1

VŠB – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

KMINDEX

METODIKA KONTROLY A HODNOCENÍ RIZIKA ÚZEMÍ

2

VŠB – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

METODIKA KONTROLY A HODNOCENÍ RIZIKA ÚZEMÍ

Zpracovali:

Doc. Dr. Ing. Michail Šenovský

Doc. Ing. Pavel Šenovský, Ph.D.

3

Obsah Seznam zkratek .......................................................................................................................... 4 Úvod ........................................................................................................................................... 5 1 Cíl metodiky ............................................................................................................................ 5 2 Vlastní popis metodiky ............................................................................................................ 5

2.1 Hodnocení území .............................................................................................................. 6 2.2 Hodnocení rizik území ................................................................................................... 10

2.2.1 Přírodní MU ............................................................................................................ 10 2.2.2 Antropogenní MU ....................................................................................................... 11

2.2.3 Hodnocení MU ........................................................................................................ 12 2.3 Hodnocení zranitelnosti území ....................................................................................... 13 2.4 Vyhodnocení .................................................................................................................. 13

Závěr ......................................................................................................................................... 14 Novost postupů ......................................................................................................................... 14 Uplatnění .................................................................................................................................. 14 Seznam literatury předcházející metodice ................................................................................ 14 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 15 Příloha č. 1 – Hlavní hodnocení ............................................................................................... 16

Příloha č. 1.1 – Hodnocení území ........................................................................................ 16 Příloha 1.1.1 – Sociální zranitelnost ................................................................................. 16

Příloha 1.2 – Hodnocení rizika ............................................................................................. 16 Příloha 1.2.1 – Přírodní MU ............................................................................................. 16 Příloha 1.2.2 – Antropogenní MU .................................................................................... 17

Příloha 1.3 – Hodnocení zranitelnosti .................................................................................. 18 Příloha 1.3.1 – Přírodní MU ............................................................................................. 18 Příloha 1.3.2 – Antropogenní MU .................................................................................... 19

Příloha 2 – Hierarchie kritérií hodnocení rizik území .............................................................. 20

4

Seznam zkratek CISOB Číselník obcí

ČSÚ Český statistický úřad

HVA Hazard Vulnerability Analysis

HZS ČR Hasičský záchranný sbor České republiky

IZS Integrovaný záchranný systém

JE Jaderná elektrárna

KP Krizové plány

KS Krizové scénáře

LAU Lokální administrativní jednotky (Local Administrative Units)

MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí

MS Microsoft

MU Mimořádná událost

MV Ministerstvo vnitra

NUTS Nomenklatura územních statistických jednotek (Nomenclature of Units for

Territorial Statistics)

PČR Policie ČR

ZZS Zdravotní záchranné služby

5

Úvod Hodnocení rizika území je vždy složitým úkolem. To je také jeden z důvodů, proč odborná

veřejnost stále hledá a vyvíjí nové metody schopné ohodnotit území z hlediska příspěvku

jednotlivých dílčích rizik, na území působících, k celkové míře rizika na něm. Cílem takových

hodnocení je obvykle poskytnout dostatečné množství informací k tomu, aby bylo efektivně

nastavit politiky pro vypořádání se s rizikem, především identifikovat taková území, která je

z hlediska sociálně ekonomické přijatelnosti nutno řešit realizací dodatečných ochranných

investic.

V tomto dokumentu je předloženo jedno z možných řešení této problematiky.

Předkládaná metodika je primárně určena pro pracovníky veřejné správy působící na úseku

krizového řízení, HZS ČR apod.

Při návrhu jednotlivých komponent indexu autoři vycházeli z dostupných, ověřených

údajů jako např. členění území na jednotky NUTS, data ČSÚ o obyvatelstvu, pokrytí území

jednotkami PO a další.

Váhové koeficienty byly odvozeny pomocí metody AHP (3), které byly získány

v rámci focus group zorganizované v rámci projektu SIMPROKIM v průběhu roku 2013.

Takto získané údaje byly zpracovány do podoby tabulek, jak jsou dostupné v příloze 1.

Vzhledem k „pohyblivé“ povaze hrozeb, ale také možným posunům v jejich vnímání

je potřeba brát zřetel na to, že vypovídající schopnost jednotlivých koeficientů bude proto

v čase klesat a je proto nutno v pravidelných intervalech provádět validaci platnosti těchto

koeficientů.

Tato metodika byla vyvinuta v rámci projektu Simulace procesů krizového

managementu v systému celoživotního vzdělávání složek IZS a orgánů veřejné správy

VG20102015043.

1 Cíl metodiky Cílem metodiky je poskytnout z hlediska nasazení jednoduchý nástroj pro vyhodnocení území

z hlediska rizik na něm působících. Výstupem metodiky je hodnota míry rizika umožňující

především vzájemné porovnání území formou rankingu území.

