tecnicall 1/10

ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE I 2010

TECNICALL®

ŽIVOT V BUDOUCNOSTI

STRANA 16

STRANA 28

STRANA 25

NEXT LEVEL - URBANISTICKÁ VIZE BUDOUCÍCH VELKOMĚST

INTELIGENTNÍ AUTO HLÍDÁ BEZPEČNOST ŘIDIČŮ

OBYDLÍ NA POVRCHU MARSU

TECNICALLjaro 2010 TECNICALL2

INZERCE

A4_dtp.indd 1 17.3.2010 16:40:02

TecniCall 1/2010 Vydavatel, adresa redakceRektorát ČVUTZikova 4, 166 36 Praha 6IČO: 684 077 [email protected]

Datum vydání30. duben 2010

Periodicitačtvrtletník

Náklad5000 kusů

Cenazdarma

Evidenční číslo MK ČR E 17564

ŠéfredaktorkaMgr. Andrea Vondráková[email protected]

EditorkaAlexandra Hroncová[email protected]

Redakční radaIng. Marie GallováFakulta stavební Č[email protected] Mgr. Natálie ŠeborováFakulta elektrotechnická Č[email protected]

Ing. Libor ŠkodaFakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Č[email protected]

Ing. Zdeněk Říha, Ph.D.Fakulta dopravní Č[email protected]

Ing. Ida SkopalováFakulta biomedicínského inženýrství ČVUT [email protected]

Jan KlepalMasarykův ústav vyšších studií Č[email protected]

doc. RNDr. Květoslava Lejčková, CSc. Rektorát ČVUT, odbor pro vědeckou a výzkumnou č[email protected]

Ing. Ivan Šiman, CSc.Fakulta strojní[email protected]

Jiří HorskýFakulta [email protected]

KorektorJan Štěpá[email protected]

DesignMarek Prchalwww.cityrat.cz

InzerceAlexandra Hroncová[email protected]

DistribuceČVUT v Praze

FotografBc. Jiří [email protected]

Tisk K&A Advertising

TitulTomáš Müllerwww.drawetc.cz

Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

3jaro 2010

EDITORIAL / TIRÁŽ

TECNICALL

Vážené čtenářky a čtenáři,

Obsah„Dobří teoretici bývají slavní, ale dobří praktici bývají bohatí“ Využití 3D projekce v biomedicínském inženýrství

Kariérní centrum ČVUT je studentům k dispozici již čtyři...

Asistivní technologie pomáhají handicapovaným

InstallFest 2010 – linuxové setkání pod křídly tučňáka

Sestroj stroj!

Ceny Siemens a Fóra průmyslu a vysokých škol rozdány

Dejvice budou mít svou kybervěž

Hub – pracovní prostor pro setkávání, inovace a rozvoj...

První TV pro iPhone

Sluneční škola v Himálaji pokračuje ve výuce dětí

Kloknerův ústav ČVUT pomáhá zabránit smrti horníků...

Města budoucnosti budou napojena na vesmírný výtah

Architektonické návrhy z ČVUT dostaly Žlutou kartu!

„Když má něco komerční potenciál, musíme to podchytit”

Dům budoucnosti? To je Bambusová škola...

Smart Grids je inteligentní distribuční síť 21. století

Most budoucnosti uvidíte v Bratislavě

Výzkumná základna na Marsu – realita, nebo fikce?

Pasivní domy ušetří až 90 % běžných nákladů...

Existuje národní architektura?

Inteligentní automobil hlídá bezpečnost řidičů

Inteligentní budovy představují novou perspektivu

Olověný Dušan 2010

Úspěšná přednáška aneb jak zaujmout posluchače

Dočká se Praha systému výpůjčních veřejných kol?

Implantáty vyrobené na míru

Doktorandi z ČVUT sbírají data v Antarktidě

Studentka ČVUT na stáži v Googlu

Smart Kiosk ČVUT a IBM pomáhá získat informace

Vědecké konference na ČVUT v Praze v roce 2010

Kariérní kurzy na ČVUT v Praze v roce 2010

4

6

7

8

9

9

10

11

11

12

13

14

16

17

18

20

22

24

25

26

27

28

30

31

32

34

35

36

37

38

39

39

přemýšlím společně s autory tohoto čísla, jak bude vypadat náš život v budoucnosti. Odpověď není jednoduchá.

Stavitelství (architektura) je v každé době pravdivým obrazem společnosti. Z archeologických nálezů a studiem zachovalých staveb vyvozujeme chování jejich obyvatel a jejich vzájemné vztahy.

Jak bude jednou budoucí archeolog posuzovat náš „dům budoucnosti“? A co z něho vyčte? Bude to pro něj osamocený objekt zahleděný do svých vlastních technických otázek, objekt plný složitého informačního a regulačního systému, objekt oplocený sofistikovaným bezpečnostním aparátem, umístěný od dalšího objektu v bezpečné vzdálenosti?

Nebo to bude shluk vzájemně komunikujících hmot a prostorů, využívající vzájemnou akumulaci a podporující tvořivou synergii jejich obyvatel? Nevíme, oba koncepty jsou součástí naší reality. Jeví se, že důležitější než samotné vybavení domů je vlastní životní styl a naše návyky.

Představte si život v městském bytovém domě z 19. století bez tepelné izolace, v domě umístěném blízko od místa práce. Neděle strávené na procházce v parku se zastavením na kávu a štrúdl v blízké kavárně…

Takový životní styl bude nejspíše zatěžovat prostředí méně než dokonalý pasivní dům postavený v přírodě třicet kilometrů za městem se všemi svými souvislostmi.Co je důležité? Věc diskutovat, promýšlet, navrhovat a koneckonců i realizovat s nezbytným následným poznáním a zpětnou vazbou.

K tomu všemu by ČVUT, se svou otevřeností k diskusi, spoluprací jednotlivých fakult a nebývalou koncentrací odborníků na jednotlivá témata, mělo přispět.

ING. ARCH. PETR HLAVÁČEKproděkan pro rozvojFakulta architektury ČVUT

ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE I 2010

TECNICALL®

ŽIVOT V BUDOUCNOSTI

STRANA 16

STRANA 28

STRANA 25

URBANISTICKÁ VIZE BUDOUCÍCH VELKOMĚST

INTELIGENTNÍ AUTO HLÍDÁ BEZPEČNOST ŘIDIČŮ

OBYDLÍ NA POVRCHU MARSU

TECNICALL4

ROZHOVOR

MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁì [email protected]

„Dobří teoretici bývají slavní, ale dobří praktici bývají bohatí“ tvrdí prof. Ing. Michael Šebek, DrSc., vedoucí katedry řídicí techniky Fakulty elektrotech-nické ČVUT v Praze

Zabýváte se problematikou řízení, speciálně tak zvanými polynomiálními metodami pro řízení. Co je to za metody a v jakých oblastech na-cházejí praktické využití?Řízení je fascinující obor, který najdeme všude. Pomocí zpětné vazby vylepšujeme chování nejrůznějších systémů od výrobní linky až po kosmickou raketu.

V posledních letech najdete řízení i v nanotechnologiích, biologic-kých nebo biomedicínských systé-mech, například při automatickém podávání léků do těla pacienta. Stejně tak můžeme řídit systémy ekonomické a mnohé další.

Řízení je všudypřítomné, dokonce tak, že si ho ani nevšimnete. Kdykoliv si myjete ruce, tak nastavíte teplotu vody, což už je řízení. Zdá se to jednoduché, ale tak jednoduché to není. Systémy nereagují okamžitě, potřebují nějaký čas, aby se začaly chovat jinak. Když vám přestane fungovat

topení, tak si hned vzpomenete, že máte regulátor na topení. Takže náš obor se spíše vymezí negativně, když se vyskytne nějaký problém nebo katastrofa, když něco přestane fungovat.

Polynomiální neboli algebraické metody pro řízení byly vynalezeny u nás a rozšířily se do celého světa. Využívají se v různých technických oborech. Například je na našich metodách založen Polynomial Toolbox for Matlab, komerční software firmy PolyX, který používají průmyslové firmy z celého světa, jako třeba Lockheed Martin, Mitsubishi Electric, DaimlerChrysler, Saudi Aramco, Sandia Lab, Petro Bras, ale i US Air Force a QinetiQ.

Aplikace najdeme i v mnoha netechnických oblastech. Například v Centru rehabilitačního inženýrství University Glas-gow slouží pro návrh systémů řídících svaly paraplegických pacientů. Na lýtkové svaly se

jaro 2010

jim připevňují elektrody a pulzy v těchto elektrodách řídí pohyb svalů, a tedy i těla pacienta. Systém umožňuje, aby paraplegik vstal. Dokonce pak může jezdit na speciálním kole. Skotové k tomu používají matematické metody, které jsme my vyvinuli.

Na čem dnes pracuje katedra řídicí techniky?Naše katedra je poměrně velká, má asi šedesát zaměstnanců a čtyřicet doktorandů. Od-borníci se dělí do několika skupin, máme silnou teoretickou skupinu, dále pak tým odborníků na řízení v reálném čase.

To je zajímavý prvek řízení, že nestačí jen dělat správná rozhodnutí, ale ta rozhodnutí musí přijít ve správný čas. Pokud jinak správný příkaz přijde později nebo dříve, může způsobit katastrofu. Další z našich týmů se věnuje vestavěným systémům.

Tyto malé systémy provádějí intenzivní výpočty a důležitá rozhodnutí všude kolem nás, ale jsou vestavěny do nejrůznějších zařízení, a tak je nevnímáme, alespoň pokud fungují správně. Například moderní automobil obsahuje tak stovku řídicích systémů.

Další skupina se věnuje řízení průmyslových procesů. Naše algoritmy pro optimalizaci spa-lování v kotlích implementuje firma Honeywell do elektráren po celém světě.

Další tým se zabývá vývojem nového typu spalovacího mo-toru, který se netočí. Energie lineárně se pohybujícího pístu se převádí přímo na energii

FOTO „Moje katedra je úspěšná proto, že si dokáže zajistit více než tři čtvrtiny svých příjmů z externích výzkumných a aplikačních projektů. Státní dotace ale neodmítám, aplikovaný výzkum si subvence určitě zaslouží,“ říká prof. Šebek.

5

elektrickou. Princip je známý už léta, je v mnohém výhodný, ale je velice těžké jej řídit. Mnoha pracovištím v zahraničí ještě nikdy neběžel. Náš řídicí systém je už tak dokonalý, že opravdu dokáže běžet celý den.

Teď před námi stojí těžší úkol, abychom se pokusili prodat tento motor do průmyslu, například automobilce, která vyrábí takové motory. Tím bychom posunuli výzkum na vyšší úroveň. Možná se ale ani nakonec v automobi-lech neuplatní a bude se používat kdekoliv jinde ve větších gene-rátorech s větším výkonem.

Výzkumných projektů, na nichž participují i studenti, máme několik desítek.

Vaše katedra také vyvíjí metody řízení vibrací pro chystaný nový typ velkoka-pacitního letadla Airbus…Ano, je to velmi atraktivní evrop-ský projekt, na němž spolupracu-jeme s firmou Airbus a s dalšími evropskými firmami. Jde o vývoj úplně nového typu letadla, které nebude mít křídla, protože ono samo bude jediným křídlem.

Bude mít trojúhelníkový tvar a cestující v něm budou sedět v dlouhých řadách, třeba i padesát lidí vedle sebe. To bude velice výhodné, ale nese to s sebou spoustu nových pro-blémů, které je potřeba vyřešit. My se v projektu zabýváme vývojem metod pro potlačení vibrací trupu v příčné rovině. U klasického letadla s tuhým úzkým trupem to problém není, tam kmitají jen pružná křídla. U nového typu letadla vlastně pasažéři „sedí v křídle“.

Vibrace by vadily nejen jim, ale i řízení letadla. Proto bude nové letadlo mít aktivní plo-chy potlačující toto tlumenía jejich řízení se právě věnujeme. Projekt bude financován EU několik let a pak se přemění ve vývojový projekt firem, které jej budou vyrábět. Nyní jsme v předkomerční fázi výzkumu.

Jak jste se k tomuto pro-jektu dostali právě vy, re-spektive vaši studenti?Byli jsme osloveni tak, že se na nás obrátily firmy samy. Stává

se to často, pracovníci katedry jsou známí po celém světě, máme i několik skutečných hvězd. Někdy zase my vymys-líme nějaký projekt a zveme do něj kolegy ze zahraničí.

Firmy si na vaší katedře podávají dveře. Jaký je zájem o studenty vašeho oboru?Zástupci firem mají zájem o naše odborné výsledky, ale ještě daleko větší zájem mají o naše absol-venty. I v dnešní krizi je dobrých inženýrů nedostatek a o absol-venty naší katedry se průmyslové podniky doslova perou.

Spolupracujeme s takovými průmyslovými partnery, jako jsou Honeywell, Siemens, Rockwell Automation, Thales, Visual-Tools, CEA, Alstom, Unicon-trols, UNIS, Aero, Škoda Auto, Delong Instruments, Ricardo, TECO, WAGO a s dalšími.

Jedním z profesorů na naší katedře je dokonce profesor Havlena, který je současně významným výzkumníkem ve firmě Honeywell. Na celém světě mají jen dva tzv. fellows v oboru procesního řízení a on je jedním z nich. Jeden z předmětů nového studijního programu Kyber-netika a robotika bude učit další významný odborník z průmyslu, doc. Horáček z firmy Rockwell.

Čím byste nalákal na vaši katedru studenty z řad středoškoláků?Náš obor není lehký, ale je moc zajímavý. Naši absolventi mají otevřené dveře do celého světa

TECNICALLjaro 2010

prof. Ing. Michael Šebek, DrSc.vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze. Pracoval na Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR a dlouhodobě působil v zahraničí na nizozemské Universiteit Twente a ETH Zürich. Je světově uznávaným odborníkem na teorii lineárních systémů a jejich řízení, zabývá se hlavně polynomiálními metodami, robustním řízením, numerickými metodami a softwarem. Řídil práci mnoha evropských týmů v této oblasti jako koordinátor Evropské sítě excelence EUROPOLY. Publikoval několik stovek výzkumných článků a jeho práce jsou hojně citovány po celém světě. Věnuje se také aplikaci teore-tických výsledků. Založil a vede firmu PolyX, výrobce soft-waru pro polynomy, polynomiální matice a jejich aplikace v systémech, signálech a řízení se stovkami instalací po celém světě. V současné době je profesorem oboru Technická kybernetika a vedoucím katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

a do mnoha mezinárodních firem. Je zvykem, že naši studenti během studia vyjíždějí na půl roku do zahraničí v rámci programu Erasmus. Inženýr dnes bez zna-losti angličtiny nemůže fungovat. Například v mém předmětu Systémy a řízení je povinná učebnice v angličtině. Je to jedna z nejlepších učebnic na světě.

V tom vidím konkurenční výhodu našich absolventů nad školami, které používají místní učebnice. Atraktivní je pro studenty prvních ročníků také soutěž robotů, které dávají dohromady ze stavebnice.

Cestu, jak robota sestavit a naprogramovat, musí najít každý sám. V letošním roce soutěžilo dvacet týmů a vítěz získal půlhodinový let vrtulníkem, elektroniku a sud piva. (smích)

Vedete také českou část evropského magisterského programu orientovaného na kosmické vědy a inženýrství…Ano, jedná se o evropský ma-gisterský program SpaceMaster, který nabízí naše katedra a který je financován evropským programem Erasmus Mundus. Podílí se na něm šest evrop-ských univerzit. Je určen všem zájemcům s vynikajícími studij-ními výsledky, kteří se zajímají o kosmický výzkum a kosmické technologie. Výuka probíhá v angličtině ve společnosti studentů z celého světa.

Celý rozhovor si můžete přečíst na www.tecnicall.cz

TECNICALL6

AKTUALITY

jaro 2010

ING. KAREL HÁNA, PH.D.ì [email protected]

Na společném pracovišti Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Albertově vznikla laboratoř 3D virtuální reality, která slouží k rehabilitaci pacientů s poruchami rovnováhy.

Domácí trojrozměrnárehabilitace?

Díky nastupující 3D technologii v oblasti komerční elektroniky (3D televizory, herní konzole s plošinou typu Nintendo, …) bude za krátkou dobu možné rehabilitovat tímto způsobem pacienty v domácím prostředí s možností náhledu na snímaná data přes internet, což přinese zlepšení zdravotního stavu, úsporu času pacientům, kteří nebudou muset tak často dojíždět na klinické pracoviště, a nižší náklady na celkovou léčbu.

Cílem všech rehabilitačních postupů je zlepšit funkční schopnosti pacienta. K tomuto cíli vede celá řada rehabilitačních procedur. Ty pracují s pacientem v daném prostředí rehabilitačního pracoviště nebo pacient reha-bilituje v domácím prostředí, které je poměrně konstantní. Všechny postupy mají zlepšit kvalitu života pacientů. Reha-bilitace, zejména v počátečních stadiích, představuje pro nemoc-ného člověka poměrně velkou zátěž, která může významným způsobem ovlivnit fungování kardiovaskulárního aparátu. Při překročení určité hranice tolerance zátěže může dojít ke zpomalení rehabilitace, eventuálně ke zhoršení stavu.

Poruchy rovnováhy pod 3D dohledem Rovnováha je u člověka zajištěna součinností více smyslových systémů, zejména zraku a rovnovážného ústrojí. Při stan-dardním postupu je pro re-habilitaci využívána stabilo-metrická plošina, která snímá rozložení váhy pacienta. Ten je v průběhu terapie informován zpětnou vazbou z monitoru o poloze svého těžiště.

Využití 3D projekce nově dává lékařům a inženýrům možnost lépe modulovat právě zrakový vstup, který je pro systém lidské rovnováhy velmi důležitý. Polo-hovací stabilometrická plošina, na níž jsou pacienti v prostředí virtuální reality umístěni, dále umožňuje i směrovou manipu-laci s pacientem, a tedy stimu-laci rovnovážného ústrojí.

Pacienti ve virtuální realitě

Spojení těchto dvou prvků umožňuje efektivní diagnózu a terapii v případě postižení center rovnováhy, která zajišťují vzájemnou koordinaci jednot-livých vstupů. K poruchám center rovnováhy může dojít například při cévních mozkových příhodách nebo ložiskových poraněních mozku a následná rehabili-tace je běžně velmi obtížná.

Na vypracování nových dia-gnostických a terapeutických postupů využívajících třírozměrné virtuální reality se spolu s kladenskou Fakultou bio-medicínského inženýrství ČVUTpodílí Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN, která přijímá do programu tzv. denního stacionáře pacienty po poškození mozku.

