Školní časopis - moravánek

Zdravím všechny holky a kluky z

naší školy a samozřejmě i pány a

paní učitelky. Mám tu pro vás

poslední číslo Moravánku v tomto

školním roce.

Úvod

Milí příznivci našeho Moravánku, milí čtenáři!

Také vám připadá, že je to teprve chvilička, snad jen pár dní, co

naši školu navštívil Abaja? A přitom… Duben utekl jako voda, kvě-

ten se převalil, ani nevíme jak, a máme tu červen. Téměř konec

školního roku a pak konečně sladké, voňavé, vytoužené prázdniny.

Zajímalo by mě, co vůbec na prázdniny plánujete a jestli je vůbec

strávíte nějak smysluplně, ale marně přemýšlím, jak se to jen

dozvědět…

Přece jen ale do zaslouženého volna nějaký ten pátek zbý-

vá a vás čeká ještě pořádný boj! Přece chcete

všichni pěkné známky na vysvědčení, že? Fakt je,

že výsledek je hodnocení za celé pololetí a jedna

známka už mnoho nezachrání. To si ale ti rozumní z

vás dobře uvědomují, a protože je vás většina, tak jste jistě pracovali pilně celý půlrok.

A tak jako každý učitel zhodnotí práci každého svého žáka, musí-

me i my, šéfredaktorky, zhodnotit celoroční práci našich re-

daktorů.

Řady naší redakční rady dost prořídly. Redaktorů ubylo,

přibyli tací, kteří umí jen mluvit o tom, co udělají, ale své

sliby nikdy nesplní. Asi nějak nepochopili, co znamená

slovo redaktor časopisu. Kdovíkam vymizela podstata

tohoto slova – psát články a to v termínu, redaktorům by

měl být totiž ze všeho nejvíc znám pojem uzávěrka. Do

jisté doby dodat všechny články, s kterými počítáme,

musí být samozřejmostí!

Pokračování na další stránce

Zhodnocení práce od šéfredaktorek časopisu

Úvod

Někteří nenapíší článek, jiní neplní termíny a neuvědomují si, že teprve po odeslání článků začíná

práce paní učitelce Píškové, která musí vše zkontrolovat, poslat Ondrovi a ten teprve potom strá-

ví nejvíce času tím, jak dává celé číslo dohromady. Pochopte, že celý časopis začíná u vás, ale

zdaleka tam nekončí.

Kvalita napsaných článků sama o sobě je až na pár výjimek opravdu katastrofální. Touha být re-

daktorem by asi měla být založena na citu a lásce k českému jazyku, na chuti se vyjadřovat o

čemkoliv, a to pokud možno zajímavě a poutavě, a na zvědavosti týkající se veškerého dění ko-

lem nás. Zeptej se sám sebe: mám tohle všechno?

O chybách a formulacích vět, které se ve vašich článcích objevují, bude dozajista jednou vydán

speciál. I když vydat číslo bez opravení by pro mnohé redaktory byla opravdu ostuda. Jednou to

tak uděláme. Ale zaslouží si to Moravánek?

Fakt je, že aby redaktoři mohli úspěšně a s chutí psát, potřebují motivaci a zájem ze strany vás,

žáků! Jak máme tvořit to, co vás zajímá, když nespolupracujete? Kolik z vás odpovědělo na toli-

krát opakovanou anketu, kde jsme měli nachystané otázky, které nám měly pomoci zlepšit kvali-

tu časopisu a udělat ho pro vás ještě atraktivnější? Nikdo si nedal tu práci, aby nám poradil, po-

mohl, pochválil, inspiroval. Chybí nám odezva ze

všech stran. Redaktorů je málo, už dávno nejsou v

radě zástupci všech tříd naší školy, už dávno nikdo

nevyužívá schránku na školní časopis, nikdo nedá-

vá žádné tipy tvůrcům Moravánku.

Bavila by vás tahle práce? Ale chcete, abych dál

vycházel, že? Tak co s tím uděláme?

Příští rok se musí naše práce a spolupráce zkrát-

ka zlepšit! Pořád se snažíme vám věřit, tak už

nás prosím vás nezklamávejte.

Pěkné prázdniny a po nich na podzim, v novém školním roce, zase ahoj!

Vaše šéfredaktorky

Pokračování z předchozí stránky

Události ve škole Události ve škole

Exkurze do Osvětimi


Vzdělávací exkurze do Osvětimi pohledem dvou zúčastněných žáků:

Filip Karafiát, 9.A:

Dne 4. dubna 2011 se žáci 9.A a část žáků z osmého ročníku zúčastnili exkurze do nacistického

vyhlazovacího tábora v polské Osvětimi. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých věcí z minulosti tá-

bora. Vyráželi jsme ve 4 hodiny ráno, což někomu dělalo velké problémy. Cesta autobusem trvala

přes čtyři hodiny.

Za druhé světové války zde byl v prostorách bývalých kasáren zřízen vyhlazovací tábor Auschwitz I,

později zde byl na druhé straně města zřízen další mnohem větší tábor Auschwitz II – Birkenau

(Březinka), dále ještě jeden malý tábor Auschwitz III – Monowitz.

Na začátku války byl koncentrační tábor Auschwitz I používán jako místo věznění Poláků. Kapacita

byla asi 15 - 20 000 vězňů. V této době ještě nebylo v táboře prováděno systematické vyvražďová-

ní Židů. To začalo až v roce 1941. Kvůli tomu byl postaven o 3 km dál další tábor Březinka, který

pomáhali stavět sovětští zajatci spolu se zajatci z prvního tábora. Kapacita toho tábora dosáhla 90

000 lidí a tábor byl vybaven 4 plynovými komorami. A tak začalo systematické vyvražďování Židů.

Každý den přijížděly vlaky s tisíci Židy z celé Evropy. Když vlak zastavil, začali Židé vystupovat ven,

stoupli si do řady a byly rozřazeni na muže, ženy, děti. Dále pak na ty, co byli schopni pracovat a

nakonec na ty, kteří měli jít okamžitě do plynových komor. Každodenně bylo možno zabít a spálit

asi 10 000 Židů. Tak ale rozdělování neskončilo. V těchto táborech působily i neblaze proslulí lékaři

SS včele s doktorem Josefem Mengelem, který si vybíral některé (hlavně děti) na své pokusy.

Ke konci války, když se blížila Rudá armáda, byla většina vězňů zabita v plynu nebo zastřelena.

Komory se odpalovaly granáty, záznamy o zabitých se pálil

(dodnes se neví, kolik lidí bylo přesně zabito). Když Rudá ar-

máda dorazila a tábory osvobodila, nemohla uvěřit, co se tam

dělo za strašné věci. Dnes najdete v Březince památníky obě-

tem zabitým v těchto táborech.

( Vstup do Březinky)


Hana Trávníčková. 8.A:

Celý komplex původně tvořily tři tábory - Osvětim I, II a III. Dnes je dochován pouze první a část

druhého. Na začátku prohlídky každý dostal sluchátka, abychom pana průvodce lépe slyšeli a do-

držovali ticho – pietu z úcty k mrtvým. Na hlavní bráně u vstupu do tábora je německy napsané

„Práce přináší svobodu“. Celá několikahodinová exkurze byla o

tom, jak to v táboře chodilo a jak se tu zacházelo s vězni.