Výsledkem hodnocení je seznam hodnocených území seřazený podle vypočtené míry

rizika od nejrizikovějšího identifikovaného území až po území nejvíce bezpečné. Území

v horních částech seznamu jsou pak vhodnými kandidáty pro investice do bezpečnosti s cílem

minimalizovat pravděpodobnost realizace jednotlivých částečných rizik popřípadě investic do

zodolnění území proti účinkům spojených s realizací těchto rizik.

2 Vlastní popis metodiky Pro hodnocení rizika území je v této metodice navržen jednoduchý systém formulářů, které

umožňují popsat charakter posuzovaného území a na základě těchto informací posoudit území

z hlediska závažnosti rizik jej ohrožující. Proces hodnocení je rozdělen do tří částí:

1) hodnocení území,

2) hodnocení rizik a

3) hodnocení zranitelností

Na údaje zjištěné v těchto částech se následně aplikují váhové koeficienty popisující

preference hodnotitelů pro hodnocení rizik území. Autoři předkládají vlastní systém váhových

koeficientů, který však mohou hodnotitelé nahradit v případě potřeby systémem vlastním aniž

by byla narušena vypovídající schopnost výsledků metodiky za předpokladu, že nové váhy

6

budou nasazeny ploště pro všechna hodnocená území (tedy dosažené výsledky budou

srovnatelné).

Popis postupu hodnocení rizika území dle metodiky KMindex Na obrázku je znázorněn postup hodnocení rizika území v krocích. U každého kroku metody

je vždy uveden odkaz na příslušnou tabulku uvedenou v metodice. Jednotlivé kroky

hodnocení jsou založeny na vyplňování tabulek, které jsou uvedeny v příloze 1 metodiky.

Tyto tabulky lze počítat manuálně a nebo použít šablonu připravenou pro MS EXCEL.

Při vyplňování tabulek je potřeba brát ohled na to, že tato metodika pracuje s hierarchií

kritérií. Hodnoty tabulek se proto vyplňují směrem zdola-nahoru. Z tohoto důvodu je

doporučeno používat šablonu zpracovanou v MS Excel, která je schopna zohlednit návaznosti

mezi jednotlivými tabulkami v rámci hierarchie.

Obr. 1: Metodický postup hodnocením území pomocí metodiky KM

index

2.1 Hodnocení území V první části se získávají informace o hodnoceném území. Zájmové informace se získávají

v pěti oblastech:

7

1) velikost území,

2) počet obyvatel,

3) sociální struktura obyvatelstva,

4) „cena“ území a

5) pokrytí IZS

Velikostí území se rozumí především charakter posuzovaného území z hlediska jeho

velikosti. Jako základ rozlišení typologie území používá tato metodika klasifikaci území podle

nomenklatury územních statistických jednotek (NUTS) [1] s drobnými úpravami beroucími

v úvahu specifický charakter hlavního města Praha.

Hodnota indexu se určí pomocí tab. 1.

Tab. 1: Klasifikace území a stanovení hodnoty indexu

Území Index

NUTS 0 a 1 – stát nebo území 10

NUTS 2 – region 9

NUTS 3 – kraj nebo hlavní město Praha 8

NUTS 4 (LAU 1) – okres nebo správní obvody Prahy 7

NUTS 5 (LAU 2) – statutární města nebo samostatné městské části Prahy 6

NUTS 5 (LAU 2) – města nebo městské obvody statutárních měst 5

NUTS 5 (LAU 2) – městysy 4

NUTS 5 (LAU 2) – ostatní obce 3

Typologickou klasifikaci obcí je možné provést s použitím Číselníku obcí (CISOB) [2], který

obsahuje identifikační příznak typu obce.

Volba typu území je pro průběh hodnocení naprosto klíčová vede totiž nejen k určení

hodnoty indexu v položce typ území, k typu území jsou také vztaženy stupnice v některých

dalších charakteristikách území.

Volí se přitom takový typ území, který je potřeba porovnat. Volba NUTS 3 – kraje

tedy znamená, že budou porovnávány jednotlivé kraje.

Z hlediska aplikace samotného hodnocení může být výhodné hodnocení provést

iteračně – tedy ve více krocích odstupňované podle velikosti zpracovávaného území od

větších území až po ty menší. Postupné zvyšování granulity hodnocení může pak posloužit

k identifikaci problémových míst, s jejich postupným rozpracováním až k identifikaci

jednotlivých dílčích rizikových faktorů s největším příspěvkem k celkovému riziku

hodnoceného území.

Hodnota indexu pro ukazatel počtu obyvatel se určí pomocí tabulek 2 – 4 podle typu území

zvoleném v předchozím ukazateli. Ukazatel počtu obyvatel je jedním z nejdostupnějších

statistických ukazatelů zpracovávaným ČSÚ.

