Školicí materiál pro seminář rekonstrukce a sanace
DESCRIPTION
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE, ISBN 978-80-214-4934-3. Autoři: Jan Koláček a kolektiv.TRANSCRIPT
Školicí materiál pro seminářREKONSTRUKCE A SANACE
Jan Koláček a kolektiv
Školicí materiál k semináři
REKONSTRUKCE A SANACE
Ing. Jan Koláček, Ph.D. a kolektiv
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební
Brno University of Technology, Faculty of Civil Engineering
Brno 2014
ISBN 978-80-214-4934-3
Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně zahájila 1. 6. 2012 řešení
projektu „OKTAEDR – partnerství a sítě stavebnictví“. Projekt je spolufinancován
Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky a je zaměřen na
tvorbu a udržování partnerské sítě. Tato síť bude vzájemně propojovat Fakultu
stavební Vysokého učení technického v Brně, významná výzkumná a vývojová
pracoviště, partnery z oblasti podnikatelského sektoru i oborová sdružení. Cílem sítě
je umožnit rozšíření vzájemné spolupráce, vytvoření nových podmínek pro přenos
teoretických i praktických znalostí a zkušeností mezi výzkumem a stavební praxí.
Partnery projektu „OKTAEDR – partnerství a sítě stavebnictví“ jsou:
MOTRAN Research, s. r. o.,
Českomoravský cement, a.s.
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.,
OHL ŽS, a.s.,
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava,
ESOX, spol. s r.o.,
Svaz vodního hospodářství ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0012
Název projektu: OKTAEDR – partnerství a sítě stavebnictví
Realizace: 1. 6. 2012 – 31. 5. 2014
Řešitel: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
5
ÚVOD
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
vzniklý školicí materiál je určen zejména pro účastníky semináře REKONSTRUKCE
A SANACE a měl by sloužit hlavně pro poznámky a uchování hlavních myšlenek
z přednesených příspěvků. Zamýšlená koncepce byla taková, že se sestaví krátká
anotace a za ní se seřadí jednotlivé snímky prezentací za sebou a nechá se volný
prostor pod a nad nimi, ve kterém si mohou účastníci dělat své poznámky.
Výše uvedený seminář REKONSTRUKCE A SANACE byl zaměřen na rekonstrukce
a sanace současných betonových a zděných konstrukcí realizovaných v ČR v rámci
spolupráce mezi Ústavem betonových a zděných konstrukcí a s odbornými firmami
zabývajícími se projektováním betonových konstrukcí.
Seminář se skládal ze čtyř přednášek:
Zesílení svislých konstrukcí výškové budovy A1 FSI VUT v Brně
Ing. Ladislav Huryta (HURYTA s.r.o.)
Vady, poruchy a rekonstrukce vodonepropustných betonových
konstrukcí
Ing. Jan Perla (JAPE – projekt, spol. s r.o.)
Zesilování průmyslových hal
doc. Ing. Ladislav Klusáček, CSc. (ÚBZK, FAST VUT Brno)
Vznik a následky havárií a statické poruchy stavebních konstrukcí
doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc. (ÚBZK, FAST VUT Brno)
Dovolte, abych krátce představil všechny čtyři přednášející:
Ing. Ladislav Huryta je uznávaným odborníkem v oboru betonové a ocelové
konstrukce. Je zakladatelem brněnské statické kanceláře HURYTA s.r.o., která
vznikla v červenci 1999 osamostatněním projektového střediska firmy STAVOSPOL,
s.r.o. V současné době má kancelář celkem 12 pracovníků.
Ing. Jan Perla je uznávaným odborníkem v oboru betonové konstrukce se
zaměřením na bílé vany a nekovovou výztuž. Je zakladatel brněnské statické
kanceláře JAPE – projekt, spol. s r.o. V současné době také působí na Ústavu
betonových a zděných konstrukcí jako odborný asistent.
Doc. Ing. Ladislav Klusáček, CSc. je uznávaným odborníkem v oboru betonové a
předpjaté konstrukce se specializací na rekonstrukce historických objektů, mostů a
cihelných kleneb. V současné době působí jako docent na Ústavu betonových a
zděných konstrukcí fakulty stavební VUT v Brně, kde přednáší předměty jako
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
6
Betonové konstrukce, Automatizace výpočtů betonových konstrukcí a Betonové
mosty.
Doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc. je specialistou na betonové a zděné konstrukce.
Působí i jako soudní znalec v oboru projektování, betonové a zděné konstrukce a
zakládání staveb. V současné době pracuje jako vědecký pracovník na Ústavu
betonových a zděných konstrukcí fakulty stavební VUT v Brně.
Rád bych touto cestou poděkoval všem přednášejícím, protože bez jejich úsilí a píle
by nemohl seminář ani školicí materiál vzniknout, a taktéž rektorovi VUT v Brně a
zároveň vedoucímu ústavu betonových a zděných konstrukcí prof. RNDr. Ing. Petru
Štěpánkovi, CSc. za záštitu nad seminářem.
Dále mně dovolte přestavit tým projektu OKTAEDR za Ústav betonových a zděných
konstrukcí a hlavně ve stručnosti popsat jeho činnost. Vedoucími týmu jsou Ing. Jan
Koláček, Ph.D. a Ing. Josef Panáček, členové pak Ing. Ivana Laníková, Ph.D. a Ing.
Petr Šimůnek, Ph.D.
Už na začátku projektu OKTAEDR si kladli vedoucí týmu BZK za hlavní cíl pořádání
seminářů a setkání mezi odbornými firmami a ústavem BZK, a umožnění studentům,
doktorandům a vědeckovýzkumným pracovníkům našeho ústavu krátkodobé
a dlouhodobé stáže, popř. odborné praxe. V rámci projektu tedy proběhly nebo
proběhnou dvě setkání se spolupracujícími subjekty (úvodní a závěrečné), čtyři
semináře (MOSTY, SANACE A REKONSTRUKCE, VÝZTUŽE FRP a
PREFABRIKÁTY) a dále dvě dlouhodobé odborné praxe doktorandů, tři krátkodobé
stáže bakalářů a šest krátkodobých stáží našich vědeckovýzkumných pracovníků.
Věříme, že školicí materiál a konaný seminář bude mít ohlas a vzbudí zájem
o provádění sanací a rekonstrukcí betonových staveb.
Ing. Jan Koláček, Ph.D.
za tým OKTAEDR - BZK
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
7
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
8
PODĚKOVÁNÍ
Za prezentaci přednášek na semináři REKONSTRUKCE A SANACE patří
poděkování těmto společnostem:
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
9
OBSAH
ZESÍLENÍ SVISLÝCH KONSTRUKCÍ VÝŠKOVÉ BUDOVY A1 FSI VUT
V BRNĚ .................................... ........................................................................... 11
VADY, PORUCHY A REKONSTRUKCE VODONEPROPUSTNÝCH BETONOVÝCH
KONSTRUKCÍ .......................... ........................................................................... 35
ZESILOVÁNÍ PRŮMYSLOVÝCH HAL.................................................................. 59
VZNIK A NÁSLEDKY HAVÁRIÍ A STATICKÉ PORUCHY STAVEBNÍCH
KONSTRUKCÍ .......................... ........................................................................... 83
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
10
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
11
ZESÍLENÍ SVISLÝCH KONSTRUKCÍ VÝŠKOVÉ BUDOVY A1
FSI VUT V BRNĚ
Ladislav Huryta1
Úvod
Příspěvek se zabývá stavebním stavem svislých konstrukcí budovy, zjištěným před
zahájením prací na novém plášti budovy, sanací poruch zjištěných stavebním
průzkumem a návrhem zesílení sloupů.
Stručný popis stavby
Jedná se o výškovou budovu, která má půdorysné rozměry 23,0 x 52,0 m, dvě
podzemní podlaží a 20 nadzemních podlaží. Nosnou konstrukci budovy tvoří
železobetonový skelet, tzn. svislé konstrukce sestávají ze železobetonových sloupů a
zavětrovacích stěn na obou koncích budovy, stropní konstrukce jsou železobetonové
deskové a žebrové vetknuté do železobetonových průvlaků.
Příčné rámy mají tři pole, v podélném směru budovy probíhají průvlaky, a to
po obvodu půdorysu (nazývané v původním projektu ztužidla), které spojují
obvodové sloupy provedené v rozteči 1,8 m,
ve dvou osách uvnitř budovy, které spojují sloupy umístěné v osové
vzdálenosti 3,6 m.
Budova je založena na základové desce tloušťky 1,2 m, většího půdorysu než
budova sama. Základová deska je ztužena stěnami v hlavních osách na výšku
druhého podzemního podlaží, tj. asi 3,0 m, tloušťky 0,8 m až 1,0 m.
