je výrazněji lepší export fotografií. Picasa v Linuxu nedokáže fo-tografie exportovat do Picasaweb alba, F-Spot toto bez problémů zvládne. Mimo Picasawebu vám F-Spotumožní export na Flickr, SmugMug, 23hq a do webových galerií. Export na disk, nebo vypálení CD jejako u Picasa samozřejmostí. Ovládání F-Spotu je po zkušenosti s programem Picasa velmi intuitivní,a dá se říct, že i v mnohém podobné. Proto nechám na vás, abyste si F-Spot sami prošli, vyzkoušelia rozhodli se, co budete raději používat.


http://f-spot.org/Main_Page



Import fotografií v podání programu F-Spot

PicasawebProgram Picasa a F-Spot jste využili pouze na svém lokálním počítači k organizování a základní úpravěfotografií, Picasaweb použijete k veřejné, či privátní prezentaci svých fotografií. Domovskou stránkuPicasawebu naleznete na adrese http://picasaweb.google.com (4).

K využívání služeb Picasawebu je potřeba mít vytvořenu účet u Google. Vytvoření účtu u Google jezdarma a protože mnoho z vás již některé z mnoha služeb Google využívá, je možné, že ho již i máte.

Po zaregistrování vám bude automaticky přidělen 1GB volného místa, který můžete použít k prezentacifotografií. Více místa pak získáte za drobný poplatek. Pro tématicky, nebo dějově související fotografiemáte možnost si vytvořit alba.

Pro každé z vytvořeného alba si můžete určit, má li se zobrazovat každému, nebo jen tomu, komu o němprostřednictvím odkazu řeknete. Ke každému albu můžete taktéž přiřadit jeho geografickou polohu, a tou mnoha míst s přesností řádově na desítky metrů.


http://picasaweb.google.com



Rozhraní Picasaweb

K náhrání fotografií do vámi dle libosti vytvořených alb můžete v Linuxu použít webové rozhraní Pica-sawebu, nebo exportu v programu F-Spot. Současná Linuxová verze programu Picasa export do Picas-awebu neumožňuje. V rámci alba můžete vložené fotografie otáčet a měnit jejich pořadí, v jakém budounávštěvníkům prezentovány. Návštěvníci webu mohou vámi umístěné fotky jednu po jedné prohlížet, nebosi je spustit jako slideshow.

Taktéž vám mohou k jednotlivým fotografiím napsat komentář. Kromě prohlížení fotek na Picasawebu,můžete využít možnosti prezentovat album na vlastních stránkách.

FlickrSlužba Flickr jde oproti Picasawebu ve svých službách a konceptu o něco dál. Mimo samotný prostor proprezentaci fotografií, vám umožní aktivní sdílení fotografií s dalšími uživateli Flickru. Domovskou stránkuFlickru naleznete na adrese http://www.flickr.com (5).

Pro používání Flickru je opět potřebná registrace. Registrovaným uživatelům služba Flickr nabízí dvamódy užívání. První bezplatný, v kterém je možno každý kalendářní měsíc vložit pouze určití množstvífotografií, vytvořit omezený počet alb a možnost nahlížet pouze na několik stovek naposledy vloženýchfotografii. Placený mód v ceně 24,95 amerických dolarů již nijak uživatele nelimituje.


http://www.flickr.com



Registrovaným uživatelům služba dále dovolí označit vložené fotografie tagy. Roztřídit fotografie do alb.Ostatní registrovaní uživatelé se mohou k vloženým fotografiím vyjadřovat. Neregistrovaní uživatelé mo-hou zveřejněné fotografie pouze prohlížet. Ani to však není marné. Pokud z jakéhokoliv důvodu hledátenějaké fotografie, je dobré si na Flickr vzpomenout.

Vkládat fotografie do Flickru je možno přímo z webového rozhraní služby, nebo pro uživatele Linuxupomocí aplikací kflickr, gnickr nebo juploadr. Pro uživatele Windows, nebo Mac OS X je pak připravenproprietární Uploader. Pro vkládání fotografií je taktéž možno použít email.

Stejně jako u Picasawebu umožňuje i Flickr přiřadit jednotlivým vkládaným fotografiím geografickoupolohu. Uživatelé tak mohou své fotografie umísťovat a zobrazovat dle geografické příslušnosti.

ZávěrPřestože osobně pro organizaci a prezentaci fotografií preferuji a používám kombinaci nástroje Picasaa služby Picasawebu, domnívám se, že i nástroj F-Spot a služba Flickr jsou natolik dobré, že je lze bezproblému používat. Pokud nyní nevíte, který nástroj a služba by pro vás byla ta pravá, doporučuji, abystesi vyzkoušeli vše a používali to, co se vám bude více líbit a lépe používat.

Odkazy

[1] http://picasa.google.com/linux/index.html[2] http://picasa.google.com[3] http://f-spot.org/Main Page[4] http://picasaweb.google.com[5] http://www.flickr.com

? ? ?


http://picasa.google.com/linux/index.html

http://picasa.google.com

http://f-spot.org/Mainunhbox voidb@x kern .06em vbox hrule width.3emPage

http://picasaweb.google.com

http://www.flickr.com


Petr Andrýsek, QCM, s.r.o. – Úprava webu s ohledem na Pravidla tvorby přístupného webu

Úprava webu s ohledem na Pravidla tvorby přístupnéhowebuPetr Andrýsek, QCM, s.r.o.

Následující text je příspěvkem k aktuální diskuzi o problematice bezbariérového webustátní správy. V textu se snažíme postihnout průběh řešení příprav bezbariérovéhowebu na příkladu dvou webových projektů – Ministerstva pro místní rozvoj (1) a naportálu Fondů Evropské unie (2).

Přístupnost je procesZe zkušeností víme, že u velkých projektů je vhodné řešit přístupnost po krocích. Prvním krokem můžebýt splnění podmínek přístupného webu na základní úrovni – tedy odstranění těch nejzávažnějších bariérwebu. Takto připravený web je poté možné dalšími úpravami vylepšovat, aby uživatelům hledajícíminformaci jejich cestu ne jen nekomplikoval, ale naopak usnadňoval.

Snadněji se začíná načisto

Oproti vybudování nového webu je redesign běžících prezentací komplikovanější. Hlavními příčinami jenutnost zachování již publikovaného obsahu a nezbytnost úprav dříve publikovaného obsahu. Přesto sejedná o vhodnou dobu pro řešení přístupnosti prezentace. Splnění všech pravidel bezbariérového webu jevýzvou a nastavenou laťkou jak pro dodavatele redakčního systému, tak pro redaktory portálů.

Historie: Kde se vzala Pravidla přístupnostiV českém prostředí vznik pravidel tvorby přístupného webu spadá do období kolem roku 2004. Tedydoby, kdy státní správa začala využívat web jako oficiální komunikační kanál a uživatelé se tak setkávalis mnohými nástrahami, které na ně tvůrci webů připravili.

Tehdy byla na Ministerstvu informatiky kolektivem přizvaných odborníků vytvořena česká Pravidla tvorbypřístupného webu. Obsahově vycházela z mezinárodní metodiky WAI. Byla tedy vytvořena doporučenípro tvůrce i správce webů státní správy, která dávají odpověď na otázku: Co je třeba udělat, aby webnekladl svým uživatelům překážky a bariéry v cestě za informací a nediskriminoval žádné návštěvníky?Na základě takto zpracovaného dokumentu byla v roce 2006 schválena novela zákona, který stanovujepovinnost pro weby státní správy dodržovat Pravidla tvorby přístupného webu s definitivní platností od1.1. 2008.

Novela

V průběhu následujících dvou let se ukázala Pravidla v některých ohledech jako příliš striktně for-mulována, aniž by existovala reálná potřeba z pohledu handicapovaných uživatelů. Proto byl na konciroku 2006 zpracována revize, která měla za cíl definovat novou verzi pravidel, jež bude odpovídat výzkumuv cílové populaci handicapovaných uživatelů a bude v souladu se vznikající metodikou WCAG 2.0. Novápodoba pravidel je v mnohých ohledech benevolentnější a snaží se o to, aby doporučení pro tvorbu webůbyla splnitelná a tudíž i plněna.

Zpřístupnění webu Ministerstva pro místní rozvojK redesignu prezentace Ministerstva pro místní rozvoj (3) (MMR) jsme přistoupili v roce 2005 na žádostzadavatele. Jedním z cílů bylo provedení úprav s ohledem na doporučení metodiky tvorby přístupnéhowebu.


http://www.mmr.cz

http://www.strukturalni-fondy.cz

http://www.mmr.cz



Bod nula – analýza

Na základě vstupní analýzy jsme stanovili konkrétní kroky převodu. Společně se zadavatelem jsme sestavilitaké časový plán bezproblémového převodu dosavadního obsahu a zajištění nepřerušeného publikovánína webu ministerstva po dobu přechodu na novou prezentaci.

První etapa

První etapou převodu webu bylo vytvoření nové struktury stránek a nového rozmístění prvků na stránkách(layoutu). Zabudovali jsme připravenou grafiku, která splňuje požadavky barevných kontrastů podlemetodiky přístupného webu. Tak například to znamenalo, že s ohledem na minimální požadovaný kontrastjsme museli v grafickém návrhu ustoupit od oranžové barvy, která byla použita v původní prezentaci.

Příprava redakčního prostředí

V druhé etapě jsme upravili a nastavili redakční systém tak, aby produkoval obsah vyhovující norměprezentace (zvolena byla XHTML 1.0 strict), dále požadavkům na správné označování struktury infor-mací v textu – sémantiku dokumentu a umožňoval vkládání netextového obsahu podle doporučení pravidelpřístupnosti. Rovněž bylo nutné nastavit formátovací možnosti pro práci s barvou a řezem písma a vypra-covat doporučení pro používání.

Převod obsahu

Třetí a nejnáročnější etapou byl převod dat z předchozí verze redakčního systému. Při automatizovanémpřevodu jsme prováděli úpravu validity dokumentů, filtraci obsahu do podoby, která po technické stránceodpovídá zvolené normě. Ne všechny problémy bylo možné odstranit automatizovaně, a proto zůstalačást úprav na práci redaktorů. Především se jednalo o úpravy v rozsáhlých odborných textech.

Test přístupnosti – konec nebo na začátek?

