Techniky čištění zubů

Absolventská práce

Michaela Horáková

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola

Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Studijní obor: Diplomovaná dentální hygienistka

Vedoucí práce: Iveta Kubašáková, DiS.

Datum odevzdání práce: 18. 4. 2017

Datum obhajoby:

Praha 2017

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny

jsem uvedla podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů

informací.

Praha 18. dubna 2017

Podpis

Děkuji Ivetě Kubašákové, DiS. za odborné vedení, cenné rady, podněty a připomínky ke

zpracování mé absolventské práce. Dále děkuji PhDr. Dagmar Štruplové za pomoc

s překladem mého abstraktu.

Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné

školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6.

Podpis

ABSTRAKT

HORÁKOVÁ, Michaela. Techniky čištění zubů. Praha, 2017. Absolventská práce. VOŠZ a

SZŠ Praha 1. Vedoucí absolventské práce Iveta Kubašáková, DiS.

Absolventská práce se zabývá technikami čištění zubů. Bez pravidelného a efektivního čištění

zubů nemůže být nikdy zachováno zdraví dutiny ústní. Nezbytnou součástí pro čištění dutiny

ústní jsou dentální pomůcky. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou.

V teoretické části jsou obsaženy zejména techniky čištění zubů, které byly čerpány z odborné

literatury a jiných zdrojů. První kapitola zahrnuje anatomii zubu. V následující kapitole je

popsán zubní mikrobiální povlak, včetně jeho odstranění, ať už mechanického či chemického.

Poté se zaobíráme zubním kamenem a předcházení jeho vzniku. Dále jsou zde vylíčeny druhy

dentálních pomůcek, jejich popis a indikace ke správnému použití, s čímž souvisí i samotná

motivace pacienta. Praktická část se skládá ze dvou dotazníkových šetření a motivačního

letáku. První dotazníkové šetření bylo určeno pro dentální hygienistky a zjišťovalo, jakou

techniku čištění nejčastěji doporučují u pacientů se zdravým parodontem, nemocným

parodontem a s recesy. Druhé dotazníkové šetření bylo určeno pro laickou veřejnost a hledalo

odpověď na otázku, jakou technikou si nejčastěji lidé čistí zuby. Leták, který byl vytvořen za

pomoci pramenů týkajících se dentální hygieny, vysvětluje, jak by měl vypadat správný zubní

kartáček, technika čištění zubů a její postup. Předpokládám, že dentální hygienistky nejčastěji

doporučují Bassovu techniku u zdravého parodontu, Chartersovu techniku u poškozeného

parodontu a Stillmanovu techniku u pacientů s recesy. Dalším mým předpokladem je to, že

pacienti si nejčastěji čistí zuby pomocí krouživého pohybu.

Klíčová slova: zubní plak, zubní kámen, techniky čištění zubů, dentální pomůcky, motivace

ABSTRACT

HORÁKOVÁ, Michaela. Tooth brushing techniques. Praha, 2017. Graduate work. VOŠZ a

SZŠ Praha 1. Tutor Iveta Kubašáková, DiS.

The graduate work deals with tooth brushing techniques. You can never maintain oral health

without regular and effective cleaning of the teeth. An essential part for cleaning the oral

cavity are dental aids. The work is divided into two main parts, theoretical and practical. The

theoretical part includes tooth brushing techniques which were drawn from literature and

other sources. The first chapter covers the tooth anatomy. The next chapter describes dental

microbial coating including its removal either mechanical or chemical. There is also

presentation of various dental appliances, their description and indications for proper use. The

practical part consists of two surveys and a motivational leaflet. The first survey is intended

for dental hygienists and it examined which treatment technique is most often recommended

for patients with a healthy periodontis, a periodontal disease and patients with recession.

The second survey is intended for the general public that was asked what kind of technique

people use brushing their teeth most often. The leaflet which was created with help of sources

relating to dental hygiene, explains how the right toothbrush, dental cleaning and its progress

should look. I assume that most dental hygienists recommend the Bass´s technique in healthy

periodontis, Charters´s technique for damaged periodontis and Stillman´s technique in

patients with recession. My next assumption is that patients frequently clean the teeth using

circular movements.

Keywords: dental plaque, tartar, methods of cleaning the teeth, dental aids, motivation

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 9

1 Teoretická část ................................................................................................................ 10

1.1 Anatomie dutiny ústní a zubů .................................................................................... 10

1.1.1 Vlastní dutina ústní ............................................................................................. 10

1.1.2 Stavba zubu ........................................................................................................ 10

1.2 Zubní mikrobiální povlak .......................................................................................... 13

1.2.1 Tvorba a vývoj plaku .......................................................................................... 13

1.2.2 Organizace povlaku ............................................................................................ 14

1.2.3 Charakteristika dle lokalizace a složení povlaku ................................................ 15

1.2.4 Detekce mikrobiálního povlaku.......................................................................... 16

1.2.5 Odstranění povlaku ............................................................................................. 16

1.3 Zubní kámen .............................................................................................................. 17

1.3.1 Tvorba zubního kamene ..................................................................................... 17

1.3.2 Odstranění zubního kamene ............................................................................... 18

1.3.3 Zamezení tvorby zubního kamene ...................................................................... 18

1.4 Dentální pomůcky ...................................................................................................... 19

1.4.1 Mechanické pomůcky pro ústní hygienu ............................................................ 19

1.4.2 Chemické pomůcky pro ústní hygienu ............................................................... 22

1.5 Techniky čištění zubů ................................................................................................ 24

1.5.1 Systém čištění ..................................................................................................... 24

1.5.2 Rozdělení technik ............................................................................................... 25

1.5.3 Metody pro zdravý parodont .............................................................................. 25

1.5.4 Metody pro nemocný parodont .......................................................................... 26

1.6 Motivace pacienta ...................................................................................................... 29

1.6.1 Poučení pacienta ................................................................................................. 29

1.6.2 Instruktáž pacienta .............................................................................................. 29

2 Praktická část .................................................................................................................. 31

2.1 Hypotézy .................................................................................................................... 31

2.2 Metodika a cíle praktické části .................................................................................. 31

2.3 Zpracování otázek dotazníků ..................................................................................... 32

2.4 Vyhodnocení hypotéz ................................................................................................ 44

Závěr ........................................................................................................................................ 45

Seznam obrázků, grafů a tabulek ......................................................................................... 46

Seznam použité literatury a zdrojů informací ..................................................................... 48

Seznam příloh ......................................................................................................................... 50

Přílohy ..................................................................................................................................... 51

9

Úvod

Individuální orální hygiena je velmi důležitou součástí každodenního života. Význam dentální

hygieny je především v předcházení vzniku různých onemocnění. Zánět dásní a zubní kaz

jsou jedny z nejčastějších bakteriálních infekčních onemocnění, které se týkají dutiny ústní.

Většina lidí nemá ponětí, že tato onemocnění vznikají kvůli nedostatečné hygieně. Je jim

možno předcházet kvalitní informovaností, motivací a správně provedenou instruktáží. Bez

pravidelné ústní hygieny, nemůže být orální zdraví nikdy zachováno. Pro efektivní udržení

zdraví dutiny ústní, musí být hygiena doplněna o vhodný výběr dentálních pomůcek se

správnou technikou čištění. Také je nutno dodržovat doporučené zásady prevence, a to

zejména návštěvy u zubního lékaře, jelikož dobře informovaný a motivovaný pacient je

prvním krokem k docílení změn v oblasti zubního a ústního zdraví. Tato absolventská práce je

tedy zaměřena na techniky čištění zubů, a to jak z pohledu dentálních hygienistek, tak

z pohledu laické veřejnosti. Toto téma jsem si vybrala z důvodu, že já sama jsem absolvovala

praxi v několika různých ordinacích a každá dentální hygienistka má jiný názor, jaká technika

čištění zubů je správná, jelikož u každého člověka je čistící technika individuální.

10

1 Teoretická část

1.1 Anatomie dutiny ústní a zubů

Orofaciální systém - představuje anatomickou strukturu hlavy a krku, které se vyvíjejí ze

struktur čelních a čelistních výběžků hlavy, a ze struktur výchlipek a žaberních oblouků.

Z hlediska morfologického se do tohoto systému řadí dutina ústní (cavitas, cavum oris), v níž

jsou umístěny zuby (dentes), které jsou poskládány do zubních oblouků (arcus dentales).

Zuby jsou upevněny v závěsném aparátu zubu, kterému říkáme parodont (parodontium).

Chrup se skládá z 32 zubů stálého chrupu a 20 zubů u dočasného chrupu. Součást

orofaciálního systému je kostra obličeje (skeleton, faciei). Další hlavní součástí je horní

a dolní čelist (maxila/mandibula), čelistní klouby (articulationes temporomandibulares), lícní

kosti (ossa zygomatica), žvýkací svalstvo (musculi masticatorii), patrové mandle (tonsillae

palatinae), jazyk (lingua), hltan (pharynx) a slinné žlázy (glandulae salivariae).

1.1.1 Vlastní dutina ústní

Ústní dutina se v anatomii dělí na dvě části, a to na předsíň dutiny ústní (vestibulum oris)

a vlastní dutinu ústní (cavum oris proprium). Předsíň dutiny ústní je štěrbinovitý útvar, který

je zevně ohraničen rty (labia oris) a tvářemi (buccae). Z vnitřní strany je ohraničen zubními

oblouky (arcus dentales) a dásňovými výběžky (processus dentales), které tvoří hranici mezi

předsíní a dutinou ústní.

