základní poznatky z optiky
DESCRIPTION
Základní poznatky z optiky. Jitka Prokšová přednáška pro FPV 06/07. Proč vidíme předměty kolem nás? Kdo první změřil rychlost světla? Jak vnímáme barvy? Proč jsou mokré předměty tmavší než suché? Jak vzniká duha? Proč je obloha modrá? Jak vznikají optické přeludy? - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Základní poznatky z optiky
Jitka Prokšovápřednáška pro FPV 06/07
• Proč vidíme předměty kolem nás?
• Kdo první změřil rychlost světla?
• Jak vnímáme barvy?
• Proč jsou mokré předměty tmavší než suché?
• Jak vzniká duha?
• Proč je obloha modrá?
• Jak vznikají optické přeludy?
• Proč světlušky svítí?
Vývoj názorů o světle
příčiny a podstata zrakového vjemu,
základní zákonitosti světelných jevů, rychlost světla, vzájemné působení světla a hmoty.
Geometrická (paprsková) optika
Základy:
Euklides (300 p.K.) – zákon odrazu světla pro rovinná i kulová zrcadla („Světlo se šíří z očí, protože při jejich zavření je tma.“)
• Isaac Newton
(1643 - 1727)
emanační
(korpuskulární)
teorie světla
• světelný paprsek – složen ze světelných částic (tvaru koule), šířících se přímočaře podle zákonů klasické mechaniky
• odraz světla – odraz dokonale pružné částice (koule)
• lom světla – způsoben přitažlivostí mezi světelnými částicemi a lámavým prostředím,
– změna rychlosti částice při přechodu z jednoho prostředí do druhého (nesouhlas: chybné rychlosti šíření částic)
• interference
– Newtonovy kroužky – výklad: jev, který dokazuje vlnovou povahu světla, spojoval Newton s periodičností nebo s kmitáním prostředí
Vlnová a elektromagnetická teorie světla
• Christian Huygens
(1629 - 1695)
1678: undulační (vlnová) teorie
• Thomas Young
( 1773 - 1829)
1801: uznání vlnové teorie (vysvětlení interferenčních jevů)
Huygensovy předpoklady• světelný rozruch jako pružný impuls šířící se éterem (který zaplňuje i
vnitřek předmětů)• každý bod, do kterého vlnění dospělo, se stává zdrojem nového rozruchu
Huygensovy objevy• polarizace světla v krystalech• světlo je příčné vlnění
Paradox:
korpuskulární teorie vysvětlovala interferenci světla (chybně) - vlnová ne
• Augustin Jean Fresnel
(1788 - 1827)
1820: příčné vlnění
James Clerk Maxwell
(1831 - 1879)
Heinrich Rudolf Hertz
(1857 - 1894)
1890: získal pomocí kmitavého obvodu elektromagnetické vlny o krátké vlnové délce a ukázal, že se spojují a odrážejí jako vlny světelné
Kvantová teorie světla
Max Planck Albert Einstein
(1858 - 1947) (1879 - 1955)
Optické jevy – dualismus:
světlo má vlastnosti, které svědčí o jeho vlnové povaze a jiné, které dokazují korpuskulární charakter
Kvantová optika:
teorie, která popisuje jak vlastnosti světla, tak vlastnosti atomů, de Broglieho vztahy – přechod od korpuskulární teorie k vlnové teorii
Renesance optiky (objev laserů, aplikace v informatice, optoelektronice)
E h hp
Světlo v paprskové optice
Jednoduchý optický přístrojcamera obscura
přímočaré šíření světla (stínítko vzdáleno 30 cm od otvoru o průměru 0,8 mm)
Nejdůležitější paprsky:
• I. rovnoběžný s optickou osou
• II. jdoucí ohniskem
• III. jdoucí středem optické soustavy
F F’
O
Zobrazení předmětu spojkou
Optické vadyMonochromatické:
• Otvorová vada
• Koma
• Zklenutí a astigmatismus
• Zkreslení
Chromatická aberace
Koma - obr. 1 (schéma zobrazení)
obr. 2
obr. 3
Astigmatismus
Kaustická plocha
optické přístroje
Světlo - elektromagnetická
vlna
Postupná elektromagnetická vlna:
• vektor intenzity elektrického i magnetického pole je vždy kolmý na směr šíření vlny
• příčné vlnění
Polarizační jevy
• přirozené světlo
(přímé sluneční světlo, žárovka, plamen svíčky...) - nepolarizované
Vznik lineárně polarizovaného světla:
• odrazem
• lomem
• úplným odrazem
• dvojlomem
• absorpcí (dichroismus)
• rozptylem
• interferencí
Užití polarizace
• polarizační filtry(tlumení nežádoucího osvětlení, odlesků při fotografování)
• fotoelasticimetrie(umělý dvojlom - ke zjištění mechanických napětí v modelech z plexiskla)
• elektrooptické jevy(modulace světelného svazku)
Skládání a ohyb světla
• Interference a difrakce = vlnové projevy světla.