Využití 3D projekce v biomedicínském inženýrství

FOTO Studentka trénuje biologickou zpětnou vazbou svoji rovnováhu za pomoci plošiny Nintendo

FOTO Virtuální realita přináší nové diagnostické a terapeuticképostupy v oblasti medicíny

FOTO Nastupující 3D technologie ušetří čas pacientům i lékařům

VERONIKA LOBREISOVÁì [email protected]

Kariérní centrum ČVUT (KC) nabízí své služby studentům a absolventům ČVUT již čtvrtým rokem. Jednou z důležitých oblastí KC a zároveň velmi oblíbenou aktivitou mezi studenty ČVUT jsou interaktivní semináře. Lektoři, se kterými spolupracujeme, jsou odborníci z praxe, kteří vycházejí z vlastních dlouholetých zkušeností.

Dne 1. března jsme otevřeli již 4. ročník programu Mentoring. Studenti si mohou vybírat z nabídky více než šedesáti mentorů. Zastoupení je takové, aby měli možnost zúčastnit se studenti ze všech fakult ČVUT. Více informací o Kariérním centru najdete na www.kariernicentrum.cz

Oslovili jsme některé z lektorů a požádali je, aby nám odpověděli na tyto otázky:1. Jak se Vám spolupracuje s Kariérním centrem ČVUT?2. Jaký je rozdíl mezi seminářem pro manažery ve firmách a pro studenty ČVUT?

Alexandr Pomazal, manažer Oracle Czech, vzhledem k časové vytíženosti přichází do KC jed-nou za semestr a své odpoledne věnuje studentům ČVUT na semináři Manažerské dovednosti 1. Velmi příjemně. Přístup týmu z KC ČVUT je lidský, upřímný a přívětivý. Vždy se snaží vyjít vstříc s ohledem na pracovní vytížení spo-lupracujících lidí, jako jsem já. 2. Setkání se studenty tímto prostřednictvím je obohacující. Po pravdě musím říci, že mě velmi příjemně překvapila vysoká míra pozitivního pohledu na budoucnost a také šířka rozhledu studentů. To se s dobou před dvaceti lety nedá srovnat. Někteří studenti jsou rovnocenní partneři na diskusi již nyní. To mě příjemně překvapilo a pozitivně naladilo. Alexandr Pomazal s Kariérním cen-trem spolupracuje také na programu Mentoring. Minulý rok byl mentorem studentovi Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Jiřímu Palkovi. V letošním roce můžete jeho jméno opět nalézt na webových stránkách http://mentoring.cvut.cz mezi dalšími odborníky a manažery.

Ing. Miroslav Spousta, vlastní profesí kouč průvodce, spolupracuje s KC již dva roky a v tomto semestru bude mít několik seminářů zaměřených na osobnostní rozvoj (Time management, Osobní talent a hodnoty a další)

1. V Kariérním centru jsem našel skvělého partnera pro spolupráci. Jsou v něm fajn a pracovití lidé, se kterými si rozumím, maximálně mi vycházejí vstříc. Vytvářejí mi podmínky, abych se mohl soustředit jen na práci, kterou chci pro studenty dělat. Máme stejnou vizi a tou je rozšiřování povědomí o tom, jak se dá růst a vzdělávat mimo současné mantinely českého školského systému. To se podle reakcí studentů daří a mám z toho radost.

2. Filtruji si na vstupu účastníky svých seminářů tak, aby mezi nimi byli jen lidé, kteří na sobě opravdu chtějí pra-covat a učit se. Kariérní centrum svou filozofií a nastavením tohle zabezpečuje na sto procent a studenti chodí stejně jako manažeři motivovaní rozvíjet se. Kde vnímám největší rozdíl? Dnešní ge-nerace studentů je otevřenější a nemá to-lik předsudků jako moje a starší generace lidí. Určitě je rozdíl ve zkušenostech, věku a z toho vyplývajících otázkách a téma-tech, na které si studenti hledají odpovědi.

Milan Studnička spolupracujes KC rok, začínal se seminářem Jak vést tým aneb efektivní koučování a postupně se přidávají další témata (Sebepoznání, Manažerské hry a další) 1. S Kariérním centrem se mi spolupracuje výborně.

Na všem se dohodneme a vše fun-guje tak, jak má, takže není moc prostoru k dalším komentářům. 2. Největší rozdíl vidím v přístupu k tomuto typu vzdělání.

Zatímco na firemních seminářích účastníci často bojují se svým egem, firemním postavením, nezájmem o sebereflexi (z důvodu strachu, ješitnosti apod.), stu-denti jsou úplně jinou skupinou.

Jsou mnohem otevřenější k novým věcem a zároveň jsou schopni uznat, co všechno ve svém životě dělají špatně...

Takže i když semináře mnohdy končí v pozdních večerních hodinách, od-cházím domů nabitý jejich energií a nadšením pro změnu.

Kariérní centrum ČVUT je studentům k dispozici již čtyři roky

jaro 2010 TECNICALLTECNICALL 7

TECNICALL8 jaro 2010

ING. JAN KRASŇANì [email protected]

Prvního února proběhlo na Fakultě elektrotechnické ČVUT slavnostní předání diplomů studentům oceněným v soutěži o nejlepší návrh projektu z oblasti asistivních technologií. Tyto technologie zahrnují hardwarové a softwarové prostředky podpory a usnadnění života handicapovaným spoluobčanům – invalidům, nemocným, seniorům a dětem. Jedním z vítězů byl Jan Sova, student ČVUT.

blémy, které mají skuteční lidé,“ říká Jan Sova. „Vědec zabýva-jící se touto problematikou stojí uprostřed komplikované situace a samotná technická realizace je jen jednou z mnoha stránek věci.

Stejně tak důležitou součástí celého procesu vývoje každé asistivní technologie je, vedle technického návrhu a realizace, nést kříž s pacientem či handi-capovaným člověkem a projít si kousek strastiplné cesty s ním. To je velká výzva pro lidskost, která je v každém z nás. Asi-stivní technologie jsou výzvou pro ty, kteří věří, že technika může skutečně pomáhat, a co víc, řešit lidská neštěstí.“ Jan Sova plánuje uplatnit se v oboru asistivních technologií i nadále. „Oslovuje mě možnost pomáhat lidem vyrovnat se s nepřízní osudu. Je mi také sympatické, že během vývoje je nezbytné komunikovat s lidmi a naslouchat jejich zkušenostem, člověk tak není izolován ve své laboratoři daleko od skutečnosti, kterou chce ovlivnit. Fantastická je také interdisciplinarita, v rámci níž se člověku naskytuje příle-žitost nahlédnout do mnoha oborů, které s asistivními techno-logiemi souvisejí. Vedle oče-kávané lékařské vědy, fyziky, matematiky a techniky jsou to i obory jako psychologie, socio-logie, speciální pedagogika, etika a podobně. Člověk tak dostává možnost rozvíjet se v dalších zajímavých oborech.“

„Můj návrh se týká systému pro rehabilitaci pacientů, kteří utrpěli zranění zapříčiněné přerušením drah periferního nervstva. Toto přerušení může být různého rozsahu, vždy má ale za následek vyřazení jisté části těla, do níž se z mozku nedostanou pove-ly,“ uvádí Jan Sova z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Důsledkem zranění však není utlumení činnosti mozku, který dále po nervu vysílá povely, jež ale vzhledem k přerušení nervu nedojdou k cíli. Vlivem toho postupně zaniká jak ner-vová dráha, tak i vůle pacienta. Postupně se vytrácí schopnost vědomé tvorby vzruchů. Existuje relativně snadný způsob, jak přerušený nerv přemostit. Na místo, kde je nerv přerušen, se umístí buď na nebo pod kůži senzor snímající elektrickou aktivitu nervu putující z mozku. Za přerušení nervu se umístí elektrický generátor, který je scho-pen vytvořit dostatečný signál pro vybuzení přerušením od mozku oddělené části nervu. Pokud se na nervu objeví elektrická aktivita, senzor ji zaregistruje a přes ex-

terní obvod mimo tělo pacienta vede až ke generátoru. Ten na základě této informace vybudí zbylou část nervu. Primárním cílem je udržet zdravou část nervu v dobré kondici, aby pacientovi zůstala vůle i důvod pokračovat v rekonvalescenci, která může vést až k úplnému uzdravení. „Popisovaný princip je v současné době konceptem, na němž bych v budoucnu rád pracoval. Nejedná se o nic, co by nebylo z technického hlediska možné realizovat. Otázkou je, jak se myšlenka může uplatnit v praxi a jaký bude přístup pacientů a skutečná pomoc během re-habilitace,“ doplňuje Jan Sova.

Jedná se o rozsáhlé téma, které může být rozděleno do více diplomových či bakalářských prací, a to nejen na Fakultě elektrotechnické ČVUT, ale i na Lékařské fakultě UK. Vedle rea-lizace a měření je nutné provést klinické studie, které teprve prokážou přínos celé myšlenky. Nezbytná je aktivní spoluúčast pacientů i ošetřovatelů. Asistivní technologie řeší pro-blémy, které lze doslova vidět a cítit. „Lákají mě především proto, že řeší skutečné pro-

Asistivní technologie pomáhají handicapovaným

AKTUALITY

FOTO Jan Sova přebírá diplom od prof. Maříka, předsedy správní rady nadace, na slavnostním vyhlášení za účasti děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT doc. Šimáka a prof. Klímy

Nadace ČVUT Media Labneustále hledá nejlepší stu-dentské projekty, zejména z oblastí elektrotechniky a informatiky, strojírenství, stavebnictví, přírodních věd a dalších. Najdete nás na:www.cvutmedialab.cz

FOTO Důležitou součástí procesu vývoje každé asistivní technologie je, kromě technického návrhu a realizace, úzká spolupráce s pacientem či handicapovaným člověkem

9jaro 2010

AKTUALITY

TECNICALL 9TECNICALL

InstallFest 2010 – linuxové setkání pod křídly tučňáka

PAVLA SLEZÁKOVÁì [email protected]

uživatelé. Přednášející byli z řad studentů ČVUT, ale také profesionálové z významných open source firem, např. Red Hat, OpenSUSE (Novell), Sun Microsystems (Oracle), Active 24.

„Zájem firem je pro nás jas-ným signálem, že naše práce má význam. Konference je svým způsobem unikátní. Uvolněná atmosféra mezi studenty i profesionály činí celou akci posluchačsky velice zajímavou,“ komentoval spo-lupráci Radim Roška, jeden z hlavních organizátorů.

Každý návštěvník se mohl zúčastnit workshopů: LaTeX a LaTeX Beamer, Grafika

v Linuxu, Síť a Bash, Bez-pečnost v Linuxu a také Linux pro začátečníky. Program byl doplněn soutěžemi o zajímavé ceny. Podrobné infor-mace jsou uvedeny na webových stránkách akce www.installfest.cz.

První březnový víkend patřil všem příznivcům open source technologií. Konference InstallFest 2010 se opět konala na Strahově, ve školicím centru studentského klubu Silicon Hill.

Přednášky s ústředním tématem „Síť a bezpečnost“ na sebe navazovaly s desetiminutovými pauzami od 8.30 ráno do 17. hodiny po oba dny. Posluchači se dozvěděli nejen o rizicích, která hrozí při používání počítače, ale i jak se jich vyvarovat, a také o tom, jak funguje e-mail, nebo o ruční konfiguraci sítě z příkazového řádku.

Témat zaznělo mnohem více, například úprava vzhledu systému, řešení bezdrátových ad hoc sítí, práce v La-TeXu pro začátečníky, řešení záloh velkého objemu dat, DB stroje MySQL, PostgreSQL a Oracle, tvorba v Inkscape a Gimp a propojení s programy Illustrator, Photoshop či OpenOffice.org, bezpečnost Javy či simu-lace virtuálních strojů v jednom fyzickém počítači.

Na své si tedy přišli jak úplní začátečníci, tak pokročilí

Sestroj stroj!ALEXANDRA HRONCOVÁì [email protected]

a automobily, což jsou také některé ze studijních oborů Fakulty strojní. Soutěžící, kteří se na webu zaregistrují do soutěže, budou skládat v animované garáži součásti automobilu tak, aby ani jedna nechyběla a automobil byl zároveň funkční. Cílem je představit tuto strojí-renskou oblast středoškolákům, motivovat je ke studiu, prezen-tovat vědní a technické disci-plíny zábavnou formou. Hlavní motivací pro účast v soutěži je velice atraktivní výhra – exklu-zivní zájezd na závodní okruh

Fakulta strojní ČVUT v Praze spustila v březnu tohoto roku novou kampaň s názvem „Sestroj stroj!“, která je určena studentům středních škol.

Kampaň Sestroj stroj! má za cíl zviditelnit a představit Fakultu strojní ČVUT v Praze, která se dlouhodobě potýká s nízkým zájmem o studium ze strany středoškoláků. Navazuje tak na loňskou soutěž Urychlovač, jež byla určena stejné cílové skupině a ve které byl hlavní cenou zájezd pro dva teenagery do švýcarského CERNu, tedy místa, kde působí řada pracovníků z ČVUT. Urychlovač se setkal se skutečně velkým ohlasem – registrovalo se do něj téměř sedm stovek středoškoláků z celé České republiky. Sestroj stroj! je nová soutěž, ve které, jak již samotný název napovídá, jde v první řadě o hlavní oborovou oblast Fakulty strojní – dopravní technologie, výrobní stroje

v anglickém Bedfordu, kde bude mít výherce možnost zkusit si jízdu ve skutečných závodních vozech. Soutěž podpořila společnost Ricardo, která je partnerem Fakulty strojní ČVUT a která je zároveň vedoucí společností poskytující technická řešení prakticky ve všech oblastech vý-zkumu a vývoje pro automobilový průmysl. Partnerství na soutěži Fakulty strojní tak má svojí logiku. Kampaň „Sestroj stroj!“ je dalším projektem v rámci marketingové komunikace Sedm statečných z ČVUT. Podílel se na ní vý-tvarník David Böhm z ateliéru DRAWetc. a agentura Cityrat, se kterými ČVUT dlouhodobě spolupracuje na svých kam-paních pro středoškoláky. Více naleznete na www.sestrojstroj.cz

FOTO InstallFest umožňuje začátečníkům i pokročilým doplnit si své znalosti o operačním sys-tému Linux. Foto: Milan Havlík

FOTO Soutěž Sestroj stroj! je další kreativní kampaní ČVUT, která je určena studentům SŠ


JAN KOPECKÝì [email protected]

Fórum průmyslu a vysokých škol a společnost Siemens ocenily nejlepší mladé technické talenty – autory diplomových a doktorských prací. Ceny Siemens převzali vítězové na slavnostním koncertu v Betlémské kapli z rukou ministryně školství, mládeže a tělovýchovy PhDr. Miroslavy Kopicové, jejíž ministerstvo převzalo nad soutěží záštitu. Osm nejlepších studentů si mezi sebe rozdělilo odměny ve výši 135 000 Kč.

Koláře, CSc., se zabýval in-teriéry kolejových vozidel současných největších výrobců.

Za disertační práci Vibra-tion-based Fault Diagnos-tics for Quality Control and Component Reuse byl oceněn Ing. Jiří Vass, Ph.D., který se pod vedením školitelů prof. Ing. Pavla Sovky, CSc., a doc. Ing. Radislava Šmída z Fakulty elektrotechnické ČVUT zabýval problematikou měření vibračních signálů a diagnostikou mechanických závad ložisek v elektrických motorech.

Svět techniky se propojil se světem umění Letošní ročník propojil svět tech-niky se světem umění – ocenění získali nejen nejlepší mladí technici, ale také nejtalentovanější mladí umělci. Cenu Siemens si odnesli také čtyři vítězové Soutěže konzervatoří – 33. ročníku soutěže středních uměleckých škol. V dosavadních ročnících Ceny Siemens bylo oceněno 170 laureátů. Ve formě stipendií a finančních odměn Siemens podpořil mladé talenty částkou téměř pět milionů korun. Další ročník této tradiční soutěže bude vyhlášen v průběhu března a zájemci naleznou podrobnosti na internetových stránkách www.siemens.cz/cenasiemens.

Vítězné práce vybírá porota složená z prorektorů pro vědu a výzkum českých technických univerzit a zástupce společnosti Siemens. Pro přihlášení do soutěže je nutné splnit přísná kvalitativní kritéria. „Vybrat z přihlášených prací ty nejlepší je velice obtížné,“ potvrzuje předseda komise prof. Ing. Ladi-slav Musílek, CSc., z ČVUT. Letos se tak utkala necelá stovka prací na vysoké úrovni. Porota bere při rozhodování v úvahu zejména vědecko-výzkumný přínos práce.

Kosmický projekt NASA absolventa ČVUT zabodoval V soutěži uspěli také čerství ab-solventi ČVUT. V kategorii diplo-mové práce uspěl Ing. Jan Kodet

z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT s prací Časová měřicí ústředna s rozlišením 100 ps. Práce vznikla pod vedení prof. Ing. Ivana Procházky, DrSc., a zabývá se konstrukcí měřiče časových okamžiků a časových intervalů pro použití v kosmických projektech NASA LRO a obdobných experimen-tech jednocestného laserového měření vzdáleností družic.

Ocenění pro in-teriéry kolejových vozidel i elektrickémotory Za ČVUT uspěl také Ing. Lukáš Málek z Fakulty strojní ČVUT s diplomovou prací Modulární řešení regionální jednotky. Pod vedením doc. Ing. Josefa

Ceny Siemens a Fóra průmyslu a vysokých škol rozdány

AKTUALITY

FOTO Janu Kodetovi předali ceny ministryně školství PhDr. Miroslava Kopicová a bývalý generální ředitel společnosti Siemens Ing. Pavel Kafka

11TECNICALLjaro 2010

Dejvice budou mít svou kybervěžING. PETR KUBANTì [email protected]

Mezititulek - až 40 znaků

V pražských Dejvicích by měl vzniknout Český in-stitut kybernetiky a informatiky – tak zvané Centrum excelence Antonína Svobody – v němž by měla sídlit špičková vědecká pracoviště. Celá stavba by měla být dokončena do konce roku 2011.

Hlavní vizí projektu je soustředit na jednom místě elitní vědce v oboru a udržet je v České republice. In-stitut počítá s výzkumem pro tuzemské firmy, ale i se zakázkami z EU a také pro obranné složky USA. Celkové náklady na vznik Centra budou činit asi 800 milionů. „Předpokládáme, že do poloviny roku 2010 připravíme tendrovou dokumentaci, která by následně umožnila první etapu výstavby. Ta si vyžádá 550 milionů,“ řekl prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc., zástupce rektora pro oblast výstavby a investiční činnosti ČVUT. Ojedinělý bude promítací infosystém na třípodlažní nadstavbě objektu, na němž se má podílet konceptuální výtvarnice Magdalena Jetelová. Autorem architektonického řešení komplexu je kancelář Petr Franta Architekti Asoc.

