zneužívání moci v církvi

Česká evangelikální aliance � dokument �Zneu�ívání moci v církvi� � [email protected], www.ea.cz

ZZZnnneeeuuužžžííívvvááánnnííí mmmoooccciii vvv cccííírrrkkkvvviii

© Česká evangelikální aliance 2005


1. Úvod

Zneu�ívání moci ve společenství křesťanů... bolestivé téma, kterému se raději zdaleka vyhýbáme. Přesto je nutné si uvědomit záva�nost tohoto tématu. Praxe jasně ukazuje, �e ani křesťané na vedoucích pozicích nejsou imunní vůči zneu�ití důvěry a svých kompetencí. Předev�ím ve vztahu k těm, kteří jim věnují svou důvěru a poslu�nost. Tragické následky pak nesou nejen oběti a jednotliví křesťan�tí vedoucí pracovníci. V mnoha případech jsou po�kozena i celá man�elství, rodiny, sbory a organizace. Bo�í jméno je tak znesvěceno a sni�uje tak svědectví o Pánu Je�í�i.

Zneu�ití moci je v první řadě hříchem proti Bohu, jak to vyznává David v �almu 51:6 �Proti tobě samému jsem zhře�il, spáchal jsem, co je zlé ve tvých očích.� Toto vyznání následovalo poté, co ho prorok Nátan ostře napomenul za to, �e zneu�il svou moc vůči Uriá�i a Bat�ebě. (2 Sam. 11-12).

Jak zjistit, �e někdo zneu�ívá svou moc? Souhrn několika hlavních definic nám mů�e pomoci problém rozpoznat, předcházet mu a dokázat se mu postavit. V následujících kapitolách budeme hovořit o následcích vá�ného zneu�ívání moci a o tom jak mu porozumět a rozpoznat ho. Dal�í kapitolu tvoří rady, jak se sbor mů�e zneu�ívání postavit. V závěrečné kapitole pak nabízíme vlastní pohled na faktory, které napomáhají vzniku zneu�ívání a jak jim předcházet.

2. Porozumět a rozpoznat zneu�ívání moci

Mocné autority Přejděme přímo k věci. Téměř ka�dý představený zneu�ívá občas pravomoci, které se k jeho postavení vá�ou. Hranice překračujeme z nedostatku času či proto, �e nevidíme jiná východiska. Pro ty, kdo tak činí trvale, pak bývá příznačná závislost na moci. Příkladem manipulující osobnosti je Diotrefés ve Třetím listu apo�tola Jana. Diotrefés je právě takovým vedoucím, který chce vládnout a odmítá jakoukoli kritiku. Tě�í ze slabé paměti druhých, mluví �patně o těch, kteří si ho dovolí kritizovat. Uchyluje se ke stále silněj�ím prostředkům, působí rozkol a vytváří různé spolky. Zároveň podniká i různá disciplinární opatření proti svým nepřátelům. Diotrefés patří k panovačným vůdcům. Pachateli zneu�ívání mohou být nejen autoritativní jedinci ale paradoxně i jejich povahové protěj�ky. Zneu�ívání do církve mů�e někdy vstoupit v kanadách, jindy se ale vplí�í potichu v pono�kách.

Poruchy osobnosti Kde le�í příčiny zneu�ívání postavení? V mnoha případech se jedná o poruchy osobnostního vývoje. U pachatelů zneu�ívání postavení není vlastní JÁ v rovnováze s TY a MY. Ten, kdo v dětství pro�il silný pocit bezmoci, se mu pak sna�í předejít uplatňováním své současné autority. Komu byl ve výchově dáván �patný příklad vedení, má mnohem vět�í riziko, �e manipulativní jednání si teď u� ani nebude uvědomovat. A kdo měl jako dítě �anci ovládat své rodiče, mů�e teď snadno opovrhovat těmi, kteří se nechají ovládat. Ačkoliv ka�dá podoba zneu�ívání musí být odsouzena, je dobré si uvědomit, �e ve skutečnosti potřebuje pomoci i ten, kdo svou moc zneu�ívá. Jmenované jevy jsou v první řadě poruchy psychické a ne duchovní. To vysvětluje, jak je mo�né, �e ke zneu�ívání moci dochází pravidelně i ve křesťanském společenství. Nábo�enský náboj, který se k danému problému je�tě přidá, činí tuto situaci o to komplikovaněj�í.