Tab. 2: Hodnota indexu pro NUTS 5 – ukazatel počet obyvatel na km2

Hustota zalidnění

[obyvatelé/km2]

index

> 2 000 10

> 1 500 8

> 1 000 6

> 500 4

Ostatní 2

8

Tab. 3: Hodnota indexu pro NUTS 4 – absolutní počet obyvatel

Počet obyvatel (tis.) index

> 300 10

> 250 8,5

> 200 7

> 150 5,5

> 100 4

> 50 2,5

ostatní 1

Tab. 4: Hodnota indexu pro NUTS 3 – absolutní počet obyvatel

Počet obyvatel (tis.) Index

> 1 000 10

> 900 9

> 800 8

> 700 7

> 600 6

> 500 5

> 400 4

> 300 3

> 200 2

Ostatní 1

Pro úroveň hodnocení NUTS 0 nebo 1 použije hodnota indexu 10.

Indikátor sociální zranitelnosti je konstruován na základě tří faktorů:

1) azylová střediska,

2) sociálně vyloučené lokality a

3) míra nezaměstnanosti.

V rámci dílčího indikátoru azylová střediska se hodnotí vliv jaký na hodnocené území

mohou mít přijímací, pobytová, integrační a azylová střediska provozovaná Ministerstvem

vnitra (MV). Jelikož předem není možné odhadnout charakter běženců, je nutné na lokální

úrovni počítat s možností, že přítomnost většího množství cizinců v mezní životní situaci na

jednom místě, může mít na hodnocené území vážné negativní dopady. Tyto případné dopady

však jsou spíše lokálního charakteru.

Z tohoto důvodu je pro úroveň NUTS 5 provedeno přidělení hodnoty 10 v případě

přítomnosti a 0 v případě nepřítomnosti takového zařízení. Pro území velikosti NUTS 4 nebo

větší se předpokládají zanedbatelné vlivy (hodnota 0).

Sociálně vyloučené lokality mají taktéž pouze omezený lokální vliv, síla tohoto vlivu

však na lokální úrovni může být velká. Z tohoto důvodu se volí hodnota podle subjektivního

vnímání sociálního napětí na území podle tab. 5.

Tab. 5: Sociálně vyloučené lokality v NUTS 5 – vnímání sociálního napětí, hodnota indexu

Napětí Index

Extrémní napětí 10

Silné napětí 7

Střední napětí 5

Malé napětí 2

9

Bezproblémová lokalita 0

Konečně míra nezaměstnanosti se pro účely hodnocení vypočte jako procento

nezaměstnaných k práce schopné populaci hodnoceného území vyděleno pěti do maximální

hodnoty 10. Podle tohoto vzorce odpovídá hodnota 10 nezaměstnanosti 50%, což je již

nepochybně vysoce kritická hodnota se zásadním vlivem na způsob fungování území.

Hodnocení ceny území se provádí na základě hodnocení přítomnosti kulturních a

přírodních památek, průmyslových oblastí, vodních děl, významných silničních nebo

železničních tahů, prvků kritické infrastruktury. Tento ukazatel je tedy zaměřen na technickou

rozvinutost území. Tato rozvinutost může nabývat různých podob. V některých případech

může mít charakter průmyslového centra (jako např. Ostrava) v jiných může být rozvoj

založen na cestovním ruchu zaměřeném na poznání významných kulturních památek (např.

Český Krumlov).

Přes odlišný charakter účelu území ve výše uvedených příkladech se území pro

zajištění těchto funkcí muselo dlouhodobě vyvíjet ve smyslu budování infrastruktury, služeb,

objektů apod. což zvýšilo „cenu“ těchto území, ve srovnání s územími, která jsou např.

používána spíše pro zemědělskou činnost, kde v případě poškození nebo dokonce zničení by

nedošlo k výraznějším dlouhodobým škodám.

Pro účely hodnocení se hodnota tohoto ukazatele stanovuje podle tab. 6 pro územní

jednotky NUTS 5.

Pro větší územní jednotky (NUTS 0 – 4) autoři doporučují zvážit, zda hodnocení

tohoto ukazatele vůbec provádět – hodnocení totiž v těchto případech vede k rozhodování o

tom, zda je rozvinutější např. Středočeský nebo Moravskoslezský kraj. Pro vyšší územní

jednotky je také možné vždy nalézt významnou infrastrukturu, památku, klíčový výrobní

podnik apod., kterým se odůvodní vysoká rozvinutost území. Objektivita hodnocení tedy

v těchto případech může být ohrožena a proto může být výhodnější tento ukazatel v rámci

hodnocení těchto celků nepoužit.