Hub – pracovní prostor pro setkávání, inovace a rozvoj podnikání

JAKUB MAREŠì [email protected]

Kromě poskytování prostředí pro networking chce být Hub centrem inovací v podnikání i neekonomických aktivitách, které mají významné společenské a ekologické přínosy (např. fair trade, ekologicky příznivé technologie, posilování ne-ziskových organizací apod.).

Kancelář, internetovákavárna a vědecký inkubátor v jednom

Budou zde probíhat semináře, konference, kulturní akce, přednášky expertů a další setkání zaměřená na rozvoj těchto oblastí. Hub si klade za cíl kombinovat výhody plně vybavené kanceláře, internetové kavárny a podnika-telského inkubátoru. Funguje na principu klubového členství, kdy jeho uživatelé platí za čas, který zde v daném měsíci stráví.

V úterý 2. března proběhla na Fakultě elektrotechnické ČVUT prezentace projektu Hub. Toto slovo v angličtině znamená centrum dění a nej-větší aktivity. Jde o sdílený pracovní prostor, který bude v květnu otevřen na Andělu. V unikátních prostorách bývalé tiskárny vznikne plně vybavené kancelářské zázemí, zasedací místnosti, kavárna a prostory na odpočinek a setkávání.

Studentům ČVUT i dalších škol, stejně jako podnikatelům v různých oborech, chce Hub poskytovat prostředí a zdroje pro uskutečnění zajímavých myšlenek a inovativních projektů.

Protože zde budou pracovat desítky nezávislých profesionálů z mnoha různých oborů, každý člen Hubu bude mít příležitost potkat tu partnery pro rozvoj svého podnikání, budoucí klienty či zkrátka inspirativní lidi.

Výhledově budou mít členové Hubu možnost získat kapitál na realizaci svých záměrů od soukromých investorů sdružených v klubu Inovátor. Myšlenka Hubu vznikla před několika lety ve Velké Británii a v současné době Huby fungují ve více než 20 městech na čtyřech kontinentech.

Více informací lze najít na www.the-hub.cz.

AKTUALITY

FOTO Hub v Kings Cross v Londýně

FOTO Vizualizace kybervěže dle návrhu výtvarnice Magdaleny Jetelové


PROJEKTY

ALEXANDRA HRADEČNÁì [email protected]

Společnost Mediawork z Vědeckého inkubátoru ČVUT vytvořila revoluční mobilní platformu, která dokáže jako jedna z prvních na světě zdarma přehrávat živé vysílání v mobilním telefonu typu iPhone. Podobnou službu nabízí držitelům mobilu z dílny Applu takoví mediální giganti, jako je CNN nebo BBC. V Česku je to ale rarita.

Průkopníci ve střední Evropě v oblasti živých přenosů „Živé přenosy a multimediální trendy jsou naše specialita. Snažíme se nejenom nakupovat a prodávat cizí řešení, tak jak je to nyní u nás běžné. Držíme krok se světovými trendy a vyvíjíme vlastní moderní řešení, která se brzy stávají standardy. Velmi nás překvapilo, jak dobře živé video na telefonu vypadá. Je to opravdu revoluce a jsme rádi, že jsme se stali průkopníky v této ob-lasti minimálně ve střední Evropě. Naše televizní mobilní aplikace je jedna z prvních celosvětově zdarma,“ vysvětluje Radek Novotný.

„Opět se ukázalo, že na ČVUT vychováváme špičkové od-borníky, kteří mají co nabíd-nout. Byl bych rád, aby se nám podařilo k takovým studentům přitáhnout pozornost investorů, a jejich potenciál tak mohl být plně využit,“ uvedl Ing. Jaroslav Burčík, Ph.D., ředitel Technologického a inovačního centra ČVUT, jehož součástí je i Vědecký inkubátor. Další informace najdete nahttp://www.mediawork.cz/iphone-streaming-windows-mobile.html

První televizní stanicí takto vysílající pro téměř sedm-desát tisíc českých uživatelů mobilních zařízení iPhone se stala zpravodajská televize Z1. Technologii však mohou využít všechny televizní sta-nice, které o ni projeví zájem.

Nejstahovanější aplikace v českém AppStoru Hned první den po spuštění zaujala aplikace v internetovém obchodu AppStore první místo v kategorii Zpravodajství a stala se celkově nejstahovanější aplikací v českém AppStoru. Aplikace je velice jednoduchá, z úvodní obrazovky lze spustit vysílání, projít informace o aplikaci či televizní stanici nebo kliknout na odkaz do archivu pořadů na YouTube. „Již v prvních dnech po spuštění používalo aplikaci v Česku

denně okolo patnácti set lidí a dalších zhruba pět set uživatelů bylo v Evropě, Británii a Severní Americe,“ říká Radek Novotný, jeden ze spoluzakladatelů a jednatel společnosti Mediawork.

„Ve večerních hodinách sledují vysílání stovky diváků, lidé ale žádají i další televize,“ doplňuje Radek Novotný.

V blízké budoucnosti se může tato technologie uplatnit i pro další mobilní zařízení. Firma Media-work se připravuje na příchod velmi očekávaného tabletu iPad, který by mohl způsobit v pojetí multimédií podobnou revoluci jako telefony iPhone.

První TV pro iPhone přinesla firma z Vědeckého inkubátoru ČVUT

FOTO Stanice Z1 je první českou zpravodajskou televizí,která začala zdarma vysílat živě na telefonech iPhone

Mediawork group, s. r. o., založili v roce 2008 Radek Novotný a Vladimír Coufal s cílem vyvíjet a dodávat do moderních médií nové multimediální technologie za rozumné ceny. Mediawork se specializuje na živé přenosy, streamingy, videotechnologie a produk-ci videí. Společnost má za sebou již několik set uskutečněných streamingů a vyrobených videí. Její servery, technologické novinky a vlastní řešení využívá řada velkých českých a slovenských firem. Mediawork je společnost ve Vědeckém inkubátoru ČVUT.

FOTO Čeští uživatelé iPhonu mo-hou nyní živě sledovat různézpravodajské relace

FOTO Záběr z živého zpravodajství


PROJEKTY

Sluneční škola v Himálaji pokračuje ve výuce dětí

NINA VEJSADOVÁì [email protected]

Tam, kde za celé dny nepotkáte živého člověka, tam, kde slunce svítí i více než 300 dní v roce, tam v indickém Himálaji v nadmořské výšce 4200 m postavilo občanské sdružení Surya školu. Projekt Sluneční škola pro Kargyak, který vznikl na základě diplomové práce Ing. Jana Tilingera, absolventa Fakulty stavební ČVUT, se setkal s velkým úspěchem nejen u místních obyvatel, ale získal si mnoho příznivců i v České republice.

V okolí školy se také v létě za podpory místních dětí i dospělých vysadilo sto stromů, které zpevňují půdu, snižují prašnost a jako vzrostlé se budou moci pokácet a prodat na dřevo, kterého je v okolí velký nedostatek. Do budoucna je tedy i toto možnost, jak zlepšit ekono-mickou situaci místních obyvatel.

Dětem pak asi největší radost udělal nový trávník, který v průběhu léta vznikl přímo před školou. Děti si tak mají nejen o přestávkách kde hrát.

V současné době se ve Sluneční škole vzdělává dvaačtyřicet dětí ve věku od pěti do patnácti let a více než desítka dospělých. Vyučují je tři tibetští učitelé a dva čeští dobrovolníci, kteří se v Kar-gyaku v průběhu roku střídají.

Od angličtiny po počítačovou výuku

Osnovy, podle kterých vyučují, jsou sestaveny na základě klasic-kých indických osnov, čeští dobro-volníci pak vyučují např. ang-lickou konverzaci, práci na PC, kreslení, zpěv a tělocvik. Zejména anglickou konverzaci a práci na PC považujeme za důležité, neboť do budoucna dávají dětem šanci získat práci ve státní správě

či v oblasti cestovního ruchu. Tyto pozice nyní v regionu Džammú a Kašmír zastávají převážně muslimští obyvatelé stá-tu, kteří mají oproti místním mno-hem lepší vzdělání, a v oblasti tak vzniká nerovnováha. V současné době pracujeme na předání budovy školy i nastaveného systému vzdělávání místní administrativě tak, aby projekt fun-goval samostatně, bez značných finančních dotací ze zahraničí.

Za poslední rok se v Kargyaku vystřídalo devět českých učitelů dobrovolníků, kteří se podíleli – kromě výuky ve škole – také na několika dalších projek-tech. Mezi tyto projekty patřila například výstavba větrné mikroelektrárny v létě 2009.

Hlavním důvodem její insta-lace bylo zlepšení provozních podmínek stávajících i nově přivezených baterií, u kterých docházelo zejména během zimního období k velkému snížení jejich životnosti a kapa-city. To bylo způsobeno velkým vybitím akumulátorů v průběhu nočních hodin za nízkých teplot.

Energeticky soběstačná škola

Cílem bylo také zvýšit energe-tickou soběstačnost školy, a to zejména během sněžných a prachových bouří či při jiné nepřízni počasí. V neposlední řadě měla instalace větrné mikroelektrárny vzdělávací efekt pro místní obyvatele i úředníky: v oblasti Zanskaru je dostatek stabilní větrné energie po celý rok a z energetického hlediska je velmi vhodné využívat její kom-binaci s energií solární, která je již díky vládním programům v oblasti poměrně rozšířena a využívána.

Podpořte nás, přijďte na benefiční koncert!

Chtěli byste nás podpořit? Pak přijďte na druhý ročník Benefičního koncertu pro Sluneční školu, který se uskuteční dne 11. května 2010 od 19.00 v Betlémské kapli. Záštitu nad koncertem převzal rektor ČVUT prof. Ing. Václav Havlíček, CSc. Večerem bude provázet Jaroslav Dušek a těšit se můžete na smyčcové kvarteto Lamborghini String Quartet, španělskou ky-taru Zdeňka Bíny či jazzové vystoupení Ondřeje Pivce a Organic quartetu. Rádi byste sledovali, jak jde život přímo v Kargyaku? Navštivte náš web www.surya.cz a začtěte se do nejnovějších příběhů z Himála-je od našich současných dobrovolníků Petry a Radima!

FOTO Děti ze Sluneční školy Surya vyučuje celkem pět učitelů – tři jsou z Tibetu a dva z České republiky

TECNICALL

REPORTÁŽ

14 jaro 2010

vznikajících v důsledku natla-čování zemských ker na sebe navzájem.

Otřesy v podpovrcho-vých dolech jsou globálním problémem

Důlní otřesy trápí nejen Česko, ale i další země, jako například Německo, USA, Velkou Britá-nii nebo švédskou Kirunu, kde se těží železná ruda. Původní myšlenka testovat důlní otřesy na vzorcích, kde uhelná sloj byla modelována speciálně upraveným aralditem, který byl vyvinut tak, aby jeho otřesové vlastnosti byly velmi podobné, jako má uhelná sloj, vznikla na Technické univerzitě (TU) Mnichov.

Zařízení, které bylo použito v Mnichově, však nepřineslo požadované výsledky. Proto se Kloknerův ústav ČVUT dohodl s TU Mnichov na spolupráci na experimentální části výzkumu. Prof. Dr. Horst Lippmann, dr. h. c., jako vedoucí řešitel a Ing. Jaroslav Vacek, DrSc., jako spoluředitel společně získali grant v roce 1996 od Volkswagen Stiftung, která dnes podporuje vědecké projekty. V Praze se podle návrhu Ing. Vacka ve spolupráci s odbor-nou firmou vyrobilo speciální zařízení pro testování a zkoušky důlních otřesů. V současné době probíhá výzkum v rámci GAČR.

Poslední test se v Kloknerově ústavu uskutečnil v listopadu loňského roku. Do ocelové klece se umístily aralditové vzorky. Na ně se položil hliníkový plech, na který bylo umístěno celkem

Tímto způsobem může dojít nejen k poškození těžní mechanizace, ale i k smrti horníků. Testy, které studují mechanismus vzniku důlních otřesů a které by mohly po-moci předpovědět, kdy k důlnímu otřesu dojde, provádí odborníci z Kloknerova ústavu ČVUT.

Zemětřesení ani důlní otřesy nelze spolehlivěpředpovědět

Důlní otřesy mají podobné vlast-nosti jako zemětřesení. „Víme sice, že se napětí hromadí pod San Franciscem a že zemětřesení nastane, ale není

možné předpovědět, kdy k němu dojde. Existuje spousta teorií, jak zemětřesení předpovědět, ale zatím žádná z nich není dost spolehlivá. Podobně tomu bylo nedávno na Haiti,“ tvrdí prof. Ing. Jaroslav Vacek, DrSc., z Klok-nerova ústavu ČVUT. Zemětřesení vzniká v zeměkouli, aniž k tomu nějak člověk přispěje. Napětí se dlouho hromadí a pak se uvolní.

Otřes se od zemětřesení liší tím, že je reakcí na lidskou činnost. K řadě důlních otřesů došlo na Ostravsku a Kladensku, když se tam těžilo intenzivně. V Ostravě nastávaly otřesy při těžbě pod osm set metrů, v Kladně od čtyř set metrů. Záleželo na svis-lém tlaku, který vznikal tíhou nadloží, a horizontálních tlacích

Kloknerův ústav ČVUT pomáhá zabránit smrti horníků při důlních otřesech

PROF. ING. JAROSLAV VACEK, DRSC. ì [email protected]

K důlním otřesům dochází při těžbě uhlí, rudy nebo uranu na celém světě. Během těžby uhlí otřesy vznikají již v hloubce čtyři sta metrů, na uranových dolech až od hloubky třináct set metrů, ale v místech, kde jsou vysoké horizontální tlaky, také již od čtyř set metrů. K otřesu dojde, když je vlivem těžby stlačena uhelná sloj. Uhlí, které v sobě kumuluje energii, je schopno ji najednou vydat tím, že uhelnou hmotu a sloj vystřelí do volného prostoru.

FOTO Zařízení na testování důlních otřesů v laboratoři Kloknerova ústavu ČVUT. Vypadá jako klec. Zepředu má plexisklo, aby bylo možné pozorovat, co se uvnitř děje. Celý pokus byl snímán rychlokamerou.

15TECNICALL

čtyřicet siloměrů. Na ně se dal hliníkový blok, který mode-loval nadloží uhelné sloje.

Vše se pak stálou rychlostí zatěžovalo. V případě testu se jedná o horizontální uhelnou sloj, která je symetrická. Je jako široký koridor, do kterého uhlí během otřesu může být vyvrženo. Siloměry měřily svislé zatížení aralditových vzorků (uhelné sloje), a to každých deset vteřin.

Laboratorní pokusyzjišťují příčiny vzniku důlních otřesů Měření všech čtyřiceti siloměrů trvalo asi jeden a půl vteřiny. Protože nebyl znám čas jednot-livých otřesů, byla na kameru instalována smyčka, která ucho-vávala posledních 5 s záznamu. Když k otřesu došlo, kamera se zastavila a na smyčce jsme mohli otřes sledovat. První otřesy vznikly, když zatížení bylo asi tři sta tun. Zatěžovací zařízení mělo maximální kapacitu šest set tun.

„Zkoušeli jsme například, jak rychlost dobývání ovlivňuje velikost otřesů. Stará hornická moudrost říká, že když se dobývá hodně pomalu a horninovému prostředí se dá čas, aby se v okolí volného prostoru vytvořily trhliny a napětí pokleslo, tak k otřesu nedojde. Když se dobývá rychle, tak se trhlinky nevytvoří a napětí překročí hranici, kterou je schopno uhlí unést, a k otřesu dojde,“ dodává prof.

Vacek. Kloknerův ústav ČVUT tak ověřuje, jak moc se rychlost dobývání projeví na stabilitě. Zkoušky českých vědců každopádně původní matematic-kou teorii prof. Lippmanna vyvráti-ly. Ukázalo se, že není pravda, že když je uhelná sloj zatížena, tak se v uhelné sloji vytvoří smykové plochy, podle kterých bude sloj vystřelena do prostoru.

Na základě pokusů v laboratorním prostředí ČVUT bylo zjištěno, že k důlním otřesům dochází tak, že se utrhne část aralditu, který se nachází za prakticky svislou, mírně zazubenou plochou, a ten je vyvržen do volného prostoru.

Otřes začíná odštěpením prvních odprysků, následuje vlastní vlna a uvolněná energie potrhá zbytek hmoty, takže otřes nepokračuje dál. Výjimečně se stalo, že první vlna je tak malá, že je následována druhým otřesem, který je mimořádně silný.

Otřes je někdy ukončen několika závěrečnými odprysky. Z pokusů ale jednoznačně nevyplynulo, kdy k otřesu dojde. A je možné uplatnit výsledky testů v praxi? Kromě univerzit mají i firmy své vědecké pracovníky, na kterých bude, zda jsou pro ně výsledky testů užitečné.

„Kdybychom měli naprosto přesvědčivé výsledky, tak by se využívaly všude na světě. Testy jsou důležité pro pochopení mechanismu a pro vyloučení celé řady teorií,“ tvrdí Ing. Vacek.

Ing. Vacek prezentoval nedávno výsledky svého výzkumu na konferenci britského výzkumného ústavu Wessex Institute of Technology.

Kloknerův ústav ČVUT je největší a nejvýznamnější vědecko-výzkumné pracoviště ČVUT v Praze v oboru stavebnictví.

Vědecko-výzkumná práce je zaměřena na oblast materi-álového inženýrství, zejména oceli, betonu a kompozitních konstrukcí, na technologii betonu, mechaniku, spoleh-livost konstrukcí, rizikové inženýrství a diagnostiku.

Odborné veřejnosti ústav nabízí využití vlastních akreditovaných zkušeben v oborech mechaniky kon-strukcí, betonu, zátěžových testů či větrného tunelu.

FOTO Když došlo k otřesu, začalo se s vyhodnocováním výsledků změny svislého zatížení uhelné sloje

FOTO Důlní otřesy mohou mít stejně ničivé následky jako nedávné katastrofické zemětřesení na Haiti

REPORTÁŽ

Projekt Next Level je futuristickou urbanistickou vizí výstavby a rozvoje megaměst v neprobádaném prostředí geostacionární dráhy, která má potenciál stát se „sedmým kontinentem“ Země. Lidstvo výrazně přispívá ke globálním změnám klimatu, vytváří skleníkový efekt, v jehož důsledku se Země přehřívá. Ledovce tají, oceány stoupají, Golfský proud se ochlazuje, nerostné suroviny nejsou nevyčerpatelné.

