ÚzemnÍ plÁn svĚtlÁ hora · - krajský program ke zlepšení kvality ovzduší...

ÚZEMNÍ PLÁN

SVĚTLÁ HORA

II.

ODŮVODNĚNÍ

ÚZEMNÍHO PLÁNU SVĚTLÁ HORA

II.A TEXTOVÁ ČÁST

URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, S.R.O. ŘÍJEN 2015

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A PODKLADY, ÚTP, PROJEKTOVÁ A PORADENSKÁ ČINNOST, EKOLOGIE, GIS

NÁZEV ZAKÁZKY: ÚZEMNÍ PLÁN SVĚTLÁ HORA

OBJEDNATEL: OBEC SVĚTLÁ HORA

OBEC: SVĚTLÁ HORA

KRAJ: MORAVSKOSLEZSKÝ

ZPRACOVATELÉ:

URBANISTICKÁ KONCEPCE: ING. ARCH. HELENA SALVETOVÁ

DEMOGRAFIE, GEOGRAFIE,

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: RNDr. MILAN POLEDNIK

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA: ING. IVA MIČKOVÁ

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA: ING. MARTINA KRAUSOVÁ

ING. JIŘÍ ŠKVAIN

ZAPRACOVÁNÍ ÚSES: ING. PETR ŠIŘINA

ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA,

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ,

VYHODNOCENÍ DOPADŮ

NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ

NA ZPF A PUPFL: LIBUŠE FRANČÍKOVÁ

ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: ING. ARCH. HELENA SALVETOVÁ ……………………………

TELEFON: 596939530 email: [email protected]

ZAKÁZKOVÉ ČÍSLO: U – 507 DATUM: ŘÍJEN 2015

ZPRACOVALO URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s. r. o.

SPARTAKOVCŮ 3, OSTRAVA – PORUBA PSČ 708 00

………………………………………..

II.

ODŮVODNĚNÍ

ÚZEMNÍHO PLÁNU SVĚTLÁ HORA

II.A

TEXTOVÁ ČÁST

Obsah str.

Úvod 1

A. Postup při pořízení Územního plánu Světlá Hora 8

B. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 9

C. Údaje o splnění Zadání územního plánu Světlá Hora 11

D. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách

územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení 37

E. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty 38

E.1 Východiska navrženého řešení – přírodní, sociodemografické,

kulturní a urbanistické hodnoty území, limity využití území 38

E.2 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 55

E.2.1 Základní urbanistická koncepce 55

E.2.2 Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití 61

E.2.3 Bydlení 68

E.2.4 Občanské vybavení 69

E.2.5 Výroba 71

E.2.6 Rekreace, cestovní ruch 76

E.2.7 Systém sídelní zeleně 77

E.2.8 Doprava 79

E.2.9 Vodní hospodářství 88

E.2.10 Energetika a elektronické komunikace 94

E.2.11 Likvidace komunálních odpadů 100

E.2.12 Územní systém ekologické stability 100

F. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby

vymezení zastavitelných ploch 107

G. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský

půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa 108

H. Výsledek přezkoumání Územního plánu Světlá Hora 112

H.1 Vyhodnocení souladu Územního plánu Světlá Hora s politikou

územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 112

H.2 Vyhodnocení souladu Územního plánu Světlá Hora s cíli a úkoly

územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických

a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu

nezastavěného území 129

H.3 Vyhodnocení souladu Územního plánu Světlá Hora s požadavky stavebního

zákona a jeho prováděcích předpisů 132

I. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní

informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů

na životní prostředí 133

1

ÚVOD

Územní plán Světlá Hora je zpracován na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi objedna-

telem, Obcí Světlá Hora a zpracovatelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. dne

23. 11. 2009 a jejích dodatků.

Územní plán Světlá Hora je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.,

o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a v souladu

s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací

dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012

Sb. a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění poz-

dějších předpisů.

Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho

plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci

veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, zastavitelné plochy, plochy vymezené

ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plo-

chy přestavby) a plochy změn v krajině a stanoví podmínky pro využití těchto ploch, dále

vymezuje plochy pro veřejně prospěšné stavby a pro veřejně prospěšná opatření. Územní plán

v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního pláno-

vání v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje a s Politikou územ-

ního rozvoje ČR.

Podklady pro zpracování územního plánu byly:

- Politika územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1, schválená usnesením vlády

ČR č. 276 ze dne 15. 4. 2015;

- Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (Atelier T – plan Praha, s.r.o.,

2010), vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22. 12. 2010 usnesením

č. 16/1426, v platném znění – po rozsudcích Nejvyššího správního soudu č. 7 Ao 2/2011 –

202 ze dne 16. 6. 2011, č. 7 Ao 7/2011 – 52 ze dne 15. 3. 2012 a č. 79A 8/2013 – 82

ze dne 28. 2. 2014;

- Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje – Aktualizace 2013;

- Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa

Opava, s.r.o., listopad 2004), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kra-

je č. 5/298/1 ze dne 23.6.2005;

- Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vzata na vědomí Radou Mo-

ravskoslezského kraje dne 20.5.2004, včetně Vyhodnocení naplňování Územní energe-

tické koncepce (říjen 2009);

- Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003),

schválený usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 25/1120/1 ze dne 30. 9.

2004 včetně Změny Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (OZV

č. 3/2010 ze dne 23.6.2010);

- Plán oblasti povodí Odry (Pöyry Environment a.s., Brno), schválený Zastupitelstvem

Moravskoslezského kraje dne 14.10.2009, závazná část vydána nařízením MSK č. 1/2010

ze dne 2.6.2010;

- Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje, vyhlášený nařízením Mo-

ravskoslezského kraje č. 1/2004 ze dne 14.8.2004 včetně Aktualizace programu snižo-

vání emisí Moravskoslezského kraje (2010);

2

- Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, vydaný naří-

zením Moravskoslezského kraje č. 1/2009 ze dne 30.4. 2009;

- Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava,

s.r.o., Ostrava, prosinec 2003), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského

kraje č. 24/2096 ze dne 10. 6. 2004;

- Investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje – Bílá kniha

(Moravskoslezský kraj, aktualizace listopad 2011);

- Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje (Dopravní

projektování, spol.s r.o.), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje

č. 17/1486 ze dne 26.4.2007;

- Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje (Sdružení firem

KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený

Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004, včetně Aktualizací rozvoje

vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje;

- Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava,

s.r.o.);

- Územní studie rekreačního potenciálu oblasti Nízkého a Hrubého Jeseníku na území

Moravskoslezského kraje (Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv, PROCES – Cen-

trum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., 2012);

- Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s.r.o., květen

2013);

- Analýza socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů

(RNDr. Milan Polednik, červen 2013);

- Bílá kniha Správy silnic Moravskoslezského kraje (Aktualizace prosinec 2012);

- III. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro správní obvod obce

s rozšířenou působností Bruntál v roce 2014 – Rozbor udržitelného rozvoje území

(Ing. arch. Ludmila Konečná, Urbanistická společnost, prosinec 2014);

- Územní plán obce Světlá Hora (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., říjen 1998),

schválený Obecním zastupitelstvem obce Světlá Hora dne 20. 3. 2000, včetně Změn

č. 1-6;

- Územní plán Světlá Hora, průzkumy a rozbory (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.,

květen 2011);

- Zadání územního plánu Světlá Hora, schválené Zastupitelstvem obce Světlá Hora dne

25. 6. 2012;

- Silnice II/450 Rudná pod Pradědem – Hvězda, rekonstrukce komunikace km 6,36 – 12,63, DÚR (VS Projekt s.r.o. Ostrava, září 2008);

- Kanalizace a ČOV v obci Světlá Hora, okr. Bruntál (HHP v.o.s., leden 2002);

- Tlaková kanalizace Světlá Hora – I. etapa (Vodohospodářská inženýrská a projekční

kancelář, srpen 2003);

- Vyhodnocení krajinného rázu CHKO Jeseníky (Ing. arch. J. Brychtová, prosinec

2000);

- Plán péče CHKO Jeseníky;

3

- Okresní vlastivědná mapa (Kartografie Praha);

- Hrubý Jeseník – turistická mapa (Klub českých turistů, 2008);

- Bruntálsko, Krnovsko a Osoblažsko – turistická mapa (Klub českých turistů, 2007);

- Odvozená mapa radonového rizika (Ústřední ústav geologický Praha, Uranový průmysl

Liberec, Geofyzika Praha, Přírodovědecká fakulta UK Praha, 1990);

- Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 2010 (Ředitelství silnic a dálnic

ČR, Praha);

- Základní silniční mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřic-

kým a katastrálním;

- Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem

zeměměřickým a katastrálním;

- internetové stránky obce.

Územní plán Světlá Hora obsahuje:

I. Územní plán Světlá Hora

I.A Textová část

I.B Grafická část

1. Výkres základního členění území 1 : 5000

2. Hlavní výkres 1 : 5000

3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5000

II. Odůvodnění územního plánu Světlá Hora

II.A Textová část

II.B Grafická část

4. Koordinační výkres 1 : 5000

5. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5000

6. Výkres širších vztahů 1 : 100 000

Výkres č. 1. Výkres základního členění území obsahuje vymezení hranice řešeného

území (hranice obce Světlá Hora), hranice katastrálních území, hranice zastavěného území,

zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch změn v krajině a vymezení ploch, ve kterých je

rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie.

Výkres č. 2. Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch

s rozdílným využitím, dále koncepci uspořádání krajiny, vymezení zastavěného území, zasta-

vitelných ploch, ploch přestavby a ploch změn v krajině, vymezení územního systému ekolo-

gické stability a návrh dopravní a technické infrastruktury.

Výkres č. 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací zobrazuje plochy

a pozemky určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěš-

ných opatření a veřejných prostranství, ve kterých lze práva k pozemkům a stavbám vyvlast-

nit dle § 170 stavebního zákona nebo ke kterým lze uplatnit předkupní právo dle § 101 sta-

vebního zákona.

Výkres č. 4. Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav

a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona.

4

Výkres č. 5. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů,

nutný k realizaci navržených řešení.

Výkres č. 6. Výkres širších vztahů v měřítku 1 : 100 000 zobrazuje vazby řešeného úze-

mí (zejména vazby komunikací, inženýrských sítí a územního systému ekologické stability)

na bezprostřední okolí. Je zpracován formou výřezu z výkresu č. A.2 Plochy a koridory nad-

místního významu, ÚSES a územní rezervy Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kra-

je.

Vymezení základních pojmů, seznam použitých zkratek, přehled citovaných zákonů

a vyhlášek

Základní pojmy stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a sta-

vebním řádu, ve znění pozdějších předpisů):

Zastavěné území (dle § 58 stavebního zákona) tvoří jedno nebo více oddělených zastavě-

ných území ve správním území obce. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená

po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic

nebo bodů na těchto hranicích.

Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, po-

zemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví)

nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních

pozemků, a dále pozemky vně intravilánu, a to:

a) zastavěné stavební pozemky

b) stavební proluky

c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavě-

ného území

d) ostatní veřejná prostranství

e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou

pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví.

Zastavitelné plochy tvoří plochy vymezené k zastavění v územním plánu nebo v zásadách

územního rozvoje. Jeho vymezení je dáno hranicí zastavitelného území.

Plochy přestavby tvoří plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opě-

tovnému využití znehodnoceného území.

Plochy změn v krajině vymezují plochy, kde dochází ke změně využití krajiny; leží vždy

vně zastavěného území.

Limity využití území omezují změny v území z důvodu ochrany veřejných zájmů; vyplý-

vají z právních předpisů nebo jsou stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, příp.

vyplývají z vlastností území.

Seznam použitých zkratek

ATS - automatická tlaková stanice

BD - bytový dům

BPEJ - bonitní půdně ekologická jednotka

BTS - base transceiver station (základnová převodní stanice)

ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav

ČHP - číslo hydrologického pořadí

5

ČOV - čistírna odpadních vod

ČSÚ - Český statistický úřad

DK - domovní kotelna

DTP - dolní tlakové pásmo

DTS - distribuční trafostanice

EO - ekvivalentní obyvatel

HPJ - hlavní půdní jednotka

CHKO - chráněná krajinná oblast

CHKOJ - Chráněná krajinná oblast Jeseníky

CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod

k. ú. - katastrální území

LBC - lokální biocentrum

LBK - lokální biokoridor

LHP - lesní hospodářský plán

MSK - Moravskoslezský kraj

MŠ - mateřská škola

NN - nízké napětí

NPÚ - Národní památkový ústav

NRBK - nadregionální biokoridor

NTL - nízkotlaký

OP - ochranné pásmo

ORP - obec s rozšířenou působností

OÚ - obecní úřad

OZKO - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

POH - plán odpadového hospodářství

PUPFL - pozemky určené k plnění funkcí lesa

PÚR ČR - Politika územního rozvoje ČR

RD - rodinný dům

RKC - rekreační krajinný celek

RS - regulační stanice

RSU - remote subscriber unit (vzdálený účastnický blok)

ŘSD - Ředitelství silnic a dálnic ČR

SLDB - sčítání lidu, domů a bytů

SO - správní obvod

SOB - specifická oblast

STL - středotlaký

STG - skupina typů geobiocénů

TKO - tuhé komunální odpady

TO - telefonní obvod

TPM - tržní produkce mléka

TS - transformační stanice

TTP - trvalé travní porosty

TUV - teplá užitková voda

ÚAP - územně analytické podklady

ÚPS - účastnická přípojná síť

ÚSES - územní systém ekologické stability

ÚV - úpravna vody

VN - vysoké napětí

VTL - vysokotlaký

VVN - velmi vysoké napětí

6

ZPF - zemědělský půdní fond

ZŠ - základní škola

ZÚR MSK - Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje

ZVN - zvláště vysoké napětí

Přehled citovaných zákonů a vyhlášek

- zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění

pozdějších předpisů;

- vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací doku-

mentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012

Sb.;

- vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území; ve znění pozděj-

ších předpisů;

- zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších

předpisů;

- zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon),

ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně ně-

kterých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001

Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů,

ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších před-

pisů;

- zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčebných zdrojích, zdrojích přírodních minerálních

vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a změně některých souvisejících

zákonů (lázeňský zákon);

- vyhláška MZd č. 175/1999 Sb., o ochranných pásmech léčivých zdrojů lázeňského místa

Karlova Studánka;

- vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků

a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků;

- nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a repro-

dukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu

jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů;

7

- zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických

odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpi-

sů;

- zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů, ve zně-

ní pozdějších předpisů;

- zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších

předpisů;

- vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;

- vyhláška č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany;

- zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů;

- zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění

pozdějších předpisů;

- vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a jejich registru;

- nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných

lokalit.

8

A. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SVĚTLÁ HORA

Pořizovatelem Územního plánu Světlá Hora je Městský úřad Bruntál, odbor výstavby

a územního plánování, jako obecný stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1

písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),

ve znění pozdějších předpisů.

Obec Světlá Hora má zpracovaný a dosud platný Územní plán obce Světlá Hora (Urbanis-

tické středisko Ostrava, s.r.o., říjen 1998), schválený Obecním zastupitelstvem obce Světlá

Hora dne 20. 3. 2000 a následně zpracované a schválené Změny č. 1 – 6, z nichž Změna č. 2

nebyla dokončena.

Vzhledem k tomu, že platný územní plán již v řadě aspektů neodpovídá potřebám a poža-

davkům rozvoje obce, není v souladu s platnými právními předpisy (stavební zákon a vyhláš-

ka o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění)

a se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje, rozhodlo zastupitelstvo obce

o zpracování nového územního plánu. Rozhodnutí o pořízení nového územního plánu bylo

schváleno usnesením Zastupitelstva obce Světlá Hora, konaného dne 21. 9. 2009.

Jako 1. etapa práce byly zpracovány doplňující průzkumy a rozbory pro nový územní plán

(Urbanistické středisko Ostrava, květen 2011). Na základě doplňujících průzkumů a rozborů

byl zpracován návrh zadání Územního plánu Světlá Hora v souladu s ustanovením § 47 sta-

vebního zákona a přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech,

územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

Návrh zadání byl projednán v souladu s ustanovením § 47 stavebního zákona v termínu

od 30. 1. 2012 do 29. 2. 2012. Na základě výsledků projednávání – uplatněných vyjádření,

podnětů a připomínek – upravil pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh zadá-

ní a předložil jej zastupitelstvu obce ke schválení. Zadání Územního plánu Světlá Hora schvá-

lilo Zastupitelstvo obce Světlá Hora dne 25. 6. 2012.

Na základě schváleného zadání byl v dubnu 2013 zpracován návrh řešení Územního plánu

Světlá Hora. Návrh územního plánu byl projednán dle odst. 2 § 50 stavebního zákona projed-

nán v termínu od 20. 11. 2013 do 6. 1. 2014 s dotčenými orgány, s Krajským úřadem Morav-

skoslezského kraje a se sousedními obcemi a posouzen dle odst. 7 § 50 stavebního zákona

Krajským úřadem Moravskoslezského kraje; na základě vydaných stanovisek byl návrh

územního plánu v únoru 2015 upraven.

Upravený návrh územního plánu byl veřejně projednán dle odst. 1 §52 stavebního zákona

dne 1. 7. 2015 a na základě vznesených námitek a připomínek v říjnu 2015 upraven.

Zpracovatelem Územního plánu Světlá Hora je Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., zod-

povědným projektantem Ing. arch. Helena Salvetová.

9

B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH

VZTAHŮ V ÚZEMÍ

Obec Světlá Hora leží v západní části Moravskoslezského kraje, v okrese Bruntál.

Na severu sousedí s obcemi Karlova Studánka (k. ú. Karlova Studánka) a Ludvíkov (k. ú.

Ludvíkov pod Pradědem), s městy Andělská Hora (k. ú. Andělská Hora) a Vrbno pod Pradě-

dem (k. ú. Vrbno pod Pradědem), na severovýchodě, východě a jihovýchodě s obcí Široká

Niva (k. ú. Markvartice u Široké Nivy, Široká Niva, Skrbovice), na jihu s obcemi Staré Město

(k. ú. Malá Véska, Staré Město u Bruntálu) a Rudná pod Pradědem (k. ú. Stará Rudná, Nová

Rudná) a na západě s obcí Malá Morávka (k. ú. Malá Morávka).

Území obce Světlá Hora leží cca 8 km od města Bruntál, což předurčuje těsné vazby obce

k Bruntálu, zejména vyjížďku obyvatel za prací a za občanskou vybaveností.

Hlavní komunikační napojení řešeného území na nadřazenou silniční síť, představovanou

silnicemi I/11 a I/45 procházejícími Bruntálem, zajišťují silnice II/450 a II/452. Silnice I/11

a I/45 pak následně zprostředkují dopravní vazby na další významná regionální sídla (Rýma-

řov, Šumperk, Krnov, Opava, Ostrava). Železniční dopravní vazby zajišťovala do r. 2010 re-

gionální železniční trať č. 312 (Bruntál – Malá Morávka), na které leží železniční stanice

Světlá Hora a železniční zastávka Rudná pod Pradědem. Dne 7. 1. 2011 rozhodlo Minister-

stvo dopravy ČR o zrušení dráhy, v současnosti jde tedy o trať bez osobní i nákladní dopravy.

Z nadřazených sítí technické infrastruktury procházejí územím obce vodovodní řady

skupinového vodovodu Bruntál DN 250, DN 300, DN 400 a DN 500, vedení VN 22kV – lin-

ka 102, propojující TS 110/22 kV Bruntál a Vrbno pod Pradědem, VTL plynovody DN 200,

PN 40 Velká Štáhle – Vrbno pod Pradědem, DN 150, PN 40 Velká Štáhle – Karlova Studánka

a VTL přípojka DN 100, PN 40 pro napojení obce Světlá Hora.

Obec Světlá Hora je typickou podhorskou obcí s významnou rekreační funkcí. V rámci

správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Bruntál existují tradiční funkční

vazby řešeného území na město Bruntál, částečně i na Vrbno pod Pradědem (zejména

s ohledem na dojížďku za prací). Územní rozvoj obce je determinován zejména přírodními

podmínkami území.

Pro sídelní strukturu řešeného území a celého správního obvodu ORP Bruntál je do značné

míry determinující podprůměrná hustota osídlení, značný počet katastrů (sídel) a výrazné

ovlivnění osídlení přírodními podmínkami, na vzdáleném okraji vysoce urbanizovaného regi-

onu (Ostravska).

Základní ukazatele sídelní struktury spádového obvodu ORP města Bruntálu a širší

srovnání ukazatel počet částí

/

obec

výměra

km2

km2/

obec obyvatel

obyvatel na

SO ORP obcí

kata-

strů částí obec

část

obce km2

Bruntál 31 52 56 1,68 630 20,31 38 013 1 226 679 60

Frýdek-Místek 37 54 52 1,46 480 12,98 110 532 2 987 2 126 230

Krnov 25 67 63 2,68 574 22,98 41 680 1 667 662 73

Opava 41 85 89 2,07 567 13,83 101 758 2 482 1 143 179

Ostrava 13 53 55 4,08 332 25,50 328 323 25 256 5 970 990

průměr ORP

Moravskoslezský

kraj 13,6 27,9 28,3 2,3 246,7 19,2 55754,6 4 089 1 972 226

ČR 30,5 63,0 73,0 2,5 382,3 15,4 45216,3 1 682 698 133

Zdroj: Malý lexikon obcí 2013, ČSÚ, data pro rok 2012, vlastní výpočty

10

Předpokladem udržitelného rozvoje řešeného území je především další posílení hos-

podářských podmínek, zejména v návaznosti na podporu podnikání v regionu. Přitom je

však nutno minimalizovat negativní účinky na podmínky životního prostředí (zejména

na kvalitu bydlení).

Koordinace využívání území z hlediska širších vztahů

V územním plánu jsou respektovány vazby na sousední obce, návaznosti sítí dopravní

a technické infrastruktury a návaznosti prvků ÚSES.

Návaznost na území sousedních obcí má návrh úpravy křižovatky silnice II/450 se silnicí

III/4528 (návaznost na území obce Rudná pod Pradědem), návrh nové autobusové zastávky

na Podlesí (vlastní zastávka je navržena na území obce Rudná pod Pradědem, na severním

okraji k.ú. Stará Rudná, u silnice II/450) a návrh zásobování Staré Vody pitnou vodou

z vodovodní sítě Andělské Hory. Záměry, které se týkají území obce Rudná pod Pradědem,

jsou zapracovány do Územního plánu Rudné pod Pradědem, záměry, týkající se území města

Andělská Hora je nutno v připravovaném Územním plánu Andělské Hory zohlednit.

11

C. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SVĚTLÁ HORA

Požadavky schváleného Zadání územního plánu Světlá Hora jsou splněny takto:

a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace

vydané krajem, případně z dalších širších územních vztahů

1. Z Politiky územního rozvoje ČR 2008 (dále jen „PÚR“), schválené usnesením vlády ČR

č. 929 dne 20.7.2009, vyplývají pro Územní plán Světlá Hora (dále jen „územní plán“) ty-

to požadavky:

1.1 Zohlednit dotčení řešeného území specifickou oblastí SOB3 Specifická oblast Jesení-

ky – Králický Sněžník. Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území před-

nostně sledovat:

rozvoj rekreace a lázeňství,

rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu,

zlepšení dopravní dostupnosti území.

Jde o obecné požadavky, které se obce Světlá Hora vesměs konkrétně netýkají – pro rozvoj

lázeňství nemá obec předpoklady, ekologické zemědělství je v obci provozováno a stabili-

zováno, pro rozvoj dřevozpracujícího průmyslu jsou k dispozici plochy výroby a sklado-

vání, dopravní dostupnost obce je, vzhledem k tomu, že leží na významném silničním tahu

II/452, velmi dobrá. Rozvoj rekreace je navržen v dostatečném rozsahu.

1.2 Obecné republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje:

ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území,

zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území,

při stanovování ploch rozdílného využití zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodář-

ský rozvoj a životní úroveň obyvatel,

stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území, vytvářet předpokla-

dy pro nové využívání opuštěných areálů a ploch opuštěných zemědělských a výrob-

ních areálů.

Veškeré tyto požadavky jsou v Územním plánu Světlá Hora splněny – přírodní, civilizační

a kulturní hodnoty jsou respektovány, navržená koncepce rozvoje obce respektuje stávající

urbanistickou strukturu, pro zajištění hospodářského rozvoje obce jsou vytvořeny podmín-

ky vymezením ploch pro výrobu a skladování na straně jedné a ploch pro rekreační využití

na straně druhé; opuštěné výrobní a zemědělské areály v obci nejsou.

2. Ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen „ZÚR“), vydaných Zastu-

pitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22.12.2010 na jeho 16. zasedání, usnesení

č. 16/1426, vyplývají pro územní plán tyto požadavky:

2.1 Respektovat nadregionální biokoridor ÚSES K 87 MB – splněno, nadregionální

biokoridor je v územním plánu vymezen.

2.2 Stavby umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území – navržené za-

stavitelné plochy jsou až na několik výjimek navrženy v návaznosti na zastavěné

území, mimo pohledově exponované plochy; v pohledově exponované poloze je na-

vržena (v souladu s jejím účelem) plocha pro výstavbu rozhledny na vrcholu Hře-

ben nad Karlovou Studánkou, v exponované poloze je navržena také výstavba vo-

dojemu nad Dětřichovicemi (kvůli tlakovým poměrům nelze vodojem umístit do ji-

né lokality).

12

2.3 V případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení mi-

nimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymeze-

ním koridoru trasy a lokalizací stožárových míst – v územním plánu jsou navrženy

pouze krátké úseky vedení VN 22 kV – přípojky k navrženým trafostanicím; stožá-

rová místa se územním plánem nenavrhují.

2.4 Pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavě-

ného území, nové zastavitelné plochy vymezovat především v návaznosti na zasta-

věná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokality a dalších podmínek

ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny – veškeré rezervy uvnitř zastavě-

ného území jsou navrženy k využití (dostavby vhodných proluk, přestavby), nové

zastavitelné plochy jsou navrženy v návaznosti na zastavěné území s výjimkou

ploch navržených pro výstavbu rozhledny nad Karlovou Studánkou a vodojemu

nad Dětřichovicemi; s výjimkou těchto dvou staveb není žádná z navržených zasta-

vitelných ploch situována v pohledově exponované lokalitě nebo v lokalitě citlivé

z hlediska ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny.

2.5 Pro nové ekonomické aktivity přednostně využívat ploch a areálů brownfields –

v řešeném území nejsou žádné plochy brownfields.

2.6 Chránit vymezené plochy a koridory pro ÚSES před změnami ve využití území,

jejichž důsledkem je snížení stupně ekologické stability těchto ploch a znemožnění

budoucího založení vymezené skladebné části ÚSES nebo souvislé propojení bio-

koridorem v požadovaných prostorových parametrech – v Územním plánu Světlá

Hora jsou plochy ÚSES jednoznačně vymezeny a možnost výstavby v těchto plo-

chách je velmi výrazně omezena – v podstatě pouze na nezbytné vedení komunikací

a sítí technické infrastruktury.

2.7 Podporovat opatření k posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení re-

žimu a jakosti zdrojů povrchových a podzemních vod, přírodních léčivých zdrojů

a zdrojů minerálních vod – v Územním plánu Světlá Hora jsou respektovány stáva-

jící vodní zdroje i jejich ochranná pásma; přírodní léčivé zdroje ani zdroje mine-

rálních vod se v řešeném území nevyskytují, zasahují na ně pouze ochranná pásma

přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova Studánka; tato ochranná

pásma zasahují na okraj k.ú. Suchá Rudná a jsou v územním plánu respektována.

2.8 Minimalizovat zásahy do lesních porostů (zejména na území CHKO, přírodních

parků a ve vodohospodářsky významných územích) – v Územním plánu Světlá

Hora se navrhuje zábor lesních pozemků pouze v nepatrném rozsahu – 0,17 ha,

a to pro navrženou úpravu křižovatky silnice II/450 se silnicí III/4528, pro výstav-

bu rozhledny nad Karlovou Studánkou, pro výstavbu myslivecké chaty na Podlesí

a pro výstavbu příjezdové komunikace ke stávajícímu objektu na Podlesí (v po-

sledních dvou případech jde o legalizaci skutečného stavu).

2.9 Minimalizovat zábory nejkvalitnější zemědělské půdy v závislosti na konkrétních

územních podmínkách – navržené zábory půdy v nejlepší kvalitě, tj. ve třídě

ochrany I a II, představují 7,79 ha, tj. 24 % z celkového záboru zemědělských po-

zemků; jde převážně o plochy navržené pro obytnou výstavbu ve Světlé a v Suché

Rudné, které bezprostředně navazují na zastavěné území a které byly obsaženy již

v předchozím územním plánu; z hlediska zachování kontinuity koncepce rozvoje

obce se těmto pozemkům nelze vyhnout.

13

2.10 Chránit plochy morfologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových

vod pro případné budoucí využití omezeného vodního bohatství – takové plochy se

v řešeném území nevyskytují.

2.11 Při upřesňování vymezení ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci obcí

minimalizovat zásahy do limitů, vyplývajících z ochrany přírodních hodnot

a vlastností území – v Územním plánu Světlá Hora jsou tyto zásahy minimalizová-

ny, v lokalitách s významnými přírodními hodnotami nejsou navrženy žádné zasta-

vitelné plochy.

2.12 Při umisťování staveb v okolí památkově chráněných území, areálů respektovat

„genius loci“ daného místa, chránit místní kulturně historické dominanty, zejména

sakrální a ostatní historické stavby – v bezprostřední blízkosti památkově chráně-

ných objektů a areálů a historických dominant nejsou navrženy žádné zastavitelné

plochy, které by mohly tyto objekty a dominanty ohrozit nebo poškodit jejich půso-

bení na okolí.

2.13 Chránit historické krajinné struktury (plužina, kamenice, kamenné zídky) – navrže-

né zastavitelné plochy v převážné většině bezprostředně navazují na zastavěné

území a historické krajinné struktury nenaruší.

2.14 Chránit, zkvalitňovat a rozvíjet obytnou funkci sídel a jejich rekreačního zázemí –

navržené zastavitelné plochy jsou z převážné části určeny pro obytnou výstavbu,

tedy pro rozvoj obytné funkce území; současně je navržena řada ploch určených

pro rozvoj rekreační funkce území (sportovní areál, rozšíření lyžařského areálu,

rozhledna, penzion).

2.15 Rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou

ve vazbě na zastavěná území sídel – pro navržené zastavitelné plochy je zároveň

řešena i odpovídající veřejná infrastruktura.

2.16 Podporovat realizaci ochranných opatření zvyšující míru zabezpečení civilizačních

hodnot kraje proti povodním a dalším katastrofickým situacím – na území obce

Světlá Hora povodně ani jiné katastrofické situace nehrozí.

2.17 V regionech zahrnutých do specifických oblastí republikového i nadmístního vý-

znamu podporovat:

- zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení s centrální částí kraje;

- zkvalitnění a rozvoj technické infrastruktury a občanského vybavení;

- další opatření k posílení stability osídlení, zejména ve spádových sídelních

centrech regionů.

Dopravní propojení obce s centrální částí kraje je poměrně dobré (prostřednictvím

silnice II/452 a silnice I/11), rozsah zařízení občanského vybavení je vyhovující,

rozvoj technické infrastruktury je navržen (zejména rozšíření soustavné kanaliza-

ce); obec Světlá Hora není spádovým centrem regionu, přesto však jsou navrženy

plochy pro novou obytnou výstavbu, které přispějí ke stabilitě osídlení.

2.18 Podporovat zkvalitnění a rozvoj vybavenosti rekreačních středisek a zkvalitnění je-

jich dopravního napojení na nadřazenou síť dopravní infrastruktury – rozsáhlejší

rekreační zařízení jsou zejména v Suché Rudné, pro zlepšení rekreačního vybavení

Suché Rudné se navrhuje rozšíření stávajícího lyžařského areálu; pro zlepšení do-

pravního napojení Suché Rudné na nadřazenou silniční síť je navržena rekon-

strukce silnice II/450.

14

2.19 Nové ekonomické aktivity umisťovat podle těchto hlavních kriterií:

- vazba na hlavní dopravní tahy území (silnice I/45 a navazující síť silnic II. tří-

dy);

- vazba na sídla s rozvojovým potenciálem (Bruntál, Rýmařov, Vrbno pod Pra-

dědem, Město Albrechtice, Břidličná);

- preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích

jen výjimečně, ve zvláště odůvodněných případech).

Obec Světlá Hora leží na silnicích II/450 a II/452, mimo stanovená záplavová

území a má vazby na města Bruntál a Vrbno pod Pradědem; má tedy předpoklady

pro umístění nových ekonomických aktivit.

2.20 Zkvalitnění a rozvoj technické infrastruktury, občanského vybavení a podpora dal-

ších opatření k posílení stability osídlení, zejména ve spádových sídelních centrech

(Bruntál, Rýmařov, Město Albrechtice, Horní Benešov, Břidličná, Osoblaha, Vrb-

no pod Pradědem) – obec Světlá Hora není spádovým sídelním centrem, přesto

jsou zde navrženy plochy pro rozvoj občanského vybavení a rozvoj technické in-

frastruktury.

2.21 Nová zastavitelná území vymezovat především v návaznosti na stávající zastavěná

území při zohlednění pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany

přírodních a kulturních hodnot krajiny – téměř všechny zastavitelné plochy jsou na-

vrženy v návaznosti na zastavěné území (s výjimkou ploch navržených např. pro vý-

stavbu rozhledny nad Karlovou Studánkou, vodojemu nad Dětřichovicemi, ČOV

ve Světlé); s výjimkou plochy určené pro výstavbu rozhledny a vodojemu nad Dětři-

chovicemi není žádná z navržených zastavitelných ploch situována v pohledově ex-

ponované lokalitě nebo v lokalitě citlivé z hlediska ochrany přírodních a estetických

hodnot krajiny.

2.22 Zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy řešeného území, zejména rekreačních

středisek – rozsáhlejší rekreační zařízení jsou zejména v Suché Rudné; pro zlepšení

dopravního napojení Suché Rudné na nadřazenou silniční síť je navržena rekon-

strukce silnice II/450.

2.23 Na území CHKO Jeseníky s výjimkou zastavěného území obcí nepřipustit umisťo-

vání ubytovacích zařízení s kapacitou nad 50 lůžek – na území CHKO Jeseníky

se nenavrhují žádná ubytovací zařízení.

2.24 Za rozvojové areály pro sjezdové lyžování považovat zejména areály Malá Moráv-

ka-Karlov, Vrbno pod Pradědem-Pod Vysokou horou a Václavov u Bruntálu – ly-

žařský areál v Suché Rudné sice není mezi uvedenými areály uveden, nicméně je

navržen jeho rozvoj jako součást koncepce rozvoje zařízení a služeb pro rekreaci

a cestovní ruch (viz bod 2.26).

2.25 Při rozšiřování a umisťování nových sportovních a rekreačních zařízení zohledňo-

vat jejich dopravní dostupnost, pohledovou exponovanost a další podmínky ochra-

ny přírodních a kulturních hodnot krajiny – návrh rozšíření lyžařského areálu a ná-

vrh plochy pro vybudování sportovního areálu v Suché Rudné navazuje na stávající

areál, kde je dopravní dostupnost již vyřešena; rozšíření sjezdovek nebude mít ne-

gativní vliv na pohledově exponované polohy ani na přírodní a kulturní hodnoty

krajiny. V ostatních částech obce se nová sportovní ani rekreační zařízení nenavr-

hují.

15

2.26 Podporovat rozvoj občanského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci

a cestovní ruch s rozšířením možností celoročního rekreačního využití i mimo

hlavní centra – ve Světlé je navržena plocha určená pro výstavbu penzionu, další

zařízení a služby pro rekreaci a cestovní ruch je možno realizovat kdekoliv v rámci

ploch smíšených obytných SO.

2.27 Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyk-

lodopravu – hromadná doprava v obci je zajištěna autobusovou dopravou, želez-

niční trať je mimo provoz; pro zlepšení dostupnosti autobusové dopravy je navrže-

na nová zastávka v severní části Světlé. Vazby na pěší dopravu a cyklodopravu nej-

sou v řešeném území problémem.

2.28 Podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras zejména nadregionálního

a mezinárodního významu – v územním plánu je navržena nová pěší turistická tra-

sa pro zpřístupnění navržené rozhledny nad Karlovou Studánkou a několik cyklot-

ras, které propojí stávající trasy.

2.29 Podpora zajištění odpovídajícího stupně protipovodňové ochrany území – obec

Světlá Hora není ohrožena povodněmi.

2.30 Ochrana kulturně historických hodnot sídel a vysokých přírodních hodnot krajiny

včetně významných krajinných horizontů (zejména CHKO Jeseníky) – je

v územním plánu respektována.

2.31 Nové plochy sportovně rekreačních zařízení včetně koridorů odpovídající dopravní

a technické infrastruktury na území CHKO Jeseníky vymezovat s ohledem na po-

žadavky dotčených orgánů ochrany přírody a krajiny – je respektováno.

3. Zohlednit koncepční rozvojové materiály Moravskoslezského kraje:

- Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje;

- Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje vydaná opatřením obecné po-

vahy Krajského úřadu Moravskoslezského kraje pod č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8.

2004;

- Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003) schvá-

lený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004;

- Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslez-

ského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odry, s.p., 2003) odsouhlase-

ný Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25. 9. 2003;

- Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského

kraje vyhlášený nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004;

- Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava,

s.r.o., Ostrava, prosinec 2003) schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje

dne 10. 6. 2004;

- Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem

KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004) schvále-

ný Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 + 1.aktualizace schvále-

ná usnesením Zastupitelstva č.23/1944 dne 24.4.2008;

- Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje – pořídil

KÚ MS kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, schválená usnesením Zastupi-

telstva Moravskoslezského kraje č. 17/1486 ze dne 26. 4. 2007;

- Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury na území Moravskoslezského kraje;

- Koncepci strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opa-

va, s.r.o, listopad 2004);

16

- Studie vyhodnocení možností umístění větrných elektráren na území Moravskoslez-

ského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochranu přírody a krajiny (Regionální

centrum EIA, s.r.o., 2007).

Všechny uvedené materiály jsou respektovány.

4. Územní plán provede koordinaci využívání území z hlediska širších vztahů v území,

zejména návazností tras dopravní infrastruktury, vedení technické infrastruktury a územ-

ního systému ekologické stability krajiny. Vazby na území sousedních obcí budou doku-

mentovány ve Výkrese širších vztahů – veškeré návaznosti a vazby na okolí jsou respek-

továny.

b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů

1. Z Územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje nevyplývají pro územní plán

žádné požadavky k řešení – bere se na vědomí.

2. Z územně analytických podkladů ORP Bruntál pro řešení územního plánu vyplývá poža-

davek respektovat limity využití území:

- Chráněná krajinná oblast Jeseníky, vyhlášená výnosem MK ČSR

pod č.j. 9886/1969,

- Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jeseníky (CHOPAV), vyhlášená nařízením

vlády ČSR č. 40/1978 Sb.,

- Ptačí oblast Jeseníky, vyhlášená nařízením vlády č. 599/2004,

- Evropsky významná lokalita Karlova Studánka vymezená nařízením vlády č.

132/2005 Sb.,

- Evropsky významná lokalita Suchá Rudná – Zlatý lom vymezená nařízením vlády

č. 132/2005 Sb.,

- památné stromy včetně ochranných pásem:

- Jasan na Ranné (jasan ztepilý – Fraxinus excelsior), k.ú. Podlesí pod Pradědem,

parc. č. 416,

- Jasany v Podlesí nad hřbitovem (jasan ztepilý – Fraxinus excelsior), k.ú. Podlesí

pod Pradědem, parc. č. 694,

- Lípa v Podlesí u bývalého statku Vodičkových (lípa srdčitá – Tilia cordata),

k.ú. Podlesí pod Pradědem, parc. č. 3/3,

- Javor klen (Javor klen – Acer pseudoplatanus), k.ú. Dětřichovice, parc. č. 1530,

- Olše lepkavá (Olše lepkavá – Aldus glutinosa), k.ú. Dětřichovice, parc. č. 737,

- registrovaný významný krajinný prvek – opuštěný břidlicový lom, parc. č. 1183/1,

1183/2, k.ú. Dětřichovice, registrace ze dne 7.5.1997,

- nemovité kulturní památky:

- 34006/8-2727 filiální kostel sv. Barbory a Kateřiny, na hřbitově, parc. č. 29, stav.,

k.ú. Světlá ve Slezsku,

- 26187/8-56 filiální kostel archanděla Michaela s areálem

- filiální kostel archanděla Michaela, parc. č. 49, stav., k.ú. Dětřichovice,

- litinový kříž, parc. č. 757, ost. pl., k.ú. Dětřichovice,

- ohradní zeď, parc. č. 757, ost. pl., k.ú. Dětřichovice,

- 100859 areál kaple sv. Josefa

- kaple sv. Josefa, parc. č. 4 st., k.ú. Podlesí pod Pradědem,

- bývalý hřbitov, parc. č. 369 o.p., k.ú. Podlesí pod Pradědem,

- hřbitovní zídka s branou, parc. č. 369, k.ú. Podlesí pod Pradědem,

- 21561/8-3027 archeologická lokalita; rudný důl Dehýnky, k.ú. Suchá Rudná,

17

- 30169/8-3027 archeologická lokalita; huť na neželezné kovy na měkké žíle, parc.

č. 494/1, 137/1, 137/2, 137/3, 137/4, 137/5, 137/6, 54, 419/1, 494/2, 643/3, 593/1,

593/2, 593/3, 26/1, 26/2, 26/3, 26/4, 609, 23, 644/1, 644/3, 446/1, 446/2, 462,

456/1, 456/2, 458, 463, 444, 34/1, 38, 29, 464/1, 464/2, 62/1, 62/2, 75/1, 469, 52/1,

52/2, 52/3 k.ú. Suchá Rudná,

- 33116/8-185 kaple Nejsvětější trojice, ve svahu nad čp. 59 a u čp. 57, parc. čís. 50,

stav. k.ú. Suchá Rudná

- území s archeologickými nálezy a území s vyšší pravděpodobností výskytu archeolo-

gických situací

- chráněná ložisková území, výhradní ložiska a prognózní zdroje nerostných surovin

podle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),

ve znění pozdějších předpisů:

- B 3238900 Suchá Rudná – střed,

- CHLÚ 23890000 Suchá Rudná,

- P 9121100 Suchá Rudná – mimo střed

- poddolovaná území:

- 4306 Suchá Rudná 1 – U branky,

- 4308 Suchá Rudná 2 – Kyselka,

- 4304 Suchá Rudná 3 – Barbora,

- 4327 Suchá Rudná 4 – Podmáslí,

- 4323 Suchá Rudná 5 – Pochbusch

- 4300 Suchá Rudná 6,

- 5424 Suchá Rudná 7 – Hláska 1,2,

- 4305 Stará Voda v Jeseníkách 1,




- 4272 Podlesí pod Pradědem,

- 4302 Andělská Hora ve Slezsku 2,


- 4269 Malá Morávka 2 – Javorový vrch

- ochranná pásma silnic II. a III. třídy – II/445, II/450, II/452, III/4514, III/4523,

III/4525, III/4526, III/4527, III/4528, III/4529 a III/45210,

- záplavové území toku Černý potok stanovené rozhodnutím Krajského úřadu Morav-

skoslezského kraje č.j. MSK 206744/2008 včetně aktivní zóny,

- záplavové území toku Bílá Opava stanovené rozhodnutím Krajského úřadu Moravsko-

slezského kraje č.j. 3112/2005/ŽPZ/Hec/2003 včetně aktivní zóny,

- ochranná pásma I. a II. stupně vodního zdroje hotelu Paramon stanovená rozhodnutím

VLHZ Okresního národního výboru Bruntál pod č.j. Voda/375/85/235/Pa/19/86,

- ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje Andělská Hora stanovené rozhodnutím od-

boru VLHZ Okresního národního výboru Bruntál pod čj. Vo-

da/1227/77/235/Pa/102/78,

- ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje pro DTP Karlova Studánka,

- ochranná pásma I. a II. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova

Studánka stanovené vyhláškou MZ č. 175/1999 Sb., o ochranných pásmech přírodních

léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova Studánka,

- vnitřní lázeňské území lázeňského místa Karlova Studánka vyhlášené Usnesením Ra-

dy KNV v Olomouci dne 18.4.1957,

- ochranná pásma vedení VN 22 kV,

- ochranná pásma elektrických stanic, stožárových a zděných trafostanic,

18

- ochranná pásma VTL plynovodů,

- ochranná pásma STL a NTL plynovodů,

- bezpečnostní pásma VTL plynovodů,

- bezpečností pásma VTL regulačních stanic,

- ochranné pásmo železniční trati č. 312 Bruntál – Malá Morávka,

- ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů,

- radioreléové spoje.

Veškeré limity využití území jsou respektovány s výjimkou nemovité kulturní památky rejstř.

č. 21561/8-3027 – archeologická lokalita; rudný důl Dehýnky, k.ú. Suchá Rudná; tato kultur-

ní památka dle informace Národního památkového ústavu v Ostravě neexistuje (jde o chybu

v databázi kulturních památek).

3. Požadavky pro řešení územního plánu stanovené v "Rozbor udržitelného rozvoje území

územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Brun-

tál" (prosinec 2010):

- Nepřipustit v krajinářsky pohledově exponovaných polohách a na horizontech zasta-

vitelné plochy umožňující zástavbu vyšší než asi 10 m (včetně staveb a zařízení

pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů apod.). Nepřipouštět výstavbu nových

rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci v lokalitách zájmů ochrany přírody

a krajiny a v lokalitách s následnými vysokými náklady na provoz a údržbu veřejné

dopravní a technické infrastruktury (území odlehlá od souvislé zástavby) – v Územ-

ním plánu Světlá Hora nejsou v krajinářsky pohledově exponovaných polohách

a na horizontech vymezeny žádné zastavitelné plochy umožňující zástavbu vyšší

než 10 m s výjimkou plochy č. R-Z20 navržené pro výstavbu rozhledny nad Karlovou

Studánkou, kde není max. výška stanovena. Zastavitelné plochy určené pro obytnou

výstavbu nejsou vymezeny v lokalitách zájmů ochrany přírody a až na několik výji-

mek ani v plochách odlehlých od souvislé zástavby (výjimky jsou popsány a zdůvod-

něny v kap. E.2). Plochy pro výstavbu staveb pro rodinnou rekreaci nejsou navrženy

vůbec.

- Intenzitu stavebního využití pozemků v zastavitelných plochách (včetně dopravní in-

frastruktury), zejména při zastavování odvodněné zemědělské půdy, stanovit

i v závislosti na odtokových poměrech a ochraně níže položených území – intenzita

stanoveného využití pozemků zastavitelných ploch a ploch přestavby je stanovena

tak, aby byla zajištěna likvidace dešťových vod vsakem a aby nedošlo k zaplavování

níže položené zástavby.

- Jednoznačně vymezit a územně stabilizovat (po koordinaci s jinými známými zámě-

ry) územní systém ekologické stability krajiny. V souladu s metodickými požadavky

vymezit plochy minimálního ÚSES, tj. jeho nutného a nezbytného rozsahu, a tyto

zařadit mezi veřejně prospěšná opatření (s možností odejmutí nebo omezení práva

k pozemkům podle ustanovení § 170 a s možností předkupního práva k pozemkům

podle ustanovení § 101 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů) – prvky územního systému eko-

logické stability jsou v územním plánu jednoznačně vymezeny a stabilizovány, a to

v minimálním nutném rozsahu; nadregionální části ÚSES jsou vymezeny jako veřej-

ně prospěšná opatření.

- Prověřit a podle potřeby vymezit nové plochy (zastavitelné plochy, plochy přestav-

by) pro občanské vybavení veřejné infrastruktury (např. mateřských a základních

škol, sociálních a zdravotních služeb, kultury) a samostatných ploch veřejných pro-

stranství (obecně přístupných ploch mimo silniční dopravu sloužících shromažďo-

19

vání, trhovému prodeji apod.; ploch veřejné zeleně bez prostorového a časového

omezení přístupu - parčíky, sadové úpravy veřejné zeleně apod.; sportovně rekreač-

ních ploch obecně přístupných, tj. bez prostorového a časového omezení vstupu –

hřiště a herní plochy pro hry dětí apod.) pro zajištění obecného pohodlí bydlení

v sídlech – plochy pro občanské vybavení veřejné infrastruktury nejsou navrženy,

v obci nejsou nové plochy tohoto charakteru potřebné; v případě potřeby je možno

taková zařízení realizovat v rámci ploch smíšených obytných; plochy veřejných pro-

stranství (veřejně přístupné zeleně) i plochy sportovních a tělovýchovných zařízení

jsou navrženy v dostatečném rozsahu.

