Uluru - Ayers Rock,(Ayersova skla) je nejobjemnj monolit na svt, i jednolit pskovcov tvar lec ve stedu australskho kontinentu na domorodm zem v Severnm teritoriu a Nrodnm parku Uluru - Kata Tjuta. Je vysok 348 metr od okoln rovinat krajiny. Do zem je zaputn a 5 km. Dlouh je 3,6 km a irok 2,4 km. Prochzka kolem jeho obvodu je dlouh 9 Km. Geologick st je a 600 mil. let.

Od nepamti byl domorodci uctvn jako sdlo jejich boh. Prvnm evropanem jen spatil Uluru byl cestovatel Ernest Giles v r. 1872. Na vrchol jako prvn vystoupil William Gosse v r. 1873, jen jej pojmenoval na poest australskho politika sira Henryho Ayerse - Ayers Rock. Stle to byla ale rarita v nedostupn a vzdlen pustin.Teprve a v r. 1980 mstn vlda zaloila turistick centrum a od t doby se sem hrnou turist z celho svta. Jsou jich cel prvody a z kultovn pamtky se stal prost byznys.

Okolo celho tvaru vede nkolik rzn dlouhch tras. Podl tchto cest se nachz spousta domorodch kreseb a posvtnch mst, kter jsou oploceny a vstup na n se povauje za pein. Rud barva hory se mn se zmnou osvtlen a vytv nezapomenuteln zitky zejmna pi vchodu a zpadu slunce.

Vstup nahoru je obtn po stezce s etzy a v prudkm horku. Hora pamatuje mnostv smrtelnch infarkt a pd. To vak neodrazuje proudy zvdavch turist. Vstup nen vak zakzn kvli nvtvnosti. Turist jsou vak pedem varovni.