shoda podmětu s přísudkem

25
Shoda podmětu s přísudkem Název materiálu: VY_32_INOVACE_CJ1r0105 Název sady: Pravidla pravopisu pro 4.ročník Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Téma: Shoda podmětu s přísudkem Jméno autora: Kateřina Turzová Vytvořeno dne: 22.10.2013 Metodický popis – anotace: Seznámí žáky s pravidly pravopisu i/í, y/ý ve shodě podmětu s přísudkem

Upload: jin-flowers

Post on 01-Jan-2016

181 views

Category:

Documents


4 download

DESCRIPTION

Shoda podmětu s přísudkem. Pravidla českého pravopisu. Shoda podmětu s přísudkem. - přísudek se s podmětem shoduje v  osobě a čísle. - je-li přísudek v minulém čase, trpném rodě či podmiňovacím způsobu, shoduje se s podmětem také ve jmenném rodě. - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

Shoda podmětu s přísudkem

Název materiálu: VY_32_INOVACE_CJ1r0105

Název sady: Pravidla pravopisu pro 4.ročník

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura

Téma: Shoda podmětu s přísudkem

Jméno autora: Kateřina Turzová

Vytvořeno dne: 22.10.2013

Metodický popis – anotace: Seznámí žáky s pravidly pravopisu i/í, y/ý ve shodě podmětu s přísudkem

Pravidla českého pravopisu

Shoda podmětu s přísudkem

- přísudek se s podmětem shoduje v osobě a čísle

- je-li přísudek v minulém čase, trpném rodě či podmiňovacím způsobu, shoduje se s podmětem také ve jmenném rodě

- shoda se u slovesného přísudku formálně projevuje koncovkami slovesného tvaru

Např.Chlapec běhal. Dívka zpívala. Dítě se batolilo.

- je-li podmětem jméno rodu mužského životného v č. mn., píše se v koncovkách příčestí

a jmenných tvarů přídavných jmen - iNapř.Hoši se po hřišti rozběhli bosi. Naši sousedi nám dobře poradili. Ten příběh nám vyprávěli pamětníci.

Toto pravidlo platí i v případech, kdy je v podmětu užito podstatného jméno r. mužského, ale označujícího věci neživé v tvaru životném.Např. Na dvoře stáli dva obrovští sněhuláci. Hadroví strašáci se kolébali ve větru.

Poznámka 1:

Některých jmen rodu mužského se užívá ve tvarech životných i neživotných, i když označují pouze věci neživé, např. ledoborci/ledoborce, slanečci/slanečky, uzenáči/uzenáče. Životné tvary vyžadují měkké – i, neživotné tvary tvrdé – y Např.Mohutní ledoborci vypluli na pomoc. / Mohutné ledoborce vypluly na pomoc.

Poznámka 2: U některých jmen odpovídá rozdíl mluvnické životnosti/neživotnosti rozlišení významovému Např. Unavení nosiči zavazadel odpočívali./ Nosiče na koly vyprodali. Zkušení vodiči jsou v horách ceněni./Kovy jsou dobré vodiče tepla.

- je-li podmětem jméno rodu mužského neživotného v č. mn. nebo jméno rodu ženského v č. mn., píše se v koncovkách příčestí a jmenných tvarů přídavných jmen – yNapř. Domy opuštěného města zchátraly. Počítače se staly součástí našeho života. Babičky rády vyprávěly pohádky. Růže porostly celý hrad.

Poznámka 1: Podstatná jména rodiče, koně, lidičky mají koncovky jako podstatná jména neživotná, ale shodu jako životná

Např. Honzovi rodiče odjeli na dovolenou. Princeznin kočár táhli čtyři vraní koně. / Dřevěné koně se houpaly.

Poznámka 2: Podstatné jméno den má v 1. pádě č. mn. dva tvary: dny a dnioba však mají shodu pouze jako jména neživotná: Dny (dni) se krátily. Uplynuly dva dlouhé dny (dni). Pouze u zastaralého knižního tvaru dnové je shoda jako u podstatných jmen životných: Dnové rychle uplynuli.

Poznámka 3: Podstatné jméno dítě (vzor kuře) má v jednotném čísle tvar středního rodu, ale v čísle množném tvar ženského rodu děti (vzor kost), a tedy i shodu v ženském roděNapř. Děti běhaly na pláži bosy a výskaly radostí.

- je-li podmětem jméno rodu středního v č. mn., píše se v koncovkách příčestí a jmenných tvarů přídavných jmen – aNapř. Města vzkvétala. Štěňata vesele pobíhala. Auta troubila.

neslovesný přísudek shodu nemá

Např. Žába žbluňk do rybníku. Žáby žbluňk do rybníku.

u přísudku jmenného se sponou se s podmětem shoduje sponové sloveso v osobě, čísle a rodě

Např. Dívky byly veselé. Pes je hladový.

K výjimkám ve shodě podmětu a sponového přísudku dochází v těchto případech:- je-li podmět věty ukazovací zájmeno to, neshoduje se spona s ním, ale s přísudkovým jménem:To byla paráda!!!