- Pro využívání území pro víkendové rekreace a pobytové rekreace i celostátního vý-

znamu (posílení cestovního ruchu) vymezovat plochy občanského vybavení (§ 6 vy-

hlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na

využívání území) se specifikací využití pro ubytování, stravování, sport, tj.

i s novými pracovními příležitostmi – v územním plánu jsou vymezeny plochy určené

pro vybudování penzionu ve Světlé a plochy pro rozšíření lyžařského areálu v Suché

Rudné; v těchto zařízeních nepochybně vzniknou nová pracovní místa.

- Vymezovat zejména plochy smíšené obytné (§ 8 vyhlášky Ministerstva pro místní

rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území), které umožní

realizace staveb pro bydlení i staveb pro podnikatelské aktivity (zařízení občanského

vybavení, výroby a skladování, zemědělských staveb malého rozsahu), které svým

provozem a technickými zařízeními nenarušují kvalitu prostředí souvisejícího území

a nezvyšují dopravní zátěž v území a které nejlépe stabilizují obyvatele v daném

území – splněno, převážná část stávajících i navržených zastavitelných ploch je vy-

mezena jako plochy smíšené obytné.

- Pro zlepšení podmínek pro hospodářský rozvoj vytvářet podmínky pro opětovné vy-

užití nevyužitých či podvyužitých („brownfields“) výrobních areálů – včetně bývalé

zemědělské velkovýroby – s vybudovanou technickou infrastrukturou (plochy pře-

stavby), vymezit zastavitelné plochy pro podnikatelské aktivity výrobního charakte-

ru, nejčastěji jako plochy smíšené výrobní (§ 12 vyhlášky Ministerstva pro místní

rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) – v obci Světlá

Hora nejsou žádné areály brownfields.

- Řešit územní střet zájmů a problémů:

- přeložka silnice II/445 mimo zástavbu Karlovy Studánky – tento záměr již

pozbyl platnost

- jezdecký areál – koordinace skutečného stavu se všemi schválenými návrhy

změn – splněno.

c) Požadavky na rozvoj území obce

1. Při tvorbě územního plánu zohlednit aktuální podklady (vydaná územní rozhodnutí, sta-

vební povolení) – splněno.

2. Akceptovat koncepci založenou současně platným územním plánem obce a jeho změnami.

Prověřit aktuálnost záměrů z územního plánu a jeho změn a trvající záměry zapracovat –

koncepce rozvoje obce vychází z koncepce dané platným Územním plánem obce Světlá

Hora ve znění pozdějších změn a přebírá prakticky veškeré jeho rozvojové záměry,

s výjimkou těch, které byly vypuštěny z nadřazené územně plánovací dokumentace – např.

záměr přeložky silnice II/445 mimo zástavbu Karlovy Studánky.

20

3. Řešit územní vztahy se sousedními obcemi – vazby na sousední obce jsou respektovány.

4. Vymezit veřejná prostranství jako součást hlavní kostry urbanistické struktury, navrhnout

vhodné využití veřejných prostranství a umožnit jejich kultivaci – stávající veřejná pro-

stranství jsou zachována a doplněna návrhem nových veřejných prostranství v návaznosti

na navržené zastavitelné plochy.

5. Vymezit plochy pro bydlení úměrně s ohledem na velikost a potřeby obce – splněno; větší

převis nabídky ploch je zdůvodnitelný tím, že část navržených zastavitelných ploch smíše-

ných obytných bude využita pro druhé bydlení, které v bilancích nelze postihnout.

6. Prověřit a případně zapracovat tyto záměry na provedení změn v území:

- záměr zařazení pozemku parc. č. 761/2 v k.ú. Dětřichovice do zastavěného území

obce – splněno

- záměr vymezení zastavitelné plochy na pozemcích parc. č. 436/5 a parc. st. 112

v k.ú. Podlesí pod Pradědem pro legalizaci stávající myslivecké chaty – vymezeno

jako zastavitelná plocha občanského vybavení se specifickým využitím P-Z20

- záměr výstavby RD, parc. č. 574/6, k. ú. Světlá ve Slezsku – vymezeno jako zasta-

vitelná plocha smíšená obytná S-Z27 a jako zastavitelná plocha veřejných pro-

stranství pro výstavbu obslužné komunikace S-Z28

- záměr výstavby zařízení občanského vybavení (školství), parc. č. 301/1 st., k. ú.

Světlá ve Slezsku – na základě požadavku obce vymezeno jako zastavitelná plocha

veřejných prostranství – zeleň S-P1

- záměr rozšíření hřbitova, parc. č. 771/2 – část, k. ú. Světlá ve Slezsku – vymezeno

jako zastavitelná plocha občanského vybavení – hřbitovy S-Z20

- záměr výstavby RD, parc. č. 137/1, 137/6, k. ú. Suchá Rudná – pozemek parc.

č. 137/6 je po konzultaci s obcí vymezena jako zastavitelná plocha sportovních

a tělovýchovných zařízení R-Z6, pozemek parc. č. 137/1 není vymezen jako zastavi-

telná plocha z důvodu nesouhlasu CHKOJ

- záměr výstavby RD, parc. č. 575/6, k. ú. Suchá Rudná – pozemek leží uvnitř zasta-

věného území, výstavba RD je možná

- záměr výstavby RD, parc. č. 310, k. ú. Suchá Rudná – vymezeno jako zastavitelná

plocha smíšená obytná R-Z13

- záměr výstavby RD, parc. č. 319/1, k. ú. Suchá Rudná – vymezeno jako zastavitel-

ná plocha smíšená obytná R-Z12

- záměr výstavby RD, parc. č. 688, 689, 690, k. ú. Suchá Rudná – pozemek parc. č.

688 byl v návrhu územního plánu vymezen jako zastavitelná plocha smíšená obyt-

ná R-Z14, po projednání dle § 50 byla tato plocha na základě nesouhlasu CHKOJ

z návrhu vypuštěna; pozemky parc. č. 689 a 690 nejsou vymezeny jako zastavitel-

né, jde o vzrostlou zeleň

- záměr vybudování autobusové zastávky, parc. č. 121/2 st., k. ú. Suchá Rudná –

splněno

- záměr výstavby RD, parc. č. 99, k. ú. Stará Voda v Jeseníkách – pozemek je sou-

částí zastavěného území, výstavba RD je možná

- záměr výstavby RD, parc. č. 436/1, k. ú. Stará Voda v Jeseníkách – vymezeno jako

zastavitelná plocha smíšená obytná V-Z5

- záměr výstavby RD, parc. č. 4/1, k. ú. Stará Voda v Jeseníkách – část pozemku

vymezena jako zastavitelná plocha smíšená obytná V-Z3, část vymezena jako lo-

kální biokoridor ÚSES

- záměr výstavby RD, parc. č. 392/1, k. ú. Stará Voda v Jeseníkách – nesplněno, ne-

souhlas CHKOJ

21

- záměr výstavby RD, parc. č. 232/1, k. ú. Stará Voda v Jeseníkách – v návrhu

územního plánu byl celý pozemek vymezen jako zastavitelná plocha smíšená obyt-

ná V-Z1; po projednání dle § 50 stavebního zákona byla plocha kvůli nesouhlasu

orgánu státní správy lesů zredukována na cca 1/4

- záměr výstavby RD, zčásti k realizaci veřejné zeleně, parc. č. 61/4, 105, k. ú. Dět-

řichovice – splněno částečně, pozemek parc. č. 105 a část pozemku parc. č. 61/4

jsou vymezeny jako zastavitelná plocha smíšená obytná D-Z13, od záměru návrhu

plochy veřejné zeleně obec upustila

- záměr výstavby RD, parc. č. 821, 822, k. ú. Dětřichovice – oba pozemky leží uvnitř

zastavěného území, výstavba RD je možná

- záměr výstavby RD, parc. č. 920, k. ú. Dětřichovice – část pozemku vymezena jako

zastavitelná plocha obytná smíšená D-Z12, na části je vymezen lokální biokoridor

ÚSES

- záměr výstavby RD, parc. č. 916, k. ú. Dětřichovice – pozemek leží uvnitř zastavě-

ného území, výstavba RD je možná

- záměr výstavby RD, parc. č. 1265, k. ú. Dětřichovice – nesplněno, nesouhlas obce

(odtržená poloha, chybí příjezdová komunikace)

- záměr výstavby ČOV a zřízení veřejné zeleně, parc. č. 492/1 – část, k. ú. Dětřicho-

vice – na základě konzultací s obcí byla na části pozemku navržena zastavitelná

plocha smíšená obytná D-Z21, plocha pro výstavbu ČOV byla v návrhu územního

plánu vymezena na sousední parcele, po veřejném projednání však byl návrh vý-

stavby kanalizace a ČOV v Dětřichovicích na základě námitky vlastníka sousední-

ho pozemku z územního plánu vypuštěn; od záměru vybudování veřejné zeleně

obec upustila

- záměr výstavby RD, parc. č. 746, k. ú. Podlesí pod Pradědem – nesplněno, nesou-

hlas CHKOJ

- záměr výstavby RD, parc. č. 30, k. ú. Podlesí pod Pradědem – nesplněno, nesou-

hlas CHKOJ,

- záměr výstavby RD, parc. č. 257/1, 262/1, k. ú. Podlesí pod Pradědem – nesplně-

no, nesouhlas CHKOJ,

- záměr výstavby RD, parc. č. 585/1, 533/6, k. ú. Podlesí pod Pradědem – nesplně-

no, nesouhlas CHKOJ,

- záměr výstavby RD, parc. č. 611, 612, k. ú. Podlesí pod Pradědem – nesplněno,

nesouhlas CHKOJ

- záměr výstavby RD, parc. č. 189/2, k. ú. Světlá ve Slezsku – pozemek je součástí


- záměr výstavby RD, parc. č. 386/1, k.ú. Světlá ve Slezsku – pozemek byl v návrhu

územního plánu vymezen jako součást zastavitelné plochy smíšené obytné S-Z29;

po projednání návrhu dle § 50 stavebního zákona byla celá zastavitelná plocha

S-Z29 z důvodu nesouhlasu orgánu ochrany ZPF z územního plánu vypuštěna

- záměr výstavby vodní nádrže, parc. č. 443, k. ú. Světlá ve Slezsku – vymezeno jako

plocha změn v krajině S-K1

- záměr vybudování sportovního areálu u lyžařského vleku v Suché Rudné – splně-

no, vymezena zastavitelná plocha sportovních a tělovýchovných zařízení R-Z6

- záměr výstavby RD, parc. č. 1333/2, 1333/3, k. ú. Světlá ve Slezsku – část pozem-

ků přiléhající k silnici II/452 byla v návrhu územního plánu vymezena jako zastavi-

telná plocha smíšená obytná S-Z1; po projednání návrhu dle § 50 stavebního zá-

kona byla zastavitelná plocha S-Z1 z důvodu nesouhlasu orgánu ochrany ZPF

z územního plánu vypuštěna

22



- záměr výstavby RD, parc. č. 49/3, k. ú. Světlá ve Slezsku – vymezeno jako zastavi-

telná plocha smíšená obytná S-Z2

- záměr výstavby rekreačního objektu, parc. č. 70 st., k. ú. Podlesí pod Pradědem –

vymezeno jako zastavitelná plocha smíšená obytná P-Z18

- záměr výstavby RD, parc. č. 230/1, k. ú. Podlesí pod Pradědem – nesplněno, ne-

souhlas CHKOJ

- záměr výstavby hospodářské budovy, parc. č. 166/8 - část, k. ú. Podlesí pod Pra-

dědem – nesplněno, nesouhlas CHKOJ; stávající hospodářská budova zahrnuta

do zastavěného území

- záměr výstavby RD, parc. č. 1524/3, k. ú. Světlá ve Slezsku – v návrhu územního

plánu byl pozemek vymezen jako zastavitelná plocha smíšená obytná S-Z3; po pro-

jednání návrhu dle § 50 stavebního zákona byla zastavitelná plocha S-Z3 z důvodu

nesouhlasu orgánu ochrany ZPF z územního plánu vypuštěna



- záměr výstavby RD, parc. č. 1575, 1569/8, 1569/12, 1555/1, k. ú. Světlá ve Slez-

sku – v návrhu územního plánu byla část pozemků přiléhající k silnici III/4526 vy-

mezena jako zastavitelné plochy smíšené obytné S-Z9 a S-Z10; po projednání ná-

vrhu dle § 50 stavebního zákona byly obě zastavitelné plochy z důvodu nesouhlasu

orgánu ochrany ZPF a CHKOJ z územního plánu vypuštěny

- záměr výstavby RD, parc. č. 245, 222/3, 238/2, k. ú. Podlesí pod Pradědem –

v návrhu územního plánu byl pozemek parc. č. 222/3 vymezen jako součást zastavi-

telné plochy smíšené obytné P-Z12, k ostatním pozemkům byl vysloven nesouhlas

CHKOJ již při projednání návrhu zadání; po projednání návrhu dle § 50 stavební-

ho zákona byla zastavitelná plocha P-Z12 z důvodu nesouhlasu CHKOJ zreduko-

vána pouze na část vymezené plochy, pozemek parc. č. 222/3 byl ze zastavitelné

plochy vyloučen

- záměr výstavby RD, parc. č. 143/1, k. ú. Stará Voda – pozemek je součástí zasta-

věného území, výstavba RD je možná

- záměr výstavby RD a stáčírny medu, parc. č. 771/7 a 771/9, k. ú. Světlá ve Slezsku

– vymezeno jako zastavitelná plocha smíšená obytná S-Z23

- záměr vybudování suchého poldru, parc. č. 477/1, 477/2, k. ú. Suchá Rudná – spl-

něno, vymezena plocha změn v krajině R-K3

- záměr výstavby RD a zřízení veřejné zeleně, parc. č. 158/1, 159, k. ú. Suchá Rud-

ná – nesplněno, nesouhlas CHKOJ

- záměr zřízení ploch veřejné zeleně, parc. č. 735, k. ú. Podlesí pod Pradědem – ne-

splněno, obec od tohoto záměru upustila

- záměr zřízení ploch veřejné zeleně, parc. č. 318, k. ú. Světlá ve Slezsku – vymeze-

no jako zastavitelná plocha veřejných prostranství – zeleň S-Z25

- záměr zřízení ploch veřejné zeleně, parc. č. 312, k. ú. Světlá ve Slezsku – nesplně-

no, pozemek je zahrnut do plochy přestavby – plochy smíšené obytné S-P3

- záměr zřízení ploch veřejné zeleně, parc. č. 233/2, 237, k. ú. Suchá Rudná – nespl-

něno, obec od tohoto záměru upustila

- záměr zřízení ploch veřejné zeleně, parc. č. 208/1, k. ú. Suchá Rudná – vymezeno

jako zastavitelná plocha veřejných prostranství – zeleň R-Z16

- záměr zřízení ploch veřejné zeleně, parc. č. 124/1, k. ú. Suchá Rudná – nesplněno,

obec od tohoto záměru upustila; pozemek zčásti slouží jako sjezdovka, část je vy-

mezena jako plocha změn v krajině R-K1 pro rozšíření sjezdovky

23

- záměr vymezení zastavitelné plochy na části pozemku parc. č. 377/1, k.ú. Suchá

Rudná, tvořící funkční celek se sousedními rodinnými domy, pro výstavbu vedlej-

ších staveb k rodinnému domu – nesplněno, nesouhlas CHKOJ

- rozšíření stávající plochy rekreace v oblasti lyžařského areálu v Suché Rudné

u Hotelu Paramon na pozemcích parc. č. 77, 137/4, 137/5, 593/3, 229, 124/3,

107/1, 109, 124/1, 125, 593/1, 128/2, 135/2, 727, 128/1, 151/1, 594, 131, 133/2,

133/1, 132, 161/2 – část, 261/1 – část, 135/1 – část, 137/2, 137/6, 137/3 v k.ú. Su-

chá Rudná – převážně splněno, vymezeno jako plochy změn v krajině R-K1 a R-K2

pro rozšíření sjezdovky a vybudování lanového centra a jako zastavitelné plochy

občanského vybavení se specifickým využitím R-Z8 a R-Z9 pro vybudování zázemí

k lyžařskému areálu; pozemky parc. č. 128/2 a 727 jsou ponechány jako plochy ve-

řejných prostranství – zeleň – jde o bývalý hřbitov

- záměr na vymezení plochy pro výstavbu dřevěné vyhlídkové věže na pozemku

parc. č. 575/1 v k.ú. Suchá Rudná, pod vrcholem Hřeben – vymezeno jako zastavi-

telná plocha občanského vybavení se specifickým využitím R-Z20.

d) požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a kon-

cepci uspořádání krajiny)

1. Stávající urbanistická koncepce bude zachována – bude respektován stávající charakter

sídla a hladina zástavby. Budou respektovány dominanty obce. Zastavitelné plochy budou

řešeny tak, aby sídlo vhodně zahušťovaly a minimalizovaly tím zábor krajiny. Územní plán

stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího

účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípust-

ného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanoví podmínky

prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například

výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách).

Veškeré tyto požadavky jsou splněny.

2. Zásadním způsobem neměnit historický půdorys obce. Pro bydlení a občanskou vybave-

nost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území obce. Nová zastavitelná úze-

mí vymezovat výhradně v návaznosti na zastavěné území při zohlednění pohledové expo-

novanosti a citlivosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot

krajiny. Chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně a trvalých zemědělských kultur (trvalé

travní porosty, sady, zahrady).


3. Jako zastavitelné plochy přednostně navrhnout plochy nezemědělské půdy, nezastavěné

a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území, stavební proluky a plochy po odstra-

něných stavbách. Pokud bude pro nezemědělské využití zabírána zemědělská půda mimo

současně zastavěné území obce, musí tak být učiněno v nezbytných případech, přičemž je

nutno co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odto-

kové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací, zachovat funkčnost me-

liorací, odnímat jen nejnutnější plochy, při umisťování směrových a liniových staveb

co nejméně ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu. Mimo zastavěné

území a zastavitelné plochy v regulativech stanovit takové podmínky, které umožní

na těchto pozemcích vybudování polní cestní sítě a společných zařízení (vodohospodář-

ských, protierozních, apod.).


24

4. Podle účelnosti budou vymezeny plochy a koridory územních rezerv s cílem prověřit mož-

nost budoucího využití pro stanovený účel. V případě potřeby (zejména ve vztahu

k budování dopravní a technické infrastruktury) bude stanoveno pořadí změn v území –

etapizace.

Plochy a koridory územních rezerv ani pořadí změn v území nejsou vymezeny, navržená

koncepce rozvoje obce to nevyžaduje.

5. Bude prověřena síť účelových komunikací a navrženo jejich doplnění zejména s ohledem

na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky a pěší turistiky – nová účelová

komunikace je navržena pro příjezd k navrženému vodojemu ve Staré Vodě.

6. V záplavovém území toku nebudou navrhovány zastavitelné plochy – splněno.

7. Zohlednit zásady vyplývající z Vyhodnocení krajinného rázu CHKO Jeseníky (Ing. arch.

J. Brychtová) – respektovat přírodní, kulturní a historické charakteristiky oblastí a míst kra-

jinného rázu a diferencovaně přistupovat k rozvoji v jednotlivých pásmech ochrany krajin-

ného rázu. Zohlednit zásady Plánu péče o CHKO Jeseníky.

Splněno.

8. Obecně vytvořit předpoklady pro zachování a obnovu přírodní a prostorové rozmanitosti,

ekologické stability a šetrného polyfunkčního využívání krajiny. Zajistit migrační prostup-

nost krajiny. Vyloučit, resp. minimalizovat technické zásahy do krajiny.

Splněno vymezením územního systému ekologické stability a stanovením podmínek pro vy-

užití nezastavěných a nezastavitelných ploch – volné krajiny.

9. Novou zástavbu navrhovat v souvisle zastavěných částech obce, nepropojovat jednotlivé

části obce, nezahušťovat rozptýlenou zástavbu a nenavrhovat novou zástavbu ve volné kra-

jině – splněno.

10. Navrhnout podmínky pro zalesňování nelesních ploch s ohledem na uchování charakteru

horské až podhorské kulturní krajiny. Nepřipustit větší rozsah zalesňování, zalesnění ploch

do 0,2 ha umožnit v rámci podmínek využití jednotlivých ploch – splněno.

11. Případné záměry na umisťování fotovoltaických a větrných elektráren směřovat mimo

CHKO Jeseníky a pohledové kontakty s územím CHKO – v územním plánu nejsou navrže-

ny žádné plochy pro výstavbu fotovoltaických nebo větrných elektráren.

12. Specifikovat potřebu rekreačně sportovních ploch a jejich infrastruktury a minimalizovat

jejich vliv na přírodní hodnoty a funkce krajiny a krajinný ráz – plocha pro výstavbu no-

vých sportovních a tělovýchovných zařízení je navržena v Suché Rudné (plocha č. R-Z6);

vymezená plocha navazuje na zastavěné území a neohrozí hodnoty ani funkce krajiny.

V Suché Rudné jsou dále vymezeny plochy změn v krajině – plochy rekreace na plochách

přírodního charakteru, určené pro rozšíření stávající sjezdovky a pro vybudování lanového

centra; ani tyto plochy nebudou mít negativní vliv na přírodní hodnoty a na krajinný ráz –

nejde o zastavitelné plochy.

13. Z důvodu přílišného rozšiřování zástavby do volné krajiny CHKO Jeseníky nevymezovat

zastavitelné plochy na parc. č. 137/1, 137/6, 688, 689, 690, 158/1, 159, 377/1 v k.ú. Suchá

Rudná, 392/1, 232/1 v k.ú. Stará Voda v Jeseníkách, 746, 30, 257/1, 262/1, 585/1, 533/6,

611, 612, 230/1, 166/8, 245, 222/3, 238/2 v k.ú. Podlesí pod Pradědem – splněno

s výjimkou pozemku parc. č. 137/6, který je vymezen jako zastavitelná plocha sportovních

a rekreačních zařízení v návaznosti na stávající lyžařský areál.

14. Z důvodu výrazného zásahu záměru do ÚSES nevymezovat plochu pro suchý poldr

na pozemku parc. š. 477/1 a 477/2 v k.ú. Suchá Rudná – nesplněno, jde o obnovu dřívější-

25

ho poldru, obec na tomto požadavku trvá z důvodu ochrany zástavby před přívalovými

vodami.

15. Z důvodu přílišného rozšiřování zástavby do volné krajiny CHKO Jeseníky omezit rozsah

ploch zvažovaných k zástavbě u záměrů na pozemku parc. č. 575/6, 310, 319/1 v k.ú. Su-

chá Rudná (využití pro max. 1 rodinný dům), 99, 436/1, 4/1 k.ú. Stará Voda v Jeseníkách

(využití pro max. 1 rodinný dům), parc. č. 70 v k.ú. Podlesí pod Pradědem (využití max.

pro 1 objekt charakteru horské chaty), parc. č. 1569/8, 1569/12, 1555/1 v k.ú. Světlá

ve Slezsku, parc. č. 143/1 v k.ú. Stará Voda v Jeseníkách (pouze část plochy při místní

komunikaci) – část uvedených pozemků je začleněna do zastavěného území, část není na-

vržena k výstavbě vůbec (pozemky parc. č. 1569/8, 1569/12 a 1555/1 v k.ú. Světlá ve Slez-

sku), v ostatních případech splněno; charakter horské chaty nelze územním plánem naří-

dit.

16. Respektovat vymezený ÚSES, nepřipustit dostavbu úzkých pozemkových pruhů až k plo-

chám biokoridorů zahrnutých do ÚSES – splněno.

17. Nepřipustit novou rozsáhlou výstavbu na svazích údolí kolem Dětřichovic – splněno, na-

vržené zastavitelné plochy v Dětřichovicích doplňují proluky mezi stávající zástavbou.

18. Nenavrhovat k zastavění podmáčené plochy kolem Dětřichovského potoka – splněno,

plochy kolem Dětřichovského potoka jsou navrženy pro veřejně přístupnou zeleň.

19. V Dětřichovicích stanovit intenzitu využití stavebních pozemků s ohledem na stávající

venkovskou rozvolněnou zástavbu – splněno.

20. Nevymezovat plochu pro výstavbu rodinných domů na parc. č. 232/1 v k.ú. Stará Voda,

parc. č. 746 v k.ú. Podlesí pod Pradědem, jejichž realizace by z hlediska bezpečnosti stav-

by byla podmíněna kácením lesních porostů nebo omezením jejich pěstování – splněno

částečně; část pozemku parc. č. 232/1 v k.ú. Stará Voda v Jeseníkách je vymezena jako za-

stavitelná plocha, jde o část, která navazuje na stávající zástavbu.

21. U záměrů výstavby rodinných domů na parc. č. 30 v k.ú. Podlesí pod Pradědem, parc.

č. 1575, 1569/8, 1569/12, 1551/1 v k.ú. Světlá ve Slezsku, parc. č. 158/1, 159 v k.ú. Suchá

Rudná vymezit hranice zastavitelné plochy ve vzdálenosti nejméně 30 m od hranice les-

ních pozemků – žádný z uvedených pozemků není vymezen jako zastavitelná plocha.

e) požadavky na řešení veřejné infrastruktury

1. Dopravní infrastruktura

1. Navrhnout řešení dopravních závad na stávajících komunikacích (nedostatečné šířkové

uspořádání některých silnic a místních komunikací). Minimální šířku uličního prostoru

stanovit s ohledem na provoz budoucích komunikací (zejména odstup oplocení a dalších

pevných překážek), nezbytné manipulační plochy zimní údržby (plochy pro odklízení

sněhu). Dopravní obsluhu v rámci celého obytného prostoru nebo plochy řešit tak, aby se

minimalizoval počet připojení na silniční síť.

Splněno, v územním plánu jsou stanoveny obecné zásady pro řešení dopravních závad

na stávající komunikační síti, dopravní obsluha zastavěných a zastavitelných ploch je ře-

šena tak, aby se minimalizoval počet připojení na silniční síť. Minimální šířka uličního

prostoru vyplývá z platných vyhlášek a norem.

26

2. Prověřit dopravní prostupnost všech ploch zastavěného území, vymezit plochy pro nově

navržené komunikace – splněno, komunikační síť je přizpůsobena navrhovanému územ-

nímu rozvoji obce včetně stanovení podmínek pro realizaci jejích úprav a doplnění.

3. Prověřit platnost záměru výstavby přeložky silnice II/445 (obchvat Karlovy Studánky) –

tento záměr není ve schválených koncepčních materiálech kraje nadále sledován,

do územního plánu proto není zapracován.

4. Prověřit potřebu parkovacích ploch – splněno, pro realizaci nových odstavných a parko-

vacích ploch jsou v územním plánu stanoveny podmínky pro jejich umístění a realizaci.

5. Navrhnout podmínky pro realizaci stezek pro chodce a chodníků podél silničních průtahů

a místních komunikací – splněno.

6. Respektovat stávající cyklistické trasy a jejich průběh zakreslit do grafické části ÚP. Vy-

mezit případné nové cyklistické trasy – splněno, stávající cyklistické trasy jsou v územní

plánu respektovány a zakresleny, na ně navazuje návrh nových cyklistických tras.

7. Do ochranného pásma dráhy nenavrhovat objekty určené k bydlení – splněno s dvěma

výjimkami – ochranným pásmem dráhy jsou částečně dotčeny navržené plochy smíšené

obytné SO č. S-Z7 a S-P3. Bývalá železniční trať č. 312 Bruntál – Malá Morávka je však

v současné době nefunkční a ani výhledové záměry SŽDC a kraje nepočítají s její obnovou

a zprovozněním.

8. Bude prověřena síť účelových komunikací a navrženo jejich doplnění zejména s ohledem

na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky a pěší turistiky – splněno, síť

účelových komunikací vyhovuje navrhovanému územnímu rozvoji obce, nová účelová ko-

munikace je navržena pro příjezd k navrženému vodojemu ve Staré Vodě.

9. Minimalizovat návrhy nových komunikací pro zpřístupnění nových zastavitelných ploch

mimo zastavěné území – splněno, návrhy nových komunikací pro zpřístupnění nových za-

stavitelných ploch mimo zastavěné území jsou minimalizovány.

2. Technická infrastruktura

2.1 Vodní hospodářství

1. Zachovat stávající způsob zásobování obce pitnou vodou ze zdrojů skupinového vodovodu

Bruntál. Bude vyhodnocena spotřeba vody a tlakové poměry s ohledem na návrh zastavi-

telných ploch. Na základě vyhodnocení bude navrženo případné posílení kapacity vodovo-

du a jeho rozdělení na tlaková pásma.

Vše splněno.

2. Prověřit platnost záměrů na vybudování vodovodu ve Staré Vodě a Dětřichovicích

a na rozšíření vodovodní sítě v Suché Rudné. V Podlesí ponechat zásobování pitnou vodou

z individuálních zdrojů – studní.

Splněno, ve Staré Vodě a v Dětřichovicích je navrženo vybudování vodovodu, v Podlesí se

s vodovodem neuvažuje.

3. Zapracovat do územního plánu projektovou dokumentaci „Tlaková kanalizace Světlá Hora

– I. etapa, Tlaková kanalizace Světlá Hora – II. etapa a Kanalizace a ČOV v obci Světlá

Hora, okr. Bruntál“

Do územního plánu jsou zapracovány projekty Tlaková kanalizace Světlá Hora – I. etapa

a Kanalizace a ČOV v obci Světlá Hora, okr. Bruntál. Na základě požadavku obce projekt

27

Tlaková kanalizace Světlá Hora – II. etapa zapracován není, v řešeném území je navržena

likvidace splaškových vod pomocí gravitační kanalizace se zakončením na navržené ČOV

v jižní části Světlé.

4. Pro nově vymezené zastavitelné plochy ve Světlé a Suché Rudné navrhnout rozšíření

splaškové kanalizace – splněno.

5. Prověřit platnost záměru na vybudování soustavné kanalizace a ČOV v Dětřichovicích –

návrh výstavby kanalizace a ČOV v Dětřichovicích byl zapracován do návrhu územního

plánu; po veřejném projednání však byl na základě námitky vlastníka sousedního pozemku

z územního plánu vypuštěn a likvidace odpadních vod v Dětřichovicích bude i nadále zajiš-

těna individuálně pomocí žump s vyvážením nebo v domovních ČOV.

6. V Podlesí a Staré Vodě s vybudováním soustavné kanalizace neuvažovat – splněno.

7. S výstavbou ČOV pro Andělskou Horu v severní části k.ú. Světlá ve Slezsku neuvažovat –

splněno.

8. Dešťové vody je třeba pro zachování odtokových poměrů v maximální možné míře zdržo-

vat na pozemku a uvádět do vsaku – splněno.

9. Kolem vodních toků ponechat v zastavěném území nezastavěný pás v šířce do 6 m od bře-

hové čáry – splněno obecně jako podmínka v závazné části územního plánu.

10. Prověřit a případně zapracovat do územního plánu záměry vybudování nových vodních

nádrží a revitalizace vodních toků – do územního plánu je zapracován návrh vodní nádrže

ve Světlé; revitalizace vodních toků je realizována zpravidla bez nároků na nové plochy

a v územním plánu se neprojeví.

11. Při návrhu opatření k ochraně před povodněmi preferovat přírodě blízká opatření a mini-

malizovat technické zásahy – pro ochranu před povodněmi je navrženo vybudování poldru

v Suché Rudné.

2.2 Energetika, spoje

1. V návaznosti na urbanistickou koncepci stanovit pravděpodobný vývoj elektrického pří-

konu během návrhového období – splněno.

2. Na základě bilance elektrického příkonu navrhnout koncepci rozvoje sítě a podle potřeby

transformačního výkonu určit rozmístění nových trafostanic – splněno, je navrženo 14 no-

vých trafostanic.

3. V návaznosti na urbanistickou koncepci stanovit pravděpodobný vývoj špičkové potřeby

plynu s přihlédnutím k rozšíření využití plynu k vytápění 90 % bytů ve Světlé – splněno.

4. Navrhnout plynofikaci nových ploch pro zástavbu ve Světlé rozšířením středotlakého ply-

novodu – splněno.

5. V ostatních místních částech s plynofikací neuvažovat – splněno.

2.3 Nakládání s odpady

1. Problematiku likvidace tuhých komunálních odpadů (TKO) řešit odvozem mimo řešené

území – splněno.

28

3. Občanské vybavení

1. Respektovat stávající zařízení občanského vybavení – splněno.

2. Prověřit aktuálnost a případně zapracovat do územního plánu plochy občanského vybave-

ní navržené ve stávajícím územním plánu obce a jeho změnách – prověřeno, část záměrů

již byla realizována, část pozbyla platnost (ve Světlé záměr výstavby penzionu v lokalitě

Pod Lesem a výstavby blíže nespecifikovaného zařízení v lokalitě Mlýn, záměr rozšíření

areálu lázní Karlova Studánka na k.ú. Suchá Rudná).

4. Veřejná prostranství

1. Respektovat stávající veřejná prostranství – splněno, veškerá stávající veřejná prostran-

ství jsou respektována.

2. Vymezit veřejná prostranství jako součást hlavní kostry urbanistické struktury, navrhnout

vhodné využití veřejných prostranství a umožnit jejich kultivaci – splněno, v územním

plánu jsou navrženy nové plochy veřejných prostranství, převážně určené pro veřejně pří-

stupnou zeleň.

f) požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území

1. Výška zástavby nesmí narušit pohledové osy na dominanty obce a její okolí. Bude zacho-

váno harmonické měřítko krajiny.

Splněno, v územním plánu je stanovena maximální výšková hladina nové výstavby

v souladu s charakterem stávající zástavby; harmonické měřítko krajiny není narušeno

žádnými návrhy.

2. Respektovat památky místního významu – kapličku, pomník, boží muka apod. a architek-

tonicky a historicky významné objekty – splněno, všechny památky a významné objekty

jsou respektovány.

g) požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace

1. Podle potřeby vymezit v územním plánu veřejně prospěšné stavby (stavby pro veřejnou

infrastrukturu), veřejně prospěšná opatření (opatření nestavební povahy, sloužící ke snižo-

vání ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního a kulturního bohatství) – splně-

no, veřejně prospěšné stavby a opatření jsou vymezeny.

h) další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky

na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany

ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a ji-

nými rizikovými přírodními jevy)

1. Respektovat chráněná ložisková území, výhradní ložiska a prognózní zdroje nerostných

surovin podle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zá-

kon), ve znění pozdějších předpisů:

- B 3238900 Suchá Rudná – střed,

- CHLÚ 23890000 Suchá Rudná,

- P 9121100 Suchá Rudná – mimo střed.

29

Splněno, chráněná ložisková území, výhradní ložiska i prognózní zdroje území jsou re-

spektovány.

2. Respektovat poddolovaná území:

- 4306 Suchá Rudná 1 – U branky,

- 4308 Suchá Rudná 2 – Kyselka,

- 4304 Suchá Rudná 3 – Barbora,

- 4327 Suchá Rudná 4 – Podmáslí,


- 4300 Suchá Rudná 6,

- 5424 Suchá Rudná 7 – Hláska 1,2,





- 4272 Podlesí pod Pradědem,



- 4269 Malá Morávka 2 – Javorový vrch.

Splněno, poddolovaná území jsou respektována.

3. Respektovat záplavové území toku Černý potok stanovené rozhodnutím Krajského úřadu

Moravskoslezského kraje č.j. MSK 206744/2008 včetně aktivní zóny – respektováno,

do stanoveného záplavového území Černého potoka nejsou navrženy žádné zastavitelné

plochy.

4. Respektovat záplavové území toku Bílá Opava stanovené rozhodnutím Krajského úřadu

Moravskoslezského kraje č.j. 3112/2005/ŽPZ/Hec/2003 včetně aktivní zóny – respektová-

no, do stanoveného záplavového území Bílé Opavy nejsou navrženy žádné zastavitelné plo-

chy.

5. Respektovat a zapracovat objekt Ministerstva obrany (školící a výcvikové zařízení v k.ú.

Suchá Rudná). Zájmové území ministerstva obrany je území ve vzdálenosti 250 m od hra-

nice areálu – splněno, objekt Ministerstva obrany je v územním plánu vyznačen a ponechán

beze změny.

6. Návrhy odnětí a omezení PUPFL vypracovat podle ustanovení § 14 odst. 1 lesního zákona;

tyto navrhovat pouze za podmínky, že navrhovaný zábor nelze řešit umístěním navrhované

plochy mimo PUPFL – v územním plánu se předpokládá odnětí PUPFL pouze v nepatr-

ném rozsahu – 0,17 ha, a to pro navrženou úpravu křižovatky silnice II/450 se silnicí

III/4528, pro výstavbu rozhledny nad Karlovou Studánkou, pro výstavbu myslivecké chaty

na Podlesí a pro výstavbu příjezdové komunikace ke stávajícímu objektu na Podlesí (v po-

sledních dvou případech jde o legalizaci skutečného stavu).

7. Respektovat omezení využití území ve vzdálenosti do 50 m od hranice lesních pozemků

pro novou zástavbu, jejíž bezpečnost by byla podmíněna kácením lesních porostů nebo

omezením jejich pěstování – v některých případech navržené zastavitelné plochy zasahují

do vzdálenosti 50 m od okraje lesa; jde o vesměs případy, kdy se navrhuje dostavba vol-

ných proluk mezi stávající zástavbou.

30

i) požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území

1. Řešit střety v území:

- přeložka silnice II/445 mimo zástavbu Karlové Studánky – tento záměr pozbyl

platnosti a není již obsažen v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kra-

je; do Územního plánu Světlá Hora není zapracován

- jezdecký areál – koordinace skutečného stavu se všemi schválenými návrhy změn

– je provedeno.

j) požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu

a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose

1. Požadavky nejsou stanoveny – bere se na vědomí.

k) požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn

jejich využití území studií

1. U rozsáhlejších ploch navržených k nové zástavbě, pokud to návrh urbanistické koncepce

rozvoje obce bude vyžadovat, uložit prověření změn jejich využití území studií – požada-

vek na zpracování územní studie je stanoven pro zastavitelné plochy č. S-Z2 a S-Z27.

l) požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodo-

vání o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem

1. Požadavky nejsou stanoveny – bere se na vědomí.

m) požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud

dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracová-

ní vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil význam-

ný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast

1. Vypracovat vyhodnocení vlivů územní plánu na území Natura 2000 a Ptačí oblast Jesení-

ky, osobou, která je držitelem zvláštní autorizace podle § 45i odst. 3 zákona o ochraně pří-

rody a krajiny – splněno.

2. Vypracovat vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí v rozsahu přílohy

stavebního zákona, osobou k tomu oprávněnou podle § 19 zákona o posuzování vlivů

na životní prostředí. Vyhodnocení musí komplexně pro řešené území i širší dotčené území

postihnout vlivy územně plánovací dokumentace na jednotlivé složky životního prostředí,

ÚSES, území chráněná ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny a na veřejné zdraví.

Součástí vyhodnocení bude i návrh případných opatření k eliminaci, minimalizaci

a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. V rámci posouzení

vlivů na životní prostředí je vhodné porovnat soulad navržených cílů a záměrů územně

plánovací dokumentace s již existujícími koncepčními materiály vztahujícími se k danému

území -„Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, Plán rozvoje vodovodů

a kanalizací Moravskoslezského kraje, Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší

Moravskoslezského kraje, Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje“, pří-

padně další.

Splněno.

31

3. Zpracovat vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území podle přílohy

č. 500/2006 Sb., o územně analyticky pokladech, územně plánovací dokumentaci a způ-

sobu evidence územně plánovací činnosti – splněno.

n) požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant

1. Územní plán bude zpracován bez konceptu řešení a bez zpracování variant – splněno.

o) požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu

jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek

výkresů a počtu vyhotovení

1. Bude dodržen obsah členění územního plánu podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.,

pokud není dále uvedeno jinak – splněno.

2. Návrh územního plánu bude pro účely společného jednání odevzdán ve dvou vyhotoveních

– splněno.

3. Územní plán bude zpracován digitálně – splněno.

4. Upravený návrh územního plánu podle výsledků společného jednání s dotčenými orgány

a posouzení návrhu krajským úřadem bude odevzdán pro účely veřejného projednání

ve dvou vyhotoveních – splněno.

5. Bude-li nutné na základě veřejného projednání návrh územního plánu upravit, bude ode-

vzdán výsledný návrh územního plánu ve čtyřech vyhotoveních. Nebude-li vyžadována

na základě veřejného projednání úprava návrhu, budou dotištěna další tři vyhotovení návr-

hu, jedno vyhotovení návrhu předloženého k veřejnému projednání si pořizovatel ponechá

jako archivní. Výsledný návrh bude odevzdán spolu s datovým nosičem.

Bude splněno.

Územní plán bude obsahovat:

A) Textovou část

a) vymezení zastavěného území,

b) koncepci rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot,

c) urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby

a systému sídlení zeleně,

d) koncepci veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování,

e) koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek

pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost kra-

jiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů

a podobně,

f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením

převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, pří-

pustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného vyu-

žití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základ-

ních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby,

intenzity využití pozemků v plochách),

g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb

a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které

lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit,

32

h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření,

pro které lze uplatnit předkupní právo,

i) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní

studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní

studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územ-

ně plánovací činnosti,

j) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické

části.

B) Grafickou část

1. Výkres základního členění území, M 1 : 5 000

2. Hlavní výkres, M 1 : 5 000

3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, 1 : 5 000

Odůvodnění územního plánu bude obsahovat:

A) Textovou část:

a) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včet-

ně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

b) údaje o splnění zadání,

c) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných dů-

sledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území,

d) informaci o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu

s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na život-

ní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo re-

spektováno,

e) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půd-

ní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa,

f) postup při pořízení územního plánu,

g) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumen-

tací vydanou krajem,

h) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky

na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky

na ochranu nezastavěného území

i) vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních

předpisů,

j) vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky

dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem ře-

šení rozporů,

k) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

l) stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením

jak bylo zohledněno,

m) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymeze-

ní zastavitelných ploch,

n) rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění,

o) vyhodnocení připomínek.

Části uvedené pod písmeny a) až e) zpracuje projektant, ostatní části doplní pořizovatel

podle výsledků projednání.

33

B) Grafickou část:

1. Koordinační výkres, M 1 : 5 000

2. Výkres přepokládaných záborů půdního fondu, M 1 : 5 000

3. Výkres širších vztahů, M 1 : 25 000

Výkresy budou obsahovat jevy zobrazitelné v daném měřítku. V textové části územního

plánu bude uveden údaj o počtu listů textové části územního plánu a počtu výkresů územního

plánu.

Odchylky od vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území,

při vymezování ploch budou řádně zdůvodněny.

Obsah textových částí je zpracován v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně ana-

lytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací

činnost, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb., výkres širších vztahů je zpracován v měřítku

1 : 100 000. Ostatní požadavky jsou splněny.

Pokyny pořizovatele na úpravu návrhu Územního plánu Světlá Hora po společném

jednání a po posouzení krajským úřadem byly splněny takto:

1. Prověřit a upravit průběh hranic OP PLZ (ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů)

v koordinačním výkrese – upraveno dle podkladu dodaného Ministerstvem zdravotnic-

tví ČR.

2. Z návrhu územního plánu zcela vypustit plochy S-Z1, S-Z3, S-Z9, S-Z10, S-Z29,

R-Z10, R-Z14, D-Z19, P-Z19, P-Z17, R-Z5 – splněno; v souvislosti s vypuštěním zasta-

vitelné plochy smíšené obytné S-Z3 je vypuštěna také zastavitelná plocha veřejných pro-

stranství S-Z6, vymezená pro výstavbu obslužné komunikace pro tuto plochu, v souvis-

losti s vypuštěním zastavitelné plochy smíšené obytné R-Z5 je vypuštěna část zastavitel-

né plochy veřejných prostranství R-Z7, vymezené pro výstavbu obslužné komunikace.

3. Plochu R-Z2 ze západu posunout, aby nepřiléhala těsně k místní komunikaci. Plochu

posunout min. 4 m od břehu vodních prvků – splněno.

4. Plochu R-Z4 omezit od jihozápadu na polovinu tak, aby budoucí zástavba navazovala

na stávající zastavěné území obce – splněno.

5. Plochu P-Z12 omezit pouze na stávající plochu rodinného domu, plochu vymezit

po jeho vlastnické hranici (povolená stavba Polášek) – splněno.

6. Do koordinačního výkresu doplnit dvojici vyhlášených památných stromů „Lípy

u Koňaříků v Podlesí“ na parc. č. 172 a parc. st. 59 v k.ú. Podlesí pod Pradědem – spl-

něno.

7. Plochy smíšené obytné, podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu

doplnit v k.ú. Dětřichovice o stanovení minimální velikosti stavebního pozemku

na 1500 m2

– splněno.

8. Vyznačit kulturní památky evidované v ÚSKP pod rejstříkovým číslem 30169/8-3027

„Měkká žíla a Podmáslí“ a 21561/8-3027 „U stoupy – Dobývka a huť na Měkké žíle“

v k.ú. Suchá Rudná v rozsahu dle přílohy – údaje o kulturních památkách – pozůstat-

cích důlní a hornické činnosti v Suché Rudné jsou poněkud nejasné; dle informace Ná-

rodního památkového ústavu v Ostravě je v Suché Rudné evidována pouze jedna z výše

uvedených kulturních památek, a to č. 30169/8-3027 huť na neželezné kovy na Měkké

34

žíle (možný název také Dobývka a huť na měkké žíle a Podmáslí); tato památka je vy-

značena v Koordinačním výkrese dle podkladu dodaného NPÚ v Ostravě. Kulturní pa-

mátka, evidovaná v databázi Národního památkového ústavu (MonumNet)

pod č. 21561/8-3027 rudný důl Dehýnky, je v seznamu patrně zařazena omylem

a do územního plánu není zapracována.

9. Stanovit na území kulturní památky rejstř. č. 21561/8-3027 „U stoupy – Dobývka

a huť na Měkké žíle“ v k.ú. Suchá Rudná v nepřípustném využití stavební činnost, vý-

kopové a terénní úpravy – viz předchozí bod, jde o kulturní památku č. 30169/8-3027

huť na neželezné kovy na Měkké žíle (možný název také Dobývka a huť na měkké žíle

a Podmáslí). Uvedená kulturní památka je vymezena zčásti v zastavěném území na plo-

chách smíšených obytných SO, zčásti v nezastavěném území, kde zahrnuje plochy země-

dělské NZ, plochy přírodní NP a plochy smíšené nezastavěného území NS. Požadované

nepřípustné využití je stanoveno pro uvedené plochy v nezastavěném území, nikoliv pro

plochy smíšené obytné, protože jde o stávající (stabilizované) plochy, kde nepovažujeme

za vhodné výstavbu a terénní úpravy zakázat. Zastavitelné plochy se v ploše kulturní

památky nevymezují.

10. V koordinačním výkrese vyznačit a do textové části doplnit další v terénu identifikova-

telné pozůstatky hornické činnosti: Georg, Pochbusch, Podmáslí (částečně spadá

pod KP „Dobývka a huť na Měkké žíle“), Splavnice, Barbora, Hájenka – nejde o jedno-

značně vymezené lokality, ale o skupiny starých důlních děl, soustředěných do jednotli-

vých poddolovaných území – č. 4305 Stará Voda v Jeseníkách 1 (Georg), č. 4323 Suchá

Rudná 5 – Pochbusch (Pochbusch), č. 4327 Suchá Rudná 4 – Podmáslí a č. 4314 Stará

Voda v Jeseníkách 2 (Podmáslí), č. 4300 Suchá Rudná 6 (Splavnice), č. 4304 Suchá

Rudná 3 – Barbora (Barbora) a č. 4308 Suchá Rudná 2 – Kyselka (Nad Hájenkou).

Všechna uvedená poddolovaná území jsou v územním plánu zapracována.

11. Do textové části odůvodnění návrhu územního plánu zapracovat text: „Celé správní

území obce je územím s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona

č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.“ – splněno.

12. Zastavitelnou plochu V-Z1 omezit na 1/4. V zastavitelné ploše zůstane pouze část nava-

zující na plochu OK. Zbývající část zastavitelné plochy V-Z1, dále od plochy OK

ve výši 3/4 bude ponechána v nezastavitelném území, v ploše NS – splněno.