Dutinu ústní ohraničují zubní oblouky a dásňové výběžky. Strop dutiny ústní tvoří měkké

a tvrdé patro (palatum molle, palatum durum). Směrem dozadu se měkké patro svažuje šikmo

a dolů, kde končí kuželovitým výběžkem – čípkem (uvula). Spodinu dutiny ústní tvoří

především svaly jazyka. Ze stomatologického hlediska jsou zuby nejdůležitějšími orgány

dutiny ústní. Dále to jsou čelistní kosti a svaly, včetně svalů jazyka a slinné žlázy.

1.1.2 Stavba zubu

Zuby jsou v našem žvýkacím aparátu velmi výkonnou jednotkou. Používáme je k uchopování,

rozdělování a rozmělňování potravy. Drcení potravy je ovlivňováno především tvarem

hrbolků, hran, valů, jamek a příčných i podélných rýh, které jsou na žvýkacích ploškách.

11

Podle tvaru korunky dělíme zuby na: řezáky, špičáky, premoláry (zuby třenové) a moláry

(stoličky) stoličky.

Zuby člověka se skládají ze tří hlavních částí, a to z korunky, krčku a kořene.

Zubní korunka (corona dentis) – povrch korunky je charakterizován kousací a žvýkací

okluzní plochou. Každá korunka má různý tvar, různý počet hrbolků, rýh, jamek a hranek.

Krček zubu (cervix, collumdentis) – tuto část zubu nacházíme na rozhraní korunky a kořene,

kde se setkává sklovina, zubovina a cement. V tomto místě je zub připojen k měkkým zubním

tkáním, a to ke gingivě. Toto epiteliální spojení (dentogingivální uzávěr) brání bakteriím

a zbytkům jídla k pronikání do periodoncia.

Kořen zubu (radix dentis) – je uložen v kostěném lůžku, neboli v alveolu a je zakončen

hrotem zubu (apex dentis). Kořen zubu je v alveolu připevněn pojivovými vlákny

(periodoncium).

Dřeňová dutina zubu (cavitas dentis) – je dutina, která je značně prostorná a je uvnitř každého

zubu. V korunkové části se zužuje apikálním směrem, kde končí v tzv. foramen apidis dentis,

zde následně vstupuje do dřeňové dutiny nervově-cévní svazek.

Zub se skládá ze čtyř tvrdých zubních tkání. Na povrchu je zubní korunka pokryta sklovinou,

hlavní část zubu tvoří zubovina neboli dentin. Kořen zubu je pokryt zubním cementem a střed

zubu je tvořen zubní dření. Mezi měkké zubní tkáně řadíme ozubici (periodontium).

Obrázek 1 Stavba zubu, zdroj: vlastní, 2017

12

Zubní sklovina (enamel) - je nejtvrdší tkáň v lidském těle, která obsahuje 87% anorganických

látek – hlavně hydroxyapatit, 2% tvoří látky organické a zbytek je voda. Struktura skloviny je

tvořena sloupečky sklovinných prizmat, které probíhají směrem od dentinosklovinné hranice

až na povrch skloviny, kde do sebe zapadají. Po prořezání zubu kryje povrch skloviny

primární kutikula, která je následně abradována a je významná pro tvorbu gingivodentálního

úponu.

Zubovina (dentin) – je hlavní zubní hmota a pojivová struktura, která je tvrdší než kost.

Dentin je prostoupen jemnými kanálky, které se rozbíhají paprsčitě od dřeně až na místo, kde

se dentin spojuje se sklovinou. Pokud dojde k porušení skloviny, obnaží se dentinové kanálky,

která obsahují nervová zakončení, a tím pádem se zvýší citlivost zubů. Dentin existuje ve

třech formách – primární dentin, se vytváří až do doby ukončení vývoje zubu, sekundární

dentin během života redukuje dřeňovou dutinu a terciární dentin se tvoří v místech dráždění

pulpy, např. při postižení hlubokým kazem.

Zubní cement – kryje povrch zuboviny (dentinu) na kořeni a je vývojovou a funkční součástí

parodontu. Nemá krevní a lymfatické cévy ani nervové zásobení. Jeho hlavní úlohou je

ukotvení zubu v alveolu, má však i funkci reparativní a adaptivní. Cement je spojen k povrchu

dentinu pomocí kolagenních vláken. V oblasti krčku je vrstva cementu velmi jemná, naopak

v apikální části kořene může být silná 1-2 mm.

Zubní dřeň (pulpa dentis) – vyplňuje dřeňovou dutinu korunky = korunková pulpa a také

kořenový kanálek zubu = kořenová pulpa. Obsahuje jemná vazivová vlákna, krevní

a lymfatické cévy, které do dřeňové dutiny vstupují kořenovým otvorem stejně jako nervová

vlákna. Dřeňová dutina je u mladých jedinců značně velká, naopak u starších lidí se zmenšuje,

což je způsobeno ukládáním dentinu.

Ozubice (periodontium) – je systém vazivových vláken. Upínají se do cementu, do lamelů

kostního lůžka a do měkkých tkání dásně. Tímto je zub spojen s okolními zubními tkáněmi.

Tkáň periodoncia je velmi adaptabilní a nenahraditelná. Vlákna v zubním lůžku vedou od

hrotu kořene, směrem k cementu až do kosti, a to oběma směry. Tím umožňují pružný závěs

zubu. Dle lokalizace rozdělujeme vlákna na supraalveolární a intraalveolární. Supraalveolární

vazy zajišťují turgor gingivy a pevné přimknutí k zubu. Intraalveolární vazy mají funkční

orientaci, které v periodontální štěrbině spojují kořen se stěnami kostního lůžka.

13

1.2 Zubní mikrobiální povlak

Dutina ústní představuje zvláštní a jedinečné prostřední, a to z hlediska mikrobiální ekologie,

které je v lidském těle jediné. Je složené z řady biotopů odlišného charakteru. Jsou to

například sliny, jazyk, sliznice tváří, dáseň a zuby. Jejich vlastnosti se liší jak v daném čase,

tak v jeho průběhu. Tímto je dána složitost i proměnlivost patologických a fyziologických

vlivů, které se mohou uplatňovat při vzniku nejčastějšího onemocnění dutiny ústní – zubního

kazu. Tvorbě zubního plaku přispívají zejména mikroorganismy dutiny ústní, vlastnosti

zubních tkání, gingivální tekutiny a sliny. Zubní plak je měkký, lepivý, žlutobílý biofilm,

který se usazuje na místech, kde je snížená samočistící schopnost chrupu. Nejčastěji to jsou

aproximální prostory a oblast dásňového žlábku.

1.2.1 Tvorba a vývoj plaku

V dutině ústní zuby umožňují hromadění velkého množství mikroorganismů

a extracelulárních produktů. Ty napomáhají k tvorbě tzv. zubního plaku. „Zubní mikrobiální

povlak je charakterizován jako vysoce organizovaná ekologická jednotka sestávající

z velkého množství bakterií usazených v makromolekulární matrix bakteriálního a slinného

původu.“ [3, s. 35]

Zubní plak je nutné odlišovat od materia alba, což je krémovitá hmota bílé barvy. Je tvořena

volnou kumulací zbytků potravy, mikroorganismů a buněk, které jdou odstranit jednoduše,

a to i proudem vody. Plak dokáže pevně přilnout k povrchu, který pokrývá a lze jej odstranit

pouze mechanicky. Zmineralizovaný plak se také nazývá zubní kámen. Kromě zubního

povrchu může plak kumulovat i na sliznicích a jiných arteficiálních ploškách (např. zubní

náhrady). Složení a struktura zubního plaku, se rozděluje podle lokalizace. Pro plak je

charakteristické, že se nachází ve stavu neustálé proměny a vývoje.

Tvorbu a také vývoj zubního plaku posuzujeme ze dvou různých pohledů. Z prvního pohledu

sledujeme vývoj složení mikroflóry plaku, a to s ohledem na změny, ke kterým dochází

v závislosti na věku každého jedince. Když se dítě narodí, jeho dutina ústní je prakticky

sterilní. K její kontaminaci dochází během růstu, a to nejčastěji přenosem od matky. Už po 18

hodinách po narození dítěte lze kultivovat Streptococcus salivarius. Postupně osidlují dutinu

ústní i další druhy, např. Lactobacillus acidophilus, avšak pouze přechodně. Mikrobiální

obraz před prořezáním zubů není příliš pestrý, jelikož dutina ústní má ke kolonizaci pouze

14

epitel ústní sliznice. U dětí dochází ke změnám ústní mikroflóry v souvislosti s prořezáváním

zubů. V období puberty přibývají patogenní kmeny ve složení mikroflóry. To souvisí se

změnou hormonální rovnováhy. Složení orální mikroflóry jedince může souviset s postupem

prořezávání zubů tím, že přibývají plochy pro kolonizaci, jednak vznikem interaproximálních

ploch, které poskytují vhodné podmínky pro anaerobionty fakultativní i obligátní (např.

spirochety, veilonely). Ztráta zubů naopak může způsobovat omezený výskyt některých

bakteriálních kmenů. Obraz mikrobiální flóry ovlivňují také další vlivy. Řadíme sem způsob

výživy (dieta) a úroveň ústní hygieny. Z druhého pohledu naopak sledujeme tvorbu a vývoj

plaku na ploškách, který byl předtím odstraněn hygienickými prostředky. Tvorba má dvě

základní stádia, mezi která patří tvorba a vývoj pelikuly a osídlení pelikuly mikroorganismy.

Pelikula se tvoří na zubní plošce během několika sekund ihned po jejím očištění. Jeví se jako

slabě granulovaná, velmi tenká vrstva, která je umístěna mezi koloniemi bakterií a povrchem

zubu. Proteiny jsou hlavní složkou pelikuly, které pocházejí ze slin. Tloušťka pelikuly je

okolo 1 až 10 μm. Po očištění jí však přibývá nejvíce v prvních 60-120 min. Pelikula má

důležitou úlohu i v etiopatogenezi zubního kazu, a také při uplatňování obranných

mechanismů. Její funkce jsou: ochrana povrchu skloviny, ovlivňování adheze

mikroorganismů, dále slouží jako substrát pro kolonizaci mikroorganismů, a také jako

zásobník iontů některých prvků.