Popis rekonstrukce
V letech 2011 a 2012 byla připravována rekonstrukce obvodového pláště budovy A1
Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, Technická 2, Brno. Pro tuto zakázku byl
zpracován průzkum stavu nosných konstrukcí budovy. Průzkum byl omezen
skutečností, že v budově plně probíhalo vyučování a nebylo možné provádět
průzkum v takovém rozsahu, aby byly odhaleny všechny poruchy konstrukcí, a
zvenku nebylo možné provést demontáž fasády zakrývající nosné konstrukce.
Průzkum byl proveden v rozsahu prohlídek nosných konstrukcí svislých a
vodorovných uvnitř budovy, z vnější strany budovy byly provedeny sondy skrz
opláštění v rozsahu 3 ks. Nebyly zjištěny žádné poruchy.
Statickým výpočtem zatížení od nového opláštění bylo zjištěno, že svislé konstrukce
mají dostatečnou rezervu v únosnosti proti vyprojektovanému stavu pro přenesení
vyššího zatížení od nového opláštění. Jednalo se asi o 6% navýšení oproti
původnímu zatížení.
1 Ladislav Huryta, Ing., HURYTA s.r.o., Staňkova 557/18a, 602 00 Brno, www.huryta.cz,
Tel.: +420 541 420 711, Email: [email protected]
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
12
Zjištění poruch po zahájení stavby
Po zahájení stavby nás čekalo překvapení, když byly odkryty obvodové sloupy
z vnější strany, byly zjištěny četné poruchy velkého významu:
malá tloušťka krycí vrstvy výztuže nebo žádná krycí vrstva,
utržená krycí vrstva betonu na rozích, odhalená hlavní nosná výztuž,
vybočující rohová výztuž sloupů, chybějící třmínky,
hlavní nosná výztuž poškozená lokálně korozí tloušťky několik milimetrů,
hnízda kameniva,
kaverny hloubky až 100 mm v celé šířce sloupů,
excentrické nastavení sloupů – vybočení o několik centimetrů.
Poučení: Žádný průzkum není dokonalý, ale projektant by měl investora nutit, aby byl
proveden co nejdokonalejší průzkum stavu konstrukcí.
Průzkum pevnosti betonu
Na základě zjištění významných poruch byl zpracován průzkum fyzikálně –
mechanických parametrů betonu nosných konstrukcí Ústavem stavebního
zkušebnictví VUT v Brně. Průzkumem byly zjištěny tyto pevnostní třídy betonů:
obvodové sloupy monolitické: C12/15
obvodové sloupy prefabrikované: C16/20
vnitřní sloupy: C12/15
Pevnostní třída betonu v projektové dokumentaci byla uvažována B400, tj. cca
C28/35. Zjištěná pevnost betonu činí asi 15/35 = 43% pevnosti uvažované v projektu.
Návrh opatření a sanace
Na základě zjištěných poruch a pevností betonů byl zpracován podrobný projekt
sanace a navrženo zesílení stávajících železobetonových svislých konstrukcí
ocelovými prvky.
Povrch všech sloupů musí být otryskán tlakovou vodou, tzn. musí být odstraněny
zkorodované části betonu, uvolněné části, hnízda kameniva a degradovaný beton.
Pokud dojde k velkému zmenšení průřezu, většímu než 20%, musí být tryskání
zastaveno, protože by mohla být únosnost příliš zmenšena a byla by ohrožena
bezpečnost stavby. V projektové dokumentaci je popsána sanace takto:
a) Sanace ploch (SA.P) – plochy, na kterých není patrná žádná porucha, budou
opatřeny spojovacím můstkem a reprofilační maltou v tloušťce do 5 mm.
b) Sanace kaverny (SA.KA) – kavernou se rozumí prostor za úrovní svislého líce
sloupu do hloubky větší než 40 mm v ploše menší než 4 dm2. Prostor kaverny
musí být vyčištěn od nesoudržných částí betonu, vyfoukán nebo vysán.
Povrch očištěného materiálu musí být opatřen spojovacím můstkem a prostor
musí být vyplněn sanační reprofilační maltou s pevností alespoň 20 MPa.
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
13
Před zahájením prací musí zhotovitel provést zkoušku vyplnění kaverny.
Po vyzrání sanační malty musí být provedena zkouška pevnosti betonu
na odvrtu průměru 50 mm. Pevnost materiálu musí odpovídat alespoň třídě
C16/20, tzn. musí být o jednu třídu vyšší než je nejnižší stanovená třída
pevnosti betonu dle průzkumu, tj. C12/15. O provedení těchto zkoušek musí
být proveden zápis formou protokolu o zkoušce, který musí být odsouhlasen
investorem a projektantem. V průběhu prací na sanování kaveren musí být
provedeny zkoušky alespoň na 25% kaveren, a pokud více než 20% zkoušek
nevyhoví, musí být opravené kaverny odsekány a sanovány znovu.
c) Sanace hnízda kameniva (SA.HK) – hnízda kameniva se musí odstranit
tlakovou vodou nebo jiným způsobem až na soudržný beton. Prostor se vyplní
stejným způsobem jako při sanaci kaverny.
d) Sanace zkorodovaného betonu na větší ploše než 4,0 dm2 (SA.KB) – jedná se
o prostor pro sanaci hlubší než 40 mm na ploše větší než 4,0 dm2. Plocha
musí být vyčištěna od nesourodých částí betonu, vyfoukána a vysáta. Povrch
se musí opatřit spojovacím můstkem a plocha musí být opatřena výztužnou
sítí ø6/100x100. Síť musí být přikotvena ke stávající výztuži přivařením
ke třmínkům. Dále musí být plocha opatřena sanační reprofilační maltou
pevnosti alespoň 20 MPa. V průběhu prací na sanování zkorodovaného
betonu musí být provedeny zkoušky pevnosti sanační malty a soudržnosti
s původním betonem sloupu. Zkouška se provede pomocí odvrtů průměru
50 mm, které se podrobí zkoušce pevnosti. Pevnost musí být alespoň C16/20.
Počet zkoušek musí být alespoň jedna zkouška na 0,5 m2 sanované plochy.
Pokud zkoušky nebudou vyhovovat třídě C16/20 musí být sanovaná vrstva
odsekána a provedena nově.
e) Sanace svislé trhliny (SA.ST) a sanace vodorovné trhliny (VT) – pokud
po provedení otryskání všech ploch pilířů zůstane viditelná trhlina, to znamená
hloubková trhlina, musí být tato trhlina sanována vyplněním trhliny vhodným
injektážním materiálem pro trhliny. Provedení této injektáže musí být
provedeno navrtáním trhliny a vyplněním celého prostoru trhliny injektážním
materiálem. Pro provedení sanace trhlin musí být zpracován Technologický
projekt sanace trhlin, který zpracuje zhotovitel stavby, a před zahájením prací
musí být odsouhlasen investorem nebo TDI a projektantem. Před zahájením
prací musí zhotovitel na 3 trhlinách na sloupech provést zkoušku injektáže
trhlin a následně provést 3 odvrty průměru 50 mm přes trhlinu a na těchto
zkušebních vzorcích musí být prokázáno, že pevnost betonu odvrtu
přes trhlinu je min. C12/15. O provedení těchto zkoušek musí být proveden
zápis formou protokolu o zkoušce, který musí být odsouhlasen investorem
a projektantem.
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
14
f) Sanace zkorodované výztuže – povrchová (SA.KPV) – při celkovém otryskání
sloupů dojde na mnoha místech k odhalení výztuže. Pokud bude výztuž
napadena korozí jen povrchově, může reprofilační malta dobře přilnout
k výztuži a není nutné provádět kromě otryskání a nátěru spojovacím
můstkem žádná další opatření a sanační maltu je možné nanést na výztuž.
g) Sanace zkorodované výztuže – silná koroze (SA.KSV) – pokud se
z výztužných prutů odlupují zplodiny koroze, jedná se o silnou korozi výztuže.
Výztuž musí být očištěna až na zdravý kov po celém obvodu výztužné vložky.
Pokud je průřez výztuže oslaben o více než 25%, to znamená, že průměr
výztuže se zmenší asi o 15% nebo víc, musí být výztuž doplněna přivařením
příložky k původní výztuži v místech, kde není původní výztuž zeslabena.
h) Sanace vybočení svislé výztuže (SA.VV) – výztuž musí být, buď navrácena do
původní svislé polohy, nebo pokud to není možné, nahrazena jinou výztuží
stejného průměru ve správné poloze. Výztuž musí být zajištěna třmínky øR6
po 100 mm.
i) Chybějící třmínková výztuž – v místě, kde chybí třmínková výztuž, nebo je
výztuž poškozena, přerušena, musí být nahrazena novými třmínky. Nové
třmínky musí být provedeny z profilu øR6 v rozteči 100 mm.