Přizpůsobení stránek základním pravidlům bezbariérového webu společně s redesignem prezentace ob-nášelo téměř dvouměsíční proces. Spuštění nového webu bylo završeno provedením testu přístupnostinezávislou institucí. Test provedla společnost SONS podle metodiky Blind Friendly Webu. Výsledné hod-nocení z prosince roku 2005 deklaruje, že prezentace MMR splňuje základní úroveň přístupnosti, podlemetodiky Blind Friendly Webu.

Tato meta, které web dosáhl, však není metou konečnou. Příkladem mohou být nově připravované aplikacepro portál (kalkulačka nájemného, sněhové zpravodajství), které jsme vyvíjeli pro portál v následujícímobdobí od počátku v souladu s Pravidly přístupného webu. Tak si tedy portál snaží zachovat, když nezvyšovat, stanovenou úroveň bezbariérovosti.

Jiný web – Fondy Evropské unieNovějším webem realizovaným společností QCM, s.r.o., který prošel podobně rozsáhlým redesignema získal certifikát bezbariérového webu, je portál Fondy Evropské unie (4). První dosaženou metou to-hoto portálu byl test Přístupnosti provedený SONS v září 2006 s výsledkem splnění Pravidel přístupnostina střední úrovni (hodnoceno dle metodiky Blind Friendly web).

Zadání v tomto projektu obsahovalo oproti redesignu MMR navíc rozsáhlou úpravu struktury původníhowebu, vypracování metodiky pro práci redaktorů a jejich proškolení s ohledem na tvorbu přístupnéhoobsahu. Při redesignu jsme zvolili obdobný postup jako u prezentace MMR – po analýze následovalypřípravné kroky na vytvoření layoutu, implementace grafiky, nasazení redakčního systému.





Specifika projektu

Náročnější byla na tomto projektu fáze úpravy obsahu. S ohledem na potřebu zjednodušení dříve pub-likovaného odborného obsahu se na úpravě větší mírou podíleli přímo redaktoři portálu.

Jako krok s velkým přínosem hodnotíme zavedení průběžného sledování stavu prezentace (kontrola va-lidity, sémantiky článků, konzistence obsahu) a metodický dohled nad prací redaktorů.

Odkazy, zdroje• Dobrý web: Přístupnost státní správy (5)

• Přístupnost na webu: Pravidla a standardy (6)

• Metodika Blind Friendly Web (7)

• Přístupnost na webu (8)

• Pravidla přístupnosti (9)

• Ministerstvo pro místní rozvoj (10)

• Fondy Evropské unie (11)

• Stránky QCM, s.r.o. (12)

Odkazy

[1] http://www.mmr.cz[2] http://www.strukturalni-fondy.cz[3] http://www.mmr.cz[4] http://www.strukturalni-fondy.cz[5] http://www.dobryweb.cz/pristupnost-statni-spravy[6] http://pristupnost.nawebu.cz/texty/pravidla-standardy.php[7] http://www.blindfriendly.cz/testovani-webovych-stranek.php#podle-ceho-testujeme[8] http://pristupnost.nawebu.cz/weblog/blogpost.php?post=142[9] http://www.pravidla-pristupnosti.cz

[10] http://www.mmr.cz[11] http://www.strukturalni-fondy.cz[12] http://www.qcm.cz

? ? ?


http://www.dobryweb.cz/pristupnost-statni-spravy

http://pristupnost.nawebu.cz/texty/pravidla-standardy.php

http://www.blindfriendly.cz/testovani-webovych-stranek.php#podle-ceho-testujeme

http://pristupnost.nawebu.cz/weblog/blogpost.php?post=142

http://www.pravidla-pristupnosti.cz

http://www.mmr.cz


http://www.qcm.cz

http://www.mmr.cz


http://www.mmr.cz


http://www.dobryweb.cz/pristupnost-statni-spravy

http://pristupnost.nawebu.cz/texty/pravidla-standardy.php

http://www.blindfriendly.cz/testovani-webovych-stranek.php#podle-ceho-testujeme

http://pristupnost.nawebu.cz/weblog/blogpost.php?post=142

http://www.pravidla-pristupnosti.cz

http://www.mmr.cz


http://www.qcm.cz


Miroslav Kuře – APT efektivně

APT efektivněMiroslav Kuře

Základní program pro správu balíků v Debianu (dpkg) je z pohledu běžného uživatelepoměrně jednoduchý. Lze pomocí něj nainstalovat nebo odstranit jednotlivý balík,který se nachází někde na souborovém systému daného počítače. Pomocí samotnéhodpkg nelze stahovat balíky ze sítě a také různé závislosti mezi balíky je třeba řešitručně.

Historický úvodVznikla proto nadstavba jménem APT, která celou řadu kroků automatizuje a hlavně poskytuje jednotnýpřístup k balíkům umístěným na lokálním disku, ftp serveru, CD, nebo libovolném jiném podporovanémmístě. Většina uživatelů si vystačí se dvěma příkazy: apt-cache slouží k různým dotazům do databázebalíků, apt-get pak k samotné instalaci a aktualizaci balíků.

Aptitude po spuštění

Nad systémem APT vznikla celá řada programů, které obalily jeho funkcionalitu do grafického kabátku(synaptic, adept), nebo které výrazně rozšířily jeho funkcionalitu (aptitude). Podíváme se právě na apti-tude, která je v Debianu již nějakou dobu doporučovaným nástrojem pro správu balíků.




Základní vlastnosti aptitudeAptitude může pracovat v řádkovém režimu (podobně jako apt-get, se kterým se snaží být kompatibilní),nebo v celoobrazovkovém režimu (jako legendární dselect).

Po spuštění aptitude bez dalších parametrů se objeví celoobrazovkové rozhraní, které je rozděleno doněkolika částí. Shora dolů: menu, důležité klávesové zkratky, verze programu (a případně informaceo naplánovaných akcích), seznam balíků, jednořádkový popis vybraného balíku a konečně dlouhý popisbalíku. Seznam balíků je základním stavebním kamenem aptitude. Zobrazuje všechny balíky, které ap-titude v tento okamžik zná a které umí nainstalovat. Po spuštění aptitude jsou balíky uspořádány doněkolika skupin. Seznamem balíků se můžete pohybovat šipkami nahoru a dolů, skupina se rozbalí/sbalíklávesou Enter .

Vybraný balík

Po najetí kurzorem na konkrétní balík o něm můžete zjistit nejrůznější informace. Standardně se v dolníčásti obrazovky zobrazí jeho popis, ale klávesou i můžete cyklovat mezi dalšími informacemi, jako jestav balíku nebo vysvětlení, proč je daný balík nainstalován. Stiskem klávesy Enter na balíku se objevínový pohled zobrazující kompletní informace o balíku. Zpět do předchozího pohledu (většinou hlavníhoseznamu balíků) se dostanete klávesou q . Další pohledy na balík se skrývají pod klávesami

1. d – zobrazí závislosti balíku

2. r – zobrazí reverzní závislosti balíku

3. v – zobrazí dostupné verze balíku




4. C – zobrazí seznam změn v balíku (vyžaduje připojení k Internetu)

Tyto pohledy jsou rekurzivní, takže můžete postupovat pohledy třeba takto: Na balíku ikiwiki zobrazíteklávesou d jeho závislosti. Zaujme vás balík hyperestraier, takže klávesou Enter rozbalíte jeho dostupnéverze, vyberete nejnovější verzi a opět stisknete Enter , což zobrazí kompletní informace o balíku. Zde vászaujme balík ppthtml a chcete zjistit, které jiné programy jej využívají, takže na něm stisknete klávesur . . .

Seznam balíků je dobré čas od času obnovit klávesou u , což stáhne aktuální seznamy balíků (např.bezpečnostní aktualizace) a zakomponuje je do aptitude. Tyto balíky se objeví ve větvi Nové balíky , resp.Aktualizovatelné balíky .

Vyhledávání balíkůProtože je procházení seznamu více než 20 000 balíků nepohodlné, používá se často hledání balíku podlezadaných kritérií. Nejjednodušší formou je hledání podle názvu balíku. Stačí stisknout klávesu / a dodialogového okna zadat část názvu balíku. (Kurzor již při psaní postupně skáče na balíky vyhovujícízadané části.)Pokud nalezený balík není ten pravý (např. proto, že řetězec wiki se při standardním řazení balíkůjako první shoduje s knihovnou libmediawiki-perl a ne s nějakým wiki programem), můžete hledat dalšívýskyt tohoto řetězce klávesou n . Pokud jste při používání klávesy n příliš horliví a požadovaný balíkpřeskočíte, můžete použít klávesu N , která začne hledat v opačném směru.Hledání podle názvu balíku dnes již nikoho neohromí. Aptitude naštěstí disponuje aparátem, který senazývá vyhledávací vzory. Takový vzor má tvar vlnka, písmeno, a případně nějaký text. Například vzor~dwiki hledá balíky, u kterých se řetězec wiki vyskytuje v popisu balíku (ne v jeho názvu). Výčetněkolika vzorů:

• ~b hledá balíky, které mají nesplněné závislosti• ~c hledá balíky, které jsou odstraněné, ale ponechaly v systému konfigurační soubory• ~i hledá balíky, které jsou nainstalovány• ~M hledá balíky, které jsou nainstalovány automaticky• ~g hledá balíky, které nejsou nainstalovány• ~N hledá balíky, které jsou v seznamu balíků nové• ~U hledá balíky, které mohou být povýšeny na novou verzi• ~Cxxx hledá balíky, které jsou v konfliktu s xxx• ~nyyy hledá balíky, které v názvu obsahují yyy• ~dyyy hledá balíky, které v popisu obsahují yyy• ~myyy hledá balíky, které v poli Maintainer obsahují yyy• ~Dxxx hledá balíky, které závisí na xxx• ~Gznačka hledá balíky, jejichž značka obsahuje daný výraz• ~ppriorita hledá balíky s prioritou priorita

Vzory lze kombinovat, takže

~i~mIsaac~Ggame::strategy

nalezne všechny nainstalované balíky spravované Isaacem, které jsou označkované jako herní strategie.Obdobně

~poptional~M~D^(perl|python)$~b~U

nalezne balíky, které mají prioritu „volitelnýÿ, jsou nainstalovány automaticky pro splnění závislostí,závisí na perlu nebo pythonu, mají porušené závislosti a dají se povýšit na novější verzi.