1.2.2 Organizace povlaku

Bakteriální kolonizace podléhá mnoha různým vlivům, které mají původ jak v samotných

bakteriích, tak vlastnostech ústního prostředí, imunitních reakcích lidského organismu, a ve

způsobu výživy a ústní hygieny. Kolonizace plaku se vyznačuje rozdíly na různých místech

téhož chrupu, dokonce i zubu a zubní plošky. Rozeznáváme dvě stádia tvorby zubního plaku,

a to časné stádium tvorby plaku a stádium zrání plaku, až do vytvoření definitivní struktury

mikrobiální populace. Pelikula je mikroorganismy osidlována postupně. První bakterie je

možné izolovat již po 2 hodinách po očištění, ale jako časné stádium plaku označujeme

časový interval 4-48 hodin. Bakterie kolonizují již v předurčeném pořadí, a to nejprve

grampozitivní koky, které mají schopnost adherovat k zubní plošce. Převládají zde hlavně

Streptococcus sanguis a Streptococcus mitis. Ve 24 hodinovém plaku vytvářejí streptokoky až

95% kultivované flóry. V oblastech, kde se plak nenarušuje mechanicky ani chemicky, se

postupně zvětšuje jeho objem, a tím pádem dochází ke změnám jeho mikroflóry. Původní

„průkopnické“ bakterie jsou postupně nahrazovány jinými bakteriemi. Tento jev se označuje

15

jako bakteriální posloupnost. Další kumulaci a vývoj mikrobiálního plaku umožňuje tvorba

intermikrobiální substance – matrix.

Kumulace plaku je výsledek rovnováhy mezi depozicí, růstem a také odstraňováním

mikroorganismů. Pokračuje do té doby, dokud objem plaku nedosáhne kritické hranice, kde

poté dochází k částečnému odlučování. Časné stádium plaku je charakteristické existencí

kondenzované vrstvy, která má omezený počet mikroorganismů. Po 7-14 dnech má plak větší

rozmanitost druhů a nižší organizovanost. Nejblíže k povrchu zubu se nacházejí

grampozitivní koky, směrem zevním se osídlení stává komplexnějším a na povrchu převažují

spíše filamenta. Ve zralém plaku jsou mikroorganismy v přímém kontaktu se sklovinou,

protože pelikula je rozrušena enzymy, což může přispět k patogenitě plaku.

1.2.3 Charakteristika dle lokalizace a složení povlaku

Plak koronární – pokrývá hladké plošky povrchu zubu. Hromadí se hlavně v gingivální třetině

zubní korunky a na aproximálních ploškách. Kultivovány jsou zejména streptokoky,

aktinomycety, méně laktobacily.

Plak fisurální – se nachází hlavně v jamkách a rýhách zubu. Mikroflóra fisury je chudší a je

složená převážně z grampozitivních koků a tyčinek. Také bakteriální matrix je méně,

a pelikula je degradována. To znamená, že mikroorganismy jsou vždy v přímém styku se

sklovinou.

Plak supragingivální – nachází se hlavně v gingivální oblasti, nezasahuje ovšem do

gingiválního sulku. Jeho struktura je podobná jako u plaku koronárního.

Plak subgingiválmí – skladba a organizace povlaku se liší podle toho, zda se jedná

o subgingivální plak fyziologického gingiválního sulku zdravého parodontu, nebo

subgingivální plak parodontálního chobotu. V prvním případě je struktura i složení podobná

plaku supragingiválnímu, zatímco v parodontálních chobotech můžeme zaznamenat podstatné

rozdíly. To je dáno rozdílností prostředí. Iniciální kolonizátoři nemusí být schopni adherovat.

Jsou to hlavně gramnegativní koky, tyčinky a spirochéty. Pro nedostatek kyslíku převažuje

anaerobní flóra. Ta nevytváří extracelulární polysacharidy, proto subgingivální povlak

adheruje volně. Nazýváme ho jako „neadherující“, respektive „plovoucí“ plak. Jeho dalším

znakem je bohatství bakteriálních kmenů. Hlavní rozdíly mezi supragingiválním

a subgingiválním plakem jsou uvedeny níže v tabulce.

16

Vlastnost Supragingivální plak Subgingivální plak

Matrix 50% objemu Téměř žádná

Flóra Převažuje grampozitivní Převažuje gramnegativní

Motilní bakterie Velmi málo Běžně

Aeroby/Anaeroby Hlavně aeroby Hlavně anaeroby

Metabolismus Převážně sacharidy Převážně proteiny

Rozmanitost druhů Zpočátku malá, časem se zvyšuje Velká

Tabulka 1 Rozdíl mezi supragingiválním a subgingiválním plakem [3]

1.2.4 Detekce mikrobiálního povlaku

Mezi přípravky, které se často používají ke zviditelnění zubního mikrobiálního povlaku, patří

různá barviva ve formě roztoku nebo tablet. Ta ulpívají na povlaku u nedokonale vyčištěných

zubů. Po aplikaci těchto barviv se ústa vypláchnou vodou. Tam, kde zůstane barva nejsytější,

je zubní povlak nejstarší, a je tedy potřeba zdokonalit péči. Tyto indikátory se mohou

používat i jako pomůcka pro domácí péči, a to hlavně pro kontrolu správnosti čištění.

Základem nejužívanějších barviv plaku je fuchsinem zbarvený roztok erytrosinu, který je

světle fialový. Můžeme však používat i dvoubarevné prostředky, jako je fialové barvivo

(methylenová modř a erytrosin). Dokážou rozlišit staré i nové usazeniny plaku, protože je

barví s různě barevnou intenzitou. Pacient má nejprve možnost podívat se, které části zubu se

zabarvily, a poté povlak z povrchu zubu odstranit. Prostředky k zabarvení plaku mají jednu

nevýhodu. Zabarvují sliznici a barva na ní po nějakou dobu zůstane viditelná. Před

zabarvením můžeme ochránit rty tím, že je namažeme vazelínou. U jazyku zabráníme

zabarvení použitím barvou nasycené pelety. S jejich pomocí se barvivo nanáší poměrně

přesně. Barvivo je možné nanášet jak po mechanickém vyčištění, tak i před ním. Před

čištěním proto, abychom pomocí dentálních pomůcek zabarvený povlak odstranili, po něm,

aby se zjistilo, jak bylo mechanické čištění pacientem zvládnuto.

1.2.5 Odstranění povlaku

Během celého dne se zbytky potravy usazují na zubech, dásních a především v mezizubních

prostorech, kde se přeměňují v zubní plak, díky přítomnosti bakterií. Bakterie pouhým okem

17

nevidíme, ale jsou velmi škodlivé. Při kontaktu s jídlem uvolňují kyseliny, které poškozují

zuby. Pokud není zubní plak dostatečně odstraněn zubním kartáčkem a jinými dentálními

prostředky, dochází k jeho hromadění, a to nejčastěji na místech, která jsou hůře přístupná

čištění.

V zubním mikrobiálním povlaku se po čase začnou ukládat minerální látky ze slin a vzniká

tzv. zubní kámen. Povrch zubního kamene je drsný a hrubý, proto slouží jako podklad pro

ukládání dalších zbytků potravy a zubního povlaku. Pokud nechceme, aby se na zubech tvořil

zubní kámen, je důležité pečovat o zuby tak, aby nedošlo k tvorbě zubního plaku. Pro

odstranění povlaku v mezizubních prostorech je nezbytné používat mezizubní kartáčky nebo

dentální nit. Nejdůležitější je pravidelné čištění zubů zubním kartáčkem.

1.3 Zubní kámen

Zubní kámen tvoří mineralizované uloženiny, které jsou na povrchu zubu nebo jiném tvrdém

povrchu (např. protéza, implantát) v dutině ústní. Právě usazení zubního povlaku vede

k následné tvorbě zubního kamene. Ten může být též označován jako mineralizovaný povlak.

Podobně jako u zubního povlaku jej v závislosti dle lokalizace rozlišujeme na zubní kámen

supragingivální a subgingivální.

Supragingivální zubní kámen je žlutavě bílý, může se po účinku chromatogenních látek jako

je např. čaj, tabák, káva a červené víno zabarvit do tmavší barvy. Predilekční místa vzniku

supragingiválního kamene nacházíme v oblasti vývodů velkých slinných žláz, a to lingválně

na dolních frontálních zubech a bukálně na horních molárech.

Subgingivální zubní kámen je zabarven hnědě až černě na základě odbouraného hemoglobinu

v krvi. Tyto mineralizované uloženiny můžeme nalézat na všech zubních kořenech. Nejvíce

jsou lokalizované na aproximálních a lingválních ploškách.

1.3.1 Tvorba zubního kamene

Supragingivální a subgingivální plak mohou mineralizovat, a díky tomu tvoří zubní kámen.

Slina je přesycena solemi vápníku a fosforu. Mineralizační centra se mohou objevovat již za 3

týdny od tvorby mikrobiálního povlaku. Centra postupně splývají a mineralizace pokračuje do

té doby, pokud soli nedosáhnou 70-80% hmotnosti plaku. Vlastní mineralizace začíná

v matrix.