Kvalita a kontrola sanačních prací
Zhotovitel sanačních prací musí používat pouze materiály, které jsou výrobcem
výslovně určeny pro sanaci železobetonových pilířů, mají pro tento účel vyhotoven
příslušný certifikát od renomovaného zkušebního ústavu a TDI i projektant použití
těchto materiálů na základě předložených dokladů odsouhlasí před zahájením
nákupu materiálu a před zahájením prací.
Dále zhotovitel musí používat pouze pracovní postupy shodné s postupy
dle technických listů výrobce materiálu. Zhotovitel musí dodržovat systém kontroly
dle Technických listů. Zhotovitel musí zpracovat podrobný Technologický projekt
provádění sanace pilířů, ve kterém budou přesně specifikovány přípravné práce
a postupy provádění všech stupňů sanace. Tento Technologický projekt musí být
odsouhlasen před zahájením prací v dostatečném předstihu, aby mohly být doplněny
případné připomínky TDI a projektanta. Kontrolou kvality provádění sanačních prací
bude pověřena nezávislá akreditovaná zkušební laboratoř, kterou určí investor.
Rozsah kontrol prací, počet zkoušek apod. bude stanoven investorem ve spolupráci
s projektantem.
Zesílení svislých konstrukcí
Zesílení je navrženo pomocí ocelových profilů, průběžně od stropu nad 2.PP
do úrovně 12. podlaží u obvodových sloupů a do úrovně 8. až 14. podlaží u vnitřních
sloupů.
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
15
Obvodové sloupy jsou vyztuženy na vnější straně dvěma profily L100/10 nebo L80/8,
resp. L60/6, a na vnitřní straně na rozích neprůběžnými prvky L60/6 a průběžným
profilem P40/100, postupně se zmenšujícím podle zmenšujícího se zatížení.
U vnitřních sloupů je navrženo zesílení čtyřmi trubkami ø 133/4 mm až ø 133/24 mm
v závislosti na síle působící na trubky. Trubky jsou průběžné a pod průvlaky mají
převázky pro osazení lisů pro aktivaci ocelové konstrukce.
Aktivace ocelových prvků
Aktivací se rozumí přenesení části zatížení z betonových sloupů na ocelové tak, aby
po dokončení aktivace již byly betonové sloupy odlehčeny a přenášely pouze sílu,
která odpovídá jejich únosnosti. Vedlejším produktem aktivace je dotlačení všech
styků mezi ocelovou a železobetonovou konstrukcí. Pokud by nedošlo k aktivaci
ocelové konstrukce, ocelová konstrukce by „čekala“ až dojde k tak velkému stlačení
železobetonu, až by se dotlačily všechny styky mezi ocelovou konstrukcí a betonem,
což je asi 0,2 až 0,5 mm, a pružnější ocel by se musela stlačit na velké ε, při kterém
by byl beton již mimo rozsah možných deformací.
Na základě statických výpočtů únosnosti železobetonových příčníků, do kterých se
ocelová konstrukce opírá systémem táhel a které mají relativně malou únosnost, byla
stanovena síla pro aktivaci na jeden sloup a jedno patro:
pro sloupy v ose J/3-27 85 kN
pro sloupy G/1 a G/29 100 kN
Vypočtená hodnota stlačení sloupu ve 12. podlaží je 15,9 mm pro sloupy G/1 a G/29
a 14,7 mm pro sloupy v ose J/3-27. Naměřené hodnoty stlačení jednotlivých sloupů
se pohybují v rozmezí 14 mm až 17 mm s max. hodnotou navýšení 2,3 mm a max.
hodnotou snížení 2,9 mm, což je max. plus 15 % a mínus 18 %.
Tyto hodnoty jsou navzájem v dobrém souladu, zvláště když uvážíme přesnost
vstupních údajů o skutečné ploše prvků, modulu pružnosti materiálů uvažovaných při
výpočtu stlačení, pravděpodobném tření ocelové konstrukce o sloupy a další vlivy.
Závěr
Provedením navrženého zesílení svislých konstrukcí bylo dosaženo bezpečnosti
konstrukce stanovené příslušnými normami.
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
16
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
17
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
18
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
19
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
20
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
21
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
22
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
23
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
24
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
25
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
26
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
27
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
28
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
29
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
30
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
31
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
32
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
33
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
34
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
35
VADY, PORUCHY A REKONSTRUKCE
VODONEPROPUSTNÝCH BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
Jan Perla2
Úvod
Vodonepropustné betonové konstrukce jsou zvláštním, byť poměrně dlouho známým
a užívaným, případem betonových konstrukcí – typickým příkladem jsou různé
vodohospodářské nádrže (ČOV, odpadní jímky apod.) a bazény. Tyto konstrukce
primárně slouží pro zadržování tekutin na vodní bázi uvnitř těchto konstrukcí.
V novodobé praxi se k nám z německy mluvících zemí rozšířily neizolované
železobetonové základové vany, které jsou vlastně takovou nádrží naruby – zajišťují
vnitřní prostory podsklepené části budovy před průnikem podzemní vody z okolního
zemního prostředí. Jejich používání se v okolních zemích velmi rozšířilo od počátku
90. let minulého století.
Princip vodonepropustnosti betonu
V nedávné minulosti se tyto betonové konstrukce nazývaly vodotěsnými
konstrukcemi z vodostavebního betonu (někdy se uvádělo i z vodotěsného betonu).
V posledním období se pro ně zavádí pojem vodonepropustné konstrukce, protože
pojem vodotěsná látka znamená, že pod její povrch nemůže proniknout tlaková voda,
kdežto pojem vodonepropustná látka znamená, že do určité hloubky může tlaková
voda proniknout. Proto je nutné navrhovat vodonepropustné betonové konstrukce
s určitou (minimální) tloušťkou a omezeným průsakem podle ČSN EN 12390-8.
Trhlinami či jinými vadami neporušeném betonovém průřezu může transport vody
probíhat pouze pomocí pórů a kapilár, které zůstávají v betonu jako pozůstatek
odpařené záměsové vody či vzduchu po zhutnění uložené betonové směsi
do bednění. O vodonepropustnosti ztvrdlého betonu tak rozhoduje množství
záměsové vody a velmi jemných částic v čerstvém betonu. Uvádí se, že pro vodní
součinitel (w/c) menší než 0,4 je cementový kámen prakticky vodonepropustný,
kdežto v rozmezí hodnot 0,4 až 0,6 je dosahováno technicky postačující
vodonepropustnosti při běžných tloušťkách betonových konstrukcí (použití vodní
součinitele většího než 0,6 je možné pouze pro masivní betonové konstrukce). Model
přibližně vystihuje transport vody neporušeným betonem, kde je betonový průřez
rozdělen do čtyř oblastí (pásem) s charakteristickým chováním transportu vody. Voda
v tekutém skupenství se může vyskytovat pouze v prvních dvou pásmech
ovlivněných kapilární nasákavostí, přičemž vytvoření plně zvodnělé oblasti betonu
při návodním líci závisí jednak na velikosti hydrostatickém tlaku vody (výšce vodního
sloupce) a nasákavosti (definovaného průsaku) vlastního betonu. Tato nasákavost
(průsak dle ČSN EN 12390-8) definuje i hloubku kapilární oblasti, kde se vsáknutá
2 Jan Perla, Ing, JAPE - projekt, spol. s r.o., Třída generála Píky 3, 613 00 Brno, www.jape-projekt.cz,
Tel.: +420 548 220 260, Fax: +420 548 220 261, Email: [email protected]
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
36
voda vyskytuje v kapilárách. Přes jádrovou (střední) oblast může transport vody
probíhat pouze v plynném skupenství jako vodní pára, která se při vzdušném líci
betonového průřezu (ve vysýchací oblasti) může, v závislosti na teplotě a vlhkosti
navazujícího vzdušného prostředí, hromadit a případně i podpovrchově kondenzovat.
V případě vzniku trhlin v betonu je voda v kapalném skupenství touto trhlinu
transportována hlouběji do průřezu a v případě průběžných trhlin se může dostat
až ke vzdušnému líci, kde jednak vzniknou tmavé skvrny, ale také vlivem vzdušného
kyslíku a oxidu uhličitého může docházet ke korozi zabudované výztuže a tím
i výraznému snížení trvanlivosti betonového díla.
Příčiny vzniku trhlin v betonu
Trhliny v betonu vznikají jako důsledek překročení tahového napětí a podle různých
kritérií je můžeme různě třídit. Obvykle se třídí podle způsobu vzniku tahových napětí
v betonového prvku, podle doby jejich vzniku a podle jejich hloubky v betonovém
průřezu.