Tab. 6: Rozvinutost území – stupnice hodnocení

Rozvinutost Index

Silně rozvinutý 10

Středně rozvinutý 6

Malá rozvinutost 3

Ostatní 1

Posledním zájmovým indikátorem je pokrytí IZS. Jedná se o indikátor kvality pokrytí

zájmového území službami základních složek IZS – tedy především dojezdové časy a

schopnost dopravit na dané území jednotky v dostatečném počtu pro zvládnutí mimořádných

událostí. Uvedené hodnoty jsou stanoveny s ohledem na plošné pokrytí sil a prostředků

jednotek požární ochrany a s přihlédnutím, ke skutečnosti, že podobná zákonná pravidla pro

ostatní složky IZS nejsou stanovena. V praxi se budou pravděpodobně využívat zejména první

4 položky.

Určení hodnoty pro účel hodnocení se provádí podle tab. 7.

Tab. 7: Pokrytí IZS – stupnice hodnocení

Pokrytí IZS HZS* Index

Plné pokrytí (velmi rychlý dojezd složek IZS) I 1

Pokryta většina hodnoceného území (většina území s rychlým dojezdem

složek IZS, na území se ale nachází místa, která jsou z hlediska dojezdu

II 3

10

problematická)

Částečné pokrytí – na území je nezanedbatelné množství míst

s problematickým dojezdem jednotek

III 5

Špatné pokrytí – na území je velké množství míst se špatným dojezdem

jednotek

IV 6,5

Malé pokrytí – většina hodnoceného území je špatně pokryta službami IZS 8

Žádné pokrytí – území není pokryto službami IZS 10

Pozn. *: viz tabulka plošného pokryt území jednotkami PO (zákon 133/1985 Sb. ve znění

pozdějších předpisů).

Jako vodítko pro určení pokrytí lze použít data jednotlivých složek IZS, především

Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR), Policie ČR (PČR), Zdravotní záchranné služby

(ZZS) apod.

2.2 Hodnocení rizik území Druhá část hodnocení je zaměřena na mimořádné události, které ohrožují zájmové území. Pro

hodnocení v této části platí, že data, která budou pro hodnocení použita, by měla být dostupná

pro dostatečně dlouhé časové období pro odvození frekvenčních charakteristik událostí

(minimálně 5 let, optimálně alespoň 10 let) a to včetně popisu následků a prostorové

lokalizaci události. Zde je vhodné vycházet z přehledu zásahu HZS a také dalších složek IZS,

popřípadě kroniky území pro události s nízkou frekvencí návratu.

Pro hodnocení rizik autoři mimořádné události (MU) rozdělují do dvou skupin na

přírodní a antropogenní. Jednotlivé MU, které jsou použity v hodnocení (viz následující

tabulky), jsou vybrány s ohledem na klimatické, geologické a geomorfologické podmínky

státu, průmysl a životní prostředí ČR. Je důležité si zde uvědomit i sílu domino efektu a

možného propojení vzniku více mimořádných události v jedné části území a v jednom

okamžiku.

2.2.1 Přírodní MU Tab. 8: Přírodní MU – hodnocení rizik

Počasí Krupobití

Přívalové deště

Vichřice a silné poryvy větru

Sněhové kalamity

Námrazy a náledí

Vlny veder a sucha

Záplavy a povodně – přirozené

Požár (způsobený bleskem, samovznícením apod.)

Teplotní inverze

Země Zemětřesení

Svahové pohyby

Sněhové a kamenové laviny

Posun říčních koryt

Propad zemských dutin

Půdní eroze a únik plynu ze zemského nitra

Bio Epifitie

Epizootie

Epidemie

11

Tab. 9:Přírodní MU – legenda

MU vychází z HVA a map Rizik,

MU- nákazy přírodního charakteru, které jsou nadefinovány jako Typové

krizové scénáře (KS)

MU způsobené pohybem zemské kůry, zemských desek.

MU, dle klimatických podmínek v zimním období

MU, dle klimatických podmínek od jara do podzimu

Požáry, záplavy a povodně, přívalové deště jsou typy hrozeb, s jejichž ničivými následky se

společnost potýká již od nepaměti a jejichž frekvence návratu je zároveň relativně častá.

„Výhodou“ hrozeb tohoto typu je fakt, že prakticky pro jakékoliv území jsou dostupné dlouhé

časové řady popisující poměrně přesně frekvence návratu těchto událostí a to i v případě MU

s návratem řádově v desítkách let.

Epifitie, epizootie a epidemie patří mezi typové události pro které je vytvořen krizový

plán (KP) pro podmínky ČR. Jedná se o události, které mohou být spouštěčem domino efektů

v lidské společnosti ve smyslu výpadků v zásobování základními potravinami, panikovým

chováním obyvatelstva a ohrožením fungování základních státu v případě rozsáhlých

závažných epidemií se závažnými dopady na zdraví obyvatelstva (ve smyslu vyřazení

nemocných z pracovního procesu).