Jak problém rozpoznat Mů�eme rozli�it zdravé uplatnění autority vedoucího od zneu�ívání postavení? Ní�e naleznete několik otázek, jejich� zodpovězení pro vás mů�e být vodítkem. Podle Roberta Greenleafa je nejlep�ím testem pro slu�ebníky ve vedení hodnocení na základě nenábo�enských kategorií tzv. �servant leadership� � vedení slu�bou. �Vidíme osobnostní růst vedoucího během dané slu�by? Stává se prospě�něj�ím, moudřej�ím, svobodněj�ím, samostatněj�ím a doká�e se on sám stát slu�ebníkem?� Zdravé uplatňování autority a kvalitní pastorační činnost vedou v�dy k růstu odpovědnosti vůči druhým a růstu zodpovědnosti delegované na druhé.

Zneu�ívání moci lze rozpoznat z následujících situací: 1. Umí se daná osoba vzdát své zodpovědnosti či pouze roz�iřuje okruh svého vlivu? 2. Umí přenechat část svých kompetencí a dát druhým svobodu v rozhodování? 3. Jak se staví ke svým vlastním chybám? Doká�e se omluvit a pokou�í se

opravdu své chování změnit? 4. Jak se staví k chybám druhých? Vyu�ívá kritiky k tomu, aby tak dokázal svou moc? 5. Tou�í si zále�itosti ujasňovat a neshody odstranit, nebo vyvíjí nátlak na toho,

kdo pouká�e na problémy? 6. Existují oblasti, o kterých není dovoleno hovořit? Jako například vedení,

konečná rozhodnutí či finanční zále�itosti?

Osm taktik Vý�e zmíněné situace mohou být provázeny těmito taktikami:

1. Postřehy typu: �To si u� nevzpomínám.� 2. Uhýbání od tématu. Snaha převést rozhovor na jiné téma. 3. Omlouvání svého jednání a přená�ení viny na druhého. 4. Zakrývání svého jednání nebo otevřené zastra�ování druhých: �Neobrací� se

proti mně, ale proti Bohu.� 5. Vyvolávání pocitů viny, kdy pocit vlastní důle�itosti druhého je sni�ován. 6. Hraní si na oběť (a mezitím udělat v�echno podle svého). 7. Popírání nebo zlehčování skutečnosti. �Dělám to přece pro Pána?� 8. Lhaní, převracení skutečnosti.

3. Následky vá�ného zneu�ívání

Zneu�ití moci ve sboru mů�e mít velké následky jak na dané členy sboru, kterých se to týká, tak na sbor jako celek. Následky jsou dány stupněm zneu�ívání a projevují se mnoha způsoby a v ka�dé oblasti: psychické, sociální a také duchovní. Kdy� se pachatel prezentuje jako bo�í slu�ebník, bývá bo�í obraz a důvěra v Boha vá�ně naru�ena.

Du�evní poni�ování Kromě nejzáva�něj�ích forem zneu�ívání moci v církvi, mezi ně� bohu�el patří i zneu�ívání sexuální, existují v církvi i jiné záva�né formy zneu�ívání moci, které mohou mít traumatizující následky. Poukazováním na svou funkci, povolání nebo �pomazání�, mů�eme druhého manipulovat a poni�ovat. Tím ale zároveň překračujeme biblické pravdy. A vá�ně je pak zasa�ena duchovní a osobní svoboda druhého i jeho zodpovědnost. Pastorační dohled se mů�e prostřednictvím sledování a hodnocení (křesťanské) integrity druhých zvrhnout v jejich duchovní podceňování, zlehčování a oslabování. Lidé mohou být křesťanským společenstvím souzeni příli� jednostranně. Kritické otázky mohou být vedením pova�ovány jako �neposlu�nost� vůči Bohem povolanému


představenému. Namísto povzbuzování k růstu v závislosti na Bohu, jsou na druhého kladeny příli� velké nároky, které ho dělají spí�e závislým na vedoucím pracovníku.

Shodné rysy se sexuálním zneu�íváním Sexuální i jiné zneu�ívání se do určité míry vyznačuje podobnými rysy. Dříve nebo později (často a� příli� pozdě) dojde v nezdravém autoritativním vztahu ke zlomu nebo výbuchu. Důvěra k druhým je znevá�ena a naru�ena. To se ihned odrazí na vztahu k Bohu a na vztazích v církvi a sboru, kde ke zneu�ívání do�lo či dochází. Dopady na církev mohou být značné. V nejhor�ím případě vede duchovní manipulace vedoucích k roztr�ce nebo úplnému rozkolu uvnitř společenství. Dochází tak k velkému zmatku. Pocity strachu, zloby, bezmoci, neklidu a nejistoty se valí jeden přes druhý. Bě�ně se stává, �e lidé jí� nejsou dále schopni normálně fungovat, ať se to týká církevního čí bě�ného �ivota. Často jsou jejich projevem deprese, nervozita, duchovní krize a strach z navazování nových důvěrných vztahů. Pro ukončení takovéto krizové situace je často nutné vyu�ít pastoračního nebo psychosociálního vedení.