Dozvěděli jsme se, jak fungovaly plynové komory a kolik lidí

zde vlastně zahynulo. Doložitelné číslo je kolem 1 300 000,

ale němečtí velitelé, kteří byli po válce vyslýchaní a potresta-

ní, přiznali až 4 miliony obětí. Po prohlídce prvního tábora

jsme se autobusem přesunuli do druhého, vzdáleného 7 km.

Tam jsme viděli ještě mnohem horší podmínky pro „život“,

který zde nepřesáhl dobu tří měsíců. Celou prohlídku jsme

ukončili u velkého památníku. Ten má připomínat lidi všech

národností, kteří zde zemřeli. Z celé exkurze máte husí kůži a

přemýšlíte, proč vlastně tolik lidí muselo umřít, jakou byl

fašismus zvrácenou ideologií.


(Památník padlým )

(Nápis nad branou Osvětimi)

Události ve škole

Antropos

Hanka Trávníčková (5.A)

Třída 5.A a některé třídy z prvního stupně se inspirovala návštěvou muzea Antroposu žáky z šesté

třídy, jak jste se mohli dočíst v předchozích číslech Moravánku a jeli se do Brna na výstavu o pra-

věku také podívat. A jak se jim tam líbilo?

V první části jsme si mohli číst zajímavosti umístěné na stěnách. Ve druhé části nám o pravěku

vyprávěl průvodce. Dozvěděli jsme se hodně nových informací. Nejvíc se mi tam líbil velký ma-

mut, krásné malby na stěnách nebo archeologické nálezy. Připadlo mi to, že jsem se ocitla právě

v pravěku. Pro nás to byl úžasný zážitek. V Antroposu jsme si také mohli koupit různé knihy nebo

pohledy a 3D pohled s mamutem. Počasí se nám povedlo a výlet taky, takže vám radím, za ná-

vštěvu výstavy to stojí.


Velikonoční dílničky

Sarah Baráková a Natálie Horáková (5.B)

Dne 20. 4. 2011 u nás na škole proběhly Velikonoční dílničky

pro 1. stupeň, kde jsme se my, žáci, zúčastnili čtyř zábavných

akcí a to těchto: Jógy, zpívání a říkání velikonočních říkanek,

vytváření kuřátek a vytváření papírových taštiček. Jakmile

měly všechny skupinky hotové všechny úkoly – akce, sešly se

na hřišti a zařadily se za paní učitelku, u které začínaly. Paní

učitelky nás na hřišti ještě překvapily hrou na sbírání barev-

ných vajíček. Nakonec jsme se všichni rozběhli a hledali dva

velikonoční poslíčky – kuřátko a zajíčka, které na konec obje-

vili Sára Plhalová a Rostislav Pernica. Ti dva poslíčkové drželi

papír roztržený na 2 kousky a na nich byla napsaná veliko-

noční říkanka, kterou jsme si všichni spolu řekli.

Dne 21. - 23. dubna byly velikonoční prázdniny. Co to jsou

Velikonoce? Kolik asi lidí napadne tato otázka? Děti jsou rády,

že mají prázdniny a dospělí mnohdy, že mají volno aspoň na

Velikonoční pondělí. Ale co se vlastně doopravdy tímto svát-

kem slaví a pro koho má tento svátek neobyčejný význam?

Velikonoce jsou pro křesťany velkým svátkem, ještě větším

než Vánoce. Proč? Protože na Velikonoce podle pověsti vstá-

vají mrtvé duše, tím pádem i Ježíš Kristus, který byl ukřižován

na Velký pátek. Ale pro nevěřící lid jsou Velikonoce normál-

ním svátkem, jako každý jiný, s jednou výjimkou. Na smrtnou

neděli chodí dívky po vsi, zpívají a vítají jaro. A kluci chodí

zase na Velikonoční pondělí mrskat holky, aby jsme neuschly

a aby také přivítali jaro.

Ohlédnutí za velikonočními prázdninami

Pokračování na další straně


Karel Abraham na naší škole


aneb co bylo 12. dubna 2011

Vážení a milí (nezvyklé oslovení, hm?), nebylo mi přesně řečeno, jaký prostor bude zabírat toto

pro některé nudné téma. Stránka, dvě, tři? Záleží, jak to udělá editor. :-) Proto napíšu tolik textu,

kolik mě napadne a na kolik si vzpomenu. Každopádně tu nesmí chybět fotky a vlastní pocity, zá-

žitky a dojmy z akce.

12. dubna k nám do školy zavítal jezdec MotoGP Karel Abraham, o kterém jste se mohli dočíst víc

v minulém čísle Moravánku a to ve Speciále o Karlovi. Jak se k nám vůbec dostal tento vítěz loň-

ské Moto2? Kdo poslouchal pozorně na besedě, tomu to neuniklo – tohle úžasné setkání (o kte-

rém se vám mimochodem doposud mohlo jen zdát ;)) nám zařídil

pan Procházka. Určitě tak potěšil nejen fanoušky, kteří Karla již

znali z televizních obrazovek, ale i ty, kteří si doposud mysleli, že

je to „ten úžasný zpěvák“ (nebyl to snad jen sarkasmus, 9. tří-

do?!). ;-)

Beseda s ním/o něm probíhala v KINĚ naproti u vojáků a trvala

přibližně dvě hodiny. Dvě redaktorky školního časopisu (Kateřina

Štefková & Kateřina Špaková) měly tu čest a potěšení udělat s

Karlem rozhovor - před celou školou… vy jste to viděli a taky

doufám víte, jaký je to pocit, stát na pódiu před 300 žáky? Ne-

mohla bych být celebritou! :-D.


Ariana Latochová a Karolína Kašpárková (6.tř.)

Ale je také spoustu lidí, kteří Velikonoce vůbec neslaví.

Velice nás zajímalo, co dělali žáci z naší školy o velikonočních prázdninách a tady pro vás máme pár výsledků:

Nejvíce bylo dětí, které na Velikonoce byly doma, chodily ven a užívaly si prázdnin a volna. Skoro všichni

kluci v pondělí chodili po dědině a mrskali holky, které je za to odměňovaly sladkostmi. Ale jedno pozitivum

to má: „Holky, aspoň neuschneme!“ :-) Někteří – jak holky, tak i kluci – odjížděli na výlety. Nejvíce byli u nás

v Jihomoravském kraji, kde leží i naše město Vyškov.

Co nás ale nejvíce zaujalo je, že se na Velikonoční pondělí konaly i svatby. To musí být úžasné mít na Veliko-

noce svatbu.


Jak beseda probíhala?

Jako první bod na programu byl úvod a krátké povídání o

Karlu Abrahamovi. Také malý kvíz, co jsme si zapamatovali

z jeho „zatykače“ ze speciálu o něm. Poté přišel jezdec

královské kubatury konečně před obecenstvo. Následoval

již zmiňovaný rozhovor redaktorek s Abájou a potom otáz-

ky na Karla z řad diváků v hledišti. Jako poslední na progra-

mu byla autogramiáda.

