SYNTAX01/10/09

tvaroslov a syntax nedln soust jakkoliv gramatiky clem: charakterizovat jednotky na rznch rovnch jazyka

star gramatiky statick popis

dnes ohled na komunikaci jak se jazykov systm uplatuje vprbhu komunikace ( syntax stejn disciplna mluvme ve vtchjdro syntaxe (dvoj povaha) syntaktick prvky

smantick prvky

( popis vty a jejch komponent (V)

draz na vztahy mezi jednotlivmi formami:

syntagmatick dleit pro syntax (vysok rovina projev se oba druhy vztah) realizace

mezi jazykovm prvkem a jeho okolm (poppad st okol) vrmci vy jazykov jednotky je ptomnost tohoto tvaru nutn vzhledem kjednotce, kter je vsyntagmatickm vztahu; vytvej struktury paradigmatick mezi jazykovmi jevy te kategorie vytvej mnoinu prvk, kter maj

alespo jednu spolenou vlastnost podklad pro transformace a substituce vytvej systmySYNTAGMA dvojice V kombinace minimln 2 entit zte roviny jazyka jejich kompatibilita (nejen vsyntaktick rovin, ale i nap. mezi morfmy uritho slova p. krutko ~ kru--tk-o vztah determinace, koen slovesnho pvodu vc na uritou innost; cukr-rna msto determinan vztah; modr-o-bl koordinan; listopad predikan vztah = tzv. hyposyntax mezimorfmov vztahy mezivtn vztahy - hypersyntax)syntax oblast langue (jazyka systm smyslov vnmatelnch jednotek, znakov povaha znak morfm, slovo vta fonm ne nem vznam, je to jen matrie; vcentu je slovo, vty neustle tvome podle schmat a morfmy se bn vkomunikaci nevyskytuj), charakterizuje podmnky vyuit sytmu funkn strnku, pedpoklady vytvoen sprvnch vpovd, jejich zkladn formou jsou vty 08/10/09

vta star lingvist potali jen spojmem vta (ne vpov), novj pojet je odliuje

ve se ksystmu jazyka = jazykov jednotkavpov (parole) = jednotka komunikan

Grepl/ Karlk postult zkoumat jazyk vei, snaha popsat jazykovou jednotku a jej fungovn vei ( vztah formy a funkce (obvyklou formou vpovd je vta, vta m vpovdn funkci)

VTA = komplexn jednotka, obecnou definici se nepodailo urit, rzn strnky dimenze vty problmy sdefinic kvli:

je jich nekonen mnoho vty tvome ( slova uvme, mme je vmysli) neustl proces (mal mnostv je dan nap. frazmy)

hranice vt obtn je stanovit hlavn vmluvench projevech intonan prbh je rozpait intonace vdy nesed; i vumleckch textech je problm shranic vtyO. Mllerov vmluvench projevech bychom nemli mluvit o vtch, jen pragmatick celky

rozmanitost zhlediska smantiky vta = mylenka vyjden slovy nemus to bt mylenka, ale postoj apod.

zan zkladnm symbolem (velk psmeno) a kon interpunknm znakem (?. ! apod.)

morfologicko-syntaktick definice Vilm Mathesius 30. lta nepotal srozlienm vta vpov ( elementrn promluva sdln, kterou se mluv zpsobem zanechvajc po strnce formln dojem obvyklosti a subjektivn plnosti stav aktivn knjakmu faktu i skupin fakt funkce vty, dnes u by to neobstlo, protoe nerozliuje vtu a vpov, ale oprali se o nj dal lingvist

1) gramatick sprvnost

2) vznamov korigovatelnost (sprvnost)

( kritrium pro to, zda je to dan jazyk rodil mluv by ji mli brt jako pijatelnou, ale existuj defektn vty, kter jsou mluvm akceptovny jsou to vty? pokud jsou znakem cizho mluvho, pak ano; nkdy tak strnka vznamov p. Mm rda svho manela a dti. (svoje dti? dti obecn?) obsahov hledisko sprvnost trva je modr, jezero pluje na kachnch je to vta? surrealistick vidn svta apod. je to problematick realita se mn p. Ztra se mi narod tatnek. klonovn rmcov charakteristika vty vta jako vzorec vkomunikan situaci nezakotven jazykov jednotka obsahujc VF vtu konstituuje VF, kter vt propjuje svoji schopnost vyjadovat as a zpsob a zrove schopnost, aby mluv tm, e vyjd njak stav svta, zaujmal stanoviska k mimojazykovm skutenostem; elementrn jednotka jazykovho systmu majc syntakticko-smantickou povahu, kter m funkci vpovdi vjazykov interakciVF dimenze asov (absolutn as vztaen kokamiku promluvy), modalita (reln a nereln dj), vta me bt vpovd

