Velk uen - Doktrna stedupeloil Oldich KrlMaxima Praha 2008Citace a narky na tento etick traktt najdeme v n na kadm kroku. Vichni jej znali naztak pat mezi posvtn tyi knihy. Konfucinci povaovali Velk uen za kl ke Konfuciovu s Doktrnou stedu tvo jakousi nskou listinu lidskch vazk a mravnch princip.Bohat komentovan peklad Oldicha Krle.Publikace vychz v rmci vzkumnho zmru MSM0021620824 Zklady modernho svta v zrcadle liry a filosofie eenho na Filozofick fakult Univerzity Karlovy v PrazeTranslation Oldich Krl, 2008Introduction Commentary Oldich Krl, 2008 Maxima, 2008ISBN 978-80-86921-04-4ObsahPodkovnK psan a vslovnosti nskch jmen a slov 9Mal velk knihy (Oldich Krl) 13Velk uen vod 29 Komentovan texty a komentovan peklady 33Doktrna steduvod 79Komentovan texty a komentovan peklady 83DodatkyZhu Xiova Pedmluva k Velkmu uen z roku 1189 147Klov pojmy 153Bibliografie 166PodkovnDkuji Maxim, e po Vlenm umn Mistra Suna (1999) a Wu-menov Brn bez dve (2007) pijs nm i Doktrnu stedu do sv mal edice jako dal promluvu klasick nsk identity a jejhu.Kolegm prof. Miroslavu Petkovi a Ing. Mgr. Lubomru Ondrkovi, sprvcm vzkumnho projek modernho svta v zrcadle literatury a filosofie, dkuji za porozumn, s nm tuto promluvu pijali do svho mezioborovho dialogu.O.K.V Lsenici, 2008.K psan a vslovnosti nskch jmen a slovi. Znakov text zakld identitu nskho mylen v pvodnm eovm prosted. Nkter jeho aho znakovho vyjden temn.2. ntina je jazyk izolujc, slova jsou nesklonn, fonologickou i vznamovou jednotkou je slabika - monosylabick morfm; hranice slabiky a morfmu se vtinou kryj; slabice odpovd zk - grafm, uzaven grafick struktura, konvenn symbol.3. Struktura nskch znak je vsledkem dlouhho vvoje. Z hlediska vnitn struktury tradine tyi typy znak: (a) piktogramy (nap. ri 0 slunce, yue n msc, yu M d, ren A lovk, mom); (b) indexy (nap. shang h nahoe, xia F dol, zhong -p sted); (c) ideogramy (nap. xiu W odpovat: lovk + strom, ming W svtlo: slunce + msc, lin W les: strom + strom); (d) fono-ideogramy, sloen z fonetika a z radiklu, vymezujcho vznam (nap. lin fc vytrval deahoe radikl, dole fonetikm). Posledn typ v nskm znakovm repertoru pevauje. Z toho hje zavdjc nazvat nsk psmo ideogramovm. Piktogramov a ideogra-mov elementy sice proznakovm slovnkem, ale jejich funkce a kvalita se zmnila.94- Pro zprostedkovn zvukov podoby nskch slov podruje-me dnes standardn nskou verzi zvanou pinyin. Toto hlskov psmo pln funkci mezinrodn uznanho pepisutranskripce. Jeho dou je globln konzistence. Neztotouje se s dnou jinou pravopisnou a vslovnostn konvencepedstr reln zvukov ekvivalenty nskch slov, jako to in nrodn a regionln pepis5. Vnitn strukturu slabik vnmaj domorod mluv jako nedliteln celek. Jen pomocn lze tuukturu rozloit do t zvukovch kvalit, jen v tomto smyslu plat, e nsk slabiky vykazuj : inicilu (poten souhlska), finlu (zbytek slabiky) a tn (tyi specifick hlasov melojc prbh vysloven cel slabiky)6. Rozliujeme inicily bezpdechov (aspirovan) a pdechov (bez aspirace).7. Bezpdechov inicily (bez aspirace) se p: b- (vyslov: p), d-(vyslov: t), z- (vyslov: dz), zh- (vyslov: di), j- (vyslov: ), g-(vyslov: k).8. Pdechov inicily (s aspirac) se p:- (vyslov: ph nebo p), t- (vyslov: th nebo ). c- lov: ecl), ch- (vyslov: el), q-(vyslov: ), k (vyslov: kl).9. Z ostatnch inicil zaslou pozornost eskho mluvho souhlska psan sh- (vyslov: ), soan x- (vyslov jako mkk, polsk" s-), souhlska psan h- (vyslov jako lehk ch), souhlska r- (vyslov jako ), souhlska psany (vyslov jako j-).10. Z finl zaslou zvltn pozornost koncovka psan -ong (vyslov jako -ung).11. Finlu psanou - vyslov po inicilch j-, q-, x- zy- jako nmeck -ii).12. Finlu psanou -i vyslov po inicilch z, c, s, zh, ch, sh, r toliko hlasnm protaenm pedchoz inicily).13. Koncovku -ng (vyslov jako nosovku v anglickm slov king").14. Koncovku -er (vyslov jako finlu v americkm sir").15. Standardn zpisy ntiny nezaznamenvaj tnovou kvalitu nskch slabik.16. U nkolika pojm respektujeme mezinrodn zavedenou podobu. nskou slabiku Dao (Cesta) tedy neimputujeme do taoismu"; tuto licenci vak nevztahujeme na znmou knihu Daodejing (dve Tao-te-ing, jinde Tao-te ching, jet jinde Tao To King, nebo Tao-Teh-King, jinde Lao Tseu Tao Te King). Tak je filosof Mencius, ale je kniha Mengzi, jak zn pvodn titul Mistra Menga. Zpadn svt zn filosofa Kon-fucia, ale u se respektovat, e mu, ktjsme dali toto latinizovan pzvisko, se ve skutenosti jmenoval Kong Qiu (u ns donedvna Kchung Cchiou).Mal velk knihyChtl bych tot ci mlo slovy..." George Bataille, 19531.1. Mal konfucinsk knon, vcn nazvan tyi knihy (Sishu Hh), ml pro nsk novovk a j teni se s nm setkvali vude, i neteni, vn i nevn, v dobrm i zlm. Tvoily jej yu MB), Mencio-vy Spisy (Mengzi i) a dv kapitoly (31, 42) z klasickch Zpis rit (Liji MbE).Posledn dva zmiovan texty ze Zpis rit, jejich komentovan peklad zakld n svazek, smostatnily pod nzvy Velk uen (Daxue aM a Doktrna stedu (Zhongyong pPJw).1.2.1. Tak je potom znali vichni. Museli, kdy chtli nco znamenat. Znali je vak i ti, co takov ambice nemli. Byla to neodmysliteln st knihovny, kulturn pamti a jazyka. Velkn a Doktrna stedu se staly generln metaforou a symbolickm imperativem jednoho velkho etickho vyznn a gesta. Jako takov pronikaly vm. Pronikly do zklad vzdlanosti a vchovy,losofie i poetiky, jejich slova a vty vytvely idiom kadodenn ei stejn jako klov modky a exegeze.1.2.2. Nejvt teoretik klasickho nskho romnu nevh nasadit mravn zkon Velkho uen ck erotick romn z pelomu 16. a 17. stolet jako urujc paradigma jeho ten. Paradoxn pt autor tho romnu (Jin Ping Mei13- Slivon ve zlat vze) ironizuje idiom tho Velkho uen posup-nou slovn hkou, kdy do o bordelu ve svm pzranm msteku" zasune pojem usebrn", je ve spojen s rodinou" ka ze zkladnch etickch formul kanonizovanho spisku.1.2.3. Autor a komenttor podivuhodn zenov parafrze na slavn Putovn na Zpady prvn polo7. stolet bez upozornn, a pece v nskm prosted zcela srozumiteln, kopruje charakteridikci osnovnho textu Velkho uen.1.2.4. Nejpopulrnj nsk libertin Li Yu v roli novomanela zklamanho sexulnmi vkony sctnostn nevsty, konstatuje, e ji zkazilo Velk uen, kter j do hlavy i jinam vtloukl jejpomysln otec. A kdy se tat krasavice o nco