Podle doby vzniku můžeme trhliny rozdělit:
časné, rané;
pozdější, běžné.
Časné trhliny vznikají v čase poklesu hydratačního tepla (brzy po dosažení
maximální hydratační teploty cementu obsaženého v mladém betonu), kdy se tento
beton nachází ve fázi počátečního nárůstu tahových pevností a přitom jeho pevné
skupenství již účinně vyvodí napětí od omezení volného přetvoření (postupnou
ztrátou hydratačního tepla).
Podle způsobu namáhání je můžeme rozdělit:
statické (od účinku vnějšího zatížení);
od omezení volných přetvoření (objemových změn).
Trhliny od omezení volného přetvoření mohou být způsobeny jednak výše uvedenou
ztrátou hydratačního tepla, ale také dalšími objemovými změnami jako je smrštění
od vysýchání, přičemž se dosti často zapomíná i na změnu (či kolísání) klimatických
nebo provozních teplot.
Podle dosahu trhliny do hloubky betonového průřezu je dělíme:
neprůběžné;
průběžné.
Z vlastního popisu je zřejmé, že neprůběžné trhliny dosahují pouze do určité hloubky
betonového průřezu a za jejich koncem tak zůstává část neporušeného betonového
průřezu, který dokáže bránit průchodu vody skrz betonovou konstrukci. Tento typ
trhlin je obvykle vyvolán statickým zatížením (pozor ale na tahová napětí v betonu
vyvolaná normálovou tahovou silou s malou excentricitou) a jejich šířku i hloubku
dokážeme poměrně přesně stanovit běžnými výpočetními postupy. Vzniku
průběžných trhlin se je ale nutné bránit, protože od jejich určité šířky prakticky
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
37
nezabraňují průchodu vody přes betonovou konstrukci a pokud není umožněna jejich
kalmetizace (samoutěsnění), což ale např. u trhlin vyvolaných vynucenými napětími
od objemových změn může být prakticky vyloučené.
Pro realizaci vodonepropustných betonových konstrukcí je proto nutné volit vhodné
složení čerstvého betonu (betonové směsi), které umožní dobré zpracování
na stavbě (uložení včetně hutnění) a přitom nebude obsahovat nadměrné množství
záměsové vody (jednak kvůli omezení výsledného průsaku kapilárami, ale také
pro snížení objemových změn od smrštění vysýcháním nadbytečné záměsové vody,
která není nutná k hydrataci).
Dále je nutné volit betony s nižším množstvím cementu, použít cementy s nižší
celkovou hodnotou adiabatického hydratačního tepla a rovněž cementy s jeho
postupným vývinem (nikoli překotným počátečním vývinem hydratačního tepla) –
absolutně nevhodné je použití portlandských cementů (CEM I/52,5R či 42,5R) bez
dalších úprav složení čerstvého betonu (přísady a příměsi). Dále je nutné upravit
postup betonáže vodorovných konstrukcí (základových desek) a zejména
navazujících svislých konstrukcí (stěn) vhodnou volbou jejich pracovních spár a
vzhledem ke klimatickým podmínkám (zejména teplotám – ale nadměrné vysýchání
povrchu uloženého a hydratujícího čerstvého betonu způsobené větrem může být pro
konstrukci zničující více než přímý sluneční osvit) i navrženým pečlivým ošetřováním
povrchu mladého betonu.
Opravy vad a trhlin
V případě vzniku nadměrných trhlin od statických účinků (zatížení) je nutné provést
vnitřní dodatečnou izolaci (vystýlku) zabraňující průniku kapaliny (pokud veškeré
průřezy vyhovují alespoň na mezní stav únosnosti), statické zesílení betonové
konstrukce (viz příklad v následující kapitole), příp. provozním řádem omezit její
užívání (např. snížením provozní hladiny vodních kapalin) a nadměrné trhliny
injektovat materiály zajišťujícími přenos napětí v trhlině (tzv. silová injektáž pomocí
epoxidových či cementových injektážních malt).
V případě vzniku trhlin od omezení objemových přetvoření je vhodnější volit těsnící
injektáž, která v místě trhliny nepřenáší napětí, trhlina se může omezeně cyklicky
pohybovat či mírně zvětšovat a materiál injektáže trhlinu pouze utěsňuje vůči průniku
vodních kapalin (typicky pružné uretanové pryskyřice s omezenou tažností, kterou
nesmí pohyb trhliny překročit).
Příklad rekonstrukce průmyslových aktivačních nádrží ČOV
Dvojice železobetonových monolitických aktivačních nádrží byla vbetonována
do stávajících obdélníkových betonových nádrží, které byly dříve využívány
se sníženou hladinou vody v nádržích. Nové nádrže byly navrženy jako tříkomorové
pro podstatně větší objem čištěné vody (výška hladiny odpadní vody v nádrži byla
uvažována až 6,7 m). Nádrže se nachází poměrně blízko sebe (světlost mezi nimi je
6,73 m), takže se vzájemně ovlivňují při roznosu napětí v zemním podloží. Zároveň
je menší nádrž posazena výše (rozdíl výšek horního povrchu základových desek
je 2,3 m) a v prostoru mezi nimi je umístěna strojovna.
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
38
První, menší nádrž (AN01 viz Obr. 1) má v půdoryse vnější rozměr 27,0 × 18,0 m.
Nádrž je tříkomorová se světlou šířkou 17,1 m a světlými rozměry jednotlivých komor
5,25 m, 10,05 m a 10,0 m. Obvodové stěny mají tloušťku 450 mm, obě vnitřní a dno
mají tloušťku 400 mm. Světlá výška nádrže je 7,5 m a výška vodního sloupce
odpadní vody je 6,55 až 6,7 m. Nádrž byla vbetonována přímo na dno starší nádrže
(na separační vrstvu).
Druhá, větší nádrž (AN02) má vnější půdorysný rozměr 33,2 × 19,2 m a skládá se ze
tří komor se světlostmi 10,55 m, 10,4 m a 10,35 m, přičemž jejich světlá šířka je
18,1 m. Obvodové stěny mají tloušťku 450 mm, obě vnitřní 400 mm a dno 500 mm.
Světlá výška nádrže je 7,5 m a výška vodního sloupce odpadní vody je 6,55 až
6,7 m. Nádrž byla vbetonována do starší jednokomorové nádrže na nový podkladní
beton tloušťku 150 mm, který byl proveden na hutněný štěrkopískový polštář tloušťky
850 mm.
Obě nové nádrže byly provedeny z betonu tř. C 30/37 – XA1 a vyztuženy byly
vázanou žebírkovou výztuží pevnostní třídy B500A.
Po vzniku trhlin a jejich nadměrném rozvoji (s výrazně větší šířkou než připouští
platná norma) na bočních stěnách nádrže AN01 nebyla druhá nádrž (AN02) uvedena
do provozu (projektant nedoporučil její zprovoznění). Následně bylo provedeno
geodetické zaměření obou nádrží včetně jejich svislosti a naklánění stěn (to bylo
provedeno i následně po zesílení a naplnění nádrže AN02, po vypuštění nádrže
AN01). Také byl zajištěn doplňkový inženýrsko-geologický průzkum včetně zjištění
kolísání hladiny podzemní vody pod nádržemi (podzemní voda je nepravidelně
čerpána) a dodatečné statické i expertní posudky včetně vyhodnocení změřených
šířek trhlin na provozované nádrži AN01. Na základě těchto posudků bylo rozhodnuto
o nutnosti zesílení dosud neužívané nádrže (AN02) ještě před jejím zprovozněním
a poté i o nutnosti zesílení a sanace již provozované nádrže (AN01).
Pro návrh zesílení a sanace nádrží byl sestaven prostorový statický a výpočtový
model obou nádrží – nádrže byly modelovány deskostěnovými, převážně
čtyřúhelníkovými prvky Mindlinovského typu (se zohledněním vlivu smykových sil
na rotaci hmotné normály). Modelovány byly i stávající nádrže, přičemž místo modulu
pružnosti betonu zde byl použit modul přetvárnosti (efektivní modul pružnosti)
staršího betonu, který byl ještě upraven (snížen) o odhad vlivu šířky trhlin v původně
provozovaných nádržích tak, aby ohybová tuhost stěn donedávna provozovaných
nádrží s rozvojem trhlin do 0,25 mm dala shodnou ohybovou tuhost i v sestaveném
modelu lineárního výpočtu pro nové nádrže. Vzájemné spolupůsobení dvou
střednicových ploch nové a staré nádrže bylo řešeno kontaktní plochou s přenosem
pouze tlakového napětí, protože při stavbě byla mezi obě stěny vkládána separační
vrstva, resp. v případě nádrže AN02 byla mezi obě základové betonové desky
starého i nového dna provedena vrstva hutněného štěrkopískového polštáře.