Vyhledávací vzory lze použít i pro omezení seznamu balíků pouze na balíky vyhovující zadanému vzoru,což výrazně usnadní procházení seznamu. Stačí stisknout klávesu l a zadat výraz. Například prostýmomezením dle vzoru ~dwiki se zúží seznam balíků pouze na ty, které mají něco společného s wiki. Pronávrat do kompletního seznamu ponechte pole se vzorem prázdné.

Správa balíkůI když je brouzdání dostupnými balíky příjemnou zábavou na dlouhé zimní večery, je docela možné, ženechcete o balících jen číst, ale chcete si je i prakticky vyzkoušet. Není nic jednoduššího. Na vybranémbalíku stačí stisknout klávesu + (řádek zezelená) následovanou klávesou g .

Balíky před instalací

Zobrazí se nový pohled, který informuje o všech akcích, které jsou nyní naplánované a které by se mělyprovést. Pokud zde kromě vašeho zvoleného balíku vidíte i další zelené řádky, jsou to balíky, které budouinstalovány automaticky pro splnění závislostí vašeho balíku. V řádku s verzí aptitude je navíc vidět, kolikmísta tato instalace zabere. Pokud jste si instalaci balíku rozmysleli, stále se můžete klávesou q vrátit dozákladního pohledu a klávesou - instalaci balíku (a jeho případných závislostí) zase zrušit. Pokud se všakrozhodnete pokračovat, stiskněte znovu klávesu g , která požadovaný balík (balíky) stáhne a nainstaluje(balík se během instalace může zeptat nějaké otázky). Po instalaci se vrátíte zpět do hlavního seznamubalíků.Odstranění balíku se provede analogicky klávesou - (balík se obarví fialovou barvou) a následným g ,g . K aktualizaci všech balíků, ke kterým existuje novější verze, slouží klávesa U (balíky zmodrají)následovaná obligátním g , g .




Chcete-li (od)instalovat více balíků, není nutné to provádět po jednom. Nejprve si v seznamu balíkůmůžete klávesami + a - označit všechny plánované akce (např. instalace balíků darcs a mercurial,odinstalace balíku cvs) a teprve poté použít kombinaci g , g , která naplánované změny skutečně provede.Dokud nestisknete druhé g , můžete se vždy vrátit zpět a pohodlně tak zkoušet různé scénáře coby-kdyby(kolik místa zabere instalace vimu, jaké závislosti si přitáhne balík kde).

Porušené balíky

Obzvláště při odinstalování balíků se může stát, že se pokusíte odstranit balík, na kterém závisí jinýnainstalovaný balík, který by se tím pádem stal nefunkční. V takovém případě se naruší závislosti balíkůa postižené balíky se obarví červeně. Počet balíků s porušenými vztahy je vidět nahoře nad seznamembalíků. V tomto stavu vás aptitude nenechá pokračovat v (od)instalaci balíků a bude trvat na nápravěvšech porušených vztahů.Vztahy můžete vyřešit buď ručně (krokem zpět nebo odstraněním balíků s porušenými vztahy) nebopoloautomaticky pomocí řešitele. Řešitel se pokusí nalézt všechny možné scénáře instalací a odinstalacíbalíků tak, aby na konci scénáře neexistovaly porušené vztahy. Takovýchto scénářů může být samozřejměvíce a je jen na vás, abyste si vybrali ten nejvhodnější.Do řešitele vstoupíte klávesou e , mezi jednotlivými scénáři přecházíte pomocí . a , . Vybraný scénářaplikujete klávesou ! . Stejně jako v ostatních pohledech můžete z řešitele vyskočit klávesou q a nechatřešení závislostí na později.




Řešitel závislostí

ZávěrAptitude je opravdu mocný nástroj a zde jsem naznačil pouze zlomek jejích možností. Chcete-li se státopravdovými pány svých balíků, vřele doporučuji prostudovat vynikající příručku dostupnou v balíkuaptitude-doc-cs.

? ? ?



Michal Janík – Sazba dokumentů (nejen) v Linuxu

Sazba dokumentů (nejen) v LinuxuMichal Janík

Při sazbě složitějších dokumentů je dobré sáhnout po specializovaném nástroji. Světopen source nabízí kvalitní multiplatformní DTP nástroj Scribus. Co dokáže? Ukáže-me si základy práce na sazbě jednoduchého časopisu.

Nejprve si připravíme hlavičku časopisu. V levémhorním rohu vytvoříme obrázkový rám, pravýmtlačítkem myši vyvoláme kontextové menu a vol-bou Vložit obrázek ( Ctrl-d ) vložíme do rámupředem připravené logo. To se zobrazí ve výchozívelikosti a je zapotřebí jej upravit. Pravým tlačít-kem tedy vyvoláme kontextovou nabídku a volbouVlastnosti ( F2 ) zobrazíme dialogové okno s vlast-nostmi objektu. V záložce Obrázek zatrhneme po-ložky Změnit velikost na rozměr rámu a Propor-cionálně . Nyní se logo přizpůsobilo rámu. NabídkaVlastnosti obsahuje řadu dalších nastavení, kterávyužijeme například při vkládání fotografií.

Nyní bychom rádi doplnili logo o horizontální čáru.Vybereme tedy nástroj Čára a tahem myší nakres-líme přímku. Přesné horizontální orientace dosáh-neme přimáčknutím funkční klávesy Ctrl . Vlast-nosti čáry nastavíme v dialogovém okně Vlastnosti ,tentokrát v záložce Čára. Dříve než vložíme nastránku text, nadefinujeme styly pro text odstavcea nadpisy.

Výsledný dokument

Volbou Úpravy – Styly odstavce zobrazímenabídku Upravit styly . Volbou Nový vy-tvoříme styl odstavce. Přípravu druhéhostylu si můžeme zjednodušit zkopírovánímvlastností již nadefinovaného stylu a jejichúpravou.

Hlavička dokumentu

Říkáte si, k čemu jsou styly vlastně dobré?Slouží k jednoduché definici významu a vzh-ledu jednotlivých částí textu. Význam stylů seprojeví například ve chvíli, kdy musíte předělatjiž nasázený text. Na místo označování a úpravkaždé části textu zvlášť stačí upravit vlast-nosti stylu a Scribus vše ostatní udělá za vás.




Vraťme se však k našemu časopisu. Sazba bude třísloupcová, proto na stránku vložíme tři textové rámy.První z nich označíme a volbou Editovat text z kontextové nabídky ( Ctrl-y ) vyvoláme textový edi-tor. Text můžeme do rámu buďto importovat stiskem ikony pootevřené složky či vložit přes schránku( Ctrl-v ). Textu následně přiřadíme styly. Stiskem ikony zelené fajfky potvrdíme provedené změnya vložíme text do rámu.

Textové rámy a jejich obsah

Nyní je zapotřebí spojit jednotlivé textové rámy tak, aby na sebe navazovaly. K tomu slouží propojovacínástroj, který najdete pod ikonou se dvěma textovými sloupci a modrým trojúhelníčkem v menu Nástroje.

Provázání textových rámů




Obrázky vložíme do časopisu tak, že vytvoříme pomocí nástroje z hlavní nabídky obrázkový rám. Do nějvložíme obrázek a dále ho editujeme obdobně jako v případě loga. Následně jednotlivé objekty umístímena správná místa, obrázky doplníme o rám nástrojem Rám ( s ). Hotový časopis můžeme přímo vytisknoutči vyexportovat do PDF. Součástí exportu je pokročilé nastavení vlastností výsledného PDF.

Výsledný PDF dokument

Scribus je nástroj poměrně intuitivní a ušetří sazeči mnoho práce při tvorbě dokumentů. Pokud narazítepři seznamování se Scribusem na těžkosti, nenechte se odradit. O radu se obraťte na kolegy, kteří sepohybují kolem projektu na webu Scribus.net (1) nebo českých stránek Scribus.cz (2).

Odkazy

[1] http://www.scribus.net[2] http://www.scribus.cz

? ? ?


http://www.scribus.net

http://www.scribus.cz

http://www.scribus.net

http://www.scribus.cz


Martin Šín – Natoč to a sestříhej!

Natoč to a sestříhej!Martin Šín

Tvorba domácího videa se v dnešní době stává jedním požadavků kladených na výpo-četní techniku. Tento rozmach je spojen nejen se stále rostoucím výkonem běžně dos-tupných počítačů, ale také s masivním rozmachem a rozšířením digitálních kamer,které se postupně stávají běžnou součástí domácností. V následujícím textu se dozvítezákladní informace a požadavky kladené na převod a zpracování videa v operačnímsystému Linux.

Hardwarové požadavkyKamera, která bude alespoň trochu podporovaná Linuxem (jádrem). Prakticky se dá říct, že fungujívšechny digitální kamery, které jsou v dnešní době dostupné, a pokud nefungují nyní, pak brzy začnou.Jediný problém by mohl nastat v okamžiku, kdy by se výrobce přestal držet jakýchkoliv standardů.

FireWire karta (rozhraní IEEE1394), ať už je integrovaná na základní desce (řada běžně dostupnýchMB) nebo v podobě PCI karty. Někteří výrobci (např. Sony) dodávají ke svým kamerám kompletnípříslušenství, tzn. kartu i propojovací kabel.

Dostatek času. Převod videa vždy patřil mezi ty časově nejnáročnější operace, které jsou prováděny napočítači. Zvýšené časové nároky jsou kladeny nejen na čas nutný pro zpracování videa bez zásahu uživatele(vlastní převod), ale i na čas i zkušenosti osoby pracující s videem (střih videa).

Požadavky na jádro LinuxuPro vlastní stažení videa z kamery se používá zcela výlučně dvgrab. Tento program pak využívají snadvšechny grafické nadstavby. Program ovládá i stahuje data z kamery prostřednictvím /dev/raw1394. Bo-hužel, některé přední distribuce (Fedora, Debian) vyjmuly počínaje jádrem 2.6.22 podporu /dev/raw1394z jádra (z důvodu bezpečnosti), a tak není jiné volby než kompilace vlastního jádra. Instalace takovéhovlastního jádra s podporou /dev/raw1394 může vypadat v Debianu např. takto:

1. instalace potřebných balíčků

apt-get install kernel-package libncurses5-dev \\

linux-source-2.6.22 linux-patch-debian-2.6.22

2. rozbalení jádra a aplikace dostupných záplat

cd /usr/src

tar xvvjf linux-source-2.6.22.tar.bz2

ln -sf linux-source-2.6.22 linux

cd linux

usr/src/kernel-patches/all/2.6.22/apply/debian 2.6.22-4

3. nastavení nového jádra

cp /boot/config-2.6.22-2-amd64 .config

make menuconfig

V jádru je potřeba nastavit následující:

Device Drivers --> IEEE 1394 (FireWire) support -->

<*> IEEE 1394 (FireWire) support

<*> OHCI-1394 support




<*> OHCI-1394 Video support

<*> Raw IEEE1394 I/O support

< > IEEE 1394 (FireWire) support - alternative stack, EXPERIMENTAL

4. vytvoření balíčku s novým jádrem (za použití initrd)

make-kpkg --initrd kernel-image

5. instalace nového balíčku a restart počítače

dpkg -i ../linux-image-2.6.22_2.6.22-10.00.Custom_amd64.deb

Nastavení jádra při možné kompilaci

Tím se po restartování (připojení kamery) vytvoří soubor /dev/raw1394, který se používá prozískání dat z digitální kamery. Další případné problémy pak zpravidla spočívají v chybně nas-tavených oprávněních k tomuto souboru.

