Zahraniční vztahy

Zahraniční obchod• Rozlišujeme vývoz a dovoz.• Vývoz: roste domácí Y – někdo ze zahraničí si kupuje naše statky

Dovoz: klesá domácí Y: peníze použité na dovoz, již nelze použít na domácí statky

• NX = X-M, NX = čistý export, X = export, M = import• Y = C+I+G+NX• Základní (keynesiánská) funkce exportu a inportu• X = autonomní – závisí na zahraniční poptávce, kterou nejsme

schopni ovlivnit, M = Ma+m*Y, Ma = autonomní import = import, který nezávisí na Y, tj. to, co vždy musíme dovést, m*Y = import závislý na domácím HDP, m = mezní sklon k dovozu: o kolik vzroste dovoz, pokud Y vzroste o jednotku

• Názory na m:- stejné- s růstem Y roste: jsme bohatší a můžeme si kupovat více zahraničních věcí

• V praxi export a import závisí na řadě faktorů. Změna NX ovlivňuje též NFI (čisté zahraniční investice).

Základní tvar NX

• Pokud Y roste, roste rovněž M, konkrétně výraz m*Y. NX tedy klesá, časem se stane záporný

NX

NX = X - Ma - mY

0 Y

NX a NFI

• NFI = čisté zahraniční investice, NFI = FIH-HIF, FIH = investice zahraničních subjektů v tuzemsku, HIF = investice tuzemských subjektů v zahraničí, kladný rozdíl: získáváme devizové rezervy.

• Obdobně: NX = X-M, kladný rozdíl: získáváme devizové rezervy.

Evidence zahraničních vztahů – platební bilance

• Běžný účet (CA): evidence NXdělí se zejména na bilanci zboží a bilanci služeb.

• Kapitálový účet: evidence některých neekonomických operací, lze v zásadě zanedbat

• Finanční účet (CF): zejména evidence NFI• Platební bilance je de facto účetní dokument

(stejně jako rozvaha) zahrnující pohledávky a závazky dané země.Proto musí být účetně vyrovnaná, řeší se účetně tak, že přírůstek devizových rezerv je značen znaménkem mínus, úbytek devizových rezerv znaménkem plus.

Rovnováha platební bilance• Říká, že změna NX se projeví v NFI, respektive změna NFI se

odrazí v NX.• Pokud (dlouhodobě) vyvážíme více než dovážíme, získáváme

devizy (devizové rezervy). Tyto devizy neschováváme pod polštářem ani neleží nečině na účtu v bance, ale jsou nějak použity – nikoliv na M (ten je menší než X), ale na HIF.Opačně: pokud (dlouhodobě) více dovážíme než vyvážíme, získávají zahraniční subjekty domácí měnu. Ta není schována pod polštářem ani neleží nečině na účtu v bance, ale je nějak použita – nikoliv na X (X z tuzemska – X je menší jak M), ale na FIH.

• Dlouhodobě tedy musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X-M a NFI = FIH – HIF): NX = - NFI, respektive –NX = NFI

• Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH.Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace.Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny.

Nominální a reálné kursy • Rozlišujeme:

- nominální měnový kurs (kurs ve směnárně, bance …)- reálný měnový kurs: R = E*(Pf/P)R = reálný měnový kurs, E = nominální měnový kurs (ve struktuře: 1 jednotka zahraniční měny = x jednotek domácí měny, např. 1EUR = 30 Kč, tzv. přímý záznam devizového kursu),Pf= zahraniční cenová hladina, P = domácí cenová hladina

• Pozn.: přímý záznam devizového kursu: 1EUR = X Kčnepřímý záznam devizového kursu: 1Kč = XEUR

• Dále v prezentaci používáme přímý záznam!!!

Zhodnocení a znehodnocení R

• Dva způsoby zhodnocení:1. cenové hladiny se nemění, E zhodnocuje (dříve 1EUR = 30 Kč, nyní 1EUR = 25 Kč)2. E se nemění, P roste rychleji než Pf.

• Znehodnocení opačné příčiny.