Protože výše uvedené řešení statického a výpočtového modelu vede na řešení
fyzikální nelinearity (s vyloučeným tahem v kontaktní vrstvě) s velkými nároky na
řešení sestavených rovnic (matic) tuhosti a jejich iteraci, byly obě úlohy odděleny –
u neřešené nádrže byla kontaktní plocha mezi stěnami zrušena a mezi základovými
deskami byla upravena na plný přenos napětí, takže nebyla požadována závislost
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
39
vodorovné deformace stěn staré a nové nádrže. Takto se podařilo iterační úlohu
vyloučeného tahu v kontaktní vrstvě omezit vždy na jednu (řešenou) nádrž, která byla
i hustěji dělena konečnými prvky (nezesilovanou nádrž bylo možné pokrýt podstatně
řidší sítí).
Z řešení statického modelu nádrže AN02 vyplynula nutnost zesílení dna, ve kterém
byla překročena únosnost (odolnost) železobetonového průřezu namáhaného
tahovou silou a ohybovým momentem, a rovněž i patních průřezů stěn, kde byla
vlivem působících ohybových momentů překročena limitní šířka trhlin. Zesílení dna je
ale technicky dosti složité, a stále ještě toto řešení negarantuje omezení šířky trhliny
pod limitní šířku. Proto bylo zvoleno řešení aktivně ovlivňující velikost tahové síly
v základové desce (betonovém dnu) nádrže. Toho lze dosáhnout pouze vytvořením
vodorovného stahujícího průvlaku (věnce) na hlavě betonových stěn staré nádrže, tj.
cca 4,9 m nade dnem nádrže.
Tento průvlak má průřez 850×750 mm na podélných stěnách, resp. 1200×750 mm
na příčných stěnách, a jsou do něj zabudovány vždy svazky předpínacích lan typu
Monostrand (tj. lan bez soudržnosti) – v podélných stěnách jsou svazky tvořeny šesti
lany a v příčných stěnách devíti lany. Lana jsou ve vodorovném směru trasována tak,
aby jejich zdvihový účinek působil proti hydrostatickému tlaku kapaliny (odpadní
vody) a zakončeny jsou ve sdružených kotvách. Hlavy podélných i příčných
obvodových stěn i vnitřních příčných stěn jsou dále staženy volně vedenými lany tak,
aby v nich byl vyvozen malý tlakový účinek (větší tlakový účinek u hlavy stěn ale
omezuje velikost potřebné stahující síly u dna). Tato lana jsou ukončena v příložných
kompaktních monokotvách, které jsou poplastovány, a na bocích stěn jsou lana
zafixována pomocí deviátorů. Lana jsou typu Y1860S7.
Protože nebylo možné ve všech stávajících železobetonových průřezech dodržet
požadovanou velikost limitní šířky trhlin v nádrži, byla po zesílení provedena vnitřní
izolační vystýlka nástřikem izolací FOSROC POLYUREA.
Volně vedená lana u hlav při vnitřním povrchu stěn nádrže (jedná se o obě příčné
vnitřní stěny, které mají lana vedena při jejich obou lících) jsou vůči případnému
poškození chráněna torkretem. Na vnějším povrchu obvodových stěn je jejich
ochrana pouze optická. U nádrže AN01 odpovídá zvolené řešení zesílení mezitím již
realizovanému návrhu statického zesílení nádrže AN02. Protože je však stávající
nádrž již poškozena trhlinami, byla část efektu předpínací síly využita na zpětné
zavření již vytvořených trhlin. Zároveň bylo nutné z technologických důvodů (již
existující trubní vedení) posunout výškopis vodorovného stahujícího průvlaku cca
3,25 m nade dno, což vedlo k nutnosti snížení hlav stěn stávající nádrže (odřezání
jejich hlavy). Proto bylo navrženo mírně odlišné trasování lan, které umožnilo zmenšit
betonový průřez. Ostatní technické řešení odpovídá zesílení nádrže AN02 včetně
vnitřní izolační vystýlky.
Závěr
Vodonepropustné konstrukce jsou zvláštních druhem betonových konstrukcí
vyžadujících komplexní návrh, jak ze statického hlediska, tak i z hlediska objemových
změn betonu, přičemž projektant musí zohlednit způsob provádění.
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
40
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
41
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
42
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
43
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
44
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
45
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
46
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
47
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
48
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
49
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
50
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
51
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
52
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
53
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
54
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
55
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
56
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
57
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
58
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
59
ZESILOVÁNÍ PRŮMYSLOVÝCH HAL
Ladislav Klusáček3
Úvod
Zesilování betonových a zděných konstrukcí inženýrských staveb (mosty, rámy, haly)
a zděných konstrukcí (zděné budovy občanské výstavby, radnice, kostely, věže,
zámky) se opírá o některé shodné teoretické a konstrukční přístupy. Příspěvek se
zaměří na jejich obecné představení a ukáže nejčastější způsoby použití.
Zesilování převážně ohýbaných železobetonových konstrukcí
Převážně ohýbanými železobetonovými konstrukcemi jsou v mostním stavitelství
trámové a deskové mosty, někdy zahrnované obecně do mostů rámových.
V inženýrských stavbách to mohou být nosné monolitické rámy, monolitické
i montované skelety, vodorovné nosné prvky průmyslových hal. U těchto typů
konstrukcí převládá z dvojice M, N především ohybový moment, velikost normálové
síly je malá, většinou zanedbatelná. Původní konstrukce byly dimenzovány buď
podle klasické teorie (mosty), nebo již podle mezních stavů. Při působení vnitřních
sil, zejména tedy ohybovém momentovém namáhání, se předpokládá průřez
porušený trhlinami a vnějšímu momentu vzdoruje průřez dvojicí sil danou tahovou
sílou ve výztuži a tlakovou sílou v tlačené části betonu.
Předpínání při zesilování je pak charakterizováno těmito základními vlivy a postupy:
1. Při následném předepnutí takto působících průřezů postačuje dosahovat
poměrně malého stupně předpětí (podle Bachmanna) k = 0,15 až 0,25. Oproti
plně předpjatému betonu (k = 1,0) se tedy dosáhne konstrukce blížící se spíše
železobetonu, než plně předpjatému betonu. Všechny negativní vlivy spojené
s působením plného předpětí na beton (ztráty smršťováním betonu,
dotvarováním betonu) se projevují, buď zanedbatelně, nebo ve zmírněných
hodnotách. To příznivě ovlivňuje nejen počty nutných přepínacích lan, ale i
složitost a pracnost návrhu vlastního zesílení.
2. Trhliny v ohýbaném železobetonu dosahují běžně šířek do 0,4 mm;
výjimečně dosáhnou po předchozím přetížení šířek na okraji průřezu kolem
1 mm. Již před lety bylo na pokusných částečně předpjatých nosnících
ukázáno, že trhliny otevřené při maximálním zatížení do cca 0,5 mm se po
odeznění zatížení běžně zavírají (působící přepínací silou) bez negativních
projevů (drcení betonu v okolí trhliny apod.). Při stupních předpětí podle 2.1
se neutrální osa průřezu posouvá jen málo, rozhodně původní průřezy
nepřecházejí v plně předepnuté. Tomu odpovídá uzavírání trhlin kolem středu
průřezu, které mají zpravidla šířky do 0,5 mm a tedy přebírání tlakové síly
od předpětí průřezem již dříve porušeným trhlinkami je možné bez problémů.
3 Ladislav Klusáček, doc., Ing., CSc., Ústav betonových a zděných konstrukcí FAST VUT, Veveří 95,
602 00 Brno, www.fce.vutbr.cz, Tel.: +420 541 147 854, Email: [email protected]
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
60
3. Při návrhu zesílení předpětím se s výhodou používá především metoda
vyrovnání zatížení, známá z návrhu nových předpjatých mostních konstrukcí
jako LBM (Load Balance Method). Jde o takový návrh především přidané
soustavy radiálních sil vyvolaných přepínacími silami, jejichž momentový
účinek bude přibližně afinní k momentům způsobeným vlastní tíhou
konstrukce. Přitom lze s výhodou využívat přímé i zakřivené dráhy předpětí
(viz bod 2.4). Smyslem je uvolnění dimenzačního momentu původního
průřezu od významné části vlastní tíhy; tím se zvětšuje jeho část využitelná
pro přenos nahodilých zatížení. Zvětšení pak je velmi efektivní, běžně lze
např. navrhovat 200 až 300% zesílení zatížitelnosti mostních konstrukcí.
