vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů phdr. peter ... · - sociologický výzkum na...

Mediaacutelniacute komunikace

Vysokaacute škola mezinaacuterodniacutech a veřejnyacutech vztahů

PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD

6 3 2015

Mediaacutelniacute komunikace ndash okruhy přednaacutešek

1 Jazyk znak komunikace Teorie komunikace teorie informace informačniacute proces a modely komunikace

2 Znak a znakoveacute systeacutemy Seacutemiotika Seacutemiotickaacute lateralita Seacutemantickyacute trojuhelniacutek a typologie znaků Mystifikace v znakovyacutech systeacutemech dekoacutedovaacuteniacute myacutetu Metatvorba

3 Typy mediaacutelniacutech teoriiacute a přiacutestupy k meacutediiacutem

4 Předpoklady vzniku masovaacute komunikace Stručnaacute historie vybranyacutech meacutediiacute

5 Meacutedia a kodifikace (skutečnosti) Zpravodajskeacute hodnoty Medializace a mediaacutelniacute realita

6 Teoretici a teorie meacutediiacute

7 Hyperrealita virtuaacutelniacute realita fikce

8 Sociologie masoveacute komunikace - školy a představiteleacute

9 Sociologie mediaacutelniacute komunikace - sociaacutelniacute konstrukce realita siacuteť

10 Vyacutezkum v oblasti mediaacutelniacute komunikace - zaacuteklady vědeckeacuteho vyacutezkumu


11 Psychologie masoveacute komunikace - školy a představiteleacute

12 Psychologie masoveacute komunikace - neuro přiacutestupy

13 Uacutečinky mediaacutelniacute komunikace

14 Publikum masoveacute a mediaacutelniacute komunikace

15 Systeacutem (struktura) meacutediiacute a mediaacutelniacute systeacutem (aparaacutet)

16 Novaacute meacutedia a digitalizace

17 Mediaacutelniacute antropologie archeologie studia

18 Mediaacutelniacute etika a vzdělaacutevaacuteniacute

httpmediaanthropologywebnodeczkurzymedialni-komunikace

Zadaacuteniacute seminaacuterniacute praacutece

pro studenty kombinovaneacuteho studia letniacute semestr 2014

Teacutema Pilotniacute šetřeniacute a prezentace seminaacuterniacute praacutece

1 Projekt pilotniacuteho šetřeniacute

2 Definovaacuteniacute vyacutezkumneacuteho probleacutemu metod technik vzorku a zaacutekladniacuteho souboru

3 Zadaacuteniacute šetřeniacute

4 Vyhodnoceniacute šetřeniacute

5 Prezentace vyacutesledků (zpraacuteva o šetřeniacute)

bull Prezentace seminaacuterniacute praacutece ze ZS (sniacutemky nahraacuteniacute el podklady)


1 Teze o uacutečelově-racionaacutelnosti jazykoveacute komunikace v daneacutem společenskeacutem uspořaacutedaacuteniacute je teziacute

a) existencialistickou

b) hermeneutickou

c) dialektickou

d) strukturalistickou

2 Co je strukturalizmus

3 Vysvětlete pojmy teorie informace redundance entropie a informace

4 Jakobsonovo scheacutema komunikace a funkce jazykoveacute komunikace

5 Vysvětlete exnominaci ndash pojmenovaacuteniacute druhotnyacutem označujiacuteciacutem systeacutemem ndash na konkreacutetniacutem přiacutekladě

6 Co znamenaacute raacutemcovaacuteniacute komunikaacutetu (ve smyslu recepčniacute teorie Stuarta Halla)

7 Jakyacute je rozdiacutel mezi virtuaacutelniacute realitou a hyperrealitou

8 Co je simulakrum

9 Uveďte přiacuteklad na typ stereotyp a archetyp

10 Co je mediokracie a co medializace

11 Charakterizujte 4 přiacutestupy k meacutediiacutem (McQuail) přenosovyacute rituaacutelovyacute propagačniacute a přiacutejmovyacute model

12 Kdo byl Paul Lazarsfeld a jakyacute typ vyacutezkumu se s niacutem spojuje

13 Co jsou intervenujiacuteciacute faktory a jak ovlivňujiacute masovou komunikaci (Klapper)

14 Mediaacutelně komunikačniacute modely Shannon-Weavrův Osgoodův a Schrammův S-M-C-R model Davida Berla komunikace udaacutelosti podle Gyorgy Gerbnera

15 Funkce masoveacute komunikace podle H Lasswella

16 Teorie užitiacute a uspokojeniacute spiraacutela mlčeniacute agenda setting gatekeeping kultivačniacute teorie jako koncepce mediaacutelniacute komunikace