VPOV = komunikan jednotka komunikativn funkce vty, star lingvist namtali, e to nen teba rozliovat, ale vztah mezi vtou a vpovd nen symetrick, ne kad vta je vpovd (nap. VV maj funkci V, teprve sVH maj vpovdn funkci)

konec 60. let geneze vpovdi smantick a intonan vymezen koncov kadence; dnes je nejdleitjm kritriem hledisko, e pln komunikan funkce vpov je vdy reln existujc, smyslov vnmateln (na rozdl od vty) zvukov signly dleit, ale ne vdy signalizuj konec vpovdidleit rysy vpovdi:

modalita vztah vi skutenosti, pomoc modality meme vpovdi modifikovat

1) jistotn modalita vzhledem kjistot platnosti obsahu vpovdi

2) voluntativn modalita vyjden zjmu a vle mluvho na realizaci dje

3) evaluativn modalita hodnocen obsahu vpovdi

aktuln lenn podstatou je, e pi komunikaci nejprve sdluje znm, a pak neznm 2 sloky tma rma (novost informace, aktulnost) komplementrn, dopluj se takov lenn meme vzthnout pouze na vty

komunikativn funkce zmr nco sdlit, hlavn rys vech vpovd ilokutivn funkce, i nevtn vpovdi15/10/09

PREDIKACE vztah pisuzovn = nejvznamnj usouvztaovac vztah, forma soudu o okolnm svt, umoujc vypovdat informace o svt

jeho podstatou je aktualizace (z hlediska asu a modality) postihovn pznak pedmt

zkladnm prostedkem je VF, explicitn umoujc as a modalitu

= uit takovch vraz (slovesnch i neslovesnch) ve fci psudku, kter svm pojmovm vznamem umouj mluvm charakterizovat njak pznak (innost, stav, vlastnost) objektu nebo vztah mezi objekty vasov a modln projekci

star mluvnice vztah syntagmatick mezi prediktorem a subjektem (milauer) rozliuj se jednolenn vty (zklad = bze slovesn i jmenn p. Prelo. nen predikt) a dvoulenn vty

souasn lit. uplatuje ir chpn jako vztah vpovotvorn ne nutn syntagmatick nesyntagmatinost vlastnost dna vztahem mezi njakou jazykovou jednotkou a mimojazykovou skutenost, nejdleitj je modln a asov projekcepromluvov situace jazykov jednotka p. Prelo. predikt, vztahuje se pmo kmimojazykov realit (koeny tohoto pojet u vKopenho Skladb)

problematick struktury zaloen na neslovesnch vrazech konstrukce nemaj stejnou strukturu:

na citoslovcch, sticch p. Nikoliv. Brr! Pst! Ano. Pavle! nemaj vtnlenskou fci, okolnosti ne vechny lze vyloit elipsou, nelze ji pedpokldat, jsou to aktualizovan vpovdi vyplvaj zkontextu ( vtn ekvivalenty, fragmenty ( kategorie asu a modality vyplvaj z kontextu na infinitivech, substantivech, adverbich

Stt! Pozor! Nmst Mru (hlen vtramvaji tzn. Pijeli jsme na zastvku Nmest Mru.). dochz kelipse (Muste stt!), jde o pozstatky vt (Grepl/ Karlk)hranice mezi aktualizovanou vpovd a pojmenovnm nen pli jasn nzory se li:

1) velmi irok pojet elipsy (Grepl, Karlk) - jednolenn neslovesn vty povaovan opravdu za vty, ve kterch dolo k rozshl elipse

2) vty s realizovanou predikac x vtn ekvivalenty - elipsy ustlen do uritch konkrtnch situac = fragmenty = prvek nen v bzovm tvaru (Mamince., Vodu! ..)

2 druhy vztahu predikace

vtotvorn = jestlie vty, vyjden jazykovm prostedkemnevtotvorn vyplv ze situace, nen vyjden jazykovm prostedkemsyntagmatick (realizace mezi vtnmi leny)

nesyntagmatick (s mimojazykovou realitou)

1) predikace vtotvorn syntagmatick

mezi 2 jazykovmi elementy; nutn se realizuje mezi prediktem a subjektem; na jejm zklad vznikaj vty dvoulenn subjekt: vyjden, nevyjden, veobecn p. Hlavou ze neproraz. Hrli Bacha. pedpokladem je, e agentem je osoba (okruh ale neumme vymezit)p. Kouen zakzno. chyb prvek nesouc aktualizan kategorie, ale jde o vpov fungujc nadasov a vtn okol se chov normln (= jako ve vt); uvauje se, e pozice prediktu zde je, ale nen obsazena (nco jako nulov len)

2) predikace vtotvorn nesyntagmatick

nositelem predikace je jazykov element, ale nen zde vztah k dal jazykov jednotce, vty bez podmtu (jednolenn)

p. Prelo. Je mi smutno. Bol m vzdech. nositel je vyjden dativem msto v nominativu; okolnost ovlivuje nositele nositel je upozadn = hloubkov subjekt

3) predikace nevtotvorn nesyntagmatick

konstrukce nemajc povahu vt, predikan kategorie vyrozumvme z aktulnosti situace, zaloeno na rznch slovnch druzch:

substantiva ve vokativu: Pavle!

pitakac stice: Ano.

citoslovce: Au! Pst! nkdy i konstrukce psloven: pln patn!

infinitivy: Nastupovat!

adjektiva: Skvl.