pozdji zdrh pistoupit na hrdinovu sexulnost, Li Yu sue konstatuje, e jeho protagonistovi nezbylo ne se uchlit k t trochu nudn doktrn stedu" (kterou kesan znaj jako misionskou polohu).1.2.5. nsk novodob narativ pedstavoval jednu velkou paro-nomasii, nepetrit sled slovna hdanek v gestu ironie a parodie. Kdy je Baoyu, nejslavnj adolescent vech dob, v romnu Sen v ervenm dome pistien svou nejmilovanj sestenkou pi etb spoleensky nepijatelatury, pokus se j namluvit, e to nebylo nic jinho ne Velk uen a Doktrna stedu. Ironi v tom, e i kdyby sestenka byla tak hloup a uvila mu, n hrdina promptn dokzal odrecit vechny podstatn pase obou text bez zakobrtnut.1.3.1. Jak u jsem ekl, znali to vichni a vichni tm mluvili. Nkte tm i mysleli. Symbolodnoty a formule Velkho uena Doktrny stedu nepestaly v n fungovat nikdy, jsou aktuln.14Ne-li jinak, tedy podprahov v tom nepochopitelnm" sttotvornm pragmatismu mylen a jednnak je naposled pedvedla pekingsk karikatura olympijskch her. I proto je dleit mt Velk a Doktrnu stedu v eskch domcnostech. Leckter nsk vyprvn se bez nich nedaj podn1.3.2. Nejen nsk vyprvn. Bez Velkho uen se ned dobe st Ezra Pound, jeho ten stdu a Velk uen mu bylo knihou knih. Literatura je zprva, kter nepestv bt zprvou... Npolevit mj zjem o Konfuciovo Velk uen nebo o Homrsk zpvy." (ABC etby) Podobn uvaovakolaj evi Tolstoj, autor ruskch parafrz Velkho uen i Doktrny stedu z roku 1903. Rozmatlumoen obou text ovem kolovala po Evrop ji od 17. stolet. Potek byl u Jezuit. Komplnihy peloil do latiny Michelle Ruggier (1543-1607) jet bez vtho ohlasu, ale ji ProsperIntor-cetto (1625-1696) se dokal podstatn vtho ohlasu a reedice ve svm kompendiu Confucius Sinarum Philosophus, siv scientla sinen-sis latine exposita (Pa 1687). Proslul Abel-Rmusat (1788-1832) u vydval francouzsk bilingvn vydn Doktrny stedu, jako L Inavare Milieu (Pa 1817). Prvn anglick tyi knihy vydal Mallacca Mission Press v roce 1828 (David Collie, The Four books). 2.1. O nov peten a nov koncept nskho knonu se postarali ucini z doby Song (960-1279), konkrtn brati Cheng Hao (H 1032-1085) a Cheng Yi (6611033-1107), a jejich nejvznamnj pokraovatel, filosof a pedagog Zhu Xi (1130-1200). Tito ti a dal s nimi spznn myslitel usoudili, e cel metafyzick d a etick zpsob novce jasnji vyjden ve tyech starch textech, sta je dobe slyet, dobe st. Postaven Kr bylo samozejm. Logicky nsledoval15textov odkaz jeho nejvznamnjho a nejvlivnjho vykladae, Menciovy Spisy. Nov bylo zaaoddl Zpis rit.2.2.1. Zhu Xi nebyl sice prvn, kdo na zvltn vznam tchto dvou text upozornil, ale byl to on, kdo jim pisoudil klov, to jest pedagogick smysl. Nov je seadil, zredigoval a okomentoval. Shodn s Konfuciovmi Hovory a Menciovmi Spisy.2.2.2. Zhu Xiv nvod byl jasn: tte Velk uen, pak teprve budete pipraveni pro Konfiicioovory, a po Hovorech budete zral pro Mencia; pln nakonec shnte po Doktrn stedu. Zhu Xnijak nepospchal, sv tyi uitele, jak tm tyem knihm kal, povaoval za hotov a po vech studia, to bylo v roce 1190.2.2.3. Kompletn konvolut vetn vech edinch poznmek a vysvtlujcch koment byl vydn oxn za Mongol (Yuan 1279-1368), v roce 1313 pod titulem tyi knihy. Konvolut byl prohlen za povinnou etbu civilnch sttnch zkouek a jako takov nahradil vechny dvj ses knih.2.2.4. Odhldneme-li od star knihovny nskho knonu a jejch promnlivch priorit, pochopu Xiv prvoad pedagogick zjem navigovat ky v didakticky zdvodnnm oblouku na to hlavn etick d svta a el naeho byt v nm, bude nm nov kontingent konfucinskho knonu sropedstavovalo jasn a strun zadn. Konfiiciovy Hovory a Menciovy Spisy pedstavovaly velk rativ Mistr. Doktrna stedu byla u jen" nvod k pouit, pointou veho. Pointa leela upro sted byl na konci. Stedem byl lovk, osobnost schopn porozumn a mravn rozumnho jednn velkho zadn byl v docela obyejnm kadodennm zakoueni tohoto zadn v kadm z ns.162.3. Cel uen se dostalo do klet dvou docela malch text, ani ne knih.3.1. U zrodu novho kontingentu ideovho knonu nelo o nic menho, ne jak elit kouzlu zeno buddhismu s jeho lkavou viz nhlho probuzen, kter v dob pesvdenho konfucince Zhu X zlkalo tolik nadjnch spolukonfucin.3.2. Kdy Zhu Xi publikoval rozhodujc edici ty knih (1190), bylo autorovi kanov Brny bedve teprve sedm. Wumen ml vak siln pedchdce. Vechno ci estho Patriarchy (zemel 71unovou stru v echch dobe znme. Tmito Wu-menovmi pedchdci byli Mazu (707-786), Nanquan8-834), Zhaozhou (778-897), Huangbo (zemel 847), Linji (zemel 867) a spousta dalch. Mnich Huoan (1108-1179), o kterm teme hned ve tvrtm Wumenov kanu, byl u Zhu Xiv souas3.3. A to byly vechno jen piky ledovce. Vude po n u kolovala zenov sbrka Pedvn l04 a autor proslulch Zpisk od modr skly peil o pt let Zhu Xiovo datum narozen. Barevna magie, metafor a zkuenosti nsk verze buddhismu se ukazoval bt nebezpenm protivnkem mnch, le trochu tkopdnch a suchoprnch autorit. Barevn a sugestivn svt performance vsebe uzaven svt text. Sta se odrazit a lett pmo vzhru? Vechno jen a jen v tv mysli nepotebuje, ne tu docela obyejnou mysl?4.1. Bylo teba ukzat, e vci nejsou tak jednoduch, e ltat nen tak snadn. Zkaen podst sloit psychosomatick smska, z n je nae osobnost uhntena, nevydv sv tajemstv tak lta k sob sammu je sloitj: je to cesta osobnostn introspekce na jedn stran, nestrann ce skutenho svta na stran druh. Proti osvobozujcmu spontnnmu prozen wu Tn17deklaruj konucinec Zhu Xi a jeho druzi cestu analytickho, systematickho gewu f-, rozebrse ve vcech a bytostech" v jejich nekonen mnohosti. Pod vak jde o cestu poznvn zhi 0 okonalovn xiu w sebe samotnho ji S s clem mravn integrity cheng WL. Pesn o tom je Velkn v expozici dajn z Konfci-ovy hlavy: Kdo ve starovku chtli vysvtlit jasnou ctnost, muli naped ovldnout svj stt; chtjce ovldnout svj stt, museli naped usebrat svou rodinu usebrat svou rodinu, museli naped pstovat svou osobnost; chtjce pstovat svou osobnost, museli naped napravit sv mylen; chtjce napravit sv mylen, museli si naped piznathtjce si piznat sv vdom, museli se naped dobrat porozumn: porozumn spov v rozebr ns! - A po rozebrn vc a bytost se lze dobrat schopnosti porozumn, a po porozumn siv piznat mysly, a po piznn svho vdom lze napravit mylen, a po napraven mylen t, a po vypstovn