4. Jak se zneu�ívání postavit

Zneu�ívání se musíme bránit ihned, jakmile ho zpozorujeme. A jak to nejlépe udělat?

Odmaskování Pavel nám v listu Efezským 5:8-12 předává jasný postup, jak o zneu�ívání smý�let a jak s ním zacházet. �I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem. �ijte proto jako děti světla - ovocem světla je v�dy dobrota, spravedlnost a pravda; zkoumejte, co se líbí Pánu. Nepodílejte se na neu�itečných skutcích tmy, naopak je nazývejte pravým jménem.� Pokud se objeví podezření na zneu�ívání moci, je lep�í uvést Pavlovy rady do praxe ihned.

Otevřeně a veřejně Nejlep�ím ře�ením je být otevřený a nejlépe veřejně. Informovat v�dy ze svého pohledu, tedy v první osobě � JÁ. Ať je to jakkoliv subjektivní zále�itost. Informace podané ve formě TY (TY znamená v tomto případě v�dy v�echny ostatní) zní pak jako útok. A vyvolá jen obrannou reakci. Zprávy v první osobě (�já se vedle tebe cítím bezmocným�) ukazují na osobní pro�itek, který druhá osoba nemů�e zpochybnit. Tato otevřená subjektivita předejde vzniku nedorozumění a nejasných důkazů. Nedorozumění stojí čas i sílu a neodstraní konfliktní situaci. Zpětná vazba Následují schéma zpětné vazby nám mů�e pomoci podezření o zneu�ívání vynést na povrch.

Krok č. 1 Konkrétnost Vyjádření v první osobě musí mít vztah ke konkrétní skutečnosti. Zobecňování typu �v�dycky� a �nikdy� nejsou vhodná ani účinná.

Krok č. 2 Interpretace Vysvětlete ostatním, jak si dané chování vysvětlujete. Pokuste se ukázat své pochopení.

Krok č. 3 Zku�enost Formulujte pocity, které během konfliktní situace pociťujete a pokuste se nebýt tzv. �objektivní�.


Krok č.4 Očekávané chování Neformulujte �ádné po�adavky, ale svá přání. �Moc bych si přál, kdybys....� Přání dává druhému svobodu ale ne příkaz ono přání splnit. Právě pachatelé násilí jsou alergičtí na pokusy omezující jejich svobodu.

Příklad: Vedoucí skupinky říká svému kazateli: �Obávám se pří�tí skupinky�. �Minule jsme se dostali k otázce desátků. Jak Petr L. tak i Markéta B. hovořili o tom, �e jsi je nutil, aby do konce měsíce odevzdali polovinu svých desátků. (krok 1) Nevěděl jsem, co jim na to mám říci. Mo�ná, �e si dělá� starosti s tím, �e v na�í pokladně je u� vidět na dno. (krok 2) Ale stejně jsem z toho neklidný, a mám pocit, �e to ovlivňuje i můj modlitební �ivot. (krok 3) Byl bych velice rád, kdybys mi vysvětlil, cos jim přesně řekl a proč.� (krok 4).

Pokud tvé přání není vysly�eno Pokud druhý nebere tvá přání vá�ně, nechce se nad nimi zamyslet a posoudit je, musí na řadu přijít posouzení problému dal�ími lidmi. Je�í� nám v Matou�i 18:15-17 jasně ukazuje cestu: nejprve ře� situaci s dal�ím, tedy třetím člověkem. Poté otevřeně ve shromá�dění. Předev�ím si vyber takovou třetí osobu, které se téma va�eho konfliktu vůbec netýká, a ke které budete mít oba důvěru. Pokud ani tento krok nepřinese výsledek, pohovoř pak o této zále�itosti otevřeně ve skupině nebo v komisi, jejími� členy budete i vy. Teprve kdy� ani tato varianta nic nepřinese, přichází na řadu star�í nebo sborová rada. A nakonec, pokud v�echny varianty zklamaly, je na řadě sborové shromá�dění. Sna� se při tom dojít v�dy ke konkrétní, proveditelné a kontrolovatelné dohodě. Například: �Dobře. Domluvme se tedy, �e si během dal�ích dvou týdnů pohovoříme s Petrem a Markétou a ty se jim omluví�. Ale zároveň jim vysvětlíme, na čem stavíme svůj po�adavek: Desátek je sice v na�ich směrnicích, ale jeho dávání je v�dy dobrovolné a radostné dle 2.Korintským 9:7. Při následujícím sborovém setkání se k tomuto rozhovoru vrátíme a zvá�íme, zda je nutné tuto problematiku hlouběji rozebrat, například formou článku v na�em sborovém časopise.�

Rady Nakonec je�tě několik rad, které vám mohou pomoci jít cestou, kterou nám ukazuje Je�í�:

1. Vlo� danou situaci do Bo�ích rukou a pros ho o změnu. 2. Nezabývej se problémy, které nemají vztah k zneu�ívání moci. 3. Přiveď na světlo taktiky pachatele. 4. Mluv za sebe a neschovávej se za druhé. 5. Nenechej druhé mluvit za sebe a neschovávej se za ně. 6. Ať za tebe nemluví druzí, a nenechej ze sebe udělat hlásnou troubu druhých. 7. Zkus najít ře�ení, které bude vítězstvím pro obě strany a vyhni se hrozbám. 8. Buď připraven na mo�né následky. 9. Vyhni se beznadějnému boji. Někdy je útěk tím jediným ře�ením.

Přenechej posouzení na druhých Vraťme se je�tě k poslední uvedené radě. Projevy zneu�ívání mohou být mimořádně slo�ité a náročné na výdr�. Na�e vnitřní �hodiny� se mohou zastavit. Proto je v určitém momentě dobré přenechat posouzení na jiných. Rozhovor se star�ími je právě tou třetí fází, o které hovoří Je�í�.


5. Jak zneu�ívání předcházet

Tato kapitola je podnětem k přemý�lení a vedení rozhovoru ve sborech a církvích o tom, jak předejít zneu�ívání moci. Prevence je v�dy lep�í ne� pozděj�í proces uzdravování. Definice zneu�ívání moci, kterou zde předkládáme zní: �O zneu�ívání moci se jedná v případě, kdy vedoucí pracovník ze své pozice a ve svém postavení jedná poni�ujícím způsobem, manipuluje nebo pou�ívá násilí vůči těm, kdo jsou k němu v ni��ím postavení nebo mu svěřili svou důvěru. Zneu�ívání moci přitom spočívá nejen v jeho jednání, ale odrá�í se i v procesech rozhodování.� V této kapitole se s vámi chceme nakonec podělit o několik postřehů, které se týkají prevence zneu�ívání moci.

Vzorec Co mají případy zneu�ívání společného? Jaké faktory podporují nebo naopak sni�ují mo�nost zneu�ívání moci? (MZP) Rozli�ujeme pět faktorů: rozsah moci, kterou člověk disponuje, stupeň dospělosti, kterou se daný vedoucí pracovník vyznačuje (D), obranyschopnost oběti (O), kultura daného společenství (K) a jeho přítomné kontrolní mechanizmy (KM). V�ech těchto pět faktorů jsme shrnuli do vzorce, který nám mů�e pomoci lépe pochopit problematiku zneu�ívání moci. (viz rámeček)

MOC MZP =

D x O x K x KM

Vzorec lze také vyjádřit následujícími body. Mo�nost zneu�ívání se zvět�uje v těchto případech:

• Čím vět�ími pravomocemi představený sboru, vedoucí pracovník disponuje, nebo na nich získává podíl, nebo je strhává na sebe.

• On/ona není dostatečně připraven nést zodpovědnost za svěřenou slu�bu (nedospělost).

• Členové sboru nejsou schopni dostatečné se zneu�ívání bránit, a tak ke zneu�ívání dochází i nadále, ať s tím souhlasí či nesouhlasí.

• Duchovní vedení je omluvou pro překračování hranic chování vedoucího. (kultura)

• Chybí dostatečný komplex ochranných mechanizmů, jakými jsou např. schůzky a kontrolní opatření.

Je moc �patná? Co je to moc? Slovo �moc� zanechává v lidech hořkou pachuť. Proto je dobré si uvědomit, �e moc sama o sobě má neutrální význam. Negativní podtón pramení předev�ím z případů, kdy je moc zneu�ívána. Pou�ívat moc laskavým a konstruktivním způsobem není jednoduché.