Zemětřesení, svahové pohyby a další MU zařazené do této kategorie jsou důsledkem

pohybu zemského povrchu, které mohou nečekaně vzniknout a jejíž škody mohou mít velký

dopad na území, ekonomii, životní prostředí a mohou natrvalo změnit ráz území. Všechny

typy MU v této kategorii se již na území ČR vyskytly, např. zemětřesení v Trutnově,

Šumperku a Komořanech. Propady zemských dutin (v důsledku důlních otřesů) byly

zaznamenány na Trutnovskou, Kladensku a Karvinsku.

Laviny sněhové se vyskytly např. v Krkonoších a Jeseníkách, kamenové pak v oblasti

Českého Švýcarska nebo Ralska. Sesuvy půdy na území se vyskytují často v oblasti České

křídové pánve – v Beskydech a Javorníku.

Krupobití, sněhové kalamity, námrazy se vyskytují na území státu v zimním období.

Ochromují území velkého rozsahu na delší dobu. Působí také na vznik dalších MU, jako

například havárie v dopravě.

Vlny veder, sucha, teplotní inverze, vichřice a silné větrné poryvy jsou specifické MU

zejména v letním období. Zejména vichřice jsou přitom častým iniciátorem dalších MU

s rychlým nástupem a velkými následky na ekonomiku postižené oblasti. Vlny veder a sucha

pak zvyšují nebezpečí vzniku požárů a negativně působí na také na lidský organismus a

přírodu obecně.

2.2.2 Antropogenní MU Tab. 10: Antropogenní MU – hodnocení rizik

Požár způsobený člověkem

Havárie technologií (výbuchy, požáry, úniky toxických látek)

Záplavy po přetržení přehradní hráze

Násilné sociální pohyby

Terorizmus

Havárie v dopravě Havárie v silniční dopravě

Havárie železniční dopravě

12

Havárie v letecké dopravě

Havárie v lodní dopravě

Nebezpečné látky Havárie s únikem radioaktivních látek

Havárie s únikem nebezpečných látek

Únik ropných produktů (při skladování, přepravě, potrubní rozvody)

Působení toxických odpadů na skládkách

Tab. 11: Antropogenní MU – legenda

MU vyplývající z HVA nebo Map rizik

MU způsobené úmyslným chováním člověka

MU definována dle struktury dopravy v ČR

MU definována pro území s výskytem těchto zařízení (JE Dukovany, Temelín)

MU dle nejčastějších příčin MU v podnicích a firmách

MU definované s ohledem na dlouhodobé působení na životní prostředí

Zkušenost ukazuje, že požár, havárie s únikem nebezpečných látek, havárie v silniční

dopravě, únik ropných produktů a záplavy jsou pravděpodobná rizika v území.

Násilné sociální pohyby a terorismus jsou moderní zdroje rizik, kterými jsou ohroženy

především „západně“ orientované ekonomiky. Naštěstí dosud na území ČR nejsou zkušenosti

ani s jedním z těchto novodobých fenoménů. Přesto mají autoři metodiky pocit, že vzhledem

k závažnosti možných následků je nutné MU tohoto typu brát v úvahu jako nepříjemnou

součást naší doby, a proto je důležité je lokalizovat a pro případ výskytu s nimi počítat a

plánovat připravenost všech složek IZS.

Havárie v železniční, letecké, vodní a silniční dopravě mohou být pro fungování území

ochromující. Všechny tyto typy dopravy se na území ČR nacházejí, a proto je nutné je

analyzovat.

Havárie s únikem radioaktivních látek je v seznamu MU uvedena vzhledem k provozu

jaderných elektráren na území ČR.

Havárie technologií nelze vyloučit zejména v průmyslových oblastech země.

Působení toxických odpadů na skládkách je v seznamu zahrnuto s ohledem na

hodnocení území, kde je uvažován výskyt skládek. Dopad špatně zabezpečených skládek na

životní prostředí může být závažný, dlouhodobý a často i nevratný, proto je důležité se tímto

typem MU zabývat, ovšem zejména z pohledu dlouhodobého působení.

2.2.3 Hodnocení MU1

Hodnocení přírodních a antropogenních událostí z pohledu rizik probíhá na společné škále,

viz tab. 12. Pro jednotlivé typy MU se přidělují body škály podle toho, zda v uvažovaném

časovém horizontu analýzy může vzniknout MU daného typu v intenzitě mající svou

intenzitou významné dopady na funkci území.

Pro hodnocení berte v úvahu pouze pravděpodobnost významných následků,

nikoliv významnost jednotlivých typů událostí (např. radiační havárie je významnější než

havárie s únikem ropných produktů). Tyto úvahy již jsou do hodnocení zavedeny formou

váhových koeficientů vztažených k jednotlivým typům MU. Náchylnost území ke škodám

daným typem MU je pak zohledněn v třetí fázi hodnocení.