osobnosti se d usebrat rodina, a po usebrn rodiny lze ovldnout stt,vldnut sttu me zavldnout v podnebes mr! - Od Syna nebe po prostho lovka, vichni dookldaj pstovn osobnosti za kmen. Nen-li v podku kmen, je vyloueno, aby byly v podkukdy se nesm stt, abychom podcenili, co m hodnotu, a naopak pisoudili hodnotu tomu, co je bezcenn".4.2. To nen cesta nhlho osvcen, ani cesta meditace. Ostatn Konfucius u v Hovorech prohlil rezolutn: Strvil jsem jednou cel den bez jedinho sousta, celou noc jsem oko nezamhouil, jenom jsem pemtal a hloubal. Nebylo to k niemu! Nen nadto se prost uit!" (XV, 30)4.3. Podle Konfucia a jeho pozdjch k svt nepat vyvolenm, ale pilnm. Cel svt je jen kol! Jeho rozlin18lohy jsou psn hierarchizovny. Nic se ned peskoit. Vechnoje dan, jedno plyne z druhho, bez druhho nen tetho.4.4. M to rozum, m to dokonce i patos, pro cit u mnoho mstanezbv!5.1. Textov jdra Velkho uen (Daxue 7C) a Doktrny stedu (Zhongyong), jak se dochovala Zpisech rit, mla bt dajn dlem Konfuciova pmho ka Zengzi w (? 505-436 ped n. l.)vnuka, uvdnho astji jako Zi Si pi- (Mistr Si, ? 483- ? 402 ped n. l.).5.2. Ob atribuce byly iv u za Pednch Hanu (2.-1. stolet p. n. l.) pedevm s odkazem rika Sima Qiana JMSi (145- ? 87 p. n. l.) a o mlo pozdjho vlivnho konfucinskho uenci JS.3S (30-101 n. l.) Povaha autorstv vech zastnnch nebyla pesn specifikovna. Nevyluse podl dalch pslunk nkolika generac Konfuciovy koly.5.3. A editoi a komenttoi doby Song (960-1279) definitivn osamostatnili oba texty (jako prvn historik Sima Guang 5Wijit 1019-1086), a upesnili jednotliv autorsk podly (brati Chengo-v a Zhu Xi) v tom smyslu, e Konfuciv pm k Zengzi (Mistr Zeng) sumarizoval vlkm uen svj bezprostedn zait odkaz Velkho uitele (Konfucia), zatmco Doktrnu stedu nco mlad Konfuciv vnuk, een Zi Si (Mistr Si), z druh generace jeho nsledovnk.5.4. Krititj a programov skeptitj filologov a textologov z doby mandusk dynastie 911) usoudili, e oba texty nevznikly dve ne kolem rann doby Qin Si (220-211) nebo dokonce a s potkem nsledujc dynastie Han, to znamen v prvn polovin 2. stol. p. n. l. Aleako v mnoha jinch ppadech pozdn skepticismus ponkud relativizuj a zmkuj nejnovj19archeologick nlezy z posledn tvrti 20. stolet; konkrtn v ppad Velkho uen i Doktru pedevm rann opisy na bam-busovch proucch nalezench v hrobovm komplexu v Guodian v r1993. Aktuln nlezy posouvaj vznik text ped datum asov ovenho uzaven hrobovho komroku 300 p. n. l. Doloiteln existence text se tak pro tuto chvli sthuje nejmn sto let ky, do ranjch fz Konfuciovy koly, konkrtn mezi generaci Konuciova vnuka Zi Si (? 483-02) a generaci Konuciova nejvlivnjho pokraovatele Mencia jnT(Mengzi ? 382-300). 6.1. Sporn nebylo jen autorstv obou text. Sporn byly i nzvy, pod ktermi byly texty u jako samostatn jednotky tradovny: Daxue TC (Velk uen) a Zhongyong Hff (Doktrna stedu). 6.2.V psted klasick nsk literatury nejsou nejednoznan tituly vjimen. Spe naopak, smantio by k nskm titulm odedvna patila. Bylo to asto vdom, zmrn vyuit jazykovch a pvrazn formovaly eov chovn an. Autoi si na vceznanosti zakldali. A teni bralioust semiotick hry, je byla vem vlastn. Bez prvotnho rznopsan by byli autoi nesv. Bo rznoten by se teni ctili ochuzen. Do takov semiotick hry patily i tituly dvou kanh text, je tvo zklad na knky.6.2.1. Vezmme prvn titul: Daxue MP, pro kter jsem ve svm pekladu ponechal tradin Velk 6.2.2. Velkost" byla dleit stejn pro Konfucia jako pro Starho Mistra, podle nho jsou elkosti, velkost nebe, velkost zem, velkost vldce, i Dao je velkost. V textu Laozi (XXV) je velkost lovka v t velkosti vldce. A kde je velkost lovka u Konfucia?20Bezpochyby v t velkosti ulechtilho mue", spovajc v sebekontrole, sebe-pstovn, sebevn; v tom vem je velkost Konuciova aristokrata ducha, aristokrata mravn integrity, jej jednotliv aspekty dokld v Hovorech.6.2.3. Stejn tak i druh tituln slovo uen" (xue p) je pro oba, pro Konfucia i pro StarhMistra, stejn dleit; ovem v opanm gardu. Konfucius prv jm zan svou optimistickou rvn cesty lovka (Hovory I,i). Zatmco Star Mistr tot uen posl ke vem ertm (Laozi jako druh vid pitom v uen usilovn nsledovn vzor a jejich vzorn praktikovn. V tom sob jdoucm gestu radostnho pitakn a stejn velho odmtnut vedou soumezn promluvy jevoru. Ti dva mluvili pece jednou e. Vele spolu nesouhlasili, ale rozumli si. To a v peadech do zpadnch jazyk je kad najednou jako by z jin planety.6.2.4. Souasn pekladatel anglosask provenience m jist pravdu, namt-li, e vit angliceat Learning" pekrv dleitou pragmatickou rovinu nskho pojmu neadekvtn odtaitou vzdmyslu jaksi abstraktn uenosti. Jen si nejsem jist, ml-li kvli tomu vymlet krkolomn: Tighest Order of Cultivation". Nikdo nebude vdt, o em mluv, dokud to neuvid na deskch knky s pedeslanm originlnm dvojslabinm zakadlem Daxue. Nae starost to vak nen. Vjdatel ve srovnn se zpadnjmi pekladateli (najm anglosaskmi) pozici snaz. esk slovonm otevenj a tud mn zavdjc ne anglick learning". Vyznvali jsme sice uen rou, ale nen to tak dlouho, co se v echch21chodvalo do uen, pokud ns nkdo do toho uen byl ochoten vzt. Tak jako se v te souvislhodilo na zkuenou". Odtud je pragmatick aspekt esk verze uen" stle iv, a to se zvimozejmost. Proto nechme Velk ueni bt tm uenm, kdy nm to n jazyk dovoluje.6.2.5. Ani my se ovem nevyhneme jin zludn (gramatick) klice. Je to skuten velk uene to uen o velkm, o velkosti", anebo jet - je to jaksi vy uen" ve smyslu t vy ve sv Pedmluv Zhu Xi? Ale to u nemluvme o pekladu, to u mluvme o interpretaci. Trocha myslu ovem pat do kadho ten. dn peklad se mu nevyhne, ani by neml.6.3.1. Jet zrdnj je druh titul, ono jednoduch a pitom velmi obmysln Zhongyong , proe v naem pekladu opt nechali tradinj Doktrnu stedu, by s vtmi rozpaky a s vdommtulu prvnho.6.3.2. Smantick rozptyl prvnho slova zhongsted, stedo-vost, stedn, prostedn, cl"lk; vznamov osa je nesporn; problm je v etnosti aspekt a hodnotovch nuanc. Problm jenkn otevenosti nskch slov, jej ekvivalence je st mysliteln. Funkn otevenost, ktzolujc jazyk, komplikuje peklad velk vtiny klovch pojm nskho filosofickho diskur otevr nsledujc spektrum: substantivn sted, stedn cesta, vyvenost, cl; slovesn n cestou, bt vyven, vyvaovat"; atributivn