Softwarové požadavkyPokud máte splněny výše zmíněné předpoklady, pak se můžete pustit do vlastního stažení a úpravy videa.

dvgrabNástroj příkazové řádky pro stažení videa z kamery.

KinoKino je nelineární editor (umožňuje nelineární přístup k různým částem záznamu) pro Linux. Videozískané z kamery je uloženo ve formátech Raw DV či AVI (typ 1 i 2). AVI typu 2 má odděleno video




a zvuk v samostatných stopách, AVI 1 obsahuje zvuk ve video stopě, a tak se podobá spíš surovémuformátu RAW.

Kino při editaci filmu

Výsledek je možno exportovat do formátu DVD, Video CD, SVCD, MPEG nebo jednoduše nechat propozdější převod v surových formátech Raw, AVI 1 či 2. Program zvládá jak import videa z kamery, takjeho další zpracování (střih i přidání efektů).

Klady+ možnost ovládání kamery+ stabilní zázemí mírně se rozvíjejícího projektu

Zápory− neintuitivní prostředí− nutnost vykreslení efektů ještě před vlastním převodem− mírné nestability při práci

KdenliveJedná se o velmi mladý projekt, který se v současné době velmi dynamicky vyvíjí. S tím je spojeno nejenvelké množství vymožeností, které tento program prakticky posouvají mezi přední programy určené kezpracování videa, ale také má tento vývoj za výsledek velké množství chyb a z toho vyplývající nestabilituprogramu.Program v dnešní době nabízí ten nejlepší komfort dalšího zpracování získaného videa. Obsahuje ohrom-nou spoustu exportních formátů, mj. Flash, XVid, Theora, Real Video. Umožňuje snadnou úpravua použití efektů, přidává možnost skládat výsledek zpracováním jednotlivých zvukových a video stop.Překlad programu do češtiny je hotov a čeká na své začlenění do projektu.




Kdenlive při editaci filmu

Klady+ komfortní ovládání programu+ spousta přechodů a jejich použití na závěr+ intuitivní ovládání+ rozdělení do více zvukových a video stop

Zápory− nestabilita programu a jeho chyby− pomalé kódování videa

DeVeDeProgram sám neumí stahovat video ani ho dál upravovat. Hodí se však pro rychlý převod získanéhosnímku do nějakého rozumnějšího formátu. K tomu používá program mencoder, a tak zvládá převodvelmi velmi rychle (i na slabších strojích).Ovládání programu je velmi jednoduché a přitom také účelné. Program je kompletně počeštěn a pod-poruje vytvoření jednoduché nabídky DVD spolu s členěním filmu na kapitoly. Výsledkem převodu jsoupožadované soubory (DVD, VCD, SVCD, DivX, MPEG, CVD) nebo rovnou obraz .iso určený k vypálení.




DeVeDe při převodu

Projektů určených ke zpracování videa je mnohem více, za všechny jmenujme alespoň Cinellera a Avide-mux. Záleží na každém, který z těchto programů si zvolí, ať už to bude jeden z výše uvedených, nebozrovna ten, na který zde nezbylo místo. K dispozici jsou tak více či méně profesionální nebo uživatelskypřívětivé programy, rozhodně je ale z čeho vybírat.

? ? ?



Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost

Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radostZdeněk Wagner

Cílem přednášky je ukázat, jak lze na počítači s operačním systémem Linux skenovatobrázky, a to jak pro osobní domácí použití, tak na profesionální úrovni pro další zpra-cování v DTP. Po obecných úvahách, jaké zvolit zařízení a jak skener nejpohodlnějinainstalovat a po nezbytném teoretickém úvodu bude představen program VueScan.Těžištěm přednášky budou praktické demonstrace pracovních postupů při skenováníi při zpracování raw snímků z digitálních fotoaparátů. Text je určen zejména proběžné uživatele, nikoliv pro experty. Jistá zjednodušení jsou tedy záměrná.

It [Babbage’s analytical engine] has no pretentions whatsoever to originate anything but it can do whateveryou know how to order it.

Ada Adelaida countess of Lovelace

ÚvodNázev osobní počítač napovídá, že se jedná o přístroj sloužící k počítání. Ve skutečnosti je název his-torickým reliktem. V současnosti jen malá část počítačů slouží skutečně k počítání. Většina počítačů sepoužívá k mnoha jiným činnostem. Jedním z úkolů, na něž jsou počítače využívány, je zpracování grafiky.

Obrázek můžeme vytvořit přímo v počítači, ale velmi častým zdrojem, s nímž pak dále pracujeme, jegrafický soubor vzniklý digitalizací existující předlohy. Kvalita konečného výsledku je závislá na způsobuprovedení digitalizace. Informaci, kterou nesprávně provedenou digitalizací ztratíme, již nikdy nevrátímezpět. Úspěch či neúspěch závisí tedy na použitém hardwaru i softwaru, a samozřejmě též na způsobu jehopoužití.

Předlohou, již chceme digitalizovat, může být obraz na neprůhledné podložce (papír, plátno), na průhlednépodložce (film), nebo reálná scéna v interiéru či exteriéru. V prvních dvou případech použijeme skener,v posledním případě fotografický přístroj, buď digitální, nebo klasický filmový, čímž převedeme úlohu napředchozí případ. Později si ukážeme, že zpracování obrázků z digitálních fotografických přístrojů se odskenování v principu neliší.

S nevhodným hardwarem či softwarem nelze dobrých výsledků dosáhnout. Hardwarové a softwarovénástroje, které se snaží vzbudit zdání své inteligence, také nejsou zárukou kvality, často je tomu právěnaopak. Kvalitní nástroj sám od sebe neudělá nic, ale jak říká motto, dokáže udělat vše, když víme, jako to požádat.

RozlišeníPři výběru skeneru se budeme ptát, jaké rozlišení potřebujeme. Od tiskařů víme, že kvalitní tisk barevnéfotografie vyžaduje 300–400 dpi, černobílá polotónová grafika (fotografie) přibližně 600 dpi a pro pérovky600–1200 dpi. Pérovky raději nakreslíme vektorovým editorem, případně naskenujeme v nižším rozlišenía vektorizujeme softwarově. Příprava tiskových předloh ve vyšším rozlišení nemá smysl.

Při skenování nesmíme volit příliš malé rozlišení, protože tím ztrácíme informaci. Příliš velké rozlišenívšak prodlužuje čas zpracování, zvětšuje velikost souboru, ale přidává pouze balast, nikoliv informaci.Jaké je tedy vhodné rozlišení skeneru?

Začneme skenováním filmu. Rozlišovací schopnost běžných filmů je typicky 100 čar na milimetr. Některéprofesionální filmy dosahují rozlišovací schopnosti téměř dvojnásobné, ale nesmíme zapomenout na rozlišo-




vací schopnost použité optiky. Hodnota 100 čar na milimetr je tedy vhodným charakteristickým ukaza-telem. Rozlišovací schopnost se měří jako počet bílých čar proložených stejně silnými čarami černými. Hod-nota 100 čar na milimetr tedy odpovídá 200 pixelům. Rozlišení skeneru určíme jednoduchým výpočtem200 · 25.4=5008 dpi. Většina objektivů však nemá takové rozlišení v celé ploše obrazu, můžeme počítats hodnotou 50 čar na milimetr, tedy přibližně 2500 dpi.

Při zvětšování snímku z filmu na fotografický papír ztratíme podle prostého matematického výpočtupřibližně řád. Ve skutečnosti ztratíme ještě více, protože fotografický papír je určen pro lidské oko a jehorozlišení odpovídá typicky 200 dpi. Při skenování obrazů chceme zaznamenat tahy malířova štětce, ale anina to není třeba extrémně velké rozlišení. V praxi se tedy jen výjimečně setkáme s předlohou obsahujícívíce informace, než odpovídá rozlišení 600 dpi.

Ukázka správně a špatně naskenované černobílé fotografie

Stejný výpočet použijeme pro zjištění, kolik megapixelů má mít snímací čip digitálního fotoaparátu.Chceme-li zaznamenat stejné množství informace jako jedno políčko kinofilmu o rozměrech 24×35 mm,tj. přibližně 1 in×1.5 in, potřebujeme 35 MPix. Pro objektiv s rozlišením 50 čar na milimetr zcela postačuje10 MPix.




Barevná hloubkaSpočítáme-li si, kolik barev lze zaznamenat ve 24bitovém obrázku v prostoru RGB, připadá nám smysltéto otázky dost nejasný. Vraťme se na okamžik znovu k černobílé fotografii. Je známo, že lidské oko rozliší10% rozdíl v jasu. Pokud máme možnost srovnání, dokážeme rozlišit 5% rozdíl. Jeden bajt zaznamená256 úrovní šedé, tedy mnohem více, než lidské oko rozezná. Přesto tato barevná hloubka v jistých situacíchnestačí. Problém nastane, pokud nejsme spokojeni s tonalitou a chceme ji upravit.

Obrázek Ukázka správně a špatně naskenované černobílé fotografie ukazuje správně a špatně naskeno-vanou fotografii. V prvním případě (obrázek vlevo) jsme upravili tonalitu přímo při skenování. Připojenýhistogram ukazuje, že jsou zastoupeny všechny stupně šedi od bílé po černou. Prostřední obrázek bylzískán skenováním bez korekcí. Je zřejmé, že v obrázku chybí bílá i černá. Obrázek byl následně upravenv grafickém editoru gimp tak, aby byl zachován stejný odstín oblohy a ve výsledku byla zastoupenabílá i černá. Z histogramu připojeného k obrázku vpravo je zřejmé, že jsme ztratili mnoho stupňů šedive stínech. Výřez, zobrazený na obrázku Výřez ze správně a špatně naskenované fotografie, ukazuje, žev tmavých částech skutečně došlo k posterizaci. Při větších úpravách barevných obrázků dochází ještěk větším problémům, vznikají nepěkné barevné mapy. Monitor bývá k takovým problémům milosrdný,často je ani nepostřehneme, pokud nemáme dostatečně vycvičený zrak. O to nepříjemnější je překvapeníz pohledu na vytištěný výsledek.