Jak dlouho bude Země pro člověka skutečně obyvatelná? Kdy nastane čas hledat alterna-tivu? Člověk je již dnes postupně vylepšován různými implantáty. Čipy napomáhají obnovit zrak a sluch. Umělé klouby a robotické paže umožňují pohyb, uměle vypěstované tkáně se využívají pro transplantace. V budoucnu bude pronikání elektronických implantátů a genetických modi-fikací pokračovat. Člověk prudce urychlí svou evoluci. Bude člověk za 100 let vypadat stále stejně? Autorem myšlenky výtahu do vesmíru je ruský myslitel K. E. Ciolkovskij. Nejvíce však tuto myšlenku zpopularizoval A. C. Clarke. V posledních letech, kdy došlo k rozvoji nanotechnologie a možností výroby molekuly uhlíku C60, získali vědci materiál, na základě něhož lze tuto myšlenku začít postupně uskutečňovat. Nejprve dojde k umístění protizávaží na vnější oběžnou dráhu ve vzdálenosti 100 000 km od povrchu Země. Poté bude nataženo a ukotveno lano z nano-trubic (C60) až na povrch Země a zprovozněn vesmírný výtah.

V prostoru geostacionární dráhy (36 000 km nad Zemí) je navržena výstupní stanice. Zde bude umístěn nanorepliká-tor a začne probíhat výstavba (nanotechnologicko-biologickýrůst) jádra struktury. S rozvojem digitálních technologií dojde k přesunu mnoha lidských aktivit z reálného světa do vir-tuálního. To bude mít za následek další urychlení života a práce.U mnoha zaměstnání dojde k omezení nutnosti dojíždět za prací. Dojde k online přiblížení domova a pracoviště. Nezna-mená to ovšem, že by místa pro setkávání v reálném světě ztratila na důležitosti, naopak získají na atraktivitě v souvis-losti s využitím volného času. Jednotlivé nové městské struk-tury budou růst v pravidelném rastru řízeném vloženou gene-tickou informací. Jakmile dojde k dosažení „dospělého“ stavu hvězdice města, začnou rašit z jeho „chapadel“ nové výhonky budoucích měst. Ty se budou opět postupně rozvíjet a růst, aby mohly umožnit vznik dalších měst.

Kompozice rastru v sobě skrývá možnost prostorové rezervy – případného dalšího růstu města do šířky („tloustnutí“). Podobný postup můžeme vysledovat v historickém vývoji dnešních měst, která často svou expanzí zabírala okolní území, až nakonec splynula se sousedícími vesnicemi či městy v jeden urbanistický celek.

Dopravní systém je základním prvkem celé městské mega-struktury. Projekt se inspiruje funkční dokonalostí lidského těla a snaží se některé principy přejímat a dál rozvíjet. Do-pravní řešení odpovídá systému

krevního oběhu (tepny – cévy – žíly – vlásečnice). Samotná forma základního prvku města je inspirována tvarem neuronu, který v přírodním světě umožňuje nejrychlejší transport. Organismus města je inteligentní hmotou – umělým tvorem, který se pohybuje na pomezí mezi živočichem, rostlinou a inteli-gentním materiálem. Město žije v symbióze s člověkem, tak jako v přírodě spolu žijí například velryby s menšími rybami – jejich čističi… Biotechnologické procesy odehrávající se v nano-měřítku umožňují, aby se hmota tvarově vyvíjela, zvět-šovala, měnila velikost vnitřních prostorů. Může se tak přizpů-sobovat požadavkům a po-třebám jeho obyvatel. Hmota vytváří umělou gravitaci.

Svým obyvatelům posky-tuje základní životní funkce: přeměňuje CO2 v O2, vytváří vhodný tlak a klima, čistí ovzduší a zároveň reguluje vlhkost, teplotu a tlak, recykluje vodu a odpady. Samoopravitelný plášť nevyžaduje údržbu a zároveň rozvádí elektřinu, vodu, teplo. Na vnějším povrchu jsou umístěny solární elektrárny využívající sluneční svit i solární vítr. Organický i anorganický odpad měst je recyklován v odpovída-jících zařízeních. Látky jsou pomocí nanotechnologických postupů rozebrány až na atomy a přeměněny v nové molekuly a sloučeniny. Zároveň jsou tak vyráběny základní anorganické stavební prvky města – nanoboty.

Více na www.nextlevel.xf.cz

Města budoucnosti budou napojena na vesmírný výtah

ING. ARCH. MICHAL KUTÁLEKì [email protected]

TÉMA


FOTO Pohled do 3D parku, gravitace působící ze stěn

TÉMA

Architektonické návrhy z ČVUT dostaly Žlutou kartu!Je pro vás žlutá karta symbolem varování, že jste se ocitli na hraně pravidel? Pro studenty programu Architek-tura a stavitelství Fakulty stavební ČVUT v Praze má tento název zcela jinou symboliku. Již několik let udělují Žlutou kartu odborníci katedry architektury vynikajícím studentským projektům zhotoveným v rámci předmětů architektonická kompozice, ateliérová tvorba a projektům předloženým jako bakalářské a diplomní práce.

Mezi oceněnými pracemi je i návrh polyfunkčního území v Lysé nad Labem a hotel Sandberg v Děvínské Nové Vsi. Název ocenění vznikl kuriózně. Když se o něm začalo na katedře diskutovat, padaly návrhy obsahující slovo „zlatý“.

Takové označení ale vypadalo přece jen příliš nabubřele, a tak nakonec karta dostala žlutý odstín – na zkoušku, nikdo si nebyl jistý, jak se toto zvláštní po-jmenování uchytí. Dnes je ocenění mezi studenty bráno velmi vážně, a to nejen proto, že se k němu váže finanční odměna ve formě stipendia od tisíce do tří tisíc ko-run, ale především kvůli prestiži, kterou za uplynulá léta získalo.

Žlutá karta jen pro ty nejlepší Nominaci na Žlutou kartu podává tým pedagogů příslušného ateliéru, konečný výběr provádí pětičlenná komise, jmenovaná vedoucím katedry architektury pro každé hodnocení samostatně. Žluté karty jsou udělovány bez určení pořadí. Jestliže posluchač dostane v průběhu studia již třetí Žlutou kartu, je mu předáno nejvyšší ocenění, kterým je Zlatá karta. Příkladem oceněné práce je návrh polyfunkčního území

v Lysé nad Labem. Jeho autorem je Jakub Kuthan. Území se nalézá jihozápadně od historického centra Lysé nad Labem. Původně bylo zastavěno pivovarem, připomínaným již od r. 1553. Areál byl však po roce 1948 využíván bez respektu k jeho historické i urbanistické hodnotě, rychle chátral a v roce 2006 nakonec město nechalo všechny jeho objekty zbourat.

Tímto bezradným rozhodnutím ovšem nebyl problém vyřešen, jen byla definitivně pohřbena jedna alternativa jeho řešení.Navržený koncept zástavby reaguje na stávající charakter území, ale pozemek zároveň vnímá jako „kompaktní hmotu“, jako objem zcela zaplněný – myšlenkami, představami, nadějemi... Do této hmoty se zařezávají síly schopné formovat prostor, odhalovat v něm překvapivé inter-akce, vytvářet dynamické vazby.

Návrh respektuje stávající historickou urbanistickou struk-turu a jasně definuje uliční čáru, což přispívá k čitelnosti a pochopitelnosti struktury. Zároveň však formuje hmoty velmi svobodně a vytváří dynamické, prolínající se prostory, plné překvapení a příběhů.

Hotel na vrcholcích Karpat

Další ukázkou práce oceněné Žlutou kartou je hotel v místě bývalé lanovky na Sandberg v Děvínské Nové Vsi na Sloven-sku. Autorkou návrhu je Bar-bora Machová. Vrch Sandberg, součást přírodní rezervace Děvínská Kobyla, je jedním z nejzápadnějších výběžků Kar-pat. Tyčí se nad údolím Moravy, daleké výhledy z jeho úbočí končí až na bratislavském Děvíně či rakouském zámku Schloss Hof.

V minulosti se zde těžil písek a z těchto dob se dochovala na svahu řada pilířů bývalé lanovky. Dnes je lokalita známá především jako cíl vycházek, pozůstatek třetihorního mořského útesu s nalezištěm zkamenělin a výsky-tem neobvyklé suchomilné flóry.

Území určené k zástavbě je na úpatí svahu, při bývalé spodní stanici lanovky. Koncept ovšem propojuje spodní partie s úbočím kopce a těží z řady atributů místa – reaguje na přírodní rámec, historické reminiscence i současné ambice. Objekt se ve vlně snáší po úbočí, postupně se vynořuje a skrývá, překračuje i příjezdovou komunikaci a připomíná tak nejen trasu lanovky, ale zároveň i blízkou řeku.

Obsahuje hotelový komplex, rozdělený do dvou částí pro-pojených lanovkou. Hlavní dolní budova má čtyři nadzemní podlaží s ubytovací částí i doplňkovými službami, parko-vání je řešeno v podzemí.

ING. ARCH. LUBOŠ KNYTLì [email protected]


FOTO Hlavním kladem projektu je propojení stávající urbanistické struktury se zajímavou a rozhodně působící architekturou nového areálu

TECNICALLTECNICALL18

ROZHOVOR

jaro 2010

„Když má něco komerční potenciál, musíme to podchytit hned na začátku“

MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁì [email protected]

Co nabízí současný TIC externí veřejnosti a odborníkům z ČVUT?TIC existuje jako spojnice mezi vnějším světem a vysokou školou a specializuje se na oblast komerční spolupráce a pod-nikání. Znamená to, že firmám nabízíme nalezení vhodných partnerů na ČVUT v oblasti vědecko-výzkumné činnosti a odborníkům uvnitř ČVUT naopak nabízíme uznání, zhod-nocení a zajištění komerčního využití výsledků jejich tvůrčí práce.

Pod TIC patří mimo jiné také inkubátor. Ten podporuje všechny, kdo mají dobrý nápad a chtějí jej uvést do praxe formou pod-nikání. V inkubátoru se chceme zaměřit i na podporu spin-off firem, tedy firem, v nichž má škola spoluúčast a které by měly

zhodnotit převratné nápady či řešení vzniklé na univerzitě.

Nemáte pocit, že firmy v současné době nevědí dostatečně o potenciálu vědy a výzkumu na vysokých školách? Proč by si jinak vytvářely své vlast-ní laboratoře? Rozhodně je tu obrovský prostor pro zviditelnění toho, co na ČVUT umíme. Nicméně si nemyslím, že by firmy mohly zcela zavrhnout své laboratoře a svěřit všechno jen vysoké škole. To nejde, lze se ale dobře vzájemně doplnit.

Firma by stále měla mít svá výzkumná oddělení, celou řadu nákladů však dokáže vhodnou spoluprací se školou minimalizovat. Na ČVUT je hodně nápadů

i pro oblast komercializace, ale odborníci často nevědí, jak postupovat od nápadu dál, a neumí nalézt společnou řeč se sférou byznysu…

Skutečnost, že je na ČVUT hodně dobrých nápadů, považuji za naprosto klíčovou a za základ úspěchu. Mezi nápadem a vědeckým výsledkem nebo navázáním spolupráce s firmou existuje ale celá řada věcí, jež je třeba udělat. Jedná se například o marketingový průzkum, navržení jednotlivých kroků komercializace, zajištění odpovídajících finančních či lidských zdrojů a další.

„Firemní či průmyslový sektor a akademická půda jsou dva odlišné světy.“

Pokud máme k dispozici řešení, které by se dalo v určité firmě využít, je nutné připravit vhod-nou strategii ještě před prvním jednáním. Už jenom například obsah prezentace musí být připraven na míru určitému posluchači. Jinak bude vypadat prezentace majiteli firmy a jinak technikovi z vývojového oddělení.

Když potom firma projeví zájem, bude nutné připravit profesionální a vyváženou smlouvu, která zohlední roz-dílné zájmy obou stran. Následná vzájemná spolu-práce mezi firmou a univerzitou s sebou rovněž nese celou řadu rizik vyplývajících z roz-dílného kulturního prostředí a přístupu k práci. Firemní a průmyslový sektor a akade-

říká Ing. Jaroslav Burčík, Ph.D., ředitel Technologického a inovačního centra (TIC) ČVUT v Praze

FOTO Mým prvním úkolem je ukázat, že TIC je tady pro všechna pracoviště ČVUT. Chci, aby v nás vědci našli partnera, který jim dokáže pomoci v odborné oblasti, na kterou se zaměřují,“ tvrdí Ing. Burčík, nově jmenovaný ředitel TIC ČVUT v Praze.

TECNICALL 19

ROZHOVOR

jaro 2010

mická půda jsou dva odlišné světy. Nelze ale říci, že jeden je správný a druhý by se mu měl přizpůsobit, to vůbec ne. Oba světy si musí vyjít vstříc, podobně jako dva lidé v partnerství. A v tom vidím i další roli TIC – jako mediátoři se budeme snažit, aby se obě strany úspěšně domluvily a dokázaly dlouhodobě spolupracovat.

Od nápadu k realizaci vede dlouhá cesta a tu nemůže ujít jeden jediný člověk. Vždy je důležitá podpora specialistů z dalších profesí. Něco zvlád-nou vědečtí pracovníci, něco laboratoře, něco fakulty, něco je doménou byznysu. Všechno je tím dražší a složitější, čím dále v rea-lizaci nápadu se člověk nachází. TIC je tu proto, abychom společně dorazili ke kýženému cíli.

Jaká je vaše interní komunikační strategie? Jak hodláte informovat vědce na ČVUT, že TIC je tady a může jim pomoci v cestě, kterou jste popsal? Hodně záleží na osobních kontaktech a postupném za-pojování jednotlivců. Snažíme se mít k odborníkům osobní přístup, postupně si budovat vazby a získávat jednotlivá pracoviště pro spolupráci.

Nechceme pracovat masově a zatím na to ani nemáme kapacity. Když přijde vědec s nápadem, který má komerční potenciál, je potřeba se o realizaci starat hned od začátku. Proto je velice důležité, aby spolu jed-notlivá pracoviště na ČVUT komunikovala a mohla sdílet informace. Nezáleží na tom, kdo vědce a jeho nápad „objeví“, je důležité spolupracovat a prosa-dit vědeckou kapacitu ČVUT.

„Důležité je dozvědět se o skvělých nápadech včas.“

Chtěl bych provázat jednotlivé oblasti a informační zdroje a najít způsob, jak účinné výměny infor-mací dosáhnout. Stejně jako spo-lupracujeme s vaším oddělením vnějších vztahů, navázal bych rád spolupráci i s dalšími odbory na rektorátě a na děkanátech jednotlivých fakult. Cílem je včas

získat informaci, že má někdo dobrý nápad, že na něco přišel. TIC se potom bude snažit danou věc dovést ke komerční realizaci, vy ji nabídnete médiím, a pro-spěch z takto realizované techno-logie bude mít ČVUT jako takové a zejména vědci, kteří ji vymysleli. Těm se dostane zaslouženého uznání a motivace k další tvůrčí práci. Důležité je dozvědět se o skvělých nápadech včas, uchopit věc hned na začátku a starat se o její úspěšný průběh až do konce.

„Značka ČVUT je obrovsky silná.“

Velmi důležitá je zde i fungující in-terní komunikace a sounáležitost zaměstnanců s univerzitou. V této oblasti, si myslím, ještě dost tápeme. Pěstuje se u nás větší ztotožnění se s fakultami než hrdost na příslušnost k ČVUT. A přitom značka ČVUT je obrovsky silná. Ve světě nikdo nevnímá jednotlivá pracoviště, ale ČVUT jako takové. V této oblasti máme ještě hodně co dohánět.

Jakým způsobem kontak-tujete firmy s prezentací nápadů odborníků z ČVUT? Zatím převažuje pasivní přístup, firmy se obracejí na nás. Rád bych ale letos postavil obchodní oddělení, které by nás více otevřelo vnějšímu světu. Chci o našem centru a o tom, co se na škole povedlo, více informovat.

Máte jako nový ředitel vizi, kam byste chtěl TIC posunout?Mým hlavním cílem je prosadit se v mezinárodním měřítku. Myslím si, že původní myšlenky

a cíle TIC, z doby jeho založení, jsou v zásadě dobré a v tomto směru toho nebude třeba příliš měnit. Důležitá je systema-tická a kvalitní práce a na tu se chci soustředit. Co by centrum mělo dělat, je víceméně jasné a známé. Podstatné je, jak se to bude dělat. Vynaložím veškeré úsilí na to, abychom všichni pracovali se zápalem a invencí k naplnění mé vize – být cen-trem, které pomáhá lidem uvnitř i venku dostat se tam, kam cesty zatím nevedou, a získat bohatství, které se tam skrývá.

Kde vidíte TIC pod vaším vedením za deset let?Srovnáváme-li se s obdob-nými centry při univerzitách na Západě, tak zjistíme, že jsme o dvacet až třicet let pozadu. Byl bych rád, kdyby se do deseti let podařilo tuto ztrátu zmírnit a my byli za deset let tam, kde jsou v současné době špičková centra západních univerzit. Je to možná hodně odvážné předsevzetí a nezávisí jen na TIC, ale i na okolním prostředí. Myslím si však, že je realizovatelné. Inspiruje vás nějaký vzor ze zahraničí?Líbí se mi obdobné centrum při Katolické univerzitě v Leu-venu. Mají skvěle propracovanou podporu a motivaci akademiků ke komercializaci jejich tvůrčí práce. Sleduji také Oxford či Cambridge, zajímavé věci dělají i v Dánsku a v Norsku. Je řada pracovišť, ze kterých čerpám zkušenosti a ke kterým vzhlížím. A byl bych rád, kdybychom se s nimi mohli srovnávat. Nechci zůstat u srovnání jen s tím, co máme v ČR.

Ing. Jaroslav Burčík, Ph.D.vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT. V roce 2005 inicioval aktivity, které se pod hlavičkou projektu Tripod snažily rozhýbat inovační podnikání a transfer technologii na ČVUT. Po skončení projektu v roce 2008 prosadil založení Centra spolupráce s průmyslem při Fakultě elektrotechnické ČVUT. V prosinci 2009 byl jmenován ředitelem Technologického a inovačního centra ČVUT v Praze.

TECNICALLTECNICALL

TÉMA

20 jaro 2010 TECNICALL

FOTOText

pomoci domácích zvířat, zane-dbaná infrastruktura, oblasti zcela bez elektřiny, absence kanalizace a pitná voda pouze v potoce.

Nepál také leží v jiné podnebné oblasti než střední Evropa.V Nepálu se lidé snaží využít co nejvíce místní materiál, a to hlavně kvůli omezeným financím. Většinu prací při stavbě si místní lidé musí udělat sami.

Výstavba, jakou ji známe u nás, se s tímto způsobem stavění nedá vůbec srovnávat.Možným podobným princi-pem obou oblastí by mohla být současná rostoucí tendence západní civilizace spočívající v navrhování a výstavbě domů s důrazem na místní materiály, al-ternativní zdroje a úspory energie.