4) predikace nevtotvorn syntagmatick

predikace m jet jeden dsledek popsn propozice (M III) = konfigurace obsahovch entit, pedstavujc vsek skutenosti

realizuje se mezi 2 jazykovmi elementy, ale nevznik vta jestlie ve vtn struktue existuje hlavn predikace a ta vedlej je upozadn nap. pechodnk, doplkov konstrukce, apozicePetr, mj nejlep kamard se odsthoval. 2 propozice, kter mohu oddlit determinace i predikace dodaten informace

Vrtil se dom vesel. jde o relativn chpn asu depredikan konstrukce

- rzn stupn:polovtnost, hloubkov predikace

vpovdn spojen:vta hlavn + vta vedlej (upozadn predikan vztah, = neprav vty vedlej); funguje pi funkn zvislosti a formln nezvislosti:

Myslm, Petr dnes zstane doma.

Petr ekl, e dnes zstane doma. formln rovnocenn

depredikace vztahuje se na jevy, kt. odrej propozin obsah, ale gramaticky jej pomoc kategorie a asu nevyjaduj

Dti bhaly po louce bosy. pedpoklad, e mly boty ( Bos dti bhaly po louce.)

konkurence mus si konkurovat struktury kondenzovan s nekondenzovanmi

= v depredikaci toto neplat

Kdy jsem myla ndob (pi myt ndob), jsem se pockala.koprediktov element

Povaovali ho za dobrho lovka. - nelze rozdlit na 2 konstrukce (chyb konkurence)

sloen psudek: modln sloveso + infinitiv (m rysy deprediktoru) (Chci sndat.)

bt v prz. + sloveso smyslovho vnmn v infin. (Je vidt Snku.)

fzov sloveso + infinitiv (Zanu hulit.)

i fce infinitivu trpnho: Chci, abyste m odvezli na ndra. = prostedek kondenzace;

- propozin vznam, nen soust sloenho prediktu

Smr predikace jednotn smr Chci bt odvezen na ndra

rzn smrChci, abyste m odvezli

chtt ve vznamu pt si mus bt patiens, nap. Chci uvait obd.

infinitiv msto pro doplnn (adrest, beneficient)

potenciln pozice zstv neobsazen (vznam hodlat x poadovat)

nemutan prediktory neimplikuj zmnu, pokud tak bez vnjho pvodce22/10/09vta (G/K Skladba etiny; Dane Vta a text 1. kapitola prediktory; Vtn vzorce vetin Dane/Hlavsa; Valenn slovnk eskch sloves Lopatkov a kolektiv)

predikty (prediktory)aktanty (participanty) ( obsahov entity (Grepl+Karlk)obsah svt mimo jazyk, jazyk sm (= bilaterln jednotka m formu a vznam)

propozice (viz M III) = vta = zkl. prostedek pro vyjden propozic, vyjaduje prop. nejplnji

konfigurace obsahovch entit, pedstavuje mylenkov odraz njak skutenosti, nazvme jej denotativn situac, nebo stavem vcmikrosituace (G/K vchoz pojem) opr se o okoln svt, vztahuje se kobsahov strnce situace je komplexn, obsah je vbrem ze situace jedna propozice: entity stejn, pouze nazrme z jinho hlu, rzn syntaktick struktury maj jinou propozici specifick jazykov ztvrnn, zhlediska jinho participanty

p. Lka mi pedepsal lky proti bolesti. agens dl nco - patiensPedepsali mi lky proti bolestem. upozadn agentu

Lky mi byly pedepsny nam lkaem. zhlediska patienta ( 1 syntaktick struktura vznamov obmny, rzn participanty HIERARCHIZACE PROPOZICE Lka mi pedepsal lky proti bolestem.- lka (agent) v centru, propozice pln zapojen

Pedepsal mi lky proti bolestem.- agens se upozauje, vyjaduje vdy stejnou ZVS

Mm pedepsan lky proti bolestem.- neobsazen pozice agens

smantick participanty (aktanty) odrej pedmtov astnky situace (objekty)

predikt doke vznamovou slokou sjednotit entity a tvoit voln msta pro participanty prediktor umouje vznik rznch syntaktickch struktur intenn pole prediktu = predikt pedpokld obsazen uritmi participanty

intence = schopnost vzat participanty, predikt vytv voln msta pro aktanty aktualizovan nkdo mluvil o nem

neaktualizovan nkdo se setkal snm Cestujc jsou povinni se za jzdy dret. hl. propizice 3. prop. 2. prop.