Barevné korekce je tedy nutno dělat již při skenování, a to v analogovém režimu, pokud to hardwareumožňuje, nebo alespoň ve větší barevné hloubce. Budeme si tedy vybírat skener, který je schopen vevětší barevné hloubce pracovat, a skenovací software, který takovou informaci umí využít.

Výřez ze správně. . . . . . a špatně naskenované fotografie

Připojení skeneru k počítačiSkenery lze připojovat na čtyři různá rozhraní. Snadnost oživení komunikace mezi skenerem a počítačempracujícím v Linuxu závisí na tom, jaké rozhraní pro připojení zvolíme.




Nejméně problémů způsobují skenery komunikující přes SCSI (Small Computer System Interface). Totorozhraní totiž definuje i komunikační jazyk mezi počítačem a perifériemi. Implementace ovladače je tudížobvykle snadná. Pokud kupujeme nový počítač a plánujeme využití SCSI, měli bychom si vybrat základnídesku, která již tento řadič obsahuje. Starší počítače často SCSI hardware neobsahují. SCSI řadič musíbýt samozřejmě podporován v Linuxu, buď přímo v kernelu, nebo jako modul. Před nákupem si tedyověřte, zda podpora pro Linux existuje.

Připojení skeneru přes USB (Universal Serial Bus) je již obtížnější. Ovladač USB je standardní součástíLinuxu, ale podpora USB ještě neznamená, že bude počítač schopen komunikovat se skenerem. USB totižnemá jednotný komunikační jazyk. Musíme tedy mít ovladač pro daný model skeneru. Skenovací softwareřadu ovladačů obsahuje. Musíme si tedy ověřit, zda má ovladač pro skener, jenž si chceme koupit.

V případě rozhraní IEEE 1364 (FireWire) je situace podobná. Opět si musíme ověřit, zda pro daný skenerexistuje ovladač. Navíc často standardní kernel neobsahuje modul pro toto rozhraní. Buď musíme nains-talovat nějaký rozšířený kernel, nebo si jej zkompilovat sami ze zdrojových kódů. Budeme též potřebovatmodul sbp2.

Skenery komunikující přes paralelní rozhraní jsou v Linuxu prakticky nepoužitelné. Jejich komunikačníjazyk je speciální, většinou nedokumentovaný. Fungují pouze se speciálními programy dodávanými s přís-lušným skenerem. Tyto programy jsou psány pro MS Windows, nebo Macintosh.

Hybridní zařízení typu tiskárna-skener-kopírka-fax patří do stejné skupiny. Jsou určeny pro kanceláře, abysi úředníci mohli snadno naskenovat fakturu či jiný dokument, vložit snadno do dokumentu v MS Officeapod. Je zřejmé, že výrobce takového zařízení s provozem v Linuxu nepočítá, dokumentaci neposkytuje,takže užitná hodnota se blíží nule.

Instalace skeneruV současných linuxových distribucích se starají, jednoduše řečeno, dva systémy: hotplug a kudzu. Hotplugmonitoruje zařízení, která se připojí v době, kdy je operační systém v běhu. Typickým zařízením, kteréje nakonfigurováno dynamicky po připojení, je USB flash disk. Skenery komunikující přes USB jsou natom podobně. Obvykle stačí zapnout skener před startem skenovacího programu.

Kudzu monitoruje zařízení, která jsou aktivní v okamžiku startu systému. Umožňuje přidávání ovladačůpro nový hardware a odstranění ovladačů pro hardware, jenž byl z počítače odebrán. Kudzu po instalacinakonfiguruje některé hardwarové řadiče. Pokud je hardware v počítači trvale, je vše jednoduché. Obvyklefunguje automatická detekce, takže jen potvrdíme to, co kudzu nabízí. Poněkud složitější je to v případěskenerů. Nechceme totiž mít skener trvale zapnutý, chceme jej zapnout jen v době, kdy chceme skutečněskenovat. Pak jej ale kudzu nenajde. Musíme mu tedy pomoci.

Začneme tím, že zapneme skener a počkáme, až se jeho hardware inicializuje. U některých skenerů tomůže trvat i půl minuty. Pokud není skener inicializován, nekomunikuje s počítačem a kudzu jej nemášanci najít. Stolní deskové skenery obvykle po zapnutí rozsvítí lampu, zahýbají mechanismem pro posunsnímací hlavy a následně ji přesunou do výchozí polohy. Tím je inicializace ukončena.

Nyní můžeme zapnout počítač (nebo restartovat, pokud běžel). Kudzu najde nový hardware. Stisknemelibovolnou klávesu, abychom se dostali do nabídky. Vybereme automatickou konfiguraci a pokud jsmespokojeni s tím, co kudzu nabízí, volbu potvrdíme. Po startu systému ověříme funkčnost skeneru, případněprovedeme zbývající nastavení. To je však pouze začátek, naše úloha ještě neskončila.

Následující krok je velmi důležitý. Vypneme skener a restartujeme počítač. Kudzu oznámí, že byl ode-brán hardware. Stiskneme libovolnou klávesu, abychom se dostali do nabídky. Vybereme možnost Keepconfiguration. Kudzu oznámí, že byl ze systému odstraněn skener. Opět potvrdíme, že si přejeme jehokonfiguraci zachovat. Od tohoto okamžiku se při startu systému nebude kudzu na skener dotazovat. Infor-mace v konfiguraci bude trvalá, takže můžeme při běhu počítače podle potřeby skener zapínat a vypínat.




Tuto akci provedeme pro všechny skenery a další periferní zařízení (týká se to např. některých USBtiskáren).

Nezapomeňte, že kromě vlastního skeneru je nutno nakonfig-urovat také komunikační rozhraní a emulační moduly. Kdyžkudzu najde nový skener, nabídne konfiguraci všech potřeb-ných modulů. Po startu s vypnutým skenerem bude chtítvšechny tyto moduly odstranit. Musíme ve všech případechzvolit, že se má jejich konfigurace zachovat. Proto si poz-namenejte, co vše kudzu přidával, když našel nový skener.

Kudzu uchovává informace o konfiguraci hardware v sou-borech, jejichž jména se liší v různých distribucích. Jménatěchto souborů najdete v dokumentaci ( man kudzu ). Předinstalací skeneru si můžete kopie souborů uschovat. Pokud seinstalace skeneru nepovede, můžete vrátit původní souborya zkusit instalaci znovu.

Vytvoření skupiny

Zmínili jsme se, že některé skenery vyžadují do-datečné ruční nastavení. Týká se to SCSI skenerůa skenerů komunikujících prostřednictvím IEEE1364, které též využívají subsystém SCSI. Uži-vatel musí mít právo zápisu na všechna zařízení/dev/sg*. Pokud jste pro konfiguraci skeneru pou-žili kudzu podle výše uvedeného návodu, pak tatozařízení nenajdete.

Přidání uživatele do skupiny v grafickém rozhraní GNOME

Po zapnutí skeneru je vytvoří udev a po vypnutí skeneru je opět odstraní. Musíme tedy nakonfigurovatudev tak, aby tato zařízení vytvářel se správnými přístupovými právy. Nejprve si vytvoříme novouskupinu, například scanner . Uživatele, kteří mají mít přístup ke skeneru, přidáme do této skupiny.Při použití grafického prostředí se nemusí vytvoření skupiny podařit. Použijeme tedy jednoduchý trikukázaný na obrázku Přidání uživatele . . . . Nejprve vytvoříme uživatele scanner , pro něhož nechámezaložit privátní skupinu, ale nevytvoříme domovský adresář.

Pak do této skupiny přidáme postupně všechny uživatele, kteří mají mít ke skeneru přístup (označímejméno uživatele a zvolíme Vlastnosti resp. Properties). Na závěr zrušíme uživatele scanner . Skupinazůstane zachována, protože obsahuje jiné členy. Podstatné informace pro nastavení přístupových právk vytvořeným zařízení čte udev ze souboru /etc/udev/permissions.d/50-udev.permissions. Zařízení /dev/sg*patří standardně uživateli root a skupině disk . Skupině scanner přidělíme zařízení tímto řádkem:

sg*:root:scanner:0660

Původní definici najdeme pod nadpisem scsi devices . Po uložení změn je nutno restartovat udev(nebo celý počítač). Při dalším zapnutí skeneru již budou přístupová práva nastavena správně.




Připojení digitálního fotoaparátuSoučasné digitální fotoaparáty podporují některý ze dvou nejčastějších protokolů: Mass Storage Device(MSD) a PTP (Picture Transfer Protocol). MSD je totéž, co vyžadují USB flash disky. Podpora je tedyv Linuxu automaticky, není nutno nic instalovat. Pokud nepoužíváme hal daemon, musíme si pouze zapsatzáznam do /etc/fstab, aby mohl příslušné zařízení připojit libovolný uživatel. Záznam může vypadat takto:

/dev/sdb1 /mnt/vfat vfat defaults,user,noauto 0 0

A jak jsme přišli k zařízení /dev/sdb1? Přiřazení provedl automaticky hotplug. Potřebné informace zjistímepříkazem dmesg po připojení a zapnutí fotoaparátu:

usb 1-4: new high speed USB device using ehci_hcd and address 2

usb 1-4: configuration #1 chosen from 1 choice

Initializing USB Mass Storage driver...

scsi2 : SCSI emulation for USB Mass Storage devices

usb-storage: device found at 2

usb-storage: waiting for device to settle before scanning

usbcore: registered new driver usb-storage

USB Mass Storage support registered.