Přepínací soustava se realizuje jedno nebo vícelanovými (většinou
třílanovými) kabely, jež je možné umístit vně průřezu nebo i dovnitř stávajících
průřezů. Při zesilování spojitými kabely se významně redukují také působící
posouvající síly od vlastní tíhy, což je mnohdy stejně významné, jako redukce
momentů.
4. Při umístění přepínací soustavy uvnitř průřezu se u některých vhodných
typů konstrukcí s výhodou využívá metody náhradních kabelových kanálků.
Jde o náhradní kabelové kanálky zhotovené v původní železobetonové
konstrukci většinou diamantovým vrtáním s výplachem, někdy i vrtáním
příklepovým. Tuto metodu je možné použít zejména u deskových mostů, dále
pak u trámových mostů středních rozpětí a u zábradelních mostů, kde jsou
mezery mezi původní výztuží běžně kolem 50 až 60 mm. V jiných, méně
vhodných případech, je nutné staticky započítat vliv oslabení původní
konstrukce přerušením výztuže, případně umístit přepínací soustavu mimo
původní železobetonové průřezy, ovšem za cenu konstrukčních komplikací.
5. Zesílená, původně převážně ohýbaná, konstrukce je zesílena především
tím, že se účinky vlastní tíhy konstrukce zmenšují vhodně navrženou
přepínací soustavou. Výsledný efekt zesílení se tedy neprojevuje dominantně
vyšší únosností průřezů, ať už se posuzují podle klasické teorie (mosty), nebo
podle mezních stavů (inženýrské konstrukce), i když jistý efekt zvýšení
únosnosti samotného zesíleného železobetonového průřezu se také projeví.
Jde zde o posun neutrální osy původně čistě ohýbaného průřezu, který se
projeví zvětšením tlačené oblasti betonu průřezu, neboť ten se stává
po částečném předepnutí mimostředně tlačeným. Zde lze také hovořit
i o teoretickém ztužení zesíleného průřezu konstrukce vzhledem k tomu, že se
zvětšují ideální momenty setrvačnosti a tím celková tuhost průřezu. Při reálně
používaných stupních předpětí podle 2.1 je ale tento efekt ztužení malý
a prakticky se na zesílených konstrukcích neprojevuje.
6. Pro zajištění dlouhodobé spolehlivosti se používá výhradně přepínací
výztuž ve formě přepínacích lan obalovaných již ve výrobě PE nebo PP
trubkami spolu s vyplněním všech konstrukčních mezírek mezi lanem
a obalem pasivační antikorozní hmotou (monostrandy Ls 15,2; Ls 15,5;
Ls 15,7 mm NPE). Systémy antikorozních ochran jsou předmětem patentové
ochrany jednotlivých konkrétních výrobců. Takto vytvořená primární ochrana
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
61
přepínací výztuže proti korozi se doplňuje zásadně sekundární ochranou,
kterou tvoří dodatečně provedené betonové krytí, nebo injektáž náhradních
kabelových kanálků spolu s betonem nosníků, ve kterých jsou vytvořeny.
V letech 1990 až 2000 se používaly kotevní systémy jednolanová objímka +
roznášecí ocelová deska bez dodržení primární ochrany, dnes je běžné
hlavně u mostů používání zapouzdřených kotevních systémů a přepínací lano
použité k zesílení je plně antikorozně a mechanicky chráněno v celém rozsahu
své délky.
Zesilování svislých železobetonových sloupů
Svislé železobetonové sloupy se uplatňují mimo jiné v systémech monolitických nebo
montovaných jednopodlažních průmyslových hal. Při změnách technologie se často
i zde vyskytuje požadavek na zvýšení jejich únosnosti, hlavně pro přenos zvětšeného
zatížení únosnějšími portálovými jeřáby.
Tyto konstrukce přenášejí kromě svislých účinků i vodorovné síly, a ty většinou
převládají a jsou pro dimenzování sloupů rozhodující. Z dvojice sil M, N působících
ve vetknutí sloupů do základové konstrukce se tedy uplatňuje hlavně ohybový
moment, zatím co ve svislé únosnosti je většinou rezerva. A právě z toho se vychází
při zesilování těchto sloupů dodatečným svislým předpětím: působící dvojice sil Md,
Nd se v součtu se svislou centricky působící přepínací silou posunuje do vyhovující
oblasti interakčního diagramu průřezu sloupu.
Zesilování krátkých konzol jeřábových drah
Krátké konzoly železobetonových sloupů jeřábových drah jsou konstrukce namáhané
ohybovým momentem a posouvající sílou Md a Vd. Při zvýšených hmotnostech
jeřábů roste významně posouvající síla, ohybové momenty se tolik nezvětšují díky
modernějším pohonům. Zesilování krátkých konzol dodatečným předpětím vnáší
do konstrukce další sílu – přepínací sílu Np. V samotném betonu konzoly nastává
složitější stav napjatosti, při kterém roste únosnost betonu vlivem dvojosé napjatosti.
To lze vyjádřit např. podle teorie pružnosti, avšak v současnosti se návrh
dodatečného předpětí provádí pomocí stěnových modelů MKP. Základní myšlenkou
návrhu je převedení hlavních tahových napětí vlivem vhodně přiloženého předpětí na
napětí tlaková. Beton potom nemůže být porušován trhlinami a únosnost konstrukce
se výrazně zvyšuje. Návrh je vhodné kontrolovat metodou vzpěra – táhlo.
Vhodným použitím metody náhradních kabelových kanálků podle 2.4 je možné
vlastní konstrukční provedení realizovat zcela jednoduše; přepínací kabely jsou
po celé své dráze chráněny betonem původní konzoly, na čelních plochách sloupů
a konzol se nacházejí pouze zapouzdřené kotvy. Předpínáním bez pokluzu
nebo eliminací pokluzu se ztráty předpětí udržují v přijatelných mezích. Navíc lze
měřením deformace betonu prokázat nejenom efekt vlastního předepnutí, ale i míru
jeho odčerpání při zatížení a tedy i bezpečnost zesilovacího opatření.
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
62
Závěr
Při praktickém návrhu a realizaci zesílení konstrukcí předpětím je možné aplikovat
poměrně široký rejstřík možností, jež byly v příspěvku představeny. Tím není
problematika zcela vyčerpána a jednotlivé přístupy je možné kombinovat podle
konstrukčních odlišností konkrétně zesilované konstrukce.
Důraz byl kladen na představení základních přístupů k zesilování předpětím. Jde
o aktivní sanační zásah, kterým se záměrně přerozděluje namáhání v zesilované
konstrukci tak, aby se v konečném důsledku lépe využilo příznivých vlastností betonu
či zdiva, nebo aby se staticky vhodně upravila soustava sil působících na konstrukci.
Literatura
[1] Bažant, Z., Klusáček, L.: Statika při rekonstrukcích objektů. skriptum FAST
VUT v Brně, CERM, Brno, poslední vydání 2012
[2] Chalabala, J., Klusáček, L., Pěnčík, J., Solařík, M.: Beton TSK 5/2002 Zvýšení
únosnosti jeřábových drah u železobetonových montovaných konstrukcí
[3] Český užitný vzor: Zesílený nosník – číslo dokumentu 14466, PEEM
[4] Klusáček, L., Oprava mostu přes Bečvu ve Vsetíně – část zesílení
železobetonové spojité desky o dvou polích l = 2 x 22 m na zatěžovací třídu A.
Projektová dokumentace 2001. Realizace 2001 až 2002.
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
63
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
64
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
65
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
66
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
67
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
68
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
69
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
70
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
71
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
72
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
73
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
74
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
75
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
76
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
77
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
78
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
79
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
80
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
81
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
82
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
83
VZNIK A NÁSLEDKY HAVÁRIÍ A STATICKÉ PORUCHY
STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
Zdeněk Bažant4
Úvod
Příspěvek se zabývá poruchami staveb a jejich následky. Při zpracovávání
znaleckých posudků, či dobrozdání a posudků ÚBZK FAST VUT v Brně,
či ve spolupráci se znaleckými ústavy a na žádosti soudů, je možné se setkat s celou
řadou různých poruch stavebních konstrukcí, které vyžadují buď rozsáhlou
a nákladnou opravu, nebo i celkové odstranění stavby. Součástí tohoto textu
je prezentace různých havárií, uvedeny jsou i závěry posudků.
Podklady pro citované havárie a následné poruchy staveb byly získány vždy na místě
samém, obvykle těsně po události. Každá z uvedených lokalit a staveb byla pečlivě
prohlédnuta, fotograficky a písemně dokumentována, často s použitím geodetického
zaměření. Vyhodnocení materiálů bylo zajištěno ve spolupráci s ÚSZ FAST VUT
v Brně (doc. Schmid, Ing. Cikrle, Ing. Anton) problémy inženýrské geologie byly
řešeny ve spolupráci s ÚGT FAST VUT v Brně (doc. Paseka).