neaktualiz., neotvr pozici agens,

nevtn leda eho? propozin zklad kolem adjektiva, verba valence schopnost slovesa (poppad deverbativnch vraz) vzat na sebe dal prvky otevrat kolem sebe pozice pro dal doplnn; Dane pouze strnka formln

p. sp ( pedpoklad, e je tu nositel dje (je ivotn primrn znak) intenn struktura tvo jdro propozice (VF nejplnj monost obsadit vechny participanty) ale i dal prvky mimo jdro + i dal vedlej propozice

negace nebo modalita nem odraz vpropozicch

predikt prediktor funkn syntaktick pojem, nen to synonymum ke slovesu, ani k prediktum formu a vznam, vznamov strnka je predikt (chpn smanticky), vraz ve form VF, kter pln funkci psudkup. jt vce vznam jednotliv vznamy odpovdaj form prediktory

1. pohyb, pemisovn zjedn polohy do druh

2. fungovat Hodiny jdou.3. syntaktick spojen 1 prvek umouje lexikln smantickou sloku prediktory, 2. prvek m aktualizan charakter (psudek jmenn se sponoup. nkdo je nchyln knemu form. smantick sloka

gram. vznamy

M III pojem predikativ formln neohebn slovn druhy ve funkci psudku

p. Je mi smutno. neohebn, ale nen PU, vpozici prediktu

chpn eji jako specifick V (nesamostatn), jakkoliv komponent po spon (slovesn sloce) p. je mal, je rok2 klasifikace

1) G/K typologie vtnch struktur smantick rysy prediktu

mikrosituace lokalizace vprostoru nkdo je nkde tda prediktory, kter tuto smantiku vyjaduj sdlit, bydlet, kotvit, nachzet se - vechny otevraj dv pozice fyzick pozice (nkdo, nco) 2. pozice - locus2) Dane pak i M III29/10/09

prediktory nemutan (stavy, jednoduch procesy) p. spt, obsahovat, bt mlad

mutan prost intern kauztor p. Koka leze.

akn extern kauztor( vchodisko pro typologii vtnch struktur (Grepl/ Karlk)prediktory reflektuj mikrosituace (obsah reality)

MUTACE = ne/ implikovn urit zmny

p. Svt. jednoduch proces, neimplikuje to zmnu Rozsvt. implikuje to zmnu, bylo zhasnuto, pechod ze tmy do svtla, vchoz situaci meme u mutace vcemn zrekonstruovat PRESUPOZICE = pedpoklady vchoz situacedleit vlastnost u mutanch sloves je schopnost vytvet vidov protiklad (bez vznamovho posunu) smovn knjakmu zvrup. opravovat opravit vidt uvidt nen vidov dvojice

st te noviny. te je tak dlouho, a je pete ( zskv informaci tenm Dt u te. nejde vytvoit dokonav protjek

tendence tyto 3 skupiny vyjadovat nkdy dochz kvyjden typu pomoc lexika, reflektivizace, na zklad syntaxe

nemutan mutan prost

mutan akn spt

usnout

uspat

bt rozbit rozbt se

rozbt na zklad reflektivizace

bt

zaniknout, zemt zniit, zastelit na zklad lexika

bt poslun stt se poslunm pivst nkoho kposlunosti na zklad syntaxeFrantiek Dane jin pojet (Vta a text; nebo tak vM 3)

m vce opozic, jin vchoz klasifikace

prediktory statick nelenn: Je zataeno. nevyaduje participanty (aktanty)

lenn: U jsem zdrav. je to nedj, stav, otevr 1 pozici pro participanty

j subjektov pozice

Vrobek obsahuje rostlinn oleje. 2 participanty subjektov a

objektov dynamick procesy nelenn: Sn. Mrzne. lenn s1 participantem: Slunce svt. svce participanty: Ta ena trp cukrovkou. mutace nelenn: Setmlo se. lenn nekauzativn: Ohe vzplanul. kauzativn: Zvodnci se rozebhli. Zednci stav dm.aknost je pojmna jinak ne u Grepla a Karlka nerozliuje externho a internho kauztora, mohou bt i procesy, kde se d pedpokldat aknost nap. Vojsko pochoduje. Policie pronsleduje zlodje. (2 aktanty)

participanty maj smantickou roli, urit vznam, je to mn uchopiteln ne forma

jak pro leny zkladn vtn struktury, tak pro leny na jejm okraji

1) substann role

agens personln pvodce dje (typick pro subjekt, ale ne vdy: nap. Byl pochvlen od maminky.

kauztor nepersonln pvodce dje p. Traktor vyorv brambory. rozdl mezi agentem a kauztorem je dobe vidt pi tvoen zvratnho pasiva agens se tam neobjev (Nkdo pe dopis. ( Dopis se pe.), ale u kauztora ano (Voda zaplavila les. ( Les se zaplavil vodou.; Vtr rozbil okno. ( Okno se rozbilo vtrem.)aktor agens i kauztor pouv to nap. Panevov, konatel, initel procesor nositel dje nap. Miminko sp. Vze je na tku. nositel vlastnosti nap. Je mil. Je mal.