Vendor: NIKON Model: D200 Rev: 1.00

Type: Direct-Access ANSI SCSI revision: 02

SCSI device sdb: 4001761 512-byte hdwr sectors (2049 MB)

sdb: Write Protect is off

sdb: Mode Sense: 0f 00 00 00

sdb: assuming drive cache: write through

SCSI device sdb: 4001761 512-byte hdwr sectors (2049 MB)

sdb: Write Protect is off

sdb: Mode Sense: 0f 00 00 00

sdb: assuming drive cache: write through

sdb: sdb1

sd 2:0:0:0: Attached scsi removable disk sdb

usb-storage: device scan complete

Všimněte si přiřazení zařízení sdb1 na třetím řádku zdola. To je přesně ten údaj, který potřebujeme pro/etc/fstab.

Pro použití PTP již potřebujete nějaký program. Software dodávaný s fotoaparáty je obvykle určen proWindows a Macintosh. V Linuxu je tento protokol implementován například v programu Gnome PhotoTool.

Staré „levnéÿ (tehdejší levné přístroje byly dražší než některé současné drahé. . . ) přístroje mají svůjvlastní nekompatibilní komunikační protokol. Pak nám v Linuxu zbývá jediná metoda: použití externíčtečky. Ty totiž podporují protokol MSD. Některé notebooky jsou opatřeny interními čtečkami, k nimžvšak většinou není dodávána dokumentace, takže v Linuxu podporovány nejsou.




Jak pracuje skenerV této kapitole nás nebudou zajímat technické detaily. Zaměříme se pouze na základní princip. Skenernejprve svým snímacím čipem převede obraz na elektrické signály. Tyto signály mohou projít analogovýmiúpravami ještě před převodem na digitální informaci. Digitální údaje jsou pak odeslány skenovacímuprogramu v plné barevné hloubce. Program provede další úpravy podle požadavků uživatele, zkonvertujeobrázek do požadovaného formátu a uloží na disk. Skenování tedy probíhá ve dvou fázích: sběr data jejich zpracování. Program VueScan, o němž se zmíníme později, umožňuje uložení surových dat seskeneru v plné barevné hloubce. Jejich zpracování, tj. druhou fázi, můžeme provést později, a to i napočítači, který není ke skeneru připojen.

A jak pracuje digitální fotoaparát? Obraz je snímacímčipem převeden na elektrické signály a upraven, zejménaje barevně vyvážen podle nastavené teploty chromatič-nosti osvětlení (v nouzi si teplotu chromatičnosti přístrojurčí automaticky). Výsledek je pak uložen na paměťovoukartu obvykle ve formátu JFIF, který je často nesprávněoznačován jako JPEG nebo JPG.

JPEG je označení algoritmu ztrátové kompre-se vyvinutého konsorciem Joint PhotographicExperts Group. JFIF (JPEG File InterchangeFormat) je název grafického formátu, v němžje komprese JPEG použita. Obvyklé příponysouborů jsou .jpg, .jpeg a .jfif. Kompresi JPEGmohou používat i jiné grafické formáty, napří-klad TIFF (Tagged Image File Format).

Jak jsme si již řekli, takový soubor nelze výrazně barevně upravovat. Nelze jej dokonce ani editovat,protože ztrátová komprese odstranila některé detaily (drobné úpravy jsou možné s minimálním vlivem nakvalitu, ale na větší zásahy zapomeňte). Obrázky však lze ukládat ve formátu raw v plné barevné hloubcea s bezztrátovou kompresí. Soubory pak zpracujeme programem, který umí číst raw formát. Vidíme tedyopět dvě fáze, pouze s tím rozdílem, že první fáze proběhne bezprostředně po fotografování, druhá fázeaž mnohem později při domácím zpracováním. Analogie se skenováním je více než zřejmá a úpravy, kterémusíme provést při zpracování raw souborů, jsou stejné. Není proto nijak překvapivé, že je tato funkceimplementována ve skenovacím programu VueScan.

Volba skenovacího programuPrvotní kritérium pro volbu skenovacího programu je přirozené: musí umět spolupracovat se skenerem,který chceme použít. Druhé kritérium plyne z toho, co již bylo zmíněno: software musí umět využítplnou barevnou hloubku a provést požadované korekce. Chceme-li pracovat s profesionální kvalitou, musísoftware podporovat správu barev, tedy musí umožnit instalaci ICC profilu skeneru.

Linuxové distribuce obsahují starší scanimage, nebo novější sane (Scanner Access Now Easy). Oba pro-gramy mohou existovat jak samostatně, tak jako plugin v grafickém editoru gimp (GNU Image Ma-nipulation Program). S levnými skenery obvykle komunikují dobře. Problémy nastávají při spoluprácise skenery poloprofesionální a profesionální třídy. Při prvním pokusu se skenerem Microtek ScanMaker9800XL program xscanimage zapomněl rozsvítit a zkalibrovat lampu, při druhém pokusu se zhroutiluprostřed skenování, hlava zůstala v polovině dráhy a bylo nutno restartovat počítač a vypnout a zap-nout skener. Původně plánovaný srovnávací obrázek jsem tedy nevytvořil, protože jediné, co se mi taktopodařilo získat, byl dokonale černý obdélník z prvního pokusu.

Ještě složitější je situace při skenování barevných negativních filmů. Inverzi černobílého negativu snadnoprovedeme v jakémkoliv grafickém editoru. V případě barevného negativu to není tak jednoduché. Musímetotiž ještě odečíst žlutou masku, jejíž hodnotu buď musíme získat z nějaké databáze, nebo ji musímenaměřit. Pro tento účel již potřebujeme specializovaný program.

Chceme-li skenovat v Linuxu s profesionální kvalitou, máme vlastně jedinou možnost: program VueScan(1). Tento program je shareware a existuje pro Linux, Macintosh a Windows. Má dvě verze, standardnía profesionální. Profesionální verze je dražší, ale nabízí více funkcí. Standardní verze pro Linux je pro


http://www.hamrick.com



domácí nekomerční použití zdarma. Program VueScan podporuje nyní 750 deskových a filmových sken-erů a mnoho raw formátů digitálních fotopřístrojů. Profesionální verze umí dokonce zkalibrovat skeneri tiskárnu, tj. vytvořit ICC profily, pokud máte kalibrační terč IT8, Q60 nebo jiný ekvivalent. Cenaprofesionální verze zahrnuje doživotní aktualizaci.

Praktické tipyV této sekci se budeme věnovat jen základům práce.Všechny podstatné informace najdete v manuálu a zák-ladní postupy budou předvedeny během přednášky.

Ke kalibračnímu terči existují numerická datazískaná kolorimetrickým proměřením každéhoterče samostatně. Terč Q60 je vzhledově ste-jný, ale k dispozici jsou pouze průměrná kolori-metrická data příslušné šarže. Výrobce zaruču-je dostatečně malý rozptyl parametrů v rámcišarže. Číslo šarže je vytištěno na terči a datovésoubory jsou volně dostupné na internetu.

Jak již bylo poznamenáno, profesionální licence zahrnuje doživotní aktualizace. Instalace programu Vue-Scan v Linuxu je jednoduchá, pouze se rozbalí soubor vuescaNN.tgz (NN nahraďte číslem verze) dolibovolného adresáře. Při práci s programem si nastavujete parametry, jež zůstávají zachovány. Po prvnímspuštění nové verze se načtou parametry vytvořené verzí předchozí. Nová verze však nemusí vždy všemstarým parametrům rozumět, což vede často k haváriím programu. Nastavte tedy raději po instalaci novéverze defaultní hodnoty parametrů.

Nastavení bílého a černého bodu při skenování textu




VueScan bude pracovat pouze s těmi skenery, které najde při startu programu. Než tedy spustíte VueScan,zapněte skener. Nezapomeňte, že inicializace některých skenerů může trvat i půl minuty. Nastartujete-liVueScan předčasně, skener nenajde. Náprava je naštěstí jednoduchá. Stačí zavřít VueScan a znovu jejotevřít.

Při skenování nastavíme bílý a černý bod podle histogramu. Pokud skenujeme text na bílém papíře, mělibychom nastavit bílý bod na hodnotu přes 80 %, což ale vstupní pole nepovolí. Lze to však nastavitgraficky na histogramu. Protože chceme mít ve výsledku černý text na bílém podkladu, posuneme tro-júhelníčky na vnitřní okraj píků, jak je ukázáno na obrázku Nastavení bílého a černého bodu při skenovánítextu.

Při práci s digitálním fotoaparátem se též snažíme udělat co nejvíce korekcí v analogovém režimu. Pokudto jde, nastavíme přesně vyváření bílé a expozici podle 18% šedé tabulky. Není-li to možné, pak alespoňkontrolujeme histogram a případně expozici upravíme pomocí expozičních korekcí. Na obrázku Barevnévyvážení podle plochy s neutrální barvou vidíte, že při takovém způsobu práce i v extrémních světelnýchpodmínkách (ostré světlo v Norsku a ztmavení oblohy polarizačním filtrem) lze dosáhnout vyrovnanéhohistogramu. Protože vím, že budova je bílá, nastavil jsem vyvážení barev při „skenováníÿ raw snímku tak,aby barva označeného místa byla neutrální. V programu VueScan toho docílíme tím, že na dané místoklikneme pravým tlačítkem myši.

Barevné vyvážení podle plochy s neutrální barvou




ICC profily a kalibraceICC profily vzešly z dílny International Color Consortium (2). Obsah souboru je prostý, je to, zjednodušeněřečeno, interpolační tabulka, která umožňuje nejen zaznamenat korekce, ale též přepočítat obrazovádata z jednoho barevného prostoru do jiného, třeba i s jiným počtem souřadnic. Můžeme napříkladzkonvertovat obraz z prostoru Adobe RGB do Euroscale CMYK.

Kalibrace skeneru slouží k tomu, abychom mohli automaticky konvertovat signály ze snímače do nějakéhostandardního prostoru, sRGB pro monitor PC, Apple RGB pro monitor počítačů Apple, Adobe RGBpro tisk. V programu VueScan k tomu slouží funkce Profile scanner . V podstatě se naskenuje kalibračníterč a porovnáním s kolorimetrickými daty, buď dodanými od výrobce terče, nebo použitím standardníchhodnot, se vypočte ICC profil.