Nutno však říci, že v Nepálu se nejedná ani tak o princip do budoucnosti nebo tendenci z vlastní vůle, ale stav vycháze-jící z nedostatku prostředků na jakékoli jiné než lokální materiály nebo technologie. Účast v soutěži byla jistě zajímavou zkušeností. Měli jste možnost v jejím rámci konfrontovat své zkušenosti a názory s myšlenkami vašich kolegů ze zahraničí? Do soutěže bylo přihlášeno přes čtyři stovky projektů…Vzhledem k tomu, že pro-jekty se sešly skutečně z celého světa, nebylo možné setkat se s ostatními účastníky fyzicky na jednom místě. Nicméně všechny soutěžní návrhy je možné si podrobně prostudo-vat na internetových stránkách openarchitecturenetwork.org.

Jak jste se o soutěži dozvěděli a co vás k účasti motivovalo?Soutěž Open Architecture Challenge je vypisována každé dva roky americkou nezisko-vou organizací Architecture for Humanity. Soutěž s podtitulem New Classroom Design byla vyhlášena začátkem roku 2009.

My jsme v té době působili jako dobrovolníci ve školách v Nepálu. Naše spolužačka z Fakulty stavební ČVUT Soňa Huberová, která nás přijela navštívit, navrhla, abychom se soutěže společně zúčastnili.

Chtěli jsme navrhnout lepší školu pro chudou oblast Nepálu, a protože jednou z důležitých podmínek soutěže byla i ak-tivní spolupráce s konkrétní

školou, padla volba jednoznačně na nám známou lokalitu.

Vyšší princip stavební

Hlavní téma TecniCallu je Život v budoucnosti. Je jisté, že budoucnost stavění v Nepálu a ve střední Evropě má velmi odlišné perspektivy a možnosti. Dokázali byste přesto najít nějaký „vyšší princip“, který by spojil pohledy na výstavbu v těchto odlišných oblastech?Je velice těžké najít společný „vyšší princip“ pro pohled na výstavbu pro tak rozdílné světy.

Způsob života lidí v chudých oblastech Nepálu lze připodobnit k době u nás přibližně před sto lety – ruční práce na poli jen za

Dům budoucnosti? To je Bambusová škola podle inženýrů ČVUT Tři absolventi programu Pozemní stavby a architektura Fakulty stavební ČVUT se stali finalisty mezinárodní soutěže Open Architecture Challenge. S jejich projektem Bambusová škola jsme se mohli nedávno seznámit na výstavě v Národní technické knihovně v Dejvicích. Absolventy jsou Ing. P. Koster, Ing. M. Sobotková a Ing. Soňa Huberová. Položili jsme jim několik otázek.

ING. ARCH. LUBOŠ KNYTLì [email protected]

FOTO Cílem projektu Bambusová škola bylo navrhnout stavbu pro chudou oblast Nepálu s využitím místního materiálu

TECNICALL 21jaro 2010

TÉMA

Je to místo, kde se shromažďují různé neziskové návrhy staveb do rozvojových zemí. Právě tady je možné konfrontovat svoje nápady a názory s ostatními a především se inspirovat zkušenostmi a prací jiných architektů.

Protože nechceme zůstat pouze u soutěže, ale celý projekt se chystáme zrealizovat, spo-lupracujeme dále s různými specialisty v oboru. Například jsme se setkali s organizací Basehabitat a Annou Heringer, která se výstavbě v rozvojových oblastech věnuje pod záštitou univerzity v Linci, kam výstava s velkou pravděpodobností rovněž poputuje.

Mají-li domy budoucnosti splňovat nároky budoucnosti, musí je projektovat dobře připravení architekti, flexibilní a otevření novým myšlenkám. K takovému přístupu by měli být vychováváni školou. Kde má podle vašeho názoru škola největší rezervy v systému přípravy na tyto úkoly?Dům budoucnosti je oproti stavění s důrazem na formu, funkci a konstrukci postaven navíc na využívání inovativních tech-nologií a materiálů. Technologie se stále více dostává do popředí procesu návrhu. Architekt by měl posouvat možnosti stavění dál.

Jeho úloha tedy spočívá ne-jen ve vytváření designu, ale také v zapracování technolo-gie do návrhu domu už v jeho prvopočátku. Proto je důležité, aby architekt tyto technolo-gie znal a rozuměl jim.

Škola by měla sehrát úlohu konzultanta, který disponuje znalostmi, popřípadě zkušenostmi z praxe, a propojit výuku tech-nologií s navrhováním konkrétních staveb v ateliérech. Mělo by tedy být zodpovědností vedoucích jednotlivých ateliérů, aby mo-tivovali studenty k návrhu za pomoci nových technologií a postupů.

Více na www.openarchitecture-network.org

FOTO Projekt byl představen veřejnosti na výstavě v dejvické Národní technické knihovně

FOTO Bambusová škola je jedním z řady neziskových návrhů staveb pro rozvojové země, které shromažďuje soutěž Open Architecture Challenge

TECNICALLTECNICALL22 jaro 2010

TÉMA

Smart Grids také dokážou monitorovat děj a technický stav sítě a řešit poruchy i eventuální výpadky. V reálném čase také zvládnou komunikovat se zákazníkem a optimalizovat jeho spotřebu s přihlédnutím k ceně i životnímu prostředí.

Nové služby pro zákazníka

Očekávání zákazníků ohledně projektu Smart Grids je oprávněně velké, zejména co se týká úspor energie, zlepšení služeb, odběratelského kom-fortu a informovanosti. Tyto parametry v budoucnu zajistí projekt tzv. „chytrých elektroměrů“ pod názvem Smart Meter.

V praxi jde o instalaci inteligentní měřicí jednotky u zákazníka, která je schopna zajistit oboustran-nou dálkovou komunikaci mezi dodavatelem a odběrním místem a kontinuálně měřit průtok elektřiny. V současnosti se vyúčtování odběru elektřiny provádí jednou ročně, a zákazník tak nemá k dispozici aktuální informace o spotřebě, na základě kterých by ji mohl průběžně ovlivňovat. Smart Meter však na inter-netovém portálu zákazníkovi nabídne údaje o denní a hodinové spotřebě a ten na základě těchto dat bude moci optimalizovat svou spotřebu.

Distributor může následně připojenému zákazníkovi posky-tovat služby typu audit spotřeby energie a jiné. Na rozdíl od současných systémů hromad-ného dálkového ovládání HDO bude možné v rámci Smart Meter

FutureMotion pokrývá čtyři strategické směry. Jeho prostřednictvím se chce Skupina ČEZ jako lídr energetiky ve střední a jihovýchodní Evropě zaměřit na systematickou pod-poru vědy, výzkumu a zavádění nových nadějných technologií.

Také s jeho pomocí doplníme tradiční energetiky o nový pilíř – decentralizovanou výrobu – rozšíříme možnosti zákazníků rozhodovat o způsobu využití energií a budeme podporovat rozvoj v oblasti elektromobility.

Aby všechny tyto strategické směry mohly být postupně naplněny, přichází jako integrační článek právě projekt Smart Grids, který postupně začlení nové inteligentní technologie do distribuční soustavy a umožní jejich vzájemné propojení a obousměrnou komu-

nikaci se zákazníkem. Adaptace na tyto nové podmínky přináší zásadní změny do fun-gování a podnikání energetických firem. I když jde o dlouhodobý proces, je pro udržení se na špičce trhu s elektřinou nutné včas reagovat na nové pod-mínky a trendy. A to si Skupina ČEZ velmi dobře uvědomuje.

Co umožňují chytré sítě?

Smart Grids představují v porovnání s tradičními sítěmi inteligentní a otevřený systém, který dovolí efektivní kombinování elektrické energie z tradičních a alternativních zdrojů.

Chytré sítě jsou schopny samy reagovat na hrozící přetížení a přesměrovat tok elektřiny tak, aby předešly možným výpadkům.

Smart Grids je inteligentní distribuční síť 21. století Na distribuční soustavu budou v budoucnu kladeny stále vyšší požadavky na začlenění nových prvků, jako jsou obnovitelné zdroje, decentrální výroba, elektromobilita apod., což vyvolává požadavky na hledání nových řešení v oblasti technologií a komunikací. To je úkolem Smart Grids, jednoho ze čtyř dílčích projektů FutureMotion – nového projektu, který Skupina ČEZ vyhlásila v letošním roce jako součást iniciativy Inovace, která se stala čtvrtým pilířem našeho Strategického chrámu.

MGR. JAROSLAV BÍLÝì [email protected]

FOTO Inteligentní měřicí jednotka nainstalovaná u zákazníka je schopna zajistit oboustrannou dálkovou komunikaci mezi dodavatelem a odběrním místem


online spínat spotřebu podle různých tarifů v různé denní době nebo podle smluvních podmínek. Detailní znalost spotřeby každého klienta následně povede k vytvoření nové struktury a logiky tarifů podob-ných těm, které dnes známe např. z oblasti mobilního telefonování.

Koncept Chytrá domácnost

Instalace Smart Meter je zákla-dem pro rozvoj konceptu Smart Home – „chytrá domácnost“.Díky němu dokážou chytré spotřebiče v budoucnu komuniko-vat s inteligentním elektroměrem.

Distributor tak získá možnost dle aktuálních informací ze sítě ovlivňovat na dálku odběr těchto chytrých spotřebičů a tím

vyhlazovat špičky v odběru elektrické energie. To ve finále povede k zefektivnění provozu distribuční sítě a k finančním úsporám. Role zákazníka se tím změní ve vztah distributor–zákazník a dostane se na úroveň vzájemně komunikujících a kooperujících rovnocenných partnerů.

A co víc! Z nejednoho záka-zníka se stane i výrobce, který bude energii, vyrobenou z obnovitelných zdrojů, např. fotovoltaiky, dodávat do sítě.V konceptu Smart Home se počítá i s uplatněním elektromobilu, jehož vývoj a zavádění do provozu Skupina ČEZ aktivně podporuje a který nepochybně zanedlouho nabídne zákazníkům i ener-getickým společnostem za-jímavé možnosti využití.

5

9

2

2

8

4

7

3

1

1

10

11

6

Spouštíme pilotní projekty

Pro pilotní testování a zavádění nejmodernějších energetických prvků v distribuční síti byl vybrán mikroregion Vrchlabí. Dlouhodobý projekt nazvaný Smart Region tak vstupuje do své první fáze, Vrchlabí se stane prvním „inteligentním regionem“ na východ od Německa.

Pro Vrchlabí se společnost ČEZ rozhodla po vyhodnocení velkého množství kritérií, rozhodnutí bylo přijato kladně i zástupci města. Město se tak přidá k regionům v západní Evropě nebo USA, kde takovéto testování probíhá, jako je například město Boulder v Coloradu ve Spojených státech amerických.

FOTO 1. velkokapacitní elektrárny, 2. alternativní zdroje energie, 3. kogenerační jednotka v místě spotřeby energie, 4. elektromobil,5. automatizované kontrolní centrum, 6. Smart Home, 7. Smart Meter, 8. elektromobil, 9. skladování energie, 10. dálkové ovladače a senzory, 11. izolovaná část distribuční sítě

Role zákazníka se tím změní ve vztah distributor–zákazník a dostane se na úroveň vzájemně komunikujících a kooperujících rovnocenných partnerů. A co víc! Z nejednoho zákazníka se stane i výrobce, který bude energii, vyrobenou z obnovitelných zdrojů, např. fotovoltaiky, dodávat do sítě.

Řešení průjezdové části mostu muselo být přizpůsobeno konstrukční povaze a stejně tak prvkům adaptabilního pláště. Konstrukce se skládá z panelového systému na bázi „tesselovaných forem“ a z nosníkového systému „Tens-airity“, vzduchových nosníků jednoduše vyztužených ocelovými lanky. Mostovka by tak neměla pro plášť představovat vážnou zátěž.

Energie vibrací

Energetický potenciál a celková soběstačnost systému sou-visí se zachytáváním vibrací / mechanické energie z mostu a její proměnou na energii elektrickou. Výzkum piezo-elektrických nanogenerátorů v současné době úspěšně probíhá na Georgia Institute of Technology v americké Atlantě.

Při namáhání, které je vytvářeno vnějším vlivem, je v nanowires (sloučenina ZnO) vytvářen piezoelektrický potenciál jako důsledek elastické deformace. Tok nabitých částic je následně usměrňován, což je principem nanogenerátoru. Zachytávání energie z prostředí je jedním z mnoha potenciálních přístupů, jak vytvářet samonapájecí nanozařízení/nanosystémy.

Piezoelektrické nanogenerá-tory používající nanowires jsou tudíž jednou z metod, jak měnit mechanickou energii na všeobecně využitelnou energii elektrickou.

Diplomová práce na webu:http://projekty.atelierflorian.com

Projekt je zatím určen k po-drobnějšímu výzkumu, ale jeho autor na něm bude dále pracovat a rád by jej v budoucnu realizoval.

[re]design

Proces redesignu zohledňuje dva odlišné přístupy – adap-taci makrostruktury a mikro-struktury svalu. „Most vnímám jako jednotný a funkční celek, co se týká konstrukce i jeho celkové estetiky. V tomto smyslu přirovnávám řešenou strukturu ke svalové hmotě člověka,“ uvedl Miroslav Strigáč. Most reaguje na zvýšenou hladinu řeky tím, že se sám zvedá, čímž udržuje potřebnou podchodní výšku pro splav řeky.

Adaptací mikrostruktury svalu je pohyb pláště rozdělen do většího množství prvků, jejichž pohyb je fyzikálně jednoduchý a přitom minimální. Na celek však působí v požadované účinnosti.

„Adaptací principu myofilamentů – aktinu a myozinu – jsem vytvořil příčně pruhovanou síť, která je složena z navzájem se o sebe opírajících kontinuálních páso-vých jednotek,“ doplňuje Miroslav

Strigáč. Větší myozinové jednotky jsou zodpovědné za pohyb, menší aktinové jsou neaktivní. Tyto kon-tinuální pásové prvky spolu tvoří hustou jednotnou a přitom pevnou strukturu pláště. Ten se dokáže na úrovni minimálního pohybu krčku myozinového pásu roztáhnout nebo stáhnout. Výsledek se pak odráží ve větším vydutí, nadzved-nutí či poklesnutí pláště.

[material]design

Struktura a technologie pláště závisí na kontinuálních pásových prvcích. Počet aktivních myozi-nových prvků je 2302 v plášti a 98 určených jako přímé napo-jení na kotvicí piloty v násypech. Počet neaktivních myozinových prvků je 2298 v plášti a 162 jako přímé napojení na kotvicí piloty.

Myozinové pásy jsou složkou dvojích kovů. Nosní, pasivní kov je slitina niklu, kobaltu a železa, tzv. superinvar. Na středový krček je pokovováním aplikována vrstva aktivního kovu železo-nikl-mangan-měď. Spojením těchto kovů vznikne z krčku bimetalický pás, který je schopen se při aplikaci energie zahřát a prohnout.

Most budoucnosti uvidíte v Bratislavě

ING. ARCH. MIROSLAV STRIGÁČì [email protected]

Experimentální most, který nabízí možné řešení problematiky bratislavského Starého mostu, byl tématem diplo-mové práce studenta Fakulty architektury ČVUT Miroslava Strigáče. Obhajoba jeho práce proběhla úspěšně v únoru tohoto roku. Redesign mostu je vizí energeticky nezávislého systému schopného reagovat na změny. Zkoumá uplatnění nových technologií v architektuře a jejich přímý vliv na proces návrhu.

TÉMA


FOTO Jižní část mostu s vystupujícími kotvicími prvky


TÉMA

Výzkumná základna na Marsu – realita, nebo fikce?

BC. MAREK JEDLIČKAì [email protected]

V horizontu pětadvaceti let by pravděpodobně prvním obydlím postaveným na povrchu Marsu měla být výzkumná základna. Technologie dostupné v roce 2035 není možné odhadnout, a proto je celý koncept „Mars Base 10“, základna na Marsu pro deset astronautů, založen na současných technologiích. Autorem projektu je Ing. arch. Ondřej Doule z Fakulty architektury ČVUT.

ošetřovna a dvě malé tělocvičny. Pokoje jsou radiálně rozmístěny okolo středu základny, v němž se nachází kuchyně s barem. Centrální část habitatu slouží také jako kryt v případě zvýšené sluneční aktivity. Druhé a první podlaží je stíněno vodními nádržemi (nafukovací konstrukce) s užitkovou a pitnou vodou. Nízký atmosférický tlak na povrchu Marsu umožňuje umístění vod-ních nádrží ve střeše habitatu bez svislých podpůrných konstrukcí.

Nafukovací konstrukci bude třeba uvnitř vybavit prvky namáhanými na tah z důvodu nutné stabilizace konstrukce v požadovaném tvaru. Třetí podlaží je jediné, které má přímý výhled na povrch Marsu. Toto podlaží slouží jako velín, kontrolní a briefing centrum. Pro-stor je vybaven šesti horizontál-ními okny, ze kterých je možné kontrolovat aktivity na povrchu Marsu v okolí základny a stav povrchu pláště a solárních panelů. Solární panely se dokážou otáčet za sluncem. V případě prachových bouří je možné panely otočit solárními články dolů. Tento systém může elimi-novat riskantní aktivity robotic-kého nebo manuálního čištění solárních panelů. Obdobným systémem je vybavena i anténa. První budova na Marsu bude tedy rozkládací konstrukce vyrobená na Zemi a testovaná také na po-vrchu Měsíce. Nebude se jednat o klasickou architekturu respektu-jící genia loci a využívající k výstavbě místní stavební zdroje. Bude se jednat o robo-tický habitat s velkými rezervami, zaměřený na bezpečnost a pohodlí posádek, které budou na povrchu Marsu vykonávat mise dlouhé přes 1,5 roku.

Vědci mají mnoho důvodů, proč Mars zkoumat, například z důvodu geologie, planetolo-gie a astrobiologie. Robotické mise ovládané ze Země neumožňují provádět operace bez asi čtyřicetiminutového zpoždění způsobeného vzdáleností Marsu od Země. Jedním z nejdůležitějších cílů mise s lidskou posádkou bude stanovení úrovně obyvatel-nosti planety Mars, tj. zjištění účinku prostředí na člověka a využitelnosti místních zdrojů. Koncept „Mars Base 10“ byl primárně vyvinut za účelem vybudování pozemské ana-logické stanice, na které by se simulovaly podmínky Marsu. Prováděly by se zde mise a testy kosmických systémů a technologií. Koncept byl vyvinut v NASA Ames Research Center v Kalifornii, kde se v současné době pracuje na jeho druhé fázi. Z architektonického hlediska je definován výzkumný záměr a cíle mise, popsán návrh stra-tegie mise a následně provedena analýza výběru lokality se zaměřením místa přistání. Pro návrh samotného modulu bylo

třeba prostudovat všechny činitele určující konstrukční a dispoziční design základny. Architektura základny je mimo jiné determi-nována současnými a budoucími možnostmi raketových nosičů a požadavky na přistání po průniku řídkou atmosférou na povrch Marsu.