Po skončení besedy v prostorách kina se žáci odebrali zpět do školy a pokračovali

ve výuce. Partička redaktorů, kteří do minulého čísla nějak přispěli, se těšila z toho, že půjde s

Karlem a jeho přítelkyní na oběd. Pro ty, kteří pořád nadávají na školní jídlo, je tu malá perlička z

úst jak Karlovi přítelkyně, tak i Karla:

„Vaří vám moc dobře, děcka.“ :-)

A rozloučili jsme se s nimi slovy: Doufáme, že se zase ně-

kdy stavíš. ;-)

Parádní den, co myslíte? Takových by mohlo být víc…

Kateřina Štefková (8.A)



Magdalena Řepková, (8.A)

Jako každý rok, se i letos udála olympiáda českého jazyka. Dne 1.3. si ti, kteří měli zájem, rozdali

odpoledne ve 14:00 hod. papíry a začali vyplňovat správné odpovědi. Nebylo to zrovna lehké, ale

našli se i tací, kteří měli celkem hodně bodů. Na prvním místě skončila Alena Lusková ze třídy 9.A

a na druhé pozici skončila Soňa Stuchlíková z 8.A. Zpovídala jsem Sonču, který úkol byl pro ni nej-

těžší, a naopak který se jí dělal nejsnáze.

V okresním kole, které se konalo … si holky vedly perfektně. Sice se nedostaly na první příčky, ale

reprezentovaly naši školu, a to je hlavní.

Sonča Stuchlíková:

„Nejhorší pro mě bylo asi napsat slohovku, protože to nejde jen tak. Naopak se mi nejvíce podařila

asi mluvnická část.“

Olympiáda v českém jazyce

Olympiáda v anglickém jazyce

Dne 9.1. se uskutečnilo školní kolo anglické olympiády. Olympiáda se skládala ze dvou částí.

Nejdřív žáci poslouchali nahrávku z magnetofonu a zaškrtávali správné odpovědi. Potom si vyloso-

vali jedno téma, o kterém mluvili necelých 5 minut. Nejlépe se vedlo Kateřině Špakové a Pavlíně

Čtvrtníčkové z 8.A, které se umístily na prvních dvou místech. Zeptala jsem se Kačky, jaké měla

pocity a zda byla nervózní.

Kačka Špaková:

„Měla jsem velikou trému, naštěstí jsem nabyla na řadě ani první, ani poslední. Nejvíc jsem se bála

toho, že si nevzpomenu na nějaká slovíčka a že jim tam řeknu nějakou blbost.“

V okresním kole 23. února byla Kačka Špaková a já, protože Pája byla na lyžáku a paní učitelka

hledala náhradu, protože nikdo jiný nechtěl jít. Bylo to pěkně nespravedlivé, protože jsme zjistily,

že tam byla témata, která nám nikdo neřekl, tudíž jsme vůbec nevěděly, o co go. Kačce bohužel

nepřálo štěstí, protože si vybrala téma „Traveling“ (cestování). Tohle bylo jedno z těch témat,

které nám pořadatelé neřekli. Ale obdivuji Kačku, že tam vůbec dokázala něco říct, protože já

bych se tam určitě zasekla a nevydala ze sebe ani hlásku.



Pavlína Čtvrtníčková, (8.A)

Dne 20.1.2011 proběhlo na naší škole školní kolo biologické olympiády, kterého se zúčastnili tři

žáci, všichni z 8. A: Michal Králík, Jan Hanáček a Pavlína Čtvrtníčková. Školní kolo má čtyři části

jako je teoretická část, „poznávačka“ rostlin a živočichů, a také praktická část. Letošním tématem

této olympiády pro kategorii C (8. a 9. třída) byl povrch organismů, tzv. povrchová olympiáda.

Školní kolo vyhrála Pavlína Čtvrtníčková a dostala se tak do okresního kola. Michal Králík a Jan

Hanáček byli téměř vyrovnaně na druhém místě.

Okresní kolo proběhlo 5. 4. 2011 na ZŠ Nádražní 5. Obsahuje teoretickou část,

„poznávačku“ rostlin a živočichů, laboratorní úkol, a také musí žák na místě odevzdat doma vy-

pracovaný vstupní úkol. Naše žákyně se umístila na 5. místě v kategorii C. Dohromady se okresní-

ho kola zúčastnilo okolo 25 žáků různých škol z okresu Vyškov

Biologická olympiáda

Zeměpisná olympiáda

Dne 7. 2. 2011 se na naší škole konalo školní kolo zeměpisné olympiády pro kategorie A (6.třídy)

a kategorie B (7.třídy). Nejúspěšnější v kategorii A byl Vilém Brunclík, který dokázal nejlépe využít

své znalosti o Zemi, vesmíru, určování zeměpisných souřadnic, a také při práci s mapou. Repre-

zentoval naši školu na okresním kole, kde se umístil na krásném čtvrtém místě. V kategorii B zís-

kala nejvíce bodů Marcela Žižlavská, v této kategorii šlo o znalosti ohledně Afriky a Ameriky, a

také o práci s atlasem.

Dne 9. 2.2011 se konalo školní kolo pro kategorii C, v níž soutěžili žáci 8. a 9. tříd. Zde šlo o

znalosti týkající se Evropy a o práci s atlasem. Tuto kategorii vyhrála Pavlína Čtvrtníčková a na

druhém místě byla Simona Szymszová. Obě nás reprezentovaly na okresním kole, kde se umístily

na krásných místech. Simona Szymszová skončila na desátém místě a Pavlína Čtvrtníčková obsadi-

la čtvrté místo.

Pavlína Čtvrtníčková, (8.A)


Kačka Špaková, (8.A)

Už 31 let žáci základních a středních škol v Austrálii zasedají do školních lavic, aby vyřešili mate-

matické úlohy Klokan, v Evropě je to zatím 20 let. Dnes už tuto matematickou soutěž počítá přes

dva a tři čtvrtě milionu žáků a studentů ze 30 zemí evropského kontinentu. Soutěží se v šesti kate-

goriích, avšak u nás na škole byli jenom čtyři, protože poslední dvě, Junior a Student, jsou pro

žáky středních škol.

I my, žáci ZŠ Morávkova, jsme 21. března po jarních prázdninách zasedli do lavic a 60 minut jsme

řešili úlohy. A jaké byly výsledky? V kategorii Cvrček, jež je pro 2. a 3. třídu, zvítězila Adéla Jelínko-

vá z 3.A s 56 body z 60 možných. V Klokánkovi pro 4. a 5. třídu zvítězil Lukáš Orálek z 4.B s 89 bo-

dy ze 120. V Benjamínovi pro 6. a 7. třídu obsadila první příčku Ivona Kudličková z 6. ročníku se 70

body ze 120 a v poslední kategorii Kadet pro 8. a 9. ročník se nejlépe umístil Jan Hanáček z 8.A s

63 body ze 120. Všem vítězům gratuluji! A doufám, že příští rok budou stejně dobré výsledky jako

tento rok (nebo možná i lepší).