1 Při stanovení těchto indexů jsme vycházeli z filosofie plošného pokrytí ČR jednotkami PO.

13

Tab. 12: Rizika MU – hodnotící škála

Popis Index

Jisté 10

Vysoce pravděpodobné 8

Středně pravděpodobné 6

Málo pravděpodobné 4

Nepravděpodobné 2

2.3 Hodnocení zranitelnosti území V poslední části jsou použity stejné typy mimořádných událostí, které byly definovány

v druhé části hodnocení. V této části jsou však tyto události hodnoceny s ohledem na

zranitelnost zájmového území.

Základní otázkou této části hodnocení je, jaký mohou mít jednotlivé MU dopad na

hodnocené území, nebo obrácené - kterými typy MU je hodnocené území zranitelnější.

Přihlédnout je přitom nutné jak k charakteru území, které je popsána v první části procesu

hodnocení, tak i četnostem výskytu z druhé části hodnocení.

Zranitelnost území je hodnocena s přihlédnutím na ohrožení života a zdraví, ale také

ekonomické, ekologické a případně další dopady. Bodové hodnocení je v této části nastaveno

podobně jako v části druhé, nepracuje však s pravděpodobností, ale zranitelností hodnoceného

území, viz tab. 13.

Tab. 13: Zranitelnost působením MU – hodnotící škála

Popis Index

Totálně zranitelné 10

Vysoce zranitelné 8

Středně zranitelné 6

Málo zranitelné 4

Není citlivé vůči dané MU 2

2.4 Vyhodnocení Pro vybrané území hodnotitel vyplní podle postupu popsaného v kapitolách 2.1 – 2.3

formuláře přiložené v příloze 1. Při vyplňování je potřeba vzít v úvahu, že hodnotící kritéria

tvoří hierarchie. Postupovat je proto potřeba po jednotlivých úrovních hodnocení od nejnižší

úrovně až po tu nejvyšší. Grafické znázornění hierarchie kritérií hodnocení je přiloženo

v příloze 2.

Výpočet se pro všechny úrovně provádí totožně a to tak, že na základě předchozích

kapitol se doplní do dané kolonky tabulky hodnota, na tuto hodnotu se aplikují hodnoty vah

(ty jsou ve formulářích předvyplněny) a takto získané hodnoty se sečtou napříč tabulkou.

Výsledná suma se přenes do patřičné kolonky v tabulce o úroveň výše.

Postup se opakuje dokud nejsou zpracovány všechny tabulky. Vypočtená hodnota

sumy tabulky nejvyšší úrovně je hledaným indexem. Tuto hodnotu je možné použít pro

porovnání v s dalšími hodnocenými územími stejného typu, přičemž platí, že čím větší je

hodnota indexu, tím je území „cennější“, vystaveno větším rizikům a je zranitelnější.

Pro usnadnění výpočtu celkové míry rizika hodnoceného území připravili autoři

šablonu hodnotících formulářů v MS Excel, do které se vyplňují pouze hodnoty škál

v jednotlivých sledovaných charakteristikách území, přičemž výpočet proběhne automaticky.

Soubor je dostupný v elektronické podobě .

14

Závěr Metoda hodnocení popsaná touto metodikou je aplikačně relativně jednoduchá. Vychází

z provedených analýz rizika území klasickými metodami, ze kterých také vyplývá rozdělení

požadovaných údajů o území do jednotlivých částí a integrace možných rizik do jediné

hodnoty. V příloze 1 jsou uvedeny tabulky pro vyhodnocení jednotlivých zájmových území.

Novost postupů Navržena metodika je svým řešení jedinečná. Podařilo se do jednoho bloku hodnocení území

vložit tři hodnotící podmnožiny, kdy každá má svou vypovídací schopnost a a společně jako

celek dávají celkový obraz o rizicích v posuzovaném území. Sjednocení všech částí

hodnocení bylo dosaženo stanovením jednotlivých indexů a škál, které autoři získali

vytěžením veřejně dostupných dat, na které se odkazují.

Uplatnění

Uplatnění metodiky autoři spatřují především v orgánech krizového řízení na úrovni obec –

kraj – republika a v krizových orgánech HZS ČR na úrovních územní odbor – kraj –

republika.

Seznam literatury předcházející metodice [1] BERNATÍK, Aleš a Lenka MALÉŘOVÁ. Analýza rizik území. Ostrava: SPBI, 2010.

ISBN 978-80-7385-082-1.