Dále se architektonické řešení základny soustředí na provozní funkčnost, udržitelnost a prostorovou a energetickou efektivnost. Základna by měla obyvatelům nabídnout nejen velmi bezpečné, ale také pohodlné pracovní a obytné prostředí. Základna bude mít tři podlaží, která oddělují jednotlivé provozy. V prvním podlaží se nachá-zejí systémy podpory života a laboratoře, ve druhém podlaží obytné prostory a ve třetím podlaží velín. Vstup do základny přestupovou komorou je v prvním podlaží, na kterém se také na-chází sklad skafandrů a interface k práci v externím laboratorním prostoru za pomoci robotiky.

Mars Base 10 – první budova na Marsu?

Nafukovací konstrukce je určena pro systémy podpory života, tj. bioregenerativní kontrolu prostředí, výrobu a recyklaci atmosféry, vody a potravy. Druhé a třetí podlaží je přístupné po strmém schodišti ve středu habitatu. Pro deset členů posádky je navrženo pět dvoulůžkových pokojů (předpokládané složení posádky je pět párů mužů a žen) s možností dočasného rozdělení pokoje kevlarovou příčkou. Každý pokoj je vybaven koupelnou se sprchou. Pokoje mají výhled oknem do prostoru podpory života (skleník). Na tomto podlaží se také nachází

FOTO Koncept „Mars Base 10“ byl primárně vyvinut za účelem vybudování pozemské analogické stanice, na které by se simulovaly podmínky Marsu

TÉMA


dard, úspornost, racionálnost a z druhé strany na jeho reálnou, trvalou a smysluplnou architekto-nickou formu.

Vzorový dům je realizován jako dřevostavba, nosnou konstrukcí jsou prefabrikované sendvičové panely. Dispozičně je dům řešen jako 4+1 o výměře 117,8 m2. Okna jsou orientována na jih a na západ. Výpočet energetické bilance domu v programu PHPP 2007 (Passive House Planning Package 2007) ukázal roční potřebu tepla na vytápění 14,26 kWh/(m2a). Okna a vstupní dveře hrají významnou roli ve výsledné kvalitě pasivního domu.

Výzkumný projekt s názvem „Výzkum perspektivních materiálů, technologií a regu-lačních procesů pro pasivní dům“

vzniká od konce roku 2007. Spolupracuje na něm katedra kybernetiky Fakulty elektrotech-nické ČVUT pod vedením doc. Ing. Petra Horáčka, CSc., a společnost AWIK House Production, s. r. o. (Michal Šmíd, DiS.).

Architektonickou část zpracovává za Fakultu architektury ČVUT Ing. arch. Petr Hlaváček se svými spolupracovníky. Do projektu vstoupila společnost MEI Czech Republic, a. s. (Tomáš Ctibor, CRE, FRICS), na pozici koordiná-tora realizace výstavby domu. V průběhu projektování byly na vzorový dům kladeny požadavky z jedné strany na pasivní stan-

Pasivní domy ušetří až 90 % běžných nákladů na vytápění

ING. ARCH. PETR HLAVÁČEKì [email protected]

ING. PETR MACHEK

Začátkem června tohoto roku bude dokončena realizace pasivního domu v Úvalech u Prahy. Hlavním cílem projektu je příprava a následná realizace pasivního rodinného domu na základě detailního modelového řešení. Objekt bude ve své fyzické podobě důkladně monitorován a získaná data budou použita pro další výzkumnou činnost využitelnou pro budoucí realizace konkrétních pasivních domů.

FOTO Konstrukce domu je navržena jako rámová dřevěná konstrukce vyplněná tepelnou a zvukovou izolací

Pasivní dům představuje komfortní způsob života s mnoha výhodami, mezi které patří extrémně nízké nároky na vytápění, stálý přívod čerstvého vzduchu, příjemné teploty v místnostech během zimního i letního období a řada dalších. Na rozdíl od běžných staveb pasivní dům může uspořit až 90 % nákladů na vytápění. Nevyužívá žádné technicky náročné nebo nákladné zařízení a na uživatele neklade vyšší požadavky na obsluhu. Tepelná ztráta pasivního domu je tak nízká, že nepotřebuje běžný systém vytápění. Vystačí si s te-pelnými zisky ze slunečního záření, lidí a elektrických spotřebičů. Pohodlně tak vytopí celý dům po většinu roku.


TÉMA

Existuje národní architektura?JIŘÍ HLINKAì [email protected]

„Divadlo bývá označováno jako pilíř národní kultury a jazyka. Zdá se, že ani ar-chitektura není vůči národním či nacionálním atributům imunní. Je to dobře, nebo špatně?

I hledání této odpovědi je předmětem naší výstavy,“ říká architekt a kurátor Igor Kovačevič. Výstava vznikla v rámci víceletého mezinárodního projektu TACE (Theatre Architecture in Central Europe, v překladu Divadelní architektura ve střední Evropě).

Vývoj podoby divadelních budov a divadelního prostoru obecně je v regionu střední Evropy lákavý už díky zdejšímu multikulturnímu složení. A právě definice sro-zumitelného vzorce architekto-nického dění v daném regionu je jedním z cílů výstavy. Kurátoři expozici rozčlenili na dvě základní osy: dle současného státního uspořádání a linii chronologickou. Tento koncept se promítl i do

Po uvedení do provozu bude objekt průběžně monitorován a výsledky měření budou dále zpracovávány. Dům je součástí rozsáhlého projektu Úvaly-Hostín, který společnost MEI v této lokalitě na téměř 70 hektarech připravuje. Výsledky tohoto výzkumu by měly být použity i při jeho realizaci.

nápaditého architektonického ztvárnění výstavy, jež bude připomínat notovou osnovu. Každou zemi střední Evropy re-prezentuje výběr přibližně desítky divadelních budov či prostorů pro divadlo. Česká republika tak bude zastoupena vedle pražského Národního divadla například divadlem Alfred ve dvoře či v evropském kontextu unikát-ním bytovým divadlem Vlasty Chramostové. Po boku Theater an der Wien či Burgtheateru nalezneme i moderní budovu hudebního divadla MUMUTH v Grazu, které bylo veřejnosti otevřeno teprve v loňském roce. Polsko pak reprezentuje například Krakovská opera, dokončená teprve v roce 2008, či historická budova Velkého divadla –Národní opery ve Varšavě. Podrobné informace jsou k dispozici na www.theatre-architecture.eu.

Je Národní divadlo v Praze „jen“ výkladní skříní tuzemské kultury, anebo rovněž symbolem české architektury? A jak se národní cítění Poláků, Maďarů, Slovinců, Slováků a Rakušanů promítlo v uplynulých dvou stoletích do jejich hlavních divadelních budov?

Nejen tyto otázky vznáší rozsáhlý výstavní pro-jekt Za všedností, který se obrací i k mladým architektům a stavitelům. Výstava, která představuje divadelní kulturu ve střední Evropě, bude probíhat od 12. května do 6. června 2010 v Národní technické knihovně v dejvickém kampusu ČVUT v Praze.

FOTO Budova opery v polském Krakově

FOTO Stavba je založena netradičně na dřevěném zákla-dovém panelu, který je též kon-struován jako rámový s integro-vanou izolací

FOTO Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. U běžného rodinného domu, který má podlahovou plochu kolem 120 metrů čtverečních, to dělá 1800 kilowatthodin. Pro vytápění místnosti o velikosti 20 metrů čtverečních stačí 200 wattů, pro po-rovnání, tepelný výkon člověka v klidu je 80 wattů, výkon stolního počítače 250 wattů.


TÉMA

10 km/hod.), takže je možno konstruovat automatické zařízení pro řízení vozidla pohybujícího se nižší rychlostí, ale pro rea-lizaci konceptu automatické dálnice to samo o sobě nestačí.

Asistenční systémy, které se rozvíjejí paralelně s koncepcí automatické dálnice, pomáhají řidiči v určitých činnostech a situacích, asistují mu, přičemž zodpovědným za řízení a za všechny následky ne-správného řízení zůstává řidič.

Sem patří adaptivní tempomaty, které umožňují automatické sledování vpředu jedoucího vozidla, různé stabilizační sys-témy, zlepšující ovladatelnost vozidla, zařízení varující před možnou kolizí, zabraňující kolizi či minimalizující následky kolize a celá řada různých navigačních a komunikačních systémů.

„Stop and go!“

Díky již zmíněné výjimce z Vídeňské úmluvy sem patří také adaptivní tempomaty „stop and go“ pro automatické pojíždění ve frontách při do-pravních kongescích či auto-matické parkovací systémy.

Inteligentní vozidlo umožňuje zvýšit bezpečnost jízdy v důsledku toho, že pomáhá snižovat pracovní zatížení a únavu řidiče a udržovat jeho schopnost řídit vozidlo.

Tohoto žádoucího efektu dociluje tím, že usnadňuje a podporuje řidičovo rozpoznávání situací, úsudek i řidičovy regulační zásahy, např. upozorňuje na dopravní značky a jinou signa-lizaci, jestliže jejich přehlédnutí může být nebezpečné, a přebírá řízení automobilu v případě,

Pod tímto pojmem si lze představit odlišné schopnosti a funkcionality vozidla vycházející z představy o bezpečné a pohodlné dopravě. Při automatizaci řízení automobilu jsou v zásadě sledovány dvě ces-ty, které na sebe různě navazují a vzájemně se proplétají. Jedná se o asistenční a řídicí systémy.

Teď budu řídit já!

Řídicí systémy jsou například zahrnuty v koncepci automa-tické dálnice, která předpokládá plné převzetí činností řidiče: řidič při vjezdu na automatizovaný úsek komunikace udá cíl své cesty, přičemž veškeré řízení automobilu převezme automa-tické zařízení a „řidič“ se může naplno věnovat jiné činnosti.

Při dosažení cílového výjezdu z dálnice je řidič upozorněn, převezme řízení a dále řídí automobil manuálně. Po tech-nické stránce je systém au-tomatické dálnice, řešený již

mnoho let, téměř vyřešen. Zatím však zůstávají téměř nepřekonatelné legislativní problémy v souvislosti s otáz-kami, kdo přebírá zodpovědnost za pohyb vozidla, kdo bude odpovědný za případné selhání.

Řidič je stále zodpovědný za následky nespráv-ného řízení

Zákony, kterými se řídí silniční doprava, se ve většině vyspělých zemí opírají o tzv. Vídeňskou úmluvu o silničním provozu z roku 1968, která obsahuje také základní požadavek, že řidič musí trvale ovládat své vozidlo, přenést právní zodpovědnost na automatické zařízení je zatím neřešitelný problém.

V posledních letech se sice podařilo prosadit výjimku z této úmluvy pro malé rychlosti (pod

Inteligentní automobil hlídá bezpečnost řidičů

ING. PETR BUREŠ, PH.D. ì [email protected]

V řadě dnešních systémů je člověk stále více nahrazován automatickým zařízením. V silniční dopravě je tomu naopak. Až donedávna bylo vše řízeno lidským operátorem – řidičem. Každá automatizace v oblasti řízení a ob-sluhy vozidla může znamenat nejen úsporu práce řidičů, ale i významné zvýšení jejich bezpečnosti a komfortu jízdy. V této souvislosti hovoříme o inteligentním automobilu.

ING. MARTIN LANGRì [email protected]

FOTO Inteligentní automobil může plně převzít řízení za lidského operátora – řidiče


TÉMA

optimální trasy přes pohyb v městském provozu (předjíždění, zastavování na křižovatkách, dávání přednosti v jízdě atd.) až po běžné manévry.

To, že je takový koncept rea-lizovatelný, bylo bezesporu prokázáno v závodě „Urban Challenge 2007“, vyhlášeném agenturou DARPA (Defense Advanced Research Project Agency), kterého se zúčastnilo 37 týmů. Šesti týmům z tohoto počtu se podařilo s menšími či většími problémy, ale bez zásahu lidského operátora soutěž dokončit.

Čeká se jen na právníky

Lze tedy bez nadsázky říci, že inteligentní, plně autonomní vozidla jsou již současností. Je jen otázkou času, než je-jich spolehlivost bude taková, že budou překonány právní a morální překážky bránící jejich nasazení do reálného provozu.

že řidič nemůže zabránit kolizi. Za případnou kolizi je stále zodpovědný řidič, ale díky asistenčním systémům k mnoha kolizím vůbec nemusí dojít.

Inteligentní vozidla v první řadě asistují řidiči při získávání informace z relevantního okolí a umožňují mu tak lepší vnímání dopravní situace. Například zařízení pro jízdu za snížené viditelnosti (infračervená ka-mera), v podstatě prodlužující a nastavující řidičovy smysly.

Dalším stupněm je asistence při rozhodování v podobě varovných signálů (např. indikace překážky před vozidlem na mezi brzdné vzdálenosti, indikace opuštění jízdního pruhu). Nejvyšším stupněm jsou asistenční systémy, které automaticky provedou příslušný regulační zásah (protikolizní systémy – brzdění a aktivace mechanismů zmenšujících následky kolize).

Asistenční systém pomáhá řidiči

Systém řízení vozidla (řidičem) lze dekomponovat na jednodušší, dobře popsatelné dílčí úlohy jako: udržování směru (podélné řízení), udržování polohy v dopravním pruhu (příčné řízení), řízení rychlosti a zrychlení, varování před překážkami, navigaci atd.

Jednotlivé asistenční systémy pomáhají řidiči v řešení těchto dílčích úloh, eventuálně v některých případech řeší tyto úlohy místo řidiče. Z hlediska bezpečnosti nestačí hlídat vlivy, které přicházejí z okolí, ale je také nutno kontrolovat, zda správně pracují všechny důležité subsystémy vozidla a zda je v pořádku samotný řidič.

Z tohoto pohledu můžeme rozdělit asistenční systémy podle prostředí, se kterým interagují, na: monitorování a řízení dopravní situace, monitorování a řízení stavu vozidla, monitorování stavu řidiče, komunikaci s řidičem a řízení vozidla (ve smyslu řízení všech příslušných systémů vozidla).

Inteligentní vozidla jsou schopna najít optimální trasu v městském provozu

Každá z těchto kategorií by vydala na samostatnou knihu, v tomto článku si ale kla-deme za cíl pouze rozvahu na téma inteligentního vozidla, proto kapitolu o asistenčních systémech uzavřeme.

Plně inteligentním vozidlem a nejvyšším cílem řídicích a asistenčních systémů jsou zcela automatizovaná vozi-dla umožňující pohyb i v ná-ročném městském provozu.

Na rozdíl od projektu automa-tické dálnice, která předpokládá relativně jednoduché řízení a koordinaci všech vozidel na vyhrazené pozemní komunikaci, jsou plně inteligentní vozidla schopna reagovat na nejrůznější podněty a řešit situace od volby

FOTO Plně inteligentní vozidla jsou schopna reagovat na nejrůznější podněty

Automatická dálniceNa projekt, který začal před více než deseti lety, se podílelo několik amerických univerzit a řada výrobců automobilů a letadel. Virtuální kolej je tvořena řadou permanentních magnetů (asi v metrových vzdálenostech), po ní je pomocí magnetometru veden automobil. Auta se pohybují v kolonách s velmi malými vzájemnými vzdálenostmi (méně než délka automobilu). Tím se jednak pronikavě zvýší propustnost komunikace a sníží se čelní aerodynamický odpor, což přináší úsporu až 25 % pohonných hmot. Každý automobil musí být vybaven adaptivním tempomatem, protože lidský řidič není schopen udržovat tak malou vzdálenost mezi vozy. Zdroj: www.automatizace.cz


koncepčních návrzích budov a řešení obecné potřeby optimál-ního vnitřního prostředí budov.

Další významné uplatnění by měli nalézt v řízení, správě a pro-vozu budov a zařízení techniky prostředí velkých budov, ve firmách „facility managementu“. Uplatnění je možné i v oblastech a profesích, jako jsou např. projek-tový manager, koordinátor, po-radenská činnost, vývoj a výzkum technologií inteligentních budov.

Dokonalá integrace

Absolventi se uplatní ve výstavbě a provozování budov energeticky, ekonomicky a funkčně efektivních. U dodavatelských a montážních firem z oboru techniky prostředí staveb a energetiky by se mohli, kromě přípravy akcí, účastnit řízení montážních a dodavatel-ských prací na stavbách.

Mohli by se uplatnit i ve státní správě (stavební úřady, státní do-zory – životní prostředí, hygiena). Jejich odborného profilu budou využívat projektanti, investoři, developeři i uživatelé moderních staveb. Od roku 2009 je studij-ní program Inteligentní budovy podpořen Operačním programem Praha – Adaptabilita.

Studijní mezifakultní program Inteligentní budovy je společně vyučován strojní, elektrotech-nickou a stavební fakultou ČVUT v Praze a zároveň je na těchto fakultách i akreditován. Připravuje odborníky pro návrh a provoz in-tegrovaných systémů budov (inte-grace stavebního řešení, systémů techniky prostředí staveb, řídicích, energetických a informačních systémů).

Co jsou to inteli-gentní budovy?

Inteligentní budova zajišťuje optimální vnitřní prostředí pro komfort osob či výrobní produkci prostřednictvím stavební kon-strukce, techniky prostředí staveb, řídicích systémů, služeb a mana-gementu a působí efektivně, a to energeticky i z hlediska životního prostřední. Jednoduše řečeno – takové budovy vykazují jak pokročilý přístup k vlastnímu návrhu budovy, tak vysokou míru

inteligence stran použití tech-nologií a techniky prostředí staveb a řízení i spotřeby energií. Definice inteligentních budov a následně náplň studia vymezuje vyšší kvalitu budovy proti budově, která je „jen“ správně navržena a provozována. Pojem „inteligent-ní budova“ lze chápat především jako budovu s velmi pokročilým systémem řízení, regulace, dohledem prostřednictvím umělé inteligence bez nutnosti zásahů člověka.

Nutná je zde především dokonalá integrace zařízení do stavebních prvků a vhodný výběr staveb-ních materiálů včetně vhodného koncepčního řešení budovy či ob-jektu vzhledem k jeho budoucímu užívání a provozování integro-vaných systémů. ČVUT v Praze chce tímto mezifakultním studiem nejenom rozšířit svou nabídku studijních možností o nový perspektivní studijní obor, ale zároveň chce nabídnout atraktivní absolventy, kteří budou schopni se plně uplatnit v praxi.