posesor vlastnk nap. Rodie maj BMW.

expirient poivatel nap. Vad mi cigaretov kou (kauztor).

recipient asto dativ, zamen na nkoho nap. Daroval mu kolo. beneficient/ maleficiem ten, vjeho ne/prospch se innost dje, zvltn typ, zpravidla vdativu, nepat do zkladn vtn struktury p. Natrhej mi jahody. participanty vobjektov a subjektov pozici jsou nutn, to komu? nutn nen patiens zasaen djem nap. Natpal devo. Dotkl se mho ramene.; nemus to nutn bt objekt p. Dt usnulo navou (kauztor).

stimul podnt p. Vdlce jsme vidli Krkonoe.

instrument nstroj (vehikl se nkdy vyleuje)

efekt efitiens objekt innost vznik nap. Napsala jsem dopis. Pra vznik pi vaen vody.

pvod nap. Vyrobili to ze deva. Postavili zpsku hrad.

lokus, direktiv origativ - vchodisko05/11/09

od Lajly

prediktor syntaktick strnka se projevuje valenc tj. vznm poet morfologickch forem a obsazen konstitutivnch syntaktickch pozic

1. Daneovo pojet valence 80. lta Vtn vzorce vetin, M3, Valenn slovnk slovesa pro praxi2. Grepl/ Karlk Skladby etiny

3. J. Panevov Forma a funkce ve stavb esk vty (1980)

Prask zvislostn korpus

Valenn slovnk

zkladem fr. prce Luise Perrira vchoz bod sloveso, kter na sebe ve urit poet aktant (hlavn agens, patiens, adrest, beneficient), subjekt nen rovnoprvnm lenem prediktu je to doplnn slovesa -. na stejn rovni jako objekt (cirkumstanty), okolnostn uren vymezen spe negativn (fakultativn) nap. spojen substantiva a prepozice; soust struktury vty jen aktanty

dal vchodiska pro eskou syntax milauer zvislostn syntax, Helbigova syntaxvalence schopnost slovesa a deverbativ vzat na sebe urit poet syntaktickch pozic poet pozic je uren potem syntaktickch aktant

vrazy vpozicch mus bt vuritch morfologickch formch pedevm substantiva, adverbia, ale i vtn obsazen VV se slovesem se vytv ZVS gramatick vtn vzorce

zkladov V, konstitutivn V, komplementy

ZVS rzn rozsah:

jen VF Mrzlo.

jednovalenn Dt ple.

Chutn mu.

dvojvalenn lev + prav valence Rodie navtvili pbuzn.

Bol m vzdech.

Lo smuje do pstavu.

trojvalenn Tatnek daroval mamince nramek.

Petr ekl, e odjede pry.

tyvalenn Maminka vpletla Martin do vlas mali.

konstitutivn V

obligatorn nutn pozice mus bt vdy obsazena vrazem

potenciln mon

metody zjitn len patcch do ZVS:

krtac metoda (nm. prce) = to, co lze krtnout, nen ZVS; u ns se nelze o tuto teorii opt naplno u jen kvli nevyjdenmu podmtu, nen m on tm zjistit leny potenciln, zklad pro slovnk valenn

vazebnost (u od Perrira)

vyaduje-li prvek vazbu, jde o ZVS,pojem z oblasti pedmtu, kad pedmt mus bt v uritm tvaru i kdy neumm vazebn vraz doplnit, je lenem ZVS

p. Irena peml. (o nem len ZVS, i kdy nevm o em)tzv. nevm test (Jarmila Panevov)

pokud se konstatuje nco, tak jako mluv musme bt schopni doplnit k tomu po otzce leny ZVS, jinak by nae vpov nemla smysl

U piel. + Kdo? Nevm. = nelogick dialog

Marek peml. + O em? Nevm. = v podku, jde-li o vdom nkoho jinho, nebo neznalost;

Petr piel/se vrtil. + Kam? nelze: Nevm.opora vsmantice prediktoru

valence se projevuje rzn

pravovalenn doplnn maj fixovanou (Napsat dopis.) nebo alternujc formu (Uit seanglitinu/ anglitin. souvis svvojem j)

maj nefixovanou formu primrn vyjden adverbii nkdo smuje nkam nahoru, dol, do pstavu

levovalenn pozice valence m podobu bzov formynejastji nominativ (tj. bzov tvar nominlnho vrazu)

syntaktick nominativy Vera napadlo snhu. m vlastn smantiku,

vyjaduje mnostv

infinitiv, VV zle, jestli chci dt do tto pozice propozici

(udlost) Hrt na housle je obtn. infinitiv m monost oznait propozici

transformace, hierarchizace chce postihnout, e tut skutenost meme vyjdit nkolika zpsobyp. Uklize myje chodbu.

Chodba je myta uklzeem.