13. U plochy VD plocha výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba na pozemku

st. parc.č. 39/1 v k.ú. Světlá ve Slezsku doplnit přípustné funkční využití – plocha sběr-

ného místa – splněno, doplněno také do podmínek pro využití ploch výroby a skladování

– zemědělská výroba VZ a průmyslová výroba VP.

14. U ploch smíšených nezastavěného území NS zařadit do funkčního využití území po-

zemky staveb pěších a účelových komunikací a pozemky staveb technického zařízení.

Doplnění tohoto přípustného využití zvážit také u všech ostatních funkčních ploch (pří-

jezdy a přípojky k sousedním nemovitostem) např. NZ – doplněno jako přípustné využi-

tí do ploch smíšených nezastavěného území NS a do ploch zemědělských NZ.

15. U ploch smíšených obytných SO zařadit do podmíněně přípustného využití pozemky

staveb pro zemědělství, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují

užívání staveb a zařízení ve svém okolí, nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území

a svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území (např. sklady sena,

zemědělské techniky, stavby pro chov a ustájení zemědělských zvířat apod.) – splněno.

16. Z textové části A. Vymezení zastavěného území vypustit bod 1 (rozsah řešeného území

je dán zákonem, nemusí schvalovat zastupitelstvo) – splněno.

35

17. Upravit textovou část B. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho

hodnot bod 2. Jednotlivé body budou formulovány jako pokyny, že je potřeba něco do-

držet nebo vykonat, pokud se jedná pouze o odůvodnění (něco je respektováno), potom

bod vyřadit a přeřadit do odůvodnění – splněno.

18. Z textové části B. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hod-

not vypustit body 5. a 6. „Do r. 2025 se předpokládá mírný nárůst počtu obyvatel

v řešeném území na cca 1480. Do r. 2025 se v řešeném území očekává výstavba cca 70

nových bytů.“ Toto přesunout do odůvodnění, nejedná se o závaznou podmínku, kterou

je potřeba dodržovat – splněno.

19. Definice pojmů – zahrádkářská chata – doplnit 1. PP a podkroví. Zastavěnou plochu

zvětšit na max. 35 m2 – splněno.

20. Definice pojmů – stavba pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků – doplnit

1. PP, zastavěnou plochu zvětšit na max. 35 m2 – splněno.

21. Na jednotlivých výkresových listech pro lepší orientaci doplnit název místní části – spl-

něno.

22. V textové části F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, bod 1 a)

zvážit přípustnost stavebních úprav a přesně definovat, co je stavebními úpravami myš-

leno, popř. provést odkaz na § 2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona (odkaz pod čarou) –

splněno.

23. Doplnit do přípustného využití vodohospodářské stavby u funkčních ploch BH, OH

(může být požadavek na studnu na zalévání), OX, VD, NP – splněno, doplněno

i pro plochy zemědělské NZ, plochy lesní NL a plochy smíšené nezastavěného území NS.

24. Změnit funkční využití pozemku parc. č. 301/1 v k.ú. Světlá ve Slezsku z plochy OS –

plochy občanského vybavení – sportovní a tělovýchovná zařízení na ZV – plochy veřej-

ných prostranství, zeleň – splněno.

Dále byly provedeny následující úpravy:

- Z vyhodnocení záboru půdy jsou vypuštěny plochy přestavby – jde o plochy nezemě-

dělské půdy v zastavěném území (opětovné využití znehodnoceného území nebo pře-

stavba stávajících objektů na nové využití, příp. změna funkce stávajících objektů).

- Do vyhodnocení záboru půdy je doplněna tabulka ploch převzatých z předchozího

územního plánu.

- Do podmínek prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu je doplněna max.

výšková hladina staveb v metrech nad rostlým terénem.

Pokyny pořizovatele na úpravu návrhu Územního plánu Světlá Hora po veřejném

projednání byly splněny takto:

1. Vypustit z územního plánu hipostezky – splněno, návrh hipostezek je z územního plánu

vypuštěn.

2. Vypustit z návrhu územního plánu vymezenou zastavitelnou plochu D-Z22, plocha tech-

nické infrastruktury pro výstavbu ČOV, a v návaznosti na to zastavěné území v této části

obce vymezit jako plochu SO – plochy smíšené obytné. Současně záměr na výstavbu ČOV

36

vypustit z veřejně prospěšných staveb technické infrastruktury a v tomto smyslu upravit

navrženou koncepci technické infrastruktury – vodního hospodářství – splněno, návrh vý-

stavby kanalizace a ČOV je z územního plánu vypuštěn, likvidace odpadních vod v Dětři-

chovicích bude i nadále zajištěna individuálně pomocí žump s vyvážením odpadu nebo

v domovních ČOV; tato koncepce je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací

území Moravskoslezského kraje, aktualizace z r. 2014.

3. Pozemek parc. č. 803/2 v k.ú. Podlesí pod Pradědem zahrnout do zastavěného území

k sousedním pozemkům, se kterými tvoří funkční celek. Pozemek parc. č. 800/2 v k.ú.

Podlesí pod Pradědem ze zastavěného území vyjmout, se sousedními pozemky netvoří

funkční celek – splněno.

4. V Suché Rudné u pozemku parc. č. 494/1 v k.ú. Suchá Rudná návrh lokálního biokoridoru

přesunout na plochu vymezenou stávajícími vzrostlými strom a podél polní cesty. Část po-

zemku parc. č. 494/1 v k.ú. Suchá Rudná, která tvoří souvislý a funkční celek s budovami

na pozemcích parc. č. 469 a parc. st. 14 a 246 v k.ú. Suchá Rudná, bude v souladu s usta-

novením § 58 stavebního zákona, s odkazem na § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, za-

členěna do zastavěného území obce, plochy smíšené obytné SO – splněno.

5. U biokoridorů LBK L31 a L33 a u LBC L32 bude na základě námitky Ing. Kaluži prove-

dena změna cílového společenstva na kombinované luční, lesní (podle stavu porostů).

V případě pozemku parc. č. 320 v k.ú. Stará Voda, který je užívaný podle ortofotomapy ja-

ko trvalý travní porost, a nenachází se zde vzrostlé porosty, se bude jednat o společenstvo

luční, tím nedojde k žádnému omezení v obhospodařování dotčeného pozemku vymezením

ÚSES a omezení jeho vlastnických práv – splněno.

37

D. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY

V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH

VYMEZENÍ

V Územním plánu Světlá Hora jsou vymezeny následující záměry nadmístního významu,

které nejsou obsaženy v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje:

Návrh nové křižovatky silnice II/450 se silnicí III/4528 (zastavitelná plocha č. S-Z32),

který zasahuje i na území obce Rudná pod Pradědem. V souběžně zpracovávaném Územ-

ním plánu Rudné pod Pradědem je tento záměr rovněž obsažen.

Návrh cyklotras – v územním plánu je navrženo několik nových cyklotras, které propojují

stávající cyklotrasy v řešeném území i v jeho bezprostředním okolí; některé z navržených

cyklotras tedy směřují i na území okolních obcí.

Návrh přemístění autobusové zastávky v Podlesí – v územním plánu je navrženo pře-

místění autobusové zastávky Světlá Hora, Podlesí, rozc. do nové polohy cca 100 m západně

současného umístění zastávky; plocha pro vybudování zastávky je však situována již na úze-

mí obce Rudná pod Pradědem, na k.ú. Stará Rudná. V souběžně zpracovávaném Územním

plánu Rudné pod Pradědem je tato zastavitelná plocha vymezena.

Zásobování pitnou vodou – v územním plánu je navržen vodovodní řad pro zásobování

Staré Vody pitnou vodou z vodovodní sítě Andělské Hory, přes navržený vodojem ve Staré

Vodě. Tento navržený vodovodní řad je nutno zapracovat do nově pořizovaného Územ-

ního plánu Andělské Hory.

Dále je navrženo zachovat napojení města Andělská Hora na stávající vodovod Světlé

(prostřednictvím vodojemu Světlá Hora 2x40 m3) pro případ havárie zásobení města Andělská

Hora pitnou vodou z místních zdrojů v k. ú. Suchá Rudná. Pro zajištění tohoto napojení je

v Územním plánu Světlá Hora navrženo rekonstruovat stávající řad DN 50, který je dnes mi-

mo provoz, na DN 100 a v areálu vodojemu 2x40 m3 ve Světlé vybudovat čerpací stanici, přes

kterou bude v případě potřeby voda přečerpávána do vodojemu Andělská Hora. Tento návrh

je nutno zohlednit i v nově pořizovaném Územním plánu Andělské Hory.

Vymezení územního systému ekologické stability – zatímco nadregionální prvky ÚSES

jsou do územního plánu přebírány ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, prv-

ky lokální již ZÚR MSK řešeny nejsou; jejich návaznosti na území sousedních obcí jsou pře-

bírány ze zpracovaných územních plánů.

38

E. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ

VARIANTY

E.1 Východiska navrženého řešení – přírodní, sociodemografické, kulturní

a urbanistické hodnoty území, limity využití území

a) Přírodní podmínky

Geomorfologická a geologická charakteristika

Tvary reliéfu významně ovlivňují možnosti využití území a jeho zástavby. Ovlivňují např.

náklady na budování technické infrastruktury, náklady na její údržbu (zejména v zimě) a ná-

sledně i možnosti využití území. Právě velká nadmořská výška zastavěné části řešeného úze-

mí (600 – 720 m.n.m.) je příčinou ztížené dopravní dostupnosti v zimním období, zejména

u nejvýše položených částí – Podlesí a Suché Rudné.

Vlastní zastavěné území je většinou členité, vyšší členitost území vykazují Dětřichovice

a Suchá Rudná. Zástavba se rozkládá zejména podél místních vodotečí s vrstvami sedimentů,

úpatními haldami na sklaním podloží tvořeném zejména břidlicemi, drobami a křemenci (pa-

leozoickými zvrásněnými horninami). Místně se vyskytují i vulkanické horniny. Těžba rud

(zlata) probíhala v řešeném území v dávné minulosti, zejména v okolí Suché Rudné. Po těžbě

zůstala řada antropogenních tvarů reliéfu – rozsypy, haldy, opuštěné štoly.

Členitý reliéf okrajových části řešeného území a výrazně členitější horské okolí vytváří

atraktivní podmínky pro rozvoj rekreace a bydlení. Geologické podmínky využití řešeného

území výrazněji neovlivňují.

Řešené území se z hlediska geomorfologického členění nachází v následujících geomorfo-

logických jednotkách:

provincie: Česká vysočina

subprovincie: Krkonošsko-jesenická soustava

oblast: Jesenická oblast

celek: Nízký Jeseník

podcelek: Bruntálská vrchovina

okrsek: Světlohorská vrchovina

okrsek: Bruntálská kotlina

V řešeném území se nacházejí tři významné geologické lokality:

- Ludvíkov (ID 859) – mineralogická lokalita sekundárních minerálu Cu, zachované zbyt-

ky po těžbě. V údolí potoka nepravidelné protáhlé haldy, odval staré štoly a šachtice

s odvaly.

- Měkká žíla (ID 860) – nejrozsáhlejší dobývka andělohorského rudního revíru, pozůstatek

po dobývání zlata. Nejvýznamnější a patrně nejproduktivnější zlatonosný důl tohoto reví-

ru – nemovitá kulturní památka (archeologická lokalita).

- Velká žíla (ID 865) – středověká povrchová dobývka a systém štoly a jam v pevných

horninách v historickém andělohorském revíru – nemovitá kulturní památka (archeologic-

ká lokalita).

39

Klimatické podmínky

Řešené území leží převážně v chladné klimatické oblasti CH 7, vyšší polohy v oblasti CH

6. Léto je zde krátké, mírné až chladné, zima chladná, s velkým množstvím sněhu a dlouhá –

výrazně v závislosti na nadmořské výšce. Roční úhrn srážek částečně pod vlivem srážkového

stínu Hrubého Jeseníku je spíše průměrný.

Vybrané klimatické charakteristiky oblastí CH 6 a CH 7

CH 6 CH 7

Počet letních dnů: 10 –30 10 –30

Počet mrazivých dnů: 140 – 160 140 – 160

Průměrná teplota v lednu: -4 až -5°C -3 až -4°C

Průměrná teplota v červenci: 14 – 15°C 15 – 16°C

Srážkový úhrn ve vegetačním období: 600 – 700 mm 500 – 600 mm

Srážkový úhrn v zimním období: 400 – 500 mm 350 – 400 mm

Počet dnů se sněhovou pokrývkou: 120-140 100-120

Relativní četnost směru větrů v %

směr S SV V JV J JZ Z SZ klid

četnost v % 18,0 4,0 3,0 12,0 5,0 8,0 20,0 12,0 18

V řešeném území výrazně převládá severní a západní proudění větrů.

Nerostné suroviny

Na území obce Světlá Hora se nacházejí následující výhradní ložiska, chráněná ložisko-

vá území a prognózní zdroje nerostných surovin:

Číslo ložiska Název Surovina Organizace

B3 3238900 Suchá Rudná – střed zlatonosná ruda Česká geologická služba –

Geofond

CHLÚ 2389000 Suchá Rudná zlatonosná ruda Česká geologická služba –

Geofond

P9 121100 Suchá Rudná – mimo střed zlatonosná ruda MŽP ČR, Praha

Poddolovaná území, stará důlní díla

Na území obce Světlá Hora se nachází řada poddolovaných území, která jsou pozůstat-

kem hornické činnosti v minulosti:

Klíč Název Stáří Surovina Rozsah

4272 Podlesí pod Pradědem neznámé železné rudy ojedinělá

4305 Stará Voda v Jeseníkách 1 do 19. stol. zlatonosná ruda ojedinělá




4306 Suchá Rudná 1 – U branky do 16. stol. zlatonosná ruda systém

4308 Suchá Rudná 2 – Kyselka do 16. stol. zlatonosná ruda systém

4304 Suchá Rudná 3 – Barbora před i po 1945 polymetalické

rudy

systém

4327 Suchá Rudná 4 – Podmáslí před i po 1945 zlatonosná ruda systém

4323 Suchá Rudná 5 – Pochbusch před i po 1945 polymetalické

rudy –

zlatonosná ruda

ojedinělá

40

Klíč Název Stáří Surovina Rozsah

4300 Suchá Rudná 6 před i po 1945 zlatonosná ruda ojedinělá

5424 Suchá Rudná 7 – Hláska 1,2 do 16. stol. zlatonosná ruda ojedinělá

4269 Malá Morávka 2 – Javorový vrch před i po 1945 železné rudy systém

4302 Andělská Hora ve Slezsku 2 před i po 1945 měděná ruda –

zlatonosné rudy

systém

4332 Andělská Hora ve Slezsku 5 před i po 1945 zlatonosná ruda systém

Ve vymezených poddolovaných územích je evidována řada starých důlních děl.

Sesuvná území

Na území obce Světlá Hora se nenacházejí žádná sesuvná území.

Přírodní hodnoty

Krajinná oblast

Území obce Světlá Hora spadá zčásti do krajinné oblasti Hrubý Jeseník (Suchá Rudná,

Podlesí), zčásti do krajinné oblasti Nízký Jeseník (Světlá, Stará Voda, Dětřichovice).

Krajinná oblast Hrubý Jeseník představuje území vysoké přírodní hodnoty, chráněné

zčásti i jako CHKO Jeseníky, oblast členitých hornatin s vysokou dynamikou reliéfu, s hlubo-

kými zařízlými říčními údolími, lesními komplexy a rašeliništi. Z hlediska osídlení jde o mla-

dou sídelní oblast, sídla jsou vázána na podhůří masivu, osídlení v horách rozptýlené,

v nižších polohách potoční nebo ulicové vsi, dominují rekreační objekty, oblast významná

z hlediska turismu a cestovního ruchu vázaného zejména na zimní sporty. Území vysoké este-

tické hodnoty s cennými historickými krajinnými strukturami v podhůří (zachovalá středově-

ká plužina s kamenicemi).

Možná ohrožení:

- intenzifikace cestovního ruchu

- nová zástavba v pohledově exponovaných a citlivých místech (svahy, pohledové hori-

zonty)

- vznik nových charakterově odlišných dominant (velkoobjemové nebo vertikální stav-

by)

- likvidace historických krajinných struktur

- poškození nebo úbytek lesa.

Krajinná oblast Nízký Jeseník představuje oblast náhorních zarovnaných plošin

s členitostí vrchovin, se zaříznutými skalnatými říčními údolími, s častým výskytem prame-

nišť a mokřadů. Jde o území středověkého osídlení spojeného s těžbou drahých kovů, později

sklářským a textilním průmyslem, se silnými německými kulturními vlivy a významnými

sakrálními památkami. Harmonická kulturní krajina s vyšším výskytem historických krajin-

ných struktur, území zvýšené estetické hodnoty.

Možná ohrožení:

- odlesnění nebo zástavba krajinných horizontů

- vznik nových charakterově odlišných dominant (velkoobjemové nebo vertikální stav-

by)

- narušení harmonického měřítka krajiny

- likvidace historických krajinných struktur.

41

Řešené území je z větší části součástí krajiny leso-luční, jeho severozápadní část součástí

krajiny lesní.

Chráněná krajinná oblast Jeseníky

Řešené území zčásti náleží do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Rozloha: 74000,00 ha

Vyhlášeno: výnosem MK ČSR č.j. 9886/1969

Charakteristika: CHKO Jeseníky zahrnuje Hrubý Jeseník a přilehlé části Hanušovické

a Zlatohorské vrchoviny. Reliéf odpovídá členité hornatině s hluboce zaříznutými

údolími a táhlými zaoblenými hřbety. Geologicky je území tvořeno převážně kyselými

horninami s nízkým obsahem živin (ruly, svory, fylity). Hlavním zástupcem půd jsou

kambizemní podzoly, v nejvyšších polohách převládají humuso-železité podzoly místy

zamokřené a zrašelinělé. Území je z 80% pokryto lesy, převážně druhotnými smrčinami

nebo bučinami s mozaikovitě zachovalými zbytky přírodních lesů. Nejcennější území

chráněné krajinné oblasti jsou chráněna ve 4 národních přírodních rezervacích (Praděd,

Šerák – Keprník, Rejvíz a Rašeliniště Skřítek), 18 přírodních rezervacích a 6 přírodních

památkách. Jejím posláním je předat krajinu a přírodní dědictví v co nejzachovalejším

stavu dalším generacím.

Hospodářské využívání Chráněné krajinné oblasti Jeseníky je diferencováno podle zón od-

stupňované ochrany přírody tak, aby se zlepšoval její přírodní stav a aby byly zachovány

a vytvářeny optimální ekologické funkce území (§ 225 zákona č. 114/92 Sb., ve znění pozděj-

ších předpisů). Zonace CHKO Jeseníky byla schválena MŽP ČR dne 27.6.1994 pod čj.:

OOP/2818/94.

Památné stromy

V řešeném území se nachází devět památných stromů:

k. ú. Podlesí pod Pradědem

- Jasan na Ranné (jasan ztepilý – Fraxinus excelsior), parc. č. 416, vyhl. 27. 10. 2006

- Jasany v Podlesí nad hřbitovem (jasan ztepilý – Fraxinus excelsior), parc. č. 694, vyhl.

19. 10. 2007 – 3 stromy

- Lípa v Podlesí, u bývalého statku Vodičkových (lípa srdčitá – Tilia cordata), parc.

č. 3/3, vyhlášen 1. 9. 2004

- Lípy u Koňaříků v Podlesí (lípa srdčitá – Tilia cordata), parc. č. 172 a 59 st., vyhlášeny

31. 7. 2013

k. ú. Dětřichovice

- Javor klen (Javor klen - Acer pseudoplatanus), parc. č. 1530, vyhlášen 24. 9. 2005

- Olše lepkavá (Olše lepkavá - Alnus glutinosa), parc. č. 737, vyhlášen 9. 4. 2003.

42

NATURA 2000

Severní část řešeného území zasahuje do Ptačí oblasti Jeseníky, dále se zde nacházejí dvě

evropsky významné lokality – Suchá Rudná – zlatý lom a Karlova Studánka (jen okrajo-

vě).

Ptačí oblast Jeseníky

Kód lokality: CZ0711017

Rozloha lokality: 52204,5600 ha

Vyhlášeno: Nařízením vlády č. 599/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Jeseníky

Charakteristika: Území ptačí oblasti zčásti sleduje hranice CHKO Jeseníky, celkově je

však její rozloha nižší než rozloha CHKO Jeseníky. Předmětem ochrany

ptačí oblasti jsou populace jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a chřástala

polního (Crex crex) a jejich biotopy. Cílem ochrany je zachování

a obnova ekosystémů významných pro tyto druhy ptáků v jejich

přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací

těchto druhů ve stavu příznivém u hlediska ochrany.

Evropsky významná lokalita Karlova Studánka



Vyhlášeno: Nařízením vlády č.132/2005 Sb. ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví

národní seznam evropsky významných lokalit

Charakteristika: lokalita čolka velkého (Triturus cristatus).

Evropsky významná lokalita Suchá Rudná – zlatý lom



Vyhlášeno: Nařízením vlády č.132/2005 Sb. ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví

národní seznam evropsky významných lokalit.

Charakteristika: lokalita čolka velkého (Triturus cristatus).

Významné krajinné prvky

V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody

a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, mají zvláštní postavení významné krajinné prvky –

ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický

vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně

lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které pří-

slušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle §6 zákona.

Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se

pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich

stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného

krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten,

kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové

zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků,

odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

43

Dle informací z Městského úřadu Bruntál, odboru životního prostředí a zemědělství se

v řešeném území vyskytuje jeden registrovaný významný krajinný prvek – opuštěný bři-

dlicový lom (k.ú. Dětřichovice, parc. č. 1183/1, 1183/2), ve kterém je jezírko s vodními živo-

čichy. V okolí lomu se v hojném množství vyskytuje netřesk skalní (Sempervivum soboli-

ferum) – registrován 7. 5. 1997.

b) Životní prostředí

Znečištění ovzduší

Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP v posledních letech o vymezení oblastí se

zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) nepatřilo území obce Světlá Hora k oblastem se zhor-

šenou kvalitou ovzduší, nedocházelo zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví

lidí.

Znečištění ovzduší představuje z hlediska ochrany životního prostředí velmi výrazný pro-

blém mnoha sídel. V případě Světlé Hory je však příznivá kvalita ovzduší doplňujícím zdro-

jem rekreační a obytné atraktivity území. Vliv na kvalitu ovzduší ve Světlé Hoře mají zejmé-

na malé místní zdroje znečištění, vliv velkých zdrojů v regionu (např. ostravské hutní podni-

ky, výtopny a průmysl v Bruntále, Rýmařově a Krnově) je malý. Rostoucím negativním fak-

torem ovlivňujícím kvalitu ovzduší je na části území obce doprava, zejména v návaznosti

na její zvyšující se intenzitu.

V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým byl vydán Krajský

program snižování emisí Moravskoslezského kraje. V souladu s ustanovením zákona

o ochraně ovzduší nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 nařízení Moravskoslezského kraje

č. 1/2009, kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší

Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku

radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok

a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením.

Nejbližší stanice, která nepravidelně monitoruje imisní situace, se nachází přímo ve Světlé

Hoře (ČHMÚ, č.1192). Publikované naměřené hodnoty znečištění byly v posledních letech

poměrně nízké.

S ohledem na širší vývoj a stávající příznivou situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné

využívat možností k zachování a eventuálnímu zlepšení kvality ovzduší v obci, zejména při-

měřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území

a prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací,

zpevněných ploch, výsadba zeleně).

Radonové riziko

Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě

údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko klasi-

fikované třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou přechodnou

kategorií (nízké až středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty).

Dle mapy radonového indexu lze konstatovat, že v řešeném území převládá kategorie

středního radonového indexu, která se prolíná s přechodovou kategorií. Podloží horniny

klasifikované přechodným indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny

klasifikované nízkým indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého po-

kryvu méně proniká do objektu.

44

c) Demografie

Sociodemografické podmínky

Soudržnost společenství obyvatel území, jako jeden ze tří hlavních předpokladů udržitel-

ného rozvoje území, odráží především sociodemografické podmínky území. Obyvatelstvo,

jeho bydlení, zaměstnanost (podmínky pro hospodářský rozvoj území) tvoří vzájemně propo-

jený systém osídlení, který se v zastavěném území i volné krajině postupně vyvíjí.

V každém území existují jednotlivé přírodní a antropogenní rozvojové a omezující faktory.

Zaměstnanosti (přesněji migraci obyvatel za prací) je přikládán obvykle největší význam pro

rozvoj sídel a dlouhodobý vývoj počtu obyvatel. Dále většinou následují dopravní poloha,

vybavenost sídla, kvalita rekreačního a obytného prostředí a další faktory. Jejich význam

se může různit podle konkrétních podmínek území. Rekreační atraktivita řešeného území

se stává stále významnějším faktorem rozvoje jeho jednotlivých sídel.

Hlavním cílem této části územního plánu je stanovení reálné prognózy vývoje počtu obyva-

tel ve střednědobém období a odvození rozsahu nové bytové výstavby. Tato prognóza je vý-

chodiskem pro bilance návrhu nových ploch pro výstavbu, návrhu technické infrastruktury

a posuzování občanského vybavení obce.

Pro vývoj počtu obyvatel obce Světlá Hora byly rozhodující následující skutečnosti:

- Poloha obce v rekreačně stále atraktivnější krajině.

- Důsledky druhé světové války, které způsobily výrazný pokles počtu obyvatel; po druhé

světové válce došlo k zásadní změně populace.

- Ekonomicky rozporuplný vývoj regionu již minulosti (před první světovou válkou),

v současnosti výrazně omezený problémy transformace zemědělské a průmyslové výroby

a velkou nezaměstnaností.

Vývoj počtu obyvatel v minulosti vykazoval dlouhodobý pokles, který prohloubily dů-

sledky druhé světové války. Tento pokles je důkazem dlouhodobých hospodářských problémů

území už v 19. století. Až do devadesátých let minulého století počet obyvatel Světlé Hory

počet obyvatel mírně stoupal, zejména však díky státem dotované bytové výstavbě v části

Světlá. V současnosti počet obyvatel stagnuje, s výkyvy v jednotlivých letech. Nejnovější

údaj z obce uvádí k 31. 1. 2015 1455 obyvatel.

Vybrané údaje o dlouhodobém vývoji počtu obyvatel v řešeném území (od r. 1869 – prv-

ního moderního sčítání) poskytuje následující tabulka.

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel

skutečnost prognóza

rok 1869 1900 1930 1950 1961 1980 1991 2001 2015 2030

Světlá Hora 3124 2854 2375 1205 1174 1345 1477 1532 1455 cca 1480

Dětřichovice 671 493 378 190 144 102 115 101 91

Podlesí 403 291 297 119 102 32 24 46 67

Stará Voda 416 389 284 113 86 51 44 42 62

Suchá Rudná 595 546 390 150 144 87 69 77 62

Světlá 1039 1135 1026 633 698 1073 1225 1266 1173 1180

45

Vývoj počtu obyvatel po r. 2001 v řešeném území (zdroj: ČSÚ)

rok stav 1.1. narození zemřelí přistěho-

valí

vystěho-

valí

přirozená

měna

saldo

migrace

změna

celkem

2001 1 526 21 13 44 28 8 16 24

2002 1 550 11 15 33 55 -4 -22 -26

2003 1 524 11 10 36 40 1 -4 -3

2004 1 521 14 12 36 54 2 -18 -16

2005 1 505 10 19 34 42 -9 -8 -17

2006 1 488 17 8 58 76 9 -18 -9

2007 1 479 14 14 80 44 - 36 36

2008 1 515 9 12 33 43 -3 -10 -13

2009 1 502 13 10 23 43 3 -20 -17

2010 1 485 15 10 26 45 5 -19 -14

oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011 -6

2011 1 465 13 17 25 40 -4 -15 -19

2012 1 446

Průměr 2001-2011 13 13 39 46 0 -7 -7

Obec má poměrně dobrou věkovou strukturu obyvatel, zejména nízký podíl obyvatel

v poproduktivním věku (r. 2011). Podíl obyvatel v předproduktivním věku (dětí 0–14 let) byl

v r. 2001 21,7 % (v okrese Bruntál 18,1 %). Podíl osob v poproduktivním věku (nad 60 let)

byl pouze 12,3 %, při srovnatelném průměru okresu Bruntál 15,2 %. V jednotlivých sídlech

se však výrazně lišil – nejvyšší podíl obyvatel nad 60 let vykazovala část Podlesí. Během ná-

vrhového období územního plánu obce je nutno očekávat další pokles podílu dětí (nároků

na kapacity škol) a značný růst podílu osob v poproduktivním věku.

46

Počet obyvatel a věková struktura – srovnání s ČR (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – podle obvyklého bydliště, vlastní výpočty)

celkem

obyvatel muži ženy 0-14 let 15-64 let 65+let

Světlá Hora počet 1389 685 704 188 1007 191

% 100 % 49,3 % 50,7 % 13,5 % 72,5 % 13,8 %

Moravskoslezský

kraj počet

1205833 586487 619346 173492 839584 188956

% 100 % 48,6 % 51,4 % 14,4 % 69,6 % 15,7 %

ČR počet 10436560 5109766 5326794 1488928 7267169 1644836

100 % 49,0 % 51,0 % 14,3 % 69,6 % 15,8 %

Věková struktura obyvatel (ČSÚ, sčítání r. 2001) územní jednotka obyvatel

celkem

věková skupina 0-14 věková skupina 60+ nezjištěno průměrný

věk obyvatel podíl v % obyvatel podíl v %

ČR 10230060 1654862 16,2 % 1883783 18,4 % 3483 39

okres Bruntál 105139 19021 18,1 % 16010 15,2 % 16 37

Světlá Hora 1532 333 21,7 % 188 12,3 % 0 34

Dětřichovice 101 14 13,9 % 13 12,9 % 0 37

Podlesí 46 8 17,4 % 12 26,1 % 0 39

Stará Voda 42 5 11,9 % 8 19,0 % 0 41

Suchá Rudná 77 13 16,9 % 16 20,8 % 0 39

Světlá 1266 293 23,1 % 139 11,0 % 0 33

Vybrané charakteristiky trvale bydlících obyvatel (ČSÚ, sčítání r. 2001) územní

jednotka

obyvatel narození v obci

bydliště

osoby

v bytech

osoby v

zařízeních

osoby

mimo

byty a

zařízení celkem s trval.

pobytem

s dlouhod.

pobytem

abs. v %

ČR 10230060 10160406 69654 5368892 52 % 10101302 71181 57577

okr. Bruntál 105139 104996 143 48719 46 % 103524 819 796

Světlá Hora 1532 1531 1 697 45 % 1486 11 35

* údaj za celou obec

Z tabulky je patrné, že řešené území vykazuje nižší zastoupení obyvatel narozených

v obci než průměr ČR, což vyplývá zejména z poválečného doosídlování pohraničí. Soudrž-

nost obyvatel území je nepříznivě ovlivňována jak nižší sídelní stabilitou obyvatel, tak zejmé-

na problémy v ekonomické oblasti regionu a obce, s mnoha sociálními negativy.

Pro období do r. 2030 je možno předpokládat stagnaci na úrovni cca 1480 trvale

bydlících obyvatel. Uvažovaný vývoj je možno hodnotit stále příznivě. Je však podmíněný

jak zlepšením obecných demografických podmínek v ČR, tak i využitím předpokladů

pro zvýšení atraktivity bydlení v obci, zejména zlepšením nabídky pracovních míst v regionu

(Bruntálu), dále zlepšením obslužné a rekreační funkce řešeného území.

47

Hospodářské podmínky

Hospodářské podmínky území obcí jsou obvykle rozhodujícím faktorem pro jejich další

vývoj. Do značné míry je tomu tak i v řešeném území, zejména ve výrazné vazbě na města

Bruntál a Vrbno pod Pradědem. Možnosti rozvoje podnikání v obci jsou omezené, existují

zejména v návaznosti na rozvoj řemesel, služeb, rekreace a cestovního ruchu.

Mimo obec vyjíždělo v r. 2001 za prací celkem 329 osob, v r. 2011 pouze 161 osob. Denní

dojížďka do obce byla v r. 2011 69 osob (v r. 2001 118 osob). Při posuzování změn pohybu

za prací je však nezbytné brát pokles přesnosti výsledků sčítání v r. 2011 v této oblasti,

zejména výrazný nárůst osob, které tyto údaje nedeklarovaly. V r. 2011 je podle výsledků

sčítání vykazováno 689 ekonomicky aktivních obyvatel, počet ekonomicky aktivních poklesl.

Počet pracovních míst v obci je odhadován na cca 300, počet zaměstnanců podle Ministerstva

financí ČR byl ke konci roku 2013 239.

Ekonomická aktivita obyvatel a nezaměstnanost – srovnání s ČR (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – podle obvyklého bydliště, vlastní výpočty)

celkem

ekonomicky

aktivní

celkem

ekonomicky

aktivní –

zaměstnaní

nezaměstnanost

Světlá Hora počet 1389 689 565 124

% 100 % 49,6 % 40,7 % 18,0 %

Moravskoslezský

kraj počet 1205833 575689 504301 71388

% 100 % 47,7 % 41,8 % 12,4 %

ČR počet 10436560 5080573 4580714 499859

100 % 48,7 % 43,9 % 9,8 %

V samotném řešeném území vykazuje nezaměstnanost velmi vysokou úroveň (v lednu

2010 bylo v obci 167 nezaměstnaných osob, tj. míra nezaměstnanosti v obci byla 22,7 %,

v ORP Bruntál 19,0 %, při průměru ČR 9,9 %). Podobně vyznívají i aktuální údaje ze sčítání

v roce 2011. V roce 2014 bylo v obci 171 nezaměstnaných, podíl nezaměstnaných osob do-

sáhl 16,3%, tj. velmi vysoký.

Od ledna 2013 se v ČR přechází na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem

podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání

ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zve-

řejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče

o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám (jejichž aktuální počet byl znám pouze

v době sčítání).

Vysoká úroveň nezaměstnanosti v okrese (regionu pohybu za prací) a obci je omezujícím

faktorem dlouhodobého rozvoje řešeného území. Okres Bruntál patří z hlediska dlouhodobé

úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiženým okresům v rámci Moravskoslezského kraje,

nadprůměrně při srovnání celé České republiky. V rámci tohoto okresu se jedná především

o region Osoblažska a města Bruntálu. Celý okres Bruntál je zařazen mezi regiony se sou-

středěnou podporou státu – strukturálně postižené regiony.

Nízká mzdová úroveň okresu Bruntál (dlouhodobě mezi posledními 10 okresy ČR) dále

prohlubuje sociálně ekonomické problémy. Posílení hospodářských podmínek území i širšího

regionu je jednoznačným úkolem, a to nejen územního plánu.

48

Bydlení

V obci Světlá Hora bylo v r. 2001 588 bytů, z toho 499 trvale obydlených a 89 neobyd-

lených. V bytových domech bylo 255 bytů, z toho ve Světlé 253 bytů. Výsledky sčítání

z roku 2011 udávají 534 obydlených bytů (podle obvyklého bydliště, tento údaj není zcela

srovnatelný s trvale obydlenými byty z předchozích sčítání).

Většina neobydlených bytů je v rodinných domech. Dlouhodobý růst počtu tzv. „neobyd-

lených bytů“ je po r. 1991 obecným trendem, výrazně však k němu přispěla rekreační funkce

obce. V obci byly v r. 1991 evidovány 122 individuální rekreační objekty, z toho 44 vyčleně-

ných rekreačních chalup, podle současné evidence obce je vykazováno cca 184 rekreačních

objektů (podle plateb za odpad). Počet jednotek druhého bydlení (včetně neobydlených bytů

v obydlených rodinných domech) je vyšší. K široce pojatému druhému bydlení tak slouží cca

230 jednotek druhého bydlení.

Základní charakteristiky bytového fondu (ČSÚ, sčítání r. 2001)

územní jednotka

obec –

část obce

byty

celkem

trvale obydlené neobydlené byty

celkem v rodinných

domech

v bytových

domech

celkem % k rekreaci

ČR 4366293 3827678 1632131 2160730 538615 12,3 % 175225

okres Bruntál 42479 37035 14328 22399 5444 12,8 % 3050

Světlá Hora 588 499 226 255 89 15,1 % 54

Dětřichovice 36 29 27 2 7 19,4 % 1

Podlesí 34 16 16 0 18 52,9 % 12

Stará Voda 31 17 17 0 14 45,2 % 13

Suchá Rudná 50 25 25 0 25 50,0 % 23

Světlá 437 412 141 253 25 5,7 % 5

V období po r. 2001 bylo v řešeném území dokončeno průměrně cca 2 – 6 bytů ročně,

počet dokončených bytů v jednotlivých letech však výrazně kolísá.

Potřeba nových bytů do r. 2030 bude záviset na následujících skutečnostech:

- Na velikosti odpadu bytů, přitom vlastní demolice tvoří pouze malou část odpadu bytů.

Většina odpadu vzniká pouze formálně, v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo

z jiných důvodů (vynětí z bytového fondu pro podnikání, faktické slučování bytů – přede-

vším v rodinných domech, využití bytů pro druhé bydlení – rekreaci apod.). Odpad bytů je

odhadován na cca 0,2-0,3 % z výchozího počtu bytů ročně, což je výrazně nižší hodnota

než v minulosti obvyklé 1 % z výchozího počtu bytů ročně. Velikost odpadu zvýší tlak

na převádění bytů (rodinných domů) na druhé bydlení. Celkově se bude jednat o cca 25

bytů během 15 let. Tento tlak se projevil už v období 2001–2011, kdy při dokončení cca

60 nových bytů v řešeném území došlo k čistému přírůstku 35 bytů, tj. odpad byl během

10 let cca 25 bytů, tedy vyšší než je obvyklé u jiných sídel této velikosti.

- V řešeném území dojde k růstu počtu domácností i při eventuální stagnaci počtu oby-

vatel, především díky dalšímu poklesu jejich průměrné velikosti (růstu podílu jednočlen-

ných domácností starších osob, ale i mladých samostatně žijících jednotlivců apod.).

Omezený tlak na potřebu nových bytů bude vykonávat i soužití cenzových domácností.

V řešeném území je však nutno posuzovat tento faktor opatrně a tlak na snížení soužití

bude výrazně menší než např. v městské zástavbě. Soužití domácností má i mnohé kladné

stránky, např. snížení potřeb sociálně zdravotní péče, posílení sociální kooperativnosti

obyvatel apod. Z uvedeného hlediska vznikne potřeba více než 1 bytu ročně.

- Na změně počtu obyvatel (cca 5 bytů).

49

Zároveň je potřebné vymezit dostatečné plošné rezervy, především u menších rekreačních

sídel, kde se dá očekávat, že část navržených zastavitelných ploch bude využita pro rekreační

výstavbu (objekty druhého bydlení). V obci nelze vyloučit ani zájem komerčních investorů

o rozsáhlejší výstavbu, zejména v rekreačně atraktivnějších lokalitách.

Bilance vývoje počtu obyvatel a bytů

část obce obyvatel obydlených bytů úbytek bytů

rok 2015 2030 2015 2030 do r. 2030

Dětřichovice 91 90 30 cca 32 cca 5

Podlesí 67 80 25 cca 28 cca 5

Stará Voda 62 60 20 cca 22 cca 5

Suchá Rudná 62 70 25 cca 28 cca 5

Světlá 1173 1180 435 470 5-10

celkem 1455 1480 535 580 20-25

nových bytů do r. 2030 druhé bydlení

v bytových

domech (BD)

v rodinných

domech (RD)

obytných jednotek

obec/část obce r. 2013 r. 2025

Dětřichovice 0 5 až 7 50 55

Podlesí 0 5 až 10 50 55

Stará Voda 0 5 až 7 40 45

Suchá Rudná 0 5 až 10 70 75

Světlá 0 40 20 20 – 25

celkem 0 70 230 cca 250

Počet bytů v bytových domech – cca 255 bytů v části Světlá zůstane zachován. Nárůst

druhého bydlení o cca 20 bytů bude realizován zejména z úbytku bytů, čemuž v rekreačně

atraktivním území nelze nijak zabránit a to ani u nové bytové výstavby.

d) Kulturní a historické hodnoty území

Historie řešeného území je spjata s těžbou rud – nejstarší pozůstatky po těžbě rud pocházejí

již z doby kolem roku 1500 př. n. l. (archeologické naleziště v Suché Rudné). Území bylo

osídlováno ve 13. – 14. století německou kolonizací.

První zmínka o Světlé pochází z roku 1267, kdy byla pod názvem Lichtewerden založena

v rámci německé kolonizace podhorských oblastí Jindřichem z Waldau. Obec patřila

k bruntálskému panství, obyvatelstvo se zabývalo zemědělstvím a těžbou rud. V letech 1552 –

1556, kdy na bruntálském panství řádila morová epidemie, obyvatelstvo obce úplně vymřelo;

noví osadníci byli povoláni z Kladska a Nisy. V roce 1864 zde byla založena první ze tří přá-

delen lnu, o něco později byla založena firma, vyrábějící známý bylinný likér Praděd. V roce

1899 byla zahájena výstavba železniční tratě Bruntál – Malá Morávka, jejíž provoz měl pod-

pořit průmyslový rozvoj obce.

V roce 1960 došlo ke sloučení obcí Andělská Hora a Světlá Hora.

50

Dětřichovice byly založeny (dle historicky nedoložených údajů) v roce 1268 olomouckým

biskupem Brunnem z Schaumburku. První písemná zmínka pochází z roku 1377, kdy se obec

jmenovala Dietrischorf a náležela jako manství knížecí panu Lobkovi. Roku 1405 se obec

jmenovala Dytrychsdorf a byla součástí panství bruntálského. V roce 1432 byly Dětřichovice

zničeny husitskými vojsky a v roce 1474 vojsky Matyáše Korvína a byly pusté. V 1. polovině

15. století byly opět osídleny obyvatelstvem z Dolního Slezska a Braniborska, od r. 1523 byly

součástí krnovského panství. V roce 1964 byla obec sloučena se Světlou Horou.

Stará Voda se poprvé uvádí v letech 1306 – 1310 a patřila olomouckému biskupství, poz-

ději vévodství krnovskému. Kolem roku 1506 byla součástí bruntálského panství. Byla osíd-

lována německými kolonisty, kteří sem přicházeli hledat rudu. V roce 1953 byla obec slouče-

na se Suchou Rudnou, v roce 1964 pak obě se Světlou Horou.

Suchá Rudná se poprvé připomíná v roce 1405. V roce 1739 zde byl vysvěcen dřevěný

kostelík. Od roku 1806 byla v Suché Rudné škola, v roce 1889 byl založen hasičský sbor

a spořitelna.

V roce 1936 se součástí Suché Rudné stala Karlova Studánka, která se v roce 1953 opět

odtrhla. Suchá Rudná byla sloučena se Starou Vodou a s ní v roce 1964 se Světlou Horou.

Místo, kde dnes leží osada Podlesí, bylo před rokem 1600 zcela zalesněné. V následujících

letech zde uhlíři les vykáceli a pálili dřevěné uhlí. V roce 1622 byly postaveny první dva do-

my, nově navržená ves dostala jméno Wieder Grün. Přicházeli sem osadníci z Kladska a Nisy

a nalézali práci v okolních drtírnách rudy a hamrech. V roce 1748 byla postavena dřevěná

kaple, v roce 1808 byl založen hřbitov. V roce 1824 byla postavena škola. V roce 1962

se stalo Podlesí součástí Rudné pod Pradědem, v roce 1971 byla Rudná pod Pradědem

i s Podlesím sloučena se Světlou Horou.

K odtržení obcí Andělská Hora a Rudná pod Pradědem od Světlé Hory došlo v roce 1990.

V obci se nacházejí následující kulturní památky, zapsané v Ústředním seznamu kultur-

ních památek ČR:

k. ú. Světlá ve Slezsku

34006/8-2727 filiální kostel sv. Barbory a Kateřiny, na hřbitově, par.c č. 29, stav.

Hodnotná pozdně barokní jednolodní architektura z roku 1798.

k. ú. Dětřichovice

26187/8-56 filiální kostel archanděla Michaela s areálem, SZ okraj sídla, parc. č. 49,

757

/1 filiální kostel archanděla Michaela, parc. č. 49, stav.

Jednolodní pozdně barokní architektura z let 1771 – 1773, typově charakte-

ristická pro tuto oblast.

/2 litinový kříž, JZ kostela, vně hřbitovní zdi, vlevo od vstupu na hřbitov,

parc. č. 757, ost. pl.

Z roku 1855, typický pro rozhraní empíru a romantické novogotiky.

/3 ohradní zeď, parc. č. 757, ost. pl.

Součást areálu kostela.

51

k. ú. Suchá Rudná

30169/8-3027 huť na neželezné kovy na Měkké žíle (dobývka a huť na Měkké žíle

a Podmáslí)

pásmo směru S-J na západním okraji Suché Rudné

parc. č. 15, 18, 19, 20/1, 20/2, 23, 26/1, 26/2, 26/3, 26/4, 29, 32/4, 34/1, 38,

42, 45/2, 45/3, 45/4, 45/5, 45/6, 48/1, 48/2, 48/3, 48/4, 48/5, 48/6, 49, 50,

52/1, 52/2, 52/3, 54, 61/1, 61/2, 61/3, 61/4, 61/6, 61/7, 61/8, 62/1, 65, 66,

67/1, 67/3, 67/4, 69/2, 71, 72, 73, 74/1, 74/2, 75/1, 79/1, 83/1, 83/2, 84/1,

137, 419/1, 419/2, 419/3, 419/4, 420, 425, 426/1, 427, 436, 444, 446/1,

446/2, 456/1, 456/2, 458, 462, 463, 464/1, 464/2, 466, 467, 469, 486, 494,

590/1, 590/3, 590/5, 590/6, 590/16, 590/22, 590/24, 590/25, 593, 595, 609,

643/3, 644, 652, 653, 654, 655/1, 655/2, st. parc. č. 10, 12, 18, 22, 23, 24,

26, 120/1, 120/2, 143, 149, 162, 164, 166, 167, 215, 219, 224

Jedny z nejstarších pozůstatků hornické činnosti ve střední Evropě, důležitý

článek pro vývoj osídlení na severní Moravě. Předhistorické dobývání (1500

let př. n. l.), v další fázi asi z 12. století, obnova v 15. a 16. století.

33116/8-185 kostel Nejsvětější Trojice, ve svahu nad čp. 59 a u čp. 57, parc. č. 50, stav.

Dřevěná jednolodní barokní architektura, postavená kolem roku 1720,

v technice a materiálu navazující na místní tradice. Opravena v roce 1796.

k. ú. Podlesí pod Pradědem

100859 kaple sv. Josefa se hřbitovem, parc. č. 4 st., 369

Na území obce Světlá Hora se dále nacházejí památky místního významu:

- bývalý kostel se hřbitovem ve Staré Vodě

- památník padlým v 1. sv. válce ve Staré Vodě

- památník padlým v 1. sv. válce v Suché Rudné

- památník dobývání kosmu v Suché Rudné

- památník osvobození v roce 1945 ve Světlé

- kříže, kapličky, boží muka, apod.

- historicky a architektonicky významné stavby a objekty.

Celé území obce Světlá Hora je územím s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2

zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. V zastavěných

částech Světlé, Dětřichovic, Suché Rudné a Podlesí jsou vymezena území s vyšší pravděpo-

dobností výskytu archeologických situací.

52

e) Limity využití území

Limity využití území omezují změny v území z důvodů ochrany veřejných zájmů; vyplý-

vají z právních předpisů nebo jsou stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, příp.

vyplývají z vlastností území.

Limity využití území obce Světlá Hora jsou:

limity využití území, vyplývající ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kra-

je:

- vymezení nadregionálního biokoridoru K 87 MB

limity využití území, vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí:

- Chráněná krajinná oblast Jeseníky, vyhlášená výnosem MK ČSR pod č.j.

9886/1969,

- Ptačí oblast Jeseníky, vymezená nařízením vlády č. 599/2004 Sb.

- Evropsky významná lokalita Karlova Studánka, vymezená nařízením vlády

č. 132/2005 Sb.

- Evropsky významná lokalita Suchá Rudná – Zlatý lom, vymezená nařízením vlády

č. 132/2005 Sb.