Studenti programu Inteligentní budovy se připravují pro odbornou praxi v oblasti návrhu, realizace a řízení moderních budov, stejně tak pro vývoj a výrobu prvků pro tento typ inteligentních objektů. Program tak připravuje především odborníky pro návrh a provoz integrovaných systémů budov.

Univerzální absolventi

Absolventi nejsou úzkými od-borníky – specialisty, ale získávají široký průřezový přehled v oblastech stavby, technických zařízení budov, energetických, řídicích a informačních systémů. Absolventi by měli najít uplatnění v architektonických atelieréch při

Inteligentní budovy představují novou perspektivu

PROF. ING. JIŘÍ BAŠTA, PH.D. ì [email protected]

Mezifakultní navazující studijní program Inteligentní budovy na ČVUT v Praze nabízí nový perspektivní studijní obor a atraktivní absolventy pro širokou oblast technické praxe.

TÉMA

FOTO Inteligentní budova s velmi pokročilým systémem řízení a regulace a dohledem prostřednictvím umělé inteligence bez nutnosti zásahů člověka


Soutěž, kterou pořádá Spolek posluchačů architektury (SPA), nezisková organizace posluchačů Fakulty architektury ČVUT (FA), chce ukázat nejenom nezávislý pohled na kvalitu výuky na FA, ale zároveň chce prezentovat odborné i široké veřejnosti to nejlepší z tvorby posluchačů stu-dia architektury na ČVUT.

Vzhledem k tomu, že soutěžícím se automaticky stává každý student FA, který může svoji práci do soutěže přihlásit, každý rok se pravidelně sejde několik stovek

projektů, ze kterých porota vybírá. Tento rok to bylo dokonce 600 prací, ze kterých ve čtyřkolovém klání vzešlo celkem sedm vítězů.

V kategorii jednotlivců byli uděleni tři Dušani, v kategorii ateliérů získaly cenu práce celkem čtyři studia. Všechny oceněné ateliéry i tři individuální ceny jsou bez pořadí.

Dalibor Dzurilla získal ocenění za projekt „Digitální simulace růstu, hledání formy, element ekolo-gického pole“. Jakub Straka byl oceněn za práci „Galerie mediál-ního umění“ a třetím vítězem z kategorie jednotlivců se stal Jiří Vojtěšek s konceptem domu v opuštěném korytě lanové dráhy.

V kategorii ateliéry byla oceněna architektonická studia Flow – Studio Florián, ateliér Petra Hájka a Jaroslava Hulína, ateliér Romana Kouckého a Edity Licesové – 1+xx a ateliér Jana Šépky a Mirky Tůmové.

Všechny letošní nominované projekty a řadu dalších informací z předchozích ročníků naleznete na www.olovenydusan.cz

Fakulta architektury ČVUT pořádá již 17. rokem soutěž s názvem Olověný Dušan, která každoročně oceňuje nejlepší studentské ateliérové projekty. Ve středu 17. března proběhlo v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích slavnostní vyhlášení a bylo rozdáno celkem sedm Dušanů.

PROJEKTY

TECNICALL 33zima 2009

Přečtěte si všechna dosavadní vydání a články, které se nevešly, objednejte si TecniCall nebo se zúčastněte ankety na www.tecnicall.cz

Ceny Olověný Dušan 2010rozdány!

ALEXANDRA HRONCOVÁì [email protected]

FOTO Slavnostní vyhlášení soutěže Olověný Dušan 2010, která je určena pouze pro posluchače Fakulty architektury ČVUT, proběhlo v moderních prostorách Národní tech-nické knihovny v Dejvicích

FOTO Práce Dalibora Dzurilly představila ekologické pole, resp. továrnu na kyslík, jejíž základní jednotkou je štětinka tvořená z bakterií. Ty produkují kyslík jako odpadní látku. Projekt plní ekologický i estetický účel.

nejlépe směrem k posluchačům) atd.

Co ještě ovlivňuje kvalitu a průběh přednášky?Úspěch přednášky záleží nejen na kvalitně zpracovaném obsahu, ale také na způsobu jeho předání. To jest na osobnosti a pre-zentačním stylu řečníka. Na semináři účastníci měli možnost poznat klíčové projevy never-bální komunikace řečníků a jejich působení na auditorium.

Díky použití videozáznamů z Me-diasite lze zprostředkovat téměř autentický zážitek z přednášky a přitom umožnit posluchačům, aby sledovali záznam v místě a čase, které jim vyhovuje. Jsou to právě moderní výukové a prezentační pomůcky (a tech-nologie), které podpoří názornost a atraktivitu předávaného obsahu posluchačům. Typy pomůcek včetně doporučení a praktických rad pro jejich použití naleznete na portále www.uspesnaprezenta-ce.cz v sekci Pomůcky a technika.

Na semináři měli účastníci možnost seznámit se s vybavením přednáškového sálu a vyzkoušet si způsob použití jednotlivých pomůcek (např. inter-aktivní panel, projekce, mikrofony, vizualizér aj.). A na závěr jednoduché pravidlo: do přednášky či prezentace delší než 20 minut je nezbytné zařadit nějaký oživující prvek. Klíčem k získání a udržení pozornosti při přednášce jsou tyto aspekty: interaktivita (zapojení), názornost a emoce.

Seminář se konal v Ballingově sále Národní technické knihovny, který po technické stránce vy-bavila právě AV MEDIA. Seminář měl být prvním počinem v této oblasti. Na něj bude navazovat pro zájemce z řad vyučujících na ČVUT další soubor seminářů, kde se jednotlivá témata budou probírat podrobněji.

Mgr. Marcela Janíčková, konzultant pro interaktivní prezentace a školení, od-borný garant portálu www.uspesnaprezentace.cz, nám poskytla několik informací: Jaká témata zahrnoval program semináře Úspěšná přednáška a prezentace?Úvod byl věnován trendům současné výuky na VŠ s důrazem na interaktivní přístup. Interaktivní výuka znamená obousměrnou komunikaci a výměnu informací. Tím, že se role posluchače mění

z pasivní na aktivní, mohou studenti ovlivnit a spoluvytvářet podobu přednášky. Výrazně se tím podporuje efektivita osvojení a zapamatování si informací. Na přednášce mohou být posluchači (studenti) zapojeni do diskuse formou otázek a hlasování.

Díky zápisu odpovědí na dotykový panel SMART Podium mohou být získané závěry ihned vizuali-zovány a zobrazeny na projekční ploše. Následuje ukázka křivky vnímání a úrovně pozornosti posluchačů v jednotlivých fázích přednášky, včetně tipů a dopo-ručení pro oživení výkladu. Účastníci semináře se dozví „best practices“ zkušených řečníků, jako například použít v průběhu přednášky klávesu „B“ (black), čímž na chvíli přitáhnou pozor-nost posluchačů od projekce ke své osobě, nebo oživující změna pozice v místnosti (pohyb,

Úspěšná přednáška aneb jak zaujmout posluchače

ING. ILONA PRAUSOVÁì [email protected]

Společnost AV MEDIA, která je v současnosti lídrem na poli prezentační, projekční a audiovizuální techniky v České republice, již několik let spolupracuje s ČVUT. V rámci spolupráce odborníci z této firmy připravili seminář, který měl pedagogům z ČVUT nastínit principy interaktivní výuky a způsoby zapojení posluchačů s využitím audiovizuální a prezentační techniky.

FOTO Do přednášky či prezentace delší než 20 minut je nezbytné zařadit nějaký oživující prvek

PARTNERSTVÍ


Vozidla, která mluví za jízdy s řidičemJiž druhým rokem pořádala Fakulta dopravní ČVUT (FD) spolu s Českým národním uzlem pro neuroinformatiku úzce zaměřenou mezinárodní konferenci „Driver-Car Interaction & Interface“ (DCI&I). Hlavním tématem konfe-rence DCI&I je právě problematika interakce řidiče s vozidlem, a to v těch v nejrůznějších aspektech.

Téma interakce řidiče s vozidlem je v podstatě podoborem oblasti „Interakce mezi člověkem a stro-jem“ („Human-Machine Interac-tion“, zkráceně HMI), zaměřené na úzce profilovanou, avšak velmi významnou problematiku.

Sdružuje jak různorodé vědní obory, které se bezprostředně týkají např. konstrukce a návrhů strojů a přístrojů v automobilovém průmyslu používaných, tak i obo-ry, které se zabývají poznáním člověka samotného.

Zatímco systematický rozbor funkcí umělých systémů (tj. v našem případě zařízení automobilu) je spíše technickou záležitostí, rozbor chování člověka, jeho výkonu, psychiky či složitých funkcí centrální nervové soustavy je v podstatě rozborem velmi měkkého systému.

V laboratořích FD je řidič zkou-mán v různých standardních i zátěžových situacích, jako je např. únava („mikrospánek“), rušení či nadměrná zátěž způsobená používáním různých zařízení během jízdy, která

odvádí řidičovu pozornost. Kromě řidiče a jeho vozidla jsou dalšími objekty zájmu i dopravní stavby, jejich návrh či výtvarné řešení (tunely, křižovatky, železniční přejezdy apod.).

Výhoda používání simulátorů oproti skutečným vozidlům spočívá v tom, že řidič, obklo-pen prostředím, které víceméně přesvědčivě navozuje iluzi reálného světa, může provádět v podstatě jakékoliv úkony a manévry v podmínkách napros-to bezpečných pro něj i jeho okolí.

Vozidlové simulátory jsou se-staveny z reálných částí auto-mobilového kokpitu, které jsou napojeny na simulační systémy běžící na několika vzájemně propojených počítačích. Simulá-tory jsou vyvíjeny na FD ve spolupráci s výrobci automobilů.

Pro důkladné zmapování dějů, které probíhají v řidičově těle i mysli, se používá celá řada měřicích zařízení. Základními výstupy ze simulátoru jsou rych-lost, trajektorie jízdy a odchylka od ideální jízdní dráhy vztažená

FOTO Pohled na full simulátor Škoda Octavia II s plně obklopující projekcí (7 projektorů)

210x297_RWE_OS_magPravo.indd 1 9.10.2009 14:34:24

PROJEKTYPROJEKTY

TECNICALLTECNICALL34 jaro 2010jaro 2010

FOTO Kolo lze jednoduše vypůjčit z automatizovaného stojanu

Městská cyklistika – svoboda pohybu a času

V mnoha ohledech představuje systém automatizovaných výpůjčních stojanů veřejných kol budoucnost městské dopravy. Nejedná se o nahrazení ostatních druhů dopravy, ale o jejich pro-pojení. Tato služba mění způsob, jakým lidé cestují po městech, a nabízí svobodu pohybu a času.

Ve srovnání s jinými druhy do-pravy jsou ekonomické náklady velmi nízké. Argumenty, že imple-mentace systému není vzhledem k podmínkám v Praze reálná, vyvrací skutečnost, že podobný systém funguje v mnoha městech se stejnými klimatickými pod-mínkami (Kodaň, Amsterdam), kopcovitým terénem (Barcelona) či v počátcích nerozvinutou kulturou městské cyklistiky.

Při realizaci dopravních opatření zklidňujících do-pravu (placené parkování, mýtné při vjezdu do centra) by Praha měla nabídnout svým občanům co nejvíce dopravních alternativ šetrných k životnímu prostředí a přispět tak ke zlepšení mobility ve městě. Pro zavedení projektu je důležité, aby byla pro jednotlivé části města zvolena jednotná technologie a systém byl v rámci celého města kompatibilní.

Tématem systému veřejných kol se v rámci svého studijního pobytu na Ústavu ekonomiky a managementu dopravy Fakulty dopravní ČVUT zabýval španělský student Enric Bargalló. Přijel s námětem zahrnout systém automatizovaných výpůjčních stojanů kol přímo do MHD v Praze. Vycházel z bohatých zkušeností s využíváním daného systému ve španělské Barceloně.

Veřejná kola součástí MHD

Systém automatizovaného půjčování kol je nový druh veřejné dopravy, která využívá moderní technologii umožňující sdílení kol mezi jednotlivci. Nabízí výpůjčku kola občanům, kteří kolo nevlastní nebo vlastní kolo nevyužívají z relevantních důvodů, jako je velká vzdálenost počáteční destinace od cíle dojezdu či obava z krádeže, a to kdekoli a kdykoli je potřebují. Tato služba poskytuje chybějící článek mezi stávajícími zastávkami veřejné dopravy a požadovanou destinací.

Způsob, jak sdílet kola mezi jednotlivci, je umístit stanice

s koly po celém městě a umožnit registrovaným uživatelům si kolo vypůjčit a vrátit v libovolné stanici. Problematika automatizovaných výpůjčních stojanů kol není v podmínkách města Prahy nová.

Žlutá kola v pražském Karlíně

V současné době již daný systém funguje zhruba pět let v pražské čtvrti Karlín pod označením „yellow bicycle“. Provoz zajišťuje soukromá společnost Home-port, s. r. o. Cena výpůjčky „žlutých kol“ je stanovena tak, aby mohla konkurovat městské hromadné dopravě. K výpůjčce kol využívá tzv. systému třetí generace au-tomatizovaných výpůjčních stojanů kol, která se obecně nazývá „Smart bicycle“.

Vzhledem k tomu, že se jedná o složitý systém s vysokými investičními náklady, patří také mezi nejspolehlivější a nejužitečnější. Princip spočívá v osobní čipové kartě, pomocí níž je možné kolo vypůjčit jednoduše přímo ze stojanu. Vandalismus a krádeže kol zmírňují také atypické součásti kola, které jsou neslučitelné s koly prodávajícími se na trhu (struktura kola je patentována).

Princip čtvrté generace automa-tizovaných výpůjčních stojanů kol je obdobný, navíc však zahrnuje jízdní kola mezi ostatní dopravní prostředky MHD, tudíž je schopen zajistit lepší možné kombinace dopravy pro občany města. Nejekonomičtějším a nej-vhodnějším řešením pro hlavní město Praha se jeví integrace dané služby do projektu čipové osobní karty Pražana Open-card, což by přineslo i výraznou úsporu investičních nákladů.

Dočká se Praha systému výpůjčních veřejných kol?

ING. VERONIKA FAIFROVÁ, PH.D.ì [email protected]

Po celém světě existuje více než sto padesát míst, kde je možné využít systému automatizovaného půjčování kol. Je velmi pravděpodobné, že tato čísla budou narůstat v závislosti na strategii EU, zaměřující se na zklidňování dopravy ve městech.

FOTO Systém veřejných kol je v mnoha evropských městech běžnou záležitostí

TECNICALLjaro 2010 35

PROJEKTY

velmi úzké kooperaci odborníků z Fakulty strojní ČVUT s tuzem-skými výrobci zdravotnických prostředků, firmami DUO CZ, s. r. o., a ELLA-CS, s. r. o.

Při návrhu těchto implantátů je nejprve nutné provést pomocí specializovaného programu rekonstrukci defektu ze snímků konvenčních zobrazovacích metod (CT a NMR) a vytvořit prostorový geometrický model defektního místa.

Individuální výroba

Na takto vytvořeném modelu de-fektu je následně ve spolupráci s ošetřujícím lékařem navržena velikost a tvar individuální náhrady. V případě mechanicky namáhaných implantátů je navíc provedena pevnostní analýza pomocí metody konečných prvků.

Vytvořený návrh individuální náhrady je odeslán k výrobci, který na základě dodaného mo-delu individuální implantát vyrobí pomocí třískového obrábění na CNC strojích z vhodných plastových nebo kovových biomateriálů.

Výroba implantátů musí probíhat v čistém prostředí v souladu s normou ISO 13485, nakonec následuje čištění, sterilizace náhrady a její odeslání do zdra-votnického zařízení. Přestože použití těchto náhrad přináší mno-ho benefitů pro pacienta, širšímu použití v klinické praxi brání jejich vyšší cena, přestože je o polo-vinu nižší než u srovnatelných implantátů vyrobených v zahraničí.

Individuálně zhotovené implantáty mají poměrně širokou oblast využití v celé řadě klinických oborů. Historicky první oblastí jejich použití byla neurochirurgie, kde se takto vyrobené im-plantáty používaly při náhradách poškozených částí lebky. První zmínky o takovýchto implantátech pocházejí dokonce už ze starověkého Egypta.

Návrhům těchto individuálních náhrad se dlouhodobě věnují pra-covníci Laboratoře biomechaniky člověka na Fakultě strojní ČVUT v Praze ve spolupráci s lékaři Stomatologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Další využití nalezly individuální implantáty v čelistní a obličejové chirurgii. V omezené míře se tyto náhrady dají využít v ortopedii, případně v plastické chirurgii.

Uplatnění v mnoha oblastech medicíny

Obecně lze říci, že se používají hlavně při náhradách rozsáhlých

kostních defektů, které vznikly při devastujících úrazech nebo v důsledku zhoubného rakovin-ného bujení v kostních tkáních. Jejich přínos v ortopedii je možné využít v případech, kdy nelze defektní část lidského skeletu nahradit běžně používanými, konvenčními náhradami nebo modulárními systémy.

Použití individuálně zhotovených náhrad v klinické praxi s se-bou nese několik významných benefitů pro pacienta a v nepos-lední řadě pro operatéra. Tím nejdůležitějším přínosem je implantace plně funkční náhrady části skeletu člověka, která je schopna přenášet mechanické zatížení a případně obnovit i původní pohyb defektní části.

Návrat k původnímu vzhledu

Druhým výrazným benefitem je plnohodnotná náhrada původního tvaru skeletu, což je obrovským přínosem z estetického hlediska. Návrat k původnímu vzhledu postiženého je klíčový zejména pro pacienty s defekty v čelistní a obličejové části skeletu.

Tito pacienti si prošli náročnou a dlouhou léčbou, avšak rozsáhlé znetvoření obličeje, které jim zhoršovalo artikulaci či příjem potravy, pro ně velmi často zna-menalo vyloučení ze společnosti.

Posledním přínosem je snížení časové náročnosti vlastního operačního zákroku, kdy operatér nemusí náhradu tvarovat přímo na sále a není nutné odebírat pa-cientovi štěpy z jiných částí těla.

Zkrácení doby zákroku a jeho rozsahu je zároveň i vítaným snížením finančních nároků na léčbu pacienta.Výroba náhrad probíhá ve

Implantáty vyrobené na míruING. ZDENĚK HORÁK, PH.D.ì [email protected]

Rozvoj možností moderní medicíny je přímo závislý na stále rychlejším rozvoji zdravotnické techniky a dostup-nosti náročných výrobních technologií. Jedním z mnoha praktických výsledků takovéhoto úzkého propojení medicíny a techniky je nástup individuálně zhotovených implantátů a náhrad pacientům na míru do běžné kli-nické praxe. Návrhům těchto individuálních náhrad se dlouhodobě věnují pracovníci Laboratoře biomechaniky člověka na Fakultě strojní ČVUT v Praze.

