SEVEROVÝCHODNÍ AFRIKAMAHB2

ISLÁM NA POLITICKÉ SCÉNĚ

Strana Umma: neomahdisté, sdružení v sektě ansár

Proti Egyptu o sjednocení údolí Nilu

Pro byla Národní unionistická strana, podporovala ji taríqa chatmíja

Po 1956 snahy o zavedení práva šarí‘a

1964 Muslimští bratří

Turábí

NIMAJRÍ MEZI SOCIALISMEM A ISLÁMEM

Proti Nimajrího socialistické orientaci; 1970 rozdrtil opozici ansárů i komunisty

1983 Nimajrí donucen uzákonit právo šarí‘a

1985 poprava Mahmúda Táhy, vykládal islám liberálněji, proti Nimajrího ukvapeným krokům

BENI AMER A NUBA

Beni Amer: Eritrea v 70. a 80. letech do Súdánu;

uprchlíci; válka mezi Eth a Eri Port Sudan Nuba: muslimové, menšiny

křesťanů, místní kulty BA k Muslimskému bratrstvu, 1986 již tito Beni Amerové velmi

početní v PS k rozhořčení Nubů přispěl fakt,

že byť se jednalo o státní příslušníky Eritreje, respektive Etiopie, byli BA registrováni jako voliči v Súdánu - zvýšení voličské základny NIF.

masakry, BA zabíjeni

TURÁBÍ Práva v Londýně a Paříži V 80. letech Národní

islámská fronta získává na oblibě

1989 Bašír převrat Turábí šedá eminence

režimu Rozpouštěny strany

kromě NIF Uznáván za předního

myslitele a vůdce Na konci 90. let rozchod s

Bašírem Domácí vězení

KADDÁFÍ

80. léta podpora muslimů v Čadu

Dárfúr, opoziční hnutí, přítomnost Libye

Dárfúr marginalizován, administrativně spíše spravován Libyí

Po 2000 dárfúrská hnutí spolu s Turábím

MENGISTU HAILE MARIAM A DERG (1974-1991)

1974 svržení císaře 1975 pozemková

reforma alfabetizační

kampaň marxismus boj opozičních stran Tigrajové, Oromové,

Afarové, Somálci aj. 1987 socialistická

ústava

ERITREA

1952 federace 1962 provincie občanská válka nejednotná opozice muslimové vs.

křesťané 1991 konec války 1993 referendum,

nezávislost Isaias Afeworki

TIGRAJSKÁ NÁRODNÍ OSVOBOZENECKÁ FRONTA (TPLF)

přechodná vláda

již před 1989 EPRDF

Tigrajové

pronikání do byznysu

autoritářský režim

nesvobodné volby

ETIOPSKÁ ÚSTAVA 1994

11 federálních států etnicita dominance TPLF vznik quasi-

opozičních stran konflikty v Ogadenu

a Oromii ONLF a OLF

OROMSKÁ OSVOBOZENECKÁ FRONTA

proti Mengistovu režimu

po 1991 neshody s TPLF

Dembi Dolo válka s vládou vytlačeni na jih pašování zbraní z

Keni

ERITREJSKO-ETIOPSKÁ VÁLKA 1998-2000

ERI měna nakfa ekonomické spory snaha ERI o

mocenskou pozici válka o oblast Badme 70 tisíc mrtvých posílení nacionalismu

na obou stranách mírová konference v

Alžíru „studený mír“

ETIOPIE TĚSNĚ PŘED VOLBAMI

2005 volby násilí, zatýkání

opozičních vůdců nejednotná opozice prominentní

opoziční lídři: Merera Gudina

snaha TPLF/EPRDF o udržení monopolu

posilování autoritářské vlády

SIYAD BARRÉ

Sloužil u policie v jižním Somálsku pod italskou správou

SSSR, NDR Nejvyšší revoluční

rada Tajná policie po

vzoru Stasi „vědecký

socialismus“ Kolektivní družstva,

nevalný úspěch

VÁLKA S ETIOPIÍ

Lewis (2002): „věděcký siyadismus“

„mírotvůrce“ – zprostředkování míru mezi Ugandou a Tanzanií (1972)

1977 válka s Etiopií SSSR na straně ETH Barré 1978 poražen Konec pansomálských

ambic vizí

Klanové nesváry pod povrchem nacionalistické ideologie

Opozice - Somálské národní hnutí

Uprchlíci do severního Somálska, zde neklid

„řízený hladomor“ 1988 pakt s Etiopií o

neútočení Opozice jej přirovnala k

paktu mezi Stalinem a Hitlerem

Severní Somálsko od roku 1988 ve válce

PÁD

1991 pád Barrého režimu

Radikalizace náboženských hnutí

Různorodá opozice

Jednotný somálský kongres (klan Darood)

OBČANSKÁ VÁLKA

Muhammad Farah Aidíd a Alí Mahdí

Islámské skupiny v první fázi nepříliš aktivní

Alí Mahdí prezidentem

Snaha o zavedení práva šarí‘a

SVAZ ISLÁMSKÝCH SOUDŮ

2. pol. 90. let vytvoření SIS

Snaha o stabilizaci země

Islám hlavní ideologií

Obvinění z podpory terorismu

Pirátská činnost v Somálsku

2006 ovládnutí značné části jižního Somálska

SOUČASNOST

Země ve stavu chaosu

Somaliland relativně stabilní

1998 vyhlásil samostatnost Puntland

Samostatně si počíná i Galmudug

Přechodná vláda vnímána jako nelegitimní