[2] MEZEY, Gyula, PIANCATELLI Giordano, BERTULLI Fabio, GÖRS Jörg, SPEKKER

Jens, RACZKA Marek a MESA Rafael Marques. Mapování rizik: návrh jednotné

metodiky [online]. Itálie, 2007, 19 str., Dostupné z: http://www.kraj-

jihocesky.cz/file.php?par[id_r]=23682&par[view]=0 [cit. 2012-05-20].

[3] LINDOVSKÝ, Martin, Bc. Územní studie lokality „Proskovická“ v Ostravě –

Výškovicích [online]. Ostrava, VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta

bezpečnostního inženýrství 2011, 73 str., dostupné z: http://hdl.handle.net/10084/90002

[cit. 2013-11-20].

[4] KRÖMER, Antonín, MUSIAL, Petr, FOLWARCZNY, Libor. Mapování rizik. Ostrava:

SPBI, 2010. 126 s. ISBN 978-80-7385-086-9.

[5] BERNATÍK, Aleš, ŠENOVSKÝ, Pavel, ŠENOVSKÝ, Michail, ŘEHÁK, David.

Territorial Risk Analysis and Mapping. In Chemical Engineering Transactions vol. 31,

pp. 79-84, ISSN 1974-9791, ISBN 978-88-95602-22-8, DOI: 10.3303/CET1331014

[6] Mapa rizik v Moravskoslezském kraji. SPEKTRUM. 2010, roč. 10, 1/2010, s. 2. ISSN

1211-6920.

[7] ŠENOVSKÝ, Pavel, ŠENOVSKÝ, Michail. Možnosti oceňování škod pro účely

identifikace zranitelných míst. SPEKTRUM, 1 č., 12 roč., str. 7 - 10, ISSN 1211-6920

[8] ZLÁ, Markéta. Mapy analýzy rizik na území regionu [online]. Ostrava, VŠB – Technická

univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, 2010. 70 s., dostupné z:

http://hdl.handle.net/10084/79083 [cit. 2013-11-20].

[9] ŠKURKOVÁ, Lenka. Studie ohrožení občanů v městské části Ostrava Výškovice

[online]. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního

inženýrství, 2012, 84s, dostupné z: http://hdl.handle.net/10084/100078 [cit. 2013-11-20].

[10] ŠENOVSKÝ, Pavel. Komplexní hodnocení zranitelností území. habilitační práce, VŠB -

TU Ostrava, Ostrava 2012, 150 str.

15

[11] Procházková Dana. Bezpečnost lidského systému. Edice SPBI SPEKTRUM, svazek X.

SPBI Ostrava, Ostrava 2007, 139 str.

[11] Procházková Dana. Metodika pro odhad nákladů na obnovu majetku v územích

postižených živelní nebo jinou pohromou. Edice SPBI SPEKTRUM, svazek XI. SPBI

Ostrava, Ostrava 2007, 139 str.

Seznam použité literatury [1] ČSÚ. Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS) [online]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_uzemnich_statistickych_jednotek_(cz_nuts)

[cit. 2013-11-20].

[2] ČSÚ. Číselník obcí (CISOB) [online]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/ciselnik_obci_(cisob) [cit. 2013-11-17].

[3] SAATY, Thomas L., VARGAS, Luis G. Models, Methods, Concepts & Applications

of the Analytic Hierarchy Process. 2 vyd. Springer, 2012. 346 s. ISBN 978-1-4614-3596-9.

16

Příloha č. 1 – Hlavní hodnocení Indikátor váha hodnota Index (váha x

hodnota)

Hodnocení území (viz příloha 1.1) 0,637

Hodnocení rizika (viz příloha 1.2) 0,105

Hodnocení zranitelnosti (viz příloha 1.3) 0,26

Finální hodnocení SUMA

Příloha č. 1.1 – Hodnocení území

Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Typ území 0,02

Počet obyvatel 0,31

Sociální zranitelnost (viz příloha 1.1.1) 0,16

„Cena“ území 0,04

Pokrytí IZS 0,11

Přepsat položku do Hodnocení území (příloha 1) SUMA

Příloha 1.1.1 – Sociální zranitelnost

Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Azylová střediska 0,013

Sociálně vyloučené lokality 0,03

Nezaměstnanost 0,116

Přepsat položku do Sociální zranitelnost (příloha 1.1) SUMA

Příloha 1.2 – Hodnocení rizika

Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Přírodní MU (viz příloha 1.2.1) 0,073

Antropogenní MU (viz příloha 1.2.2) 0,03

Přepsat položku do Hodnocení rizika (příloha 1) SUMA

Příloha 1.2.1 – Přírodní MU

Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Počasí (viz příloha 1.2.1.1) 0,013