18

1.3.2 Odstranění zubního kamene

Původně měkký a snadno odstranitelný zubní plak, který se přemění na tvrdý zubní kámen, se

stává běžnými postupy neodstranitelný. Čistící pomůcky jsou schopné odstranit plak ležící na

povrchu zubního kamene, nikoliv kámen samotný, jelikož je velmi pevně přichycen k zubu,

a je tedy potřeba ho profesionálně odstranit. Zubní kámen odstraňujeme pomocí ultrazvuku

nebo mechanicky, pomocí speciálních ručních nástrojů. Při odstranění supragingiválního

kamene, se používají tzv. scalery. Zvláštní opatrnost věnujeme zejména u pohyblivých zubů,

které v tomto případě fixujeme prsty. V některých případech je nutné použít anestezii,

obzvláště v místech, kde zubní kámen zasahuje hluboko pod dáseň. Zuby se po odstranění

zubního kamene vyhladí pomocí speciálních leštících past, tzv. polishing. Tím pádem se tak

zpomalí usazování a tvorba zubního kamene.

1.3.3 Zamezení tvorby zubního kamene

Tvorba zubního kamene je odrazem kvality ústní hygieny. Pokud se zuby čistí každé ráno

a večer, správnou technikou čištění a vhodnými dentálními pomůckami (tj. zubní kartáček,

mezizubní kartáčky), zamezí se tak tvorbě zubního plaku a jeho přeměně v zubní kámen.

V některých případech je zvýšená tvorba zubního kamene spojená např. s onemocněním

slinných žláz či dalších orgánů. Takovéto situace se však nevyskytují příliš často.

19

1.4 Dentální pomůcky

Prostředky používané v domácí péči o zuby a hygienu dutiny ústní rozdělujeme na prostředky

mechanické a chemické. Nejdůležitější význam mají prostředky mechanické, protože plak,

který pevně adheruje k povrchu zubu, je možné odstranit pouze mechanicky.

1.4.1 Mechanické pomůcky pro ústní hygienu

Pro mechanické čištění zubů používáme zubní kartáčky, které mohou být různých typů,

značek, velikostí i tvrdostí. Existuje několik druhů kartáčků: ruční klasické kartáčky,

elektrické, jednosvazkové, mezizubní, kartáčky pro čištění snímatelných protetických náhrad,

speciální kartáčky používané po pooperační péči, které jsou ultra měkké, a kartáčky pro péči

o zuby s pevným ortodontickým aparátem. Mezi mechanické prostředky pro ústní hygienu

řadíme zubní párátka a dentální nit.

1.4.1.1 Klasický zubní kartáček

Základním prostředkem pro mechanické čištění zubů je zubní kartáček. Ten je nejdůležitější

pro odstranění zubních povlaků a zbytků potravy ze zubů. Zubní kartáček se skládá ze dvou

hlavních částí, a to z hlavice a držátka. Hlavice by měla být malá, pro dospělého člověka

dlouhá 25 mm. Pro dítě okolo 15 mm. Hlavice kartáčku je tvořena svazky vláken. Vlákna

mohou být syntetická (nylonová, polyesterová) nebo z přirozených materiálů (vepřových

štětin). Shromáždění těchto svazků vytváří osazení kartáčku a profil, který je vytvořený konci

vláken. Nazýváme ho zástřih. Vlákna z přirozených materiálů se dnes už nevyužívají. Měla

totiž negativní vlastnosti (ostrost a třepení konců vláken). Podle zastřižení rozdělujeme

kartáčky na klasické (mají rovný střih) a víceúrovňové (multilevel), k nimž patří kartáčky s U

či V zástřihem. Existují i další typy. Zubní kartáček by měl mít přiměřenou velikost, aby vždy

délka držadla i hlavice odpovídala potřebám i věku člověka (dospělí, děti). Držadlo by mělo

s hlavou kartáčku tvořit přímku. Nejdůležitější vlastností

zubního kartáčku je tvrdost. Nedoporučují se tvrdá vlákna.

Nejlépe je vybírat si mezi středně měkkými a měkkými

kartáčky. Vhodný kartáček by měl mít také konce vláken

zaoblená, aby nedocházelo k porušení a ke zraňování dásní.

Obrázek 2 Klasický zubní kartáček, zdroj:

vlastní, 2017

20

1.4.1.2 Elektrický zubní kartáček

Elektrické zubní kartáčky mohou mít různě tvarované hlavice, které se buď otáčejí, nebo

jejich snopce vibrují, kmitají či rotují kolem své osy. U sonických kartáčků se vytvářejí

elektromagnetické vlny, které v tekutém prostředí úst vyvolají mikrocirkulaci poškozující

bakterie v zubním mikrobiálním povlaku, a to i mimo přímý dosah štětin. Elektrické kartáčky

nenahradí pacientovu práci, pouze ji usnadňují. Nezkracují ani dobu čištění chrupu a při

nesprávném vedení nezabezpečují dostatečnou úroveň ústní hygieny. Doporučují se zejména

u méně zručných pacientů, jako například u hendikepovaných.

1.4.1.3 Jednosvazkový zubní kartáček

Jednosvazkový kartáček (tvořený jedním svazkem vláken) je určený zejména pro dočišťování

špatně přístupných míst. Zejména pro čištění distálních plošek posledních zubů, proximálních

ploch zubů, které přiléhají k mezeře v chrupu, pro čištění fixních ortodontických aparátů,

mezičlenů fixních protetických náhrad, místa špatně čistitelná klasickým kartáčkem nebo pro

speciální tzv. sólo techniku čištění. U této techniky aplikujeme mírný tlak na kartáček

a jemnými krouživými pohyby se postupuje okolo každého zubu. Pro pacienty s dávivým

reflexem je výbornou alternativou klasického zubního kartáčku a je vhodný i pro čištění

implantátu.

1.4.1.4 Interdentální pomůcky

Mezizubní kartáčky mají vlákna uspořádána do štětičky kuželovitého tvaru různého průměru.

Tyto kartáčky se používají pro čištění mezizubních plošek, které přiléhají k otevřenému

mezizubnímu prostoru, prostorů mezi pevným ortodontickým přístrojem a dásní, či mezi

dentálním implantátem a dásní. Při zavádění nesmíme směřovat kartáčkem proti dásni. To

znamená, že při čištění mezizubních prostorů v horní čelisti se zavádějí šikmo od báze papily

směrem dolů, a v dolní čelisti naopak směrem nahoru. Kartáček musí mezizubním prostorem

projít bez odporu a bezbolestně. Teprve pak je možné protahovat kartáček pilovitými pohyby.

Pravidelným používáním se mezizubní kartáček opotřebovává, tím dochází ke snižování jeho

Obrázek 3 Jednosvazkový

kartáček, zdroj: vlastní, 2017

21

čistícího efektu a zároveň se zvyšuje možnost poranění měkkých i tvrdých tkání dutiny ústní.

Opotřebení kartáčku se projevuje deformací tvaru. Dochází totiž k ohnutí původně rovných

vláken. Při pravidelném a správném používání se doporučuje kartáček vyměňovat dle stupně

opotřebení.

Zubní vlákno je speciální syntetická nit, kterou používáme k čištění aproximálních plošek

zubů přiléhajících k mezizubnímu prostoru, který je vyplněn interdentální papilou. Nit se

skládá z velkého množství tenkých vláken, která jsou velmi jemná. Jsou uložená buď lineárně

vedle sebe, nebo jsou spojena voskováním.

Existují i speciální dentální vlákna, která jsou složena ze třech různých vláken (jednoduchého,

zpevněného, houbovitého). Označujeme ho jako Super-floss. Ten slouží k čištění mezičlenů

můstků, implantátů a korunek, u kterých jsou mezizubní body kontaktu hodně úzké.

Manipulace s nití: Vlákno se navine na prostředníky obou rukou nebo se může uvázat do

smyčky. Napne se 2-3cm mezi bříšky prstů a zavede se do mezizubního prostoru tak, aby byl

až po okraj dásně. Ta by neměla být zraňována. Nakonec pilovitým pohybem ven vyndáme

nit z mezizubního prostoru.

Obrázek 4 Mezizubní kartáčky,

zdroj: vlastní, 2017

Obrázek 5 Zubní vlákno,

zdroj: vlastní, 2017

Obrázek 6 Super-floss, zdroj:

vlastní, 2017

22

Párátka mohou sloužit k masáži dentálních papil a také k čištění interdentálních prostorů.

Jsou tříhranná nebo čtyřhranná. Vyrábí se z různých materiálů. Např. dřevo, kov či plast.

Používáme je zejména k odstranění zbytků potravy a k masáži otevřených mezizubních

prostorů. Nejprve se mírně zatlačí na mezizubní papilu směrem ke kostěnému podkladu,

potom se posunuje párátko v mezizubním prostoru směrem dovnitř a ven z úst.

Ústní sprcha je pomocný prostředek pro ústní hygienu. Proud vody, který ze sprchy

vystupuje, může masírovat dáseň. Doporučuje se však jenom k dočištění chrupu. Tyto

irigátory se mohou používat u fixních protetických náhrad a ortodontických aparátů.

1.4.1.5 Škrabka na jazyk

Odstranění povlaku z jazyka patří rovněž k čištění dutiny ústní. Bakterie hromadící se na

jazyku způsobují zápach z úst, a proto je dobré alespoň jednou denně očistit jazyk od kořene

až ke špičce zubu. Škrabka na jazyk může mít podobu umělohmotné lžičky s jemným

žebrováním, nebo tvar oka osazeného svazky krátkých vláken.

1.4.2 Chemické pomůcky pro ústní hygienu

Chemické prostředky pro ústní hygienu zamezují tvorbě plaku, a také zvyšují odolnost

tvrdých zubních tkání. Do chemických pomůcek řadíme hlavně zubní pasty, ústní vody nebo

zubní gely.