- památné stromy včetně ochranných pásem dle ustanovení § 46 zákona č. 114/1992

Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů:

- Jasan na Ranné (jasan ztepilý – Fraxinus excelsior), k.ú. Podlesí pod Pradědem,

parc. č. 416

- Jasany v Podlesí nad hřbitovem (jasan ztepilý – Fraxinus excelsior), k.ú. Podlesí

pod Pradědem, parc. č. 694

- Lípa v Podlesí, u bývalého statku Vodičkových (lípa srdčitá – Tilia cordata), k.ú.

Podlesí pod Pradědem, parc. č. 3/3

- Lípy u Koňaříků v Podlesí (lípa srdčitá – Tilia cordata), parc. č. 172 a 59 st., k.ú.

Podlesí pod Pradědem

- Javor klen (Javor klen – Acer pseudoplatanus), k.ú. Dětřichovice, parc. č. 1530

- Olše lepkavá (Olše lepkavá – Alnus glutinosa), k.ú. Dětřichovice, parc. č. 737

- významné krajinné prvky dle ustanovení § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně pří-

rody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky,

jezera, údolní nivy

- registrovaný významný krajinný prvek – opuštěný břidlicový lom, parc.č. 1183/1,

1183/2, k.ú. Dětřichovice, registrace ze dne 7. 5. 1997

- vzdálenost 50 m od okraje lesa dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně

a o doplnění některých zákonů (lesní zákon)

- kulturní památky dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění poz-

dějších předpisů:

- 34006/8-2727 filiální kostel sv. Barbory a Kateřiny

- 26187/8-56 filiální kostel archanděla Michaela s areálem

- 100859 kaple sv. Josefa se hřbitovem

- 30169/8-3027 huť na neželezné kovy na Měkké žíle (Dobývka a huť na Měkké ží-

le a Podmáslí)

- 33116/8-185 kaple Nejsvětější trojice

53

- území s archeologickými nálezy a území s vyšší pravděpodobností výskytu arche-

ologických situací, dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění poz-

dějších předpisů

- chráněná ložisková území, výhradní ložiska a prognózní zdroje nerostných suro-

vin dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),

ve znění pozdějších předpisů:

- B 3238900 Suchá Rudná – střed

- CHLÚ 23890000 Suchá Rudná

- P 9121100 Suchá Rudná – mimo střed

- poddolovaná území dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohat-

ství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky MŽP č. 363/1992 Sb.,

o zjišťování starých důlních děl a jejich registru:

- 4306 Suchá Rudná 1 – U branky

- 4308 Suchá Rudná 2 – Kyselka

- 4304 Suchá Rudná 3 – Barbora

- 4327 Suchá Rudná 4 – Podmáslí


- 4300 Suchá Rudná 6

- 5424 Suchá Rudná 7 – Hláska 1,2

- 4305 Stará Voda v Jeseníkách 1




- 4272 Podlesí pod Pradědem

- 4302 Andělská Hora ve Slezsku 2

- 4332 Andělská Hora ve Slezsku 5

- 4269 Malá Morávka 2 – Javorový vrch

- ochranné pásmo hřbitova 100 m od hranice pozemku dle zákona č. 256/2001 Sb.,

o pohřebnictví a o změně některých zákonů

- ochranná pásma silnic II/445, II/450, II/452, III/4514, III/4523, III/4525, III/4526,

III/4527, III/4528, III/4529 a III/45210 15 m od osy komunikace v nezastavěném

území dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších

předpisů

- ochranné pásmo železniční trati č. 312 Bruntál – Malá Morávka 60 m od osy kraj-

ní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy, 30 m od osy vlečky dle zákona

č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů

- Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jeseníky (CHOPAV), vyhlášená naří-

zením vlády ČSR č. 40/1978 Sb.

- ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů 1,5 m/2,5 m (do DN 500 včet-

ně/nad DN 500) od vnějšího líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech

a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů

- záplavové území toku Černý potok, stanovené rozhodnutím Krajského úřadu Mo-

ravskoslezského kraje č.j. MSK 206744/2008 včetně aktivní zóny

- záplavové území toku Bílá Opava, stanovené rozhodnutím Krajského úřadu Morav-

skoslezského kraje č.j. 3112/2005/ŽPZ/Hec/2003 včetně aktivní zóny

54

- ochranná pásma I. a II. stupně vodního zdroje hotelu Paramon, stanovená rozhod-

nutím VLHZ Okresního národního výboru Bruntál pod č.j. Voda/375/85/235/Pa/19/86

dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozděj-

ších předpisů

- ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje Andělská Hora, stanovené rozhodnutím

odboru VLHZ Okresního národního výboru Bruntál pod čj. Voda/1227/77/235/Pa/

102/78

- ochranné pásmo 1. stupně vodního zdroje pro DTP Karlova Studánka dle zákona

č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů

- ochranná pásma I. a II. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Kar-

lova Studánka, stanovená vyhláškou MZ č. 175/1999 Sb., o ochranných pásmech pří-

rodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova Studánka.

- vnitřní lázeňské území lázeňského místa Karlova Studánka vyhlášené Usnesením

Rady KNV v Olomouci dne 18. 4. 1957

- ochranná pásma vedení VN 22 kV – vzdušných 7 (10) m od krajního vodiče (údaj

v závorce platí pro vedení realizovaná před 1. 1. 1995), dle zákona č. 458/2000 Sb.,

o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změ-

ně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

- ochranná pásma vedení VN 22 kV – kabelových vodičů – 1 m od krajního vodiče,

dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy

v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění

pozdějších předpisů

- ochranná pásma stožárových/zděných/vestavěných trafostanic VN/NN 7/2/1 m

od krajního vodiče, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu

státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zá-

kon), ve znění pozdějších předpisů

- ochranná pásma VTL plynovodů 4 m od povrchu potrubí, dle zákona č. 458/2000

Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích

a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

- ochranná pásma STL a NTL plynovodů 1 m od povrchu potrubí, dle zákona

č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických

odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších

předpisů

- bezpečnostní pásma VTL plynovodů 20/15 (20/10) m od povrchu potrubí (pro DN

do 250/DN do100) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu

státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zá-

kon), ve znění pozdějších předpisů; údaj v závorce platí pro VTL plynovody vybudo-

vané po r. 2009

- bezpečnostní pásma vysokotlakých regulačních stanic plynu s tlakem nad 40 ba-

rů včetně 10 m od zařízení dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o

výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energe-

tický zákon), ve znění pozdějších předpisů

- ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení,

dle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů

55

- radioreléové spoje dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

a o změně některých souvisejících zákonů.

E.2 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

E.2.1 Základní urbanistická koncepce

Území obce Světlá Hora je tvořeno katastrálními územími Dětřichovice, Podlesí

pod Pradědem, Světlá ve Slezsku, Stará Voda v Jeseníkách a Suchá Rudná.

Jeho celková rozloha je 4297,8 ha, z toho lesy (pozemky určené k plnění funkcí lesa) zau-

jímají 2122,0 ha, tj. 49 %. Zemědělské pozemky zaujímají 1761,8 ha, tj. 41 % z celkové

rozlohy, z toho trvalé travní porosty činí 1512,5 ha, tj. 86 % z rozlohy zemědělských po-

zemků, orná půda pouze 365,7 ha, tj. 21 % z rozlohy zemědělských pozemků.

Převládající funkce obce jsou funkce obytná, rekreační a výrobně zemědělská.

Řešené území leží ve zvlněné krajině podhůří Jeseníků a má typické rysy charakteristické

pro tuto oblast – území původně osídlené německým obyvatelstvem se po 2. světové válce

vylidnilo a počet nových osadníků již nikdy nedosáhl původního stavu. Řada původních used-

lostí proto zchátrala a byla časem zdemolována, část je využívána k rekreačním účelům.

Severozápadní část řešeného území zaujímají souvislé lesní masivy táhnoucí se

k Ludvíkovu, Karlově Studánce a Malé Morávce (Andělskohorské polesí, Ludvíkovské pole-

sí, Morávecké polesí), severovýchodní část řešeného území zasahuje okraj lesního masivu

od Karlovic (Dětřichovské polesí). Světlá leží v rovinatém území, v jižní části řešeného úze-

mí, Stará Voda, Suchá Rudná a Podlesí ve zvlněné krajině v jeho západní části, Dětřichovice

ve východní části v hlubokém údolí spadajícím do údolí řeky Opavy.

Vlastní Světlá má charakter odlišný než ostatní části – je sídlem s výraznou obytnou, ob-

služnou a výrobní funkcí, zatímco Stará Voda, Suchá Rudná, Podlesí a Dětřichovice jsou

sídla s převažující funkcí rekreační.

Světlá

Ve Světlé je soustředěna převážná část obytné zástavby, občanské vybavenosti i výrobních

areálů. Zástavba je rozložena podél silnice II/452, která je páteřní komunikací sídla a tvoří

souvislý útvar; jižně od soustředěné zástavby je skupina samot.

Obytná zástavba je jak nízkopodlažní – původní usedlosti v jižní části sídla i novější rodin-

né domy na severním a východním okraji, tak vícepodlažní – tří až čtyřpodlažní bytové domy

z různých časových období v centrální části sídla.

Většina zařízení občanské vybavenosti obce je soustředěna v centrální části Světlé a jižně

od autobusového stanoviště, na západním okraji Světlé jsou soustředěna sportovní zařízení –

Dostihové centrum Světlá Hora a areál hřišť.

Zemědělské výrobní areály jsou soustředěny na východním okraji Světlé (FA-BIO, spol.

s r.o., BEST, spol. s r.o.), na západním okraji se nacházejí průmyslové výrobní areály (Mag-

nety, s.r.o., Sinomag, s.r.o.). Na severním okraji zástavby je umístěn areál drobné provozovny

firmy Bedřich Nykl, na jižním okraji autoservis a pneuservis.

Plochy veřejné zeleně zahrnují park s rybníkem v centru Světlé a drobné plochy podél

Světlohorského potoka, v jihozápadní části Světlé leží rozsáhlá zahrádková osada Sluníčko.

56

Stará Voda

Zástavba sídla je rozložena podél silnice III/4526 a potoka Stará voda. Tvoří ji původní

zemědělské usedlosti, zčásti využívané k rekreaci a nové rekreační domy a chaty. Není zde

žádná občanská vybavenost, kostel byl odsvěcen, hřbitov zrušen. Zemědělský areál v severní

části sídla je mimo provoz.

Suchá Rudná

Zástavba je rozložená podél silnice III/4526 a má tři samostatné části – vlastní sídlo, kde je

soustředěna většina objektů obytných i rekreačních, odtrženou, převážně chatovou lokalitu

ve východní části k. ú. a na severu samotu Kyselka, kde je několik obytných objektů.

Ze zařízení občanské vybavenosti je zde především řada ubytovacích zařízení – Hotel Pa-

ramon, Penzion Myslivna Ferdinand, Penzion Holzberg, Penzion Jeseníky, Penzion Juráš,

Chata Relaxa, Chata Rozcestník, Horská chata Dukla. Kostel Nejsvětější Trojice již

k církevním účelům již není využíván (je v majetku obce), hřbitov byl zrušen.

Na jižním okraji sídla je Skiareál Annaberg Suchá Rudná s lyžařským vlekem a dvěma

sjezdovkami. Na severozápadní okraj k. ú. Suchá Rudná zasahují plochy lázeňského parku

lázní Karlova Studánka a vnitřní lázeňské území lázeňského místa Karlova Studánka.

Podlesí

Podlesí je sídlo s rozptýlenou zástavbou. Převládá zde zástavba rekreační – rekreačně vyu-

žívané původní usedlosti a nové rekreační chaty. Zástavba se soustřeďuje podél dvou komu-

nikací – podél silnice II/450 v severní části a podél místní komunikace a Černého potoka

v jižní části.

Ze zařízení občanské vybavenosti jsou zde dva objekty psychoterapeutické komunity Pas-

tor Bonus a Penzion Podlesí, na západním okraji Podlesí je kaple sv. Josefa se zrušeným hřbi-

tovem. Dále jsou zde dva zemědělské areály – farma Ekoservis Jeseníky a Ekofarma Baboč-

ka.

Dětřichovice

Zástavba je rozložena v délce asi 3,5 km podél silnice III/4525. Tvoří ji především původní

zemědělské usedlosti, z velké části využívané k rekreaci, nová výstavba je ojedinělá.

Ze zařízení občanského vybavení je zde pouze filiální kostel archanděla Michaela se zru-

šeným hřbitovem a hřiště, dále jsou zde čtyři zemědělské výrobní areály.

Zastavěné území je vymezeno k 1. 10. 2015.

Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj

řešeného území a vytvoření předpokladů k zabezpečení udržitelného rozvoje v území. Hlavní

zásadou navrženého řešení byly požadavky na ochranu architektonických, urbanistických

a přírodních hodnot řešeného území.

Z hlediska budoucího rozvoje obce Světlá Hora jsou hlavními prioritami dostatečná na-

bídka ploch pro novou obytnou výstavbu, podpora podnikání a zvyšování počtu pracovních

57

míst, rozvoj dopravní a technické infrastruktury, zlepšení kvality životního a obytného pro-

středí a ochrana sídelní a krajinné zeleně.

Obec Světlou Horu je nutno vnímat jako stabilizované sídlo SO ORP Bruntál,

s vyváženým podílem obytných, výrobních a rekreačních funkcí. Rozvojové možnosti obce

jsou podmíněny zachováním atraktivity bydlení a využitím rekreačního potenciálu řešeného

území i širšího regionu. Základním problémem řešeného území je nerovnovážný stav hos-

podářského pilíře řešeného území; posílení hospodářských podmínek je třeba řešit přede-

vším v rámci stávajících ploch podnikání a s ohledem na kvalitu bydlení, rozvoj rekreace

a infrastrukturní podmínky území (dopravní obslužnost lokalit).

Na základě komplexního zhodnocení rozvojových předpokladů (podmínek životního pro-

středí, hospodářských podmínek a podmínek soudržnosti obyvatel území) je předpokládán

mírný růst počtu obyvatel ve střednědobém časovém horizontu na cca 1480 obyvatel

v r. 2030, při odpovídajícím rozvoji obytných, výrobních, rekreačních a obslužných funkcí

řešeného území; potřebu nové bytové výstavby (pro trvalé bydlení) během tohoto období

odhadujeme asi na 70 bytů.

Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů slouží především jako podklad pro koncepci

rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu územního rozvoje jednotli-

vých funkčních ploch, zejména pro bydlení a podnikání.

Z hlediska budoucího rozvoje řešeného území jsou hlavními prioritami:

- dostatečná nabídka ploch pro novou obytnou výstavbu

- podpora podnikání a zvyšování počtu pracovních míst

- rozvoj rekreačních funkcí obce

- udržení kvality životního a obytného prostředí, ochrana ovzduší a vod

- ochrana sídelní a krajinné zeleně

- ochrana kulturních, historických a urbanistických hodnot.

Navržená urbanistická koncepce respektuje stávající urbanistickou strukturu a charakter

zástavby, tj. v případě Světlé kompaktní sídelní útvar s převažující nízkopodlažní obytnou

zástavbou, doplněnou v centru sídla skupinami bytových domů a s rozsáhlými výrobními

areály, v případě Dětřichovic, Suché Rudné a Staré Vody kompaktní sídla ulicového typu

s převažující jednopodlažní rekreační zástavbou a v případě Podlesí podhorskou rozptýlenou

zástavbu. Zastavitelné plochy v jednotlivých sídlech jsou vymezeny v prvé řadě

na nezastavěných plochách uvnitř zastavěného území (dostavby proluk) a v bezprostřední

a logické návaznosti na ně. V zájmu zachování kontinuity rozvoje řešeného území jsou

do územního plánu přebírány téměř všechny rozvojové plochy, obsažené v platném územním

plánu včetně jeho následných změn, s výjimkou některých již neplatných záměrů.

Převážná většina zastavitelných ploch je navržena ve Světlé; jde především o plochy

určené pro obytnou výstavbu (plochy smíšené obytné SO) včetně příslušných ploch

veřejných prostranství, dále jsou vymezeny plochy pro rozvoj zařízení občanského

vybavení a pro rozvoj výroby a skladování. V ostatních sídlech jsou navrženy převážně

pouze zastavitelné plochy smíšené obytné, určené především pro obytnou výstavbu, ale

s předpokladem i výstavby rekreační (pro druhé bydlení). Součástí návrhu je řešení dopravní

a technické infrastruktury – návrh rekonstrukce silnice II/450 a návrhy nových místních

a účelových komunikací, návrh rozvoje sítí a zařízení technické infrastruktury a vymezení

územního systému ekologické stability.

58

Návrh koncepce rozvoje řešeného území vychází z následujících zásad:

- jsou respektovány architektonické, urbanistické a přírodní hodnoty řešeného území;

- je vymezen dostatečný rozsah zastavitelných ploch pro novou obytnou výstavbu včetně

příslušných veřejných prostranství, zejména ploch veřejně přístupné zeleně;

- jsou navrženy plochy pro rozvoj občanského vybavení, zejména sportovních zařízení;

- jsou navrženy plochy pro rozvoj výroby a skladování;

- jsou navrženy plochy pro rozvoj zařízení rekreace a cestovního ruchu;

- je navrženo rozšíření sítě komunikací pro pěší a cyklistickou dopravu;

- je navrženo rozšíření sítí technické infrastruktury pro navržené zastavitelné plochy.

Koncepce rozvoje jednotlivých částí obce:

Světlá

Největší rozsah stávajících i navržených zastavitelných ploch představují v souladu

s dominantní obytnou funkcí obce plochy určené prioritně pro obytnou výstavbu – plochy

smíšené obytné SO. Vzhledem k tomu, že uvnitř zastavěného území nejsou téměř žádné pro-

luky vhodné k dostavbě, jsou navržené zastavitelné plochy vymezeny převážně mimo zasta-

věné území, nicméně ve většině případů na ně bezprostředně navazují. Jsou navrženy

v lokalitách:

- Světlá – Sever (plocha č. S-Z2) – plocha je vymezena v proluce mezi zastavěným územím

a silnicí II/452; jde o dlouhodobě sledovanou rozvojovou lokalitu, která byla pro výstavbu

navržena již v předchozím územním plánu

- U Sídliště (plochy č. S-Z4 a S-Z7) – obě plochy navazují na stávající zástavbu; jako vý-

hledové byly vymezeny už v předchozím územním plánu – plocha S-Z4 pro obytnou vý-

stavbu, plocha S-Z7 pro podnikatelské aktivity

- Dětřichovická (plochy č. S-Z11 a S-Z12) – jde o dlouhodobě sledovanou rozvojovou lo-

kalitu, která navazuje na zastavěné území a pro výstavbu byla navržena již v předchozím

územním plánu

- U Kostela (plochy č. S-Z19, S-Z21 a S-Z23) – v případě ploch č. S-Z19 a S-Z23 jde

o proluky uvnitř zastavěného území; plocha č. S-Z21 na zastavěné území navazuje

- Světlá – Jih (plochy č. S-Z26 a S-Z27) – v případě plochy S-Z26 jde o proluku mezi stá-

vající zástavbou a silnicí III/45210, plocha č. S-Z27 na zastavěné území bezprostředně

navazuje; jde o dlouhodobě sledovanou rozvojovou lokalitu, zahrnutou z velké části již

v předchozím územním plánu

- Mlýn (plocha č. S-P3) – jde o plochu přestavby na místě bývalého mlýna.

Stávající plochy bydlení v bytových domech BH zůstávají beze změny, nové se nenavr-

hují.

Stávající plochy rekreace – zahrádkové osady RZ zůstávají beze změny, nové se nena-

vrhují.

Stávající plochy občanského vybavení zůstávají beze změny, pro rozvoj zařízení občan-

ského vybavení se navrhuje:

- plocha občanského vybavení komerčního typu OK (plocha č. S-P2) – plocha přestavby

bývalé jídelny a kulturního zařízení na penzion

59

- plocha občanského vybavení – hřbitovy OH (plocha č. S-Z20) – plocha je určená

pro rozšíření stávajícího hřbitova.

Plochy veřejných prostranství PV zahrnují především místní komunikace a ostatní veřej-

ná prostranství v obci; stávající plochy zůstávají zachovány, nové zastavitelné plochy se navr-

hují pro vybudování obslužných komunikací pro lokality U Sídliště (plocha č. S-Z8), Dětři-

chovická (plocha č. S-Z13), U Kostela (plocha č. S-Z22) a U Trati (plocha č. S-Z28).

Plochy veřejných prostranství – zeleň ZV stabilizují v území plochy veřejně přístupné

zeleně; stávající plochy zůstávají zachovány. Poměrně rozsáhlé jsou navržené plochy veřej-

ných prostranství – zeleň ZV, určené pro vybudování veřejně přístupných ploch zeleně –

parků. Tyto plochy jsou navrženy jednak v návaznosti na zastavitelné plochy určené

pro obytnou výstavbu v lokalitách U Sídliště (plochy č. S-Z5 a S-P1), Pod Statkem (plocha

č. S-Z15) a Mlýn (plochy č. S-Z24 a S-Z25), jednak ve střední části Světlé pro doplnění sys-

tému zeleně podél Světlohorského potoka (plocha č. S-Z18).

Stávající plochy výroby a skladování zůstávají beze změny, s výjimkou objektu bývalé jí-

delny a kulturního zařízení, který je navržen k přestavbě na penzion – viz předchozí text.

Pro rozvoj výroby a skladování jsou navrženy dvě zastavitelné plochy výroby a skladování –

drobná a řemeslná výroba VD v lokalitě Pod Statkem (plochy č. S-Z16 a S-Z17); jde

o dlouhodobě sledované rozvojové plochy, obsažené již v předchozím územním plánu.

Stávající plochy dopravní infrastruktury – silniční DS zůstávají beze změny, zastavitel-

ná plocha č. S-Z32 je vymezena pro navrženou přestavbu křižovatky silnice II/450 se silnicí

III/4528.

Stávající plochy dopravní infrastruktury – železniční DZ zůstávají beze změny; zastavi-

telné plochy se nenavrhují.

Stávající plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné DP zahrnují

plochy stávajících řadových garáží v lokalitě Pod Statkem; pro rozšíření areálu garáží je vy-

mezena zastavitelná plocha č. S-Z14.

Stávající plochy technické infrastruktury TI zůstávají beze změny, zastavitelné plochy

se navrhují pro vybudování ČOV v jižní části Světlé (plocha č. S-Z30) a pro vybudování vo-

dojemu nad Dětřichovicemi (plocha č. S-Z31).

Na jižním okraji Světlé je vymezena plocha změn v krajině – plocha vodní a vodohospo-

dářská VV (plocha č. S-K1), určená pro vybudování vodní nádrže.

Dětřichovice

Převážnou většinu navržených zastavitelných ploch v Dětřichovicích tvoří plochy smíšené

obytné SO, vymezené v lokalitách Dětřichovice – Západ (plochy č. D-Z1, D-Z2, D-Z4, D-Z6

a D-Z7), Pod Kostelním vrchem (plochy č. D-Z8, D-Z10, D-Z11 a D-Z12), Dětřichovice –

Střed (plochy č. D-Z13 a D-Z17) a Dětřichovice – Východ (plochy č. D-Z20 a D-Z21). Znač-

ná část z těchto ploch je přebírána z předchozího územního plánu, všechny bez výjimky leží

buď uvnitř zastavěného území nebo na ně přímo navazují. Tyto plochy jsou prioritně určeny

pro obytnou výstavbu, vzhledem k převážně rekreačnímu charakteru sídla však část z nich

bude patrně využita pro výstavbu rekreačních objektů – pro druhé bydlení. Pro zachování

typické rozvolněné zástavby v Dětřichovicích je stanoven velmi nízký koeficient zastavění

pozemku – max. 0,20 a minimální rozloha nově odměřeného stavebního pozemku 1500 m2.

60

Poměrně velký rozsah navržených zastavitelných ploch představují plochy veřejných pro-

stranství – zeleň ZV; jsou navrženy v lokalitě Pod Kostelním vrchem u stávající autobusové

zastávky (plocha č. D-Z9) a v lokalitě Dětřichovice – Střed (plochy č. D-Z14, D-Z15

a D-Z16), pro vytvoření systému veřejně přístupné zeleně v centru sídla.

Zastavitelné plochy veřejných prostranství PV jsou navrženy pro zajištění dopravní ob-

sluhy stávajících objektů s problematickým příjezdem (plochy č. D-Z3 a D-Z18).

Podlesí

Rovněž v Podlesí tvoří většinu navržených zastavitelných ploch plochy smíšené obytné

SO, vymezené v lokalitách Pod Strážným vrchem (plocha č. P-Z2), Podlesí – Střed (plochy

č. P-Z3, P-Z4, P-Z5, P-Z6, P-Z7, P-Z8 a P-P1), U Černého potoka (plochy č. P-Z10 a P-Z11),

Nad Potokem (plochy č. P-Z12, P-Z13 a P-Z14) a Podlesí – Západ (plochy č. P-Z16 a P-Z18).

Až na nepatrné výjimky jsou všechny tyto plochy přebírány z předchozího územního plánu

a představují tedy dlouhodobou koncepci omezené dostavby sídla, při respektování jeho cha-

rakteru rozptýlené horské zástavby. Navržené plochy jsou prioritně určeny pro obytnou vý-

stavbu, vzhledem k převážně rekreačnímu charakteru Podlesí však větší část z nich bude patr-

ně využita pro výstavbu rekreačních objektů – pro druhé bydlení. Pro zachování typické roz-

volněné zástavby je stanoven velmi nízký koeficient zastavění pozemku – max. 0,20.

Pro zajištění příjezdu k některým stávajícím dopravně nepřístupným objektům a vymeze-

ným zastavitelným plochám jsou navrženy plochy veřejných prostranství PV (plochy

č. P-Z1, P-Z9, P-Z15 a P-Z21).

V lokalitě Horní les je vymezena zastavitelná plocha občanského vybavení se specific-

kým využitím OX (plocha č. P-Z20); je určena pro legalizaci stávající myslivecké chaty.

Pro rekonstrukci silnice II/450 jsou vymezeny dvě plochy přestavby – plochy dopravní

infrastruktury – silniční DS (plochy č. P-P2 a P-P3).

Stará Voda

Zástavba Staré Vody je souvislá a ucelená, v podstatě bez vhodných proluk, které by bylo

možno využít pro novou výstavbu; rozsah navržených zastavitelných ploch je proto velmi

malý. Navrženy jsou čtyři plochy smíšené obytné SO – v lokalitách Stará Voda – Sever (plo-

cha č. V-Z1), Stará Voda – Střed (plocha č. V-Z3), U Kostela (plocha č. V-Z4) a Stará Voda

– Jih (plocha č. V-Z6). Plochy č. V-Z3 a V-Z6 leží uvnitř zastavěného území, ostatní plochy

na ně přímo navazují. Pro zachování poměrně rozvolněné zástavby je stanoven nízký koefi-

cient zastavění pozemku – max. 0,30.

Pro příjezd k ploše č. V-Z5 je navržena plocha veřejných prostranství PV (plocha

č. V-Z4).

Zastavitelná plocha technické infrastruktury TI je navržena pro vybudování vodojemu

pro zajištění zásobování Staré Vody pitnou vodou (plocha č. V-Z2).

Suchá Rudná

Suchá Rudná je sídlem s výrazně rekreačním charakterem, rozvojové záměry jsou proto

zčásti orientovány na zařízení rekreace a cestovního ruchu. Přesto však většinu navržených

ploch tvoří plochy smíšené obytné SO. Jsou vymezeny v lokalitách Kyselka (plochy č. R-Z1

a R-Z2), Suchá Rudná – Západ (plocha č. R-Z4), Suchá Rudná – Východ (plochy č. R-Z11

61

a R-Z12), U Kříže (plocha č. R-Z13) a Na Rozcestí (plochy č. R-Z15 a R-Z19). Část těchto

ploch je obsažena již v předchozím územním plánu, všechny plochy přímo navazují na zasta-

věné území. Navržené plochy jsou prioritně určeny pro obytnou výstavbu, vzhledem

k převážně rekreačnímu charakteru Suché Rudné však větší část z nich bude patrně využita

pro výstavbu rekreačních objektů – pro druhé bydlení. Pro zachování rozvolněné zástavby je

stanoven nízký koeficient zastavění pozemku – max. 0,30.

Zastavitelné plochy veřejných prostranství PV jsou vymezeny pro zajištění příjezdu

k dopravně problematicky dostupným stávajícím objektům (plochy č. R-Z3 a R-Z7)

a pro vybudování autobusové zastávky v lokalitě Na Rozcestí (plocha č. R-Z17).

Zastavitelná plocha veřejných prostranství – zeleň ZV je navržena v lokalitě Na Rozces-

tí (plocha č. R-Z16).

Pro rozvoj zařízení rekreace a cestovního ruchu jsou nové plochy navrženy v lokalitě u ly-

žařského vleku. Je zde vymezena zastavitelná plocha občanského vybavení – sportovní

a tělovýchovná zařízení OS (plocha č. R-Z6), určená pro vybudování sportovního areálu,

plochy občanského vybavení se specifickým využitím OX (plochy č. R-Z8 a R-Z9), určené

pro vybudování zázemí lyžařského areálu a plochy změn v krajině – plochy rekreace na plo-

chách přírodního charakteru RN (plochy č. R-K1 a R-K2), určené pro rozšíření sjezdovky

a pro vybudování lanového centra a přírodní tělocvičny. Další plocha občanského vybavení

se specifickým využitím OX (plocha č. R-Z20) je navržena na vrcholu Hřeben a je určena

pro vybudování rozhledny nad Karlovou Studánkou.

V lokalitě Na Rozcestí je navržena zastavitelná plocha technické infrastruktury TI (plo-

cha č. R-Z18), určená pro vybudování automatické tlakové stanice.

Koncepce návrhu dopravního řešení, řešení technické infrastruktury a vymezení

územního systému ekologické stability jsou podrobně popsány v následujících kapitolách.

Územní plán Světlá Hora není zpracován ve variantách.

E.2.2 Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití

Pro potřebu rozhodování o využití ploch je celé řešené území rozčleněno na plochy

s rozdílným způsobem využití.

Pro každý typ ploch s rozdílným způsobem využití jsou územním plánem stanoveny:

podmínky pro využití ploch s určením:

- hlavního využití (převažujícího účelu využití)

- přípustného využití (využití, které lze v ploše obecně připustit s podmínkou, že nebude

negativně ovlivňovat hlavní využití)

- podmíněně přípustného využití (využití, které lze v ploše připustit při splnění určitých

podmínek)

- nepřípustného využití (využití, které se v dané ploše nepřipouští)

podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu.

Podmínky pro využití ploch (zejména zastavěného a zastavitelného území) jsou stanoveny

tak, aby budoucí (dnes neznámé) záměry na změny v území mohly být realizovány bez nut-

nosti pořizovat změnu územního plánu; podmínkou je samozřejmě požadavek, aby tyto zámě-

ry rozvoj obce negativně neovlivnily. Proto je převážná část zastavěného území a zastavitel-

ných ploch vymezena jako plochy smíšené obytné SO, v nichž je možná poměrně značná va-

62

riabilita využití – dle § 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání

území, ve znění pozdějších předpisů, zahrnují plochy smíšené obytné zpravidla pozemky sta-

veb pro bydlení, případně staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky občanského vybavení a ve-

řejných prostranství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Monofunkční

charakter mají pouze ty plochy, u nichž jsou funkce a využití předem jednoznačně určeny

a nepředpokládá se, že dojde k jejich změně, jako např. některé (areálové nebo specifické)

plochy občanského vybavení (kostel, hřbitov, sportovní areály, škola, dům s pečovatelskou

službou, nákupní středisko, apod.), plochy dopravní a technické infrastruktury, plochy výroby

a skladování, plochy veřejných prostranství, apod.

Podmínky pro využití ploch a podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rá-

zu jednotlivých ploch jsou uvedeny v tabulkách, které jsou součástí textové části I.A. Tyto

podmínky je nutno respektovat při rozhodování o využití ploch, o lokalizaci objektů, zařízení,

areálů a činností na jednotlivých pozemcích. Dále je nutno při rozhodování o využití ploch

respektovat limity využití území, kterými může být využití ploch omezeno.

V řešeném území jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využitím

(dle vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů):

plochy bydlení (§4):

- plochy bydlení v bytových domech BH

plochy rekreace (§5):

- plochy rekreace – zahrádkové osady RZ

- plochy rekreace na plochách přírodního charakteru RN

plochy občanského vybavení (§ 6):

- plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury OV

- plochy občanského vybavení komerčního typu OK

- plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení OS

- plochy občanského vybavení – dostihový areál OD

- plochy občanského vybavení – hřbitovy OH

- plochy občanského vybavení se specifickým využitím OX

plochy veřejných prostranství (§ 7):

- plochy veřejných prostranství PV

- plochy veřejných prostranství – zeleň ZV

plochy smíšené obytné (§ 8) SO

plochy dopravní infrastruktury (§ 9):

- plochy dopravní infrastruktury – silniční DS

- plochy dopravní infrastruktury – železniční DZ

- plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné DP

plochy technické infrastruktury (§ 10) TI

plochy výroby a skladování (§ 11):

- plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VZ

- plochy výroby a skladování – průmyslová výroba VP

- plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba VD

plochy vodní a vodohospodářské (§ 13):

- plochy vodní a vodohospodářské VV

- plochy vodní a vodohospodářské – poldry VP

plochy zemědělské (§ 14) NZ

plochy lesní (§ 15) NL

plochy přírodní (§ 16) NP

plochy smíšené nezastavěného území (§ 17) NS

63

Charakteristika jednotlivých typů ploch

Plochy bydlení v bytových domech BH

Zahrnují plochy stávající vícepodlažní bytové zástavby včetně ploch zeleně, dětských

hřišť, komunikací, parkovišť, odstavných a manipulačních ploch, chodníků a pěších stezek.

Plochy jsou určeny především pro bydlení, možná je kombinace s občanským vybavením,

např. využití některých bytových i nebytových prostor pro obchod, služby, kulturní zařízení

(klubovny), apod. Proto jsou jako přípustné využití stanoveny také stavby občanského vyba-

vení včetně zařízení sportovních a tělovýchovných – bytové domy je vhodné doplnit plochami

pro sportovní vyžití, zejména pro děti a mládež. Koeficient zastavění pozemku není stanoven,

jde o plochy stávající zástavby; maximální výšková hladina případné nové výstavby je stano-

vena na 3 NP a podkroví, tj. 14 m nad rostlým terénem, v souladu s převládající výškovou

hladinou stávající zástavby bytových domů.

Plochy rekreace – zahrádkové osady RZ

Zahrnují plochy stávající zahrádkové osady Sluníčko ve Světlé a další dvě plochy obdob-

ného charakteru – plochu zahrádek v lokalitě Pod Statkem a zahradu u železniční zastávky

Rudná pod Pradědem. Připouštějí se zde pouze stavby zahrádkářských chat, stavby

pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků, stavby oplocení, apod. včetně souvisejících

staveb a zařízení dopravní a technické infrastruktury. Koeficient zastavění pozemku není sta-

noven, jde o stávající plochy; maximální výšková hladina případné nové výstavby je stanove-

na na 1 NP a podkroví, tj. 7 m nad rostlým terénem, v souladu s výškovou hladinou stávají-

cích zahrádkářských chat.

Plochy rekreace na plochách přírodního charakteru RN

Zahrnují plochy stávající lyžařské sjezdovky v Suché Rudné a plochy navržené pro roz-

šíření areálu; jsou určeny pro sportovní aktivity, jejichž provozováním není podstatně narušen

přírodní charakter území. Jejich hlavním využitím je rozšíření lyžařské sjezdovky a vybudo-

vání lanového centra a přírodní tělocvičny. Koeficient zastavění pozemku ani maximální výš-

ková hladina zástavby nejsou stanoveny, s výjimkou lanovek, vleků, sítí a zařízení technické

infrastruktury apod. se zde žádné stavby nepřipouštějí.

Plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury OV

Zahrnují stávající pozemky staveb a zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury,

a to včetně příslušných ploch veřejných prostranství, ploch veřejné zeleně, komunikací, par-

kovišť, odstavných a manipulačních ploch, chodníků apod. Jde o plochy, které mají jedno-

značný účel (funkci) a které v územním plánu považujeme za nutné pro tento účel chránit;

v řadě případů ani příslušné objekty nelze k jinému účelu využít (např. kostely). Koeficient

zastavění pozemku není stanoven, jde o plochy stávající zástavby; maximální výšková hladina

případné nové výstavby je stanovena na 3 NP a podkroví, tj. 14 m nad rostlým terénem,

v souladu s převládající výškovou hladinou stávajících objektů.

64

Plochy občanského vybavení komerčního typu OK

Zahrnují stávající i navržené pozemky staveb a zařízení občanského vybavení určených

zejména pro obchod, ubytování a stravování, a to včetně příslušných ploch veřejných pro-

stranství, ploch veřejné zeleně, komunikací, parkovišť, odstavných a manipulačních ploch,

chodníků apod. Koeficient zastavění pozemku je stanoven na max. 0,70, aby byl zajištěn do-

statečný rozsah ploch zeleně; pro plochu přestavby S-P2 koeficient stanoven není, jde o návrh

nového využití stávajícího objektu. Maximální výšková hladina nové výstavby je stanovena

na 3 NP a podkroví, tj. 14 m nad rostlým terénem, v souladu s převládající výškovou hladinou

stávajících objektů občanského vybavení.

Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení OS

Zahrnují stávající a navržené plochy sportovních areálů. Připouštějí se zde i stavby

pro ubytování, stravování, maloobchod a služby s přímou vazbou na hlavní funkci. Koeficient

zastavění pozemku je stanoven na max. 0,70, aby byl zajištěn určitý rozsah ploch zeleně

(zpravidla jde o zeleň vyhrazenou, tzn. s omezeným přístupem), maximální výšková hladina

nové výstavby je stanovena na 1 NP a podkroví, tj. 8 m nad rostlým terénem, v souladu

s charakterem tohoto typu staveb.

Plochy občanského vybavení – dostihový areál OD

Zahrnují plochy stávajícího dostihového areálu ve Světlé. Jde o plochy specifického cha-

rakteru, určené jak pro sportovní dostihová zařízení, tak pro stavby pro chov a ustájení koní.

Připouštějí se zde i stavby pro ubytování, stravování, maloobchod a služby s přímou vazbou

na hlavní funkci. Koeficient zastavění pozemku není stanoven, jde o stávající plochy; maxi-

mální výšková hladina případné nové výstavby je stanovena na 2 NP a podkroví, tj. 12 m

nad rostlým terénem, v souladu s převládající výškovou hladinou stávající zástavby

v dostihovém areálu.

Plochy občanského vybavení – hřbitovy OH

Zahrnují plochy stávajících hřbitovů a plochu navrženou pro rozšíření hřbitova ve Světlé.

Připouští se zde pouze výstavba zařízení bezprostředně souvisejících s funkcí a provozem

hřbitova, včetně realizace ploch veřejně přístupné zeleně a pietních míst. Koeficient zastavění

pozemku ani maximální výšková hladina zástavby nejsou stanoveny, funkce a charakter těch-

to ploch to nevyžaduje.

Plochy občanského vybavení se specifickým využitím OX

Zahrnují plochy navržené pro výstavbu tak specifických zařízení, že je nelze zařadit

do žádné jiné kategorie. Jsou dále členěny na plochy zázemí pro skiareál OX1, určené

pro výstavbu provozního a obslužného zázemí lyžařského areálu v Suché Rudné včetně par-

kovacích ploch, plochu určenou pro výstavbu rozhledny OX2 a plochu určenou pro výstavbu

myslivecké chaty OX3.

Koeficient zastavění pozemku je stanoven pro plochy OX1 a OX3 na max. 0,60 (aby byl

zajištěn dostatečný rozsah ploch zeleně), pro plochu OX2 na max. 0,50. Maximální výšková

hladina zástavby je stanovena pro plochy OX1 a OX3, a to 1 NP a podkroví, tj. 7 m nad rost-

65

lým terénem; jde o stavby ve volné krajině, kde je výstavba vyšších objektů z hlediska ochra-

ny krajinného rázu nežádoucí. Pro stavbu rozhledny se max. výška nestanoví.

Plochy veřejných prostranství PV

Zahrnují plochy místních komunikací, veřejně přístupných účelových komunikací a vý-

znamných pěších a cyklistických komunikací. Připouštějí se zde zejména stavby související

s dopravní funkcí plochy. Koeficient zastavění pozemku není stanoven, funkce a charakter

těchto ploch předpokládá zastavění (nebo zpevnění) ploch v celém rozsahu.

Plochy veřejných prostranství – zeleň ZV

Zahrnují stávající i navržené samostatné plochy veřejně přístupné zeleně (parky, parkově

upravená zeleň). Připouštějí se zde drobné stavby a zařízení pro účely kulturní, církevní, pro-

dejní a stravovací, stavby dětských hřišť, apod. Koeficient zastavění pozemku je stanoven

na max. 0,10, protože hlavní funkcí těchto ploch je veřejně přístupná okrasná zeleň.

Plochy smíšené obytné SO

Zahrnují převážnou část stávající a navržené zástavby obce; charakteristické je zde prolí-

nání funkcí – funkce obytná je dominantní, doplňuje ji funkce rekreační (druhé bydlení),

funkce obslužná (občanské vybavení) a výrobní bez negativních vlivů na obytnou funkci (ze-

mědělské stavby, drobná a řemeslná výroba). Jde o plochy, které není účelné dále členit na

plochy bydlení, plochy občanského vybavení a další; stávající zástavba obce Světlá Hora je

charakteristická tím, že ji v převážné většině tvoří rodinné domy, které jsou případně (a příle-

žitostně) využívány jako zařízení občanského vybavení, např. prodejny, stravovací zařízení,

provozovny služeb, apod. Toto využití ovšem není trvalé a v mnoha případech ani dlouhodo-

bé – provozovny vznikají a zanikají. Proto je jako přípustné využití stanoveno také občanské

vybavení, zařízení drobné a řemeslné výroby a výrobních služeb, která nesnižují kvalitu pro-

středí a pohodu bydlení, tělovýchovná a sportovní zařízení; dále pak výstavba parkovišť

a manipulačních ploch, stavby komunikací, chodníků a stezek pro pěší, stavby garáží, stavby

sítí a zařízení technické infrastruktury, apod., jako podmíněně přípustné využití stavby

pro zemědělství, které svým provozem a technickým zařízením nesnižují kvalitu okolního

prostředí a nezvyšují dopravní zátěž v území.

Koeficient zastavění pozemku je stanoven ve Světlé na max. 0,40, což zajistí jednak dosta-

tečný rozsah ploch zeleně, jednak vsakování dešťových vod na pozemku, v Suché Rudné

a ve Staré Vodě na max. 0,30, aby byl zachován stávající charakter volnější zástavby

a v Dětřichovicích a v Podlesí pouze na max. 0,20, aby byl zachován rozvolněný charakter

zástavby těchto sídel, který je zde typickým prvkem krajinného rázu; v Dětřichovicích je

kromě toho stanovena i minimální výměra stavebního pozemku – 1500 m2. Zároveň je

pro nově realizované stavby v Dětřichovicích, Suché Rudné, Staré Vodě a Podlesí stanoven

požadavek na respektování charakteru stávající zástavby, tj. jednopodlažní stavby s možností

využití podkroví a s max. výškovou hladinou 7 m nad rostlý terén, ve stylu tradičního jese-

nického domu; maximální výšková hladina zástavby ve Světlé je stanovena v souladu

s charakterem stávající zástavby na 2 NP a podkroví, tj. 10,5 m nad rostlý terén.

66

Plochy dopravní infrastruktury – silniční DS

Zahrnují pozemky stávajících silnic a plochu navrženou pro přestavbu silnice II/450 včetně

křižovatky se silnicí III/4528. Připouštějí se zde pouze takové stavby a zařízení, které neomezí

hlavní využití ploch a nejsou v rozporu se silničním provozem. Koeficient zastavění pozemku

není stanoven, funkce a charakter těchto ploch předpokládá zastavění (nebo zpevnění) ploch

v celém rozsahu.

Plochy dopravní infrastruktury – železniční DZ

Zahrnují stávající pozemky, stavby a zařízení železniční dopravy. Na těchto plochách

se připouštějí pouze stavby související s železniční dopravou, příp. související stavby silniční

dopravy a stavby sítí a zařízení technické infrastruktury. Koeficient zastavění pozemku není

stanoven, funkce a charakter těchto ploch předpokládá zastavění (nebo zpevnění) ploch

v celém rozsahu.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné DP

Zahrnují stávající a navržené plochy hromadných garáží v lokalitě Pod Statkem ve Světlé.

Koeficient zastavění pozemku není stanoven, funkce a charakter těchto ploch předpokládá

zastavění (nebo zpevnění) ploch v celém rozsahu.

Plochy technické infrastruktury TI

Zahrnují stávající a navržená plošná zařízení technické infrastruktury včetně souvisejících

staveb a zařízení. Jde o plochy monofunkční, určené pro konkrétní využití. Koeficient zasta-

vění pozemku ani maximální výšková hladina zástavby nejsou stanoveny, funkce a charakter

těchto ploch je natolik specifický, že toto stanovení není nutné.

Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VZ

Zahrnují stávající areály zemědělské výroby. Hlavní využití těchto ploch představují stav-

by a zařízení zemědělských provozů pro živočišnou a rostlinnou výrobu, protože však tyto

areály jsou pro zemědělskou výrobu využívány jen zčásti, připouštějí se zde také stavby

pro nezemědělskou výrobu a skladování, případně i stavby pro obchod, ubytování, stravování,

sport a tělovýchovu (např. farmářské prodejny, využití pro agroturistiku, využití pro technické

sporty, apod.). Koeficient zastavění pozemku ani maximální výšková hladina zástavby nejsou

stanoveny, jde o stávající plochy.

Plochy výroby a skladování – průmyslová výroba VP

Zahrnují stávající areály průmyslové výroby ve Světlé. Jde o plochy v podstatě mo-

nofunkční, určené prioritně pro výrobní zařízení, s možností využití i pro jiné, doplňkové

funkce. Hlavní využití těchto ploch představuje průmyslová výroba a skladování, přípustné

jsou výrobní a opravárenské služby neslučitelné s bydlením, tj. provozy, u nichž lze předpo-

kládat určité negativní vlivy na okolí (např. autoservisy, pneuservisy), čerpací stanice pohon-

ných hmot, technické služby obce včetně zařízení pro nakládání s odpady, drobná a řemeslná

výroba, občanské vybavení komerčního typu (např. pro obchod a služby – firemní prodejny,

apod.), sportovní zařízení (může jít např. o sportovní zařízení pro zaměstnance), stavby

67

pro komerční výrobu energie z obnovitelných zdrojů, apod. Koeficient zastavění pozemku

ani maximální výšková hladina zástavby nejsou stanoveny, jde o stávající plochy.

Plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba VD

Zahrnují stávající a navržené plochy areálů drobné a řemeslné výroby ve Světlé. Jejich

hlavním využitím jsou nerušící výrobní služby a drobná nerušící výroba, tj. řemeslná, kusová

a malosériová výroba a skladování, přípustné jsou stavby pro skladování, zařízení pro naklá-

dání s odpady, občanské vybavení komerčního typu, sportovní zařízení, stavby čerpacích sta-

nic pohonných hmot, myčky, autoservisy a pneuservisy, apod. Vzhledem k umístění těchto

areálů mezi obytnou zástavbou se zde nepřipouští realizace staveb a zařízení výroby a výrob-

ních služeb s negativními vlivy přesahujícími vlastní areál. Koeficient zastavění pozemku je

stanoven na max. 0,70, aby byl zajištěn určitý rozsah ploch zeleně (ochranná zeleň po obvodu

areálu, apod.).

Plochy vodní a vodohospodářské VV

Zahrnují plochy vodních toků a stávajících a navržených vodních nádrží. Připouští se zde

pouze technické vodohospodářské stavby, úpravy pro zlepšení retenčních schopností krajiny,

stavby mostů a lávek, stavby malých vodních elektráren, apod.

Plochy vodní a vodohospodářské – poldry VVP

Zahrnují plochy navrženého suchého poldru v Suché Rudné. Připouští se zde pouze stavby

související s vybudováním poldru.