Klokan—matematická soutěž

Školní parlament

Tak jako má naše země svůj parlament, tak ho máme i my, žáci ze ZŠ Morávkova. Byli vybráni zá-

stupci ze tříd druhého stupně i žáci z prvního stupně, ale až od čtvrtých tříd, aby sbírali zkušenosti

od těch starších. Všichni by se měli sejít určitě čtyřikrát do roka a řešit různé problémy týkající se

školy. Pokud ale dojde k nějakým mimořádným událostem, které by měly být projednány, tak se

koná tzv. mimořádné zasedání parlamentu.

Jeden týden před zasedáním se sejde pouze samotné předsednictvo, které naplánuje a

zorganizuje to hlavní setkání celého parlamentu, řekne si, jaká témata by se měla určitě probrat a

na ta se zaměří. A kdo patří do toho hlavního předsednictva? Je to Kateřina Špaková z 8.A, Filip

Karafiát z 9.A, Luboš Seidl ze 7.B, Karolína Kašpárková ze 6. třídy a Lucie Chomoucká z 5.A. Každé-

mu z nich byla přidělena důležitá funkce.



Pohromadě se parlament sešel dvakrát. Na prvním setkání se zvolil předseda, kterým je Kačka

Špaková a její místopředseda a to je Filip Karafiát, dále bylo vysvětleno, co je to školní parlament,

co obnáší být jejím členem. Žáci si vše zapisovali do notesů a jejich povinností bylo na třídnických

hodinách seznámit svoji třídu s jednotlivým obsahem každého setkání. Bylo např. probíráno téma

„Chování“ a paní psycholožka všechny seznámila s výsledkem dotazníku, který vyplnili žáci na

druhém stupni. Hodnotili vlastní chování k sobě samým i k druhým.

Parlament je zaměřen na:

• pomoc při zajišťování čistoty a pořádku, chování a bezpečnost žáků;

• reprezentaci názorů a výsledků ve školním časopise;

• možnost podílu a aktualizaci na webových stránkách;

• podíle na organizování akcí a soutěží;

• nejširší účast žáků školy na akcích.

Parlament má povinnost:

• spolupracovat se všemi členy žákovské samosprávy a vycházet přitom z pravidel školy;

• respektovat tradice školy, společenská pravidla a dbát na dobrou pověst školy;

• přijmout zodpovědnost za své iniciativy;

• být reprezentantem školy.

Parlament má právo:

• vyjadřovat se k problémům školy a mimoškolní činnosti

• podílet se na životě školy;

• zúčastnit se prostřednictvím předsedy jednání o problémech školy, vyjadřovat se k nim;

• požádat ředitelku školy o účast na poradě a přednést své připomínky a návrhy.

Co se řešilo na druhém setkání?

Zástupci tříd vybraní do školního parlamentu diskutovali o chování. O chování ve škole, před ško-

lou, a o chování mimo školu. Zjistila jsem, že i jen to, jak se chováme k druhým, jak držíme tělo,

nebo jak mluvíme, vypovídá o tom, jací jsme. Zajímavé, že? Členové parlamentu by měli vystoupit

na třídnických hodinách před třídu a seznámit ji s tématem a diskutovat o tom.



Informace Události ve škole

K DĚTSKÉMU DNI JSME DOSTALI DÁREK – ŠKOLA HOŘÍÍÍ !!! Dne 2. června 2011 se na naší škole vypuknul „požár“. Všichni, kdo byli pří-tomni si jistě všimli, že se jednalo pouze o nácvik. No, ná-cvik – ale velmi přesvědčivý, no ne snad?! Já být tím, kdo byl v tu dobu na škole v přírodě, byla bych docela zklama-ná, že jsem neviděla takovou odhodlanost a nasazení, jaké nám předvedl sbor dobrovolných hasičů Drnovice a hasiči z Vyškova.

Ale doufám, že i ty, co byli na škole v přírodě (a věřím, že si to pořádně užili), teď trošičku vtáhnu do tohoto dopoledne, kdy nám „shořela škola“ (a někteří přítomní byli velice zklamaní, že ten požár ZASE někdo uhasil ;-)).

Jak vlastně probíhalo dopoledne toho našeho svátku, děcka?

Je 8:00 a my klidně sedíme ve třídě. No, kdo by tušil, že o půl ho-

diny později „vypukne požár“. Je 8:30, kdy se ze školního rozhlasu

ozve hlas pana zástupce, který k nám mluví slovy: „Hoří. Prosím

evakuujte se před školu. Opakuji…“ nebo tak nějak. Prostě nám

oznámil, že HOŘÍ !!! Tak se s paní učitelkou třídní odebíráme před

školu. Evakuace všech tříd trvá nejspíš 2 minuty. Následuje počítá-

ní žáků. Žádný nechybí? A jé… pohřešuje se 6 osob, které jsou prý

údajně ještě pořád v budově a neslyšeli hlášení (ach, ta ignorace

školního rozhlasu, že ano?!). Uběhlo 9 minut od požáru – už jsou

tu hasiči a záchranný lékařský vůz.

20 minut od vypuknutí požáru – přítomny jsou 3 hasičské cisterny

s vodou. Požár je uhašen. Plošinou na vysouvacím žebříku byli

zachráněni 2 hasiči (v rolích žáků). Zbývají čtyři žáci (dva kluci z 9.

ročníku a dvě dívky z 8. ročníku). Kluci z devítky jsou už také

v bezpečí, ale nadýchali se zplodin, tudíž prošli přes přítomnou

lékařskou pomoc. Zbývají mé dvě spolužačky, které už jsou chvíli

nato také v péči lékařů (nezdá se vám, že používám trochu moc

frází ze seriálů? no co, alespoň se do toho vžijete, ne?). Katka je

v pořádku a řadí se mezi své spolužáky, Simona zůstává ještě na

pár minut v lékařském voze. Leží a nohu má v dlaze

(prý zlomenina bérce – nejčastěji holenní nebo lýtko-

vá kost).

Pokračování na další straně


Tak nad ní stojím a ona se pořád směje (zatím nechápu čemu), pan záchranář se jí ptá, jestli je alergická na nějaké léky, kde a kdy se narodila, atd. No jasně, že jsem si myslela, že si fakt něco uděla-la. Říkám jí: „Ty seš trdlo! Cos dělala?“, ona se zase začne smát a pokrčí ramena. Ale jelikož se ten pán ptal tak vážně a ptal se jí na takové ty věci, na které se lékaři normálně ptají při hospitalizaci se zlomeninou, tak jsem si pořád (a naivně) myslela, že se jí něco stalo uvnitř toho všeho tyátru. NE! Pak vesele přihopká a řekne, že to nebylo skutečný. Tak to hráli oba přesvědčivě a já jim na to DOOPRAVDY (!!!) naletěla.