1.4.2.1 Zubní pasty

Pomocí zubních past dochází ke snadnějšímu odstranění zubního plaku. Pasty obsahují

chemické inhibitory plaku. Ty jsou na bázi smáčivých látek s kvarterním dusíkem nebo

triklosanem. Hlavní účinnou složkou v zubních pastách jsou fluoridy, které při pravidelném

užívání dokážou snížit kazivost zubů o 20-30%. Podle toho, kolik pasta obsahuje fluoridu,

rozdělujeme zubní pasty do několika skupin: pasty vhodné pro děti, zubní pasty kosmetické

a pasty terapeutické s vyšším obsahem fluoridu, které jsou určeny pro osoby se zvýšenou

kazivostí. Další vlastnosti zubních past nám může určit stav chrupu pacienta. Pasty mohou být

abrazivní, nepěnivé či pěnivé nebo pasty určené pro pacienty s citlivými krčky. Zubní pasty

tvoří abraziva, která mají největší podíl, 20-40%. Mezi abraziva řadíme zejména křídu,

karbonát vápenatý, dikalciumfosfát, křemíkové želé, oxihydrát a natriummetafosfát. Dále

obsahuje látky nazývané jako takzvaná zvlhčovadla (glycerín, sorbitol), pojiva, sladidla,

23

konzervační prostředky, aromatické látky, barviva, a také terapeutické účinné látky – fluoridy,

vitamíny, rostlinné extrakty, inhibitory zubního kamene a inhibitory plaku.

1.4.2.2 Ústní vody

Ústní vody obsahují antibakteriální látky, a proto je používáme k vyplachování úst, při

prevenci zubního kazu. Ústní vody obsahují účinnou složku, kterou je fluorid sodný,

aminfluorid, kyselý fluorofosforečnan nebo fluorid cínatý. Při domácí aplikaci se doporučují

hlavně roztoky NaF, které mají koncentraci 0,05%. Doba v ústech by měla činit 1-2 minuty.

Ústní vodu používáme nejlépe večer po vyčištění zubů.

1.4.2.3 Zubní gely

Zubní gely se aplikují na zuby pomocí zubního nebo mezizubního kartáčku. Gely obsahují

fluoridy nebo chlorhexidin, který ničí bakterie.

1.4.2.4 Antiseptika

Antiseptika se používají jako lokální prostředky, které působí proti tvorbě zubního plaku.

Nejúčinnější antiseptikum je diglukonát chlorhexidinu, který působí bakteriostaticky až

baktericidně. Také působí antimykoticky a redukuje plak až o 75%. Efekt přípravku je snížen

laurylsulfátem, který obsahují zubní pasty. Jeho použití se nedoporučuje hned po vyčištění

zubů. Jedním z nežádoucích účinků je hnědé zbarvení zubů a hřbetu jazyka. Může také

způsobovat poruchy chuti nebo deskvamace dásně. Tyto účinky vymizí po vysazení

antispetik. Mezi další látky, které redukují přítomnost zubního plaku, patří sloučeniny fenolu,

kvarterní amoniové sloučeniny na bázi acetylpyridiumchloridu, rostlinné alkaloidy, peroxidy,

jódové sloučeniny, fluoridy a další. Používají se k výplachu dutiny ústní v podobě ústních vod

nebo mohou být součástí gelů či zubních past.

Obrázek 7 Chemické prostředky pro individuální orální hygienu, zdroj:

vlastní, 2017

24

1.5 Techniky čištění zubů

Existuje celá řada technik čištění. Doporučení techniky je u každého pacienta individuální.

Závisí na věku, stavu parodontu a na zručnosti. Hlavním cílem a smyslem každé techniky

čištění zubů je správně a efektivně odstranit zubní mikrobiální povlak z povrchu zubu, který

se na něm dennodenně vytváří. Nejvhodnější metoda čištění zubů je ta, která odstraňuje plak

a nepoškozuje měkké ani tvrdé zubní tkáně. Nesprávnou technikou čištění může dojít ke

zhoršení onemocnění parodontu. Nevhodná technika může způsobit defekty v oblasti krčku či

obnažení kořenů zubů.

V první řadě by měla být každá technika čištění maximálně účinná a neměla by způsobovat

traumatizaci v dutině ústní. Nejdůležitějším požadavkem pro každou techniku čištění zubů je

její snadné a rychlé osvojení.

Důležitá je správná instruktáž s vysvětlením, praktický nácvik čištění, výběr vhodných

pomůcek a motivace pacienta. Aby naše doporučení byla dlouhodobě dodržována je nezbytný

pravidelný re-call. Při této opakované návštěvě kontrolujeme u pacienta techniku čištění,

pomůcky a opět ho motivujeme.

1.5.1 Systém čištění

Nejen vhodná technika čištění zubů má za následek dokonale vyčištěný chrup. Pacient by měl

být naučen i správnému systému. Pokud vhodně zvolíme posloupnost jednotlivých pomůcek

a ukážeme jak postupovat při čištění v dutině ústní, dovedeme pacienta k tomu, že pečlivě

vyčistí zuby ze všech stran.

Je vhodné volit nejnáročnější části čištění hned na začátek, kdy má pacient trpělivost

a motivaci. Začínáme očistou orálních ploch, následuje čištění ploch vestibulárních a na závěr

čištění žvýkacích plošek. Také pomůcky bychom měli volit nejprve takové, které jsou pro

pacienta nové, a manipulace s nimi je pro něj náročnější. Nicméně každý pacient je

individuální. Ať zvolíme jakýkoliv postup, za důležité považujeme dobře vyčištěné zuby.

25

1.5.2 Rozdělení technik

U každého výběru techniky čištění dbáme na stav parodontu. Techniky čištění dělíme na:

1. Vhodné pro zdravý parodont

2. Vhodné pro nemocný parodont

1.5.3 Metody pro zdravý parodont

1.5.3.1 Foneho technika

Vlákna zubního kartáčku přikládáme kolmo na vestibulární plošky při skousnutí zubů hrana

na hranu. Pro čištění obou zubních oblouků naráz, používáme velké krouživé pohyby. Díky

své jednoduchosti se tato metoda indikuje hlavně u dětí, nebo se také používá u tělesně

postižených pacientů. Nevýhodou je především nedostatečné odstranění subgingiválního

plaku. Foneho metodu čištění nedoporučujeme pacientům s gingiválními recesy nebo

klínovitými defekty, jelikož může dojít ke zhoršení těchto stavů. U této metody doporučujeme

používat měkký kartáček.

1.5.3.2 Vertikální kombinovaná technika

Tato metoda je nazývána též jako stírací metoda nebo metoda „od červeného k bílému“. Je to

nejrozšířenější a hlavně nejjednodušší metoda. Může být indikována i u dětí, které mají dobře

vyvinuté motorické schopnosti, což bývá kolem 8 roku. Tato technika se provádí přiložením

vláken kartáčku k zubu pod úhlem 30-45° a štětiny kartáčku směřují ke gingivě. Zubní

kartáček posunujeme nejprve směrem k okluzi a zároveň provádíme otáčivý pohyb kartáčku

v jeho dlouhé ose. Pohyb pětkrát až šestkrát opakujeme a následně posouváme hlavu kartáčku

Obrázek 8 Technika čištění podle Foneho, zdroj: Weber

T., Memorix, 2006

26

na další zub. Stejným způsobem postupujeme i na orálních ploškách zubů. Na závěr vyčistíme

okluzní plošky horizontálními pohyby.

1.5.3.3 Modifikovaná Stillmanova technika

Tuto techniku čištění též nazýváme jako masážní a je určená k čištění mezizubních prostorů.

Zubní plak však úplně dokonale odstranit nedokáže. Doporučuje se používat u zdravého

parodontu a gingiválních recesů. Při čištění Stillmanovou technikou přikládáme vlákna

zubního kartáčku na rozhraní dásně a zubu, polovinu štětin na dáseň a polovinu štětin na zub

tak, aby kartáček se zubem vytvářel úhel 45°, tím pádem směřují štětiny k dásni. Vytváříme

malé vibrační pohyby, které vyvíjí mírný tlak. Hlavici zubního kartáčku posouváme směrem

k okluzní plošce a díky tomu se štětiny dostanou do jedné třetiny interdentálních prostorů. Po

vyčištění vestibulárních ploch se stejným způsobem vyčistí i orální plošky a na závěr

vyčistíme okluzní plošky horizontálními pohyby.

1.5.4 Metody pro nemocný parodont

1.5.4.1 Chartersova technika

Hlavní princip této metody je vibrační pohyb, který se provádí směrem od okluze ke krčkové

oblasti zubu. Tato technika je vhodná především pro zručné pacienty. Při jejím správném

používání se dají dobře vyčistit i mezizubní prostory. Indikace této čistící metody je hlavně

u pacientů s nemocným parodontem, u pacientů, kteří mají velké mezizubní prostory nebo

jsou po chirurgickém zákroku. Chartersovu techniku provádíme tak, že vlákna zubního

kartáčku nasměrujeme k zubní korunce pod úhlem 45° směrem k okluzní plošce a následně ke

Obrázek 9 Stillmanova technika čištění, zdroj:

Weber T., Memorix, 2006

27

gingivě. Proto se tato technika přezdívá „od bílého k červenému“. Lehkým tlakem vytváříme

malé vibrační pohyby a vlákna se tímto způsobem dostávají do mezizubních prostorů,

přičemž nedochází k poranění gingivy. Jednotlivé úseky čistíme dvěma až třemi pohyby. Tato

metoda je pro čištění orálních ploch poměrně náročná, doporučuje se každý zub vyčistit

individuálně. Nakonec se vyčistí okluzní plošky horizontálními pohyby.

