t,',.i,i'''''i::z:.rÉ 3Sia'tc s',iáiku BcrŽího tě|a tr'lce

'"' ieloš-

-iír'l x,:.,:.r: l.iill':arlstíe probíhat 30. května v mnohai';'lil',l],1l.*.;.|, l)íli'l fotografiím se přeneseme cio Biat-

':il_i': lld :; Pi.ll|onínkenr a do Uherské|':o ilr"adiňiě,i ;.'"] {] . l:, i'.l ;i :j :'l i': č n ť: po řá d aj í e u c h a r i st i c ké p r ťivo d .v.

:iit i:i'r::,,i;'ri i].:t-nycítjee nová hudba an: druŽick1l"

léhánířeholnice a jejího duchov-ního rádce zavedl biskup Robertz Lutychu tento svátek pro svoudiecézi roku 1246. A roku 1264,také pod vlivem eucharistické-ho zázraku v orvietu, papeŽ Ur-ban lV. - kdysi jáhen v Lutychu

- ustanovil eucharistický svátekpro celou církev. Krátce natoale zemřel, což rozšíření svátkuopozdilo. Až Klement V. na kon-cilu ve Vienně (1311-'l312) opětpřipomenul zavedení svátkua teprve jeho nástupce Jan XXll.se zaslouŽil o celocírkevní rozší-řeníslavnosti Těla a Krve Páně'

Vypracováním liturgickýchtextů pověřil Tomáše Akvinské-ho (zemřel 1274),který celou teo-logii svátku vloŽil do známýcha dodnes pouŽívaných chorálůLauda Sion Salvatorem (Siónechval Spasitele) a Pange, lingua,gloriosi corporis mysterium(Chvalte ústa vznešeného TělaPáně tajemství). Hymny obsahujízákladní pravdy víry, které se do

5 eucharistií do uli<Zpočátku se svátek BoŽího

těla slavil bez průvodu s Nejsvě-tější svátostí. PřestoŽe v zakláda-cíbule Urbana lV. nenío průvo-du během slavnosti BoŽího tělažádná zmínka, máme v obdobímezi lety 1247 a 1279 dolože-né jeho pořádání u sv. Gereonav Kolíně nad Rýnem. Úplné po-čátky můŽeme hledat nejspíšv průvodu s Nejsvětější svá1ostíza nemocnými. Později dostalprůvod charakter prosebné-ho procesí za pÍíznivé počasía za ochranu před přírodnímikatastrofami.

V Praze se slavnostní průvodBožího těla konal poprvé roku1355. V barokní době se tato li-

sfimwffi*st Božího těla nepatří do minulosti

Slavnost BoŽího těla byla zařa-zena mezi deset zasvěcenýchsvátků církevního kalendáře nej-později' přitom ale není nová.V církvi se slavila od počátku,a to na Zelený čtvrtek, v denustanovení Nejsvětější Svátostioltářní při poslednívečeři Ježíšese svými učedníky.

5t*rcdávrrá bohosltlŽbaZvláštnísvátek BoŽího těla se

začal slavit především zásluhouaugustiniánky Juliány z Mont--Cornillonu u Lutychu (zemřela1258), která mívala od roku 1209opakovaná vidění. Ukazoval se jízářivý měsíční kotouč s jednímtmavým místem, coŽ mělo býtznamením, že mezi ostatnímikřesťanskými svátky chybí místopro svátek eucharistický. Na na-

+tb

povědomí lidí dostaly formouumělecky hodnotné poezie'

Svátek byl v rámci liturgické-ho roku zařazen do doby krát-ce po Velikonocích, protože jejakýmsi shrnutím velikonočníchudálostí: ustanovení Nejsvětějšísvátosti, Kristovy oběti na kří-

Ži dovršené zmrtvýchvstáním,a připomíná, že po svém na-nebevstoupení Kristus zůstávámezi námi pod způsobamichle-ba a vína. Slaví se ve čtvrtekpo první neděli svatodušní čilipo svátku sv. Trojice.

turgická zvyklost velmi rozšířilaa stala se určitou manifestacívíry'

Tradice průvodů byla u násv období tzv. reálného socialis-mu potlačena, protoŽe bylo za-kázáno vycházet mimo kostel.Jakékoliv projevy náboŽenskéhoŽivota na veřejnosti byly neŽá-doucí a povaŽovaly se za poru-šení zákona o dozoru státu nadcírkvemi. Po roce 1989 se tradiceprůvodů při slavnostiTěla a KrvePáně spontánně obnovila pře-devším ve větších městech. NaMoravě nebo na Slovácku může-me průvod BoŽího těla Vidět i navenkově

Do čtyř světovýCh střanNutno dodat, Že průvod Bo-

Žího těla není ukládán Žádnýmzávazným liturgickým předpi-sem. Jeho uspořádání závisí namístních zvyklostech. Formuurčuje biskup příslušné diecéze.Slavnostní bohosluŽba ve svátekTěla a Krve Páně bývá zakonče-na bud'adorací před VystavenouSvátostí oltářn' nebo je monst-rance s eucharistií nesena v prů-vodu z kostela.

V obnovené blatnické tradici pokračuje

12

Na čtyřech předem stanove-ných a upravených místech, jakojsou sochy svatých, morové slou-py, ale především speciálně po-stavené oltáře, se procesí zasta-vuje a probíhá krátká poboŽnost.obvykle se čte začátek jednohoze čtyř evangelií a kněz uděluje

4q

monstrancí svá-tostné požeh-nání do všechčtyř světovýchstran.