- je-li přísudkové jméno v množném čísle, shoduje se spona s ním: Čas jsou peníze.

- je-li podmět abstraktní podstatné jméno, kolísá shoda mezi ním a jmennou částí přísudku:Ten nápad byl/byla chyba. Takový závěr byl/bylo překvapení.

- je-li podmětem vedlejší věta, je přísudek ve středním rodě, má tudíž rodovou podobu středního rodu:Potěšilo ji, že se jim nápad líbí. Zarazilo ho, jak moc ji má rád.

- je-li podmětem infinitiv, pak přísudek i tehdy má rodovou podobu středního rodu :Pracovat v dole je namáhavé a nebezpečné.

- přísudkové jméno vyjádřené podstatným jménem v:1. pádě má význam všeobecné platnosti Narcis je květina.

7. pádě mívá aktuální platnost Jirka je vysokoškolským asistentem.

- je-li podmět ženského rodu a jmenná část přísudku je podstatné jméno, přizpůsobuje se rodově také toto podstatné jméno: Jaroslava je manažerka, (místo manažer). Mirka je praktická dětská lékařka.

Některá podstatná jména však zůstávají stále v bezpříznakové formě mužského rodu:Jana je nejlepší expert (nikoliv expertka). Pavla je skvělý řečník (řečnice).- je-li jmennou částí přísudku přídavné jméno, shoduje se s podmětem v rodě a čísle:Úkol to byl skutečně náročný. Stala se moudrou a čestnou, on se stal upřímným a pravdomluvným.

Cvičení č. 1 – doplňte koncovku příčestí:Peníze zůstal y ležet na stole. Odněkud zazně ly výstřely. Koťátka byl a teprve tři týdny stará. První dni ve škole mi dlouho nevymizel y z paměti. Pod okny zadupal y těžké boty. Přivezl i nám uhlí. Ledoborci prorážel i moře. Hrady byl y dobyt y . Uzenáče nám chutnal y výborně. Koně klusal i parkem. Slunéčka sedmitečná jsou užitečná. Starosti jsme nechal i doma. Oči se mu zalil y slzami. Dnové uběhl i rychle. Lesy se zelenal y . Houfy špačků poletoval y krajinou. Hloučky občanů se sešl y na náměstí k demonstraci. Poslední sněhuláci při oblevě rychle roztál i . Od časného rána spěchal y proudy lidí ulicemi.

Cvičení č. 2 – změňte v následujících větách jména v podmětu tak, aby se v koncovce příčestí psala opačná hláska i-y/y-i:Včely poletovaly z květu na květ. - Čmeláci poletovali z květu na květ. Holubi zobali na dvoře zrní. - Slepice zobaly na dvoře zrní. Mušky vířily ve vzduchu. -Komáři vířili ve vzduchu. Proč ostatní dívky ještě nepřišly? - Proč ostatní chlapci ještě nepřišli? Na poli se objevili hraboši. - Na poli se objevily myší kolonie. Děti se těšily na zimní prázdninový pobyt. - Všichni členové rodiny se těšili na zimní prázdninový pobyt. Koroptve hledaly potravu pod sněhem. - Jeleni hledali potravu pod sněhem. Na podzim od nás odletěly divoké husy. - Na podzim od nás odletěli všichni tažní ptáci. Výletníci se těšili na odpočinek ve stínu. - Brigádnice se těšily na odpočinek ve stínu.

Cvičení č. 3 – Věty převeďte do množného čísla:

Opravna obuvi byla zavřena. - Opravny obuvi byly zavřeny. Můj přítel mě nikdy nezklamal. - Mí přátelé mě nikdy nezklamali. Tento člověk byl velmi osamělý. - Tito lidé byli velmi osamělí. Zpráva o povodních se k nám dostala pozdě. - Zprávy o povodních se k nám dostaly pozdě. Ručička váhy se ustálila. - Ručičky vah se ustálily. Jeho plán se uskutečnil. - Jeho plány se uskutečnily. Událost reprodukoval přesně. -Události reprodukovali přesně.

Použitá literatura: Kostečka, Jiří: Český jazyk pro 1. - 4. ročník gymnázií. Praha, SPN 2002 Mgr. Mašková, Drahuše: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Třebíč, Vyuka.cz 2010 Mgr. Mužíková, Olga; PhDr. Markvartová, Barbora; Mgr. Klusáčková, Lenka; PhDr. Jeřábková, Eleonora: Odmaturuj z českého jazyka. Brno, Didaktis 2010 Kvačková, Jaromíra: Opakujeme češtinu. Nová škola 2005 Havránek, Bohuslav; Jedlička, Alois: Česká mluvnice. Praha, SPN 2008 Martinec, Ivo; Tušková, Jana Marie; Zimová, Ludmila: Mluvnice – učebnice českého jazyka pro střední školy. Plzeň: Fraus, 2009Sochrová, Marie: Cvičení z českého jazyka v kostce. Praha: Fragment, 2008 Melichar, Jiří; Styblík, Vlastimil. Český jazyk – Přehled učiva základní školy. Praha: Fortuna, 2000