• V každém případě zhodnocení R snižuje NX, znehodnocení zvyšuje NX

• NX = X – M + v R (v = ΔNX / ΔR)

Nominální a reálné kursy – zhodnocení a znehodnocení

• Zhodnocení i znehodnocení má vliv, jak na NX, tak na NFI.

• NX: - zhodnocení: zlevňuje dovoz, zdražuje vývoz, NX a Y klesá. - znehodnocení: zdražuje dovoz, zlevňuje vývoz, NX a Y roste

• NFI: - zhodnocení činí investice zahraničních subjektů v tuzemsku výhodnější – znamená vyšší hodnotu FIH a nižší hodnotu HIF a vede k růstu hodnoty NFI- znehodnocení: činí investice zahraničních subjektů v tuzemsku méně výhodné a naopak zvýhodňuje investice tuzemských subjektů v zahraničí, znamená vyšší HIF a nižší FIH, tedy pokles hodnoty NFI

Příklady na zhodnocení

• Původní kurs: 1 EUR = 30 Kč, nový kurs 1 EUR = 20 Kč• NX: X - vyvážím zboží za 300 Kč, při původním kursu

stojí 10 EUR, při novém 15 EUR, domácí zboží je v zahraničí dražší, X bude klesatY – dovážím zboží za 10 EUR, při původním kursu stojí 300 Kč, při novém 200 Kč, zahraniční zboží je v tuzemsku levnější, M poroste

• NFI: zahraniční investor investuje v ČR 1 EUR (čili po směně za původní kurs 30 Kč), úroková míra je 100 % p.a., za rok tedy má 60 Kč. Při původním kursu by měl za rok 2 EUR, při novém kursu má 3 EUR, díky zhodnocení kursu vzrostl výnos na 200 %. V ČR se vyplatí investovat, FIH roste.Tuzemský investor investuje v zahraničí 30 Kč, při původním kursu 1EUR, úroková míra je 100 % p.a., za rok tedy má 2EUR. Při původním kursu by měl za rok 60 Kč, při novém kursu má jen 40 Kč, díky zhodnocení kursu činí výnos jen 33 %. V zahraniční se tolik nevyplatí investovat, FIH klesá.

Příklady na znehodnocení• Původní kurs: 1 EUR = 30 Kč, nový kurs 1 EUR = 40 Kč• NX: X - vyvážím zboží za 600 Kč, při původním kursu

stojí 20 EUR, při novém 15 EUR, domácí zboží je v zahraničí levnější, X porosteY – dovážím zboží za 10 EUR, při původním kursu stojí 300 Kč, při novém 400 Kč, zahraniční zboží je v tuzemsku dražší, M bude klesat

• NFI: zahraniční investor investuje v ČR 1 EUR (čili po směně za původní kurs 30 Kč), úroková míra je 100 % p.a., za rok tedy má 60 Kč. Při původním kursu by měl za rok 2 EUR, při novém kursu má 1,5 EUR, díky zhodnocení kursu vzrostl klesl na 150 %. V ČR se nevyplatí tolik investovat, FIH klesá.Tuzemský investor investuje v zahraničí 30 Kč, při původním kursu 1EUR, úroková míra je 100 % p.a., za rok tedy má 2EUR. Při původním kursu by měl za rok 60 Kč, při novém kursu má 80 Kč, díky znehodnocení kursu činí výnos 166 %. V zahraniční se vyplatí investovat, HIF roste.

Marshall-Lernerova podmínka

• Říká, že efekty znehodnocení a zhodnocení se projeví v určitých časech, respektive v delším období

• Vysvětleno pro znehodnocení domácí měny• V krátkém období působí cenový efekt: množství X a M

se nemění (je dopředu dané, nasmlouvané, proniknout na zahraniční trhy vyžaduje určitý čas), takže znehodnocení vede k tomu, že za dovoz platíme více, za vývoz dostaneme méně

• V dlouhém období začne platit objemový efekt – domácí zboží začne být na zahraničních trzích levnější, tudíž se víc objemově vyváží, a zahraniční zboží je domácím trhu dražší, tudíž se ho méně objemově dováží

Marshall-Lernerova podmínka• Důležitou roli hraje elasticita X a M. • Elasticita X: o kolik se změní export (ve fyzickém

vyjádření), v důsledku změny nominálního kursu: εx = (|X1-X2|/(0,5*(X1+X2))