Průvod BoŽího těla nese Čas-to prvky jisté okázalosti, jakojsou druŽičky, které pro Ježíše

*8.,

goŽÍ r_ĚLo NA sLoVÁcKUNa většině míst České republiky byly průvody s oslavou Božíhotěla v padesátých letech minulého století zakázány. Výjimkou sa-mozřejmě nebylo ani Slovácko. V mnoha obcích se zde ale po re-voluci v roce 1989 začala starodávná tradice předků obnovovat.V Uherském Hradišti 5e o to postaral bývalý farář P. Petr Dujka.Zareagoval tehdy na přání arcibiskupa Jana Graubnera, kte-rý kněze vyzval, aby se pokusili ve svých farnostech tradici

vzkřísit k životu. V Uherském Hradišti se to podařilo.Ve čtvřtek večer proto o svátku Božího těla vycházípo mši svaté průvod věřících, v jehož čele nese knězmonstranci s eucharistií. Cílem je františkánský kostel,proto dlouhé procesí prochází nejfrekventovanějšíčástí města. Přestože jsme na Slovácku, mnozí lidésedící na zahrádkách restauraci nechápou, co se děje.Často se v údivu zastavují i kolemjdoucí.Jinak je tomu v Blatnici pod Svatým Antonínkem. Protamní věřící je to svátek, na který se zvlášť několik ženpečlivě připravuje se značným předstihem. Jejich úko-lem je postavit ve vesnici, kudy každoročně průvod

: prochází, čtyři oltáře. Dřevěné konstrukce jsou potažené bílým; plátnem, které zdobí jednoduché motivy a nádherná květinovávýzdoba.,,Plachty je vždy zapotřebí vyprat a vyžehlit. Také musíme zajis-tit květiny. S přípravou bývá hodně práce i starostí," přiznávajíse Božena Chabičová a Antonie Vyskočilová. Vzápětí ale při-pomínají, že mají na druhé straně velkou radost, když mohouněco udělat na počest Pána Ježíše.

v eucharistii vytvářejí koberecz okvětních lístků, anebo bal-dachýn nad knězem nesoucímsvátostného Ježíše a kadidlo...Jestli v tom uvidíme projev trium-falismu, anebo výraz nejvyššíúcty Ježíši Kristu, který se darovalsvým učedníkům v podobě chle-ba a vína a vybídlje, aby od tohookamŽiku vždycky a všude slavili

Lenka Fojtíková

eucharistií jeho smrt a vykoupe-ní, je jen na nás. Procesí námtaky můŽe připomenout charak-ter církve jako putujícího BoŽíholidu. Symbolizuje, že jsme na ces-tě domů, do ,,zaslíbené země",a zdůrazňuje nutnost důvěryv BoŽí vedení.

Jana ŠilhaváFoto Lenka Fojtíková

Jan van Eyck pocházel s Nizo-zemska a tvořil v první poloviněpatnáctého století. o jeho životěmnoho nevíme. Patřil mezi malí-ře, kteří jako jedni z prvních za-čali používat olejomalbu. Projevilnesmírnou vnímavost pro kaŽdýdetail světa, který zobrazoval.

Jeho obraz Klanění se Be-ránkovi najdeme v katedráleSt. Bavo v Gentu. Gentský oltářje rozměrné dílo obsahující ně-kolik desek s malbami postavsvětců, andělů, Adama a Evy,

klečí andělé a přidrŽují atributyBeránkova utrpenL tj. kříž a sloupbičování. Dva andělé vzdávajíBeránkovi úctu kadidlem, jeŽ na-značuje Beránkovo Božství.

Z fontány v popředí tryskápramen Živé vody, za povšim-nutí stojí precizně zpracovanévodní kapky. Ze čty( světovýchstran pak přistupují proroci, mu-čedníci, papeŽové, poustevníci,rytíři, urození i prostí, aby vzdaliBeránkovi svůj hold. osoby jsouoblečeny do tehdy běŽně pou-Žívaných šatů a některé nesounebo čtou knihy' Celkem je tu

oltářní obraz v katedrálev Gentu zachycuje výjev z knihyZjevení sv. Janazobrazeno osmnáct knih a mal-ba je tak detailní, že lze rozpo-znat jednotlivé rukopisy. obrazvznikal v letech 1425-1429,knih-tisk byl vynalezen později.

Dokonce i trávník, na kterémse scéna odehrává, je namalo-ván do nejmenších detailů. Mů-žeme zde určit celkem čtyřicetdva druhů rostlin - napříkladkokořík, lesní jahody, černý bez,lomikámen, vinnou révu...

Posvátné město v pozadí jeUtrecht - napravo je zobraze-na utrechtská katedrála. Celouscénu osvětluje svým tajemnýmsvětlem Duch svatý vznášejícíse v podobě holubice nad trů-nem Beránkovým. obraz působínesmírně pokojně a klidně' Pod-manivě tajemná záře jako by sevylévala i na diváka. Ráj zob-razený van Eyckem je na prvnípohled podobný pozemskémusvětu, přesto je to Ráj - protoženeníposkvrněnýhříchem' (jš)

(Podle Everta R. Jonkera:Aby se slovo dostalo ke slovu)

Klanění BeránkoviZnámý malíř Jan van Eyck svou tvorbou ovlivniltakřka celé 15. století. Dokázal spojit realitu se

symboly a názornost s tajemstvím. Jeho obrazKla-něníse Beránkovi, který je výjevem z knihy Zjevenísvatého Jana, nám můŽe poodhalit tajemstvíeu-charistie a také svátku BoŽího Těla.

Boha otce a dalších. Ústřední Malba zobrazuje BoŽího Be-a nejrozměrnější deskou je prá- ránka na vysokém oltáři' kterývě obraz Klanění se Beránkovi, je jeho trůnem. Beránkova krevkterý znázoráuje výjev z knihy prýští do kalicha, čímŽ se nazna-Zjevenísvatého Jana. čuje mešní oběť. Kolem oltáře

r3