1.5.4.2 Bassova technika

Tuto techniku nazýváme též jako intrasulkulární. Zaručujeme efektivní odstranění

supragingiválního i subgingiválního zubního plaku, avšak původním záměrem bylo odstranit

detritus, neboli odumřelé buňky, dále usazeniny a nahromaděné zbytky epitelií z gingiválního

žlábku. Bassova technika se hodí pro pacienty s parodontitidou a také pro pacienty, kteří mají

fixní ortodontický aparát. Tato technika provádí čištění každého zubu zvlášť. Jedna z nevýhod

může být hlavně časová náročnost a značné riziko poškození dásně při velkém tlaku na zubní

kartáček. U Bassovy techniky se vlákna zubního kartáčku přikládají na okraj dásně tak, aby

vlákna směřovala do dásňového žlábku a svírala úhel 40 - 45˚ s osou zubu. Pod mírně lehkým

tlakem a pomocí jemných krouživých pohybů odstraňujeme zubní mikrobiální povlak, a to

z oblasti sulku, kde při tom masírujeme i gingivu (asi 10 krouživých pohybů). Vlákna by měla

být v neustálém kontaktu s povrchem zubu, gingiválním žlábkem a zevním okrajem gingivy,

kdy se postupnými vibracemi dostaneme i do mezizubních prostorů a na dno dásňového

žlábku. Proto je tato metoda doporučována především u gingivitis (zánět dásní). Následně se

Obrázek 10 Chartersova technika čištění,

zdroj: Weber T., Memorix, 2006

28

hlava zubního kartáčku stočí směrem k incizním či okluzním plochám zubů a povlak se setře

rotačním pohybem z povrchu zubu.

1.5.4.3 Cirkulární technika

Cirkulární metoda vychází z již popsané Bassovy techniky. Hlavním rozdílem mezi těmito

dvěma metodami je, že místo vibrací se pod mírným tlakem vytvářejí krouživé pohyby

o velikosti 2 až 4 mm. Následující postupy jsou totožné s předešlou technikou.

Obrázek 11 Bassova technika čištění, zdroj:

Weber T., Memorix, 2006

29

1.6 Motivace pacienta

Motivace spočívá především v informovanosti pacienta o problémech, které často vznikají při

nesprávném čištění v dutině ústní. Hlavním cílem motivace je zaujmout a obohatit pacienta

informacemi, díky kterým se ovlivní jeho postoj tak, že získá kladný vztah ke svému chrupu.

Pacient by měl dbát na rady, pokyny dentální hygienistky a měl by být schopen aktivně

spolupracovat. Záleží také na věku, intelektu a charakteru pacienta, abychom se mu mohli

přizpůsobit v komunikaci, podávání informací a instrukcí. Léčba může být úspěšná, pokud

pacient dodržuje správné provádění hygieny dutiny ústní.

1.6.1 Poučení pacienta

Pacient by se měl vždy seznámit se stavem jeho zubů a dásní. Pokud je v dutině ústní

přítomný zánět či jiné nedostatky, jako je například zubní kámen, seznámíme pacienta

s možnostmi léčby a prevence, což znamená, že vysvětlíme pacientovi, jak lze onemocněním

předcházet. Je důležité získat si pacientovu důvěru, jen tak je možná dobrá spolupráce.

Pacient by se měl zároveň dozvědět i to, co je v jeho dutině ústní zdravé a nezdravé a měl by

se to naučit rozeznat.

1.6.2 Instruktáž pacienta

Instruktáží představujeme nejen nácvik čištění zubů, ale také i zubních náhrad a protéz. Velmi

důležité je obzvlášť čištění interdentálních prostorů. Nejčastější a nejúčinnější formou

nácviku techniky, která je pacientovi doporučena, je přímo v jeho dutině ústní v ordinaci.

Hlavní požadavek a cíl pro instruktáž je, že musíme pacientovi říci veškeré informace

a argumenty k tomu, abychom ho přesvědčili, že zdraví dutiny ústní je důležité. Instruktáž

musí být pro každého pacienta srozumitelná.

První návštěva: Pacienta v první návštěvě musíme nejprve seznámit, jak má vypadat správný

zubní kartáček, naučit ho, jak kartáček používat, seznámit ho s mezizubními kartáčky

popřípadě dentální nití, či sólo kartáčkem a ukázat mu jejich použití a čištění s nimi, abychom

zabránili usazování plaku a později tvorbě zubního kamene. Správné čištění můžeme nejprve

ukázat na modelu zubní čelisti, poté to předvedeme v pacientovo ústech, kde si to následně

sám vyzkouší. Pacientovi bychom měli říci, na jakých místech by se měl více při čištění zubů

soustředit, zejména tam, kam se pacient těžko dostává zubním kartáčkem.

30

Další návštěvy: V těchto návštěvách se kontroluje, zda pacient měl snahu v čištění a jaká byla

jeho úspěšnost. Pokud vidíme výrazné zlepšení, můžeme ho postupně učit používat další

dentální pomůcky, popřípadě ho naučit i jiné techniky čištění zubů. Jestliže u pacienta po 4 –

5 návštěvě nevidíme známky snahy, pravděpodobně nemá zájem o zdraví své dutiny ústní.

Obrázek 12 Instruktážní model chrupu,

zdroj: vlastní, 2017

Obrázek 13 Instruktážní pomůcky, zdroj:

vlastní, 2017

31

2 Praktická část

2.1 Hypotézy

Hypotéza č. 1:

Předpokládám, že nejčastější doporučovaná technika dentálními hygienistkami u pacientů bez

potíží je technika Bassova, u pacientů s postižením parodontu technika Chartersova

a u pacientů s recesy technika Stillmanova.

Hypotéza č. 2:

Předpokládám, že pacienty nejvíce používaná technika čištění zubů je technika s krouživými

pohyby.

2.2 Metodika a cíle praktické části

Pro získání potřebných údajů k potvrzení či vyvrácení hypotéz jsem zvolila metodu

dotazníkového šetření. Anonymní dotazníky byly rozeslány nebo rozdány dentálním

hygienistkám a pacientům v období listopadu a prosince roku 2016. Celkem bylo rozesláno

a rozdáno 186 dotazníků. V elektronické podobě bylo rozesláno 136 dotazníků, které byly

určeny pouze pro dentální hygienistky. Návratnost byla nízká (37,5%). V tištěné podobě bylo

rozdáno 50 dotazníků, určené pro pacienty, kde návratnost byla 100%. V dotazníku určeném

pro dentální hygienistky odpovídali celkem na 9 otázek, u dotazníků pro pacienty odpovídali

celkem na 8 otázek. Použila jsem především otázky uzavřené výběrové, u nichž je možnost

výběru jedné z nabízených možností, a otázky uzavřené výčtové, které nabízejí možnost

výběru několika nabízených možností. K hypotéze číslo jedna se vztahují otázky č. 4, 5 a 6.

K hypotéze číslo dvě se vztahuje otázka č. 7. Výsledky jsou vypočteny v procentech

zaokrouhlených na jedno desetinné místo z celkového počtu 101 respondentů (51 dentální

hygienistky, 50 pacienti), kteří dotazník vyplnili. Hlavní částí praktické práce je zpracování

otázek obou dotazníků a ověření hypotéz.

32

Cílem praktické části je tedy:

1) Zjistit, jakou techniku čištění zubů nejčastěji doporučují dentální hygienistky, a to

konkrétně u pacientů: bez potíží, s parodontitidou, s recesy

2) Zjistit, jaká technika čištění zubů je pacienty nejvíce používána

2.3 Zpracování otázek dotazníků

Dotazník pro dentální hygienisty/hygienistky

Dotazník určený pro dentální hygienisty/hygienistky vyplnilo z celkového počtu 51

respondentů 50 žen (98,0%) a 1 muž (2,0%). Tyto údaje jsou vyhodnoceny z otázky č. 1.

Graf 1 Vaše pohlaví

33

Otázka č. 2: Do jaké věkové kategorie se řadíte?

První kategorii 20-29 let označilo 21 osob (41,2%), kategorii 30-40 let 16 osob (31,4%), 41-

50 let 12 osob (23,5%) a poslední kategorii nad 50 let označili 2 osoby (3,9%).

Otázka č. 3: Jaké je vaše doposud nejvýše dosažené vzdělání?

Nejčastější odpovědí bylo vyšší odborné vzdělání, a to u 38 respondentů (74,5%), na

vysokoškolské vzdělání odpovědělo 13 osob (25,5%).

Graf 2 Do jaké věkové kategorie se řadíte

Graf 3 Jaké je vaše doposud nejvýše dosažené vzdělání

34

Otázka č. 4: Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů se zdravým

parodontem?

40 dotazovaných (78,4%) uvedlo, že nejčastěji doporučují Bassovu techniku čištění. 9

dotazovaných (17,6%) doporučují techniku Stillmanovu. Pouze 2 respondenti (3,9%)

odpověděli, že doporučují Fonesovu krouživou metodu a nikdo (0%) z dotazovaných

neodpověděl na Chartersovu metodu čištění.

Graf 4 Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů se zdravým parodontem

35

Otázka č. 5: Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů

s nemocným parodontem?

Většina respondentů uvedla, že u nemocného parodontu nejčastěji doporučují Bassovu

techniku, konkrétně 41 osob (80,4%), Chartersovu techniku doporučují 4 osoby (7,8%).

Metodu Stillmanovu uvedly 3 osoby (5,9%), stejně jako Fonesovu krouživou metodu.

Graf 5 Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů s nemocným parodontem

36

Otázka č. 6: Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů s recesy?

Nejčastější metoda čištění u pacientů s recesy byla Bassova technika, kterou zvolilo 27

respondentů (52,9%), Stillmanovu techniku zvolilo 21 respondentů (41,2%) a odpověď

“Fonesova krouživá metoda“ zvolili 3 respondenti (5,9%). Chartersovu metodu neoznačil

nikdo (0%).

Graf 6 Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů s recesy

37

Otázka č. 7: Jakým způsobem učíte pacienty správné technice čištění?