S kalibrací inkoustové tiskárny je však problém. Ovladače jsou obvykle psány pouze pro Windows a Macin-tosh. Bohužel dosud neznám tiskárnu, pro niž by existoval firemní ovladač pro Linux, který by umožňovalřízení velikosti kapky v závislosti na druhu papíru a umožňoval instalaci ICC profilů. Tisk tedy musímeprozatím provádět v jiném operačním systému (např. využitím virtuální mašiny pomocí VMWare Serveru(3). V ovladači tiskárny vypneme korekce a funkcí Make IT8 target vytiskneme kalibrační terč. Počkáme24 hodin, během nichž dojde ke stabilizaci barev. Potom vytvoříme ICC profil tiskárny funkcí Profileprinter . Musíme samozřejmě použít zkalibrovaný skener. Profil musíme vytvořit pro každý druh papíru,na nějž tiskneme. Kupujeme-li značkové papíry a značkové inkousty, není nutno kalibraci opakovat přivýměně inkoustu ani při otevření nového balení papíru. Výrobci zaručují vysokou stabilitu produkce.

Odkazy

[1] http://www.hamrick.com[2] http://www.color.org[3] http://www.vmware.com

? ? ?


http://www.color.org

http://www.vmware.com

http://www.hamrick.com

http://www.color.org

http://www.vmware.com


Svatopluk Vít – Máte-li dobrou paměť, zkuste pexeso

Máte-li dobrou paměť, zkuste pexesoSvatopluk Vít

Jsem člověk hravý a mám ďábelské nápady. Navíc vím, jak děti milují, když se mohouúčastnit neobvyklých činností. Pojďte jim to dopřát. Sedneme si k počítači a udělámesi jednoduché pexeso.

Hned zkraje upozorním, že to není počítačový program, počítač využijeme jen jako nástroj. Navíc na koncistejně potřebujeme manuální práci v podobě stříhání. Budeme potřebovat OpenOffice.org (1), tiskárnu(pokud možno barevnou), tužší papír a nůžky. Nejlépe je pustit děti do tvorby úplně od počátku a vymůžete dělat odborný dozor. Ukažte jim, že počítač nejsou jen zastřelení marťani nebo skákající ježek.

Pro účely tohoto návodu jsem vše trochu zjednodušil. Klasické pexeso (alespoň pokud si pamatuji), jedodáváno se 64 kartičkami, tj. 32 páry obrázků. Pro naše účely si vytvoříme pouze 16 okének, tedyosm párů. Zvídavější z vás však jistě budou vědět, jakpostup upravit a udělat si obrázků více. Nesnažte seza každou cenu „nacpatÿ co nejvíce obrázků na jednustranu. Nic vám nebrání udělat okénka větší a vytvořitsi víc stránek. Čím více obrázků bude, tím je pexesotěžší a hra bude delší.

V rámci našeho postupu nebudeme řešit dru-hou stranu obrázků, ponecháme je bílé. Pokudbyste chtěli, můžete využít existující síť čtvercůa dát na všechny jeden motiv. Chce to ovšemtiskárnu s duplexní jednotkou nebo přesnouruku při vkládání papíru pro potisk na druhoustranu.

Pokud otevřete nový dokument v OpenOffice.org Draw, zjistíte, že má nastaven výchozí pravý a levý okrajve vzdálenosti půl centimetru. Protože je šířka 21 centimetr, zbývá nám 20 centimetrů, což znamená, žepři čtyřech čtvercích bude výsledná velikost čtverce 5 × 5 centimetrů. Proveďte i přenastavení okrajůstránky pomocí nabídky Formát – Stránka. Levý i pravý okraj nastavte na půl centimetru.

Nastavení obdélníku na 5 × 5 cm

Nakreslete libovolný obdélník. Jeho rozměry změňte na 5 × 5 centimetrů. Pro přesné nastavení využijtenabídku Formát – Umístění a velikost , případně stiskněte klávesu F4 . Pokud se vám nelíbí barva výplně,použijte nabídku Formát – Oblast . Z rozbalovací nabídky Vyplnit na záložce Oblast zvolte Žádný případněBarva a vyberte si požadovanou barvu.


http://www.openoffice.cz



Vlastní pole se čtverci

Dalším krokem bude zkopírování obdélníku ještě třikrátvedle sebe. Postupně si všechny čtyři čtverce srovnejtedo řady a celou řadu opět třikrát zkopírujte po celé plošepapíru. Správné pexeso má samozřejmě vyobrazeno vždyněkolik sad obrázků.

Jako dobrá alternativa k vestavěným symbo-lům můžete využít i jakékoliv svobodně dos-tupné obrázky. OpenOffice.org zatím nativněnepodporuje vkládání SVG formátu (v němž ješířena například knihovna obrázku Open Cli-part Library). Nicméně najdete jistě i dost svo-bodných obrázků.

V našem případě budeme potřebovat celkem osm symbolů. Protože si chcemevystačit jen a pouze s OpenOffice.org. Podíváme se tedy na panel nástrojůa na symboly zde umístěné.Panel s dostupnými symboly

Pak svůj další postup zautomatizujte. Před vložením symbolu nejdříve vyberte požadovanou barvu (po-mocí paletky v horní části). Pak si dole zvolte symbol a vložte jej do jednoho ze čtverců. provedete totak, že držíte levé tlačítko myši a tažením nastavíte velikost symbolu. Protože se symboly musí v pex-esu vyskytovat v páru, použijte klávesovou kombinaci Ctrl+c a Ctrl+v . Tím si vždy daný symbolzkopírujte. Já jsem si vybral symbol srdce a červenou barvu.




Symbol srdce v akci

Celý postup ještě zopakujte pro zbylých sedm symbolů. Řádně si tak celou operaci procvičíte. Vaše pexesopak může vypadat třeba takto.

Celé pexeso

Aby bylo vše dokonalé, vezměte do ruky nůžky a na tvrdém papíru vytištěné pexeso vystřihněte.

Odkazy

[1] http://www.openoffice.cz

? ? ?


http://www.openoffice.cz


Michal Vyskočil – Akcelerovaný desktop – historie a současnost

Akcelerovaný desktop – historie a současnostMichal Vyskočil

Akcelerovaný desktop. 3D desktop. Rotující kostka. To jsou mnohé pojmy, které zají-mají mnoho uživatelů Linuxu. Je to logické, konkurenční OS X, nebo Windows Vistas Aero už grafické efekty nabízejí. A běžného uživatele věci jako O(1) plánovač, nebopodpora mnoha souborových systémů, těžko přesvědčí tak, jako právě „úžasnéÿ grafickéefekty. Tento článek je zaměřen na historii a současný stav těchto technologií dostup-ných na Linuxu.

Kostka je neodmyslitelným symbolem akcelerovaného desktopu v Linuxu

HistorieJe dobré si alespoň stručně shrnout to, co se odehrálo v letech minulých a podívat se na zajímavá data

• rok 1994: první prototyp kolaborativního 3D prostředí OpenCroquet napsaném ve Smalltalku.• rok 2000: Mac OS X a jeho Quartz Compositor – čili první komerční a široce používaný desktop

obohacený o grafické efekty• rok 2000: X server XFree86 4.0.1 obsahuje XRender, který umožňuje X serveru překrýt dva objekty

a určit jim průhlednost.• rok 2003: v Mac OS X v10.3 je představena technologie Exposé, která umožňuje přeuspořádat okna

na ploše tak, aby k nim byl okamžitý přístup




• rok 2003: Microsoft představil DWM, který bude začleněn do nové verze Windows Vista• rok 2003: Sun představil svůj 3D desktop – Projekt Looking Glass (Java). Jedná se o technologické

demo zaměřené především na dostupné efekty a propagaci možností platformy Java.• 2004: Xorg 6.8 obsahuje podporu pro průhlednost oken a další efekty, které využívají první kom-

pozitní správci pro X11 – xcompmgr (následovaný kcompmgr, v současnosti integrovaný do kwinu).

Základní schopnosti, jako například průhlednost oken a podobně, uměl Linux už od roku 2004. Ovšemnejdůležitější datum z hlediska popularity a zájmu je datum

• únor 2006: Novell zveřejnil technologii Xgl, který nastartoval zájem o akcelerovaný desktop naLinuxu. Společně s ním byl představen kompozitní správce oken Compiz.

• květen 2006: Xorg 7.1 obsahuje technologii AIGLX primárně vyvinutou komunitou Fedora. Jejívývoj byl urychlen zveřejněním technologie Xgl Novellem.

• září 2006: z vývojové větve compiz-QuinnStorm je vytvořen projekt Beryl• leden 2007: představen kwin composite, správce oken pro připravované KDE4• leden 2007: správce oken Xfwm (XFCE) získal (některé) schopnosti kompozitního správce• duben 2007: Mandriva 2007 Spring obsahuje nového „2.5Dÿ správce Metisse• srpen 2007: dochází ke sjednocení projektů Compiz a Beryl pod názvem Compiz Fusion

Historie je dlouhá a plná různých zkratek, ovšem tenhlavní boom odstartoval až Xgl v únoru roku 2006. Od tédoby se rotující kostka stala symbolem grafických schop-ností linuxových distribucí.

GLX – OpenGL Extension to the X WindowSystem je rozšíření X serveru, které jej spojujes OpenGL. Umožňuje oknům obsluhovaným Xserverem používat rutiny z OpenGL.

Akcelerovaný desktop




Co to vlastně je, aneb definice3D desktop, akcelerovaný desktop – to jsou dva hlavní pojmy, pod nimiž je obecně znám takový tendesktop, kde jsou gumová okna a rotující kostka. Ovšem to není úplně správně a terminologie je trochusložitější.Akcelerovaný desktop – může být i klasický 2D desktop, v případě, že jsou vykreslovací operace akcelerová-ny pomocí grafické karty.3D desktop – Jedná se o zcela nový přístup k desktopu a práci s ním. Okna jsou plně 3D objekty. Taktojsou koncipovány Looking Glass a OpenCroque.Kompozitní desktop – mezivrstva aplikující různé efekty na okna, které jsou (v ideálním případě) prováděnypomocí grafické karty.Paradoxně se i tento článek jmenuje (z čistě marketingových důvodů) naprosto špatně. Ovšem důležitáje tato poznámka: 3D nebo kompozitní desktop musí být akcelerovaný, pokud má být zároveň použitelný!

Kompozitní správce okenKompozitní správce oken je nejdůležitější složkou toho, co se nazývá jako akcelerovaný desktop. Jednáse o program, který z okna vytvoří pixmapu a tu spolu s transformačními příkazy pošle grafické kartě,která udělá příslušné grafické operace. Schématicky je znázorněno obrázkem.