stedn, prostedn, neutrln, vyven".6.3.3. Krajn nejednoznan je druh slovo naeho titulu, yong W: v atributivnm uit obye bn pouiteln, ordinr-n, prostedn, obvykl, banln, vulgrn, hrub, nekultivovan,22nekulturn"; ve slovesnm uit uvat, vyuvat, pouvat"; v sub-stantivnm uit sluba, kace, praxe, praktick aplikace, povinn prce, robota". Jednotliv smantick aspekty a nuance takovch slov se v klasick ntin vdy dily kontextem, spojenm, konvenc. A i kdy bick rozptyl znan, smantick pole je dost pesn, abychom v naem ppad ve spojen s prvnhli bt dostaten urit.6.3.4. Nebt jin nejistoty i spe jin otevenosti, otevenosti syntaktick. Tituln souslotextu, souslov zhong - yong, m toti nkolik syntaktickch een. D se st jako spojen ssouadn spojen dvou rovnocennch slovnch jednotek: A+ B, nap. Sted a (jeho) Praxe (praktovn)". Stejn dobe se d kterkoli ze len tohoto spojen interpretovat jako modifiktor zna. Take bu Stedov + praxe" nebo Praktikovn + stedu" nebo jet Praktikovn stednpod.6.3.5. Jist je, e Zhongyong je tak i onak text soustedn k etick vizi praktikovn a reace idelu dokonal vyvenosti a harmonie ve vekerm lidskm konn a lidskm byt ve svt vspektech a rovnch. A tomuto filosofickmu smyslu urit neodpovd prvn syntaktick modus A ve smyslu Sted a Praxe". Tomuto filosofickmu smyslu je urit adekvtnj syntaktick varjednoho modifiktoru. Ze dvou alternativnch monost bych v tom ppad volil monost dosadito role modifiktoru ono druh slovo yong m, tedy praxe, aplikace, sluba, ehole, robota", ale taky nvod, naveden, doktrna". A tak jsme tam, kde jsme byli, s tm rozdlem, e snad o nco mlo lpe vme, co dlme. Star dobr Doktrna stedu" nebyl zas tak patn peklad.pdechem, kter doktrna v naem kraji m. Ale to nsk slovo yong Jt na tom nen o moc lpla jen ta pedstava23stedu, ta krsn idea rovnovhy, rovn pleitosti, kadodenn ance venkovskho kantora jehuhorozenm. ance venkovskho kantora, jeho neptelem byla duchaprzdn lhostejnost, mstn ita. (Hovory XVII, 13) Ani Konfucius nechtel hzet perly svinm: Vykldat po ulici, co jsi uslyel na cest, je mrhn mravn energi!" {Hovory XVII, 14) fn(TisvodVelk uen zskvalo svou vnost postupn. Komenttoi klasick knihy Zpisy rit mu vnoval konce han-sk doby, tedy ve 2. stolet n. l. Za Tangu (618-907) se Velkmu uen dostv pozornosti u zcela mimodn. Velk tangsk kon-fucinec, litert a reformtor Han Yu {Wl 768-82 u cituje jako dominantn dokument Konfuciova uen (viz nsk filosofie. Pohled z djin. Mama 2005, str. 289). Se svm tangskm souputnkem Li Ao (-H 774-836) pedznamenvaj roli, kterou Velk uen na sebe vezme v etickm a duchovnm kodexu za Song (960-1279). Tehdy je edic filosofa Zhu Xi (1130-1200) dokonna emancipace obou oddl ze Zpis rit. Velk uen (i stedu) dostvaj statut knih, samostatnch knih kanonickch a posvtnch, jejich pomysln ajsou nsledn vyzvednuti na piedestal Svtc, zvstovatel t nejvy pravdy, nikoli ovem revdy bo, nbr svtsk pravdy mravn. Velk uen m hrnem pouhch 1750 znak. Ty byly poslene a sehrly nezastupitelnou lohu nejen v duchovnm svt Cny, ale i v duchovnm svt Japo, Koreje, Vietnamu a dalch region a komunit v nsk kulturn sfe. Na svt nejsp neexippad kanonickho minimalismu jako je textov paradigma Velkho uen. Jeho osnovu zakld exce, po n nsleduje19deset kapitol, rozvdjcch jednotliv formule expozice. Tak pehledn a nadlouho (vlastn does) zvazn artikulovala do t doby vnitn nerozlien text Velkho uen edice kanonickch shu 0w) v dob dynastie Song (960-1279).Songsk filosof Zhu Xi 7; (1130-1200), editor ty knih, charakterizuje vodn expozici jako osnovu" (jing ?) Velkho uen, zbytek textu charakterizuje jako deset rzn velkch komezhuan 1).Zeteln artikulace celku i jeho jednotlivch st mla zsadn vznam pro artikulovan tenv prosted nskho kor-pusu mravnho knonu vynikal strohost. Tato strohost z nj inila spvpov, jej explicitnost by ve sv plnosti svazovala. Patilo ke ten takovch nskch telk uen, e vznamotvorn byl a prbh a smysl t udlosti interpretace, v aktulnm mstov a znak.Expoziceosnova zan temi aspekty Cesty velkho uen: (a) vnitnm aspektem rozsvcen zi) vnjm aspektem psoben na lid, (c) finlnm aspektem zastaven u nejvy dobrotydokonaloe dna naplnnm pedchozch obou aspekt, vnitnho i vnjho. Od toho zastaven, od kvalitydan naplnnm vnitnho i vnjho aspektu cesty, se odvj prvn dleit upozornn na psycst poznn, jm se pibliujeme cest: zastaven nm d postaven, postaven nm d klid, klikoj nm d rozvahu, rozvaha nm d pochopit vci, to znamen poznvat je hierarchicky v kvaliti ase.Nsleduje zvazn pedveden on pedjednan hierarchie v osmi vzjemn se podmiujcch fzcbeovldn, kultivace a sebekultivace. Od podnebes ke sttu,30od sttu k rodin, od rodiny k sob, od sebe k mylen, od mylen k vdom, od vdom k porozrozumn k rozebrn vc a bytost. Vzpt se tato oktva vrac v protismru: od rozebrn vmn, od porozumn k vdom, od vdom k mylen, od mylen k sob, od sebe k rodin, od rod sttu k celmu podnebes.A je tu zvr s jeho kategorickm imperativem: chrate podstatn, nepovolte povrchnosti! Protoe prav cesta je cosi, co nesm bt ani na chvli oputno!O.K.31Osnovn textZhu Xiova vodn poznmkaPodle jednoho z nejctihodnjch Mistrovch k Mistra Zenga pedstavuje Velk uen v literKon-fuciova rodu brnu ponauen pro ty, kdo prv zanaj se studiem mravn sly osobnosti. tedy dnes, v jakm sledu tehdy ve starovku pedvali sv uen, je to prv jen dky tomu, eo spis dochoval. Teprve po nm mly nsledovat Hovory Konfuciovy a Spisy Men-ciovy. Tak je i do budoucnosti dno, e vichni, kdo se chtj vzdlvat a uit, mus prv tmto spise erpat, z nj se uit. Jen tak se provdy vyvaruj omyl a chyb.Koment pekladateleToto krtk Zhu Xiovo vodn podotknut se odvolv ke Konfuci-ovu pmmu ku Mistru Zengovi), jeho zsluhou se dajn Svtcovo esenciln pouen v podob maximln strunho, le kl aby urilo smr a rz celmu uen. Zhu Xi opakovan zdrazuje vnitn posloupnost a hierarcoherenci novho" tydlnho knonu. Velk uen mu bylo tm velkm zatkem a velkm nvodem33I.Cesta velkho uenspov ve vysvtlen jasn ctnosti,spov v obnov lidu,spov v zastaven u nejvy dokonalosti.Koment pekladateleZahajovac odstavec pedesl, e je troj cesta iM velkho uen" i uen se velkosti" Jz.Za prv: je to vysvtlen, vyjasnn t nejjasnj mravn sly, ctnosti, je je tou velkost,zatku do konce e. Nebo hovo-li se o rodin, o sttu, o