A pak (po tom nácviku požáru a jeho uhašení + evakuace) si děti s nadšením zkoušeli, jaké to je sedět za volantem hasičského auta, prolezli hasicí vůz tam a zpátky a byly naprosto unešení tím, jak rychle nám hasiči zachránili školu a kamarády.

V obličeji všech přítomných se střídalo překvapení, smutek a smích… Překvapení hlavně u těch z prvního stupně, kteří se ode dnešního dne nejspíš budou chtít stát hasiči. Smutek v tvářích těch z druhého stupně, kteří se těšili, že ta škola „KONEČNĚ“ shoří :-)…a SMÍCH hlavně u těch, kteří byli rádi, že mají kamarády zpátky, že si mohou vyzkoušet a osahat hasičská auta a hlavně u hasičů, kteří si s tím naším MENŠÍM incidentem „škola hoří“ poradili na jedničku.

Za jejich výkon si určitě zasloužili potlesk. Nejen, že to zvládli rychle a tak ukázali, že škola jen tak neshoří a také, že hasičský hydrant máme na špatném místě…

.


Kateřina Štefková (8.A)


Žili byli za sedmero kopečky, za říčkou Hanou pan učitel Karásek a paní učitelka Milfortová. A ti si jednoho dne vymysleli, že nechají deváťáky napsat ročníkové práce. Vedení a většina ostat-ních učitelů jim to odsouhlasilo. Když už bylo vše rozhodnuto a vymyšleno, tak to deváťákům oznámili. Řekli jim, že práce má být na deset stránek a že na konci školního roku (v červnu) má být prezentována před spolužáky a porotou. I když se to žákům moc nelíbilo, stejně si museli vybrat jedno z nabízených témat a pustit se do práce. Jak ubíhal čas a voda v Hané, tak na zadání někteří začali i pracovat, někteří si ještě dávali načas. A než se člověk nadál byl tu květen – odevzdání prací vedoucím a hned na to tu byl červen a s ním i obhajoba. Pan učitel Karásek řekl, že by nebylo špatné, kdyby si v ten onen slavný den kluci vzali saka, kravaty, košile a kalhoty a holky nějaké kostýmky. Nakonec to dopadlo tak, že sako měli kluci jen tři a kostýmek většina holek, které to parádění vzali zřejmě zodpovědněji. V úterý 7. června v 8:00 hod. se začalo v učebně č. 86 s prezentacemi. A jak čas ubíhal, střídali se tu holky a kluci, někteří povídali pár minut, jiní se tak rozmluvili, že museli být upozor-něni, že už přetahují, no a někteří přišli, řekli že nic nemají a šli si zase sednout. Vždy po obhajobě své práce byla žákům sdělena slovní hodnocení od vedoucích jejich prací, od paní učitelky Balko-vé, která dbala na slovní projev a správnou formulaci a na konec i od pana učitele Karáska, jenž se staral o stránku informatickou, ten také na samotném závěru žákům oznámil, kdo dostal jaké známky a šlo se domů. Žáci si tak mohli vyzkoušet, jaké to je, když prezentují před obecenstvem své dílo, tedy informace, které měli zpracovávat několik měsíců.

Filip Karafiát (9.A)

Pohádka o zrodu a chodu ročníkové práce


Jedna z nejstarších manufaktur na výrobu papíru byla ve Velkých Losi-

nách založena na konci 16. století. Ruční papír se až dodnes vyrábí

tradičním postupem z bavlny a lnu. Používá se hlavně ve výtvarném

umění, pro významnou osobní či firemní korespondenci a pro mnohé

další reprezentativní účely.

Navštívili jsme specializované muzeum ruční papírenské výroby, kde

nás paní průvodkyně seznámila s předchůdci papíru, s evropskou vý-

robní technikou, s historií Ruční papírny ve Velkých Losinách, dále

jsme také viděli model prvního

papírenského stroje, modely

prvních technologických zařízení. Byl nám promítnut krát-

ký film, ve kterém jsem viděli přehled pracovních operací.

Na vlastní oči jsme také viděli čerpací kádě se vstupní su-

rovinou a připravnu papíroviny a následně hned na to vý-

robu jednotlivých archů papíru tradiční technikou a jeho

další zpracování, klížení a hlazení.

Exkurze byla velmi zajímavá a myslím si, že jsme si odnesli spoustu zážitků.

Martina Plhalová, (8.A), Iveta Píšková

Exkurze v elektrárně Dlouhé Stráně

a papírně ve Velkých Losinách

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně


8. června se žáci z devátých ročníků doplněné o žáky z osmých tříd

společně se žáky ze Základní školy Pustiměř vydali na výlet do Jese-

níků, kde navštívili přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně a

jedinou manufakturu na výrobu papíru ČR ve Velkých Losinách.

Dlouhé stráně - největší vodní dílo v ČR

Elektrárna se v roce 2005 zařadila mezi 7 největších divů České

republiky a je vybudována v obci Loučná nad Desnou v okrese Šum-

perk. Vlastní ji společnost ČEZ, která v ČR provozuje 35 vodních, 11

uhelných, 2 jaderné a jednu sluneční elektrárnu.

Výstavba elektrárny byla zahájena v roce 1978, do provozu byla

však uvedena až v roce 1996. Vlastní elektrárna je řešena

jako podzemní dílo. Měli jsme možnost podívat se i do pod-

zemí elektrárny, kde bylo jen 7°C a nad našimi hlavami asi

250 m vysoké skály, dále nás autobus vyvezl k dolní nádrži a

poté i k horní nádrži, která leží v nadmořské výšce 1350 m n.

m. Tuto výšku jsme také pocítili na vlastní kůži, protože zde

díky nízké oblačnosti nebylo vidět ani na krok a foukal zde

silný vítr. Krásný výhled z tohoto místa nám byl proto utajen,

ale někteří z nás poznali, jaké to je, když je v podhůří krásně,

jak to může vypadat opačně na samotném vrcholku.

Martin Plhal, (8.A), Iveta Píšková

Ruční papírna Velké Losiny


Škola v přírodě

V červnu 2011 se žáci 2. stupně chystají poznávat krásy velkoměsta Paříže a krajů Normandie a

Bretaně. Těšíme se na Smaragdové pobřeží Atlantiku se známou pláží

Omaha, kde proběhlo vylodění spojenců v roce 1944. Budeme obdivo-

vat malebnost opatství Mont Saint Michel, krásy Versailles i nejnavště-

vovanější místa Paříže. Ovšem nejvíce se vyřádíme v Disneylandu, kde

strávíme celý den! V září Vás jistě některý z redaktorů a hlavně účast-

níků zájezdu jistě informuje, jakpak jsme se měli.

Poznávací zájezd do Francie

Školní výlety Školní výlety

Dne 28. června 2011 se pojedeme podívat do Slavkova na Mohylu míru a na slavkovský zámek.

Budeme se snažit zjistit něco o Napoleonovi Bonapartovi a napoleonských válkách.

Nejvíce se asi těšíme na rozchod, který budeme mít na náměstí asi tak 30 - 45 minut rozchod,

takže každý si přijde určitě na své. Někdo půjde do cukrárny, někdo do hračkářství a někdo projde

všechno od zhora až dolů. Už se moc na výlet těšíme. Doufám, že se nám tam bude líbit a vydaří

se nám i počasí.