• Elasticita M: o kolik se změní import (v fyzickém vyjádření), v důsledku změny nominálního kursu: εm = (|M1-M2|/(0,5*(M1+M2))

• Hodnoty s indexem 1 = původní, hodnoty s indexem 2 = nové, (|X1-X2| = absolutní hodnota rozdílu

• Fyzické hodnoty je třeba přepočítat na hodnotové v domácí měně

• Znehodnocení bude mít pozitivní vliv jen tehdy, pokud εx + εm > 1

• Proč? Při znehodnocení vývoz roste a dovoz klesá, pokud je εx + εm < 1, tak objemový efekt nepřekoná cenový efekt (viz př.)

Marshall-Lernerova podmínka• Př. Původní kurs je 10 Kč za 1 EUR. Pivo stojí

20 Kč, 1 l ropy 5 EUR. Při tomto se vyveze 100 piv (hodnotově 2000 Kč, resp. 200 EUR) a doveze 120 l ropy (hodnotově 600 EUR, resp. 6000 Kč), NX je záporný: – 4000 Kč (= - 400 EUR).

• Nový kurs je 20 Kč za 1 EUR. Ceny dováženého a vyváženého zboží se nemění. Při tomto kursu se vyveze 105 piv (hodnotově 2100 Kč, respektive 105 EUR), doveze 110 l ropy (hodnotově 550 EUR, respektive 11000 Kč). NX je - 8900 Kč, resp. – 445 EUR.

• εx = (5/(0,5*(100+105))= 0,048, εm = (10/(0,5*(120+110)) = 0,060, εx + εm = 0,108

Marshall – Lernerova podmínka

• Př. Původní kurs je 10 Kč za 1 EUR. Pivo stojí 20 Kč, 1 l ropy 5 EUR. Při tomto kursu se vyveze 100 piv (hodnotově 2000 Kč, resp. 200 EUR) a doveze 120 l ropy (hodnotově 600 EUR, resp. 6000 Kč), NX je záporný: – 4000 Kč (= - 400 EUR).

• Nový kurs je 20 Kč za 1 EUR. Ceny dováženého a vyváženého zboží se nemění. Při tomto kursu se vyveze 180 piv (hodnotově 3600 Kč, respektive 180 EUR), doveze 80 l ropy (hodnotově 350 EUR, respektive 7000 Kč). NX je - 3400 Kč, resp. – 170 EUR.

• εx = (80/(0,5*(100+180) = 0,57, εm = (50/(0,5*(120+70)) = 0,52

• εx + εm = 1,09

Marshall – Lernerova podmínka, J křivka

• Pokud se ML podmínka projeví až za určitý čas, má vývoj NX v hodnotovém vyjádření po znehodnocení měny (či devalvaci) tvar písmene J: NX nejprve klesá, postupně začne růst

Nabídka a poptávka po zahr. měnách

• Pokud nabízím domácí měnu, poptávám zároveň zahraniční měnu.

• Pokud poptávám domácí měnu, nabízím zároveň zahraniční měnu.

• Měnu, kterou nabízím, budu nabízet tím více, čím více druhé měny za ní dostávám.

• Měnu, kterou poptávám, budu poptávat tím více, čím méně druhé měny za ní zaplatím.

• Cenou měny je právě devizový kurs.• Graf křivek nabídky a poptávky po měně. Nabízím a

poptávám měnu vyjádřenou na vodorovné ose.Na svislé ose je cena této měny.Používáme přímý záznam (x jednotek domácí měny za 1 jednotku zahraniční měny), takže zkoumáme nabídku a poptávku zahraniční měny.

Nabídka a poptávka po zahr. měnách

XKč za1 EUR

D S

EUR

Nabídka a poptávka po zahr. měnách• Mění-li se cena měny, kterou

nabízím a poptávám (tj. devizový kurs), pohybujeme se po křivkách nabídky (FS) a poptávky (FD) dané měny.

• Mění-li se něco jiného, posouvá se některá z křivek.