Tato otázka obsahovala více možných odpovědí. Nejčastější odpovědí byla ukázka čištění

zubů přímo v ústech pacienta, na kterou odpovědělo 49 respondentů z 51 (96,1%), ukázku

čištění na modelu zubní čelisti zvolilo 30 respondentů (58,8%), slovní vysvětlení praktikují 3

respondenti (5,9%) a instruktážní video zvolil pouze jeden respondent (2,0%).

Graf 7 Jakým způsobem učíte pacienty správné technice čištění

38

Otázka č. 8: Jaký zubní kartáček nejčastěji doporučujete?

Odpověď “malá hlavička, hustá vlákna, rovně střižená“ zvolilo 49 dotazovaných (96,1%),

odpověď “elektrický kartáček“ zvolil 1 dotazovaný (2,0%) a klasický kartáček doporučuje

taktéž pouze jeden dotazovaný respondent (2,0%).

Otázka č. 9: Myslíte si, že je správná technika čištění důležitá?

Všech 51 respondentů (100%) odpovědělo na tuto otázku “ano“. Odpověď “ne“ nikdo

nezvolil (0%)

Graf 8 Jaký zubní kartáček nejčastěji doporučujete

Graf 9 Myslíte si, že je správná technika čištění důležitá

39

Dotazník pro pacienty

Dotazník určený pro pacienty vyplnilo z celkového počtu 50 respondentů 30 žen (60,0%) a 20

mužů (40,0%). Tyto údaje jsou vyhodnoceny z otázky č. 1.

Otázka č. 2: Do jaké věkové kategorie se řadíte?

První kategorii 0-19 let označilo 5 osob (10,0%), kategorii 20-29 let 6 osob (12,0%), 30-40 let

10 osob (20,0%), 41-50 let 11 osob (22,0%) a poslední kategorii nad 50 let označilo 18 osob

(36,0%).

Graf 10 Vaše pohlaví

Graf 11 Do jaké věkové kategorie se řadíte

40

Otázka č. 3: Jaký zubní kartáček používáte?

Nejčastější odpovědí bylo používání zubního kartáčku s malou hlavičkou, hustými a rovně

střiženými vlákny, a to u 22 respondentů (44,0%), klasický zubní kartáček z drogérie používá

21 osob (42,0%), elektrický zubní kartáček 7 respondentů (14,0%) a na odpověď

“nepoužívám zubní kartáček“ neodpověděl nikdo (0%).

Graf 12 Jaký zubní kartáček používáte

41

Otázka č. 4: Z uvedených zubních pomůcek vyberte ty, které používáte pravidelně k vaší

hygieně dutiny ústní (možno zaškrtnout i více odpovědí):

50 dotazovaných z 50 (100,0%) uvedlo, že používají zubní kartáček, 49 dotazovaných

(98,0%) používají zubní pastu, 29 respondentů (58,0%) odpovědělo, že používají ústní vodu,

23 osob používá mezizubní kartáčky (46,0%), 16 osob (32,0%) uvedlo, že používají zubní nit

a pouze 2 osoby (4,0%) používají škrabku na jazyk.

Otázka č. 5: Učil Vás někdo, jak si máte správně čistit zuby?

37 respondentů (74,0%) odpovědělo na tuto otázku “ano“. Odpověď “ne“ zvolilo 6

respondentů (12,0%) a 7 osob (14,0%) odpovědělo, že si to nepamatují.

Graf 13 Jaké zubní pomůcky používáte

Graf 14 Učil Vás někdo, jak si máte správně čistit zuby

42

Otázka č. 6: Jakým způsobem Vás to učili?

Většina respondentů uvedla, že nejčastější způsob pro ukázku správného čištění jim bylo

předvedeno na modelu zubní čelisti, konkrétně 20 osob (40,0%), ukázka čištění přímo

v ústech pacienta proběhla u 9 osob (18,0%), slovní vysvětlení u 6 osob (12,0%) a 15

respondentů (30,0%) uvedlo, že si to nepamatují.

Graf 15 Jakým způsobem Vás to učili

43

Otázka č. 7: Jakou čistící metodou si čistíte zuby?

Odpověď “krouživé pohyby (kartáček je půlkou na zubu, půlkou na dásni)“ zvolilo 27

(54,0%) dotazovaných, odpověď “stírací metodou (od dásně k zubu)“ zvolilo 12

dotazovaných (24,0%), horizontální metodu (zprava doleva) zvolilo 5 respondentů (10,0%)

a celkem 6 dotazovaných (12,0%) odpovědělo, že si čistí zuby tak, jak je napadne.

Otázka č. 8: Myslíte si o sobě, že si umíte správně vyčistit zuby?

36 respondentů (72,0%) odpovědělo na tuto otázku “ano“. Odpověď “ne“ zvolilo 14

dotazovaných (28,0%).

Graf 16 Jakou čistící metodou si čistíte zuby

Graf 17 Myslíte si o sobě, že si umíte správně vyčistit zuby

44

2.4 Vyhodnocení hypotéz

HYPOTÉZA č. 1:

Touto hypotézou jsem předpokládala, že většina respondentů bude doporučovat u pacientů

bez potíží Bassovu techniku čištění. Má domněnka byla správná, neboť většina dotazovaných

(78,4%) uvedla právě tuto odpověď, což vyplývá z otázky č. 4. Druhá část hypotézy se mi

nepotvrdila, jelikož velká část respondentů (80,4%) uvedla, že u pacientů s nemocným

parodontem doporučují taktéž Bassovu techniku čištění. Na tuto odpověď jsem se zaměřovala

v otázce č. 5. V poslední části hypotézy jsem zjišťovala, jakou techniku čištění doporučují

dentální hygienistky u pacientů s recesy. Více jak polovina dotazovaných (52,9%)

odpovědělo, že opět doporučují Bassovu techniku. Vyplývá z otázky č. 6. Tato hypotéza se mi

také nepotvrdila.

Závěr: Hypotéza č. 1 se mi z velké části nepotvrdila.

HYPOTÉZA č. 2:

V této hypotéze jsem předpokládala, že u velké části respondentů bude nejčastější používaná

technika čištění zubů metoda s krouživými pohyby. V otázce č. 7 zvolilo odpověď “krouživé

pohyby“ 54,0% respondentů, což je více než polovina z dotazovaných. Můj předpoklad byl

tedy správný.

Závěr: Hypotéza č. 2 se mi potvrdila.

SHRNUTÍ HYPOTÉZ

Z výše uvedených hypotéz se mi jedna hypotéza potvrdila (hypotéza č. 2) a jedna hypotéza se

mi z velké části nepotvrdila (hypotéza č. 1).

45

Závěr

Prostředky pro individuální orální hygienu jsou velmi důležitým nástrojem pro udržení

orálního zdraví, stejně tak jako techniky čištění zubů. U každého pacienta je technika čištění

individuální, jelikož závisí především na stavu jeho parodontu.

V teoretické části jsem shrnula, jak vzniká zubní mikrobiální povlak a také jakým způsobem

ho pravidelně odstraňovat, stejně jako zubní kámen. Dále jsem zde uvedla důležitost

individuální orální hygieny, popsala základní mechanické a chemické dentální prostředky,

které mohou být indikované dentální hygienistkou. Jednotlivé části jsou doplněné o názorné

fotografie, které jsou z mého vlastního zdroje. Na základě studia odborné literatury a jiných

zdrojů, jsem popsala techniky čištění zubů, a to jak pro zdravý tak nemocný parodont.

Teoretickou část jsem zakončila motivací a instruktáží pacienta, která je pro zachování

orálního zdraví velmi důležitá.

Praktická část mé absolventské práce byla realizována formou dvou dotazníkových šetření

a vytvořením letáku. Vyhodnocené dotazníky jsem zpracovala do přehledných grafů se

stručným popisem. Na základně zpracovaných otázek dotazníků jsem vyhodnotila předem

stanovené hypotézy.

Na základě poznatků z mé teoretické části jsem vytvořila leták, ve kterém je popsáno, jak by

měl vypadat správný zubní kartáček a poté i správná technika čištění zubů. Slouží jako

pomůcka především pro pacienty, kteří nevědí, jaký zubní kartáček by měli používat

a zejména jak postupovat při samotném čištění zubů. Vytvořeným letákem, který je atraktivně

graficky zpracován, bych chtěla zvýšit zájem pacientů o individuální orální hygienu.

46

Seznam obrázků, grafů a tabulek

Obrázky

Obrázek 1 Stavba zubu, zdroj: vlastní, 2017 ........................................................................... 11

Obrázek 2 Klasický zubní kartáček, zdroj: vlastní, 2017 ......................................................... 19

Obrázek 3 Jednosvazkový kartáček, zdroj: vlastní, 2017 ......................................................... 20

Obrázek 4 Mezizubní kartáčky, zdroj: vlastní, 2017 ................................................................ 21

Obrázek 5 Zubní vlákno, zdroj: vlastní, 2017 .......................................................................... 21

Obrázek 6 Super-floss, zdroj: vlastní, 2017 ............................................................................. 21

Obrázek 7 Chemické prostředky pro individuální orální hygienu, zdroj: vlastní, 2017 .......... 23

Obrázek 8 Technika čištění podle Foneho, zdroj: Weber T., Memorix, 2006 ......................... 25

Obrázek 9 Stillmanova technika čištění, zdroj: Weber T., Memorix, 2006 ............................. 26

Obrázek 10 Chartersova technika čištění, zdroj: Weber T., Memorix, 2006 ........................... 27

Obrázek 11 Bassova technika čištění, zdroj: Weber T., Memorix, 2006 ................................. 28

Obrázek 12 Instruktážní model chrupu, zdroj: vlastní, 2017 ................................................... 30

Obrázek 13 Instruktážní pomůcky, zdroj: vlastní, 2017 ........................................................... 30