Nárazy vozidel
Nárazy vozidel do stavby mají obvykle velké následky ve smyslu poškození objektu.
Byly uvedeny dva příklady:
a) Vstupní objekt do průmyslové zóny podniku byl poškozen nárazem nákladního
vozidla do překladu nad vjezdem. Úder poškodil jak beton, tak i přetrhal
taženou výztuž překladu a navíc poškodil i subtilní kazetové desky překrytí
vjezdu [3]. Výsledkem bylo doporučení celkové demolice průvlaků a střechy.
Je třeba upozornit, že kazetové střešní desky již obecně nebývají v dobrém
stavu a je lépe je při jakékoliv úpravě stavby vyměnit.
b) Náraz nákladního vozidla do rohu rodinného domu zničil štítovou stěnu
stavby, postavenou z plynosilikátových tvárnic [3], přerušil věnec a v přilehlém
zdivu z vepřovic vyvolal trhliny. Poškozeny byly i instalace a zčásti
zdeformován i krov.
V některých částech stavby byly použity nepálené cihly (vepřovice) [1]. O nepálených
hliněných cihlách (vepřovicích) je známo, že pokud zvlhnou výrazně se sníží jejich
pevnostní a izolační parametry. Je tedy třeba se proti účinkům vlhkosti bránit
vhodnou izolací a zabráněním promočení zdiva – např. srážkovou vodou
z porušených žlabů a svodů. V dostupné odborné literatuře (např. [2]) je uváděna
obvyklá pevnost v tlaku nepálených hliněných cihel 0,6 až 2,5 MPa a objemová
4 Zdeněk Bažant, doc., Ing., CSc., Ústav betonových a zděných konstrukcí FAST VUT, Veveří 95, 602
00 Brno, www.fce.vutbr.cz, Tel.: +420 541 147 862, Email: [email protected]
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
84
hmotnost 1500 až 1850 kgm-3. Z hlediska pevnosti lze hodnotit zabudovaná kusová
staviva v místech s rovnovážnou vlhkostí materiálu za kvalitní.
Bylo nutné znovu vystavit objekt až po vstup do domu. Náklady na opravu byly
značné.
Narušení stability terénu
Odtěžením paty svahu bývalého zasypaného hliniště mělo být získáno místo
pro nový objekt [4]. Na jeho místě stála dříve zchátralá stavba, která byla nejprve
zbourána. Po jejím odstranění byl postaven nový objekt. V krátké době, ještě během
dokončovacích prací na této stavbě, došlo k narušení stability svahu a k odtržení
mohutné svahové vrstvy s následnými velkými škodami:
a) V koruně svahu vznikly mohutné odtrhy, které ohrožovaly nové rodinné domy,
zde stojící. Terén výrazně poklesl (cca 3,0 m v délce cca 100,0 m), poškozen
byl plot a zahrada.
b) Pohyb svahu vyvolal v patě svahu a po svahu další výrazné změny reliéfu
terénu.
c) V patě svahu byl zcela zničen nasouvající se zeminou nově stavěný objekt,
opěrné zídky na svahu se zdeformovaly a stropy blízkých garáží byly
přetíženy masou hlíny.
Zajištění svahu bylo provedeno nákladnou železobetonovou kotvenou stěnou podle
zvláštního projektu.
Výbuchy plynu
Výbuchy plynu mají vždy devastující účinky na stavby:
a) V rekreační oblasti vyvolala nepovolaná osoba záměrný výbuch novostavby
objektu malé restaurace, aby zahladila stopy vloupání. Došlo k totální škodě
stavby a k následnému požáru. Stavbu bylo doporučeno odstranit.
b) V menším městě byl v obytném domě úmyslně vyvolán výbuch plynu a
následný požár se ztrátou lidských životů. Jednalo se o montovaný, nepříliš
tuhý objekt. Následky havárie se projevily i ve vedlejších přilehlých stavbách.
Objekt byl odstraněn, zbylé stavby staženy podélnými a příčnými
předpínacími lany. Provedení předpětí nebylo optimální.
c) V obytné lokalitě s řadou obytných zděných domů se bezdomovec vloudil do
prázdného bytu v nejvyšším podlaží a zřejmě záměrně pustil plyn a odešel.
Následný výbuch zničil byt a zdemoloval celý dům. Bylo nutné vyklidit dům a
části přilehlého vedlejšího domu (tj. místnosti, přilehlé k oblasti detonace).
Dům nebylo nutné odstranit, byla zajištěna pouze nákladná oprava. Také
vedlejší dům bylo nutné opravit.
Požár
Oheň je také zdrojem závažných poruch. Oprava konstrukcí vystavených ohni je
možná pouze po pečlivé prohlídce a po ověření kvality betonu. Betonový jádrový
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
85
vývrt a vzorky oceli, odebrané z kritických míst, by měly být vždy po požáru zkoušeny
v laboratoři na pružnost a pevnost.
U železobetonových a předpjatých betonových konstrukcích je ochrana výztuže před
ohněm do jisté míry zajištěna jejím uložením v betonu (krytím). Tato krycí vrstva je
významná především pro zpomalení účinku ohně – čím hlouběji je výztuž uložena v
betonu, tím později se dosáhne kritické teploty u oceli, která se udává pro měkkou
výztuž hodnotou cca 500o – 600o C. Snížení pevnosti betonu není v případě požáru
podstatné ve srovnání se snížením pevnosti oceli. Proto ocel může být považována
za nepoškozenou pouze tehdy, jestliže teploty během ohně zůstaly mírné a
nepřestoupily zmíněnou kritickou mez. V tomto případě může být oprava omezena
pouze na beton. Může např. zahrnovat odstranění ohněm poškozené vnější vrstvy
betonu a torkretování konstrukce tak, aby bylo dosaženo původního rozměru prvku.
K nechráněné oceli je třeba poznamenat, že s rostoucí teplotou klesá zejména její
mez kluzu a modul pružnosti – obvyklou hranicí je teplota cca 300o C. Navíc
u staticky neurčitých konstrukcí vznikají v konstrukční soustavě přídavné silové
účinky, které mohou vést k dalšímu výraznému snížení únosnosti. Podrobněji se
účinky požáru rozebírají v [1].
Požár průmyslového staršího dřevěného objektu vznikl zřejmě od vadného
elektrického spotřebiče. Objekt byl totálně zničen, zejména bylo nevratně poškozeno
drahé strojní vybavení. Byla doporučena totální destrukce objektu.
Účinky kořenů stromů
Problematický je i vliv okolní vegetace na stavebně-statický stav objektu [5]. Stále je
možné se setkat s názory, že stromy poblíž stavby nemají na její stav zásadní vliv.
Vždy ovšem platí, že vysušování základové půdy od kořenů stromů (transpirace)
musí být posuzováno individuálně, neboť jeho dosah bývá obvykle velký (většinou se
předpokládá ve velikosti půdorysu koruny stromu). Studie účinku stromů na stavby
ukazují, že kořeny stromů jsou opatřeny čidly, která směřují část kořenů tam, kde je
v podloží vlhčí nebo zvodnatělá půda; přitom pod objekty je zpravidla vlhkost zemin
o 4 – 5% vyšší než v sousedství. Kořeny stromů se pak orientují pod stavbu, vyvozují
v přijímané vodě podtlak a způsobují horizontální tahová napětí v zemině, která
mohou vyvolat vodorovné posuny a tedy i poruchy základů.
V poslední době je stále častěji možné se při stavebně-geologických průzkumech
setkávat s těžce poškozenými menšími stavebními objekty (např. rodinnými domy) i
většími stavbami (objekty občanské vybavenosti, zámky, kostely apod.). Tato
poškození se projevují často mohutnými trhlinami svislými nebo šikmými,
vycházejícími z podzákladí a od základu stavby a poklesy základů a nadzákladového
zdiva. Jejich stavebně-statické následky bývají obvykle velmi vážné, v mnoha
případech je třeba zajišťovat nákladné statické zajištění, v některých případech bylo
nutno stavbu zčásti nebo i celou odstranit.
Z neznalosti jsou tyto poruchy často přisuzovány špatně provedené stavbě,
nedostatečnosti základů apod. V mnoha případech jde však o přímý vliv kořenových
systémů blízkých stromů a keřů, které odebíráním vody z jílovitého podloží
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
86
nepříznivě ovlivňují tuhost stavby – dochází ke smršťování zemin a k potrhání stavby
v důsledku nerovnoměrného sedání.
Problémy s vegetací nastávají zejména u stavebních pozemků, kde se v podzákladí
vyskytují nebo mohou vyskytovat jílovité zeminy.