Plochy zemědělské NZ

Zahrnují plochy zemědělského půdního fondu včetně drobných ploch náletové zeleně

na nelesní půdě, ploch ostatních, ploch účelových komunikací apod. Součástí těchto ploch

jsou také lokální biokoridory územního systému ekologické stability. Jsou určeny především

pro zemědělskou prvovýrobu (rostlinná výroba, pastevní chov skotu a ovcí) a připouštějí se

na nich v zásadě pouze takové stavby, které jsou v souladu s touto jejich prvořadou funkcí,

dále pak stavby pro ochranu přírody a krajiny, pro dopravní a technickou infrastrukturu a ně-

které vybrané stavby pro účely rekreace a cestovního ruchu. Ve vymezených plochách lokál-

ních biokoridorů ÚSES je realizace staveb a zařízení výrazně omezena.

Plochy lesní NL

Zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa; jejich součástí jsou i lokální prvky územní-

ho systému ekologické stability. Na těchto plochách lze realizovat především takové stavby,

které jsou v souladu s jejich prvořadou funkcí, tj. stavby pro lesní hospodářství a myslivost;

dále se připouštějí stavby pro ochranu přírody a krajiny, pro dopravní a technickou infrastruk-

turu a některé vybrané stavby pro účely rekreace a cestovního ruchu. Ve vymezených plo-

chách lokálních biokoridorů ÚSES je realizace staveb a zařízení výrazně omezena.

68

Plochy přírodní NP

Zahrnují plochy územního systému ekologické stability nadregionálního významu a plochy

lokálních biocenter. Představují těžiště zájmu ochrany přírody a území a základní předpoklad

jeho ekologické stability. Na těchto plochách je realizace jakýchkoliv staveb a zařízení výraz-

ně omezena, nezbytné střety komunikací a sítí technické infrastruktury s plochami přírodními

je nutno minimalizovat.

Plochy smíšené nezastavěného území NS

Zahrnují pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů (náletovou zeleň), zejména

zeleň podél vodních toků. Součástí těchto ploch jsou také lokální biokoridory územního sys-

tému ekologické stability. Na těchto plochách lze realizovat pouze takové stavby, které neo-

hrozí jejich ekostabilizační funkci.

E.2.3 Bydlení

V řešeném území předpokládáme do r. 2030 realizaci celkem cca 70 bytů v rodinných

domech.

Rozsah a kapacita navržených zastavitelných ploch v územním plánu by však měla být

o cca 30 – 50 %) vyšší než je přepokládaný rozsah nové výstavby, a to proto, že vzhledem

k efektivnímu fungování trhu s pozemky je žádoucí, aby nabídka stavebních ploch převyšova-

la potencionální poptávku. Tím se vytváří převis nabídky, sloužící regulaci cen pozemků.

Plochy určené prioritně pro obytnou výstavbu jsou v územním plánu vymezeny jako plo-

chy smíšené obytné SO. Kapacita jednotlivých zastavitelných ploch je následující:

Světlá

- lokalita Světlá – Sever (plocha č. S-Z2) – cca 15 RD

- lokalita U Sídliště I. (plocha č. S-Z4) – cca 6 RD

- lokalita U Sídliště II. (plocha č. S-Z7) – cca 8 RD

- lokalita Dětřichovická (plochy č. S-Z11, S-Z12) – cca 10 RD

- lokalita U Kostela II. (plocha č. S-Z21) – cca 4 RD

- lokalita Světlá – Jih II. (plocha č. S-Z27) – cca 15 RD

- dostavby proluk (plochy č. S-Z19, S-Z23, S-Z26, S-P3) – cca 6 RD

Celkem cca 64 RD

Dětřichovice

- lokalita Dětřichovice – Střed I. (plocha č. D-Z13) – cca 4 RD

- dostavby proluk (plochy č. D-Z1, D-Z2, D-Z4, D-Z6, D-Z7, D-Z8, D-Z10, D-Z11, D-

Z12, D-Z17, D-Z20, D-Z21) – cca 16 RD

Celkem cca 20 RD

69

Suchá Rudná

- lokalita Kyselka II. (plocha č. R-Z2) – cca 2 RD

- lokalita Suchá Rudná – Západ (plocha č. R-Z4) – cca 2 RD

- lokalita Suchá Rudná – Východ I. (plocha č. R-Z11) – cca 4 RD

- dostavby proluk (plochy č. R-Z12, R-Z15, R-Z19) – cca 4 RD

Celkem cca 12 RD

Stará Voda

- dostavby proluk (plochy č. V-Z1, V-Z3, V-Z5, V-Z6) – cca 4 RD

Celkem cca 4 RD

Podlesí

- lokalita Podlesí – Střed VI. (plocha č. P-Z8) – cca 3 RD

- lokalita Nad Potokem (plochy č. P-Z12, P-Z13, P-Z14) – cca 4 RD

- lokalita Podlesí – Západ (plocha č. P-Z18) – cca 2 RD

- dostavby proluk (plochy č. P-Z2, P-Z3, P-Z4, P-Z5, P-Z6, P-Z7, P-Z10, P-Z11, P-Z16,

P-P1) – cca 10 RD

Celkem cca 19 RD

Celková kapacita navržených zastavitelných ploch smíšených obytných je tedy asi 120

rodinných domů, tj. 120 bytů, což představuje převis o cca 70 %. Tento převis je sice vyšší,

než obvyklých 30 – 50 %; v případě místních částí Dětřichovice, Suchá Rudná, Stará Voda

a Podlesí však část ploch – předpokládáme až 50 % v Dětřichovicích a Staré Vodě a až 70 %

ploch v Suché Rudné a Podlesí – bude využita pro výstavbu objektů druhého bydlení, a nelze

ji tedy započítávat do demograficky odvozené potřeby bytů pro trvalé bydlení.

E.2.4 Občanské vybavení

Rozsah zařízení občanského vybavení odpovídá potřebám obce této velikosti, za širší šká-

lou občanského vybavení dojíždějí obyvatelé obce do Bruntálu. Prakticky veškerá zařízení

jsou soustředěna ve Světlé.

a) Zařízení veřejné infrastruktury

Zařízení školství – základní škola je v Andělské Hoře; jde o plně organizovanou zá-

kladní školu s integrovanou mateřskou školou ve Světlé. Kapacita integrovaného zaří-

zení (ZŠ, MŠ, jídelny, družina) je cca 200 míst, z toho kapacita mateřské školy ve Světlé

je cca 15 míst.

Zařízení zdravotnická – ve Světlé je ordinace praktického a zubního lékaře, nejbližší

nemocnice a lékárna je v Bruntále.

Zařízení sociální péče – ve Světlé je dům s tzv. sociálními byty a dům s pečovatelskou

službou s kapacitou 25 bytů, na Podlesí má sídlo psychoterapeutická komunita Pastor

Bonus.

70

Zařízení kulturní a církevní – ve Světlé je kulturní sál (120 míst), v budově obecního

úřadu je knihovna. Z církevních zařízení jsou ve všech částech obce kostely nebo kaple,

kostel ve Staré Vodě však již byl odsvěcen.

Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby – ve Světlé je obecní úřad,

pošta a hřbitov. Hřbitovy v ostatních částech obce byly zrušeny.

Všechna výše uvedená stávající zařízení občanského vybavení zůstávají v územním plánu

beze změny, se samostatnými plochami pro výstavbu nových zařízení se v územním plánu

nepočítá.

b) Zařízení sportovní a tělovýchovná

Ve Světlé je velký dostihový areál – Dostihové centrum Světlá Hora a.s., sportovní are-

ál TJ Světlá Hora a dětské hřiště. V Suché Rudné je Skiareál Annaberg Suchá Rudná

(lyžařský vlek, dvě sjezdovky).

Stávající sportovní a tělovýchovná zařízení zůstávají v územním plánu beze změny,

rozvojové záměry dostihového areálu lze realizovat v rámci stávajících ploch. Pro výstavbu

nového sportovního areálu je navržena zastavitelná plocha v Suché Rudné v lokalitě U Vle-

ku (plocha č. R-Z6).

V Suché Rudné jsou dále navrženy plochy pro rozšíření stávající sjezdovky (plocha

č. R-K1) a plochy pro vybudování lanového centra a přírodní tělocvičny (plocha č. R-K2).

c) Zařízení komerčního typu

Ve Světlé je řada prodejen a zařízení služeb; s výjimkou některých větších samostatných

zařízení jsou začleněny do ploch smíšených obytných. V ostatních sídlech již jsou pouze uby-

tovací zařízení.

Stávající zařízení, pro která jsou v územním plánu vymezeny samostatné plochy, zůstáva-

jí beze změny, nová plocha je navržena pro vybudování penzionu ve Světlé – jako plocha

přestavby bývalé jídelny a kulturního zařízení ve výrobním areálu (plocha č. S-P2).

d) Zařízení specifická

V územním plánu jsou vymezeny čtyři zastavitelné plochy, určené pro výstavbu zařízení

zcela specifického charakteru:

- v Podlesí plocha pro výstavbu myslivecké chaty v lokalitě Horní les (plocha č. P-Z20) –

v tomto případě jde o legalizaci současného stavu

- v Suché Rudné plocha pro výstavbu rozhledny na vrcholu Hřeben nad Karlovou Studán-

kou (plocha č. R-Z20) a dvě plochy pro vybudování provozního a obslužného zázemí stá-

vajícího lyžařského areálu (plochy č. R-Z8 a R-Z9).

Zařízení občanského vybavení mohou být rovněž realizována v jiných funkčních plo-

chách, zejména v plochách smíšených obytných SO v souladu s podmínkami pro jejich vyu-

žití.

71

E.2.5 Výroba

a) Zemědělská výroba

Struktura zemědělského půdního fondu

výměra

(ha)

podíl na výměře

v katastrálním území

(%)

podíl na výměře

zemědělských pozemků

(%)

Dětřichovice

výměra kat.území 876 100 -

zemědělské pozemky 463 53 100

orná půda 161 18 35

TTP 291 33 63

Podlesí pod Pradědem



orná půda 13 1,5 6

TTP 197 24 92

Stará Voda v Jeseníkách



orná půda 131 36 52

TTP 119 33 47

Suchá Rudná



orná půda 6 - 94

TTP 147 13 4

Světlá ve Slezsku



orná půda 54 5 7

TTP 759 68 92

Z pedologického hlediska je řešené území zařazeno do oblasti hnědozemní. Převažují půdy

hlinitopísčité a písčité, místy jílovitohlinité až jílovité, středně hluboké až mělké, štěrkovité

až kamenité, v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany IV a V. Kvalitnější půdy se vyskytují jen

v menším rozsahu. Řešené území je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné, te-

rén je silně členitý, místy značně svažitý, se zhoršenou mechanizační přístupností.

Z hlediska zemědělské výroby jsou katastrální území Světlá ve Slezsku a Dětřichovice

zařazena do zemědělské výrobní oblasti B3 – bramborářsko-ovesné, převažuje výrobní podtyp

bramborářsko-ovesný, katastrální území Podlesí pod Pradědem, Suchá Rudná a Stará Voda

v Jeseníkách do zemědělské výrobní oblasti H1 – horské dobré, převažuje horský výrobní typ

s průměrnou svažitostí.

Řešené území tedy představuje oblast méně až středně vhodnou pro běžnou zemědělskou

výrobu, s podstatným omezením až vyloučením náročnějších druhů plodin. Vhodné je pěsto-

vání některých druhů obilovin, brambor, pícninářství a technických plodin, v živočišné výro-

bě chov skotu a ovcí.

Meliorace – v řešeném území jsou zastoupeny velkoplošnými i lokálními odvodňovacími

akcemi. Celkem je odvodněno 495 ha zemědělských pozemků.

72

Organizace zemědělské výroby

Provoz středisek živočišné výroby může mít negativní vliv na okolí – zejména zápach.

V územním plánu jsou proto vymezena území s možnými negativními vlivy živočišné

výroby; v tomto území není vhodné umísťovat stavby vyžadující hygienickou ochranu

(školská zařízení, budovy sloužící k obytným, potravinářským, tělovýchovným a rekreačním

účelům apod.). Pro vymezení těchto území jsme použili Metodický návod pro posuzování

chovů zvířat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek (ing. M. Klepal, Brno).

Výpočty jsou orientační a slouží jen pro potřeby územního plánu.

Převládající směr větrů je severní. Korekce dle četnosti větru se omezuje 30 % v kladném

i záporném smyslu.

Relativní četnost směru větrů v % S SV V JV J JZ Z SZ klid součet

18,01 4,00 3,01 12,00 5,00 8,00 20,01 12,00 17,97 100

1/8 calmu = 2,24625 směr podíl podíl + 1/8 x 8 + korekce aktuální

větru calmu směr

S 18,01 20,25625 162,05 + 62,05 + 30 J

SV 4,00 6,24625 49,97 - 50,03 - 30 JZ

V 3,01 5,25626 42,05 - 57,95 - 30 Z

JV 12,00 14,24625 113,97 + 13,97 + 14 SZ

J 5,00 7,24625 57,97 - 42,03 - 30 S

JZ 8,00 10,24625 81,97 - 18,03 - 18 SV

Z 20,01 22,25625 178,05 + 78,05 + 30 V

SZ 12,00 14,24625 113,97 + 13,97 + 14 JV

Vysvětlivky:

En = emisní číslo

K = korekce v %

EKn = emisní číslo korigované

r = poloměr polygonu vymezujícího území s možnými negativními vlivy

V řešeném území hospodaří následující subjekty:

FA – BIO, spol. s r. o. – obhospodařuje většinu zemědělských pozemků v řešeném území.

Na okraji zastavěného území Světlé má společnost farmu pro chov skotu – předpokládaná

kapacita tří stájí je 250 krav bez tržní produkce mléka, 150 ks mladého dobytka a 10 jezdec-

kých koní. Jde o pastevní chov, skot je umístěn v areálu farmy jen v zimním období. Dále je

v areálu farmy sklad sena, silážní žlab, garáže, sklad strojů a údržbářsko-opravárenská dílna.

kategorie zvířat skutečný

počet ks

průměrná

váha kg

počet standar-

dizovaných ks

emisní

konstanta

emisní

číslo - En

krávy bez TPM 250 500 250 0,005 1,25

mladý dobytek 150 350 105 0,005 0,525

koně 10 500 10 0,003 0,033

En = 1,805

Korekce = - 10 % – odvoz hnoje mimo areál farmy.

EKn = 1,6245

73

S SV V JV J JZ Z SZ

K - 30 - 18 + 30 + 14 + 30 - 30 - 30 + 14

EKn 1,13715 1,33209 2,11185 1,62393 2,11185 1,13715 1,13715 1,62393

r 134,48 147,17 191,38 164,76 191,38 134,48 134,48 164,76

r = 134 až 191 m. V území s možnými negativními vlivy se nacházejí jen nejbližší objekty

hygienické ochrany.

BEST, spol. s r. o. Opava – bez zemědělských pozemků. Na severovýchodním okraji

zastavěného území Světlé má společnost farmu pro rozmnožovací chov drůbeže s kapacitou

10 000 ks v jedné hale. Záměrem je rekonstrukce starého objektu kravína na chov dalších

10 000 ks – rozmnožovací chov drůbeže.


počet ks

průměrná

váha kg

počet standar-

dizovaných ks

emisní

konstanta

emisní

číslo - En

odchov drůbeže 20 000 1,5 20 000 0,00006 1,2

Korekce = - 30 % - odvoz hnoje mimo areál farmy a mechanické výduchy ve střechách hal.

EKn = 0,84

S SV V JV J JZ Z SZ

K - 30 - 18 + 30 + 14 + 30 - 30 - 30 + 14

EKn 0,588 0,6888 1,092 0,9576 1,092 0,588 0,588 0,9576

r 92,34 101,05 131,41 121,93 131,41 92,34 92,34 121,93

r = 92 až 131 m. V území s možnými negativními vlivy se nenachází žádné objekty hygie-

nické ochrany.

Dostihové centrum Světlá Hora a.s. – celkem obhospodařuje v řešeném území 50 ha země-

dělských pozemků. V k. ú. Světlá ve Slezsku má společnost jezdecký areál se stájí pro 38 ko-

ní, sklady sena a jízdárnou. Záměrem je rekonstrukce stáje na kapacitu 50 koní, v půdním

prostoru se předpokládá ubytování. Dalším záměrem je zřízení hipostezky pro koně od jez-

deckého areálu směrem k Andělské Hoře a vybudování nového jezdeckého okruhu.


počet ks

průměrná

váha kg

počet standar-

dizovaných ks

emisní

konstanta

emisní

číslo - En

koně 50 500 50 0,003 0,15

Korekce = 0 %

S SV V JV J JZ Z SZ

K - 30 - 18 + 30 + 14 + 30 - 30 - 30 + 14

EKn 0,105 0,123 0,195 0,171 0,195 0,105 0,105 0,171

r 34,59 37,85 49,22 45,67 49,22 34,59 34,59 45,67

r = 35 až 49 m. V území s možnými negativními vlivy se nenachází žádné objekty hygienické

ochrany.

74

Soukromě hospodařící zemědělci

Libor Kochan (+ Štefan Kochan) – celkem obhospodařuje v Dětřichovicích 170 ha zeměděl-

ských pozemků a má zde farmu, samostatnou stáj a sklad sena.

Farma pro chov skotu a ovcí kategorie zvířat skutečný

počet ks

průměrná

váha kg

počet standar-

dizovaných ks

emisní

konstanta

emisní

číslo - En

krávy bez TPM 150 450 135 0,005 0,672

ovce 250 50 250 0,0015 0,375

En = 1,047

Korekce = - 10 % - odvoz hnoje mimo areál farmy.

EKn = 0,9423

S SV V JV J JZ Z SZ

K - 30 - 18 + 30 + 14 + 30 - 30 - 30 + 14

EKn 0,65961 0,772686 1,22499 1,07422 1,22499 0,65961 0,65961 1,07422

r 98,59 107,89 140,30 130,19 140,30 98,59 98,59 130,19

r = 99 až 140 m. V území s možnými negativními vlivy se nenachází žádné objekty hygie-

nické ochrany.

Samostatná stáj kategorie zvířat skutečný

počet ks

průměrná

váha kg

počet standar-

dizovaných ks

emisní

konstanta

emisní

číslo - En

krávy bez TPM 100 500 100 0,005 0,5

Korekce = - 0 %

S SV V JV J JZ Z SZ

K - 30 - 18 + 30 + 14 + 30 - 30 - 30 + 14

EKn 0,35 0,41 0,65 0,57 0,65 0,35 0,35 0,57

r 68,7 75,18 97,77 90,72 97,77 68,7 68,7 90,72

r = 69 až 98 m. V území s možnými negativními vlivy se nenachází žádné objekty hygienické

ochrany.

Ekoservis Jeseníky (Leo Bureš) – V k.ú. Podlesí pod Pradědem obhospodařuje 30 ha země-

dělských pozemků. V hospodářském dvoře u rodinného domu má stáj pro 30 ks ovcí a víceú-

čelový sklad. Stáj je dostatečně vzdálena od okolních objektů hygienické ochrany, případné

negativní vlivy by zasahovaly jen vlastní rodinný dům.

Josef Janota – v k. ú. Světlá ve Slezsku obhospodařuje 10 ha zemědělských pozemků. V za-

hradě u rodinného domu má umístěn přístřešek pro chov 20 ks ovcí. Přístřešek je dostatečně

vzdálen od okolních objektů hygienické ochrany, případné negativní vlivy by nezasáhly žádné

objekty hygienické ochrany.

75

b) Lesní hospodářství

Lesnatost

katastrální území výměra katastrálního

území (ha)

výměra lesních

pozemků (ha)

podíl na výměře

katastru (%)

Dětřichovice 876 373 42

Podlesí pod Pradědem 816 571 70

Stará Voda v Jeseníkách 360 77 21

Suchá Rudná 1132 932 82

Světlá ve Slezsku 1113 168 15

celkem 4297 2121 49

Lesy jsou v řešeném území zastoupeny větším lesním komplexem v severozápadní části

řešeného území, menšími lesními celky i drobnými lesíky v polích. Lesy jsou zařazeny

do lesní oblasti č. 28 – Hrubý Jeseník a lesní oblasti č. 27 – Předhoří Hrubého Jeseníku.

Kategorizace

Lesy hospodářské – lesy podle § 9 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění

některých zákonů (lesní zákon) – lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných ne-

bo lesů zvláštního určení.

Kategorie č. 10 – lesy hospodářské – do této kategorie je zařazena většina lesních porostů

v řešeném území.

Lesy zvláštního určení – lesy podle § 8 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a dopl-

nění některých zákonů (lesní zákon) – lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje od-

lišný způsob hospodaření.

32 b – lesy lázeňské – část lesního celku v k.ú. Suchá Rudná (navazující na k.ú. Karlova

Studánka).

Věková skladba – jde o různověké porosty od 1 do 150 let.

Druhová skladba – převažujícím porostním typem je smrk – 70 až 75 %. Příměs tvoří mod-

řín, jedle, borovice, javor klen, jasan, buk, dub, bříza, lípa, olše, habr, jasan, jeřabina.

Na lesních pozemcích mají právo hospodařit:

Lesy České republiky Hradec Králové s. p. Lesní správa Bruntál – část lesních pozemků

v k. ú. Dětřichovice. Pro lesní hospodářský celek Bruntál je zpracován lesní hospodářský plán

LHP s platností od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2021.

Lesy České republiky Hradec Králové s. p. – Lesní správa Janovice u Rýmařova – část

lesních pozemků v k. ú. Podlesí. Pro lesní hospodářský celek Janovice u Rýmařova je zpraco-

ván LHP s platností od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2020.

Lesy České republiky Hradec Králové s. p. – Lesní správa Karlovice – lesní pozemky v k.

ú. Suchá Rudná, část lesních pozemků v k. ú. Podlesí pod Pradědem, Stará Voda v Jeseníkách

a Světlá ve Slezsku. Pro lesní celek Karlovice je zpracován lesní hospodářský plán (LHP)

s platností od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2023.

Vojenské lesy a statky ČR, s.p. – divize Lipník nad Bečvou – část lesních pozemků v k.ú.

Dětřichovice. Pro lesní pozemky ve správě VLS ČR s.p. je zpracován lesní hospodářský plán

(LHP) s platností od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2021.

76

Část lesních pozemků má ve vlastnictví Obec Světlá Hora, pro tyto lesní pozemky je

zpracován samostatný lesní hospodářský plán s platností od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2021.

V soukromém vlastnictví jsou jen menší výměry lesních pozemků, pro tyto pozemky jsou

zpracovány Osnovy pro hospodaření na lesních pozemcích s platností od 1. 1. 2012

do 31. 12. 2021.

c) Průmyslová výroba, sklady, technické služby

V obci jsou dva areály průmyslové výroby, oba ve Světlé; působí v nich společnosti

Magnety, s.r.o., Sinomag, s.r.o. a Feromagnet s.r.o., které se zabývají výrobou magnetů

a magnetických materiálů. Oba areály jsou vymezeny jako plochy výroby a skladování –

průmyslová výroba VP; v územním plánu zůstávají beze změny s jedinou výjimkou, kterou

je návrh přestavby objektu bývalé jídelny a kulturního zázemí na plochu občanského vybave-

ní komerčního typu – pro výstavbu penzionu (plocha č. S-P2). Nové zastavitelné plochy prů-

myslové výroby se nenavrhují.

Dále je ve Světlé několik areálů drobné výroby a výrobních služeb (Bedřich Nykl –

drobná provozovna, autoservis, pneuservis, Elap, v.d. – výroba řídících systémů technologic-

kých celků, sběrný dvůr obce, manipulační plocha u železniční stanice a další). Všechny tyto

areály jsou vymezeny jako plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba VD;

jsou umístěny mezi obytnou zástavbou, a proto je nutné, aby provozovaná činnost nevyvolá-

vala negativní vlivy přesahující vlastní areál. V územním plánu zůstávají beze změny.

Pro rozvoj drobné a řemeslné výroby jsou navrženy dvě zastavitelné plochy v lokalitě

Pod Statkem (plochy č. S-Z16 a S-Z17).

E.2.6 Rekreace, cestovní ruch

Řešené území je velmi intenzivně rekreačně využíváno; s výjimkou Světlé mají všechny

části obce převážně rekreační funkci. Dle Územní studie rekreačního potenciálu oblasti Níz-

kého a Hrubého Jeseníku na území Moravskoslezského kraje (kraje (Ing. Lubor Hruška-

Tvrdý, Ph.D. a kolektiv, PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., 2012) je obec

Světlá Hora součástí potenciálního rekreačního střediska Andělská Hora – Světlá Hora, které

představuje potenciál letního i zimního využití s přírodními a kulturními atraktivitami a rekre-

ační infrastrukturou. Řešené území má charakter podhorský, je využíváno zejména pro poby-

tovou rekreaci, převažujícími rekreačními funkcemi jsou pěší zimní i letní turistika, běžecké

lyžování, sjezdové lyžování, cykloturistika a hipoturistika.

Dle výsledků sčítání byly v roce 2001 v řešeném území evidovány 122 objekty rodinné

rekreace. Ke druhému bydlení, široce definovanému, které zahrnuje všechny jeho formy, je

však využívána značná část trvale neobydlených bytů, nejen ty, které slouží k rekreaci; mnohé

z nich přitom nejsou vyjmuty z bytového fondu. Rozsah druhého bydlení je tedy odhadován

celkově na cca 250 jednotek.

V řešeném území je řada ubytovacích zařízení:

Penzion BUC – kapacita nezjištěna

Penzion U Pelikána – 27 lůžek

Chalupa Světlohorka – 7 lůžek

Penzion Podlesí – 20 lůžek

Ekofarma Babočka – 6 lůžek

77

Hotel Paramon – 100 lůžek + cca 100 lůžek v chatkách

Penzion Myslivna Ferdinand – v rekonstrukci

Penzion Holzberg – 35 lůžek

Sýkorova chalupa – 16 lůžek

Chata Stará Voda – 12 lůžek

Ubytování Jeseníky Světlá Hora – 12 lůžek

Horská chata Suchá Rudná – 30 lůžek

Penzion Jeseníky – kapacita nezjištěna

Penzion Juráš – 22 lůžek

Penzion TOM – 20 lůžek

Chata Relaxa – 30 lůžek

Chata Rozcestník – cca 15 lůžek

Horská chata Dukla – kapacita nezjištěna.

Zjištěné kapacity ubytovacích zařízení představují tedy asi 450 lůžek, další ubytovací ka-

pacity jsou také v ubytování v soukromí.

Rekreaci slouží také Skiareál Annaberg Suchá Rudná s lyžařským vlekem a dvěma sjez-

dovkami. Skiareál je v územním plánu navržen k rozšíření – jsou vymezeny plochy pro rozší-

ření sjezdovek (plocha č. R-K1), pro vybudování lanového centra a přírodní tělocvičny (plo-

cha č. R-K2) a pro vybudování obslužného a provozního zázemí lyžařského areálu (plochy

č. R-Z8 a R-Z9).

Ve Světlé je Dostihové centrum Světlá Hora – Wrbna a.s. s dostihovou dráhou, jízdár-

nou, stájemi a zázemím. Rozvojové záměry Dostihového centra (rozšíření stájí, ubytování,

restaurace,prostory pro volnočasové aktivity, tribuna a další) budou realizovány v rámci stá-

vajících ploch.

V územním plánu je vymezena plocha pro výstavbu nového penzionu, a to jako plocha

přestavby v průmyslovém areálu ve Světlé (plocha č. S-P2), dále plocha pro vybudování

rozhledny na vrcholu Hřeben nad Karlovou Studánkou (plocha č. R-Z20).

Řešeným územím prochází procházejí čtyři značené turistické trasy, dva místní značené

okruhy, krátký úsek naučné stezky a pět značených cyklotras – podrobněji viz kap. E.2.8

Doprava. V okolí Suché Rudné jsou vyznačeny strojově udržované běžecké trasy.

Pro zpřístupnění navržené rozhledny nad Karlovou Studánkou (navržená zastavitelná plo-

cha č. R-Z20) se navrhuje nová turistická trasa – odbočka ze značené žluté turistické trasy

č. 7814. Dále je navrženo několik nových cyklotras, které propojují stávající cyklotrasy

v území a jsou vedeny po stávající komunikační síti.

E.2.7 Systém sídelní zeleně

Nejvýznamnějším druhem zeleně v řešeném území jsou lesní masivy, které zaujímají

47 % z celkové rozlohy řešeného území; největší podíl lesů je na k.ú. Suchá Rudná a Podlesí

pod Pradědem. Významná je také doprovodná zeleň vodních toků a zeleň souběžných sys-

témů mezí – kamenic.

Zeleň v zastavěných částech obce tvoří převážně soukromé zahrady u obytné zástavby

a rekreačních objektů. Plochy veřejné zeleně jsou pouze v centrální části Světlé – park

s rybníkem a drobné plochy u zařízení občanského vybavení a v centru Suché Rudné – drobné

parkově upravené plochy.

78

V územním plánu jsou vyznačeny tři druhy ploch systému sídelní zeleně, a to:

a) plochy veřejných prostranství – zeleň ZV

b) plochy občanského vybavení – hřbitovy OH

c) plochy rekreace – zahrádkové osady RZ

a) Stávající plochy zeleně na veřejných prostranstvích jsou v územním plánu vymezeny

tam, kde považujeme jejich zachování za nezbytné; ostatní plochy jsou zahrnuty do ploch

smíšených obytných SO, do ploch bydlení v bytových domech BH a do ploch občanského

vybavení.

Nové plochy jsou navrženy:

- ve Světlé v lokalitě U Sídliště v návaznosti na navržené zastavitelné plochy určené

pro obytnou výstavbu (plochy č. S-Z5 a S-P1), v lokalitě Pod Statkem v návaznosti

na navržené zastavitelné plochy určené pro bydlení (plocha č. S-Z15), v lokalitě U Po-

toka pro rozšíření a doplnění systému ploch veřejné zeleně podél Světlohorského po-

toka (plocha č. S-Z18) a v lokalitě U Mlýna v blízkosti navržených zastavitelných

ploch určených pro obytnou výstavbu (plochy č. S-Z24 a S-Z25)

- v Dětřichovicích v lokalitě Pod Kostelním vrchem v prostoru autobusové zastávky

(plocha č. D-Z9) a v lokalitě Dětřichovice – Střed pro vytvoření systému veřejné zele-

ně podél vodního toku (plochy č. D-Z14, D-Z15, D-Z16)

- v Suché Rudné v lokalitě Na Rozcestí (plocha č. R-Z16).

Rozsah navržených ploch zeleně na veřejných prostranstvích vychází především z § 7

vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozděj-

ších předpisů, která požaduje pro každé dva hektary zastavitelných ploch bydlení, rekrea-

ce, občanského vybavení nebo smíšených obytných vymezit související plochy veřejných

prostranství o výměře nejméně 1000 m2 (bez započtení pozemních komunikací). Celkový

rozsah navržených ploch veřejných prostranství – zeleně je 3,93 ha, přičemž navržené za-

stavitelné plochy smíšené obytné zaujímají 32,83 ha a navržené zastavitelné plochy ob-

čanského vybavení 0,72 ha; tzn. že rozsah navržených ploch veřejných prostranství odpo-

vídá výše uvedenému požadavku.

b) Plochy hřbitovů zahrnují plochy stávajících hřbitovů ve Světlé, v Dětřichovicích, ve Sta-

ré Vodě a v Podlesí (v provozu je již pouze hřbitov ve Světlé) a plochu navrženou pro roz-

šíření hřbitova ve Světlé (plocha č. S-Z20).

c) Plochy zahrádkových osad zahrnují plochy stávající zahrádkové osady Sluníčko ve Svět-

lé a další dvě plochy obdobného charakteru – plochu zahrádek v lokalitě Pod Statkem

a zahradu u železniční zastávky Rudná pod Pradědem. Rozvojové plochy se nenavrhují.

79

E.2.8 Doprava

a) Doprava silniční

Širší dopravní vazby v řešeném území zajišťují silnice II. třídy č. 445, 450 a 452, které

převádějí převážnou část tranzitních, vnějších zdrojových a cílových a vnitřních regionálních

přepravních vztahů řešeného území. Na ně navazují tahy silnic III. třídy č. 4514, 4523, 4525,

4526, 4527, 4528, 4529 a 45210. Na silniční síť navazuje síť místních a účelových komunika-

cí, které zajišťují obsluhu veškeré zástavby (pokud není obsloužena přímo ze silničních průta-

hů).

Silniční komunikace

Silnice II/445 Šternberk – Rýmařov – Karlova Studánka – Vrbno pod Pradědem –

Heřmanovice – Zlaté Hory – st. hranice s Polskem

Silnice II/445 je vedena podél severozápadní hranice řešeného území, zcela mimo zástav-

bu. Z hlediska širších dopravních vazeb jde o komunikaci regionálního významu, která má

význam zejména pro tranzitní dopravu. Z urbanisticko-dopravního hlediska jde o komunikaci

obslužnou funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově

nerozdělené kategorii. Silnice je územně stabilizovaná a v územním plánu nejsou navrženy

její úpravy.

Silnice II/450 Bruntál – Karlova Studánka – Bělá pod Pradědem

Silnice II/450 prochází západní částí řešeného území (Podlesím) ve směru sever – jih.

Kromě lokálních přepravních vztahů umožňuje přímé spojení obce se správním centrem okre-

su – Bruntálem a zajišťuje přístup rekreační dopravy do centrální oblasti Hrubého Jeseníku.

Z urbanisticko-dopravního hlediska lze průtah zastavěnou částí Podlesí charakterizovat ja-

ko sběrnou komunikaci funkční skupiny B, mimo zastavěné území jako obslužnou komuni-

kaci funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově neroz-

dělené kategorii. Komunikace je místy značně nepřehledná a její stavebně technický stav je

nevyhovující; šířkové uspořádání komunikace vylučuje její zimní údržbu. Proto je v souladu

s „Bílou knihou“ SSMSK v úseku Rudná pod Pradědem – Hvězda navržena její rekonstrukce.

Cílem rekonstrukce je nové šířkové uspořádání a směrové vedení komunikace včetně rekon-

strukce veškerých mostních objektů. Pro uvedené úpravy jsou v územním plánu vymezeny

plochy přestavby č. P-P2 a P-P3. Současně je navržena nová křižovatka silnice II/450 se silni-

cí III/4528 (zastavitelná plocha č. S-Z32).

Silnice II/452 Dolní Holčovice – Karlovice – Světlá Hora – Bruntál – Leskovec

nad Moravicí – Bílčice

Silnice II/452 je hlavní přístupovou komunikací obce, kterou prochází ve směru sever –

jih. Z hlediska širších dopravních vazeb jde o komunikaci regionálního významu umožňující

především spojení obce s Bruntálem a s Vrbnem pod Pradědem. Silnice má pro Světlou pá-

teřní charakter a zajišťuje rovněž přímou obsluhu přilehlé zástavby.

Z urbanisticko-dopravního hlediska lze průtah Světlou Horou charakterizovat jako sběrnou

komunikaci funkční skupiny B s šířkovým uspořádáním odpovídajícím technicky vyšší dvou-

pruhové směrově nerozdělené kategorii. Trasa silnice je územně stabilizovaná a v územním

plánu nejsou navrženy její úpravy.

80

Silnice III/4514 Kunov – Markvartice – Skrbovice

Silnice III/4514 prochází krátkým úsekem východní částí řešeného území (okrajem místní

části Dětřichovice), mimo zastavěné území. Z hlediska širších dopravních vazeb jde o komu-

nikaci lokálního významu, spojující Světlou a Dětřichovice s Kunovem a umožňující napojení

na silnici II/451 a následně I/45. Trasa silnice je územně stabilizovaná a její šířkové uspořá-

dání odpovídá dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci. Územní plán nenavrhuje její

úpravy.

Silnice III/4523 Andělská Hora – Suchá Rudná

Silnice III/4523 prochází krátkým úsekem severní částí řešeného území převážně mimo zá-

stavbu. Z hlediska širších dopravních vazeb jde o komunikaci lokálního významu spojující

Andělskou Horu se Suchou Rudnou. Z urbanisticko-dopravního hlediska lze tuto silnici cha-

rakterizovat jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním odpoví-

dajícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci. Její trasa je územně stabilizovaná

a územní plán nenavrhuje její úpravy.

Silnice III/4525 Světlá – Dětřichovice – Skrbovice – Široká Niva

Silnice III/4525 je vedena východní částí řešeného území z centra Světlé přes Dětřichovice

do Široké Nivy. Z hlediska širších dopravních vazeb jde o komunikaci lokálního významu.

Z urbanisticko-dopravního hlediska lze průtah silnice III/4525 v řešeném území charakterizo-

vat jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním odpovídajícím

dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci. Pro místní část Dětřichovice má tato silnice

páteřní charakter a umožňuje tedy přímou obsluhu přilehlých objektů. Trasu silnice III/4525

lze považovat za stabilizovanou a nejsou navrženy její úpravy.

Silnice III/4526 Světlá – Stará Voda – Suchá Rudná – Podlesí (silnice II/450)

Silnice III/4526 je komunikací lokálního významu spojující Světlou se Starou Vodou a Su-

chou Rudnou. Z urbanisticko-dopravního hlediska lze tuto silnici charakterizovat jako ob-

služnou komunikaci funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové

směrově nerozdělené komunikaci. Pro místní části Stará Voda a Suchá Rudná má tato silnice

páteřní charakter a umožňuje přímou obsluhu přilehlé zástavby. Trasa silnice III/4526 je

územně stabilizovaná a v územním plánu nejsou navrženy její úpravy.

Silnice III/4527 Světlá – příjezdná

Silnice plní funkci příjezdné komunikace k budově železniční stanice Světlá Hora v délce

27 m. Nejde o komunikaci v pravém slova smyslu, ale o zpevněné prostranství před budovou

železniční stanice Světlá Hora.

Silnice III/4528 Podlesí – Světlá

Silnice III/4528 doplňuje systém silniční sítě v území, je spojkou mezi silnicemi III/4526

a II/450. Je vedena zcela mimo zástavbu a z hlediska širších dopravních vazeb má pouze lo-

kální význam. Z urbanisticko-dopravního hlediska lze tuto silnici charakterizovat jako ob-

služnou komunikaci funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové

81

směrově nerozdělené komunikaci. Silnice III/4528 je územně stabilizovaná a nejsou navrženy

její úpravy.

Silnice III/4529 Suchá Rudná – průjezdná

Tato silnice, stejně jako silnice III/4528, doplňuje systém silniční sítě v území; je vedena

ze Suché Rudné do místní části Kyselka. Z hlediska širších dopravních vazeb jde o komuni-

kaci lokálního významu, která má charakter místní komunikace. Z urbanisticko-dopravního

hlediska ji lze charakterizovat jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C s šířkovým

uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci. Silnice je územ-

ně stabilizovaná a nejsou navrženy její úpravy.

Silnice III/45210 Světlá – Stará Rudná

Silnice III/45210 je vedena z jižní části Světlé do Staré Rudné. Z hlediska širších doprav-

ních vazeb jde o komunikaci lokálního významu. Z urbanisticko-dopravního hlediska lze tuto

silnici charakterizovat jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C s šířkovým uspořádá-

ním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci. Její trasa je územně stabi-

lizovaná a nejsou navrženy její úpravy.

Řešení drobných lokálních závad na uvedených silnicích II. a III. třídy (technický stav

komunikace, úprava napojení podružných komunikací, uvolnění rozhledových polí křižova-

tek, apod.), vybudování chodníků, pásů/pruhů pro cyklisty bude realizováno dle místní po-

třeby v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

Dopravní prognóza intenzit silničního provozu

V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých cyk-

lech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin

průměrného dne v roce. V řešeném území bylo sčítání prováděno na silnicích II/445, II/450

a II/452, na silnicích III. třídy nebylo sčítání vzhledem k jejich malé dopravní důležitosti pro-

váděno. Lze však konstatovat, že jejich dopravní zatížení je poměrně nízké a ani výhledově

nelze očekávat jeho výraznější nárůst.

Pro období do r. 2025 je stanovena prognóza zatížení podle růstových indexů (ŘSD),

a to z výchozího zatížení v r. 2010. V následující tabulce je podán přehled o dopravním zatí-

žení sčítaných úseků na uvedených silnicích.

Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území

Stan. č. Sil. č. Rok

T

(těžká

motorová

vozidla

a přívěsy)

O

(osobní

a dodávkové

automobily)

M

(jednostopá

motorová

vozidla)

voz./24 hod.

(součet všech

motorových

vozidel

a přívěsů)

7-2117 II/445

2005 195 1177 14 1386

2010 171 1173 39 1383

2025 183 1451 39 1673

7-2086

II/450

2005 77 311 1 389

2010 112 1184 25 1321

2025 120 1465 25 1610

82

7-2090 II/450

2005 14 141 1 156

2010 18 217 1 236

2025 19 269 1 289

7-3350 II/452

2005 555 2076 16 2647

2010 433 2241 26 2700

2025 462 2773 26 3261

Dopravní zatížení silničních komunikací nedosáhne ani k r. 2025 (dle orientačně

provedené prognózy) limitních hodnot pro stávající šířkové uspořádání. Lze tedy konstatovat,

že stávající kategorie komunikací jsou vyhovující.

Pro nové stavby pro bydlení, situované podél silnic II. a III. třídy, by neměly být realizo-

vány ve vzdálenosti menší než 15 m od osy komunikace, ve složitých územně-technických

podmínkách bude při stanovení příslušného minimálního odstupu postupováno individuálně.

Navržené odstupy mohou být sníženy v případě prokázání, že budou dodrženy všechny limity

vyplývající z příslušných právních předpisů a norem.

Místní komunikace

Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu zástavby, která není ob-

sloužena přímo ze silničních průtahů a sítě účelových komunikací. Jde o dvoupruhové a jed-

nopruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou (dlažba, ži-

vičný povrch, obalované kamenivo, beton apod.). Na území Světlé Hory se nacházejí místní

komunikace obslužného charakteru funkční skupiny C.

U stávajících místních komunikací je nutno průběžně zkvalitňovat parametry místních

komunikací, tj. jejich šířkové, směrové a výškové vedení, rozhledová pole a povrchy vozovek.

Stávající jednopruhové komunikace bez příslušného vybavení požadovaného dle ČSN

73 6101 a vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb.,

ve znění pozdějších předpisů) by bylo vhodné doplnit výhybnami, případně je šířkově homo-

genizovat na jednotné jednopruhové nebo dvoupruhové kategorie.

Navržené trasy místních komunikací zahrnují úseky nezbytně nutné z hlediska koncepce

dopravní obsluhy jednotlivých zastavitelných ploch, případně ploch stávající zástavby

s problematický příjezdem. Konkrétně jsou v jednotlivých místních částech obce Světlá Hora

navrženy:

Dětřichovice

- nová místní komunikace (zastavitelná plocha č. D-Z3) pro zajištění dopravní obsluhy stá-

vající zástavby

- nová místní komunikace (zastavitelná plocha č. D-Z18) pro zajištění dopravní obsluhy

stávající zástavby

Podlesí

- nová místní komunikace (zastavitelná plocha č. P-Z1) pro zajištění dopravní obsluhy stá-

vající zástavby

- nová místní komunikace (zastavitelná plocha č. P-Z9) pro zajištění dopravní obsluhy stá-

vající zástavby

- nová místní komunikace (zastavitelná plocha č. P-Z15) pro zajištění dopravní obsluhy

stávající zástavby a zastavitelných ploch č. P-Z12, P-Z13 a P-Z14

- nová místní komunikace (zastavitelná plocha č. P-Z21) pro zajištění dopravní obsluhy

zastavitelné plochy č. P-Z6

83

Stará Voda

- nová místní komunikace (zastavitelná plocha č. V-Z4) pro zajištění dopravní obsluhy za-

stavitelné plochy č. V-Z5

Suchá Rudná

- nová místní komunikace (zastavitelná plocha č. R-Z3) pro zajištění dopravní obsluhy stá-

vající zástavby a zastavitelné plochy č. R-Z2

- nová místní komunikace (zastavitelná plocha č. R-Z7) pro zajištění dopravní obsluhy stá-

vající zástavby a zastavitelných ploch č. R-Z6, R-Z8 a R-Z9

Světlá

- nová místní komunikace (zastavitelná plocha č. S-Z8) pro zajištění dopravní obsluhy stá-

vajícího výrobního areálu a zastavitelné plochy č. S-Z7

- nová místní komunikace (zastavitelná plocha č. S-Z13) pro zajištění dopravní obsluhy

zastavitelných ploch č. S-Z11 a S-Z12


zastavitelných ploch č. S-Z20 a S-Z21


zastavitelné plochy č. S-Z27.

Vnitřní síť obslužných komunikací pro rozsáhlejší zastavitelné plochy ve Světlé (plochy

č. S-Z2 a S-Z27) bude řešena v rámci územních studií. Veškeré nové trasy, křižovatky, kříže-

ní a sjezdy na síti pozemních komunikací budou řešeny v souladu se zásadami uvedenými

v ČSN 73 6101, ČSN 73 6102 a ČSN 73 6110.

U nově realizovaných i upravovaných úseků stávajících místních komunikací budou re-

spektovány minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb.,

o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, v odůvodněných

případech ve stísněných poměrech bude respektována alespoň šířka prostoru místní komuni-

kace stanoveného dle ČSN 73 6110. Tyto prostory je nutno důsledně hájit pro případné bu-

doucí vedení chodníků, šířkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pásů nebo pruhů

pro cyklisty, event. pro vedení sítí technické infrastruktury.

Při návrhu komunikací budou dále respektovány normy ČSN pro požární bezpečnost sta-

veb (73 0802, 73 0804 a 73 0833).

Účelové komunikace

Stávající účelové komunikace slouží ke zpřístupnění polních a lesních pozemků, pří-

padně zastavěného území situovaného mimo dosah místních komunikací a silničních průtahů.

Navazují na síť místních komunikací i na silniční průtahy.

Nová účelová komunikace je navržena pro zajištění dopravního přístupu k objektu navr-

ženého vodojemu ve Staré Vodě.

Zpřístupnění zemědělsky obhospodařovaných pozemků je nutno provést napojením

na stávající síť komunikací účelových, nikoli přímo na silniční síť.

84

b) Doprava drážní

Řešeným územím je vedena trasa bývalé jednokolejné regionální železniční trati č. 312

(Bruntál – Malá Morávka) na které leží železniční stanice Světlá Hora a železniční za-

stávka Rudná pod Pradědem.

Železniční dopravní vazby zajišťovala tato trať do r. 2010. Ministerstvo dopravy ČR roz-

hodlo 7. 1. 2011 na návrh vlastníka dráhy (Správa železniční dopravní cesty, státní organiza-

ce), o jejím zrušení. Následně bylo toto rozhodnutí zrušeno a bylo vráceno k novému projed-

nání. V současnosti na této trati není provozována pravidelná osobní ani nákladní doprava,

plánovány jsou pouze jízdy turistických vlaků (Morávecký Motoráček). Podle vyjádření

SŽDC se nepředpokládá obnovení nákladní dopravy a výhledové záměry kraje nepočítají ani

s jejím využitím pro osobní dopravu. Nová zařízení drážní dopravy nejsou v územním plánu

navržena.

c) Provoz chodců a cyklistů

Komunikace pro chodce

Součástí komunikační sítě v řešeném území jsou i komunikace pro chodce – chodníky

a pěší stezky. Chodníky jsou vybudovány pouze ve Světlé, v nesouvislých úsecích podél sil-

nic II/452, III/4525 a některých místních komunikací. Bezkolizní pěší spojení s Andělskou

Horou umožňuje stezka pro pěší, která je vedena od nákupního střediska severním směrem

podél silnice II/452. Podél zbývajících průtahů silnic a místních komunikací chodci využívají

zpevněné i nezpevněné části krajnic, případně stezky pro pěší.

Výstavba nových chodníků není územním plánem konkrétně řešena, bude navržena

v rámci podrobnější dokumentace především podél silničních průtahů, příp. v prostorech

místních komunikací (dle ČSN 73 6110) v souladu s podmínkami pro využití ploch

s rozdílným způsobem využití (bez nutnosti vymezení v grafické části územního plánu).

Turistické trasy, naučné stezky

Pro pěší turistiku jsou v řešeném území vyznačeny následující značené turistické trasy:

č. 0602 červená Malá Morávka,žst. – Malá Morávka, Rychta – Ranná – U školky, silnice

– Hvězda, rest. bus – Karlova Studánka, Džbán – Karlova Studánka,

Hubert

č. 0603 červená Rejvíz, penzion, bus – Rejvíz, ch. Svoboda – Starý Rejvíz, rozc. –

Pod Kobrštejnem – Drakov, hájovna – Mnichov – Vrbno pod Pradě-

dem – Pod Šindelnou – Anenská myslivna – Anenský vrch – Andělská

Hora, bus – Světlá Hora, žst.