obci, o vld, stle je to e oh jejch projevech a na rznch rovnch, o mravn sle, je je tou jedinou vsadou, ale i povu odpovdnost lovka, jedince v jakmkoli postaven. O tuto mravn slu a o jej integritu v jde pedevm, o jasn svtlo, o jasn vysvtlen HJ HJ t mravn sly S, o jej vyjeven, jegou celho uen.Za druh: jde o to skrze tuto mravn slu a touto mravn silou obnovovat, regenerovat" lid min K. Dvoj interpretace tto vty je stle aktuln. Interpretace se lme na dvojm skript Jedna interpretace trv na autenticit psemnho znaku WH ve vslovnosti qin, ve vznamu bl spznn"; druh interpretace (Songov Zhu Xi a jeho pedchdce a hlavn vzor Cheng Yi) trve foneticky a graficky blzkho slovaznaku xin ffi, ve vznamu nov, obnoven, originln". To druh alternativa mla vrch. Jej platnost byla stvrzovna uitm prv tohoto slovaznaku xi34t v nsledujcm druhm odstavci. Takto frapantn zmna znaku a jej nsledn fixace je pro prosted charakteristick. nsk kultura byla natolik fascinovna psemnm znakem, e byla o nst jednou zapsanou chybu" jako nedotknutelnou soust tradice ten. ten kanonick Knihy pln takovch ustlench zmnek i vpjek. Z pozdj poezie je proslul kano-nizovan chgov bsni, kde msto tincti let skuten strvench v prachu svta" bse hovo o ticetiu nezmn, vlastn ani zpadn pekladatel by neml, ale je to proti jeho pirozenosti. Star ovem vlastn vdycky pedpokldal koment jako pirozenou soust textu (zpravidla lo o inkoment). A vbec, koment, to byl krlovsk nr nsk literrnosti. A byl pirozenou sou Zpadn deviza, e koment je cosi, co bse ru, co je bsni z definice ciz, je v proste textu smn.Za tet: v onom zastaven" u nejvy dokonalosti jde o dosaen a podren stavu jistho nazastaven u cle, i spe ped clem, v t charakteristick obav ped pekroenm mry. Scho byla dleit, nemn dleit byla schopnost se u toho zastavit. Vdt, kdy se zastavit, a nvytrvat, to je to, co nm asto chyb, to je ten charakteristicky nsk modus mylen, vem vn, bez ohledu na rznost filosofickch a nboenskch vchodisek. Souslov nejvy dokonaloobrota", zhi shan M a, ve smyslu t nejzaz kvality, najdeme u Starho Mistra v jeho metaforick litanii o vod jako t nejzaz dokonalosti", o vod, je byla Starmu Mistrovi touvskou metaforou du Cesty, o vod v t jej mkkosti a pitom ve--prostupnosti.35II.itWW, MMf bil, SMM b, Smf IJ,A jsme pochopili zastaven, potom se dobereme stlosti, v tto stlosti se pak dobereme schopnosti klidu, v tomto klidu se pak dobereme schopnosti pokoje, v tomto pokoji se pak dobereme schopnosti rozvahy, v tto rozvaze se pak dobereme vc a bytost.Koment pekladateleZastaven, odtud stlost, odtud zklidnn, tmto zklidnnm nabyt schopnost pokoje a mru. Jesl zklidnn a pokojn je schopn rozvahy, hlubok rozvahy a rozmyslu, kterm se zmocujeme objektivnho svta, du vc a bytost kolem ns.III.ms, Prj&m nmM, %mmVci a bytosti maj kmen a vtve, udlosti a jevy maj konec a potek. Pochopme-li, co pedco nsleduje, piblili jsme se Cest!Koment pekladateleVci maj svj d, svj podek, svou logiku; rozumt znamen vdt, co je podstatn a co je o je velk, co je mal, co je jedinen a co obyejn, co je sprvn - v mst jako v ase.36IV.Chtjce ve starovku vysvtlit jasnou ctnost,museli naped ovldnout svj stt;chtjce ovldnout svj stt,museli naped usebrat svou rodinu;chtjce usebrat svou rodinu,museli naped vypstovat svou osobnost;chtjce vypstovat svou osobnost,museli naped napravit sv mylen;chtjce napravit sv mylen,museli si naped piznat sv vdom;chtjce si piznat sv vdom,museli se naped dobrat porozumn,porozumn spov v rozebrn vc a bytost.Koment pekladateleArgumentace tohoto odstavce je charakteristicky hierarchick, cesta naplnn ideje t mravn energie, kter konfucini kali De fe a kterou my vtinou pekldme ctnost", je zde pretrogrdn: Stt - rodina - osobnost - mysl - mysl - porozumn - rozebrn. Od poznn, rozalzy objektivnho svta k schopnosti rozumt, od prost schopnosti porozumn k pravdivmu pslu, je je pedpokladem uspodan mysli, je je zas pedpokladem vypstovan t osobnosti, brodiny, kter je podmnkou a vlastn i analogonem37dobe spravovanho sttu; vlda sttu je na vrcholku tto pyramidy. Vstavba tohoto odstavce je charakteristick pro tento zpsob mylen. Ti extern rovn spolenosti i obce: stt, rodnotlivec. Zkladem harmonickho stavu tto extern tridy (stt, rodina, jednotlivec) jsou ti intern rovn kultivovan osobnosti: mysl, mysl, porozumn; podek mysli, opravdovost mychopnost rozumn. Hluboko v zkladech tto pyramidln estice le rozklad, analza vc a nitu tto pyramidy svt hvzda on mravn energie, on ctnosti", je, jak vme z triadickhoe onou prvn kvalitou cesty toho velkho uen", tto velkosti.V.ttfMJ5ftlM, Mlisli, MMlhE,A po rozkladu vc se lze dobrat schopnosti porozumn,a po porozumn si lze piznat vdom,a po piznn vdom lze napravit mylen,a po nprav mylen si lze vypstovat osobnost,a po vypstovn osobnosti lze usebrat rodinu,a po usebrn rodiny lze vldnout sttu,a po ovldnut sttu nastane v podnebes mr.Koment pekladateleStavba ptho odstavce je zrcadlovm pevrcenm logickho diagramu pedchozho tvrtho odstaovnme-li pt odstavec dslednji, zjistme, e analogonem on jasn ctnosti, od n se odvjavec, je zde jin pointa: mr v podnebes, jako38nco univerzln nadazenho estici externch a internch trid, jimi se dje konkrtn svtVI.Od Syna Nebe po prostho lovka jsou vichni zajedno, pstovn osobnosti maj za kmen.Koment pekladateleV estm odstavci je trochu pekvapiv jakkoli hierarchie zruena. Kvalita kultivovan osobnosti jako kvalita mezn je zde vyhlena za zklad lidskho konn v jakkoli sociln roli, odyna Nebe) a po poslednho proska. Nen-li ovem tato prce na osobnosti vsadou toho nahoje vlastn nahoe a co je dole, je vbec njak vsada i povinnost pedem dan, neku-li vrozsp nen. Zbv velidsk vazek, odpovdnost a z n plynouc povinnost, z n je kterkoli vzen a tud tak odvolateln, odvolateln na principu udlen a zruen delegace a zmocnn.VII.Nen-li v podku kmen, je vyloueno, aby kdy byly v podku vtve! Nikdy se nesm stt, abychodceovali to, co m hodnotu, a naopak pisuzovali hodnotu tomu, co je samo o sob bezcenn.39Koment pekladateleKmen (ben ), my bychom ekli zklad", nesm bt v chaosu luan Ml. nsk pojmy jsou vesms vnuvisl opozita, spojit metafory; protivy, je se nevyluuj, naopak vymezuj se, opozita soumezn, protivy z jednoho rodu, smanticky