Jílovité zeminy jsou takové, u nichž převážná část zrn je menší než 0,002 mm.
Kromě rozměru zrna se zde však výrazně uplatňuje i mineralogické složení. Tím je
dána podstatná vlastnost jílů – jíly při stejném zrnitostním složení a stejné vlhkosti se
mohou chovat odlišně. Jak je všeobecně známo, jíly jsou zeminy objemově nestálé a
smršťují se.
Smršťování zemin je zmenšování jejich objemu při snižování vlhkosti za normálních
podmínek (teploty a tlaku) a je vysvětlováno existencí podtlaku v pórové vodě. Tento
podtlak může vzniknout působením řady faktorů (např. vysycháním, sáním kořenů
vegetace apod.).
Fyzikální a mechanické vlastnosti jílovitých zemin jsou výrazně závislé od vlhkosti.
Nejsou tedy stálé, nýbrž proměnné a jejich proměnlivost lze orientačně posoudit
z vodního režimu půdy, stanoveného na základě vodní bilance. V této souvislosti je
třeba poznamenat, že blízké stromy působí na stavby velmi nepříznivě.
Zejména nebezpečný je vliv listnatých stromů, jehličnany ovlivňují podzákladí méně, i
když jejich nepříznivý vliv nelze podceňovat. Vzrostlé listnaté stromy i keře potřebují
značné množství vody k regulaci teploty listů ve vegetačním období (od druhé
poloviny dubna do konce října). V tomto období odebírají kořeny stromů z půdy
podzemní vodu z plošné oblasti, hloubky a v množství odpovídající druhu stromu,
místním podmínkám a dlouhodobým klimatizačním poměrům.
Transpirace stromů způsobuje podstatně intenzivnější vysychání zeminy, zejména
v klimaticky suchých obdobích, v nichž stromy zápasí o přežití a svými kořeny
odsávají vodu z větších vzdáleností a hloubek. V důsledku nerovnoměrných změn
vlhkostí dochází též k nerovnoměrnému smršťování jílů, které ve vodorovných
směrech působí potrhání jílů s charakteristickými svislými plochami trhlin, ve svislém
směru pak poklesy myšlených horizontálních rovin. Tyto poklesy jsou největší
u stromu a se zvětšující se vzdáleností od stromů se zmenšují, až konečně vymizí.
Nachází-li se stavební objekt přímo v oblasti vznikající poklesové kotliny dochází
k poklesu a případně k rozevření základové spáry s následným porušením budovy.
Pokud se rozsah poklesové kotliny dále zvětšuje, dochází ke stavu, že se konstrukce
ve staticky nejslabším místě roztrhne průběžnou svislou trhlinou ve stěnách i
stropech, která umožňuje naklánění celé utržené části objektu. Může vzniknout i více
průběžných trhlin. Vytváření šikmých trhlin se vznikem os otáčení je patrné i na
betonových podlahách sklepů, které vykazují více rovnoběžných trhlin, vzniklých
zlomením podlahy na vypuklé ploše poklesové kotliny. Poklesová kotlina způsobená
vysycháním a smršťováním jílů vlivem transpirace stromů, může nabývat značného
rozsahu. V důsledku toho jsou poškozovány stavební objekty i na větších
vzdálenostech od stromů.
Krátkodobá suchá období však mají na vznik poruch poměrně malý vliv, pokud
dlouhodobé srážkové poměry jsou normální.
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
87
Vysychání jílovitých zemin vykazuje též známky na terénu, např. poklesem povrchu
(patrném u stěn budov), rozpraskáním a roztrháním zeminy z povrchu až do větších
hloubek. Nepropustné úpravy povrchu terénu znemožňují průsak srážkových vod do
půdy a mohou být jedním ze zhoršujících vlivů podmínek pro vznik poruch.
U jemnozrnných zemin tříd F7 a F8 se doporučuje nejmenší hloubka založení 1,6 m
pod upraveným povrchem území. K vysychání základové půdy způsobenému
vegetací (především sáním kořenů stromů) lze poznamenat, že je třeba ho řešit
individuálně.
Uvedená hloubka základové spáry (1,6 m) může vyvolat nespokojenost investora
s růstem nákladů na základové konstrukce. Přitom je navíc vhodné základy opatřit
věncovou výztuží a tak se vyvarovat možnosti většího porušení. Je pochopitelně
možné řešit založení i jinak, např. použitím základové desky nebo založit stavbu
hlubině.
Přitom je u zemin s vysokou plasticitou (wL ≥ 70%) třeba dokonce volit hloubku
založení minimálně 2,0 m pod terénem. Tato hloubka založení se však týká jen
případů vysušování půdy přímým výparem (evaporací). Případy vysušování od
kořenů (transpirace) musí být posuzovány podle situace na místě samém, neboť u
nich hloubkový dosah vysoušení bývá mnohem větší.
Z uvedeného plyne požadavek, aby listnaté stromy nebyly vysazovány blíž k
budovám než je 2,5 násobek jejich budoucí výšky, u jehličnatých stromů je tato
vzdálenost asi jednonásobek jejich budoucí výšky. Pochopitelně, toto konstatování je
závažné pro vnější vzhled pozemků a staveb na nich stojících, neboť vegetace
prostor esteticky výrazně ovlivňuje.
Vysazovat stromy blíž než je doporučené, se záměrem, že bezprostředně kolem
objektů bude udržována vlhká zemina kropením nebo jiným zavodňováním, je
nebezpečné. Vlhčí základová půda k sobě přitáhne kořeny stromů a ty pak v době,
kdy nebude okolí zavlažováno, snadno proniknou pod budovu.
Jsou však nebezpečí, která hrozí takto porušeným domům a jejím uživatelům. Velmi
vážný problém představují různá instalační vedení, která v důsledku zvětšování
rozevření trhlin se natahují a mohou se roztrhnout. Poruchy na kanalizačních a
vodovodních instalacích mohou být velmi nepříjemné; nicméně přerušení plynových
potrubí a elektrorozvodů mohou mít katastrofální následky. Proto při určitém stupni
porušení, nezbývá než vyloučit objekt z užívání a uzavřít či odpojit všechna instalační
vedení. Při větších vodorovných posunech zdiva může také vzniknout nebezpečí
zmenšení uložení stropních či schodišťových konstrukcí, vedoucí až k pádu částí
stavby.
Pro redukci změn v podzákladí obvykle postačí vykácet listnaté stromy.
Byly uvedeny tři případy:
a) Kořeny stromů těžce poškodily vnější schody – strom by odstraněn.
b) Kořeny stromů se orientují vždy pod stavbu – doporučeno stromy vykácet.
c) Strom, rostoucí u zdi zámku, vyvolal poruchy objektu a při kácení došlo k
destrukci části stavby.
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
88
Vadný statický výpočet
Vadný výpočet a provedení základních prvků monolitického železobetonového
rozestavěného objektu (betonáž do tvarovek) způsobil, že došlo již v 1.NP.
(provedena byla pouze podzemní a první nadzemní podlaží) k destrukci nosných
konstrukcí. Havárie byla urychlena postupným odcizováním podpůrných konstrukcí.
Dům byl odstraněn.
Literatura
[1] Bažant, Z., Klusáček, L.: Statika při rekonstrukcích. CERM Brno, 5. vydání,
08/2010, ISBN 978-80-7204-692-8
[2] Pume, D., Čermák, F.: Průzkumy a opravy stavebních konstrukcí. Praha,
Arch 1998
[3] Rochla, M.: Stavební tabulky. SNTL Praha. 1970
[4] Geologická mapa ČR. 1990
[4] Paseka A., Bažant Z.: Vliv vegetace při poruchách staveb. Materiály
pro stavbu, 8/2005, ISSN 1213-0311, Praha
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
89
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
90
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
91
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
92
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
93
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
94
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
95
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
96
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
97
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
98
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
99
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
100
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
101
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
102
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
103
Školicí materiál pro seminář REKONSTRUKCE A SANACE
104
Školicí materiál pro seminář
REKONSTRUKCE A SANACE
Ing. Jan Koláček, Ph.D. a kolektiv
Text neprošel odbornou ani jazykovou úpravou. Kvalita obrázků, grafů a schémat je
závislá na kvalitě dodaných materiálů.
Za původnost a správnost příspěvků odpovídají autoři.
Vydavatel: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602 00
Brno
Vytiskl: Ing. Vladislav Pokorný – LITERA, Tábor 43a, 612 00 Brno
Náklad: 80 výtisků
Vydání první
Vyšlo v květnu 2014
ISBN 978-80-214-4934-3
Ing. Jan Koláček, Ph.D. a kolektivISBN 978-80-214-4934-3Brno