17 Čtyři faacuteze vyacutezkumu a teorie mediaacutelniacutech uacutečinků podle D McQuaila Obdobiacute všemocnyacutech a slabyacutech meacutediiacute obdobiacute dohodnuteacuteho vlivu meacutediiacute

18 Co je pseudoprostřediacute v pojetiacute W Lippmana

19 Nakreslete Lasswelove paradigma a k jednotlivyacutem veličinaacutem uveďte přiacuteslušneacute vyacutezkumniacute přiacutestupy

20 Co je šum a kteřiacute teoretici jej aplikovali na strojovou i masovou komunikaci

21 Komu se připisuje S-M-C-R model a co vyjadřuje

22 Jak probiacutehaacute komunikace o udaacutelosti podle G Gerbnera

23 Co je hegemonie a jak ji v souvislosti s masovou komunikaciacute vysvětlil Stuart Hall

24 Co je teorie recepce

25 Vysvětlete dualitu publika (dvojiacute původ)

26 J Habermas a jeho pojetiacute veřejneacute sfeacutery

27 Co je normativniacute teorie meacutediiacute

28 Jakaacute jsou hlavniacute teacutemata tyacutekajiacuteciacute se strukturysysteacutemu meacutediiacute

29 Uveďte alespoň 3 normativniacute teorie a hlavniacute důvod jejch kritiky

30 Jakyacute je rozdiacutel mezi pojetiacutem veřejneacute služby v USA a v Evropě

31 Co vyjadřujiacute dvě dimenze mezinaacuterodniacute komunikace (Mowlana) ndash technologickaacute a komunikačniacute

32 Co je to křiacutežoveacute vlastnictviacute (cross ownership)

33 Co je duaacutelniacute systeacutem

34 Znaacutemeacute typologie znaku vyacuteznamniacute autoři typologiiacute

35 Seacutemiotika jejiacute zaacutekladniacute oblasti různost pohledů na zkoumaacuteniacute znaku

36 Charakterizujte mediaacutelniacute kompetence (stručně z čeho se sklaacutedajiacute ndash obšiacuterně svou představu)

37 Co jsou epistemickeacute kompetence

38 Charakterizujte inovovanou Bloomovu taxonomii (stručně uveďte dvě dimenze ndash obšiacuterně tabulku a přiacuteklad vzdělaacutevaciacuteho ciacutelu)

Studijniacute podklady v elektronickeacute formě


Vliv vědeckyacutech disciplin

bull psychologie a sociaacutelniacute psychologie

aspekty existence člověka a interakce s prostřediacutem

sociaacutelniacute psychologie v USA

- vyacutezkum Střediska skupinoveacute dynamiky v Ann Arbor (Kurt Lewin)

- sociologickyacute vyacutezkum na Yale University (Carl Hovland)

- sociaacutelněpsychologickyacute vyacutezkum (Paul Lazarsfeld)

bull politika a politologie meacutedia jako objekt i subjekt politiky analyacutezou meacutediiacute se analyzuje politika (uacutečinky politickeacute přesvědčovaciacute komunikace uacutečinky propagandy)

- meacutedia jako naacutestroje politickyacutech ciacutelů

- meacutediaacute majiacute vlastniacute politiku

Vyacutezkum masoveacute komunikace překonaacuteval mnoho teoriiacute a naacutehledů a

tak jak se vyviacutejeli meacutedia vyviacutejeli se i teorie meacutediiacute

Dnes je jich nesčetneacute množstviacute některeacute navazujiacute na tradičniacute teorie na

přenosovyacute model ndash někdejšiacute dominantniacute paradigma na behavioraacutelniacute

teorie (podnět ndash reakce) nebo se orientujiacute moderniacutem vyacutechovně-

vzdělaacutevaciacutem směrem nebo kulturně-kritickyacutem

Pro každyacute směr vyacutezkumu byl důležityacute společenskyacute kontext ve ktereacutem

se rodil a každyacute vyacutezkum jistyacutem způsobem reflektoval jisteacute naděje i

obavy

Po obdobiacute prvotniacutech teoriiacute a modelů (Lasswell Lippmannn) nastala

změna před 2 světovou vaacutelkou a v USA vznikly dvě vyacuteznamnaacute centra

vyacutezkumu

bull Institut pro užiteacute sociaacutelniacute vědy na Kolumbijskeacute univerzitě v New Yorku

bull Institut pro vyacutezkum komunikace na Yaleskeacute univerzitě (Carl I Hovland)