podmnn: nen kmene bez vtv, nen vtv bez kmesice vme, e zklad" by byl dobrm ekvivalentem kmene", le zstala by ta absence poukazu kozvtvenosti a spletitosti, zbytnosti, je zklad" ve svch opozicch postrd. Vdycky znovupipomnm geniln vtu idovskho filosofa Martina Bubera: Dleit slova jsou vdycky dv nou podtreno, jako to podstatn: to zkladn, to kmenov rozhoduje o vem. Rozhoduje obecn konsensus jako dc (kulturn) konvence (modus). Nen cesty mimo vyzkouen d! Vechno novitick pezkouen vyzkouenho!Zhu Xiova zvren poznmkaShora uveden texty jsou dajn slova samotnho Konfu-cia, tak jak je zachoval a tradoval jeho k Mistr Zeng.Deset nsledujcch koment dajn vyjaduje nzory tho Mistra Zenga, jak je nsledn zazno ci.Star edice byly poznamenny chybnm seazenm pvodnch bambusovch prouk. Proto jsem, pierch zsadnch rozhodnut Mistra Zenga, podrobil vechny texty nkoliker kritick revizi, am se konen dobral toho poad, ve kterm pslun texty nyn nsleduj.4oDesatero vklad Mistra Zenga k osnovnmu textu Velkho uenm1.Ve Vyhlen kneti zem Kang se prav: Uinil jasnou ctnost."V Doporuench princi Taijia se prav: Pozorn sledoval jasn mandt nebes."V Knonu csae se prav: Uinil jasnou nejvy ctnost." Tak vichni vychzeli z jasnosti!jzmiwoMBmKoment pekladateleV tomto prvnm z deseti koment Konfuciova pmho ka Mistra Zenga, vysvtlujcch to, co hoz expozici (jeho uitelem Konfuciem) ustaveno jako soubor nezpochybnitelnch tez, dokld vznam a smysl prvnho z aspekt cesty Velkho uen (jasn ctnosti) temi citacemi z netext kanonickch. - Prvn citace z Vyhlen kneti zem Kang se dochovala v kanonick Knizeent (Shujing HrM). Vyhlen mi pronst vvoda41ze Zhou ke svmu mladmu bratrovi Fengovi u pleitosti jeho jmenovn dlnm sprvcem krajou obvanm nkdejmi poddanmi poraen dynastie Shang, Citovan slova odkazuj k pkladnm spolenho otce, krle Wena, zakladatele dynastie Zhou, a jejich nejstarho bratra, krle Wu, jen jako prvorozen syn zakladatelsk dlo otcovo zdrn dokonil. Zakladatelsk legenda ou prvnch zhouskch vldc z druh poloviny u. stolet p. n.l. je tu svedena k jedinmu hlaprincipu, na kterm mlo bt jejich zakladatelsk dlo ustaveno, k principu jedin jasn a zosti", je byla tm dvma hrdinm geneze zhousk moci vlastn. Slovesn ke }r naznauje, e jziv ctnost jim nebyla shry dna", ale oni si ji v sob a pro sebe vydobyli. - Druh citacz Doporuen princi Taijia pat do kompendia Knihy dokument. Podle tradice citovan slova pronesl nejvy rdce u dvora pedzhousk shangsk dynastie. Rdce nabdal nsledovnka Taijiozorn sledoval pkladn chovn svho pedchdce krle Tanga, zakladatele dynastie Shang. Smodkazu ke krli zakladateli je pozorn sledovat vli" vych pirozench sil, z n bdl a ou slu. - Tet citace Knonu csae se obrac ke knonu legendrnho prvnho csae Yao. Takment obrac k pramenm nsk civilizace, k prvotnmu du obce, k archetypu osvcen vldy,avn sle zakld, bez n by nebyla.Zhu Xi podotkShora uveden prvn koment vysvtlil tezi o vysvtlenjasn ctnosti.41II. 1.m.mm, 0 m, 0 0 ?, x 0 .Npis na bronzovm umyvadle krle Tanga prav: Bude se denn obnovovat, den co den obnovovat, kadm dalm dnem vdy znovu obnovovat."Koment pekladateleOistn bronzov ndoba patila k poetnmu ritulnmu inventi shangskch a pozdji i zhouskoby byly asto opateny rytmi npisy nejrznjho druhu. Npisy patily pirozen k legendmldc, kte kolem sebe vytvoili mtus dobr vldy, takovm vldcem byl i krl Tang m (1766-1-zakladatel, zakladatel dynastie Shang (1766-1122).2. JttfLH,TKoVe Vyhlen kneti zem Kang se pravilo: Pracuj na obnov lidu!"Koment pekladateleToto pobdnut nleelo k poven novho dlnho sprvce zem Kang. O tomto dlnm sprvci en prvn citaci z tohoto textu. Ml vnovat zvenou pi mravn obnov shangskho lidu, para lidu, kter v tomto jemu nov svenm kraji zstal jako sirotek po dynastii, kterou vvodova rodina krtce ped tm zbavila moci. Pracovat na obnov mravn43a kulturn kontinuity bylo, zd se, jednou z prvnch povinnost tch vldc, kte aspirovali ravn a kulturn legitimitu nov vldy. Etick paradox byl tmto vyhlenm vloen hluboko do politickho mylen jako urujc metafora aktulnho politickho chovn.3-tm, mmmno moA Pse zpv:Zhou byl sice star kraj,jeho mandt nov vak...Koment pekladateleKniha psn )c nejastj zdroj citac, je mly jaksi samozejm, vlastn jen svou ptomnosritu textu. Bylo to stvrzen vesms ryze rtorick. Tento citt pochz z psn . 235 (Wen waoddlu Vtch chvalozpv (Daya) Knihy psn. Jedn se o chvalozpv na krle Wena, zakladatelie Zhou. Prvn ver chvalozpvu samozejm odkazuje k pvodn domovin rodu Zhou, pvodnmu sny Zhou a jeho lidu.4-Proto by neml ulechtil mu a vldce minout dnou pleitost k tomu vykonat ve, co me, svch sil.44Zhu Xi podotk Shora uveden druh koment vysvtlil tezi o obnovovn lidu.III. 1.A Pse zpv: Stt mil tisc li, tam zastavit ml lid...Koment pekladateleCitt pochz z psn . 303 (Xuanniao) z oddlu Shangskch od(Shangsong) Knihy psn.2.A Pse zpv:Mienman - lut ptkzastavil na kraji pahorku...A Mistr pravil: Jde o to zastaven, Vdl, kde zastavit.A je snad mon, aby byl lovk hor ptka?"Koment pekladateleCitt pochz z Psn Mian-man .230 v oddlu Mench chvalozpv. (Xiaoya) z Knihy psn. Sloby mohlo mt tak vznam45uchlit se k nemu, v danm kontextu: uchlit se k humanit, k uctivosti, k oddanosti, ke starosti, k dve.3-f s, mmxs., mmm MAmmi, saeMM, SA, WyiikMM, HBAl oA Pse zpv:Velkolep byl krl Wen,ve vnosti se zastavil pokorn...lovk je ten, kdo jako vldce se zastav u humanity, kdojako ministr se zastav u cty, kdo jako syn se zastavu oddanosti, kdo jako otec se zastav u starostlivosti, kdov jednn s lidmi svho sttu se zastav u dvry.Koment pekladateleCitt pochz z psn Wenwang . 235 v oddlu Vtch chvalozpv (Daya) klasick Knihy psn.e tko peloiteln. Zastavit se u neho se rovn uchlit se k nemu, snad i opt se o nctu spolehnut. Tak aspo naznauje zken metafory ptka, kter dobe v, kde se m bezpenotivem dobrho vldce krle-zakladatele, zhouskho krle Wena, ktermu onu pirozenou intuici jako by nahrazovala jeho vnost a pokora", je jsou pro dobrho vldce nezbytn, aby uml zaavit tam, kde je ona hranice a maxima.4-m, momm, mmm, mmj-, tmtm, trn trn, mm, mm mm?, mnrno tu46A Pse zpv:Na vznosn behy eky Qi hle, tam zelench bambus hou! Skvl je i n pn! Jak ezan, jaak hlazen. Ulechtil a vybran, majesttn a vzneen! Skvl je n pn, e ani povdt se Ver ...jak ezan, jak brouen..." znamen studium cesty; ver .. .jak tben, jak hlazensebezdokonalovn; ver .. .Ulechtil a vybran..." znamen ctu; ver .. .Majesttn a vznoru; ver Skvl je n pn, e ani povdt se ned" znamen naplnn ctnosti a nejvy dokozapomenout!Koment pekladateleCitt pochz z psn . 