• Monochromatické světlo: světlé a tmavé proužky nebo prstence,
bílé světlo: jasné centrální maximum a spektrální pásy jednotlivých řádů.
• Pro pozorování interference je důležitá koherence světla, světlo z různých zdrojů má v daném místě stejnou fázi, neměnící se s časem.
• Přirozené zdroje světla: sítnice našeho oka nedovoluje interferenční jevy pozorovat (schopnost zaznamenat změnu intenzity světla, trvá-li alespoň 1/10 s)
• Lasery
Skládání (interference) světla
Ohyb (difrakce) světla
Ohyb světla na mřížce:
Užití interference
• protiodrazové vrstvy
(porézní vrstva kryolitu: n = 1,34)
• interferenční filtry
(pološířka filtru: rozdíl vlnových délek, při nichž klesne propustnost na 1/2)
• odrazové vrstvy, dielektrická zrcadla
(kombinace více vrstev - vysoká hodnota n)
Průchod světla prostředím
rozptyl světla
rozklad světla
pohlcování světla
UV, IR
UV (10 nm - 390 nm)• UV-A: 315 nm – 390 nm • (UV-B, UV-C)
IR (760 nm - 0,3 mm)• zdroje : 1. tepelné (oblouková lampa,
sluneční záření,…)
2. luminiscenční (výbojky)
UV
• Rozptyl UV v ionosféře, v ozonosféře a v ostatních vrstvách atmosféry (vodní páry, aerosoly, ...). Čím déle UV záření prochází atmosférou, tím menší je jeho působení na zemském povrchu.
• ve větších dávkách může UV záření poškodit zrak a kůži.
• UV záření na Zemi je tvořeno UVA (90 – 99%) a malou částí UVB (1 – 10%).
UV záření a jeho účinky
• nejcitlivějším orgánem jsou tak kůže a oči (oční spojivky a rohovka, u dlouhovlnného UVA pak také oční čočka). Průnik UV záření normální kůži je jen do hloubky 0,6 mm.
• Dostatečná dávka UVA tak vyvolává zhnědnutí kůže, které vzniká nedlouho po ozáření, avšak trvává jen krátkou dobu (díky ozářením UVB paprsky - zčervenání kůže, popřípadě k tvorbě zánětu až puchýřů - po odeznění těchto projevů kůže zhnědne a toto zhnědnutí má trvalejší povahu).
• Z pozitivních účinků UV záření lze uvést tvorbu vitamínu D a zpracování vápníku. Vitamín D se ukládá do kůže, jater, mozku a kostí - řídí metabolismus vápníku a podporuje vstřebávání vápníku ve střevě atd.
IRVyužití IR
• kontrola barevnosti (různá odrazivost barviv v IR oboru)
• vojenské účely (noktovizory,infratelefony)
• bezpečnostní prvky (poplachové zařízení, hlídací kontroly)
• sušení a tepelné zpracování látek (mikrovlnné trouby, sušičky)
• lékařství
• biochemický průmysl
Fotometrie
a) pojmy a jednotky
• fotometrie: nauka o měření světelného záření, metody se vztahují na oblast viditelného záření
• zdroj světla: každé těleso, které vysílá zářivou energii v oboru světelných vln
• rozdělení zdrojů světla:
vlastní nevlastní
(primární) (sekundární)
bodové (ideální )
plošné
prostorové
přírodní, umělé
světelný tok: tok světelné energie posuzovaný podle vjemu, který v oku,
udává se v lm (fyziologický ekvivalent zářivé energie daného světla)
zářivý tok - množství energie vyzařované danou plochou za jednotku času,
udává se ve W (výkon přenášený zářením)
z
• mechanický ekvivalent světla (převodní konstanta mezi zářivým a světelným tokem):
3
1 W 667 lm pro 555 nm
1lm 1,5 mW
1,5 10 W/lm
Svítivost zdroje:• světelný tok vyzářený
do jednotkového
prostorového úhlu
• střední sférická
svítivost cd
4střI
1 kandela:• 1/60 svítivosti černého tělesa,
rozžhaveného na teplotu tuhnutí platiny,
v kolmém směru k uvažované plošce za normálního tlaku
1 lumen: • tok, který vysílá do 1 steradiánu bodový
zdroj o svítivosti 1cd.
21cm
Osvětlení plochy:• světelný tok
dopadající
na plochu dS
• Lambertův
zákon
lux - rovnoměrné osvětlení plochy vyvolané tokem 1 lumenu
2cos
IE
r
21m
• Optimální osvětlení:
kreslírny, jemné práce 1500-3000 lx
schodiště, chodby 200 lx
obytné místnosti 200 - 500 lx
knihovny, učebny 1000 lx
b) světelné zdroje• teplotní zdroje
žhavené plamenem
žhavené elektricky
• výbojové zdroje:
výbojky, doutnavky
• luminiscenční zdroje:
zářivky
lasery (plynové, polovodičové, krystalové)