Záplavy a povodně přirozené 0,03

Požár (způsobený bleskem, samovznícením apod.) 0,004

Teplotní inverze 0,007

Země (viz příloha 1.2.1.2) 0,0025

Bio (viz příloha 1.2.1.3) 0,015

Přepsat položku do Přírodní MU (příloha 1.2) SUMA

17

Příloha 1.2.1.1 – Počasí Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Krupobití 0,0004

Přívalové deště 0,007

Vichřice a silné poryvy větru 0,002

Sněhové kalamity 0,001

Námrazy a náledí 0,0007

Vlna veder a sucha 0,0017

Přepsat položku do Počasí (příloha 1.2.1) SUMA

Příloha 1.2.1.2 – Země Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Zemětřesení 8.10-5

Svahové pohyby 0,00068

Sněhové a kamenové laviny 0,00026

Posun říčních koryt 0,00016

Propad zemských dutin 0,00037

Půdní eroze a únik plynu ze zemského nitra 0,001

Přepsat položku do Země (příloha 1.2.1) SUMA

Příloha 1.2.1.3 – Bio Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Epifitie 0,015

Epizootie 0,001

Epidemie 0,003

Přepsat položku do Bio (příloha 1.2.1) SUMA

Příloha 1.2.2 – Antropogenní MU

Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Požár způsobený člověkem 0,001

Záplavy po protržení přehradní hráze 0,0027

Násilné sociální pohyby 0,005

Terorizmus 0,015

Havárie v dopravě (viz příloha 1.2.2.1) 0,002

Nebezpečné látky (viz příloha 1.2.2.2) 0,006

Přepsat položku do Antropogenní MU (příloha 1.2) SUMA

Příloha 1.2.2.1 – Havárie v dopravě Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Silniční doprava 0,0006

Železniční doprava 0,001

Letecká doprava 0,0002

Vodní doprava 9,4.10-5

Přepsat do Havárie v dopravě (příloha 1.2.2) SUMA

18

Příloha 1.2.2.2 – Nebezpečné látky Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Havárie s únikem NL 0,0012

Únik ropných produktů 0,0006

Působení toxických odpadů 0,004

Přepsat do Nebezpečné látky (příloha 1.2.2) SUMA

Příloha 1.3 – Hodnocení zranitelnosti

Indikátor váha hodnota Index (váha x

hodnota)

Přírodní MU (viz příloha 1.3.1) 0,18

Antropogenní MU (viz příloha 1.3.2) 0,077

Přepsat položku do Hodnocení zranitelnost (příloha 1) SUMA

Příloha 1.3.1 – Přírodní MU

Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Počasí (viz příloha 1.3.1.1) 0,011

Záplavy a povodně přirozené 0,069

Požár (způsobený bleskem, samovznícením apod.) 0,024

Teplotní inverze 0,019

Země (viz příloha 1.3.1.2) 0,009

Bio (viz příloha 1.3.1.3) 0,048

Přepsat položku do Přírodní MU (příloha 1.3) SUMA

Příloha 1.3.1.1 – Počasí Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Krupobití 0,0004

Přívalové deště 0,0033

Vichřice a silné poryvy větru 0,001

Sněhové kalamity 0,0007

Námrazy a náledí 0,0017

Vlna veder a sucha 0,0041

Přepsat položku do Počasí (příloha 1.3.1) SUMA

Příloha 1.3.1.2 – Země Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Zemětřesení 0,004

Svahové pohyby 0,0013

Sněhové a kamenové laviny 0,0004

Posun říčních koryt 0,0005

Propad zemských dutin 0,009

Půdní eroze a únik plynu ze zemského nitra 0,0022

19

Přepsat položku do Země (příloha 1.3.1) SUMA

Příloha 1.3.1.3 – Bio Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Epifitie 0,0032

Epizootie 0,011

Epidemie 0,034

Přepsat položku do Bio (příloha 1.3.1) SUMA

Příloha 1.3.2 – Antropogenní MU

Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Požár způsobený člověkem 0,0018

Záplavy po protržení přehradní hráze 0,0042

Násilné sociální pohyby 0,019

Terorizmus 0,035

Havárie v dopravě (viz příloha 1.3.2.1) 0,006

Nebezpečné látky (viz příloha 1.3.2.2) 0,011

Přepsat položku do Antropogenní MU (příloha 1.3) SUMA

Příloha 1.3.2.1 – Havárie v dopravě Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Silniční doprava 0,0032

Železniční doprava 0,002

Letecká doprava 0,003

Vodní doprava 0,0005

Přepsat do Havárie v dopravě (příloha 1.3.2) SUMA

Příloha 1.3.2.2 – Nebezpečné látky Indikátor váha hodnota Index

(váha x hodnota)

Havárie s únikem NL 0,0024

Únik ropných produktů 0,0007

Působení toxických odpadů 0,0077

Přepsat do Nebezpečné látky (příloha 1.3.2) SUMA

20

Příloha 2 – Hierarchie kritérií hodnocení rizik území