Chodba se myje. deagentizace(agens je vytlaen ze sv pozice subjektu, nevyjden; subjektov pozice je dleit, je vn astnk, zjeho hlediska my situaci nazrme ( vztahy mezi participanty a vtnlenskmi pozicemi DIATEZE subjektov charakter, okrajov se me tkat i objektu Napustil vodu do vany. / Napustil vanu vodou. I. diateze vpozici subjektu je agens (kauztor) forma prediktu umouje pln uplatnn valennho potencilu slovesa

II. diateze subjekt vytsnn deagentizace, transformace, agens nen v subjektu

12/11/09

diateze vztah mezi participanty (aktanty) a jejich odpovdajcmi vtnlenskmi pozicemi

primrn

sekundrn agens je vysunut zpozice subjektu odvozen sekundrn pozice; transitivn slovesa pasivizme konstrukce vty ergativn jazyky (gruzntina) nelze zpasivnit

zkladn vtn struktura se zapisuje gramatickm vtnm vzorcem (GVV)

VF verbum finitum + spodn indexy; pokud m vce st tak nap. VF (cop) + jmenn st psudku kopula = spona; op = opisn pasivum S substantivn prvek + vdolnm indexu pslun pd; nkdy se zna tak N (nomen) nebo V (valenn doplnn, ale to nen moc vhodn, nebo nen jasn jak povahy to doplnn je, jestli substantivn i adverbiln) ADV adverbiln prvek + vdolnm indexu doplnn, tady je lep pst esky, jak se na to ptme, ne latinsky

Sent valennm doplnnm me bt i vta vedlej + peme pslun spojovac vraz

pedloky a spojky se zapisuj

/ zna variantu

dodrovn pravo- a levovalennho doplnn subjekt je vdy nalevo, a stoj ve vt kdekoliv

pklady GVV:

Mrzlo. ( VF

Dt ple. ( S(nom) VFChutn mu. ( VF S(dat)Rodie navtvili strce. ( S(nom) VF S(acc)Bol m vzdech. ( VF S(acc) ADV(kde)Lo smuje do pstavu. ( S(nom) VF ADV(kam)Tatnek daroval mamince nramek. ( S(nom) VF S(dat) S(acc)Petr mi ekl, e odjd pry. ( S(nom) VF S(dat) e Sent / o S(loc) (o svm odjezdu varianta)Maminka vpletla Martin do vlas mali. ( S(nom) VF S(dat) do S(gen) S(acc)Mstsk ad pidlil obanm postienm povodn nov byty. . ( S1(nom) VF S2(dat) S3(acc)Obanm postienm povodn byly pidleny nov byty. S(nom) VF(op) S1(dat)intence zamen sloves i deverbativnch vraz na jejich smantick doplnn to se zachycuje smantickm vtnm vzorcem (SVV)

komplexn vtn vzorec KVV =GVV

SVV

Petr rozsvtil svtlo. ( S(nom) VF S(acc)stejnou konstrukci maj i vty Oprav spravil auto.

agens patiensPavel srazil srnku. atd.1) rzn gramatick pozice

2) rzn smantick pozice

3) rozdln se ksob piazuj gramatick a smantick vzorce

p. ST

Petr te knku. ( S(nom) VF S(acc.

agens patiensetl jsi u o tom netst? ( S(nom) VF o S(loc)

agens informaceRodie tou dtem kad veer pohdky. ( S(nom) VF S(dat) S(acc)

agens adrest patienssloveso mn vznam synonymn by bylo nap. pedtajkad veer nepat do valenn struktury slovesa, nebo pro smantiku nen postatnNae dt u te. ( S(nom) VF ADV(as)

agens astady to u je pro smantiku podstatn proto bude ve vzorcist ve vznamu dovednosti

17/12/09

tm Jarmily Panevov Valenn slovnk, Formy a funkce ve vstavb esk vty (1980)

Tesniere

Pauliny truktra slovenskho slovesa sloveso otevr dv pozice agens

patiens

nerozliuje mezi valenc (form.) a intenc (sm.) viz Dane vnm ale tak rozdl mezi strnkou formln a syntaktickou

aktanty (valenn) obligatorn nevypustiteln, nutn / Dane obligatorn fakultativn pozice oteven, ale nemus bt obsazen (vidt na povrchu) /Dane - potenciln voln doplnn mohou bt smanticky obligatorn (nap. ADV loci) /Dane fakultativnslovesa (rekn) - AKTOR konatel dje ( PATIENS prvek djem zasaen ( ADREST pjemce ( 5 zkladnch aktant

EFFICIENT vsledek dje ( ORIGO oznaen pvodu (rekn doplnn u 1 slovesa je nelze opakovat

jsou smanticky distinktivn

nejsou obligatorn

kvazivalenn doplnn

mra p. Vyrostl o 3 cm. zmr p. el nakoupit. pekka p. Zakopl o kmen.princip posouvn automaticky, nejde o smantiku 1. aktor (konatel) nejve, 2. patiens

p. vznikat/ vzniknout Zledovce vznikaj plesa. Act1(= nominativ)Patopt = fakultativn doplnn; Z (= prepozice) + 2(= genitiv)Dane Snom( - anim) VF

Grepl/Karlk Snom PREDvfNa zemi ivot vznikl ped miliardami let.