Grafy

Graf 1 Vaše pohlaví .................................................................................................................. 32

Graf 2 Do jaké věkové kategorie se řadíte ............................................................................... 33

Graf 3 Jaké je vaše doposud nejvýše dosažené vzdělání .......................................................... 33

Graf 4 Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů se zdravým parodontem

.................................................................................................................................................. 34

Graf 5 Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů s nemocným

parodontem ............................................................................................................................... 35

Graf 6 Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů s recesy ..................... 36

Graf 7 Jakým způsobem učíte pacienty správné technice čištění ............................................. 37

Graf 8 Jaký zubní kartáček nejčastěji doporučujete ................................................................. 38

Graf 9 Myslíte si, že je správná technika čištění důležitá ........................................................ 38

Graf 10 Vaše pohlaví ................................................................................................................ 39

Graf 11 Do jaké věkové kategorie se řadíte ............................................................................. 39

Graf 12 Jaký zubní kartáček používáte .................................................................................... 40

47

Graf 13 Jaké zubní pomůcky používáte ................................................................................... 41

Graf 14 Učil Vás někdo, jak si máte správně čistit zuby .......................................................... 41

Graf 15 Jakým způsobem Vás to učili ...................................................................................... 42

Graf 16 Jakou čistící metodou si čistíte zuby ........................................................................... 43

Graf 17 Myslíte si o sobě, že si umíte správně vyčistit zuby ................................................... 43

Tabulky

Tabulka 1 Rozdíl mezi supragingiválním a subgingiválním plakem ...................................... 16

48

Seznam použité literatury a zdrojů informací

1. BOTTICELLI, A. T. Dentální hygiena: Teorie a praxe. Praha: Quintessenz, 2002, 216

s. ISBN 80-903181-1-8.

2. DOSTÁLOVÁ, T. a SEYDLOVÁ, M. et al, Stomatologie. Praha: Grada Publishing,

2008, 193 s. ISBN 978-80-247-2700-4.

3. KILIAN, J. et al. Prevence ve stomatologii. Praha: Galén, 1999, 239 s. ISBN 80-7262-

022-3.

4. MAZÁNEK, J. et al. Stomatologie pro dentální hygienistky a zubní instrumentářky.

Praha: Grada Publishing, 2015, 288 s. ISBN 978-80-247-9849-3.

5. MAZÁNEK, J. et al. Zubní lékařství. Praha: Grada Publishing, 2014, 576+28 s. ISBN

978-80-247-3534-4.

6. MUTSCHELKNAUSS, R. E. Praktická parodontologie: Klinické postupy. Praha:

Quintessenz, 2002, 532 s. ISBN 80-902118-8-7.

7. POLENÍK, P. Subgingivální ošetření v praxi zubního lékaře. Praha: Quintessenz,

2008, 199 s. ISBN 978-80-8679-04-5.

8. SLEZÁK, R. Praktická parodontologie. Praha: Quintessenz, 1995, 137 s. ISBN 80-

901024-8-4.

9. SLEZÁK, R. Preklinická parodontologie. Praha: Nucleus HK, 2007, 77 s. ISBN 978-

80-87009-18-5.

10. TŮMOVÁ, L. a MACH, Z. Zoubky našich dětí. Praha: Mladá fronta, 2003, 88 s. ISBN

8-204-1022-8.

11. ZOUHAROVÁ, Z. Zdravý úsměv: Péče o zuby a dásně. 1. vydání. Brno: Era, 2008,

127 s. ISBN 978-80-7366-124-3.

12. WEBER, T. Memorix: zubního lékařství. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1017-X

13. Dentální pomůcky. [online]. In: cisteni-zubu.cz [cit. 2017-3-10]. Dostupné z:

http://www.cisteni-zubu.cz/sluzby/dentalni-pomucky

49

14. Jak se zbavit zubního plaku. [online]. In: cs.wikihow.com [ cit. 2017-3-14]. Dostupné

z: http://cs.wikihow.com/Jak-se-zbavit-zubn%C3%ADho-plaku

15. Pomůcky pro ústní hygienu. [online]. In: rehabilitace.info [cit. 2017-3-10]. Dostupné

z: http://www.rehabilitace.info/zdravotni-zarizeni/pomucky-pro-ustni-hygienu/

16. Správné čištění zubů. [online]. In: zubzazubem.cz [cit. 2017-3-10]. Dostupné z:

http://www.zubzazubem.cz/spravne-cisteni-zubu/

17. Ústa a ústní dutina. [online]. In: cs.wikipedia.org [cit. 2017-3-17]. Dostupné z:

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Asta_a_%C3%BAstn%C3%AD_dutina

18. Ústní hygiena. [online]. In: wikiskripta.eu [cit. 2017-3-10]. Dostupné z:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/%C3%9Astn%C3%AD_hygiena

19. Zub. [online]. In: cs.wikipedia.org [cit. 2017-3-17]. Dostupné z:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zub

20. Zubní kámen. [online]. In: nechcikazy.cz [cit. 2017-3-11]. Dostupné z:

http://www.nechcikazy.cz/zubni-kamen

21. Zubní plak. [online]. In: nazuby.cz [cit. 2017-3-14]. Dostupné z:

https://www.nazuby.cz/zubni-plak

50

Seznam příloh

Příloha č. 1: Originál nevyplněného dotazníku pro dentální hygienisty/hygienistky

Příloha č. 2: Originál nevyplněného dotazníku pro pacienty

Příloha č. 3: Motivační leták

51

Přílohy

Příloha č. 1: Originál nevyplněného dotazníku pro dentální hygienisty/hygienistky

Techniky čištění zubů

Dotazník pro dentální hygienisty/hygienistky

Dobrý den,

jmenuji se Michaela Horáková a jsem studentkou dentální hygieny na Vyšší odborné škole

zdravotnické v Praze. Tématem mé absolventské práce je “Techniky čištění zubůˮ. Dotazník

je zaměřen na jednotlivé úseky v oblasti ústní hygieny. Tímto bych Vás chtěla požádat o jeho

pravdivé vyplnění pro účely výzkumu této absolventské práce. Dotazník je zcela anonymní.

Děkuji za Váš čas a také spolupráci.

Michaela Horáková

1. Vaše pohlaví:

a. Žena

b. Muž

2. Do jaké věkové kategorie se řadíte?

a. 20-29 let

b. 30-40 let

c. 40-50 let

d. Nad 50 let

3. Jaké je vaše doposud nejvýše dosažené vzdělání?

a. Vyšší odborné

b. Vysokoškolské

4. Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů se zdravým

parodontem?

a. Fonesova krouživá

52

b. Stillmanova

c. Chartersova

d. Bassova

5. Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů s nemocným

parodontem?

a. Fonesova krouživá

b. Stillmanova

c. Chartersova

d. Bassova

6. Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů s recesy?

a. Fonesova krouživá

b. Stillmanova

c. Chartersova

d. Bassova

7. Jakým způsobem učíte pacienty správné technice čištění? (možnost více

odpovědí)

a. Pouze slovně vysvětluji

b. Ukazuji na modelu zubní čelisti

c. Ukazuji přímo v ústech

d. Pouštím instruktážní video

8. Jaký zubní kartáček nejčastěji doporučujete?

a. Malá hlavička, hustá vlákna, rovně střižená (př. Curaprox)

b. Elektrický kartáček (rotační, sonický)

c. Klasický kartáček (řídký s větší hlavičkou)

9. Myslíte si, že je správná technika čištění důležitá?

a. ano

b. ne

Děkuji za spolupráci

53

Příloha č. 2: Originál nevyplněného dotazníku pro pacienty

Techniky čištění zubů

Dotazník pro pacienty

Dobrý den,

jmenuji se Michaela Horáková a jsem studentkou dentální hygieny na Vyšší odborné škole

zdravotnické v Praze. Tématem mé absolventské práce je “Techniky čištění zubůˮ. Dotazník

je zaměřen na jednotlivé úseky v oblasti ústní hygieny. Tímto bych Vás chtěla požádat o jeho

pravdivé vyplnění pro účely výzkumu této absolventské práce. Dotazník je zcela anonymní.

Děkuji za Váš čas a také spolupráci.

Michaela Horáková

10. Vaše pohlaví:

a. Žena

b. Muž

11. Do jaké věkové kategorie se řadíte?

a. 0-19 let

b. 20-29 let

c. 30-40 let

d. 41-50 let

e. Nad 50 let

12. Jaký zubní kartáček používáte?

a. Malá hlavička, hustá vlákna, rovně střižená (př. Curaprox)

b. Elektrický kartáček (rotační, sonický)

c. Klasický kartáček (př. z drogerie)

d. Nepoužívám zubní kartáček

54

13. Z uvedených zubních pomůcek vyberte ty, které používáte pravidelně k vaší

hygieně dutiny ústní (možno zaškrtnout i více odpovědí):

a. Zubní kartáček

b. Zubní pasta

c. Mezizubní kartáček

d. Zubní nit

e. Ústní voda

f. Škrabka na jazyk

14. Učil Vás někdo, jak si máte správně čistit zuby?

a. Ano

b. Ne

c. Nepamatuji se

15. Jakým způsobem Vás to učili?

a. Pouze mi to slovně vysvětlili

b. Ukázali mi to na modelu zubní čelisti

c. Ukázka přímo v mých ústech

d. Nepamatuji se

16. Jakou čistící metodou si čistíte zuby?

a. Stírací metodou (od dásně k zubu)

b. Krouživé pohyby (kartáček je půlkou na zubu, půlkou na dásni)

c. Horizontální (zprava doleva)

d. Čistím si zuby podle sebe, jak mě napadne

17. Myslíte si o sobě, že si umíte správně vyčistit zuby?

a. Ano

b. Ne

Děkuji za spolupráci

55

Příloha č. 3: Motivační leták