4.B

Helena Procházková a Dominika Karafiátová, (4.B)

Mgr. Ž. Miklicová

Karolína Kašpárková, (6. třída)

Jednoho krásného dne nám paní učitelka Píšková slíbila výlet pod podmínkou, že už budeme hod-

ní (tak už na tom pracujeme, ale některým se to moc nevede) :-)

Ve dnech 16. - 17. 6. 2011 se tedy 6. třída a část 7. třídy zúčastní výletu na Pálavu. Odjezd je z

vlakového nádraží ve Vyškově ve čtvrtek 16. 6. v 7:18 hod. a příjezd je naplánován na čtvrtek 17.

6. mezi 19:30 - 20:00hod.

A jaký je náš přibližný program?

Kolem 10. hodiny přijedeme vlakem do Mikulova, prohlédneme si

Dietrichsteinské hrobky, kostel sv. Václava s kostnicí, zámek Miku-

lov a jeho okolí. Dále bude následovat návštěva expozice Historie

vinařství s Obřím sudem. Průběžně budeme zastavovat, abychom

se občerstvili a samozřejmě doufáme, že bude čas i na nákup něja-

kých suvenýrů nebo na návštěvu Turistického informačního centra.

Až si prohlídneme město Mikulov, půjdeme 12 km naučnou a ná-

ročnou stezkou přes PR Turold, Kočičí skálu, Stolovou horu, Sirotčí

hrádek, Soutěsku, NPR Děvín, Děvičky do Pavlova. Pokud do Pavlo-

va skutečně dojdeme, :-) tak na nás bude čekat zajištěný nocleh s

večeří a snídaní.

Druhý den navštívíme Vodní nádrž Nové Mlýny, možná stihneme i

zámek ve Valticích a nejspíš se pak autobusem přesuneme k zámku

Lednice, prohlédneme si Lednicko-valtický areál a po té půjdeme pěšky k Janohradu, odtud po-

plujeme na lodi po řece Dyji do Břeclavi. Plavba bude pro nás, úplně vyčerpané žáky, krásným

zakončením dvoudenního výletu v doprovodu s paní učitelkou Píškovou a Vlkovou. Z Břeclavi se

přesuneme vlakem zpět do Vyškova.

6. třída a 7.A

(Dietrichsteinská hrobka)

Školní výlety

A kam jedou na výlet ostatní třídy?

Společně se 4. A se na výlet do Lednice 28. června chystají i třídy 3. A a 3. B. Se Slavkovem nás seznámila 5. B, se kterou se za poznáním vydává i 5. A. Prvňáčci se již určitě těší na 16. června, kdy se jedou podívat za zvířátky do ZOO v Hodo-níně. Tajemná zůstala 7.B a 8.B, kteří se asi zřejmě podle chování vydají na nějakou tůru po okolí v úterý 14. června. Všem přejeme příjemné zážitky a zajímavá pozná-ní.

Školní výlety

A kam pojedeme my na školní výlet? Jiné třídy jedou do velkých měst, jiné do klidné přírody od-

počinout si od ruchu každodenního života. My budeme trávit čtvrtek a pátek 16. a 17. června na

severní Moravě.

Dopoledne vyrazíme z vyškovského vlakového nádraží do Rožnova pod

Radhoštěm do lanového centra Gibon, kde budeme mít zaplaceny 4 ho-

diny lezení, šplhání, skákání, kutálení v zorbingových koulích a spoustu

dalších divokých atrakcí, které nás budou zajisté bavit. Večer naše hlado-

vé žaludky utišíme opékáním špekáčků na ohni. Noc strávíme v chatkách.

Druhý den ráno navštívíme Pustevny, poté sjedeme na vypůjčených ko-

loběžkách do Trojanovic nebo do kempu. Výlet zakončíme prohlídkou

dřevěného městečka (skanzenu). Bude na nás dohlížet paní učitelka tříd-

ní Kamila Rejzková a paní asistentka Ivana Lefnerová.

Kateřina Špaková, (8.A)

8.A

V letošním školním roce se třída 9.A vydává na třídní výlet do Kutné hory. Tento výlet jsme měli

naplánovaný už minulý rok, ale nepodařilo se nám sehnat žádné ubytování, takže jsme to přesu-

nuli na tento rok.

Projdeme si středověký důl na stříbrnou rudu, protože ve středověku se v těchto místech těžilo

stříbro, dále kostel s kostnicí (vnitřní dekorace je z lidských kostí), chrám sv.

Barbory, který je na seznamu UNESCO a mnoho a mnoho dalších

významných míst, na které už se všichni moc těšíme, také

proto, že tento výlet je naším posledním a chtěli bychom si

ho jak se patří užít.

9.A

Filip Karafiát, (9.A)

(Zorbingová koule)

Události ve škole Mimořádný článek

Kateřina Špaková, (8.A)

Udělal/a jsi někdy nějaký hrdinský čin a bojíš se o něm napsat? Soutěž Dětský čin roku ti pomůže

ukázat, co v tobě je. DČR je soutěž pro děti a mládež, kteří udělali nějaký významný skutek, třeba

zachránili tonoucího kamaráda nebo úplně cizího člověka. Soutěž poukazuje na děti, které se

nebojí udělat něco odvážného i přes svůj mladý věk.

Stačí, když napíšete svůj PRAVDIVÝ příběh v maximálním rozsahu 2 stran A4 a pošlete na adresu

Dětský čin roku, P.O. Box 96, 170 04 Praha 74 nebo na www.detskycinroku.cz do 25. září 2011.

Soutěžit můžete v sedmi kategoriích:

1. Záchrana lidského života

2. Pomoc v rodině

3. Pomoc jiným dětem

4. Pomoc ostatním lidem

5. Pomoc přírodě

6. Dobrý nápad

7. Pomoc n@ netu

Do svého příběhu nezapomeň napsat své jméno a příjmení, věk, adresu školy, třídu, kontaktní

telefon, e-mail a kategorii, ve které bude tvůj příběh soutěžit. Jestli zvítězíte, dostanete pamětní

certifikát a věcnou cenu. Škola obdrží 10 000 Kč na školní pomůcky a třídní učitel/ka multifunkční

troubu Whirpool. Pokud si chceš příběhy ostatních přečíst a případně pro nějaký hlasovat, zadej

si do vyhledávače www.detskycinroku.cz . Na této adrese naleznete i více o projektu. Tak zavzpo-

mínejte. :)

I ty můžeš být hrdinou!