č. 2218 modrá Malá Morávka, Rychta – Karlov, rozc. – Karlov, Moravice – Velký Ko-

tel, nástup – Nad Velkým Kotlem – Nad Ovčárnou – Ovčárna, chata,

bus – U Barborky – Barborka, tur. chata – Pod Ovčárnou – Nad vodo-

pády Bílé Opavy – Rezervace Bílé Opavy – Karlova Studánka, Hubert

– Karlova Studánka, Džbán – Hvězda, rest., bus – Nad Karlovou

Studánkou – Malá Hvězda, rozc. – Vrbno pod Pradědem)

č. 7814 žlutá Malá Morávka – Karlov – Nad Velkým Kotlem – Rezervace Bílé Opavy

– Karlova Studánka – Nad Karlovou Studánkou – Malá Hvězda –

Anenský Vrch – Pustá Rudná – Karlovice – St. Purkartice – Radim –

Brantice)

85

Dále se v řešeném území nacházejí dva místní značené okruhy: červený (velký okruh

kolem Karlovy Studánky) a zelený (malý okruh Karlova Studánka – Hvězda).

Východním okrajem řešeného území prochází podél silnice III/4514 velmi krátký úsek

naučné stezky Široká Niva, která provází návštěvníky po obci Široká Niva a jejím okolí

a na pěti zastaveních je seznamuje s kulturními, přírodními a historickými zajímavostmi

v obci. Západním okrajem obce (k.ú. Suchá Rudná a Podlesí pod Pradědem) prochází naučná

stezka Muzeum Wide Web, která vede z Malé Morávky do Karlovic a seznamuje návštěvní-

ky s místními zajímavostmi a historií.

Pro zpřístupnění navržené rozhledny nad Karlovou Studánkou (navržená zastavitelná

plocha č. R-Z20) se navrhuje nová turistická trasa – odbočka ze značené žluté turistické

trasy č. 7814.

V době letních prázdnin denně, v červnu a září o víkendech, mohou turisti využívat tzv.

turistbus na trase Šumperk – Velké Losiny – Loučná nad Desnou – Kouty nad Desnou –

Červenohorské sedlo – Videlský kříž – Vrbno pod Pradědem – Karlova Studánka – Hvězda –

Ovčárna.

Cyklistický provoz

Pro cyklistický provoz jsou ve Světlé Hoře využívány všechny komunikace, samostatné

stezky pro cyklisty nejsou vybudovány. Pro cykloturistiku jsou v řešeném území vyznačeny

následující stávající značené cyklotrasy:

č. 553 (Rýmařov – Dolní Moravice – Malá Morávka – Karlova Studánka – Vrbno pod Pra-

dědem – Drakov, hájovna), která je zařazena mezi značené cyklotrasy III. třídy.

Trasa je vedena západní částí řešeného území po silnici II/445, ze směru od Malé

Morávky směrem na Karlovu Studánku a Vrbno pod Pradědem.

č. 6029 (Vrbno pod Pradědem – Bílý Potok – Vidly – Hvězda – Suchá Rudná – Stará Voda

– Stará Rudná – Bruntál - Valšov), která je zařazena mezi značené cyklotrasy IV.

třídy. Trasa je vedena ze směru Karlovy Studánky po silnici II/445, dále po silnici

III/4526 a III/4528 přes Suchou Rudnou a Starou Vodu. Navazuje pak na silnici

II/450 a pokračuje směrem na Starou Rudnou.

č. 6069 (Suchá Rudná – Andělská Hora – Vrbno pod Pradědem), která je zařazena mezi zna-

čené cyklotrasy IV. třídy. Trasa má začátek v obci Suchá Rudná, je vedena po silni-

ci III/4523 do Andělské Hory a dále pokračuje polními a lesními cestami směrem

na Vrbno pod Pradědem.

č. 6073 (Skrochovice – Úblo – Lichnov – Milotice nad Opavou – Nové Heřminovy – Světlá

Hora – Rudná pod Pradědem – Malá Morávka), která je zařazena mezi značené

cyklotrasy IV. třídy. Řešeným územím je vedena po silnici III/4525 ze směru od Ši-

roké Nivy přes Dětřichovice, dále prochází přes centrum Světlé a pokračuje po sil-

nicích III/4526, III/4528 a II/450 směrem na Starou Rudnou.

č. 6076 (Nová Rudná – Podlesí – Karlovice – Holčovice), která je zařazena mezi značené

cyklotrasy IV. třídy. Je vedena západní částí řešeného území z Nové Rudné po úče-

lové komunikaci, dále po místní komunikaci a silnici II/450 přes Podlesí. Pokračuje

pak lesní cestou směrem na Karlovice.

86

V územním plánu je navrženo několik nových cyklotras, které propojují uvedené stáva-

jící cyklotrasy a jsou vedeny po stávající komunikační síti. Jednotlivé úseky jsou patrné

v grafické části. Na dotčených silničních průtazích v zastavěném území je vhodné vymezit

pásy nebo pruhy pro cyklisty a cyklistické trasy vybavit odpočívkami a informačními tabule-

mi.

V době letních prázdnin o víkendech a státních svátcích mohou cyklisté využít cyklobusu,

který jezdí na trase Šumperk – Skřítek – Rýmařov – Malá Morávka – Hvězda – Ovčárna.

d) Statická doprava – odstavování a parkování vozidel

Odstavování vozidel

Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpo-

kládá na vlastních pozemcích. Pro případné parkování a odstavování vozidel obyvatel rodin-

ných domů mimo vlastní pozemky mohou být tyto kapacity realizovány i v přilehlých prosto-

rech místních komunikací, a to za předpokladu dodržení příslušných předpisů a ustanovení

(zajištění průjezdnosti vozidel, dodržení bezpečnostních odstupů).

Pro odstavování vozidel obyvatel bytových domů se ve Světlé nachází 64 stání

v boxových garážích. Krytá stání jsou doplněna odstavnými plochami na terénu. Počet stání

na těchto plochách je cca 45. Údaj je však pouze orientační, protože některé odstavné plochy

nejsou jasně vymezeny. K odstavování vozidel lze využít i některá parkoviště u objektů ob-

čanské vybavenosti, a to v rozsahu až 50 %, což představuje dalších cca 80 stání na terénu.

Pro výpočet bilance potřeby odstavných stání je použita metodika ČSN 73 6110. Stupeň

automobilizace stanovený v územním plánu je 1 : 2,5 a dává v porovnání celkovým počtem

bytů v bytových domech celkovou potřebu cca 260 odstavných stání.

V územním plánu je navrženo rozšíření stávající lokality boxových garáží, a to o dal-

ších cca 30 garáží (navržená zastavitelná plocha č. S-Z14). Další potřebné odstavné kapacity

(dle bilance cca 40 odstavných stání) mohou být realizovány v rámci zastavěných a zastavi-

telných ploch dle místní potřeby v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způ-

sobem využití.

V Dětřichovicích, Podlesí, Staré Vodě a Suché Rudné se odstavná stání nenacházejí

ani nejsou navrhována.

Odstavování a garážování nákladních vozidel případných soukromých autodopravců

se předpokládá v rámci vymezených ploch výroby a skladování.

Parkování vozidel

Pro parkování osobních automobilů návštěvníků zařízení občanské vybavenosti

se ve Světlé nachází na účelově zřízených plochách cca 265 stání pro osobní automobily,

a to především v blízkosti objektů občanské vybavenosti. K parkování se používají i některé

nezpevněné a nevyznačené plochy. Do výčtu nejsou zahrnuty parkovací kapacity malého roz-

sahu, parkoviště pro zaměstnance uvnitř výrobních areálů a parkovací místa, která nejsou řád-

ně vyznačena dopravním značením (např. tolerované parkování na jízdních pruzích apod.).

V územním plánu nejsou ve Světlé pro parkování osobních automobilů u staveb a zařízení

občanské vybavenosti a sportovišť navrženy nové konkrétní parkovací plochy. Případné další

kapacity odpovídající stupni automobilizace 1 : 2,5 mohou být vybudovány v rámci přísluš-

87

ných zastavěných a zastavitelných ploch v souladu s podmínkami pro jejich využití bez přes-

ného vymezení v grafické části územního plánu. Parkovací plochy budou tedy realizovány

dle aktuální a konkrétní potřeby jednotlivých druhů občanské vybavenosti.

V Suché Rudné se nachází cca 10 parkovacích stání pro osobní automobily u silnice

III/4526 (naproti hotelu Paramon). Nová parkovací stání jsou v Suché Rudné navržena

v rámci lyžařského areálu.

V Dětřichovicích, Podlesí a Staré Vodě se samostatná parkovací stání nenacházejí ani

nejsou navrhována.

Při realizaci bytných zón je nutno zajistit parkovací místa pro případné návštěvníky oby-

vatel rodinných domů. Veškeré nově navržené parkovací kapacity budou odpovídat stupni

automobilizace 1 : 2,5.

Parkovací nároky ploch výroby a skladování nejsou v bilanci uváděny a musí být řeše-

ny v rámci vlastních pozemků.

e) Hromadná doprava osob

Hromadná doprava osob je v řešeném území zajišťována pravidelnou dálkovou a příměst-

skou autobusovou dopravou, kterou zajišťuje Veolia Transport Morava, a.s.

V řešeném území se nachází 10 stávajících autobusových zastávek a ve Světlé autobusové

stanoviště. Pro zlepšení dopravní obslužnosti severní části Světlé je u silnice II/452 navržena

nová autobusová zastávka, další nová autobusová zastávka je navržena ve východní části Su-

ché Rudné, u silnice III/4523. V Podlesí je navržen přesun autobusové zastávky Světlá Hora,

Podlesí, rozc. do nové polohy cca 100 m západně dnešního umístění, do prostoru křižovatky

silnice II/450 s místní komunikací. Plocha pro vybudování zastávky je situována již na území

obce Rudná pod Pradědem, na k.ú. Stará Rudná.

Stávající autobusové zastávky je doporučeno postupně vybavit oboustranně řádnými auto-

busovými zálivy, nástupišti a přístřešky pro cestující. V grafické části je pro orientaci znázor-

něna obalová křivka izochron dostupnosti na autobusové zastávky (vzhledem k charakteru

území stanovena na 500 m), která prokazuje, že rozmístění a počet zastávek je vyhovující.

Na železniční trati č. 312 Bruntál – Malá Morávka není v současnosti provozována pravi-

delná osobní doprava, pouze občasné jízdy turistických vlaků. Výhledové záměry kraje

s jejím využitím pro osobní dopravní obslužnost nepočítají.

f) Ochranná dopravní pásma, ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací

V řešeném území je nutno respektovat:

silniční ochranná pásma:

- k ochraně silnic II. a III. třídy slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné

pásmo podle zákona č.13/1997 sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších před-

pisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky

50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky

rozhledová pole křižovatek:

- na křižovatkách je nutno respektovat rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních

hodnotách dle ČSN 73 6102

88

ochranná pásma dráhy:

- k ochraně železniční trati č. 312 slouží podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění

pozdějších předpisů prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou

plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti

30 m od hranic obvodu dráhy.

Dále je v řešeném území nutno zajistit ochranu před nepříznivými účinky hluku a vib-

rací. V plochách situovaných v bezprostřední blízkosti silničních komunikací je možné umis-

ťovat pouze takové stavby, u kterých budou provedena preventivní opatření pro zajištění pří-

pustného hygienického zatížení externalitami dopravy nebo stavby, jejichž funkce nevyvolá

potřebu provedení těchto preventivních opatření.

V silničních ochranných pásmech a v ochranných pásmech dráhy je realizace staveb

pro bydlení a rekreaci nebo pro občanské vybavení pro vzdělávání a výchovu, pro sociální

služby a pro zdravotní služby přípustná pouze při prokázání nepřekročení maximální přípust-

né hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prosto-

rech.

E.2.9 Vodní hospodářství

a) Zásobování pitnou vodou

V obci Světlá Hora je vybudován vodovod ve Světlé, v Suché Rudné a v Dětřichovicích.

Veřejný vodovod ve Světlé je součástí skupinového vodovodu Bruntál a je ve správě

VaK Bruntál a.s. Zdrojem vody jsou úpravny vody (ÚV) Leskovec a Karlov, v současné

době je pitná voda do obce dodávána jen z ÚV Karlov 130 l/s. Akumulace vody je zajišťová-

na ve vodojemu Světlá Hora 1000 m3 (663,00-658,00 m n. m.). Světlá je zásobena v jednom

tlakovém pásmu. Na parc. č. 170 se nachází vodojem 2 x 40 m3 (654,00 – 652,30 m n. m.),

který je dnes mimo provoz. Rozvodná síť je vybudována v celém rozsahu zastavěného území.

Vodovod v Suché Rudné vlastní hotel Paramon; je využíván pro tento hotel a několik

rodinných domů. Zdrojem pitné vody vodovodu je odběr z potoka Stará voda; zdroj má

vyhlášena ochranná pásma I. a II. stupně. Voda je přiváděna do odkyselovací stanice s kapaci-

tou 2 l/s, kde probíhá jednoduchá filtrace a hygienické zabezpečení vody. Voda je akumulo-

vána ve vodojemu 150 m3 (hl. cca 730,00 m n. m.), z vodojemu je voda přivedena řadem DN

100 do spotřebiště. Objekty, které nejsou napojeny na vodovod hotelu Paramon, jsou zásobe-

ny pitnou vodou z vlastních studní.

V Dětřichovicích je pouze vodovod bývalého statku. Zdrojem pitné vody je studna

ve středu zastavěného území Dětřichovic, ze které je voda čerpána do zemního vodojemu

2 x 150 m3. Na tento vodovod je napojeno i několik rodinných domů. Většina obyvatel

v Dětřichovicích je zásobena pitnou vodou z vlastních studní, u kterých není možno zaručit

vydatnost a hygienické zabezpečení. Dětřichovicemi prochází řad skupinového vodovodu

Bruntál DN 400 Světlá – Široká Niva, který je v současné době mimo provoz.

Ve Staré Vodě a v Podlesí není vybudovaný veřejný vodovod, zdrojem pitné vody

pro obyvatele jsou vlastní studny, u nichž nelze zaručit vydatnost ani kvalitu vody.

Na k. ú. Suchá Rudná se nachází vodní zdroj pro vodovod města Andělská Hora. Pod-

zemní voda je jímána zářezy přes 18 vzájemně propojených sběrných jímek a je odváděna

do hlavní sběrné jímky, která slouží k odkyselování vody na mramorovém filtru. Odtud je

89

voda přivedena do vodojemu 2 x 40 m3 (733,00 – 730,00 m n. m.) na k. ú. Andělská Hora

ve Slezsku. Zdroj vody má stanoveno ochranné pásmo I. stupně.

Vodní zdroj hotelu Paramon má stanovena ochranná pásma I. a II. stupně, rozhodnutím

odboru VLHZ ONV Bruntál dne 14.3.1986, čj. Voda/375/85/235/Pa/19/86.

Vodní zdroj pro vodovod Andělské Hory, nacházející se na k. ú. Suchá Rudná, má sta-

novena ochranná pásma I. stupně rozhodnutím odboru VLHZ ONV Bruntál dne 25.9.1978,

čj. Voda-1227/77-235-Pa-102/78.

Do k.ú. Suchá Rudná zasahují ochranná pásma I. a II. stupně přírodních léčivých zdro-

jů lázeňského místa Karlova Studánka, stanovená vyhláškou Ministerstva zdravotnictví

č. 175/1999 Sb., o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova

Studánka.

Bilance potřeby vody

Výpočet potřeby vody k r. 2030 je orientačně proveden na základě údajů obsažených

v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje, ve směrnici č. 9

z roku 1973 a vyhlášce č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

počet

obyvatel

k r. 2030

obyvatelstvo

(m3/d)

vybavenost

základní

(m3/d)

vyšší

vybavenost –

rekreační

zařízení (m3/d)

koeficient

denní

nerovnoměrnosti

Světlá 1180 141,6 35,4 1,4 1,4

Dětřichovice 90 10,8 1,8 - 1,5

Stará Voda 60 7,2 1,2 2,8 1,5

Suchá Rudná 70 8,4 1,4 52,4 1,5

obyvatelstvo zemědělství

QP

(m3/d)

Qm

(m3/d)

QP

(m3/d)

Qm

(m3/d)

Σ Qm

(l/s)

Světlá 178,4 249,8 17,6 32,8 282,6

Dětřichovice 12,6 18,9 - - 18,9

Stará Voda 11,2 16,8 - - 16,8

Suchá Rudná 62,2 93,3 - - 93,3

Světlá

Územní plán předpokládá potřebu vody ve Světlé ve výši Qm = 282,6 m3/den, tj. 3,27 l/s.

Akumulace pitné vody pro Světlou je zajištěna ve vodojemu 1000 m3. Z orientačního výpočtu

vyplývá, že stávající akumulace pitné vody pokrývá 100 % potřeby pitné vody ve Světlé.

Dle ČSN 73 6650 se má využitelný objem vodojemů rovnat 60 % maximální denní potřeby.

Z důvodu možné snížené kvality pitné vody z individuálních zdrojů pitné vody je územním

plánem navrženo rozšířit vodovodní síť, která je zásobena pitnou vodou ze skupinového vo-

dovodu Bruntál, o další vodovodní řady DN 50 až DN 100 v délce cca 10 km pro zásobování

zastavitelných ploch. Navržené řady DN 80 až DN 100 budou rovněž plnit funkci vodovodu

požárního. Samostatné větve, které budou zásobovat objekty v dosahu hydrantů do 200 m,

mohou mít profil DN 50. V jižní části Světlé je navržena rekonstrukce stávajícího vodovodní-

ho řadu DN 50 na DN 80, z důvodu nedostatečné kapacity pro napojení zastavitelných ploch.

90

V jižní části Světlé je navrženo osadit redukční ventil na stávající vodovodní řad DN 150

pro objekty pod kótou 598 m n. m. Dále je navrženo oddělení tlakového pásma pro objekty

pod kótou 598 m n. m. pomocí šoupátka, které je navrženo osadit na stávajícím řadu DN 50,

který je navržen k rekonstrukci na DN 80.

Dětřichovice

Dětřichovice je územním plánem navrženo napojit na skupinový vodovod Bruntál.

Akumulace pitné vody pro Dětřichovice je navržena ve stávajícím vodojemu 2 x 1500 m3,

který bude potřeba zrekonstruovat a zmenšit jeho objem pro potřeby Dětřichovic, která je

dle orientačního výpočtu Qm = 18,9 m3/den, tj. 0,22 l/s. V případě, že rekonstrukce stávajícího

vodojemu bude nereálná, je navržena výstavba nového vodojemu 30 m3 (min. hl. 665 m

n. m.). Z vodojemu 1000 m3 (663,00 – 658,00 m n. m.) je navrženo přes čerpací stanici, kte-

rou bude potřeba vybudovat v areálu stávajícího vodojemu 1000 m3, přivést pitnou vodu řa-

dem DN 100 do akumulace Dětřichovic. Přívodní řad je navrženo vést stávajícím řadem DN

400, který je dnes mimo provoz. Stávající řad bude sloužit jako chránička pro nový přívodní

řad DN 100. Z akumulace Dětřichovic bude pitná voda přivedena řadem DN 100 do severní

zastavěné části Dětřichovic. Pro zástavbu položenou nad hladinami vodojemu bude potřeba

pitnou vodu přečerpávat pomocí navržené ATS. Pro zástavbu pod kótami 605, 665 a 525 m

n. m. bude potřeba tlak ve vodovodní síti regulovat pomocí redukčních ventilů.

Stará Voda, východní část Suché Rudné

Starou Vodu a východní část Suché Rudné je územním plánem navrženo napojit na skupi-

nový vodovod Bruntál.

Pro zásobení zástavby ve Staré Vodě a v navazující části Suché Rudné pitnou vodou je

navrženo se napojit řadem DN 80 na vodovodní síť města Andělská Hora. Akumulace pitné

vody 30 m3 (min. hl. 673) je navržena v severní části k. ú. Stará Voda v Jeseníkách. Potřeba

pitné vody pro zástavbu Staré Vody a pro navazující zástavbu ve východní části Suché Rudné

je dle orientačního výpočtu předpokládána ve výši Qm = 21,7 m3/den, tj. 0,25 l/s. Pro zástavbu

nad kótou 658 m n. m. bude potřeba pitnou vodu přečerpávat pomocí navržené ATS.

Suchá Rudná

Stávající a nově navrženou zástavbu v Suché Rudné (mimo východní část, kterou je navr-

ženo napojit na vodovodní síť Staré Vody) je navrženo napojit na stávající vodovodní síť ho-

telu Paramon. Dle orientačního výpočtu pitné vody by měla být max. denní potřeba Qm = 88,4

m3/den, tj. 1,02 l/s. Stávající akumulace pitné vody i úpravna vody mají dostatečnou kapacitu

pro napojení stávající i nově navržené zástavby. Dle údajů z Plánu oblasti povodí Odry je

odebíráno 0,3 l/s z vodního toku Stará voda. Tento odběr by bylo potřeba zvýšit pro napojení

stávající a navržené zástavby. Pro zástavbu pod kótou 670 m n. m. bude potřeba na stávající

řad DN 100 osadit redukční ventil.

Podlesí

V Podlesí se vodovod nenavrhuje, zástavba bude i nadále zásobována pitnou vodou indivi-

duálně ze studní.

91

Vybudování ATS a osazení redukčních ventilů je nezbytné z důvodu zajištění tlaku vody

pro stávající a nově realizované rodinné domy v souladu s požadavky zákona č. 274/2001 Sb.,

o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění

pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb.

Do doby než budou navržené vodovody vybudovány, bude zásobování pitnou vodou za-

jištěno individuálně (ze studní), stejně jako pro objekty, které leží mimo dosah navržených

vodovodů. Pro zásobení pitnou vodou ze studní je potřeba vypracovat hydrogeologický prů-

zkum, který posoudí kvalitu vody a vydatnost vodního zdroje a prověří, zda při vybudování

studen nedojde ke změně hydrogeologických podmínek v řešeném území nebo k negativnímu

ovlivnění stávajících studen.

Územní plán zachovává možnost napojení města Andělská Hora na vodovod obce Světlá

Hora. Pro toto napojení bude potřeba rekonstruovat stávající řad DN 50, který je dnes mimo

provoz na DN 100 a v areálu vodojemu 2 x 40 m3 vybudovat čerpací stanici, přes kterou bude

v případě potřeby voda přečerpávána do vodojemu Andělská Hora 2 x 40 m3 (733,00 – 730,00

m n. m.).

V grafické části územního plánu jsou vyznačeny trasy navrhovaných páteřních vodovod-

ních řadů, nikoli přípojek. Poloha navržených vodovodů může být dále upřesňována podrob-

nější projektovou dokumentací. Dimenze řadů je nutno považovat za orientační a upřesnit je

s ohledem na protipožární zabezpečenost jednotlivých objektů.

Navrhovaná výstavba veřejného vodovodu v obci Světlá Hora je v souladu s Plánem roz-

voje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje, aktualizace r. 2014.

b) Odkanalizování a likvidace odpadních vod

V obci Světlá Hora je odkanalizováno soustavnou splaškovou kanalizaci jen centrum

Světlé a areál hotelu Paramon v Suché Rudné. Splašková kanalizace z centra Světlé (z by-

tových domů, obecního úřadu, jezdeckého areálu a několika dalších objektů) je zakončena

na mechanicko-biologické ČOV typu Kombiblok Sigma - Gigant. Celková délka stávající

kanalizace je cca 2 km. Na ČOV ve Světlé je dnes napojeno cca 819 EO, projektovaná kapa-

cita ČOV by měla být 2400 EO. Likvidace odpadních vod z hotelu Paramon v Suché Rudné

je ukončena na lokální mechanicko-biologické ČOV typu BC-40C s kapacitou 40 m3 odpad-

ních vod za den. Dešťové vody z areálu hotelu jsou svedeny dešťovou kanalizací DN 400

do recipientu Stará voda. Délka dešťové kanalizace je cca 400 m.

Stará Voda, Dětřichovice, Podlesí, Suchá Rudná (s výjimkou hotelu Paramon) a okra-

jové části Světlé nejsou odkanalizované, likvidace splaškových odpadních vod

z jednotlivých objektů zástavby probíhá lokálně přímo u zdroje. Splaškové odpadní vody

se převážně akumulují v žumpách či v domovních ČOV, které mají přepady zaústěny do po-

vrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vo-

dami do bezejmenných recipientů, Staré vody či Zlatého potoka, Světlohorského potoka

a následně do Černého potoka.

Světlá

Pro odkanalizování stávající zástavby ve Světlé je navržena výstavba splaškové kanalizace

oddílné stokové soustavy dle projektů „Kanalizace a ČOV v obci Světlá Hora, okr. Bruntál“

(HHP v.o.s., leden 2002) a „Tlaková kanalizace Světlá Hora – I. etapa“ (Vodohospodářská

inženýrská a projekční kancelář, srpen 2003) v celkové délce cca 3 km (gravitační) a cca 0,2

92

km (tlaková). Po vybudování navržených stok a napojení zastavěných a zastavitelných ploch

bude na stávající ČOV v centru obce napojeno celkem cca 1115 EO.

Z důvodu zlepšení kvality podzemních a povrchových vod územní plán navrhuje ve Světlé

stávající stokovou síť a navrženou stokovou síť dle výše uvedených projektů rozšířit o další

stoky splaškové kanalizace v celkové délce cca 3 km (gravitační DN 300), 0,3 km (tlakové

DN 80), jednu čerpací stanici a jednu čistírnu odpadních vod pro zajištění likvidace odpad-

ních vod z navržených zastavitelných ploch.

Pro jižní část Světlé je navržena splašková kanalizace se zakončením na čistírně odpadních

vod, navržené na levém břehu Staré vody. Kapacita čistírny odpadních vod je navržena pro

cca 372 EO, tj. cca 44,6 m3/den. Po vybudování navržené splaškové kanalizace a čistírny od-

padních vod bude stávající stoka tlakové kanalizace zrušena. Pásmo ochrany prostředí je

v souladu s TNV 75 6011 Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení navrženo 25 m

od areálu ČOV za předpokladu, že ČOV bude krytá a bude bez vlastního kalového hospodář-

ství.

Suchá Rudná

Pro napojení stávající a navržené zástavby v k. ú. Suchá Rudná na stávající čistírnu odpad-

ních vod hotelu Paramon se navrhuje výstavba cca 1 km gravitační splaškové kanalizace;

ČOV bude nutno rekonstruovat na kapacitu cca 491 EO, tj. cca 58,93 m3/den.

Dětřichovice, Stará Voda, Podlesí

V těchto částech obce se kanalizace nenavrhuje, likvidace odpadních vod bude i nadále

zajištěna individuálně pomocí žump s vyvážením odpadu nebo domovních ČOV s vyústěním

do vhodného recipientu.

Do doby, než bude provedena výstavba navržené splaškové kanalizace, bude likvidace

odpadních vod zajištěna individuálně pomocí žump s vyvážením odpadu nebo domovních

ČOV s vyústěním do vhodného recipientu, stejně jako pro objekty, které jsou mimo dosah

stávající a navržené kanalizace. Technologické odpadní vody z průmyslových podniků lze

vypouštět do kanalizace, pokud znečištění vod odpovídá podmínkám kanalizačního řádu.

V opačném případě je nutno technologické vody náležitě předčistit.

Dešťové vody, které nevsáknou do terénu, je nutné odvádět řízeně přes retenční zařízení

(nádrže či podzemní bloky) dešťovou kanalizací či otevřenými zatravněnými příkopy do stá-

vající dešťové kanalizace či vodních toků. Dešťové vody z větších parkovišť (cca nad 10 stá-

ní) a jiných zpevněných ploch, kde může dojít ke kontaminaci dešťových vod ropnými látka-

mi, je nutno předčišťovat v odlučovačích ropných látek (lapolech). Trasy stok dešťové kanali-

zace a příkopů bude možno ve většině případů navrhnout až po zaměření území, po detailním

průzkumu stávající kanalizace a podrobnějším rozčlenění jednotlivých zastavitelných ploch

v územních studiích.

V grafické části územního plánu jsou vyznačeny trasy navrhovaných páteřních kanalizač-

ních stok, nikoli přípojek. Poloha těchto stok může být upřesňována podrobnější projektovou

dokumentací.

Navržená výstavba veřejné splaškové kanalizace v obci Světlá Hora je v souladu s Plánem

rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje.

93

c) Vodní toky a plochy

Území obce Světlá Hora spadá do povodí vodárensky významných vodních toků Mo-

ravice a Opavy. Střed obce spadá do ČHP 2-02-02-040 – povodí Od Andělské Hory. Vý-

chodní část území spadá do ČHP 2-02-01-017 a 2-02-01-019 – povodí Opavy, ČHP 2-02-01-

020 – povodí Skrbovického potoka a do ČHP 2-02-02-045 – povodí Bokového potoka. Zá-

padní část území spadá do ČHP 2-02-02-037, 2-02-02-039 a 2-02-02-041 – povodí Staré vody

a ČHP 2-02-02-006 – povodí Bělokamenného potoka. Jihozápadní část území spadá do ČHP

2-02-02-036 a ČHP 2-02-02-042 – povodí Černého potoka. Severozápadní část území spadá

do ČHP 2-02-01-009 – povodí Bílé Opavy a ČHP 2-02-02-038 – povodí Zlatého potoka.

Středem zastavěného území Světlé protéká vodní tok Od Andělské Hory, který pramení

na území Andělské Hory. Tok Od Andělské Hory je levobřežním přítokem Staré vody, do

které se vlévá na k. ú. Světlá ve Slezsku. Stará voda pramení na k. ú. Suchá Rudná mezi

vrchy Hřeben a Dřevina a protéká přes zastavěnou část Suché Rudné a Staré Vody, tvoří část

severní hranice s městem Andělská Hora a na k. ú. Světlé ve Slezsku se vlévá (levobřežní

přítok) do Černého potoka. Na k. ú. Suchá Rudná se do Staré vody vlévá Zlatý potok (levo-

břežní přítok), který pramení u úpatí vrchu Hláska a tvoří část severní hranice mezi k. ú. Su-

chá Rudná a k. ú. Andělská Hora ve Slezsku. Černý potok pramení za jižní hranicí k. ú. Pod-

lesí pod Pradědem a k. ú. Malá Morávka u úpatí Železného vrchu, protéká zastavěnou částí

Podlesí a tvoří část jižní hranice obce Světlá Hora s obcí Rudná pod Pradědem. Na k.ú. Světlá

ve Slezsku se do Černého potoka vlévá Stará voda. Černý potok má na řešeném území i něko-

lik bezejmenných levobřežních přítoků. Část severozápadní hranice řešeného území tvoří Bílá

Opava, která pramení na k. ú. Rejhotice na úpatí hory Praděd. Okrajovou část západní hrani-

ce řešeného území tvoří Bělokamenný potok, který pramení na k. ú. Malá Morávka u úpatí

Temné hory. V řešeném území pramení jeho bezejmenné levobřežní přítoky. Část jihový-

chodní hranice řešeného území tvoří Skrbovický potok, který pramení na k. ú. Dětřichovice

u úpatí vrchu Koroptví a je levobřežním přítokem Opavy. Ve východní části řešeného území

pramení dva bezejmenné levobřežní přítoky Skrbovického potoka, v severovýchodní části

obce pramení bezejmenný pravobřežní přítok Opavy.

Černý potok je na území obce Světlá Hora dle vyhlášky č.178/2012 Sb., kterou se stanoví

seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vod-

ních toků, řazen mezi vodohospodářsky významné vodní toky.

Vody Bílé Opavy, bezejmenného pravobřežního přítoku Opavy, Skrbovického potoka

a jeho přítoků jsou dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných

pro život a reprodukci druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu

jakosti těchto vod, ve znění nařízení č. 169/2006 Sb. řazeny jako lososový typ vody č. 188.

Vody Bělokamenného potoka jsou dle výše uvedeného NV řazeny jako lososový typ vody

č. 193 a vody Staré vody, Od Andělské Hory a Černého potoka jsou řazeny jako lososový typ

vody č. 185.

Správcem Bílé Opavy, Černého potoka a Od Andělské Hory je Povodí Odry, s.p., správ-

cem Zlatého potoka, Bělokamenného potoka, Skrbovického potoka a Staré vody jsou Lesy

ČR, s.p.

Bílá Opava a Černý potok mají na řešeném území stanoveno záplavové území s vyme-

zením aktivní zóny. Záplavové území Bílé Opavy bylo stanoveno rozhodnutím Krajského

úřadu Moravskoslezského kraje č.j. 3112/2005/ŽPZ/Hec/2003 ze dne 30. 5. 2005. Záplavové

území Černého potoka bylo stanoveno rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského

kraje č.j. MSK 206744/2008 ze dne 4. 2. 2009. Bílá Opava protéhá řešeným územím zcela

mimo stávající zástavbu i budoucí rozvojové plochy, záplavové území Černého potoka zasa-

huje do ploch stávající zástavby v Podlesí a částečně tak omezuje možnost nové výstavby.

94

Povrchové vody obce Světlá Hora spadají do vodních útvarů s pracovním číslem 23 (Bílá

Opava po ústí do toku Střední Opava), 24 (Opava po soutok s tokem Skrbovický potok),

34 (Bělokamenný potok po ústí do toku Moravice) a 38 (Černý potok po vzdutí nádrže

Slezská Harta). Dle Plánu oblasti povodí Odry jsou útvary 23, 24 a 34 nerizikové, přírodní

vodní útvary, útvar 38 potenciálně rizikový, přírodní vodní útvar.

Podzemní vody spadají do vodních útvarů 64311 (Krystalinikum severní části Východ-

ních Sudet – JV část) a 66111 (Krystalinikum severní části Východních Sudet – SZ část).

Z hlediska kvantitativního a chemického jsou dle Plánu oblasti povodí Odry hodnoceny útva-

ry 64311 jako nevyhovující a 66111 jako nerizikový.

Západní část území obce Světlá Hora náleží do Chráněné oblasti přirozené akumulace

vod Jeseníky dle nařízení vlády č. 40/1978 Sb., ze dne 19. 4. 1978.

V řešeném území se nachází několik vodních nádrží a rybníků.

V k.ú. Dětřichovice jsou čtyři rybníky. První dva se nacházejí v zastavěném území; jde

o obecní rybníky, které slouží ke krajinnotvorným účelům. Třetí rybník se nachází severozá-

padně od zastavěného území Dětřichovic a je soukromý. Čtvrtý rybník se nachází v místní

části V údolí na bezejmenném levobřežním přítoku Skrbovického potoka. V k. ú. Světlá

ve Slezsku se nachází jeden rybník, který je obecní a slouží ke krajinotvorným účelům.

V k. ú. Podlesí pod Pradědem se nacházejí dvě vodní plochy. Obě jsou soukromé a slouží

ke krajinotvorným účelům. V k. ú. Suchá Rudná se nachází jedna vodní plocha, která je obec-

ní a slouží ke krajinotvorným účelům.

V jižní části k.ú. Světlá ve Slezsku je navržena nová vodní plocha o rozloze cca 0,5 ha;

bude sloužit ke krajinotvorným a chovným účelům.

Protipovodňová opatření

V západní části Suché Rudné územní plán navrhuje zřídit polosuchý poldr nad zastavě-

nou částí pro zachycení přívalových vod při povodňových stavech na vodním toku Stará voda.

Z poldru budou přívalové vody řízeně odpouštěny do toku Staré vody tak, aby neohrozily

zástavbu v okolí Staré vody.

E.2.10 Energetika a elektronické komunikace

a) Zásobování elektrickou energií

Nadřazená soustava ZVN, VVN – územím obce Světlá Hora vedení nadřazené soustavy

ZVN 400 kV a VVN 110, 220 kV neprocházejí.

Distribuční soustava VN – Světlá, Podlesí, Stará Voda a Suchá Rudná jsou zásobovány

elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami z hlavní linky VN 102 propojující

TS 110/22 kV Bruntál a Vrbno pod Pradědem. Hlavní linka VN 102 je provedena v dimenzi

3 x 110 AlFe. Pro výrobní areál v centru Světlé slouží jako záložní napaječ odbočka z linky

VN 81 v dimenzi 3x50 AlFe. Z této linky jsou napojeny také Dětřichovice.

Distribuční soustavu VN v řešeném území obce tvoří dále 18 distribučních trafostanic –

DTS 22/0,4 kV s celkovým výkonem 6 640 kVA, z toho do veřejné sítě NN dodává 14 DTS

celkový výkon 3 190 kVA, výkon ostatních DTS je určen pro samostatné odběratele. Tech-

nický stav sítě VN včetně trafostanic je vyhovující.

95

Přehled distribučních trafostanic (DTS) je uveden v následující tabulce:

Číslo DTS

podle ČEZ

Název umístění

trafostanice

Typ

DTS

Výkon

DTS (kVA)

DTS BR_2397 Světlá – VÚ Zelináři ocel. příhradová 100

DTS BR_2398 Světlá – U mlýna čtyřsloupová 160

DTS BR_2399 Světlá – Kulturní dům dvousloupová 400

DTS BR_2400 Světlá – U obchodu betonová, kompaktní 630

DTS BR_2462 Světlá – Statek u Nykla ocel. příhradová 400

DTS BR_9355 Světlá – Statek, kravín čtyřsloupová 250

DTS BR_9356 Světlá – Sinomag vestavěná 3000

DTS BR_9357 Světlá – Pastevna ocel. příhradová 100

DTS BR_2372 Dětřichovice – Obec (střed) dvousloupová 160

DTS BR_2448 Dětřichovice – Dolní ocel. příhradová 100

DTS BR_2452 Dětřichovice – Horní ocel. příhradová 100

DTS BR_2455 Podlesí – Dolní ocel. příhradová 160

DTS BR_2463 Podlesí – Horní ocel. příhradová 160

DTS BR_2404 Stará Voda – Obec zděná, věžová 160

DTS BR_2406 Suchá Rudná – Obec zděná, věžová 160

DTS BR_2407 Suchá Rudná – U školy ocel. příhradová 400

DTS BR_2471 Suchá Rudná – Kyselka jednosloupová 100

DTS BR_9353 Suchá Rudná – Chata VHP Brno ocel. příhradová 100

Rozvodná síť NN – rozvodná síť NN v řešeném území je převážně nadzemní s vodiči Al-

Fe různých průřezů na betonových nebo dřevěných, patkovaných podpěrných bodech. Část

sítě NN napojující objekty bytových domů a vybavenosti ve Světlé včetně vývodů z DTS

2462 je provedena zemními kabely.

Z rozvodné sítě NN je v řešeném území v současné době zásobováno elektrickou energií

535 bytů v RD a BD, včetně vybavenosti, podnikatelských aktivit a objektů rekreace a druhé-

ho bydlení. Elektrická energie v domácnostech je využívána především pro osvětlení, pohon

drobných spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění.

Bilance příkonu a transformačního výkonu

Z energetického hlediska se uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace. K r. 2030 se před-

pokládá, že elektrickým vytápěním bude vybaveno cca 10 % bytů ve Světlé a 20 % bytů

v ostatních částech obce (stupeň elektrizace C), včetně části objektů druhého bydlení. U ostat-

ních bytů se vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností uvažuje se stupněm elek-

trizace B.

Přepokládané rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude následující:

70 bytů – stupeň elektrizace C (vaření elektrickou energií + smíšené vytápění elektrickou

energií přímotopné a akumulační)

510 bytů – stupeň elektrizace B (vaření plynem a elektrickou energií).

Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky stano-

veného k r. 2030. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové jednotky v úrovni TR VN/NN

stanoven pro stupeň elektrizace B na 2,6 kW/byt ve Světlé a 3,8 kW v ostatních částech obce,

pro plně elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění)

se uvažuje s měrným příkonem 12,0 kW/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého byd-

lení (individuální rekreace) se uvažuje s příkonem 1,0 kW/objekt, pro cca 30 % těchto objektů

je uvažováno s elektrickým přitápěním s příkonem 5 kW/objekt.

96

Vypočtené podílové maximum bytů – Bmax je k r. 2030 následující:

Bmax = 420 x 2,6 + 90 x 3,8 + 70 x 12 + 250 x 1,0 + 75 x 5 = 2 899 kW

Podílové maximum vybavenosti (Vmax) – je stanoveno z měrného ukazatele 0,8 kW/byt

(včetně objektů druhého bydlení); pro nové drobné podnikatelské aktivity je uvažováno s pří-

konem 400 kW.

Vypočtené podílové maximum vybavenosti je k r. 2030 následující:

Vmax = 580 x 0,8 + 400 = 864 kW

Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově-komunální sféry

včetně drobných podnikatelských aktivit k r. 2030. Při výpočtu transformačního výkonu (PTR

VN/NN) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability

provozu při krytí odběrových maxim.

PTR = (Bmax + Vmax) x 1.20 = 4 516 kVA

Pro stávající odběratele s vlastní trafostanicí se považuje stávající výkon DTS za dostateč-

ný (4 DTS – 3 450 kVA).

Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec

Světlá Hora zajistit k r. 2030 cca 7 980 kVA transformačního výkonu. Přírůstek trans-

formačního výkonu dosáhne cca 1 330 kVA proti současnému stavu.

Návrh řešení

Výroba elektrické energie – předpokládá se rozšíření malých fotovoltaických elektráren

s výkonem 3 – 5 kW, instalovaných na objektech RD, příp. vybavenosti, pokud cena této

energie bude dále výrazně dotována.

Nadřazená soustava ZVN a VVN – vedení VVN 110, 220 kV a ZVN 400 kV se nenavr-

hují.

Distribuční soustava VN – potřebný příkon pro řešené území bude zajištěn z rozvodné

soustavy 22 kV, linek VN 102 a 81, které jsou pro přenos potřebného příkonu dostatečně di-

menzovány.

U některých navržených zastavitelných ploch dojde k dotčení ochranného pásma nadzem-

ního vedení 22 kV. Přeložky nadzemního vedení VN se nenavrhují ani nevylučují; jejich ná-

vrhy, příp. kabelizace vedení VN je nutno řešit v rámci podrobnější projektové dokumentace.

Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost a objekty druhého bydlení bude za-

jištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, s případným zvýšením jejich výkonu

a výstavbou 14 nových trafostanice DTS N1 – 14, z toho 6 ve Světlé (DTS N1 – 6), 3 v Dět-

řichovicích (DTS N7 – 9), 1 v Podlesí (DTS N10), 2 ve Staré Vodě (DTS N11 a 12) a 2

v Suché Rudné (DTS N13 a 14). Vyšší počet navržených DTS je dán plošným rozsahem nově

navrhované zástavby a předpokládaným výkonem nových DTS 100 – 160 kVA.

Dále se navrhuje přemístění stávající DTS 2399 – Kulturní dům do vhodnější polohy

vzhledem k navrhované zástavbě.

Nové trafostanice DTS N1, N2, N13 a přemístěná DTS 2399 ve Světlé jsou navrženy jako

kioskové, napojené zemní kabelovou přípojkou VN – 22 kV. Ostatní DTS ve Světlé a ostat-

97

ních částech obce se navrhují jako venkovní, na jednoduchém betonovém sloupu, napojené

nadzemní přípojkou provedenou závěsným kabelem. Výkon navržených trafostanice bude

určen podle požadavků ČEZ Distribuce a.s.

Rozvodná síť NN – nová rozvodná síť NN v lokalitách s ucelenou rodinnou zástavbou

bude v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území,

ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb., řešena zásadně zemním kabelovým vedením. Lokální ne-

dostatek příkonu v síti NN je možno řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice.

b) Zásobování plynem

VTL plynovody a RS – obec Světlá Hora je napojena na systém dálkového rozvodu zem-

ního plynu VTL přípojkou DN 100, PN 40 (652 080) z VTL plynovodu DN 200, PN 40 Stará

Rudná – Bruntál. Z uvedeného plynovodu je napojena regulační stanice plynu v RS VTL/STL

Světlá s výkonem 1 200 m3h

-1.

Katastrálním územím Podlesí pod Pradědem a Suchá Rudná dále procházejí VTL plyno-

vody DN 200, PN 40 Velká Štáhle – Vrbno pod Pradědem (652 061) a DN 150, PN 40 Velká

Štáhle – Karlova Studánka (652 071).

Místní plynovodní síť – středotlakým rozvodem plynu s provozním tlakem do 0,3 MPa je

plynofikována pouze část obce Světlá. Středotlaká plynovodní síť je provedena z materiálu

lPe – těžká řada, v profilech D 63 – 110. Ze středotlaké plynovodní sítě jsou napojeny kotelny

pro objekty OÚ, MŠ, Obchodu, Zdravotního střediska, Hasičské zbrojnice, Pošty, Domu sou-

středěné péče a Domu s pečovatelskou službou s 35 byty a 6 domovních kotelen, které zajiš-

ťují tepelnou energii pro 187 bytů. Plyn pro vytápění dále individuálně využívá cca 150 bytů

v BD a RD.

Ostatní části obce nejsou plynofikovány, na místní plynovodní síť ve Světlé je napojeno

také město Andělská Hora.

Bilance potřeby zemního plynu

Bilance potřeby plynu je sestavena podle odběratelských skupin – obyvatelstvo a ostatní

odběr pro část obce Světlá. S plynofikací ostatních částí obce se do r. 2030 neuvažuje.

Obyvatelstvo – roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanove-

ny metodou specifických potřeb podle směrnice č.17/97 SMP a.s. Ostrava. Předpokládá se,

že k r. 2030 bude plynofikováno cca 90 % bytů, tj. cca 425 bytů ve Světlé. Bilančně

se uvažuje s využitím plynu pro vaření, přípravu TUV a vytápění u všech plynofikovaných

bytů, včetně 210 bytů napojených z domovních kotelen (DK).

Ostatní odběr – v této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop vybavenosti a podnikatel-

ských aktivit (maloodběr). Odběry v této kategorii jsou orientačně stanoveny na 60 % odběru

obyvatelstva. Pro blíže nespecifikované odběry se uvažuje s rezervou 50 m3

h-1

, resp. 100

tis.m3 rok

-1.

98

Bilance potřeby zemního plynu k r. 2030 je uvedena v následující tabulce:

Měrná potřeba plynu Roční potřeba plynu

Druh odběru [m3 h

-1 ] [m

3 rok

-1 ] [m

3 h

-1] [tis. m

3rok

-1]

Obyvatelstvo – byty

RD (vaření, otop, TUV) – 425

bytů, včetně 210 bytů napojených

z DK

1,50

3 000

630

1 275

Ostatní odběr

(60 % odběru obyvatelstva)

380

800

Rezerva 50 100

Odběr z místní sítě celkem 1 060 2 175

Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že k r. 2030 je nutno z místní sítě zajistit cca 2,2

mil.m3 zemního plynu, zimní hodinové maximum při koef. současnosti dosáhne Ks = 0,9

dosáhne cca 950 m3

h-1

, resp. 1 210 m3

h-1

, včetně odběru Andělské Hory.

Návrh řešení

VTL plynovody a RS – nová vysokotlaká plynárenská zařízení se v řešeném území nena-

vrhují. Dodávka plynu pro bude zajištěna z RS VTL/STL Světlá Hora, s případným zvýšením

jejího výkonu.

Místní plynovodní síť – návrh rozšiřuje středotlakou plynovodní síť pro stávající a navr-

hovanou zástavbu ve Světlé, s plynofikací ostatních částí obce se do r. 2030 neuvažuje.

Nová středotlaká plynovodní síť bude provedena z plynového tlakového potrubí PE 100 –

SDR 11 v profilech D 50 – 63, vedeného podél místních komunikací. Celková konfigurace

sítě je zřejmá z grafické části územního plánu.

c) Zásobování teplem

Řešené území leží podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot v místě

s oblastní výpočtovou teplotou te = - 18oC a intenzivními větry. Pro tem = 12

o C (tem – střední

denní venkovní teplota pro začátek a konec otopného období) je střední venkovní teplota

za otopné období tes = 2,7o

C, počet dnů otopného období je 255. Převážná část obytného

území Světlé se rozkládá v nadmořské výšce kolem 595 m.

Zvláště velké a velké spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW

nejsou v území provozovány. Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způ-

sob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů, objektů druhého bydlení a samo-

statnými domovními kotelnami pro objekty bytových domů a občanského vybavení. Tepelná

energie ve Světlé je zajišťována především spalováním zemního plynu, s doplňkovou funkcí

tuhých paliv a elektrické energie, v ostatních částech obce spalováním tuhých paliv.