Schéma fungování kompozitního správce oken

AIGLX a XglV souvislosti s kompozitním desktopem na Linuxu jsouslyšet pojmy AIGLX a Xgl. Obě technologie dělají v ko-nečném důsledku to samé, ovšem liší se tím, jak vlastněpoužívají OpenGL ke komunikaci s grafickou kartou.AIGLX (či-li Accelerated Indirect GLX – akcelerovanénepřímé GLX) vytváří speciální proud příkazů, kterýfunguje obdobně, jako kreslící rutiny X11 – způsobemklient/server. Tato nepřímá (proto slovíčko Indirect) ces-ta způsobuje, že jsou kreslící příkazy odeslány na Xserver, který je pomocí GLX posílá grafické kartě. Nepří-mý způsob umožňuje zachytit proud příkazů, udělat z nějpixmapu a příkazy pro grafickou kartu a to potom poslatgrafické kartě.

Technologie OpenGL (Open Graphics Library)vznikla rozšířením starší knihovny IRIS GL(Silicon Graphics IRIS Graphics Library), z če-hož logicky plyne, že původním otcem tétotechnologie je SGI. Dnes je OpenGL průmyslo-vým standardem pro počítačovou grafiku (jak2D, tak 3D), jenž je zastřešen konsorciem ARB(Architecture Review Board). Technicky jdeo platformě nezávislé API, které umožňuje pro-gramátorům přistupovat přímo k funkcím gra-fické karty. Navíc existují i softwarové imple-mentace této technologie (např. Mesa), umož-ňující provádět OpenGL funkce, jež dostupnýhardware přímo nedokáže akcelerovat.




API (Aplication Programming Interface) je sa-da definovaných funkcí a datových struktur,pomocí kterých může programátor používatexterní knihovny. Oddělení rozhraní od imple-mentace je dobrým zvykem, protože umožňujeimplementovat nejrůznější kontroly a navíc jemožné průběžně optimalizovat implementaci,přičemž se nemusí měnit aplikace, které danouknihovnu používají. Změny API se obvykle dě-lají pouze při nové verzi knihovny.

Compiz Fusion: enhanced zoom – všimněte si tooltipu u tlačítka

Naproti tomu Xgl používá jiný způsob: otev-ře okno, v němž se prostřednictvím OpenGLknihovny posílají příkazy přímo grafické kar-tě. O okno a akceleraci samotnou se pakstará přímo Xgl, který je druhým běžícím Xserverem v systému. Jak Xgl, tak i AIGLX

dělají prakticky to samé, lidé se ptají na vztah obou technologií. Podle vývojářů Fedory jde o důsledekuzavřeného vývoje technologie Xgl, která neumožňovala spolupráci s komunitou AIGLX.xcompmgr a kcompmgrTito kompozitní správci s velice těžko vyslovitelným názvem, se objevili těsně po tom, co získal X serverpodporu pro průhlednost oken a rozšíření Composite. Z technického hlediska mezi nimi není rozdíl, protožekcompmgr používá stejný kód, pouze přidává KDE nadstavbu. Navíc je v současné době integrovánve správci oken prostředí KDE kwin. Oba správci podporují: průhlednosti oken; stíny; stmívací efekty.Výhodou je, že jim stačí funkční 2D akcelerace, takže fungují prakticky vždy. Na druhou stranu jsoudaleko pomalejší než Compiz a jeho varianty.

Možnosti nastavení kompozitního správce v KDE




Kompozitní správce kcompmgr v akci

Compiz, Beryl a Compiz-FusionJsou názvy, které pravděpodobně zaslechl už každý, kdo něco o „gumovýchÿ okýnkách v Linuxu ví.V únoru roku 2006 byl spolu s Xgl glxcompmgr, který byl záhy nahrazen i novým kompozitním správcemoken Compiz. Vzhledem k tomu, že je vývoj kompozitního správce atraktivní (výsledek se snadno prezen-tuje i neodborníkům) a poměrně jednoduchý, začal být David Reeman zavalen požadavky komunity nazačlenění toho, či onoho efektu. Postupem času se uzavřený způsob vývoje, který David reprezentovalkomunitě přestal líbit a jeden z vývojářů s nickem QuinnStorm založil vlastní vývojovou větev compiz-quinnstorm, která se v září roku 2006 transformovala na projekt Beryl. Ten mimo otevření vývoje odstranili tolik kritizovanou závislost na GNOME a gconfu a získal si popularitu.Časem se od sebe původní Compiz, na jehož vývoji se pokračovalo dál, a nový Beryl od sebe vzdálilynatolik, že nebylo jednoduché portovat opravy z Compizu do Berylu, nebo pluginy z Berylu do Compizu.Komunita Berylu také doplatila na překotný vývoj a soustředění se na pluginy, místo architekturu jádra.Výsledkem dohody mezi vývojáři je tedy vznik projektu Compiz-Fusion. Ten používá stejné jádro, coCompiz, ovšem není závislý na gconf a má otevřenější vývoj pro pluginy. Díky tomu je možné do nějjednoduše přidávat vylepšení Compizu (který se stále vyvíjí) a z něj naopak užitečné efekty a pluginy.Compiz tedy poskytuje jádro a základní sadu pluginů, kdežto Compiz-Fusion je komunitní hřiště provývoj nových efektů.Compiz-Fusion je velmi podobný Berylu, o kterém se psalo v LinuxEXPRESu (1) před rokem. Nabízípřepracovaného správce nastavení, nové GTK a kde dekorátory oken a několik nových efektů. Pravděpo-dobně nejvíce užitečné jsou enhanced zoom a anotace.MetisseMetisse je produkt velmi zajímavého projektu zaměřeného na nové formy interakce člověka s počítačem.Projekt byl sponzorován Mandrivou a také byl uveden pouze v Mandriva 2007.1 Spring. Je to trochuškoda, protože na rozdíl od Compizu staví Metisse na použitelnosti. To se projevuje tím, že každý, jakkolizměněný grafický prvek není pouhá pixmapa, jako tomu je u Compizu, ale aktivní prvek, který je možnénadále používat.Je označován jako 2,5D desktop a technicky jde o upravený Fwvm. Nejzajímavější technologií je bezesporuFascades, které umožňují přesouvat jednotlivé prvky oken a postavit si tak vlastní uživatelské rozhranína úrovni správce oken. Nevyhovuje vám výběr nástrojů v Gimpu? Udělejte si vlastní lištu.


http://www.linuxexpres.cz



Projekt Looking GlassJe to pravý opak Metisse. Je zaměřený pouze na grafické efekty a je to spíše technologické demo společnostiSun, které má ukázat, co vše jejich Java umí. Ano Java protože je Looking Glass napsáno v tomtoprogramovacím jazyce. Díky tomu je nutné počítat s paměťovými nároky samotného JVM, ale pokudfunguje akcelerace, je prostředí rychlé, jako kterékoli jiné. K dispozici jsou verze pro Linux a Solaris,přičemž ta druhá je, dle ohlasů, o něco lepší. Pro odzkoušení není třeba instalovat, stačí si stáhnoutpříslušné LiveCD.

OpenCroquetO tomto prostředí se na stránkách časopisuLinuxEXPRES už také psalo. Jedná se opensource prostředí pro tvorbu 3D a 2D vzá-jemně propojených více uživatelských apli-kací, které běží na mnoha operačních sys-témech a zařízeních. Komunikace funguje paprincipu peer2peer technologie, podporu prosdílení zdrojů a synchronizované výpočty.Aplikace potom automaticky vytvářejí pro-pojení s ostatními a umožňují sdílení výsled-ků i pracovního prostředí. OpenCroquet po-užívá prostředí Squeak a je napsáno v jazyceSmalltalk.

Prostředí OpenCroquet v praxi

Odkazy, zdroje• Popis architektury Xgl a AIGLX (2)

• článek o kompozitním správci Beryl (3)

• The state of Linux Graphics (4)

• Accelerated X flamewars! (5)

• Srovnání Xgl a AIGLX od Davida Reemana (vývojáře Xgl/Compiz) (6)

• Next Generation Desktop (7)

• Recenze Metisse (8)

• Recenze Looking Glass (9)

• Grafická knihovna OpenGL (10)

Odkazy

[1] http://www.linuxexpres.cz[2] http://mjules.free.fr/dotclear/index.php?General/2006/11[3] http://www.linuxexpres.cz/software/diamantovy-desktop-beryl[4] http://jonsmirl.googlepages.com/graphics.html[5] http://www.freesoftwaremagazine.com/articles/accelerated x[6] http://lists.freedesktop.org/archives/xorg/2006-February/013306.html[7] http://files.opensuse.org/opensuse/en/f/f4/LinuxTag2007 compiz NextGenerationDesktop Paper.pdf[8] http://www.abclinuxu.cz/clanky/recenze/-3d-desktop-metisse[9] http://www.abclinuxu.cz/clanky/recenze/-3d-desktop-looking-glass

[10] http://www.root.cz/serialy/graficka-knihovna-opengl/

? ? ?


http://mjules.free.fr/dotclear/index.php?General/2006/11

http://www.linuxexpres.cz/software/diamantovy-desktop-beryl

http://jonsmirl.googlepages.com/graphics.html

http://www.freesoftwaremagazine.com/articles/accelerated_x

http://lists.freedesktop.org/archives/xorg/2006-February/013306.html

http://files.opensuse.org/opensuse/en/f/f4/LinuxTag2007_compiz_NextGenerationDesktop_Paper.pdf

http://www.abclinuxu.cz/clanky/recenze/-3d-desktop-metisse

http://www.abclinuxu.cz/clanky/recenze/-3d-desktop-looking-glass

http://www.root.cz/serialy/graficka-knihovna-opengl/

http://www.linuxexpres.cz

http://mjules.free.fr/dotclear/index.php?General/2006/11

http://www.linuxexpres.cz/software/diamantovy-desktop-beryl

http://jonsmirl.googlepages.com/graphics.html

http://www.freesoftwaremagazine.com/articles/acceleratedunhbox voidb@x kern .06em vbox hrule width.3emx

http://lists.freedesktop.org/archives/xorg/2006-February/013306.html

http://files.opensuse.org/opensuse/en/f/f4/LinuxTag2007unhbox voidb@x kern .06em vbox hrule width.3emcompizunhbox voidb@x kern .06em vbox hrule width.3emNextGenerationDesktopunhbox voidb@x kern .06em vbox hrule width.3emPaper.pdf

http://www.abclinuxu.cz/clanky/recenze/-3d-desktop-metisse

http://www.abclinuxu.cz/clanky/recenze/-3d-desktop-looking-glass

http://www.root.cz/serialy/graficka-knihovna-opengl/


sborník open workshop olomouc 2007

Education