55 Qiyu z oddlu Zpvy kraje Wei (Weifeng) z Knihy psn. Vybrouen,k, elegantn pedmt zpravidla ze slonoviny i jinho ulechtilho kostnho materilu, se stau metaforou dokonalosti. Citovan metafora z Psn je ovem nejznmj. Mon i proto, e tat objevuje u ve velmi vznamnm postaven v Hovorech: Pravil Zigong: Chud bez47lichocen, bohat bez pchy. Co tomu k? Pravil Mistr: To nen patn. Ne jet lep je: en v Cest, bohat, a pece ptel du. Pravil Zigong: Myslm, e to, co jsi prv ekl, mnped ee, pak brous, naped tb, potom uhlazuje." A pravil Mistr: Nyn se skuten moh do rozhovoru o Zpvech, protoe uinm-li narku na kterkoli vrok minulosti, hned vid, jah k tomu, co m pijt po nm. (I, 15)5-A Pse zpv:A holdujce starm krlm,nezapomnaj...Tak ulechtil lovk ct ty ctihodn a pzn se s tmi,kdo sami umli dt najevo pze. Zatmco mal lovkse raduje jen z toho, co jemu samotnmu dl radost,a uv si jen toho, co jen jemu samotnmu je k uitku.A to se nezapomn, i kdy generace minou!Koment pekladateleCitt pochz z psn Liewen . 269 v oddlu Zhouskch od (Zhou-song) z Knihy psn.Zhu Xi podotkVe shora uvedenm tetm komenti se vysvtluje tezeo zastaven u dokonalosti.48IV.s, mm, lA-tL, m, mmm-o , smMistr pravil: Vyslechnu-li spor, jsem na tom stejn jako kdokoli jin. Ale kdy u musm, udlal bych ve pro to, aby nebylo dnho sporu! Kdo postrd smysl pro podstatu vc, nedokluvnosti a jenom nahn hrzu lidem. Tomu se k pochopit, co je to kmen!"Koment pekladateleKonfuciv vrok je v Hovorech XII, 13. ...smysl pro skutenost" je zde kontextovm pekladem slova qing fif, kter se bn pekld jako cit, pohnut mysli, nlada" i jako lska, nkonce ve". V poetikch bv to slovo tm termnem, kterm se oznauje ta nlada" bsn, vniv jednot s vnitnm ustrojenm toho, co m ped sebou. V tom smyslu jde i o cosi jako vnitnpravdovost vc, bytost, lovka. Tu je dleit, e se vrazu qing uv jako antiteze scnvnho, vnjho aspektu krajiny, toho vidnho, toho jen vidnho. Wong Siu-kit iroce pojedn specifick poetick pojem ve sv studii Cling and Ching in the Critical Writings of Wang Fu-chih", in: Adele Rickett, ed. Chinese Approaches to Literatue (1978).Zhu Xi podotkVe shora uvedenm tvrtm komenti se vysvtluje tezeo kmeni a vtvch.49v.Tomu se k pochopit, co je kmen!A tomu se zas k - vrchol porozumn!Koment pekladatelePochopit, porozumt, co je zklad, co je kmen, je vlastn metouveho porozumn, veho vdn, chpan a pochopen.Zbu Xi podotkVe shora uvedenm ptm komenti se dajn podrobn vysvtloval smysl teze o rozebrn vc aaximlnm porozumn, tento koment je vak dnes ztracen. Dovolil jsem si v duchu mylenek svnlho uitele Mistra Chenga chybjc text nahradit svmi vlastnmi slovy nsledovn.Slova, e nejvy porozumn spov v analze vc a bytost, hovo o tom, e chceme-li maxn porozumn, musme se obrtit ke vem vcem a bytostem a dobrat se hlubin jejich podstaty Nen duchovn sly lidsk mysli bez porozumn. Stejn jako nen dn vci a bytosti, je byodstatu li M. A tak se d i ci, e dokud nejsou vyerpny vechny podstaty vc a bytost, porozumn pln. A tak ti, kdo zanaj s vukou Velkho uen, mus mt sv ky k tomu, aby vcem a bytostem v celm podnebes, ani se vzdlili podstat svho vlastnho porozumn, abystle a stle li a do samho5konce, aby takto doshli maxima dokonalosti. A budou-li vytrvale a dlouho uvat svch sil, jednoho dne zjist, e vskutku dokonale a pronikav rozum. A nebude vci a bytosti, jedno i vnitn nebo vnj, jemn i hrub, j by nedoshli a mysl v cel sv mohutnosti a sn! Tomuto se k rozebrn vc a bytost, tomu se k maximum porozumn!Koment pekladateleZtracen text byl takto nahrazen samotnm editorem Zhu Xim, a to s odvolnm na jeho pedchdce a uitele, mladho z brat Cheng, tj. Cheng Yi.VI.1.mmmmM, mim, mmmM, mmK ifctTo, emu kme doshnout integrity svho vdom, znamen nikdy si nic nenamlouvat. Stejn up protivme protivn zpach, stejn upmn jako se nm lb pitaliv ena. Tomu se k bt by ml bt ulechtil lovk tak ostrait vi sob sammu!Koment pekladateleBt pozorn vi sob sammu, vi svm pocitm, bt si jist sm sebou, to je zklad vnitn Tato jednoduch forma sebe-vdom by mla bt samozejm jako nae smysly,51nae vjemy libosti a nelibosti. To, co se zd bt napovrch tak prost a samozejm, mus bt ploeno, mus bt jitno trvalou a vytrvalou sebekontrolou, bdlou, ostraitou. Nic si nenamlouvat, nic si nepedstrat, nic si nenalhvat, to je to podstatn!2.Mal lovk se naopak snadno zabydl v lenosti, nic mu nen dost patn, v ptomnosti ulecht se pak ct nesvj, zane zastrat svou nedokonalost a vystavovat svou dokonalost.Ale k emu je mu to dobr, kdy do nj druz stejn vid, jako by mu nahleli rovnou do plic ter. Tomu se k, opravdov integrita je uvnit, navenek pouh podoba. Proto mus bt ulecht tak bdl a ostrait pedevm vi sob sammu!Koment pekladateleMal lovk, opak lovka ulechtilho, lechetnho, je ledabyl vi sob sammu, nalhv smb i druhm. Nic nenahrad bdlou sebekontrolu, nic nenahrad tu vnitn opravdovost. Co jenom navenek se tv, pouhopouh forma, tvar a podoba (xing flb)! Vnitn opravdovost, vnitn ingrita, ta je, zd se, asto pravm opakem vnjkovosti, przdn vnjkovosti.Ji3-t s, -t-gm -t-YMt,mm, mm,Mistr Zeng pravil: Co deset o vid, co deset rukou ukazuje, to mus bt brno vn! Bohatsctnost krl osobnost, mysl dostv prostor, tlo se uvoluje; proto mus ulechtil lovk csilovat o integritu svho mylen.Koment pekladateleKonfuciv k Zengzi i ili Mistr Zeng, ktermu je pipsn tento vrok, je - jak znmo - podetorstv celho textu. Pro zpsob nsk exegeze je pznan, e pipsn tohoto vroku je jedument pro autorstv, jednou jako argument proti nmu. Deset" znamen mnoho, tak jako sto".Zhu Xi podotkShora uveden est koment vysvtlil tezi o integritvdom.VII. i.To, emu se k pstovn osobnosti, spov v nprav mylen. Jednotlivecosobnost, snadno p53zchvatm hnvu a nenvisti, nedoshne sv npravy, osobnost podlhajc zchvatm strachu a ne sv npravy, osobnost podlhajc zchvatm nklonnosti a slasti nedoshne sv npravy, osodlhajc zchvatm zklamn a sklenosti nedoshne sv npravy.Koment pekladateleKategorie pstovn osobnosti je v cel tto etick soustav kategori