Tenm vznik napt.pro prvky mimo zkladovou vtnou strukturu (ZVS) plat rozvjec pravidla:

syntaktick substantiva

syntaktick adjektiva syntaktick adverbia

slovesap. S ( S A mal kluk S ( S ADV Ten kluk zde stran zlob. S ( S Sdm otce

S ( S S umn milovatdvoj povaha rozvjecch pravidel ( zaloeno na valenci

( nevalenn rozvjen Pozorovali jsme stavbu domu. to tam nepat, ale stejn je to valenn ze verba stavt to vyaduje akuzativ ( substantivizace acc ( gen

Lo smuje do pstavu. nutn doplnn msta Ddeek vzpomn na star asy. nkdo vzpomn na nconememe to vynechat nen to valenn! nevalenn obligatornDane Nkte lid povaj drogy.Nkte lid jsou nchyln kpovn drog. komunikan nutnSnom VFcopula + Anom SdatS ( S1 + S2 lid ( mui + enyVTN LENY

Fr. Dane Vta a text Vtn leny zhlediska gramatickho a smantickhoV obecnj smantika ne slovo

slovn tvary maj ve vt rzn funkce

V me bt i vce slov vzanch na sebe hol

rozvit

funkc VF je bt psudkem psudek nemus bt nutn VF

klasifikace slovndruhov

vtnlensk (viz Komrek morfologie vztah SD a V)

V jsou funkce vraz (autosmantickch) nebo VV ve vt ( vyplvaj zjejch syntaktickch a smantickch vztah kjinm vrazm (ne tedy kV)

V nesourod skupiny komplexn jednotka rznorod kritria hierarchizace

ken

logick vymezen V (Havrenek, Jedlika, milauer) klasick syntax

zkladn V subjekt

predikt

rozvjejc V objekt gramatick kritrium zenost

psloven uren smantick kritrium

problmy:

1) rznorod kritria nelze podat obecnou definici

2) nedslednost vyjadovn smantiky V (u PU)

3) nebere se vpotaz vztah jazykov struktury povrchov a hloubkov

4) dsledn pojet Sa P vztah predikace je pouze mezi P S ( Prelo. slovesn zklad vty jednolenn

5) nebylo mon vytvoit vchodisko pro typologii vt

roviny:

a) formln

b) vznamov

c) aktulnho lenn

1926 Vclav Ertl u star gramatiky vta jako vraz njak mylenky vtinou dvoulennsubjekt innost = predikt gramatick vymezen

psychologick subjekt (pedstav, kter je vchodiskem vty) a predikt (= pedstava, kter se pidruuje kpsych. subjektu)

logick podmt k byl pochvlen od uitele. pvodce djeVlese se ozval zpv ptk. psychologick gramatick logickJe mi smutno. nen dno reknNesm se lht. predikt modln sloveso + infinitiv plnovznamovhoLht se nesm. subjekttma vty Lht to se pece nesm. souslovn predikt spojen slov frazeologick p. piel skkem po funusedt pozor (budit dojem ( multiverbalizovan konstrukce, smanticky bohat, pesnj ne sponapodat vysvtlen (hranice predikt predikt + objekt

p. provst kontrolu = kontrolovat ~ pasivizace kontrola byla provedena ( nen to predikt

p. upadnout do rozpak = zrozpaitt J spojen predikt + objekt

rzn hodnota prepozice objekt przdn smantika dna vazbou ke slovesu

PU m smantiku na, pod

levovalenn doplnn ne vdy Snom, ale i jin pdy

p. Nebylo tam ani lovka. genitiv zporov

Na kad lavici leelo po jenom exempli.

Na tisc lid se selo na nmst.

( nejsou vN, ale signalizuj urit smantick rysy alternativn monosti subjektivn pozice, ale ne vN nen shoda sprediktem, je neosobn

subjekt substann objekt vrealit substantivum + sloveso ve tet osob, jinak pro 1. a 2. osobu mme vdy zjmena, ve 3. osob bychom mli podmt vyjadovat

situan

objekt pravovalenn doplnn, me stt i po neuritch slovesnch tvarech, me bt i mimo ZVS max. 3 objekty p. Neekl jsem mu o Iren pravdu.

typick objektov pd akuzativ

cl

adrest Vypravoval dtem pohdky.

patiens pln zsah Pohladil psa.

sten zsah Dotkl se jejho ramene.

psloven uren objekt

instrumentl Otoil kohoutkem. objektHodil do potoka kamenem. PUprostedku / kmen to by byl objektprojt les (prohledat) projt lesem (smr kudy)nkdy problematick uren objekt PU Grepl/ Karlk

Zahrada vonla senem/ po sen. nepersonln pvodce djepsychosomatick stavy p. Unavil se prac. prostedek