K významnějším tepelným zdrojům patří plynová kotelna ve Světlé č.p. 407, zásobující

teplem a teplou vodou 77 bytů, dále 5 domovních kotelen pro 110 bytů a samostatné plynové

kotelny pro objekty vybavenosti – Obecní úřad, MŠ, Obchod, Hasičská zbrojnice, Zdravotní

středisko, 2 domy s pečovatelskou službou a 35 byty. Ve výrobním areálu v centru Světlé je

provozováno 5 teplovodních kotelen na zemní plyn pro správní objekty a plynové infrazářiče

v provozních halách.

Zemní plyn ve Světlé se dále individuálně využívá pro vytápění cca 150 bytů v BD a RD.

99

V ostatních částech obce, které nejsou plynofikovány, se pro přípravu tepelné energie vyu-

žívá pevných paliv, hnědého uhlí a biomasy v různých podobách, doplňkovým zdrojem je

elektrická energie (především v objektech druhého bydlení).

Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu zůstane i do budoucna

zachován. V palivo-energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu pro 90 % bytů,

vybavenost a podnikatelské aktivity ve Světlé.

Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění

pro 10 % bytů v RD ve Světlé a 20 % bytů v ostatních částech, včetně části objektů druhého

bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného elektrického vytápění (přímotopné

v kombinaci s akumulací) a různých druhů tepelných čerpadel.

Pro ostatní zástavbu ve Světlé a ostatních částech obce, včetně objektů druhého bydlení,

se uvažuje s využitím dostupných pevných paliv, včetně biomasy. Doplňkovým topným me-

diem bude elektrická a solární energie. Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zá-

stavbu v širším měřítku uvažovat s rozšířením pasivního i aktivního využití solární energie.

d) Elektronické komunikace

Obec Světlá Hora telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní

ústředny (RSU) Světlá Hora, jako součást telefonního obvodu (TO – 59) Moravskoslezský

kraj. Telefonní ústředna Světlá Hora má dostatečnou kapacitu pro současný provoz s možností

dalšího rozšíření.

Telefonní účastníci ve Světlé Hoře jsou napojeni na digitální ústřednu prostřednictvím

účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je provedena úložnými a závěsnými kabely v dobrém

technickém stavu, včetně rezervy pro další zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní

prvek telekomunikační sítě je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Brun-

tál prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě.

Předpokládá se, že k r. 2030 bude hustota telefonních stanic v území odpovídat 100 % tele-

fonizovaných bytů s 30% rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru, s požadavkem na

připojení cca 750 telefonních účastníků. Podmínky pro rozvoj elektronického komunikačního

provozu budou řešeny výběrem z aktuální nabídky operátorů na pevné, bezdrátové a mobilní

síti.

Územím obce Světlá Hora procházejí optické kabely dálkové přenosové komunikační

sítě Telefónica O2 Czech Republic.

Radioreléové spoje – nad řešeným územím prochází 10 radioreléových spojů v trasách

Radiokomunikační středisko (RKS) Praděd – Široká Niva, Lichnov, Opava, Hošťálkovice

a 6x Bruntál.

Mobilní telefonní síť – na území obce Světlá Hora jsou dostupné všechny služby nabízené

operátory mobilních sítí v systému GSM – T-Mobile (TMO), Telefónica O2 (O2) a Vodafone

(VDF). Základnové stanice operátorů mobilních sítí (BTS) v řešeném území nejsou provozo-

vány.

100

E.2.11 Likvidace komunálních odpadů

Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní

a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti

odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR, na který navazuje Plán

odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSK byl přijat a schválen Zastupi-

telstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část

byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností

ze dne 13. 11. 2004.

Plán odpadového hospodářství původce odpadů není v řešeném území zpracován (ze záko-

na mají tuto povinnost původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného

odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu), v obci vzniká méně než 1000 t komunálního

odpadu ročně.

Likvidaci komunálních odpadů (komplexní nakládání s odpady) v řešeném území provádí

společnost Technické služby Bruntál, s.r.o. Odpady jsou zpracovány a ukládány na skládky

mimo řešené území. V rámci navržené zastavitelné plochy výroby a skladování na východním

okraji Světlé (plocha č. S-Z17) se předpokládá vybudování sběrného dvora.

E.2.12 Územní systém ekologické stability

Cílem ÚSES je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typic-

kých (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto sys-

tému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých

společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj

stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu

stavu.

Velikosti skladebných součástí ÚSES

V plochách pro skladebné části ÚSES, kde neexistují vhodné porosty a společenstva

pro zajištění funkcí biokoridoru nebo biocentra, je vymezení ÚSES provedeno tak, aby se

s ohledem na účelné a krajinářsky vhodné členění krajiny blížilo k minimálním parametrům.

Větší výměry lokálních biocenter a šířky biokoridorů jsou navrženy v lesích pro snadnější

upřesnění v lesních hospodářských plánech a lesních hospodářských osnovách.

Parametry navrženého ÚSES – lesní společenstva:

- lokální biokoridor – maximální délka 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost přerušení

na 15 m

- lokální biocentrum – minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím

byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m)

- nadregionální biokoridor – je složen z jednoduchých nadregionálních biokoridorů o ma-

ximální délce 700 metrů a minimální šířce 40 metrů a vložených lokálních biocenter a má

po 5 až 8 km vložena ještě regionální biocentra.

Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodář-

ského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi

projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého

rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést.

101

V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno

schválením komplexních pozemkových úprav.

Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES

Cílovými porosty ÚSES by měly být lesy třetího až pátého lesního vegetačního stupně,

s převahou území v pátém vegetačním stupni, tj. lesy s cílovou druhovu skladbou jedlových

bučin až smrkových bučin nebo bukových smrčin podle STG, v údolnicích toků pak stano-

viště s lesy smrkobukovými, smrkojedlovými nebo v nižších polohách pátého až třetího vege-

tačního stupně dubových bučin, bukových jedlin, javorových jasenin.

Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření,

které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na pozemcích vymezených pro ÚSES nelze např.

budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat nárosty nebo

jednotlivé stromy a pod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, které mají ve svém dů-

sledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy, výsadba

břehových porostů, zalesnění).

Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních

porostů a lesních pásů, pro zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráně-

ných druhů rostlin je systém doplněn i řetězem lučních biokoridorů a biocenter.

Koncepce návrhu územního systému ekologické stability krajiny

V řešeném území jsou vymezeny prvky nadregionální a lokální úrovně územního systému

ekologické stability.

Nadregionální úroveň je reprezentována nadregionálním biokoridorem K 87 složeným

z částí N1 až N5; nadregionální biokoridor přechází do území Světlé Hory (k. ú.

Dětřichovice) z obce Široká Niva a zase se do jejího území vrací; jde o biokoridor mezofilní

bučinný.

Lokální úroveň je tvořena mnoha lokálními trasami, které reprezentují stanoviště a po-

tenciální přirozená společenstva biochor v území Světlé Hory. Navíc jsou v území vymezena

antropicky podmíněná luční stanoviště v trase lokálních biokoridorů a biocenter.

Skladebné částí lokálního ÚSES:

- L1 až L10 – trasa vedená komplexy lesů podél severozápadní hranice obce od k.ú.

Malá Morávka (L1) k severu do k.ú. Andělská Hora ve Slezsku (L10) s dalším propo-

jením do k.ú. Malá Morávka (L11) a Ludvíkov pod Pradědem (L12)

- L13 až L23 – trasa vedená od severu podél hranice s k.ú. Andělská Hora ve Slezsku

k jihu rozsáhlými lesními komplexy západně zástavby Suché Rudné a Podlesí do k.ú.

Malá Morávka

- L24 až L48 – trasa vedená od jihu z k.ú. Stará Rudná, k severu a pak k východu pře-

vážně loukami v k.ú. Podlesí pod Pradědem, Stará Voda v Jeseníkách, Světlá ve Slez-

sku a Dětřichovice do k.ú. Markvartice u Široké Nivy, částečně jako lesní a luční, čás-

tečně jako luční s propojením na další trasy (L28 – napojení na předešlou trasu, L37 –

napojení na ÚSES Vrbna pod Pradědem, L45 – napojení na nadregionální biokoridor

K87 v Široké Nivě)

102

- L49 až L61 – trasa vedená v k.ú. Dětřichovice nejprve proti toku Skrbovického poto-

ka, dále se stáčí k severu, k západu a opět k jihu do k.ú. Malá Véska (L61) a Staré

Město u Bruntálu (L62)

- L62 až L69 – trasa vedená proti toku Staré vody s odbočením proti toku Černého po-

toka, stanoviště obohacená vodou a živinami

- L70 až L74 – trasa vedená podél jižní hranice k. ú. Suchá Rudná k severu do k.ú. An-

dělská Hora ve Slezsku

- L75 – trasa propojující dvě trasy v k. ú. Dětřichovice, mezi LBC L44 a L54.

Tabulková část

Označení

prvku

Funkce,

funkčnost

STG Rozměr Charakter ekotopu Cílové společenstvo,

návrh opatření

nadregionální úroveň

nadregionální biokoridor K 87, osa mezofilně bučinná

N1/ŠirNi NRBK funkční 4B3 690 m druhotné smrčiny,

bučiny a smíšené lesy

postupná náhrada smrčin

přírodě blízkým lesem

N2/ŠirNi LBC vložené,

funkční

4B, BC3 (2,8 ha) kmenovina s převahou

buku až bučina

N3/ŠirNi,

Mar

NRBK funkční 4B, BC3 490 m bukové porosty

N4/ŠirNi,

Mar

NRBK funkční 4AB,B3 200 m převaha smrčin změna druhové skladby

N5/Mar,

Skr

LBC funkční 3B3, 3BC (2,6 ha) smrkové a smíšené lesy,

v nivě listnaté

lokální úroveň

L1 až L10 – trasa vedená komplexy lesů podél severozápadní hranice obce od k.ú. Malá Mo-

rávka (L1) k severu do k.ú. Andělská Hora ve Slezsku (L10) s dalším propojením do k.ú. Ma-

lá Morávka (L11) a Ludvíkov pod Pradědem (L12)

L1/Mal

Mor

LBK funkční 5C5,

6AB5,

5AB4

(911

m)

lesy ve svazích,

převážně smrčiny

L2 LBC, funkční AB3,

5B3, AB4

6,2 ha smrkové lesy

L3 LBK, funkční 6B4,

6AB3

1120 m převážně smrkové

porosty a smíšené

kolem údolnice toku

L4 LBC, funkční 6B4,

6AB3

5,4 ha smrkové porosty

L5+L6 LBK funkční 6B4,

6AB3

2020 m smrkové lesy s příměsí

dalších dřevin – jedle,

buku, jeřábu, olše

L7 LBC funkční 6B4,

6AB3

7,9 ha dtto

L8 LBK funkční 6BC3 560 m smrkové lesy s příměsí

dalších druhů

L9 LBC funkční 5-6BC3 9,0 ha bučiny, smíšené porosty,

smrčiny

103

L10/And

Hor

LBK funkční 5BC3 1130m smrkové porosty

L11/Mal

Mor

LBC funkční 6BC3,

6B4,

6BC3

(1000

m)

převaha smrčin

a smíšené lesy – jedle

a listnáče

L12/Lud LBK funkční 5BC3, (1130

m)

smrkové a smíšené

porosty

L13 až L23 – trasa vedená od severu podél hranice s k.ú. Andělská Hora ve Slezsku k jihu

rozsáhlými lesními komplexy západně zástavby Suché Rudné a Podlesí do k.ú. Malá Morávka

L13 LBK funkční 6B4,

6AB3

1400 m komplexy lesů

s převahou smrčin

L14/And

Hor

LBC funkční 6AB3,

5BC4

9,8 ha vyspělé jedlosmrkové

porosty, smrčiny,

L15 LBK funkční 6AB3 940 m

převážně smrkové lesy

L16 LBC funkční 6AB3,

6BC45B

C4

9,7 ha převážně smrkové lesy

s příměsí dalších dřevin

L17 LBK funkční 6AB3,

6A3,

5AB3,

5BC4

1500 m převážně smrkové

porosty

L18 LBC funkční 5BC,

5AB3,

6AB3

5,1 ha omezeně smrčiny,

listnaté lesy

L19 LBK funkční 5AB3,

5BC3,

6BC4

1340 m smrkové lesy vnášení listnáčů a jedle

L20 LBC funkční 5BC3,

5BC4,

8,1 ha porosty se smrky,

modříny

L21 LBK funkční B3 1180 m převaha monokulturních

smrčin

vnášení dalších dřevin

do porostů

L22 LBC funkční 5B3, 5AB 5,0 ha smrkové a bukové

porosty

L23/Mal

Mor

LBK částečně

existující

5B3 (440

m)

lesní okraj, louky založení porostů koridoru

L24 až L48 – trasa vedená od jihu z k.ú. Stará Rudná, k severu a pak k východu převážně

loukami v k.ú. Podlesí pod Pradědem, Stará Voda v Jeseníkách, Světlá ve Slezsku a Dětři-

chovice do k.ú. Markvartice u Široké Nivy, částečně jako lesní a luční, částečně jako luční

s propojeními na další trasy

L24/Sta

Rud

LBK funkční 5B3,

5BC4

700 m louky luční

L25 LBC funkční 5B3,

5BC4

4,0 ha louky luční

L26 LBK funkční 5B3 900 m louky luční

L27 LBC funkční 5B3 2,3 ha louky v nivě potoka luční

L28 LBK funkční 5BC4,

5BC3

1 600

m

převážně smrkové lesy,

místy listnaté – bukové

L29 LBK funkční 5BC3,

5B3

900 m jako předešlý

L30 LBC nefunkční 5B3 4,8 ha smrkové lesy

s modřínem

104

L31 LBK funkční 5B3 1 900

m

louky kombinovaný luční a lesní,

podle stavu porostů

L32 LBC funkční 5B3 3,7 ha listnaté porosty

s loukami

kombinovaný luční a lesní,


L33 LBK funkční 5B3 1 500

m

louky, liniové dřevinné

porosty v zem. krajin

kombinovaný luční a lesní,


L34 LBC částečně

chybějící

5B3 2,7 ha louky, pole založení lučního biocentra

L35 LBK částečně

chybějící

5B3 990 m louky, menší porosty

dřevin na mezích

luční a lesní, doplnění

lesního koridoru

L36 LBC funkční,

kombinované

5BC3 7,1 ha louky, listnaté lesy –

převaha buku

luční, lesní

L37/Vrb LBK funkční 5B3,

5AB2

(960

m)

lesy, převážně smrkové

L38+L39 LBK funkční 5B3 740 m louky, drobné dřevinné

porosty

luční

L40 LBC funkční 5B3 2 ha louky, okraje lesa, luční

L41 LBK funkční 5AB,B3 730 m louky, okraje porostů luční

L42 LBC funkční 5AB,B3 2,8 ha lesní porost – listnáče,

část smrčina

náhrada smrčiny bučinou


L44 LBC část. chy-

bějící

5B3 2,8 ha louky, pole, lesní remíz luční

L45 LBK nefunkč-

ní, kombinova-

ný

5B3 1 180

m

louky, lesní porosty luční, lesní

L46 LBK část.

funkční, kom-

binovaný

5B3 1 590

m

lesní porosty, louky, luční, lesní

L47 LBC funkční 4B3 10,4 ha lesní porosty – listnaté

a smíšené, louky

luční a lesní

L48 LBK funkční 4B3 700 m okraje lesů

L49 až L61 – trasa vedená v k.ú. Dětřichovice nejprve proti toku Skrbovického potoka, dále

se stáčí k severu, k západu a opět k jihu do k.ú. Malá Véska (L61) a Staré Město u Bruntálu

(L62)

L49/Skr LBK funkční 3BC4,

5B3

1760 m údolnice Skrbovického

potoka s přírod blízkými

lesy

L50/Skr LBC funkční 4B3,

3BC4,

5BC3

5,4 ha lesy v údolnici toku,

louka

L51/Skr LBK funkční 5BC4,

5B3

1240 m lesy porosty údolnice

potoka-listnaté,

přecházejí ve smrčiny

L52 LBC nefunkční 5B3 5,6 ha monokulturní smrčina změna druhové skladby


chybějící

5B,BC3 780 m liniové porosty dřevin dosadba


chybějící

5B3 2,3 ha louky, lesní remíz dosadby

L55 LBK chybějící 5B3 810 m louky založení les.biokoridoru

L56 LBK chybějící 5B3 900 m louky založení les.biokoridoru

105


chybějící

5B3 2,4 ha louky, les dosadba biocentra


chybějící

5B3 740 m louky, liniové porosty lesní a luční, dosadba

lesního biokoridoru


chybějící

5B3 3,6 ha lesní remíz v loukách rozšíření porostu lesa

L60/StaM LBK funkční 5B3 1340 m louky, meze, drobné

dřevinné porosty

luční

L61/Mar LBK chybějící 5B3 1000 m louky, pole, liniové

dřevinné porosty

založení les. biokoridoru

L62 až L69 – trasa vedená proti toku Staré vody s odbočením proti toku Černého potoka, sta-

noviště obohacená vodou a živinami

L62/Sta

Rud,

MaVés

LBK funkční 4BC4,

4B3

(900

m)

břehové porosty toku


chybějící

4B3 4,3 ha porosty v nivě rozšíření dřevinných

porostů

L64 LBK funkční 4BC,C4,

4B3

1120 m břehové porosty toku


chybějící

4B3 4,1 ha louky, břehové porosty rozšíření stromových

porostů

L66 LBK funkční 5B3,

5BC4

1670 m břehové porosty toku

L67/Sta

Rud

LBK funkční 5BC4 1350 m břehové, listnaté porosty

podél toku

L68/Sta

Rud

LBC funkční 5BC4 6,8 ha břehové porosty toku lesní, nivní

L69/Sta

Rud

LBK funkční 5BC4 1650 m břehové porosty toku

L70 až L74 – trasa vedená podél jižní hranice k. ú. Suchá Rudná k severu do k.ú. Andělská

Hora ve Slezsku


chybějící

5BC4,

5B3

1320 m smrkové a smíšené lesní

porosty, louky

doplnění chybějící části

BK, změna druh. skladby

L71 LBC funkční 5B3 3,9 ha lesní porosty, listnaté

a smrkové

L72/And

Hor

LBK částečně

chybějící

5AB3,

5BC3

790 m smrkové lesy, louky změna druh. skladby,

výsadba chybějících částí


L74/And

Hor

LBK funkční 5B3 9,7 ha louky luční

L75 – trasa propojující dvě trasy v k. ú. Dětřichovice, mezi LBC L44 a L54.


Vysvětlivky k tabulkám:

- poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese, pro každou úroveň je číslování

zvlášť označení prvků lokální úrovně L, pro regionální R; prvky zasahující na další k.ú. mají uve-

den jeho název (ŠirNi – Široká Niva, MalMor – Malá Morávka, AndHor – Andělská Hora, Vrb –

Vrbno pod Pradědem, MaVés – Malá Véska, Lud – Ludvíkov pod Pradědem, Mar – Markvartice

u Široké Nivy, Skr – Skrbovice, StaRud – Stará Rudná, StaMě – Staré Město u Bruntálu)

- význam, funkčnost – biogeografický význam, současný stav funkčnosti

106

NRBK nadregionální biokoridor, LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor

- STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je ozna-

čena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem

a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré)

- rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru, rozměr uvedený v závorce platí

jen pro území obce, prvek dále pokračuje na sousední území

- charakter ekotopu – stručný popis stavu

- cílové společenstvo, návrh opatření – cílová vegetační formace, potřeba úprav pro funkčnost.

Střety a bariéry prvků ÚSES

Střety, vytvářející bariéry v souvislém systému prvků ÚSES pro pohyb organismů, lze

v území Světlé Hory charakterizovat jako polopropustné bariéry. Přerušení biokoridorů silni-

cemi nebo zástavbou zde nejsou široká, napomáhají šíření druhů vázaných na otevřená stano-

viště. Při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty

dřevin do maximální přípustné výšky, křížení s místními komunikacemi nevytváří výraznou

bariéru.

107

F. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

Obec Světlá Hora má pět částí s rozdílným charakterem a s rozdílnou intenzitou využití za-

stavěného území.

Zastavěné území Světlé nabízí jen velmi málo proluk vhodných k zastavění; všechny jsou

vymezeny jako zastavitelné plochy (plochy č. S-Z7, S-Z14, S-Z16, S-Z17, S-Z19, S-Z23; část

plochy č. S-Z2). Zastavitelné plochy vymezené mimo zastavěné území jsou určeny převážně

pro bydlení jako plochy smíšené obytné SO, na zastavěné území vesměs přímo navazují

a jsou jeho logickým doplněním – plochy č. S-Z2, S-Z4, S-Z11, S-Z12, S-Z26 a S-Z27; větši-

na těchto zastavitelných ploch také byla obsažena již v předchozím Územním plánu obce

Světlá Hora.

Rovněž zástavba Suché Rudné a Staré Vody je poměrně kompaktní a uvnitř jejich zastavě-

ného území se nezastavěné proluky až na výjimky nevyskytují; veškeré vhodné proluky jsou

vymezeny jako zastavitelné plochy (plochy č. R-Z12, V-Z3, V-Z6). Zastavitelné plochy vy-

mezené mimo zastavěné území na ně bezprostředně a logicky navazují (plochy č. R-Z4,

R-Z11, R-Z15, R-Z19, V-Z1 a V-Z5); zčásti byly obsaženy již v předchozím Územním plánu

obce Světlá Hora.

Zástavba Dětřichovic je již rozvolněnější; navržené zastavitelné plochy jsou situovány buď

přímo v zastavěném území (plochy č. D-Z7, D-Z11, D-Z12, D-Z13 – část a D-Z21 – část)

nebo v prolukách mezi zastavěným územím, takže pouze doplňují zástavbu tak, aby vznikl

souvislý sídelní útvar (plochy č. D-Z1, D-Z2, D-Z4, D-Z6, D-Z8, D-Z10 a D-Z17). I zde je

převážná většina navržených zastavitelných ploch převzata z předchozího Územního plánu

obce Světlá Hora.

Zástavba Podlesí je velmi volná – rozptýlená, s větší koncentrací ve východní části sídla.

Územní plán tento charakter zachovává a zastavitelné plochy vymezuje tak, aby nedošlo

k nadměrnému zahuštění zástavby; proluky v rámci zastavěného území zde nejsou.

Plochy určené k novému využití – plochy přestavby se v řešeném území vyskytují jen zce-

la výjimečně; ve Světlé a v Podlesí jsou to dvě plochy zborů, navržené k obnově obytné zá-

stavby jako plochy smíšené obytné (plochy č. P-P1 a S-P3), dále pak ve Světlé objekt bývalé

jídelny a kulturního zařízení výrobního areálu, navržený k přestavbě na penzion (plocha

č. S-P2).

Potřeba vymezení zastavitelných ploch vychází z demografické prognózy vývoje počtu

obyvatel, která předpoklá do r. 2025 realizaci cca 70 bytů v rodinných domech. Celková ka-

pacita navržených zastavitelných ploch určených pro bydlení je cca 120 rodinných domů

(viz kap. E.2.3 Bydlení), tj. cca 120 bytů, což představuje převis o cca 70 %. Tento převis je

sice vyšší, než obvyklých 30 – 50 %; v případě místních částí Dětřichovice, Suchá Rudná,

Stará Voda a Podlesí však část ploch – předpokládáme až 50 % v Dětřichovicích a Staré Vodě

a až 70 % ploch v Suché Rudné a Podlesí – bude využita pro výstavbu objektů druhého byd-

lení, a nelze ji tedy započítávat do demograficky odvozené potřeby bytů pro trvalé bydlení.

Důvodem pro vymezení výše uvedeného rozsahu ploch určených pro obytnou výstavbu je

především skutečnost, že zajištění dostatečně kapacitních ploch určených pro rozvoj

obytné výstavby je jedním z důležitých úkolů územního plánu, směřujících ke stabilizaci

počtu obyvatel a tím k posílení sociodemografického pilíře. Možnost využití těchto ploch

i pro tzv. druhé bydlení, tedy pro rekreační využití, je zároveň v souladu s Politikou

územního rozvoje ČR, kde pro specifickou oblast SOB3 Jeseníky – Králický Sněžník je

stanoven požadavek „Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území před-

nostně sledovat rozvoj rekreace a lázeňství…“.

108

G. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO

ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ

K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půd-

ního fondu, vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany

ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj.OOLP/1067/96)

k odnímání půdy ze ZPF, vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany a zákona

č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění poz-

dějších předpisů a podle Společného metodického doporučení Odboru územního plánování

MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP, červenec 2011.

Použité podklady

- údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cz,

duben 2013

- bonitní půdně ekologické jednotky z podkladů katastrálního úřadu

- podklady o odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP

Kvalita zemědělských pozemků

Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských

pozemků s určením BPEJ. Převážná část řešeného území náleží do klimatického regionu 8 –

MCH - mírně chladný,vlhký, menší část do kilm. regionu 7 – MT4 – mírně teplý, mírně vlhký

a klim. regionu 9 – CH – chladný, vlhký.

Dvojčíslí (2. a 3. číslo kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku – HPJ. V řešeném úze-

mí se vyskytují následující HPJ podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška

č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek

a postup pro jejich vedení a aktualizaci:

26 - Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké,

až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry.

35 - Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně

slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách

a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlh-

čené, v mírně chladném klimatickém regionu.

36 - Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem

modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou

skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu.

37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální

na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou

horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné,

závislé na srážkách.

40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery,

regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou

skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici.

50 - Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horni-

nách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skele-

tovité, se sklonem k dočasnému zamokření.

http://www.nahlizenidokn.cz/

109

56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální

na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla

bez skeletu, vláhově příznivé.

58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké

nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry

po odvodnění příznivé.

67 - Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých

depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny

toku, zaplavované, těžko odvodnitelné.

73 - Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povr-

chové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových

pramenišť, středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité.

Zábor půdy pro navržené plochy

Celkový předpokládaný zábor půdy je 41,40 ha, z toho je 32,25 ha zemědělských po-

zemků.

Zábor půdy podle funkčního členění ploch

funkční členění zábor půdy

celkem

z toho

zemědělských

pozemků

(ha) (ha)

Zastavitelné plochy

SO plochy smíšené obytné 32,44 28,07

OS plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní

zařízení

0,63

0,63

OH plochy občanského vybavení – hřbitovy 0,34 0,34

OX plochy občanského vybavení se specifickým využitím 0,49 0,33

VD plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba 0,81 -

DS plochy dopravní infrastruktury – silniční 0,15 -

PV plochy veřejných prostranství 2,23 1,05

DP plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací

a odstavné

0,16 -

TI plochy technické infrastruktury 0,36 0,33

ZV plochy veřejných prostranství – zeleň 3,26 0,97

Zastavitelné plochy celkem 40,87 31,72

Plochy ostatní

VV plochy vodní a vodohospodářské 0,53 0,53

návrh celkem 41,40 32,25

Meliorace – celkem se předpokládá zábor 2,13 ha odvodněných zemědělských pozemků.

Plochy změn v krajině – do vyhodnocení záboru půdy je zařazena jen plocha S – K1 – VV,

u ostatních navržených ploch změn v krajině nejde o zábor zemědělských pozemků.

Plocha R – K1 – jde o plochu lyžařského areálu na zemědělských pozemcích, které můžou být

nadále využívány.

Plocha R – K2 – plocha je umístěna na lesních pozemcích; jde ale o lanové centrum, u které-

ho se žádný zábor nepředpokládá.

110

Plocha R – K3 – je učena pro suchý poldr pro zadržování přívalových dešťů, zábor pozemků

není potřebný.

Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability

Do grafické přílohy jsou plochy územního systému ekologické stability připojeny jen ori-

entačně, dle metodického doporučení se zábor půdy pro ÚSES nevyhodnocuje. Je zakreslen

celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí.

V k.ú. Podlesí pod Pradědem, Stará Voda v Jeseníkách a Suchá Rudná je převážná část

prvků územního systému ekologické stability vymezena na lesních pozemcích, případně jde

o biocentra a biokoridory luční, u nichž nedojde k záboru ani k omezení obhospodařování

zemědělské půdy. Zalesnění je navrženo pouze u lokálních biokoridorů L70 a L72 v Suché

Rudné.

Větší zásah do zemědělského půdního fondu se předpokládá v k. ú. Světlá ve Slezsku

a v k.ú. Dětřichovice, kde je u některých lokálních biocenter a biokoridorů navrhováno zales-

nění nebo alespoň částečná dosadba stromových porostů – L57, L59, L61, L65, L53, L54

a L55. Převážně jde o pozemky v průměrné až nejhorší kvalitě, ve III. až V. třídě ochrany.

Některé z těchto prvků zasahují i do odvodněných ploch.

Posouzení a zdůvodnění záboru zemědělských pozemků

Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou až na nepatrné výjimky navrženy v návaz-

nosti na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Jde převážně o plochy určené pro bydlení.

Značnou část navržených zastavitelných ploch představují plochy, které byly obsaženy již

v předchozím územním plánu a které je tady v zájmu kontinuity rozvoje řešeného území

i nadále respektovat (přehled převzatých ploch je obsažen v tabulce č. 2). Záborem většiny

navržených ploch nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu ani zeměděl-

ských cest. Pozemky navržené k záboru jsou z větší části v průměrné až nejhorší kvalitě,

v III. až V. třídě ochrany. V nejlepší kvalitě, v I. a II. třídě ochrany je zábor 7,79 ha, tj. 24 %

z celkového záboru zemědělských pozemků.

Plochy s větším záborem zemědělských pozemků:

katastrální území Dětřichovice:

Plocha č. D-Z13 – SO – 1,97 ha zemědělských pozemků v V. třídě ochrany – z větší části

nejde o nový záměr, protože plocha je převzata z předchozího územního plánu; zároveň část

vymezené plochy leží uvnitř zastavěného území; vymezená plocha logicky doplňuje stávající

zástavbu.

katastrální území Podlesí pod Pradědem:

Lokalita sestávající z ploch P-Z12 – SO (0,26 ha zemědělských pozemků), P-Z13 – SO

(0,52 ha), P-Z14 – SO (0,27 ha) a P-Z15 – PV (0,14 ha, z toho 0,07 ha zemědělských po-

zemků; celkem 1,19 ha, z toho je 1,12 ha zemědělských pozemků ve III. třídě ochrany – ne-

jde o nový záměr, prakticky celá tato plocha je převzata z předchozího územního plánu.

katastrální území Suchá Rudná:

Lokalita sestávající z ploch R-Z6 – OS (0,63 ha), R – Z7 – PV (0,22 ha, z toho 0,11 ha ze-

mědělských pozemků) a R-Z8 – OX1 (0,31 ha, z toho 0,25 ha zemědělských pozemků); cel-

111

kem 1,16 ha, z toho je 0,99 ha zemědělských pozemků, převážně ve III. třídě ochrany, plochy

jsou určeny pro rozvoj a podporu rekreační funkce sídla – plocha č. R-Z6 pro vybudování

sportovního areálu, plocha R-Z8 pro vybudování zázemí ke stávajícímu lyžařskému areálu.

katastrální území Světlá ve Slezsku:

Plocha č. S-Z2 – SO – 3,73 ha, z toho je 3,65 ha zemědělských pozemků v I. a III. třídě

ochrany – nejde o nový záměr, plocha je pro obytnou výstavbu určena již v předchozím

územním plánu; je logickým doplněním proluky mezi stávající zástavbou, část plochy leží

uvnitř zastavěného území. Jde o dlouhodobě sledovaný směr rozvoje obce.

Plocha č. S-Z4 – SO – 1,42 ha zemědělských pozemků v I. a III. třídě ochrany – nejde o nový

záměr, plocha je pro obytnou výstavbu určena již v předchozím územním plánu.

Plocha č. S-Z7 – SO – 1,68 ha zemědělských pozemků, převážně ve III. třídě ochrany – plo-

cha leží uvnitř zastavěného území a zároveň je převzata z předchozího územního plánu.

Lokalita sestávající z ploch S-Z11 – SO (1,42 ha, z toho 0,63 ha zemědělských pozemků)

a S-Z12 – SO (0,90 ha, z toho 0,50 ha zemědělských pozemků); celkem 2,32 ha, z toho je

1,13 ha zemědělských pozemků ve III. třídě ochrany – nejde o nový záměr, plocha je

pro obytnou výstavbu určena již v předchozím územním plánu; jde o dlouhodobě sledovaný

směr rozvoje obce.

Lokalita sestávající z ploch S-Z26 – SO (0,68 ha) a S-Z27 – SO (3,90 ha, z toho 3,67 ha

zemědělských pozemků); celkem 4,58 ha, z toho 4,35 ha zemědělských pozemků, převážně

ve III. třídě ochrany, malá část ve II: a V. třídě ochrany – plocha S-Z26 a převážná část plo-

chy S-Z27 jsou převzaty z předchozího územního plánu; jde o dlouhodobě sledovaný směr

rozvoje obce a logické doplnění proluky mezi stávající zástavbou.

Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa

Celkem se předpokládá trvalý zábor 0,17 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa.

plocha funkční využití zábor

(ha)

kategorie lesních

pozemků

P-Z20 OX3 plochy občanského vybavení se specifickým

využitím

0,05 10 – lesy hospodářské

P-Z1 PV plochy veřejných prostranství 0,04 10 – lesy hospodářské

R-Z20 OX2 plochy občanského vybavení se specifickým

využitím

0,05 10 – lesy hospodářské

S-Z32 DS plochy dopravní infrastruktury – silniční 0,03 10 – lesy hospodářské

cekem 0,17

Výstavba v ostatních nově navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít

vliv na okolní lesní porosty.

V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle usta-

novení zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného or-

gánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují vymezené zastavi-

telné plochy a plochy přestavby D-Z20, D-Z21, P-Z2, P-Z3, P-Z4, P-Z5, P-Z7, P-Z21, P-Z32,

V-Z3, V-Z1, V-Z6, R-Z2, R-Z3, R-Z4, R-Z12, R-Z13, R-Z16, R-Z18, R-Z19, P-P1, P-P2.

112

H. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SVĚTLÁ HORA

H.1 Vyhodnocení souladu Územního plánu Světlá Hora s politikou územního rozvoje

a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

a) Soulad s Politikou územního rozvoje ČR

Politika územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1 (dále jen PÚR ČR), schválená

usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15. 4. 2015, stanoví pro území obce Světlá Hora následují-

cí požadavky a podmínky pro naplňování úkolů územního plánování:

Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území

Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, stano-

vené v PÚR ČR, jsou v Územním plánu Světlá Hora naplněny takto:

(14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území,

včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedi-

nečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které

jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.

Územní plán Světlá Hora důsledně chrání přírodní, civilizační i kulturní hodnoty

území. Přírodní hodnoty, představované především územím CHKO Jeseníky

a Ptačí oblasti Jeseníky a evropsky významnými lokalitami Karlova Studánka

a Suchá Rudná – zlatý lom, jsou chráněny především přísným omezením možnosti

realizace staveb mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Civilizační a kulturní

hodnoty včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví,

představované především nemovitými kulturními památkami, památkami místní-

ho významu, zachovanou strukturou původní jesenické zástavby a charakterem

kulturní krajiny – kamenicemi, jsou chráněny stanovením prostorových podmínek

zástavby. Všechny navržené zastavitelné plochy, s výjimkou ploch pro výstavbu

vodojemu ve Staré Vodě, vodojemu nad Dětřichovicemi, rozhledny nad Karlovou

Studánkou a myslivecké chaty v Podlesí , jsou situovány uvnitř zastavěného území

nebo v přímé návaznosti na ně. Realizací záměrů, navržených v územním plánu,

tedy nemůže dojít k zásahům do přírodních, civilizačních ani kulturních hodnot

území, do urbanistické struktury území, struktury osídlení ani kulturní krajiny.

(14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru

při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funk-

cí krajiny.

V územním plánu jsou zachovány všechny stávající areály zemědělské výroby. Zá-

sady ochrany zemědělské půdy jsou respektovány, celkový zábor zemědělské půdy

pro rozvojové plochy vymezené v územním plánu činí pouze 32,25 ha, z toho je v I.

a II. třídě ochrany pouze 7,79 ha.

(15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální se-

gregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mecha-

nizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat

při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace

nebo snížení její úrovně.

Tato problematika se obce Světlá Hora netýká, k prostorově sociální segregaci zde

nedochází.

113

(16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost

komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které

ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je

zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením

a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.

Územní plán řeší koncepci rozvoje území obce komplexně, nepreferuje jedno-

stranná hlediska ani požadavky na neodůvodněný rozvoj některé z funkčních slo-

žek v území a důraz klade na posílení sociálního a ekonomického rozvoje (vymeze-

ním ploch pro obytnou výstavbu a ploch pro ekonomické aktivity) a na ochranu

vysokého přírodního potenciálu rekreačně atraktivní oblasti Jeseníků.

(16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území,

zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a násled-

né koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek.

Územní plán řeší koncepci rozvoje území na principu integrovaného rozvoje území

a navrhuje vyvážený rozvoj všech funkčních složek v území na základě komplex-

ního a objektivního posouzení všech zájmů v území.

(17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací

zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky pro-

blémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.

Obec Světlá Hora je obcí s výraznou rekreační funkcí a nemá předpoklady pro vý-

znamnější rozvoj výrobních aktivit; hospodářský pilíř obce je z velké části zamě-

řen na rekreaci a cestovní ruch. Pro vznik nových pracovních příležitostí jsou

v územním plánu vymezeny zastavitelné plochy výroby a skladování ve Světlé

a plochy pro rozvoj zařízení rekreace a cestovního ruchu, které budou rovněž

zdrojem nových pracovních příležitostí.

(18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení

partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurence-

schopnost.

V územním plánu jsou vytvořeny předpoklady pro posílení partnerství mezi obcí

a městy v jejím okolí a regionu – obec Světlá Hora poskytuje rekreační zázemí

sousednímu městu Bruntál i vzdálenější Opavě, Ostravě a Olomouci a tato města

zase poskytují obci pracovní příležitosti a širokou nabídku zařízení občanského

vybavení.

(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brow-

nfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využí-

vat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu

nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně,

včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území

úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřej-

ných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace

pro udržitelný rozvoj území.

Nevyužité výrobní areály jsou i nadále ponechány pro výrobu a skladování,

s možností využití i pro nevýrobní využití – občanské vybavení, sportovní zařízení.

Ochrana nezastavěného území je zajištěna stanovením jeho přípustného využití

s velmi malým rozsahem přípustných staveb, stávající plochy veřejné zeleně jsou

114

zachovány a je navržena řada nových ploch určených pro vybudování zeleně

na veřejných prostranstvích.

(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co

nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření.

S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, re-

spektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního pro-

středí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy

Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené

akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu.

Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekolo-

gické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických

funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru

v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci

územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem

na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních

zdrojů.

V územním plánu nejsou navrženy žádné rozvojové záměry, které by mohly vý-

znamně ovlivnit charakter krajiny, převážná většina vymezených zastavitelných

ploch je určena pro nízkopodlažní obytnou zástavbu. Všechny navržené zastavitel-

né plochy, s výjimkou ploch pro výstavbu vodojemů ve Staré Vodě a nad Dětři-

chovicemi, plochy pro výstavbu rozhledny nad Karlovou Studánkou a plochy

pro výstavbu myslivecké chaty v Podlesí, jsou vymezeny v přímé návaznosti na za-

stavěné území; výše uvedené zastavitelné plochy, vymezené ve volné krajině, nej-

sou umístěny do lokalit, konfliktních z hlediska zájmů ochrany přírody a žádná

z nich nevyžaduje kompenzační opatření. Zájmy ochrany přírody a krajiny jsou

maximálně respektovány, navržené řešení bylo konzultováno a odsouhlaseno or-

gány ochrany přírody; zábor zemědělské a lesní půdy pro nové záměry byl omezen

na nezbytný rozsah potřebný k zajištění udržitelného rozvoje obce. Územní systém

ekologické stability je v územním plánu jednoznačně vymezen, možnost realizace

staveb v plochách ÚSES je velmi výrazně omezena. Stanovené cílové charakteristi-

ky krajiny jsou respektovány – viz další text.

(20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící

živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury.

V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na za-

jištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.

V územním plánu se nevymezují žádné plochy ani koridory, které by mohly zhoršit

migrační propustnost krajiny, stejně tak se nevymezují žádné rozvojové plochy,

které by směřovaly ke srůstání jednotlivých sídel v rámci obce Světlá Hora nebo

srůstání se zástavbou sousedních obcí.

(21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbyt-

né pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových

oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina

negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je za-

chování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst,

způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních

porostů a zachování prostupnosti krajiny.

115

Obec Světlá Hora neleží v rozvojové oblasti, rozvojové ose ani ve specifické oblasti,

na jejímž území by byla krajina negativně poznamenána lidskou činností, naopak

je součástí specifické oblasti Jeseníky – Králický Sněžník s vysokými přírodními

a krajinářskými hodnotami. V územním plánu jsou stávající plochy veřejně pří-

stupné zeleně zachovány a doplněny nově navrženými plochami, vymezenými pře-

devším v návaznosti na rozvojové plochy obytné výstavby. Vznik a rozvoj dalších

lesních porostů není na území obce potřebný, lesní porosty zaujímají již nyní při-

bližně 49 % rozlohy území obce. Prostupnost krajiny není územním plánem ome-

zena.

(22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního

ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji

hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, tu-

ristickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pě-

ší, cyklo, lyžařská, hipo).

Všechny tyto formy cestovního ruchu jsou na území obce Světlá Hora provozovány

a v územním plánu jsou respektovány; navrhuje se vybudování nové turistické tra-

sy pro přístup k navržené rozhledně nad Karlovou Studánkou a několik nových

cyklotras, které propojí stávající cyklotrasy.

(23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění

dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování

dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat roz-

sah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení sou-

běžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železnič-

ní a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo za-

jistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy

pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených

koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně

předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu půso-

bení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti bu-

dování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků).

Územím obce Světlá Hora procházejí tři významné dopravní tahy – silnice II. třídy

– silnice II/445, II/450 a II/452, které převádějí převážnou část tranzitní regionální

dopravy a spojují obec s okresním městem Bruntál, s krajským městem Ostravou,

s Olomouckým krajem a s Polskem; problémy s dopravní dostupností zde tedy

nejsou. Zároveň je dopravní zátěž těchto silnic natolik nízká, že v území nevyvolá-

vá nadměrné negativní vlivy, a proto nebylo nutno navrhovat opatření na ochranu

obytné zástavby před nepříznivými účinky dopravy. Železniční trať, procházející

územím obce, je dlouhodobě mimo provoz a obnovení železniční dopravy ve větším

rozsahu je nepravděpodobné. Pro zlepšení vybavení obce technickou infrastruktu-

rou je navrženo především rozšíření vodovodní sítě a STL plynovodu a vybudová-

ní kanalizace a ČOV ve Světlé.

(24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním

dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany ve-

řejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové

výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet pod-

mínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatel-

stva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v úze-

116

mí podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistic-

kou).

Obec Světlá Hora je velmi dobře dopravně dostupná (viz předchozí bod), veškerá

stávající zástavba je situována v dosahu stávajících komunikací; navrhují se pouze

krátké úseky místních komunikací pro zpřístupnění zastavitelných ploch, které

nejsou přímo přístupné ze stávajících komunikací. Pro rozvoj cyklistické dopravy

jsou v územním plánu navrženy nové cyklotrasy.

(24a) Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních

hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu vý-

znamnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet pod-

mínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení.

Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný od-

stup od průmyslových nebo zemědělských areálů.

Území obce Světlá Hora nepatří k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší,

k překročení limitních hodnot pro ochranu lidského zdraví zde nedochází.

V územním plánu nejsou vymezeny žádné rozvojové plochy pro činnosti, které by

mohly mít na životní prostředí negativní vliv.

(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními

riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cí-

lem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch po-

třebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení

území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené

retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako

alternativy k umělé akumulaci vod.

Na území obce Světlá Hora představují potenciální riziko především záplavy, se-

suvná území zde nebyla identifikována, eroze ani sucho zde vzhledem k charakteru

krajiny (převažují lesy a trvalé travní porosty) nehrozí. Záplavové území Bílé

Opavy je vymezeno zcela mimo zastavěné území obce i mimo navržené rozvojové

plochy, záplavové území Černého potoka zasahuje do zastavěného území v Podlesí

a částečně omezuje možnost nové výstavby. Pro ochranu před záplavami je v Su-

ché Rudné navržena plocha pro vybudování polosuchého poldru pro zachycení

přívalových vod na toku Stará voda. Přirozená retence srážkových vod v zástavbě

je zajištěna stanovením nízkého koeficientu zastavění pozemků, který zachovává

rozvolněný charakter zástavby a umožňuje vsak dešťových vod přímo na pozem-

ku.

(26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou

infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat

a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika

vzniku povodňových škod.

V záplavovém území nejsou vymezeny žádné zastavitelné plochy.

(27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její

rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž

podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými re-

gionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto

obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v ob-

lastech se specifickými geografickými podmínkami.

117

Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení

(klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou

posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje.

Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní

i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť,

efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně ja-

ko řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpo-

klady hospodářského rozvoje ve všech regionech.

V územním plánu je rozvoj veřejné infrastruktury řešen koordinovaně, s ohledem

na její účelné využívání. Dopravní dostupnost obce je dobrá (viz bod 23),

v územním plánu se navrhuje pouze rekonstrukce šířkově nevyhovující silnice

II/450.

(28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požado-

vat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na ve-

řejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné in-

frastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností.

V územním plánu je stanoven další rozvoj území obce v souladu s požadavky

na udržitelný rozvoj území včetně nároků na veřejnou infrastrukturu.

(29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vyme-

zovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy

nebo městskou hromadnou dopravu, umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch

rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s poža-

davky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a do-

stupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosaži-

telnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné

sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné.

Tento bod se území obce Světlá Hora v zásadě netýká, veřejnou dopravu zde zajiš-

ťuje pouze doprava autobusová; železniční provoz byl ukončen a s jeho obnovením

se neuvažuje. Pěší a cykloturistické trasy jsou na území obce vybudovány, územní

plán navrhuje vybudování nové turistické trasy a nových cyklotras.

(30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je

nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti

i v budoucnosti.

Obec Světlá Hora je napojena na skupinový vodovod Bruntál, který zajišťuje do-

dávku pitné vody v odpovídající kvalitě i množství; veřejný vodovod je vybudován

ve Světlé, v Suché Rudné a v Dětřichovicích. V územním plánu je navrženo vybu-

dování vodojemů ve Staré Vodě a nad Dětřichovicemi, rozšíření vodovodní sítě

ve Světlé, v Dětřichovicích, ve Staré Vodě a v Suché Rudné; v Podlesí se

s výstavbou vodovodu neuvažuje, převážně rekreační zástavba zde bude i nadále

zásobována pitnou vodou ze studní. Kanalizace je vybudována pouze v centru

Světlé a v areálu hotelu Paramon v Suché Rudné. Územní plán navrhuje vybudo-

vání soustavné kanalizace a ČOV ve Světlé a rozšíření kanalizace v Suché Rudné;

ve zbývajících sídlech bude i nadále likvidace odpadních vod zajišťována individu-

álně.

118

(31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby

energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace je-

jich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobová-

ní území energiemi.

S výrobou energie z obnovitelných zdrojů ve větším měřítku se na území obce

Světlá Hora nepočítá.

(32) Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhod-

něných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdra-

vé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby.

Tato problematika se území obce Světlá Hora netýká.

Rozvojové oblasti a rozvojové osy

Území obce Světlá Hora není součástí žádné rozvojové oblasti ani rozvojové osy.

Specifické oblasti

Území obce Světlá Hora, jako součást území SO ORP Bruntál, spadá do specifické oblasti

Jeseníky – Králický Sněžník SOB 3. Požadavky a podmínky pro tuto specifickou oblast jsou

stanoveny v bodě:

(71) SOB3 Specifická oblast Jeseníky – Králický Sněžník

Vymezení:

Území obcí z ORP Bruntál, Jeseník, Králíky, Krnov (severozápadní část), Rýmařov a Šum-

perk.

Důvody vymezení:

a) Potřeba posílit zaostávající sociální a ekonomický rozvoj, který patří k nejslabším v ČR a

napravit strukturální postižení ekonomiky s mnohými stagnujícími odvětvími hospodářství.

b) Potřeba rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký potenciál přírod-

ně cenné a společensky atraktivní oblasti Jeseníků, které jsou chráněnou krajinnou oblastí,

pro rekreaci a lázeňství.

c) Potřeba zlepšit nevyhovující dopravní dostupnost většiny území.

Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území:

Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat:

a) rozvoj rekreace a lázeňství – obec Světlá Hora nemá předpoklady pro rozvoj lázeňství,

jde o obec s převažující funkcí obytnou a rekreační; pro rozvoj rekreace jsou

v územním plánu navrženy plochy pro výstavbu sportovních zařízení, pro rozšíření

lyžařského areálu a pro vybudování lanového centra v Suché Rudné, plocha pro vý-

stavbu penzionu ve Světlé a plocha pro výstavbu rozhledny nad Karlovou Studán-

kou, dále pak je navržena nová turistická trasa a nové cyklotrasy,

b) lepší a udržitelné využívání přírodních podmínek pro rozvoj území (např. rozvoj ekolo-

gického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu) – ekologické zemědělství i dřevoz-

pracující výroba jsou v obci provozovány a příslušné výrobní areály jsou v územním

plánu ponechány beze změny,

119

c) zlepšení dopravní dostupnosti území – dopravní dostupnost obce je velmi dobrá, obcí

procházejí významné dopravní trasy – silnice II/445, II/450 a II/452, které zajišťují

spojení obce s okresním městem Bruntál, s krajským městem Ostravou, s územím

Olomouckého kraje i s příhraničními oblastmi v Polsku,

d) snížení povodňových rizik – pro snížení povodňových rizik je v Suché Rudné navržen

polosuchý poldr pro ochranu před přívalovými vodami na toku Staré vody.

Úkoly pro územní plánování:

V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí:

a) identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní

podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občan-

ského vybavení – obec Světlá Hora nepatří k hlavním pólům ani střediskům ekono-

mického rozvoje oblasti, přesto je v územním plánu navrženo rozšíření technické in-

frastruktury (rozšíření vodovodu a STL plynovodu, vybudování kanalizace a jsou

vymezeny plochy pro novou obytnou výstavbu a pro výstavbu zařízení občanského

vybavení

b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území a přeshraničních do-

pravních tahů, zejména na Kladsko – obec leží na významných dopravních tazích, silni-

cích II/450, II/452 a II/445, její dopravní dostupnost je tedy velmi dobrá; dopravní

tahy na Kladsko se řešeného území netýkají

c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému pěších a cyklistických tras a propojení sys-

tému se sousedním Polskem, koncepčního rozvoje systému dálkových tras – v územním

plánu je navrženo několik nových cyklotras, propojujících stávající trasy; vazby

na Polsko se řešeného území netýkají

d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího

průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezením vhodných území pro tyto akti-

vity – pro rozvoj rekreace jsou v územním plánu navrženy plochy pro výstavbu spor-

tovních zařízení, pro rozšíření lyžařského areálu a pro vybudování lanového centra

v Suché Rudné, plocha pro výstavbu penzionu ve Světlé a plocha pro výstavbu roz-

hledny nad Karlovou Studánkou, dále pak jsou navrženy nové cyklotrasy; dřevoz-

pracující výroba i ekologické zemědělství jsou v obci provozovány, stávající areály

zůstávají beze změny

e) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru,

zejména vymezením vhodných území pro zatravňování a pastvinářství – zemědělská vý-

roba podhorského typu je v řešeném území provozována, všechny výrobní areály zů-

stávají v územním plánu beze změny; podíl trvalých travních porostů na zemědělské

půdě je velmi vysoký, dosahuje téměř 80 %, nové plochy pro zatravňování a pastvi-

nářství není třeba vymezovat

f) řešit územní souvislosti napojení Jeseníků směrem na Ostravu – obcí prochází silnice

I/452, která se v Bruntále napojuje na silnici I/11 a umožňuje spojení Ostravy s Jese-

níky; toto napojení je dostatečné

g) vytvářet územní podmínky pro umístění staveb, technických a přírodě blízkých opatření

ke snížení povodňových rizik, včetně opatření na horní Opavě s údolní nádrží Nové Heř-

minovy – v územním plánu je navrženo vybudování polosuchého poldru na toku Sta-

rá voda, jako protipovodňové opatření proti přívalovým vodám.

120

Koridory a plochy dopravní infrastruktury

Na území obce Světlá Hora nejsou v PÚR ČR stanoveny žádné plochy ani koridory do-

pravní infrastruktury.

Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů

Na území obce Světlá Hora nejsou v PÚR ČR stanoveny žádné plochy ani koridory tech-

nické infrastruktury ani souvisejících záměrů.

Další úkoly pro ministerstva, jiné ústřední správní úřady a pro územní plánování

Pro území obce Světlá Hora žádné další úkoly nejsou stanoveny.

b) Vyhodnocení souladu Územního plánu Světlá Hora s územně plánovací dokumentací

vydanou Moravskoslezským krajem

V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje je potvrzeno zařazení území

obce Světlá Hora do specifické oblasti SOB3 Jeseníky – Králický Sněžník. Současně je

navrhováno zpřesnění požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování

o změnách v území a úkolů pro územní plánování.

Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území:

- Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení se sousedními oblastmi v ČR (SOB2 – Ostra-

va, SOB8 – Olomouc) a v Polsku (Kladsko) – obec Světlá Hora leží na významných

dopravních tazích, silnicích II/445, II/450 a II/452, které umožňují její napojení

na nadřazenou silniční síť, reprezentovanou silnicemi I/11 a I/45 v Bruntále.

- Nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti umisťovat podle těchto hlavních

kritérií:

- vazba na hlavní dopravní tahy území (silnice I/45 a navazující síť silnic II. třídy)

- vazba na sídla s rozvojovým potenciálem (Bruntál, Rýmařov, Vrbno pod Pradědem,

Město Albrechtice, Břidličná)

- preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen vý-

jimečně, ve zvlášť odůvodněných případech).

Obec Světlá Hora leží na silnicích II/450 a II/452, které se v Bruntále napojují na sil-

nici I/45 a má těsné vazby na sídla s rozvojovým potenciálem – města Bruntál a Vrb-

no pod Pradědem; zastavitelné plochy pro nové ekonomické aktivity jsou navrženy

ve Světlé, mimo stanovená záplavová území.

- Zkvalitnění a rozvoj technické infrastruktury, občanského vybavení a podpora dalších

opatření k posílení stability osídlení, zejména ve spádových sídelních centrech (Bruntál,

Rýmařov, Město Albrechtice, Horní Benešov, Břidličná, Osoblaha, Vrbno pod Pradědem)

– obec Světlá Hora není spádovým sídelním centrem, i přesto však jsou zde navrženy

plochy pro rozvoj občanského vybavení a technické infrastruktury.

121

- Rozvoj rekreační funkce sídel též mimo hlavní rekreační střediska, zejména:

- v severní části této oblasti (správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem Město

Albrechtice a Osoblaha)

- v prostoru vodní nádrže Slezská Harta (obce Razová, Leskovec nad Moravicí, Bílčice,

Roudno, Nová Pláň, Mezina, Světlá Hora, Valšov, Moravskoslezský Kočov – část

Moravský Kočov a Bruntál – část Karlovec)

Jejich rozvoj řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou.

Pro rozvoj rekreace jsou v územním plánu navrženy plochy pro výstavbu sportov-

ních zařízení, pro rozšíření lyžařského areálu Ski Annaberg a pro vybudování lano-

vého centra v Suché Rudné, plocha pro výstavbu penzionu ve Světlé a plocha pro vý-

stavbu rozhledny nad Karlovou Studánkou, dále je navržena nová turistická trasa

a nové cyklotrasy.

- Nová zastavitelná území vymezovat především v návaznosti na stávající zastavěná území

při zohlednění pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních

a kulturních hodnot krajiny – až na dále uvedené výjimky veškeré navržené zastavitel-

né plochy navazují na zastavěné území a neovlivní pohledově exponované lokality

ani přírodní a kulturní hodnoty území; výjimkou jsou zastavitelné plochy V-Z2 (pro

výstavbu vodojemu ve Staré Vodě), S-Z31 (pro výstavbu vodojemu nad Dětřichovi-

cemi), R-Z20 (pro výstavbu rozhledny nad Karlovou Studánkou) a P-Z20 (pro vý-

stavbu myslivecké chaty v Podlesí), ani ty však neovlivní podmínky ochrany přírody

a krajiny.

- Zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy tohoto území, zejména rekreačních středisek

– dopravní propojení a obsluha území obce Světlá Hora je dobrá, není třeba ji pod-

statně zlepšovat; pro zlepšení dopravního přístupu na Hvězdu (mimo řešené území)

se navrhuje rekonstrukce silnice II/450, procházející Podlesím.

- Rozvoj ubytovacích středisek v oblasti (s výjimkou města Vrbno pod Pradědem) oriento-

vat zejména na výstavbu zařízení s celoroční využitelností – v územním plánu je navr-

žena plocha pro výstavbu penzionu s celoroční využitelností.

- Na území CHKO Jeseníky s výjimkou zastavěného území obcí nepřipustit umisťování

ubytovacích zařízení s kapacitou nad 50 lůžek – v územním plánu se nepředpokládá

umisťování takových zařízení.

- Za rozvojové areály pro sjezdové lyžování považovat zejména areály Malá Morávka –

Karlov, Vrbno pod Pradědem – Pod Vysokou horou a Václavov u Bruntálu; lyžařský areál

v lokalitě Praděd – Ovčárna považovat za stabilizovaný – obec Světlá Hora není lyžař-

ským střediskem, přesto zde jsou vymezeny plochy pro rozšíření stávajícího lyžař-

ského areálu Ski Annaberg v Suché Rudné.

- Při rozšiřování a umisťování nových sportovních a rekreačních zařízení zohledňovat jejich

dopravní dostupnost, pohledovou exponovanost a další podmínky ochrany přírodních

a kulturních hodnot krajiny – plocha navržená pro výstavbu sportovních zařízení

v Suché Rudné navazuje na zastavěné území, je bez problémů dopravně dostupná

a není v kolizi se zásadami ochrany přírodních a kulturních hodnot území, stejně tak

ani rozšíření lyžařského areálu a vybudování lanového centra v Suché Rudné neo-

hrozí přírodní ani kulturní hodnoty krajiny; nová rekreační zařízení se nenavrhují.

- Podporovat rozvoj občanského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a ces-

tovní ruch s rozšířením možností celoročního rekreačního využití i mimo hlavní centra –

v územním plánu jsou navrženy plochy pro výstavbu sportovních zařízení, pro roz-

voj lyžařského areálu a pro vybudování lanového centra v Suché Rudné, plocha

122

pro výstavbu penzionu ve Světlé a plocha pro výstavbu rozhledny nad Karlovou

Studánkou; další zařízení a služby pro rekreaci a cestovní ruch je možno realizovat

v rámci ploch smíšených obytných SO, případně i v jiných plochách v souladu

s podmínkami pro jejich využití.

- Nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné

rekreaci, přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů původ-

ní zástavby na rekreační chalupy; toto omezení platí pro vybraná katastrální území těchto

obcí:

- Malá Morávka – k.ú. Malá Morávka a Karlov pod Pradědem

- Karlova Studánka – k.ú. Karlova Studánka

- Ludvíkov – k.ú. Ludvíkov pod Pradědem.

Tento požadavek se netýká řešeného území.

- Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu

– hromadná doprava v obci je zajištěna autobusovou dopravou; železniční doprava

byla zrušena a o jejím obnovení se neuvažuje.

- Podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezi-

národního významu – v územním plánu je navržena nová turistická trasa pro přístup

k navržené rozhledně nad Karlovou Studánkou a několik nových cyklotras, které

navazují na stávající trasy.

- Podpora rozvoje lázeňství (Karlova Studánka) – netýká se řešeného území.

- Podpora zajištění odpovídajícího stupně protipovodňové ochrany území – řešené území

je ohroženo povodněmi v zastavěné části Podlesí, do stanoveného záplavového území

nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy; v Suché Rudné je navržena výstavba po-

losuchého poldru na ochranu před záplavami na vodním toku Stará voda.

- Ochrana kulturně historických hodnot sídel a vysokých přírodních hodnot krajiny včetně

významných krajinných horizontů (zejména CHKO Jeseníky) – kulturně historické

hodnoty jednotlivých sídel jsou chráněny stanovením podmínek pro zachování cha-

rakteru rozvolněné jesenické zástavby, přírodní hodnoty jsou chráněny především

omezením možnosti realizace staveb mimo zastavěné území a zastavitelné plochy.

- Podpora zkvalitnění funkčních a prostorových vazeb s rozvojovými oblastmi republiko-

vého významu:

- OB2 Ostrava v osách Osoblaha – Krnov – Opava (ve vazbě na rozvojovou osu nad-

místního významu OS-N1), resp. Bruntál – Horní Benešov – Opava

- OB8 Olomouc v ose Krnov – Bruntál (– Šternberk – Olomouc).

Obec Světlá Hora leží na významných dopravních tazích – silnicích II/445, II/450

a II/452, které prostřednictvím silnic I/11 a I/45 umožňují velmi dobré spojení

jak s Ostravou, tak s Olomoucí; prostorové ani funkční vazby není třeba zlepšovat.

- Nové plochy sportovně rekreačních zařízení včetně koridorů odpovídající dopravní

a technické infrastruktury na území CHKO Jeseníky vymezovat s ohledem na požadavky

dotčených orgánů ochrany přírody a krajiny – všechny požadavky dotčených orgánů

ochrany přírody a krajiny jsou splněny.

123

Úkoly pro územní plánování:

- Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního vý-

znamu včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územ-

ních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Olomouckého kraje a Polska – v územním

plánu nejsou vymezeny žádné plochy ani koridory dopravní a technické infrastruk-

tury nadmístního významu, skladebné části ÚSES nadregionálního významu jsou

zapracovány, nemají však návaznost na území Olomouckého kraje ani Polska.

- Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbyt-

né plochy – v Suché Rudné je vymezena plocha pro vybudování polosuchého poldru

na toku Staré vody na ochranu před přívalovými vodami.

- Prověřit územní a environmentální důsledky případné realizace záměrů v lokalitách geo-

logicky, morfologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod – v jižní

části k.ú. Světlá je navržena plocha pro vybudování vodní nádrže; jde o malou vodní

nádrž bez možných environmentálních důsledků.

V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) je v řešeném území

obsaženo pouze vymezení nadregionálního biokoridoru K 87; tento nadregionální biokori-

dor je do územního plánu zapracován.

V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje jsou vymezeny základní oblasti

krajinného rázu (krajinné oblasti) a typy krajin, resp. jejich cílové charakteristiky a možnosti

ohrožení. Dále jsou formulovány zásady pro rozhodování o změnách v území, a to jak

pro oblasti krajinného rázu, tak pro typy krajiny, které se v daných oblastech vyskytují.

Území obce Světlá Hora spadá zčásti do krajinné oblasti Hrubý Jeseník (Suchá Rudná,

Podlesí), zčásti do krajinné oblasti Nízký Jeseník (Světlá, Stará Voda, Dětřichovice).

Krajinná oblast Hrubý Jeseník

Možná ohrožení:

- Intenzifikace cestovního ruchu.

- Nová zástavba v pohledově exponovaných a citlivých místech (svahy, pohledové hori-

zonty).

- Vznik nových charakterově odlišných dominant (velkoobjemové nebo vertikální stav-

by).

- Likvidace historických krajinných struktur.

- Poškození nebo úbytek lesa.

Zásady pro rozhodování o změnách v území:

- Chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných hori-

zontů a krajinných dominant (Praděd):

- nevytvářet nové pohledové bariéry

- novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území

- v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení mini-

malizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením

koridoru trasy a lokalizací stožárových míst.

Nové pohledové bariéry nejsou navrženy, nové zastavitelné plochy nejsou situovány

v pohledově exponovaných lokalitách s výjimkou návrhu plochy pro vybudování

rozhledny na vrcholu Hřeben nad Karlovou Studánkou; navržené liniové stavby ma-

124

jí pouze lokální význam (trasy vedení VN 22 kV), stožárová místa se nenavrhují (nej-

sou předmětem řešení územního plánu).

- Chránit historické architektonické a urbanistické znaky památkově chráněných sídel

včetně jejich vnějšího obrazu – obec Světlá Hora není památkově chráněným síd-

lem.

- Chránit historické krajinné struktury (plužina, kamenice, kamenné zídky) – navržené

zastavitelné plochy navazují na zastavěné území; jejich realizací nebudou histo-

rické krajinné struktury narušeny.

- Ochrana místních kulturně historických dominant, zejména sakrálních a ostatních his-

torických staveb – místní kulturně historické dominanty nejsou návrhem rozvoje

obce narušeny.

Krajinná oblast Nízký Jeseník

Možná ohrožení:

- Odlesnění nebo zástavba krajinných horizontů.

- Vznik nových charakterově odlišných dominant (velkoobjemové nebo vertikální stav-

by).

- Narušení harmonického měřítka krajiny.

- Likvidace historických krajinných struktur.

Zásady pro rozhodování o změnách v území:

- Chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných hori-

zontů a krajinných, resp. kulturně historických dominant:

- nevytvářet nové pohledové bariéry

- novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území

- v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení mini-

malizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením

koridoru trasy a lokalizací stožárových míst.

Nové pohledové bariéry nejsou navrženy, nové zastavitelné plochy nejsou situovány

v pohledově exponovaných lokalitách s výjimkou návrhu plochy pro vybudování vo-

dojemu nad Starou Vodou a vodojemu nad Dětřichovicemi; navržené liniové stavby

mají pouze lokální význam (trasy vedení VN 22 kV), stožárová místa se nenavrhují

(nejsou předmětem řešení územního plánu).

- Chránit historické architektonické a urbanistické znaky památkově chráněných sídel

včetně jejich vnějšího obrazu – obec Světlá Hora není památkově chráněným síd-

lem.

- Chránit historické krajinné struktury (plužina, kamenice, kamenné zídky) – navržené

zastavitelné plochy až na dvě výjimky bezprostředně navazují na zastavěné úze-

mí; jejich realizací nebudou historické krajinné struktury narušeny.

- Ochrana místních kulturně historických dominant, zejména sakrálních a ostatních his-

torických staveb – místní kulturně historické dominanty nejsou návrhem rozvoje

obce narušeny.

- Dle možnosti korigovat nevhodné změny vnějšího obrazu sídel vzniklé zástavbou

z druhé poloviny 20. století (např. Bruntál, Staré Město, Horní Benešov) – netýká se

řešeného území.

125

Řešené území je z větší části součástí krajiny leso-luční, jeho severozápadní část součástí

krajiny lesní.

Pro krajinu leso-luční (k.ú. Dětřichovice, Světlá ve Slezsku, Stará Voda v Jeseníkách

a část k.ú. Suchá Rudná) jsou definována možná ohrožení:

- Zástavba mimo zastavěné území, zejména na pohledově exponovaných svazích, horizon-

tech a v blízkosti dominant – navržené zastavitelné plochy bezprostředně navazují

na zastavěné území, nejsou situovány na pohledově exponovaných svazích ani hori-

zontech ani v blízkosti dominant; výjimkou jsou zastavitelné plochy V-Z2 a S-Z31,

určené pro vybudování vodojemů; jejich lokalizace ve vyšších polohách je nezbytná.

- Nevhodné umisťování sportovně rekreačních areálů a zařízení cestovního ruchu

v pohledově exponovaných lokalitách – v územním plánu je navržen pouze jeden vý-

znamnější sportovně-rekreační areál, a to v Suché Rudné, v návaznosti na stávající

lyžařský areál Ski Annaberg; navržené rozvojové plochy zahrnují plochy pro rozší-

ření sjezdovky, plochy pro vybudování lanového centra a přírodní tělocvičny, plochy

pro vybudování hřišť a plochy provozního a obslužného zázemí celého areálu; uve-

dené plochy nejsou navrženy v pohledově exponované lokalitě a neumožňují výstav-

bu objektů vyšších než 1 NP a podkroví.

- Velkoplošná odlesnění – není územním plánem navrhováno.

- Zánik extenzivních forem zemědělství; sukcesní zarůstání trvalých travních porostů nebo

jejich převod na jiný způsob využití – nelze územním plánem ovlivnit.

- Změna architektonického výrazu a urbanistických znaků sídel – navržené zastavitelné

plochy bezprostředně navazují na zastavěné území, respektují historickou urbanis-

tickou strukturu a jsou určeny vesměs pro výstavbu rodinných domů s max. podlaž-

ností 2 NP a podkroví ve Světlé, 1 NP a podkroví v ostatních sídlech; změna archi-

tektonického a urbanistického obrazu obce nehrozí.

- Poškozování přírodě blízkých ekosystémů – navržené zastavitelné plochy převážně

bezprostředně navazují na zastavěné území a do přírodě blízkých ekosystémů neza-

sahují; plochy navržené pro rozvoj lyžařského areálu v Suché Rudné jsou určeny

pro rozšíření sjezdovky a pro vybudování lanového centra a přírodní tělocvičny, kte-

ré přírodě blízké ekosystémy nenaruší.

- Poškozování historických krajinných struktur a objektů – historické krajinné struktury

ani objekty nejsou návrhem územního plánu ohroženy.

- Vnášení nových (zejména technických) dominant – není územním plánem navrhováno.

Zásady pro rozhodování o změnách v území pro krajinu leso-luční jsou následující:

- Zachovat vyvážený poměr ploch lesních a trvalých travních porostů – v řešeném území

představují lesní porosty cca 49 % z celkové rozlohy, trvalé travní porosty téměř

80 % z rozlohy zemědělské půdy; návrhem rozvoje obce v územním plánu není tento

poměr narušen (zábor lesních pozemků je minimální).

- Zachovat harmonický vztah sídel a zemědělské krajiny, zejména podíl zahrad a trvalých

travních porostů – v zásadě nelze územním plánem ovlivnit.

- Pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného

území sídel, nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na zastavěná

území při zohlednění pohledové exponovanosti a citlivosti lokalit a dalších podmínek

126

ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny – navržené zastavitelné plochy bezpro-

středně navazují na zastavěné území, nejsou situovány na pohledově exponovaných

svazích ani horizontech ani v blízkosti dominant, nenaruší architektonický ani urba-

nistický obraz sídla a neohrozí přírodní ani kulturní hodnoty krajiny.

- O umisťování kapacitních rekreačních zařízení a sportovně rekreačních areálů (včetně

navazující dopravní a technické infrastruktury) rozhodovat výhradně na základě vyhodno-

cení únosnosti krajiny – kapacitní rekreační zařízení ani sportovně rekreační areály

nejsou územním plánem navrhovány; stávající lyžařský areál Ski Annaberg v Suché

Rudné, který je navržen k rozšíření, má pouze místní význam.

- Respektovat historicky cenné architektonické a urbanistické znaky sídel včetně vnějšího

obrazu sídla – navržené zastavitelné plochy bezprostředně navazují na zastavěné

území, respektují historickou urbanistickou strukturu a jsou určeny vesměs pro vý-

stavbu rodinných domů s max. podlažností 2 NP a podkroví ve Světlé, 1 NP a pod-

kroví v ostatních sídlech; vnější obraz sídel ani jejich charakter nebude narušen.

Chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizontů

a krajinných, resp. kulturně historických dominant, v případě nových liniových staveb

energetické infrastruktury toto riziko minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních

podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst – harmo-

nické měřítko krajiny ani pohledový obraz významných krajinných horizontů

ani krajinných nebo kulturně historických dominant nebudou narušeny; navržené

úseky liniových staveb jsou nevýznamné (krátké), stožárová místa se nenavrhují

(nejsou předmětem řešení územního plánu).

Pro krajinu lesní (k.ú. Podlesí pod Pradědem, část k.ú. Suchá Rudná) jsou definována

možná ohrožení:

- Velkoplošná odlesnění – v územním plánu nejsou navrženy žádné záměry, které by

vyžadovaly velkoplošné odlesnění.

- Zástavba mimo zastavěná území (zejména na pohledově exponovaných svazích, na kra-

jinných horizontech a v blízkosti dominant) – navržené zastavitelné plochy bezpro-

středně navazují na zastavěné území, nejsou situovány na pohledově exponovaných

svazích ani horizontech ani v blízkosti dominant; jedinými výjimkami jsou plochy

pro výstavbu rozhledny na vrcholu Hřeben nad Karlovou Studánkou a pro výstavbu

myslivecké chaty v lokalitě Horní les – rozhlednu vzhledem k charakteru stavby nel-

ze umístit mimo pohledově exponovanou lokalitu, v případě myslivecké chaty jde

o legalizaci skutečného stavu.

- Nevhodné umisťování sportovně rekreačních areálů a zařízení cestovního ruchu

v pohledově exponovaných lokalitách – kapacitní rekreační zařízení ani sportovně re-

kreační areály nejsou územním plánem navrhovány.

- Zánik extenzivních forem zemědělství – nelze územním plánem ovlivnit.

- Poškozování přírodě blízkých ekosystémů – v územním plánu nejsou v oblasti krajiny

lesní navrženy žádné zastavitelné plochy, které by mohly narušit přírodě blízké eko-

systémy.

- Změna architektonického výrazu sídla – navržené zastavitelné plochy v Podlesí bezpro-

středně navazují na zastavěné území, respektují historickou urbanistickou strukturu

127

a jsou určeny pro obytnou výstavbu s max. podlažností 1 NP a podkroví; změna ar-

chitektonického a urbanistického obrazu sídla nehrozí.

- Umisťování industriálních staveb a technických zařízení – v územním plánu nejsou

v oblasti krajiny lesní navrženy žádné plochy pro industriální stavby nebo technická

zařízení.

Zásady pro rozhodování o změnách v území pro krajinu lesní jsou následující:

- Minimalizovat zásahy do lesních porostů – v územním plánu jsou v oblasti krajiny les-

ní navrženy jen velmi malé zásahy do lesních porostů – plocha pro výstavbu roz-

hledny (0,05 ha), plocha pro výstavbu myslivecké chaty (0,05 ha) a tři plochy pro re-

konstrukci silnice II/450 (celkem 0,69 ha).

- O umisťování kapacitních rekreačních zařízení a sportovně rekreačních areálů (včetně

lyžařských sjezdovek, případně navazující dopravní a technické infrastruktury) rozhodo-

vat výhradně na základě vyhodnocení únosnosti krajiny – v krajině lesní nejsou navrže-

ny žádné rekreační zařízení ani sportovně rekreační areály.

- Pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného

území sídel; nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na zastavěná

území při zohlednění pohledové exponovanosti a citlivosti lokalit a dalších podmínek

ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny; v nezastavěném území umisťovat pouze

nezbytné stavby pro zabezpečení lesního hospodaření a zemědělství – veškeré navržené

zastavitelné plochy v oblasti krajiny lesní (až na dvě výjimky) jsou navrženy

v bezprostřední návaznosti na zastavěné území; výjimkou je plocha navržená pro

vybudování rozhledny nad Karlovou Studánkou a plocha pro vybudování myslivec-

ké chaty v lokalitě Horní les – vzhledem k charakteru navržených staveb je nelze

umístit do jiných lokalit.

- Chránit historické architektonické a urbanistické znaky sídel včetně jejich vnějšího obrazu

– navržené zastavitelné plochy v Podlesí bezprostředně navazují na zastavěné území,

respektují historickou urbanistickou strukturu a jsou určeny prioritně pro obytnou

výstavbu s max. podlažností 1 NP a podkroví a s velmi nízkým koeficientem zastavě-

ní pozemku; narušení historických architektonických znaků sídla ani urbanistického

obrazu sídla nehrozí.

- Chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizontů

a krajinných, resp. kulturně historických dominant, v případě nových liniových staveb

energetické infrastruktury toto riziko minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních

podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst – harmo-

nické měřítko krajiny ani pohledový obraz významných krajinných horizontů

ani krajinných nebo kulturně historických dominant nebudou narušeny; navržené

liniové stavby představují pouze krátké úseky vedení VN 22 kV, stožárová místa

se nenavrhují (nejsou předmětem řešení územního plánu).

- Nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné

rekreaci ani zahušťování zástavby ve stávajících lokalitách – v územním plánu se nena-

vrhují žádné nové lokality staveb rodinné rekreace.

128

Cílové charakteristiky krajiny

Podle Územní studie Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje spadá území

obce Světlá Hora převážně do specifické krajiny A-01 Hrubý Jeseník (k.ú. Stará Voda v Jese-

níkách, Podlesí pod Pradědem, Suchá Rudná a část k.ú. Světlá ve Slezsku), její jihovýchodní

část do specifické krajiny B-02 Rýmařov – Bruntál.

Specifická krajina A-01 Hrubý Jeseník

Dynamická krajina východního okraje Hrubého Jeseníku – Pradědské a Medvědské horna-

tiny, zalesněná horská krajina novověké kolonizace se zřetelně dochovanou krajinnou struktu-

rou středověkých venkovských sídel v podhůří. Nefragmentované lesní porosty, krajina

s funkcí dálkových migračních koridorů, lokálně druhová skladba porostů odpovídající přiro-

zené druhové skladbě, porosty kosodřeviny s vlajkovými formami smrku, migračně význam-

né území. Jedinečné krajinné dominanty – Praděd, Petrovy kameny, Kamzičník, Ostružná,

Temná, Žárový vrch, Pytlák, Jelení kameny.

Pro specifickou krajinu A-01 Hrubý Jeseník jsou stanovena následující opatření pro zajiš-

tění cílových charakteristik krajiny:

- Minimalizovat zásahy do krajiny (především stavby, technická zařízení a odlesnění), které

by byly viditelné na siluetách horských hřbetů a krajinných dominant Hrubého Jeseníku.

- Minimalizace zásahů vedoucích k narušení a fragmentaci souvislých lesních komplexů

ve vrcholových partiích horských hřbetů, v oblastech s výskytem se zbytky horských bu-

čin, suťových lesů, původní jedlobučiny a přirozené smrčiny jsou tyto zásahy vyloučeny.

- Zachovat zřetelné stopy dochované krajinné struktury, zejména rozptýlenou nelesní zeleň

představující stopy členění historické plužiny a chránit je před stavební činností.

V územním plánu je navržen pouze jediný zásah do krajiny, který bude viditelný

na siluetě horského hřbetu – návrh výstavby rozhledny na vrcholu Hřeben nad Karlo-

vou Studánkou, zásahy do souvislých lesních komplexů jsou minimální – kromě výše

uvedené plochy pro výstavbu rozhledny (0,05 ha) je vymezena ještě plocha pro výstavbu

myslivecké chaty (0,05 ha). Zásahy do dochovaných krajinných struktur (historická

plužina, kamenice) se nenavrhují.

Specifická krajina B-02 Rýmařov – Bruntál

Je charakterizována jako zajímavý segment podhorské kulturní krajiny Nízkého Jeseníku

s dochovanými historickými krajinnými strukturami, lesozemědělská krajina s vesměs lineár-

ními lánovými vesnicemi středověké kolonizace, vizuálně otevřená zemědělská krajina,

s patrnými vlivy zemědělské velkovýroby.

Pro specifickou krajinu B-02 Rýmařov – Bruntál jsou stanovena následující opatření pro

zajištění cílových charakteristik krajiny:

- Chránit vizuální význam přírodní a kulturní dominanty Uhlířský vrch u Bruntálu

s kostelem Panny Marie Pomocné v dílčích scenériích i v krajinných panoramatech – ne-

týká se území obce Světlá Hora, krajinná dominanta Uhlířský vrch je od něj natolik

vzdálena, že ji žádné záměry na území obce Světlá Hora nemohou narušit.

- Ochránit dochovanost historických krajinných struktur v krajině – historické krajinné

struktury v krajině nejsou územním plánem narušeny.

129

- Ochrana historických krajinných struktur před stavební činností – do historických kra-

jinných struktur nezasahují žádné rozvojové záměry územního plánu.

- Obnova liniových, soliterních a plošných vegetačních prvků nelesní zeleně – stávající

liniové, soliterní a plošné vegetační prvky nelesní zeleně jsou zachovány a chráněny

stanovením podmínek přísně omezujících realizaci staveb, nové liniové prvky nelesní

zeleně jsou navrženy pro chybějící úseky lokálních biokoridorů na zemědělské půdě.

- Zachovat vizuální význam dominant Uhlířského vrchu a poutního kostela jakož i společné

scenérie s kulturními dominantami historického jádra Bruntálu v krajinných panoramatech

i v dílčích scenériích před záměry stavební činnosti, chránit alej vedoucí od kostela

k městu – netýká se území obce Světlá Hora.

- Nenarušit celistvost pohledových panoramat Hrubého Jeseníku vznikem nových pohledo-

vých dominant nebo bariér, narušujících vizuální vazbu pohledových scenérií této speci-

fické krajiny a jejího krajinného rámce – v územním plánu nejsou ve specifické krajině

B-02 Rýmařov – Bruntál navrženy žádné nové pohledové dominanty ani bariéry.

H.2 Vyhodnocení souladu Územního plánu Světlá Hora s cíli a úkoly územního plánová-

ní, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot

v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

Cíle a úkoly územního plánování stanovuje stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.,

o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) takto:

§ 18 Cíle územního plánování

(1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný

rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí,

pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokoju-

je potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

V územním plánu Světlá Hora jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení životního prostředí

zejména návrhem rozšíření soustavné splaškové kanalizace ve Světlé a v Suché Rudné

a návrhem vybudování splaškové kanalizace v Dětřichovicích; pro zlepšení soudržnosti

společenství obyvatel území obce jsou vytvořeny podmínky návrhem zastavitelných ploch,

umožňujících novou obytnou výstavbu, návrhem ploch pro rozvoj sportovních zařízení

a návrhem nových ploch zeleně na plochách veřejných prostranství; pro zlepšení

hospodářských podmínek území jsou navrženy nové plochy pro rozvoj výroby a skladování

a plochy pro rozvoj zařízení rekreace a cestovního ruchu.

Realizací záměrů obsažených v územním plánu Světlá Hora nedojde ke střetům se zájmy

ochrany přírody, ani k ohrožení atraktivity bydlení, a to ani pro současné generace

ani pro generace budoucí.

(2) Územní plán zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území komplexním řeše-

ním účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěš-

ného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje

společenský a hospodářský potenciál území.

Územní plán Světlá Hora vymezuje především nové rozvojové plochy pro obytnou výstav-

bu a s tím související veřejná prostranství, dopravní a technickou infrastrukturu. Potřeba vy-

130

mezení zastavitelných ploch vychází z demografické prognózy vývoje počtu obyvatel. Zajiš-

tění dostatečně kapacitních ploch určených pro rozvoj obytné výstavby je jedním z důležitých

úkolů územního plánu, směřujících ke stabilizaci počtu obyvatel a tím k posílení sociodemo-

grafického pilíře. Pro posílení hospodářského pilíře jsou navrženy nové rozvojové plochy pro

zařízení výroby a skladování a pro zařízení rekreace a cestovního ruchu (sportovní zařízení,

ubytovací zařízení).

(3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné

i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území

a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních předpisů.

Ochrana veřejných zájmů v řešeném území, vyplývajících ze zvláštních předpisů, je defi-

nována v zadání územního plánu a je v územním plánu respektována.

(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační

hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.

Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich

totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného

území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavi-

telné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěné-

ho území.

Území obce Světlá Hora představuje území vysoké přírodní hodnoty, chráněné zčásti jako

Chráněná krajinná oblast Jeseníky, zčásti jako Ptačí oblast Jeseníky a s řadou dalších vý-

znamných lokalit ochrany přírody a krajiny. Tyto přírodní hodnoty jsou v územním plánu

respektovány a navržené změny v území je neohrozí. Kulturní a civilizační hodnoty

v řešeném území představují nemovité kulturní památky a památky místního významu (kříže,

kapličky, pomníky); veškeré tyto památky územní plán respektuje.

Ochrana nezastavěného území a nezastavitelných pozemků je zajištěna stanovením pří-

pustného a nepřípustného využití nezastavěných a nezastavitelných ploch, kdy na těchto plo-

chách se s výjimkou omezeného rozsahu staveb, zejména staveb dopravní a technické in-

frastruktury, nepřipouští žádná nová výstavba. Zastavitelné plochy jsou vymezeny především

pro obytnou výstavbu, jejich potřeba vychází z demografické prognózy vývoje počtu obyva-

tel.

§ 19 Úkoly územního plánování

(1) Úkolem územního plánování je zejména

a) Zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty – tato

zjištění a posouzení byla nedílnou součástí zpracování Územního plánu Světlá Hora. Pří-

rodní hodnoty na území obce Světlá Hora jsou reprezentovány především Chráněnou kra-

jinnou oblastí Jeseníky, Ptačí oblastí Jeseníky, evropsky významnými lokalitami Karlova

Studánka a Suchá Rudná – zlatý lom, významnými krajinnými prvky, souvislými lesními

celky a břehovými porosty vodních toků. Kulturní a civilizační hodnoty v řešeném území

představují nemovité kulturní památky a památky místního významu (kříže, kapličky,

pomníky).

131

b) Stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hod-

noty a podmínky území – navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní sta-

vební vývoj obce, stávající urbanistickou strukturu jednotlivých sídel doplňuje návrhem

dostavby proluk a rozvíjí ji do nových ploch, při důsledném respektování a zachování je-

jich charakteru. Návrh se soustředil především na nalezení nových ploch pro obytnou vý-

stavbu, pro výstavbu zařízení občanského vybavení, zejména zařízení sportovních a tělo-

výchovných a pro vybudování ploch veřejně přístupné zeleně. Pro posílení ekonomických

podmínek území (pracovní příležitosti) jsou navrženy plochy pro rozvoj výroby a sklado-

vání. Součástí územního plánu je návrh rozvoje sítí a zařízení technické infrastruktury

a vymezení územního systému ekologické stability.

c) Prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení,

jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní pro-

středí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospo-

dárné využívání – budoucí rozvoj obce je zaměřen zejména na rozvoj obytné (případně

rekreační – druhé bydlení) funkce a na udržení a zlepšení příznivého životního a obytného

prostředí, proto jsou navrženy především plochy určené pro novou obytnou výstavbu

a pro výstavbu zařízení občanského vybavení a plochy zeleně na veřejných prostranstvích.

Vzhledem ke svému charakteru navržené zastavitelné plochy nevyvolávají rizika

z hlediska ochrany veřejného zdraví ani životního prostředí. Z geologické stavby území

nevyplývají z hlediska koncepce rozvoje obce žádná rizika. Pro hospodárné využití veřej-

né infrastruktury jsou vytvořeny podmínky návrhem zastavitelných ploch situovaných

v bezprostřední návaznosti na vybudované komunikace s inženýrskými sítěmi.

d) Stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a pro-

storové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řeše-

ní staveb – pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny podmínky

prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu, omezující intenzitu využití pozemků

a maximální výšku zástavby.

e) Stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění

a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území – podmínky

prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu jsou pro jednotlivé plochy

s rozdílným způsobem využití stanoveny tak, aby byl zachován stávající charakter zástav-

by, tj. ve Světlé převládající dvoupodlažní zástavba rodinných domů se skupinami ví-

cepodlažních bytových domů, s většími objekty občanského vybavení a rozsáhlými vý-

robními areály, v ostatních sídlech volnější až rozptýlená jednopodlažní zástavba

s převažujícím rekreačním využitím.

f) Stanovovat pořadí změn v území (etapizaci) – pořadí změn v území není stanoveno,

výstavba na jednotlivých zastavitelných plochách bude probíhat individuálně dle zájmu

investorů.

g) Vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních kata-

strof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem – v Suché

Rudné je navržena plocha pro vybudování polosuchého poldru pro zachycení přívalových

vod; do stanoveného záplavového území Černého potoka, který protéká Podlesím, nejsou

navrženy žádné zastavitelné plochy.

h) Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských

změn – vzhledem k tomu, že převážná většina zastavitelných ploch je určena pro obytnou

výstavbu, se nedá očekávat, že by náhlé hospodářské změny výrazným způsobem ovlivni-

ly rozvoj obce.

132

i) Stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení –

převážná většina navržených zastavitelných ploch je určena pro obytnou výstavbu, tedy

pro rozvoj sídelní struktury.

j) Prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků

z veřejných rozpočtů na změny v území – navržené zastavitelné plochy jsou vymezeny

uvnitř zastavěného území nebo v bezprostřední návaznosti na ně, v lokalitách

s vybudovanou dopravní a technickou infrastrukturou; navržené zastavitelné plochy

bez vybudované technické infrastruktury jsou ucelené a umožní ekonomické využití reali-

zovaných sítí.

k) Vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany – požadavky z hlediska civil-

ní ochrany nebyly k územnímu plánu vzneseny.

l) Určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území – na území

obce Světlá Hora se nenacházejí plochy vhodné pro asanační, rekonstrukční nebo rekulti-

vační zásahy.

m) Vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před ne-

gativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní

právní předpis nestanoví jinak – záměry navržené v územním plánu Světlá Hora nebu-

dou mít negativní vlivy na území, kompenzační opatření se proto nestanovují.

n) Regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů – v územním plánu nejsou

navrženy žádné plochy určené pro využívání přírodních zdrojů.

o) Uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování

a ekologie a památkové péče – při zpracování Územního plánu Světlá Hora byly využity

veškeré dostupné podklady, vztahující se k řešenému území a k dané problematice.

(2) Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů územního plánu na vyvážený

vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj

a pro soudržnost společenství obyvatel území; jeho součástí je posouzení vlivů na životní

prostředí a posouzení vlivů na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud

orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil.

Územní plán Světlá Hora vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, tj. pro vyváže-

ný vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj

a pro soudržnost společenství obyvatel území obce.

Posouzení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivů na evropsky významnou lokalitu

nebo ptačí oblast je obsahem samostatných elaborátů.

H.3 Vyhodnocení souladu Územního plánu Světlá Hora s požadavky stavebního zákona

a jeho prováděcích právních předpisů

Územní plán Světlá Hora je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním

plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a s vyhláškou

č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způ-

sobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.

133

I. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO

VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ

PROSTŘEDÍ

Územní plán Světlá Hora byl posouzen z hlediska vyhodnocení vlivů na životní prostředí

dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých sou-

visejících zákonů v rámci samostatné zakázky – Světlá Hora, okr. Bruntál, Územní plán –

návrh – Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů

územních plánů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. v rozsahu přílohy č. 1 zákona

č. 183/2006 Sb. (Ing. Pavla Žídková, červen 2013) a z hlediska vyhodnocení vlivů na evrop-

sky významné lokality a ptačí oblasti v rámci samostatné zakázky – Posouzení vlivu koncepce

„Návrh územního plánu Světlá Hora“ na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle

§45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (RNDr. Marek Ba-

naš, Ph.D., červen 2013). Výsledky tohoto posouzení byly podkladem pro vyhodnocení vlivů

Územního plánu Světlá Hora na udržitelný rozvoj území. Z provedeného vyhodnocení vlivů

Územního plánu Světlá Hora na životní prostředí, na evropsky významné lokality a na udrži-

telný rozvoj území vyplynuly následující závěry:

Vyhodnocení vlivů Územního plánu Světlá Hora na životní prostředí dle zákona

č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých

souvisejících zákonů

Předložený návrh územního plánu je z hlediska dopadů na životní prostředí mírně negativ-

ní, zejména z důvodu velkého záboru zemědělské půdy, zvýšené potřeby odvádění odpadních

i dešťových vod, situování staveb do plochy zvláště chráněných území i předpokládaného

postupného navyšování dopravy v území a počtu objektů vytápěných převážně pevnými pali-

vy, a s tím spojeného nárůstu hluku a imisního zatížení. Zejména z důvodu možného střetu

s ochranou přírody je doporučeno některé navrhované plochy plošně omezit.

Naopak pozitivně se projeví realizace protipovodňových opatření a stabilizace a zvýšení

průchodnosti územního systému ekologické stability.

Územní plán slouží pro jednotné koncepční a koordinované řízení rozvoje obce a musí

zajistit, že přírodní zdroje včetně zemědělské a lesní půdy v území budou uvážlivě využívány

a že produkované znečištění (odpadní vody, odpady, emise i hluk) bude minimalizováno tak,

aby nepřinášelo nepřijatelné negativní dopady a nevedlo k negativnímu ovlivnění veřejného

zdraví a pobytové pohody obyvatelstva. Pořízení nového územního plánu má vést rovněž

k potřebnému zajištění ochrany přírody a krajiny.

Realizace územního plánu nebude mít žádný vliv na zdroje nerostných surovin nebo archi-

tektonické památky, a jen malý negativní vliv na faunu a flóru daný především samotným

záborem půdy.

V průběhu hodnocení nebyly shledány významné negativní vlivy, které by bránily realizaci

kterékoliv z návrhových ploch územního plánu, u některých ploch byly navrženy omezující

podmínky realizace. Vliv návrhu územního plánu jako celkové koncepce vyznívá neut-

rálně, u jednotlivých složek životního prostředí převážně mírně negativně.

Pozn. Po úpravách návrhu územního plánu po projednání dle § 50 a 52 stavebního zákona

se rozsah vymezených zastavitelných ploch výrazně omezil; tím došlo ke snížení střetů se zá-

jmy ochrany přírody a k velmi výraznému úbytku původně navrženého záboru zemědělské

půdy – z 47,30 ha na 32,25 ha.

134

Vyhodnocení vlivů Územního plánu Světlá Hora na evropsky významné lokality

a ptačí oblasti dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění

pozdějších předpisů

Bylo zjištěno, že realizace návrhů uvedených v hodnocené koncepci ve výrazné většině

nepřináší rizika negativních vlivů na lokality soustavy Natura 2000 – ptačí oblast Jeseníky.

Převážná většina ploch s navrženou změnou využití území je situována v blízkosti stávající

zástavby, většinou v intenzivně využívaných lučních porostech. V blízkosti několika ploch

navržených změn využití území byl v minulosti, ojediněle aktuálně, zjištěn výskyt předmětu

ochrany PO Jeseníky – chřástala polního. Přímo v prostoru navržených změn využití území

nebyl výskyt tohoto druhu potvrzen, nicméně do budoucna jej nelze vyloučit – existence po-

tenciálně vhodného biotopu. Ojediněle návrhové plochy zasahují také do evidovaných hníz-

dišť chřástala polního v databázi LPIS. Z těchto důvodů bylo u celkem patnácti návrhových

ploch pro výstavbu rodinných domů, veřejných prostranství, rekreace na plochách přírodního

charakteru a jednoho koridoru – části trasy navrženého vodovodu mezi Andělskou Horou

a severní částí Staré Vody – konstatováno riziko potenciálního mírně negativního vlivu

na chřástala polního (částečný zábor potenciálně vhodného biotopu). Při budoucích staveb-

ních aktivitách na některých návrhových plochách je vhodné aplikovat konkrétní opatření

k minimalizaci případných negativních vlivů realizace jednotlivých záměrů na Ptačí oblasti

Jeseníky, resp. na její předmět ochrany – chřástala polního a na celistvost lokality.

Na základě vyhodnocení předložené koncepce v souladu s § 45h,i zákona č. 114/1992 Sb.,

v platném znění lze konstatovat, že uvedená koncepce, při dodržení předložené specifikace,

nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky vý-

znamných lokalit a ptačích oblastí.

Vyhodnocení vlivů Územního plánu Světlá Hora na udržitelný rozvoj území

Závěrem vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území lze konstatovat,

že v územním plánu jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení všech tří pilířů udržitelného

rozvoje území, a to:

- Podmínky pro zlepšení životního prostředí jsou vytvořeny zejména návrhem vybudování

soustavné splaškové kanalizace a ČOV ve Světlé a návrhem rozšíření kanalizace v Suché

Rudné.

- Pro zlepšení soudržnosti společenství obyvatel území obce jsou vytvořeny podmínky

návrhem zastavitelných ploch, umožňujících novou obytnou výstavbu, návrhem nových

ploch pro rozvoj občanského vybavení, zejména ploch pro sportovní a tělovýchovná

zařízení a návrhem nových ploch zeleně na plochách veřejných prostranství.

- Pro zlepšení hospodářských podmínek jsou vytvořeny předpoklady vymezením nových

ploch pro rozvoj výroby a skladování a návrhem ploch pro rozvoj rekreace a cestovního

ruchu, jako jedné z prioritních funkcí oblasti Jeseníků.

Realizací záměrů obsažených v Územním plánu Světlá Hora nedojde ke střetům

se zájmy ochrany přírody, ani k ohrožení atraktivity obytného a rekreačního prostředí,

a to ani pro současné generace ani pro generace budoucí.

ÚzemnÍ plÁn svĚtlÁ hora · - krajský program ke zlepšení kvality ovzduší...

Documents