FOTO Pro pacienty s defektem v čelistní a obličejové části jsou implantáty klíčové z estetického hlediska


STUDENTI

jaro 2010

nutné automaticky sbírat data a v časových intervalech je z terénu odesílat zpět do České republiky. V tomto smyslu jde o speciálně navržený systém senzorů, bezdrátových spo-jení a výpočetní techniky, které umožňují sledování v těžkém terénu a extrémních podmínkách.

Systém byl odvezen na základnu a nasazen do reálného provozu na začátku roku 2009. V místě výzkumu se teploty blíží až -30 °C.

Letošní generace systému je s vědci v terénu. Až se kolegové z Masarykovy univerzity vrátí zpět do Brna, sdělí nám své poznatky o činnosti a obsluze systému. Následně se pustíme do návrhu a realizace další generace systému tak, abychom ošetřili zjištěné nedostatky a systém spolehlivě navrhli pro provoz příští rok,“ dodává Marek Neruda. Výzkum na základně bude podle oficiálních zdrojů probíhat následujících třicet let.

Skupina doktorandů na Fakultě elektrotechnické ČVUT navrhla zařízení, které dovoluje spojení základny se světem. „V těchto zeměpisných podmínkách je problém s pokrytím signálu.

Klasické technologie jako GSM zde prostě nenajdete. V úvahu přichází satelitní technologie, které ovšem musí signálem pokrývat ostrov Jamese Rosse a musí nabízet vhodné služby za přijatelnou cenu.

V roce 2007 jsme provedli průzkum možných spojení do sítě internet a nakonec byla vybrána satelitní síť Inmarsat,“ říká dok-torand Marek Neruda. „Systém v současné době umožňuje posílání e-mailů, a to i s přílohami. Takže není problém ze základny posílat fotografie,“ doplňuje Marek Neruda.

Protože na antarktické základně jsou po většinu roku neobyvatelné podmínky, nastala potřeba využití výpočetní techniky – konkrétně je

Doktorandi z ČVUT sbírají data v Antarktidě

JAKUB WEISERì [email protected]

Základna Johanna Gregora Mendela umístěná na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě byla pokřtěna na začátku roku 2007. Vědci zde zkoumají místní prostředí z hlediska biologie, geologie, ornitologie a klimatu. Podle slov Marka Nerudy z katedry telekomunikační techniky na Fakultě elektrotechnické ČVUT je možné na ostrově provádět výzkum pouze dva až tři měsíce v roce, v období takzvaného polárního léta, kdy jsou podmínky nejpříznivější.

FOTO Česká polární základna automaticky sbírá data a komunikuje se světem

Česká polární základna v Antarktidě

Mendelova polární stanice je česká výzkumná stanice na pobřeží ostrova Jamese Rosse. Stanice je majetkem Masarykovy univer-zity a dostala jméno zakladatele moderní genetiky a meteorologa Johanna Gregora Mendela. Vědci z ČVUT v Praze byli požádáni o technickou podporu při provozu polární základny. Zajišťují zejména komunikační zázemí a energetickou optimalizaci.

Finanční prostředky na její výstavbu poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, nositelem projektu se stala Masarykova univerzita. Náklady na výstavbu stanice činily asi 60 milionů Kč.Pro stavbu stanice byla zvolena severní část ostrova Jamese Rosse. Tento ostrov (jeho rozloha je zhruba 2 500 km²) se asi z 80 % nachází pod pokryvným ledovcem a právě jen jeho severní část (Ulu Peninsula) je bez ledovce. V roce 2004 provedla na ostrově malá skupina vědeckých a technických pracovníků přípravné práce. Dne 22. února 2007 byla stanice slavnostně otevřena.

37

STUDENTI

motivující prostředí. Všude vidíš plno nadaných, milých a šikovných lidí, to je neskutečné…

Jak na tebe působí pracovní prostředí Googlu?Je velmi uvolněné, kromě prostorů pro práci je tam řada místností, o kterých byste nikdy neřekli, že by to měly být kanceláře obrovské business společnosti.

Byla jsem nadšená například z tzv. playing rooms, kde si můžete zahrát nejenom ping pong, biliár nebo stolní fotbálek, ale třeba i takovou interaktivní hru na plazmové obrazovce, jakou je Guitar Hero.

Mezi prací můžete třeba chvíli relaxovat v masážním lehátku u obřích akvárek nebo si dát kávu na střešní terase s výhledem na Curych. Nebo se můžete v čase oběda sklouznout klouzačkou z prvního patra přímo do jídelny. Takové motivační prostředí a zkušenost jek nezaplacení.

V současné době je jedním z hlavních organizátorů prvního letního tábora ČVUT s názvem Jáma lvová, kterého se zúčastní nejnadanější žáci českých základních škol. V nedávné době absolvovala půlroční stáž u firmy Google ve švýcarském Curychu. A o ní jsme si povídali.

Jak jsi se do Googlu dostala?V prvé řadě si myslím, že jsem měla skutečně veliké štěstí, protože by mě nikdy nenapadlo, že se tam dostanu a splní se mi můj sen – pracovat pro Google.

Reagovala jsem na jejich nabídku trainee programů a studentských stáží. Prostě jsem to zkusila a poslala jsem do Googlu svůj životopis.

Google má pobočky po celém světě. Já jsem se dostala právě do Švýcarska. Výběrové řízení chvíli trvalo. Absolvovala jsem sérii technických rozhovorů zaměřených na můj obor, tedy výpočetní techniku. Taky to obnášelo trochu administrativy. Na čem přesně jsi u Googlu pracovala?Měla jsem tu čest, že jsem se

mohla podílet na vývoji aplikace Google Calendar. Domnívám se, že je to skvělý a velmi efektivní nástroj. Pod vedením svého men-tora jsem vyvíjela aplikační funkci, která umožňuje automatické odmítnutí kalendářních pozvánek.

Práce v Googlu pro mě byla nejenom velkým profesním přínosem, ale zároveň byla velmi zábavná a taky velmi zodpovědná. Není to takové, že tě k ničemu nepustí. Žádný stážista tu nedělá podřadnou práci. Mohli jsme využívat téměř stejné výhody, jaké mají zaměstnanci na plný úvazek.

V Curychu jsi měla původně zůstat jen čtyři měsíce. Co se stalo, že jsi tam zůstala déle?Prodloužili mi stáž na celý půlrok. Moc ráda bych tam zůstala i na full–time práci, ale momentálně dávám přednost dokončení studia na ČVUT.

Co se ti na Googlu nejvíce líbilo?Rozhodně lidé kolem mě. Sešlo se nás tam několik desítek různých národností. Je to velice

„Všude vidíš plno nadaných a milých lidí, to je neskutečné…“

ING. MARTIN PŮLPITELì [email protected]

Lucia Fedorová (23) studuje magisterský program Výpočetní technika na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Byla vždy z těch nejvíce aktivních – účastnila se roadshow Sedmi statečných po českých středních školách, kde seznamovala své mladší potenciální kolegy s tím, co všechno se dá na ČVUT studovat. Účastnila se projektu Mentoring, v rámci kterého představovala středoškolačce studentský život na ČVUT.

FOTO Lucia Fedorová strávila ve společnosti Google celkem šest měsíců

FOTO Zaměstnanci relaxující mezi prací


PARTNERSTVÍ

s využitím hlasového syntetizá-toru. Tyto netradiční způsoby komunikace mezi člověkem a počítačem vyžadují obecně roz-sáhlé testování, které má zjistit, jak snadno se uživateli s kioskem komunikuje. I toto testování prováděli studenti v rámci svých projektů, vedených jak členy ka-tedry, tak mentory z IBM Research.

Při testování studenti používali standardní metodologii testování použitelnosti. Část testů probíhala ve specializované laboratoři katedry – Usability Lab (Laboratoř pro testování použitelnosti). V průběhu testování implemen-tovaných řešení byla odhalena řada problémů ve výše zmíněných netradičních způsobech komu-nikace. Tyto nedostatky pak byly odstraňovány v dalších verzích vyvíjených uživatelských rozhraní.

První vylepšený Smart Kiosk funguje v IBM

Zdokonalená uživatelská roz-hraní byla úspěšně nasazena v prostorách recepce společnosti IBM Česká republika, s. r. o., kde návštěvníci a zaměstnanci firmy mají možnost vyzkoušet si netradiční způsoby interakce s kioskem. Získané ohlasy od uživatelů jsou pozitivní a vytváří další motivaci pro pokračující výzkum v této široké oblasti.

V následujících měsících IBM Research a ČVUT plánují inte-graci nových metod interakce do stávajícího Smart Kiosku. Dále je plánován rozsáhlý sběr dat s různými skupinami po-tenciálních uživatelů kiosku. Výsledkem zpracování získaných dat budou další podněty k bu-doucímu směřovaní výzkumu v této perspektivní oblasti.

Lze se setkat i s kiosky, ke kterým je možné připojit paměťovou kartu z fotoaparátu a vybrané digitální snímky si pak rovnou vytisknout na papír. Na výzkumu nových způsobů interakce zařízení Smart Kiosk se podílejí katedra počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT a pobočka IBM Research v Praze.

Inteligentní kiosk

S rozvojem informačních tech-nologií v sobě mohou kiosky zahrnovat stále sofistikovanější činnosti. To vede k vývoji nového typu informačního kiosku, který bývá označován jako Smart Kiosk, českým ekvivalentem by mohl být název „inteligentní kiosk“. Na rozdíl od klasických typů se Smart Kiosk vyznačuje možností použití netradičních vstupů i výstupů. Tyto vstupy a výstupy mohou být zpraco-vány nebo generovány s využitím metod umělé inteligence.

Společný výzkum ČVUT a IBM byl v uplynulém roce realizován v rámci studentské soutěže financované společností IBM Česká republika, s. r. o. – IBM Student Research Projects. Stu-denti vyvíjeli a testovali netradiční způsoby interakce, jako jsou například ovládání počítače gesty,

dotykem, hlasem atd. Vzhledem ke specifickým způsobům inter-akce bylo bezpodmínečně nutné dodržovat standardní metodologii návrhu uživatelských rozhraní – UCD (User centered design).

Přirozená komu-nikace mezi člo-věkem a počítačem

V těsné návaznosti na výzkum nových výzkumů interakce byl prováděn i výzkum v oblasti hard-warových technologií realizujících specializovaný vstup a výstup informace do nebo z počítače. Vyvíjená hardwarová řešení byla orientována především na identifikaci osob, k tomu sloužily různé čtečky RFID (radio fre-quency identification) čipů, elektronická osobní váha reagující na proměnný náklon uživatele apod. Hardwarovým jádrem realizovaného Smart Kiosku je IBM AnyPlace Kiosk a k němu připojené nejrůznější senzory, například ultrazvukový senzor vzdálenosti, čidlo přítomnosti.

Cílem prováděného výzkumu bylo především dosáhnout situace, kdy uživatel komunikující s kioskem má „přirozený pocit“, a není tudíž frustrován požadavky kiosku na specifické znalosti fungování kiosku, jak po softwarové, tak po hardwarové stránce.

Talking head si s vámi popovídá

K tomu podstatnou měrou přispěla jednak personifikace in-terakce, založená na rozpoznání uživatele s daným profilem a jednak personalizovaný výstup informace z kiosku. Jedná se například o „Talking head“ neboli mluvící hlavu, kde jsou informace uživateli sdělovány trojrozměrným mluvícím modelem lidské hlavy

Smart Kiosk ČVUT a IBM pomáhá získat informaceKaždý z nás se setkal s informačním kioskem, například na nádraží při hledání informací o odjezdu vlaků nebo v metru kvůli informacím o MHD. Informační kiosk můžeme charakterizovat jako počítačový terminál, který poskytuje uživatelům užitečné nebo zajímavé informace.

ING. LADISLAV KUNCì [email protected]

FOTO Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvíjeli a testovali netradiční způsoby interakce zařízení Smart Kiosk

KALENDÁŘ AKCÍ

Vědecké konference na ČVUT v Prazev roce 2010

Specifický trénink pro koučeCoach Specific Training (CST)3. 2. – 15. 5. 2010 CST je ucelený odborný jednosemestrální program zaměřený na výuku základních principů a klíčových kompetencí pro oblast koučování. Program je struk-turován do šestnácti výukových bloků v celkovém počtu 64 hodin.

Program vychází z hlavního dokumentu ICF (International Coach Federation), nazvaného „ICF Professional Core Competencies“, a klade si za cíl seznámit studenty s hlavními aspekty kvalitního moderního koučování jak v podnikatelské, tak i osobní sféře.

Kontaktní osoba:Mgr. Pavla BrettováTel.: 224 359 125, 731 192 600E-mail: [email protected]ísto konání: Masarykův ústav vyšších studií ČVUT, Horská 3, Praha 2 (4. patro)Cena: 29 800 Kč bez DPH

18.–23. 4. 201016th Radiochemical ConferenceKonference má v České republice již padesáti-letou tradici a v současné době je spolu se sérií „International Conference on Nuclear- and Radiochemistry“ jedním ze dvou pilířů nové celoevropské série konferencí garantované přímo DNRC (Division for Nuclear- and Ra-diochemistry) EuCheMS (European Associa-tion for Chemical and Molecular Sciences).Organizátoři se snaží vytvořit vhodné podmínky pro rozšíření komunikace mezi radiochemiky pracujícími jak v základním, tak v aplikovaném výzkumu ve všech ob-lastech jaderné chemie a radiochemie.Mezi hlavní témata konference patří chemie radioaktivních prvků, radioanalytické metody, radiochemické separační a speciační metody, radioaktivita v životním prostředí, radio-ekologie, aplikace radionuklidů a ionizujícího záření a zpracování a ukládání radioaktivních odpadů. Během posledních dvou konferencí (v letech 2002 a 2006) zaznamenaly významný rozvoj i sekce zahrnující jaderné metody v medicíně, radiofarmaka a radiodiagnostiku. Kontaktní osoba: prof. Ing. Jan John, CSc.E-mail: [email protected]ísto konání: Mariánské LázněWebové stránky: www.radchem.cz

Manažerské informacetermín dle dohody – pátek a sobota Kurz je určen zejména manažerům, kteří chtějí získat základní znalosti v oblasti manažerských informací, potřebných pro manažersko-ekonomickou analytickou a rozhodovací činnost. Osvojení těchto znalostí je předpokladem pro kompe-tentní manažerskou činnost. Kurz je zaměřen na řešení aplikačních úloh z hlediska taktického a strategickéhořízení firmy. Obsah kurzu: užití manažerských informací v podniku, účetnictví, bilanční analýza jako základ strategického řízení podniku, kalkulace nákladů, rozpočtování. Controlling a jeho úloha v managementu. Kontaktní osoba: prof. Ing. Karel Macík, CSc.Tel.: 224 359 286E-mail: [email protected]ísto konání: Fakulta strojní ČVUT, Horská 3, Praha 2Cena: 5000 Kč

7.–9. 6. 20109th IFAC Workshop on Time Delay Systems Pražský IFAC workshop se zaměřením na systémy s dopravním zpožděním (TDS 2010), který je pořádán Fakultou strojní ČVUT a Centrem aplikované kybernetiky, navazuje na tradici předchozích osmi workshopů s danou tematikou, z nichž první se konal v roce 1998 ve francouzském Grenoblu a poslední v září 2009 v rumunské Sinaii. V rámci workshopu bude prezentováno 60–70 příspěvků předních expertů daného vědního oboru se zaměřením zejména na syntézu a teorii řízení, stabilitu, robustnost či nume-rické a aplikační aspekty systémů s dopravním zpožděním. Nedílnou součástí workshopu budou tři vyzvané plenární přednášky, z nichž první přednese prof. Nejat Ol-gac (University of Connecticut) se zaměřením na inženýrské aplikace systémů s dopravním zpožděním. Kontaktní osoba: prof. Ing. Pavel Zítek, DrSc., doc. Ing. Tomáš Vyhlídal, CSc.E-mail: [email protected], [email protected]ísto konání: Masarykova kolej (konferenční místnost), Thákurova 1, Praha 6Webové stránky: www.tds2010.fs.cvut.cz

14.–16. 6. 2010International Symposium on Mea-surement, Analysis and Modeling of Human Functions 2010Mezinárodní sympozium o fyziologic-kých funkcích člověka (ISHF) je pořádáno od roku 2001 každé tři roky. Sympozium ISHF pořádané v Praze nám poskytuje rozsáhlé mezinárodní fórum pro prezentaci a diskusi o nejnovějším výzkumu v oblasti měření, analýzy a mode-lování fyziologických funkcí člověka, jeho vnímání, poznání a pohybu.

Pozornost je věnována i blízkým oborům, jako jsou vědy o mozku, komu-nikaci mezi lidmi, rehabilitaci a prosperitě a sportovní vědy.

Témata: lidský pohyb a akce, lidské vnímání a poznávání, interakce lidského vnímání a poznání s pohybem a reak-cemi a metrologie veličin charakterizu-jících fyziologické funkce člověka.

Kontaktní osoba: doc. Ing. Stanislava Papežová, CSc.E-mail: [email protected]ísto konání: Fakulta strojní ČVUT, Tech-nická 4, Praha 6 (konferenční místnost)Webové stránky: www.ishf2010.cz

Kariérní kurzy na ČVUT v Praze v roce 2010


www.rwe.cz

RWE – ENERGIE PRO START VAŠÍ KARIÉRY

Trainee programProgram je určen čerstvým absolventům ekonomického nebo technického zaměření. V průběhu 18 měsíců se budete moci stát plnohodnotným členem RWE, rotovat různými odděleními a tak poznat fungování nadnárodní společnosti a podílet se na odborně zajímavých projektech. RWE vám umožní rozvíjet se,růst a získávat první kariérní zkušenosti prostřednictvím samostatné a zodpovědné práce.

Stipendijní programStudenti 3. až 5. ročníku nebo studentidoktorandského studia, kteří chtějí svůj talenta nové myšlenky obohatit o poznatky z praxe, mají možnost absolvovat stáž pod záštitousvého mentora – vyškoleného odborníka.Vaše poznávání energetické společnosti vám může pomoci při psaní diplomové práce nebo volbě dalšího kariérního zaměření. To vše podpoříme měsíčním stipendiem.

Jak se programů zúčastnit – Pro více informací navštivte stránky www.startkariery.cz.Kontakt – V případě jakýchkoli dotazů nás kontaktujte na [email protected].

RWE NABÍZÍ SKVĚLOU ŠANCI PRO STUDENTY A ABSOLVENTY. PŘIHLASTE SE DO RWE TRAINEE NEBO STIPENDIJNÍHO PROGRAMU A DEJTE SVOJÍ KARIÉŘE TU SPRÁVNOU DÁVKU ENERGIE.

tecnicall 1/10

Documents