Ol. Ulin monografie Instrumentl vstruktue esk vty

07/01/10

pedmtov dativ druh vznamn objektov pd (pdy maj tendenci mt uritou zkladn syntaktickou fci objekt, psloven uren p. Cestoval hodinu.)

dj vyjden prediktorem knmu smuje a vnm zainteresovn asto vyjaduje osoby:

nejastji recipient p. ekl mi to.

pvodn vlastnk p. Nkdo mi ukradl penze.

beneficient, maleficiem p. Pipil nm na zdrav. expirient (poivatel) p. Vad mi hluk.

dedikant p. Ivan slu krtk vlasy.

zk hranice sPU tzv. voln dativ pd, kter je oznaovn jako nezen (nkdy ale vzan, rekn); uit tohoto tvaru je dno pedevm smanticky, a to i po tch prediktorech, kter ho valenn nevyaduj

dativ emocionln podlen se p. Tak se mi brzy uzdrav. dativ kontaktov vthnut do dje p. On se ti najednou rozplakal. Ani nevm pro.

dativ zainteresovn spoluast p. Tak nm zan posledn minuta tohoto zpasu. ( nejsou moc V pragmatick strnka ( charakter stic

dativ prospchov p. el otci pro pivo.Natrhala mi ten. ve valenci sloves nejsou, slovesa nevyaduj toto doplnn dativ pivlastovac rozhoduje lexikln obsazen p. Usekl en ruku. posesivita

Usekl en ocsek. beneficientLkai j chtli rozznout jazyk. peznk j chtl rozznout jazyk. bEva Machkov SaS 1992 Je posesivn dativ voln nebo vzan? jist valenn vzanost (nen rekn) ve se na substantiva vyjadujc st tla posesor je vyjden dativem extern posesivita (obligatorn dativ) p. Pohladil mu ruku.

Pohldl j do o.

Praskaj mu kosti.(Praskaj kosti.Zda se mu pomalu lepila.

Poloil mu ruku na rameno.

abstraktn dj p. Hlavou mu projel npad. (Hlavou projel npad. voln dativ vztah vci kposesoru Moucha mu spadla do polvky.

pi si stavj hnzda. dativ zetelov (respectivus) vyjaduje vzhledem kemu se tak dje, zaazen kobjektu je vcemn jen tradin p. Mn je to lhostejn. (tady spe PUzelete)adverbiln uren valenn pozice vyjden charakteristiky stavu i dje jsou implikovan vsmantick struktue prediktory jsou valenn (voln forma hypotaktick), ale ne rekn nen rozdl od nevalennch pozic, hranice nen patrn

p. Nkdo sed vkuchyni. valence dan smanticky ( nkdo sed kde?te si noviny vkuchyni. valenn vzanost nenkomplementy leny vzan v ZVSsuplementy rozvjejc leny

doplnk atribut verbln rozdln pojet termny se pln nekryj problematick doplnk doplujc (milauer Novoesk skladba)

pravovalenn komplement predikanho charakteru (M III Dane)

koprediktorov komplement (Grepl/Karlk)

= oznaen dj i stav, kter predikujeme vzhledem kaktantu vsubjektov nebo objektov pozicip. Pokldm ho za patnho lovka. a) ZVS pokldm nkoho za nkoho hlavn predikace

b) on je takov sekundrn utajen hloubkov konstrukce jmenn st se dostane do ZVS

( pokud je to mon, tak shoda svrazem, kter je tu specifikovn rod, slo

doplnk je valenn vzn

problematick termn 70. lta 19. stolet vlatinsk gramatice pro stedn koly ( pak Gebauer = vraz pi slovese, kter se thne ke jmnu adil tam sponov konstrukce ( zen termnu milauer Novoesk skladba (1966) mimo sponov konstrukce

I. doplnk doplujc

II. doplnk urujc sloveso ho nepotebuje jako valenn doplnn

( konec 60. let Oldich Ulin p. Vrtil se dom unaven. doplnk Povauji ho za patnho lovka. nen doplnk ( M III Dane - Vrtil se dom unaven. jako PUprvodnch okolnost

Fr. Dane Vta a text

Ol. Ulin 1969 Ksyntagmatick a transpozin charakteristice doplku SaS str. 11-22 1970 Jet kpojet doplku SaS str. 271-278p. Opakoval to zaraen. ~ Opakoval to zaraen. zmna obou konstrukc (viz M III) ( nen nutn rozliovat tvar ( PUprvodnch okolnost

Ddeek sed shrben/ shrben.

nkdy vak nejsou pln synonymn uit adjektiva i adverbia m rozliovac platnost

p. Pechzel po mstnosti vzruen. vnitn stav ke jmnu ~ vzruen lovk (subjekt) Pechzel po mstnosti vzruen. zpsob chze ~ vzruen chze nen synonymn i Dane pak uznal, e doplnk nemli vM ruitp. Michael Jackson se narodil ern. (ern nelze zamnit

--- KONEC ---