Literární rubrika Literární rubrika

Ahoj dlouho jsme o sobě nedali vědět, ani si už nepamatujeme, kdy naposledy jsme psali do časo-

pisu, trochu ostuda, ale snad to nevadí a dnes to napravujeme. Dá se říct, že jsme ani neměli moc

čas a hlavně jsme o velikonočních prázdninách byli každý někde jinde, proto jsme moc záhad ani

neřešili a tudíž jsme pro vás neměli žádný dost zajímavý příběh. Jenže, když jsme se vrátili po

prázdninách do školy a sdělovali si zážitky kde kdo byl, utekl jeden celý den a my jsme si řekli, že

půjdeme domů parkem, abychom si mohli ještě povídat. Najednou jsme našli takovou divnou

stopu, vypadala, jako by byla vyrytá. Lukáš, který je vždy připraven, pohotově

vytáhl plastelínu, podle obtisku vymodelovat skoro přesný model stopy a scho-

val do sáčku. Poté, co jsme všichni došli až na náměstí, tak jsme se museli rozdě-

lit, každý jiným směrem ke svým domovům, ale dali jsme si sraz v 16:00 v bun-

kru. Když čtvrtá odbyla už jsme všichni byli v bunkru až na Honzu Mikuláška a

Micana, kteří se museli doma najíst. Oba se přihnali a sotva dýchali:

„Ppppromiňte, my jsme se museli ještě doma najíst a poklidit pokoj.“

Tak jsme jim to pro jednou prominuli a začali zkoumat v encyklopediích a na internetu. Bráchové

a Jirka Č. nás zavolali k počítači se slovy: „Hele, koukejte, co jsme našli!“ Byla to stránka s naším

obtisknutým znakem - oko v ruce.

„Co to je, přečti to honem,“ pokřikoval Tomáš. V článku stálo, že dotyčný znak pochází z Egypta a

znamená to pozdrav, něco jako pro nás ahoj. Kdo nám tu nechal tento vzkaz, proč jsme ho měli

najít zrovna my? Tyto a spoustu dalších otázek nás napadly, jenže co se nestalo, právě v tom nej-

lepším jsem se probudila. Škoda, žádná záhada, ale jen sen a další z povídání pro vás od vaší par-

ty.

Prázdniny s partou z 8.B

Kateřina Sekaninová, (8.B)


Ahoj děcka, náš kamarád a spolužák Honza Šrubař z 8. B se trošku nudil v hodině matematiky a

napsal písničku. Takových podobných má víc a i naše šéfredaktorky musely uznat, že by nevěřily,

co se v Honzovi skrývá, když chce a něco ho baví. Přečtěte si ji a zamyslete se.

Komu se dá věřit

Nevěřím nikomu, jen sobě spoustu let, proto sem vlastně začal dělat rap.

Ten nezradí, je při tobě ve dne i v noci, máš ho u sebe a si pořád v jeho moci,

můžeš mu věřit a pocity svěřit, sem tam při freestylu taky soupeřit,

věřím jen sobě tak mě život učil, nikdo tě nezradí to mi zaručil.

Lidi jsou falešný hnusný a zlý, nedá se věřit to každej ví.

Podrazí ti nohy, ten komu si věřil, teď je to hloupý, aby se měřil.

Věřím jen sobě a mýmu stylu, to mě právě posouvá a dává sílu.

Lidská tvořivost našich žáků, aneb co někteří nevymyslí

Honza Šrubař , přepsala Šárka Slavotínková, (8.B)


Dva policajti jdou po ulici, jeden z nich se shýbne a povídá: „Hele, našel jsem padesátikorunu!“

Ten druhý se na ní podívá a pak říká: „Je falešná.“ „Opravdu?“ „Jo.“ „Tak já ji roztrhám ...“ Učiní

tak. „A jak jsi to vlastně poznal?“ „No to je jasný. Pravá padesátikoruna nemá za pětkou tři nuly.“

Advokát zaslal svému klientovi telegram tohoto znění: "Dnes v noci zemřela vaše tchýně. Mám

objednat klasický pohřeb, balzamování, nebo kremaci?"

"Objednejte všechno, nehodlám riskovat," zní odpověď.

"Každý rok k nám na Silvestra chodí tchyně, ale letos asi uděláme konečně výjimku!"

"Jakou?"

"Pustíme ji dovnitř!"

Kdy je Australan nejvíc naštvaný? Když si koupí

nový bumerang a nemůže zahodit ten starý.

Mladý ale frajerský pilot poprvé v životě přistává v

noci. Namísto obvyklého ohlášení se dispečerovi

ozve z vysílačky: "Hádej kdo!" Dispečer vypne

osvětlení přistávací dráhy letiště a odpoví: "Hádej

kde?!"

Vtipy

Filip Karafiát, (9.A)

Zajímavosti Zajímavosti

Narozeniny učitelů v měsících květen - srpen

Květen:

1. května paní asistentka Vladimíra Julinková

27. května Mgr. Lenka Voráčová (v současné době na mateřské dovolené)

30. května paní ekonomka Eva Hanáková

31. května paní vychovatelka Lenka Kozůbková (v současné době na mateřské

dovolené)

31. května Mgr. Jana Ondroušková (v současné době na mateřské dovolené)

Červen:

17. června pan školník Karel Pospíšil

28. června Mgr. Kateřina Gibalová

Červenec:

22. července Mgr. Daniela Pospíšilová

28. července Mgr. Iveta Píšková

Kdo slaví narozeniny?

Adriana Latochová, (6. třída)

Události ve škole Domácí mazlíčci

Ze psího deníčku IV


Za chvíli nás čekají letní prázdniny a s tím i spoustu chvil spojených s pobytem venku spolu s ka-

marády, a proto Vám chci sdělit něco o mých psích kámoškách a o našich společných výletech.

27.3.2011 Na Chocholík a zpátky

,,Dneska jsme chvilku po poledním odpočinku odjely

s paničkou na to záhadné místo, kam mě páníček vezl

už jednou, s paničkou jsme tam vystoupily a šly jsme

kolem té dlouhé bílé zdi. Na konci jsme došly na pole,

čekala tam na nás Gudie s Ondrou, tak jsme se

pozdravili a čekali jsme na Kačku s Tínou, ty přišly za

malou chvilku. Já, Tína a Gudie jsme si hrály a naši

páníčci si povídali. Potom nás zavolali a šli jsme přes

to pole, cestou jsme potkali několik srnek a zajíců, ale hrát jsme si s nimi nemohly. Vyšli jsme na

cestu, kde to moc dobře znám, protože už jsem tam několikrát byla, holky se na mě koukaly, ale

já je uklidnila, že vím přesně, kam nás páníčci vedou. Ovšem, když jsme šli pořád dál, znejistila

jsem, protože tady už jsem to neznala. Gudie s Tínou to na mně poznaly, tak jsme se držely poblíž

páníčků. Za chvilku jsme přišli k vodě, plavala jsem a nau-

čila jsem to i Tínu s Gudie. Kačka s Ondrou byli šťastní,

protože nikdy předtím Gudie ani Tína neplavaly. Bohužel

jsme za chvilku pokračovali. Došli jsme na kopeček, na

kterém stála rozhledna Chocholík, ale byla uzavřená pro

veřejnost, tak tam páníčci nešli, pak nás tam zase nutili

pózovat na fotky. No a potom…jsme ji potkali. Byla to

fenka plemene stejného jako já a to je událost, když ně-

koho takového potkáte, a tak se s nimi panička dala do

řeči… „Odkud ji máte?“ „Jak se jmenuje?“…

No a nakonec se domluvili, že s námi bude Sára chodit na výlety a to už jsem byla ráda, protože k