• Např. pokud vzroste v ČR HDP, vroste poptávka po zahraničním zboží, takže vzroste poptávka po zahraniční měně (např. EUR). Křivka poptávky po zahraniční měně se potom posune doprava nahoru.Recipročně v grafu nabídky a poptávky po korunách se křivka nabídky Kč posune doleva dolů.

Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i• Používá se jako jedna z teorií, co ovlivňuje devizový kurs

(v krátkém období), aneb jaký by měl v budoucnu kurs být.

• Investor se rozhoduje, zda investovat v domácích nebo zahraničních aktivech (každé aktivum je vyjádřeno v jiné měně, tj. domácí peněžní jednotka HPJ a zahraniční peněžní jednotka FPJ)

• Z hlediska výnosnosti investic investora zajímá – domácí a zahraniční úroková míra (iH a iF) a očekávaný kurs, po skončení zahraniční investice (Ee). Současný kurs (E) je znám.

• E a Ee používáme přímý záznam: 1 FPJ = X HPJ, z nějž vyplývá 1 HPJ = 1/X FPJ

• (Pozn. Soukup od str. 226 používá nepřímý záznam!)

Teorie nekryté parity i • Investor bude indiferentní, pokud za stejné období výnos

v domácí měně bude stejný jako výnos v zahraniční měně

• Obecně investujeme 1 HPJ. Výnos v domácí měně 1*(1+iH).

• Výnos v zahraniční měně (1/X) * (1+iF)* Ee

• Platí tedy z hlediska indiference: (1+iH) = (1/X) * (1+iF)* Ee

• Výraz lze upravit (viz Soukup, s. 231 a 232): iH = iF+ (Ee - E)/E

• Po další úpravě: iH - iF =(Ee - E)/E. Výraz na pravé straně: % změna devizového kursu. Kladná hodnota znehodnocení HPJ, záporná zhodnocení HPJ. Výrazu se říká podmínka nekryté parity úrokových mír.

• Výraz říká, že očekávaný kurs záleží na úrokovém diferenciálu domácí a zahraniční měny a aktuálním kursu.

Teorie nekryté úrokové parity II

• Říká jaký by měl být v budoucnu kurs (jaká by měla být hodnota Ee), aby byl investor indiferentní, kam investovat.

• Pokud by budoucí kurs (Ef) byl odlišný od hodnoty vypočtené dle výrazu nekryté úrokové parity (Ee), vyplatí se investorovi preferovat investici v určité měně.

• Př. Budoucí kurs Ef je vyšší než Ee. Potom i zlomek (Ef - E)/E je vyšší než zlomek (Ee - E)/E. Domácí měna tedy více znehodnotí. To činí investice do tuzemska atraktivnější. Tudíž ale roste hodnota E a zlomek (Ef - E)/E se snižuje. Domácí měna tedy ve výsledku znehodnocuje méně, snižování znehodnocování pokračuje až do okamžiku, kdy se zlomky (Ef - E)/E a Ee - E)/E rovnají.

Nekrytá úroková parita - křivka UIRP

• Vyjadřuje o kolik se musí změnit devizový kurs za daný čas, pokud se liší iH a iF, aby investorovi bylo jedno, kam bude investovat

• Vodorovná osa: rozdíl iH – iF

• Svislá osa: (Ee - E)/E

• Pokud je iH – iF kladný, musí domácí měna o stejné % znehodnotit, pokud je iH – iF

záporný, musí domácí měna o stejné % zhodnotit

• UIRP má sklon 45 % (při stejném měřítku os)

(Ee - E)/E

iH – iF

Graf: určení kursu na základě nekryté měnové parity

• Na vodorovné ose výnos domácích aktiv (1*(1+iH)) a výnos zahraničních aktiv ((1/X) * (1+iF)* Ee)

• Na svislé ose očekávané zhodnocení nebo znehodnocení zahraniční měny ((Ee - E)/E)

• Výnos domácích aktiv: dán iH. Křivka výnosu domácích aktiv (RH) z pohledu domácího investora nezávisí na kursu, je svislá na úrovni iH.

• Výnos zahraničních aktiv dán a kursem. Pokud domácí měna znehodnocuje (např. z kursu 1EUR = 25 Kč na kurs 1 EUR = 30 Kč, vyplatí se domácímu investorovi investovat v zahraničí, výnos se zahraničních aktiv je rostoucí. Křivka výnosu zahraničních aktiv (RF) je rostoucí.