Vyacuteznam ve vyacutezkumu skupinoveacute komunikace sehraacutelo i vyacutezkumneacute středisko

skupinoveacute dynamiky vedeneacute Kurtem Lewinem založeneacute v roku 1945 na

Institutě pro technologie v Massachusetts

Sociologicky orientovanaacute skupina kolem Paula Lazarsfelda se začala

orientovat na vyacutezkum působeniacute rozhlasu v politickyacutech kampaniacutech a na to

jak masovaacute komunikace vplyacutevaacute na změnu naacutezorů a postojů

V roku 1940 uskutečnili vyacutezkum v Erie County (v staacutetě Ohio) a ukaacutezal se

překvapivě malyacute vliv masovyacutech meacutediiacute na rozhodovaacuteniacute se voličů Omnoho

silnějšiacute se ukaacutezal osobniacute vliv

Tento jev potvrdilo později množstviacute dalšiacutech vyacutezkumů a byla formulovaacutena

teze o dvoustupňoveacutem toku masoveacute komunikace

Sociaacutelněpsychologicky orientovanaacute skupina na čele s Carlem I

Hovlandem zkoumala vliv propagandy a persuaze (přesvědčovaacuteniacute) a

vyacutesledkem byli teorie ktereacute vychaacutezeli z předpokladu že lideacute usilujiacute o

bdquokonzistentniacuteldquo bdquorovnovaacutežnouldquo bdquosymetrickouldquo postojovou

strukturu Proto jakeacutekoli vnějšiacute vlivy vyvolaacutevajiacuteci u jedince kognitivniacute

nebo emotivniacute disonanci vyvolaacutevajiacute rovněž uacutesiliacute o rovnovaacutehu

Gerhard Maletzke 1963 Pressure and spontaneous feedback

Kognitivniacute disonance a selektivniacute expozice

Teorii kognitivniacute disonance publikoval v roku 1957 (A Theory Of

Cognitive Dissonance) Leon Festinger americkyacute

sociaacutelněpsychologicky orientovanyacute vědec studoval i u Kurta Lewina

Festinger zkoumal zaacutekonitosti tvorby sociaacutelniacutech siacutetiacute a prokaacutezal že lideacute

se bdquozpřaacutetelujiacuteldquo nejen na zaacutekladě společnyacutech zaacutejmů ale hlavně na

zaacutekladě fyzickeacute bliacutezkosti (sousedeacute) Kognitivniacute disonance vyjadřuje že

rozporuplnost v přesvědčeniacute nebo ve viacuteře zapřiacutečiniacute nepohodlneacute

psychickeacute pnutiacute takže lideacute pak přizpůsobiacute sveacute naacutezory (snaha o

konsonanci) nikoli okoliacute

Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně

vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo

existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem

informaciacutem

Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute

(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a

selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)

Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty

Aschův experiment (1951)

Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu

Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval

Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))

httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment


Milgramův experiment (1963)

Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute

Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně

Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech



Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo

httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment


Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)

Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute

Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute

httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg

Systeacutemovaacute teorie

Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů

Charakteristiky systeacutemu podle Batesona

bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace

bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace

bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)

bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute

Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212

Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute

Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela

opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba

jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute

Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce

podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v

souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)

Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do

sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute

(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute

STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406

Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela

a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již

Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu

hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace

Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě

znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho

poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute

(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji

rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute

je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je

vlastnost individuiacute


Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z

bull objektů zkoumaacuteniacute

bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů

bull informačniacutech objektů

bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty

bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů


Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute

bull Zpětnaacute vazba

bull Vizualizace

bull Koncentrace

bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů

bull Konstruktivismus

bull Akomodace

bull Hra

Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce

bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů

bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas

- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života

Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce

bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky

httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm



Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute

Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě

Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu



bull Vizualizace

- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů

- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit

- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)



bull Koncentrace

Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute


Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu


Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe


Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information

processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům

srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na

rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)

Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly

otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a

recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti

Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute

množstviacute informaciacute

Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než

začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže

uskutečnit

Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo

zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng

Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute

interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo

zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget

Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je

informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)

1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů

2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže

3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute

zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml

Kognitivniacute věda

bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute

PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406


bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy

Vztahy mezi discipliacutenami

kognitivniacute vědy v roce 1978

PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613


bull vzaacutejemnaacute interakce

bull a součinnost

bull v raacutemci kognitivniacute vědy


obory a podobory

ktereacute se na niacute podiacutelejiacute

PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544


Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute

kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera

Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a

vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou

biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute



Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech

počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna

von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro

kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje

(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu

pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil

odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně

lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)

reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera

Lashleyho



bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science

bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky

bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy



bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)

bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)



V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě

bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)

THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054

BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613



bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody

bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)


Neuromarketing

Neuromarketing ndash Wikipedie

Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing

httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg

Neuromarketing

Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět

Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw

Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu

Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted

Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo

Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw


Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu

V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace


Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html

Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech

danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje

propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy

se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho

zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem

kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem

VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9

Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu

bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky

Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se

VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30


bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20

V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu

bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace

V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu



bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute

V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu

bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)


Přenos a druhy reprezentaciacute

Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu

Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)

Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita

Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery

hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi

reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro

marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem

důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky

budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute

psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho

systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)

Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse

neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes

samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou

ve skutečnosti naše

ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99

Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)

VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11

Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo

Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace

Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho

Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech


Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)


Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute

vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu

atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute

mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute

nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem

vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute

vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny

VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104

bull datasexualita ndash posedlost daty

Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend

bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality

bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci

bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)

bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie

bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu

Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD

Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete

Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok

Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na

httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality

bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v

momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet

chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na

novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu

viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo



bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak

na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den

Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl

dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo



bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality

-

Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo

Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual

In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na

httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual

social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo

Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute

sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies

6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na

httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals

I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us

sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals

Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute


Děkuji za pozornost


V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz


1 Jazyk znak komunikace Teorie komunikace teorie informace informačniacute proces a modely komunikace

2 Znak a znakoveacute systeacutemy Seacutemiotika Seacutemiotickaacute lateralita Seacutemantickyacute trojuhelniacutek a typologie znaků Mystifikace v znakovyacutech systeacutemech dekoacutedovaacuteniacute myacutetu Metatvorba

3 Typy mediaacutelniacutech teoriiacute a přiacutestupy k meacutediiacutem

4 Předpoklady vzniku masovaacute komunikace Stručnaacute historie vybranyacutech meacutediiacute

5 Meacutedia a kodifikace (skutečnosti) Zpravodajskeacute hodnoty Medializace a mediaacutelniacute realita

6 Teoretici a teorie meacutediiacute

7 Hyperrealita virtuaacutelniacute realita fikce

8 Sociologie masoveacute komunikace - školy a představiteleacute

9 Sociologie mediaacutelniacute komunikace - sociaacutelniacute konstrukce realita siacuteť

10 Vyacutezkum v oblasti mediaacutelniacute komunikace - zaacuteklady vědeckeacuteho vyacutezkumu























b) hermeneutickou

c) dialektickou








8 Co je simulakrum



















































obavy



vyacutezkumu


































informaciacutem
































































bull Vizualizace

bull Koncentrace



bull Akomodace

bull Hra















bull Vizualizace






bull Koncentrace


















uskutečnit






















bull a součinnost



obory a podobory




















Lashleyho





















Neuromarketing




Neuromarketing






























































































-







































b) hermeneutickou

c) dialektickou








8 Co je simulakrum



















































obavy



vyacutezkumu


































informaciacutem
































































bull Vizualizace

bull Koncentrace



bull Akomodace

bull Hra















bull Vizualizace






bull Koncentrace


















uskutečnit






















bull a součinnost



obory a podobory




















Lashleyho





















Neuromarketing




Neuromarketing






























































































-


































































obavy



vyacutezkumu


































informaciacutem
































































bull Vizualizace

bull Koncentrace



bull Akomodace

bull Hra















bull Vizualizace






bull Koncentrace


















uskutečnit






















bull a součinnost



obory a podobory




















Lashleyho





















Neuromarketing




Neuromarketing






























































































-



















vyacutezkumu


































informaciacutem
































































bull Vizualizace

bull Koncentrace



bull Akomodace

bull Hra















bull Vizualizace






bull Koncentrace


















uskutečnit






















bull a součinnost



obory a podobory




















Lashleyho





















Neuromarketing




Neuromarketing






























































































-













































informaciacutem
































































bull Vizualizace

bull Koncentrace



bull Akomodace

bull Hra















bull Vizualizace






bull Koncentrace


















uskutečnit






















bull a součinnost



obory a podobory




















Lashleyho





















Neuromarketing




Neuromarketing






























































































-













































































bull Vizualizace

bull Koncentrace



bull Akomodace

bull Hra















bull Vizualizace






bull Koncentrace


















uskutečnit






















bull a součinnost



obory a podobory




















Lashleyho





















Neuromarketing




Neuromarketing






























































































-































bull Vizualizace






bull Koncentrace


















uskutečnit






















bull a součinnost



obory a podobory




















Lashleyho





















Neuromarketing




Neuromarketing






























































































-


















bull Koncentrace


















uskutečnit






















bull a součinnost



obory a podobory




















Lashleyho





















Neuromarketing




Neuromarketing






























































































-




























uskutečnit






















bull a součinnost



obory a podobory




















Lashleyho





















Neuromarketing




Neuromarketing






























































































-






































bull a součinnost



obory a podobory




















Lashleyho





















Neuromarketing




Neuromarketing






























































































-


































Lashleyho





















Neuromarketing




Neuromarketing






























































































-




































Neuromarketing




Neuromarketing






























































































-

















Neuromarketing






























































































-












































































































-

















vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů phdr. peter ... · - sociologický výzkum na...

Documents