nám přibyla další kámoška…“

Události ve škole Domácí mazlíčci

Ze psího deníčku IV

3.4.2011 U vody

„Dneska jsme s paničkou jely zase na to místo, ale už ho

dobře znám, proto vím, že když sem jedeme, tak se vždyc-

ky potkám s mými kámoškami. :) Byly jsme tam s paničkou

první, proto jsme čekaly, až někdo přijde. Poté se objevila

Kačka a Tína a chvilku na to už za námi utíkala Gudie a

Ondra šel za ní. Pak ještě dorazila Hanča se Sárou. Vyrazili

jsme. Šli jsme dlouho, ale tentokrát jsem věděla, že jdeme

k vodě. Zastavili jsme se u nás doma a napili se tam. Hanča

se Sárou se po chvilce otočily, musely jet za babičkou s

námi by to nestihly. Tak jsme šli já a moje panička, Ondra s

Gudie a Kačka s Tínou. Dorazili jsme k obrovské vodě, vo-

dě, vodě, vodě. Hned jsme tam s holkama skočily a páníčci

nám tam házeli klacky. Byli jsme tam hrozně moc dlouho.

Všechny nás to bavilo. Hlavně když Kačka s Ondrou vlezli

do vody, jen si namočili nohy a panička je hned musela vyfotit. :)) Už nám byla zima, tak jsme z té

vody vylezly a pomalu jsme šli domů. Doma jsme všichni padli jak zabití, ale dnešek za to stál…“

To byly dva příběhy z výletů, které jsme podnik-

li. Už se stalo takovou tradicí, že vyrážíme v ne-

děli (podle počasí) a vždy si to parádně užijeme.

Nafotíme spoustu fotek a potom je dáme na

internet no a moje panička to tam potom i napí-

še. Pokud byste měli zájem se na ty fotky podí-

vat nebo sledovat, jak si to na vycházkách užije-

me, tak všechno najdete tady:

www.kodiekrosandra.webnode.cz a www.kodie

-krosandra.rajce.idnes.cz.

Pavlína Čtvrtníčková (8.A)

Závěr V tomto čísle Vám představujeme další dvě redaktorky školního časopisu Moravánek. Obě jsou

žákyně 8.A třídy.

Pavlína Čtvrtníčková (8.A)

Pavlína Čtvrtníčková (redaktorka) Jmenuji se Pavlína Čtvrtníčková, narodila jsme se

16. 6. 1997, letos mi bude čtrnáct. Když mám nějakou

volnou chvíli a nemusím se zrovna učit do školy, tak

jsem nejradši s mojí fenkou Kodie (viz „Ze psího deníč-

ku“), jdu se s ní projít nebo se věnujeme psím sportům

a výcviku. Také si ráda přečtu nějakou knížku, nebo se

podívám na film, třeba na nějakou komedii. Mezi mé

další koníčky patří malování. Ve škole mě baví zeměpis,

dějepis, chemie, přírodopis a cizí jazyky (angličtina a němčina). Po

základce chci jít na gympl. No a potom na vysokou, ale ještě nemám úplně jasno, jaký obor

chci studovat. Chci hodně cestovat, zatím jsem byla jen v Anglii, na Slovensku a v Chorvatsku, ale

zato jsem byla skoro všude v ČR. No a letos pojedu do Francie a do Polska. Uvidíme, kam se podí-

vám, už se na to těším…

Magdalena Řepková (redaktorka)

Magdalena Řepková (8.A)

Milí čtenáři, dovolte, abych se Vám představila. Jmenuji se Mag-

dalena Řepková, ale kamarádi mi říkají Majda. Je mi 14 let, v

říjnu mi už bude 15. Miluji zelenou barvu a zvířátka. Strašně ráda

hraji na kytaru. Nejsem žádný profík, ale baví mě to. Dřív jsem

žonglovala společně s Ondrou (jak jste si o něm mohli přečíst ve

Valentýnském čísle), ale kvůli zdravotním problémům s rukou

jsem to musela omezit. Žiju hudbou a sportem, tedy konkrétně

jízdou na in-linech, tancováním v taneční skupině N-Yoj! a po-

sloucháním hudby. Když jdu do školy a nemám sluchátka v uších,

tak jsem z toho na nervy. Co se hudby týče, nemám vyhrazený styl. Po-

slouchám to, co se mi líbí, ale většinou to je rock a pop. Líbí se mi, jak zpívá Luc-

ka Vondráčková, mám doma většinu jejich CD. V budoucnosti bych ráda šla na střední školu,

která mě bude bavit a kterou budu mít blízko domova. Po střední plánuji vysokou a

dál se uvidí. Až budu velká, ráda bych pomáhala lidem nebo zvířatům – nemám

ráda jakékoliv týrání zvířat.

Černá listina

Moravánek

Školní a oblastní kolo soutěže Rubikon ve dnech 1. dubna a 15. dubna 2011

TÉMA BYLO ZADÁNO ŠÁRCE SLAVOTÍNKOVÉ Z 8.B, KTERÁ NEPROJEVILA

ŽÁDNOU SNAHU A ČLÁNEK NENAPSALA !!!

Školní kolo Pythagoriády – 28. února 2011

TÉMA BYLO ZADÁNO DAVIDOVI KŘEHLÍKOVI ZE 7.A , KTERÝ NEPROJEVIL

ŽÁDNOU SNAHU A ČLÁNEK NENAPSAL !!!

Setkání s písničkou – 12. dubna 2011

TÉMA BYLO ZADÁNO MARKOVI MIKULÁŠKOVI A JAKUBOVI NESPALOVI ZE

7.A, KTEŘÍ SICE SNAHU PROJEVILI, ALE VŠE NECHALI NA PANOVI UČITELOVI

POLÁČKOVI !!!

Masopust - 8. března 2011

TÉMA BYLO ZADÁNO ONDROVI PECHOVI, KTERÝ MĚL NEJSPÍŠ HODNĚ PRÁCE

S GRAFICKOU ÚPRAVOU ČASOPISU !!!

Loučím se s Vámi děti a těším se na Vaši přízeň v dalším školním roce.

Určitě na vás čeká i pár změn, Ondra Pech odejde na střední školu a můj

kabát bude vytvářet opět někdo jiný. Sám jsem zvědav jak to dopadne.

S přáním hezkého léta a supr prázdnin, Váš Moravánek

Edit by Magdalena Řepková a Ondřej Pech

© www.moravanek.ic.cz Texty neprošly jazykovou úpravou.

Filip Karafiát

Šárka Slavotínková

Kateřina Sekaninová

Jan Šrubař

Kateřina Špaková

Kateřina Štefková

Pavlína Čtvrtníčková

Magdalena Řepková

Martina Plhalová

Karolína Kašpárková

Adriana Latochová

Hana Trávníčková

Dominika Karafiátová

Helena Procházková

Sarah Baráková

Natálie Horáková

Školní časopis - moravánek

Documents