• Rovnovážný kurs, kde se obě křivky protínají.

Graf: určení kursu na základě nekryté měnové parity

(Ee-E)/E RH

RF

iH, IF + (Ee-E)/E

Nerovnováhy u nekryté úrokové parity

• Pokud je (Ee - E)/E na hodnotě E1, očekává se v budoucnu znehodnocení HPJ a výhodné zahraniční investice. To vede k tomu, že investoři nakupují FPJ, takže aktuální HPJ znehodnotí, čili hodnota (Ee - E)/E klesne.

• Pokud je (Ee - E)/E na hodnotě E2, očekává se v budoucnu zhodnocení HPJ a nevýhodné zahraniční investice. To vede k tomu, že investoři prodávají FPJ, takže aktuální HPJ zhodnotí, čili hodnota (Ee - E)/E vzroste.

(Ee-E)/E RH

RF

E1

E2

iH, IF + (Ee-E)/E

Teorie nekryté úrokové parity

• Říká, jaká by měl být budoucí kurs (hodnota Ee).• Skutečná hodnota kursu v budoucnu se od hodnoty Ee

může lišit.• Důvody:• - aktiva jsou různě riziková• - máme celou řadu různých srovnatelných aktiv v

tuzemsku a zahraničí (tuzemské a zahraniční dluhopisy, tuzemské a zahraniční akcie apod.), u každého ze srovnatelných aktiv může být odlišný úrokový diferenciál, hodnota Ee je průsečíkem jednotlivých rozdílů (váha aktiv)

• - další faktory, které působí na kurs (změna HDP, inflace, politická stabilita apod. …)

Úroková parita - krytá

• Investor se opět rozhoduje mezi investicí do domácího nebo zahraničního aktiva, tentokrát se chce zajistit, aby výnos byl stejný, tj. aby při investici do zahraničního aktiva neprodělal (pokud by došlo k znehodnocení zahraniční měny a zhodnocení domácí měny).

• Zajistí se. Podmínka zajištění, stejná jako u nekryté úrokové parity.

• (1+iH) = (1/X) * (1+iF)* Ee, čili iH - iF =(Ee - E)/E

• Pokud bude v okamžiku výnosu kurs jiný než zajištěný (forwardový) kurs, může vydělat nebo prodělat.

Parita kupní síly – absolutní verze

• Teorie parity kupní síly v absolutní verzi říká, že nominální kurs by měl odpovídat cenovým hladinám příslušných zemí používajících danou měnu. Čili další teorie vysvětlující, jaký by měl být kurs.

• E = PH/PF

• Jinými slovy se tak říká, že reálný kurs (R = E*(PF/PH)) by měl být roven 1.

• Pokud reálný kurs se odlišuje od hodnoty 1, vyplatí do tuzemska dovážet (R <1) nebo vyvážet (R>1). Vyšší dovoz do tuzemska znamená vyšší poptávku po zahraniční měně a znehodnocení domácí měny (nominálního kursu), vyšší vývoz z tuzemska má opačné účinky. Změna nominálního kursu vede ke změně reálného kursu.

• V praxi se reálný kurs od hodnoty 1 odlišuje. Důvody:- neobchodovatelné zboží - náklady na dopravu, pojištění apod.- úrokový diferenciál mezi domácími a zahraničními iVšechny tyto faktory způsobují, že se nominální kurs nerovná poměru cenových hladin.

Parita kupní síly – relativní verze

• Říká, že dlouhodobě by se nominální kurs měl vyvíjet podle toho, jak se mění cenové hladiny

• Roste-li cenová hladina v tuzemsku (π) více než cenová hladina v zahraničí (πF) , měla by tuzemská měna znehodnocovat.Roste-li cenová hladina v tuzemsku méně než v zahraničí, měla by tuzemská měna zhodnocovat.

• Relativní verze PPP: % míra depreciace E = π – πF.

• míra změny R = míra změny nom. kurzu + (πF – π) = 0%.

• Dlouhodobý vývoj devizového kursu lze nejlépe zdůvodnit podle relativní teorie parity kupní síly.