Na ka�dou pozici ve sboru je formou kompetence vázán určitý stupeň moci. Otázkou tedy je: jaká moc a v jaké míře? Kdo je za ni zodpovědný a lze ji druhými kontrolovat? Podle na�eho názoru o tom mluví biblické výroky jasně: proto�e ka�dý člověk mů�e klopýtnout a jeho schopnosti jsou omezené, musí být moc v�dy jasně definována, omezena a kontrolovatelná. Je pouze Jediný, který mů�e po pravdě říci: �Mně je dána ve�kerá moc na nebi i na zemi�. Víme, �e On svou neomezenou moc obrací v�dycky s láskou k dobrému. V tom je příkladem pro vedoucí pracovníky. Pro nás lidi ale platí, �e na�e postavení a pravomoc musí být ohraničená a kontrolovatelná po celou dobu slu�by.


Předcházení zneu�ívání Jak se dá zneu�ívání předejít? Ve velké míře se to podaří, pokud se na problematiku zneu�ívání podíváme z opačné strany. Nabízíme vám několik mo�ných návodů:

• Stanovte si jako sbor hranice pravomocí, které má vá� kazatel nebo va�i vedoucí pracovníci. Definujte jasně jaké jsou jejich kompetence a kde le�í jejich hranice.

• S tím souvisí: propracujte rozvá�ně vizi duchovního vedení. Moc ve sboru musí být v�dy svěřena s důrazem na určitý úkol, za určitých předpokladů.

• Vyberte jen takové vedoucí pracovníky, kteří doká�í dobře zacházet se svěřeným postavením.

• V co nejvíce případech rozhodujte jako team. Nechejte kazatele a vedoucí pracovníky promluvit o náplni jejich pracovní činnost, jejich kontaktech a rozhodování.

• Vybírejte jen takové vedoucí pracovníky, kteří doká�í správným způsobem zacházet se svěřenou mocí (podle 1.Timoteovi 3:5).

• Postarejte se o �kolení nových pracovníků, jakými jsou nezku�ení vedoucí a pastorační pracovníci.

• Jmenujte vedoucí pracovníky v�dy na ohraničenou dobu. Pokud bude sbor i nadále s jejich slu�bou souhlasit, mů�e být jejich slu�ba prodlou�ena.

• Zaveďte pracovní porady o pastoračních práci, hlavně v případech domácí pastorační činnosti. Například: předejděte tomu, aby se slab�í členové sboru mohli stát závislými na osobě určitého kazatele. Zapojte do pastorační činnosti svobodné (mladé) �eny.

• Vychovávejte va�e sborové členy k tomu, aby se stali dospělými křesťany, kteří umí stát na vlastních nohou. Učte je, jakým způsobem činit objektivní závěry. (viz předcházející kapitola)

• Postarejte se o to, aby i ve va�em sboru byla důvěryhodná osoba, na kterou se mů�e ka�dý obrátit ohledně stí�nosti na daného vedoucího pracovníka. Vysvětli, proč je zde tato důvěryhodná osoba a proč je dle tvého mínění nutné, aby se lidé uměli ozvat.

Deset osobních otázek Následující otázky vám mohou pomoci vyře�it dilema, do kterého se během va�í pastorační činností mů�ete dostat:

1. Umím ostatním zodpovědět otázky a vysvětlit jak pracuji, rozhoduji se a jak se připravuji?

2. Hrozí nebezpečí, �e svým chováním překročím biblické normy? 3. Hrozí, �e se svými pocity nechám strhnout? 4. Přivádí mé jednání mě samotného nebo ostatní blí�e k Bohu? 5. Jsem tímto způsobem dobrým příkladem pro druhé? 6. �ádám-li něco po druhých, ponechávám jim svobodnou vůli k tomu, aby mohli

říci ne? 7. Nechám táhnout druhé svůj vlastní náklad a pou�ívám je pro naplňování svých

ambic? 8. Pomáhám druhým, aby stáli duchovně, psychicky, společensky a církevně na

vlastních nohou nebo z nich dělám osoby závislé na sobě? 9. Pokud má rozhodnutí nebo mé jednání vejde ve známost, budu ve slu�bě/v

práci potvrzen nebo budu odvolán? 10. Mohu se svou prací/slu�bou směle předstoupit před Bo�í tvář? Tento materiál je revidovanou verzí textu Holandské EA. Překlad z holand�tiny Petra Kujová. Biblické citace jsou převzaty z Českého ekumenického překladu.

zneužívání moci v církvi

Documents