klovou. Pstovn osoizuje celou tu ponkud staticky vyhlejc sestavu vztah a entit. Proto je rozklad tto kategorie tak dleit a je mu vnovna takov pozornost. V em spov pstovn osobnosti? Jistrm a formuli, nbr zase (tak jako opakovan a nesslnkrt) zevnit, v nitern prci na mysledkem je oprava, nprava mysli, v analogii k on povstn oprav a nprav jmen, kterou znme Konfuciovch Hovor. Pravil Mistr: Kdo se u bez mylen, je ztracen. Kdo mysl bez uen, j velkm nebezpeenstv. (II, 15) - Stejn tak kategorie npravy mysli, napraven sama sebe je zjevn analogick v jinm uit toho slova zheng IE v Hovorech, viz Hovory: Zilu pravil: Kdyby kne z Wei ekal, e pijde a bude mu spravovat jeho zemi, jak by bylo tvoje prvn o Pravil Mistr: Jist by to byla oprava jmen zheng-ming JEt..." (XIII, 3) Oprava jmen, prce na oprav jmen jinde v Hovorech je charakterizovna takto: Kne Jing z Qi se tzal Mistra Kong na vldu. Mistr Kong odpovdl, ka: Nech kne knetem, ministra ministrem, otcetcem a syna synem. Kne pravil: Vborn! Vdy opravdu, kdy kne nen knetem, ministr minec otcem a syn synem, lovk by mohl mt ped sebou msu prosa, a pece nevdt, bude-li iv, je sndl." (XII, 11)542.wm ?iMm mmm,V takovch ppadech je mysl jakoby neptomn, lovk se dv a nevid, poslouch a nesly, , co j.Koment pekladateleBez prce na mylen jako by mysl ani nebyla: nevidme, neslyme, nevnmme, uprosted oslnivkn, ohluujcho rmusu, nezzen vehochuti.3-To se mn tm, kdy se ekne, e pstovn osobnosti spov v nprav mylen.Koment pekladateleImperativ prce na mylen, prce na mysli, je tu v zvru sedmho komente znovu podtren. Aoskul, kter se v nepatrn obmn vrac repetic prvn vty. Jen modalita se zmnila, hol potv; je to rtorick gesto.Zhu Xi podotkShora uveden sedm koment vysvtlil tezi o pstovnosobnosti a usebrn rodiny.55VIII.fjmmnm, , xMmim, mmm, .nfMi&, mm, Mf&m, mm, mbm &, mm, .mwm, mm, mmnm, mmTo, emu se k usebrat svou rodinu, spov v pstovn vlastn osobnosti. Jsou-li lid nkoonni, vede to jen a jen k jednostrannosti; pohrdaj-li nkm i k nmu ct odpor, vede to open a jen k jednostrannosti; boj-li se nkoho nebo k nmu maj a pehnanou ctu, vede to jen a jen k jednostrannosti; jsou-li nchyln k nvalm smutku i pehnanmu soucitu, vede to jen a jen k jednostrannosti; jsou-li nadut a dokonce pezrav, tak to vede k jednostrannosti.A tak je v celm podnebes jen podku tch, kdo chpou zporn strnky i toho, koho maj rdipehlej svtl strnky toho, koho teba nenvid.Koment pekladateleV Hovorech se prav: Pravil Mistr: Urozen mu dovede na vci hledt rovn ze vech stran a nem pedsudk. Mal lovk bv pedpojat a vid vci jen z jedn strany. (II, 14)2.56A tak je takov pslov, kter k: Nikdo nikdy nepochop patnost svho syna, stejn jako n neodhadne pt kvalitu zrna ze svho osen.Koment pekladateleKomenttor zcela vcn relativizuje monosti jednotlivce zstat za vech okolnost nestrann, jektivn. Nikdo nezstane nestrann, nikdo si nezachov nadhled a odstup, jedn-li se o jeho dt. I pro jeho sebezjevnj nezdrnost najde omluvu, i ped jeho sebevtm zlem zave oko znovu a znovu patn odhaduje jeho monosti, jeho nadn. Je to pirozen, je to tak.3-To je to, co se mn, ekne-li se, kdo nepstuje osobnost, nikdy neme usebrat svou rodinu.Koment pekladateleFinle: bez pstovn osobnosti nedojde k usebrn rodiny. Uspodan, vyrovnan osobnost je pdem uspodan, vyrovnan rodiny.Zhu Xi podotkShora uveden osm koment vysvtlil tezi, e bez pstovn osobnosti nen usebrn rodiny.57IX.Rekne-li se, e kdo chce dit stt, mus naped usebrat svou rodinu, mn se, e kdo nedoket ani svou rodinu, nebude nikdy schopen vychovat kohokoli jinho. Z toho plyne, e ulechtil lovk pozvedne cel stt, ani vlastn pekro prh sv rodiny. Nen to nic ne synos n slou svmu vldci. Nen to nic ne bratrsk lska, s n slou svmu nadzenmu. A n s n opatruje zstupy.Koment pekladateleVechno je podle komenttora odvozeno ze vztah rodinnch, sluba vldci je analogick vrnosta slub synovsk; sluba nadzenm je analogick ct a slub starm bratm, sluba lidu odiovsk. Stt vlastn opakuje ty vzorce kulturnho chovn, je krystalicky a radikln zjevradigma rodiny.2.Ve Vyhlen kneti zem Kang se pravilo: .. .tak jako chrnme novorozenho synka."58Pokud si to dme upmn a z celho srdce, i kdybychom neuinili vechno pesn tak, jak by , nebudeme nikdy daleko. Vdy nebylo nikdy, aby se dvka naped uila peovat o dt a pak jieprve provdali!Koment pekladateleZnovu se, tak jako v prvnm komenti, objevuje citace Vyhlen kneti zem Kang, dochovan nick Knize dokument. (Shujing HfM). Ble v poznmce na str.41-42.3-Sta humanita jedn jedin rodiny, aby cel stt el za pkladem tto jej humanity. Sta sory jedn jedin rodiny, aby cel stt el za pkladem tto jej pokory. Ale sta neukojen dnoho jedinho lovka, aby cel stt propadl chaosu. Tak to je! Tomu se k, jedno jedin slzni nae konn, ale jeden jedin lovk upevn stt.Koment pekladateleZnovu a znovu se opakuje pirozen rodinn modus jako dc model kulturnho chovn. Tentokr v pozitivnm a pkladnm slova smyslu. Vstran model rozvrcen rodiny psob stejn silnrodiny spodan.594-a, mWimmmx mm-wmmmmx,Yao a Shun vedli podnebes humanitou a lid je nsledoval. Jie a Zhou vedli Podnebes nsilm a lid je nsledoval. Jen kdyby vydvali rozkazy v rozporu s tm, co maj sami rdi, lid by je nensledoval.Z toho plyne, e ulechtil lovk nejprve hled u sebe a teprve potom hled u druhch. Nejprvse toho hled zbavit sm u sebe a teprve potom to zakazuje druhm. Nikdy se nestalo, aby byl nkdo schopen jt pkladem ostatnm, nechov-li v sob toleranci k druhm!Koment pekladateleDoslovn paralelnost prvnch dvou vt sentenc je pznan. Protiklad dvojice dobrch vldc e patnch vldc, symbol potk a konce, je rtorick. Legendrn vldci Yao a Shun jsou prch konfucinskch text, tedy Velkho uen a Doktrny stedu. V tradinch genealogich Yao u n. l. Jm se zanal zlat vk legendrnch vldc. Vynikal humanitou a vladaskou rozvahou, v zvru stvrdil tm, e odstavil od vldy svho vlastnho nehodnho syna a svm legitimnm n ustanovil kongenilnho Shuna, kter svmi vlastnostmi upoutal jeho pozornost ji jako dvacetilet. Pedurenho nstupce navc opatil svmi dvma dcerami jako legitimnmi manelkamiolickmi protiklady vech dobrch vldc byli Jie Kui, jeho smrt60v roce 1763 ped n. l. skonila dynastie Xia, a Zhou Xin, jeho smrt v roce 1122 ped n. l. skonila vlda dynastie YinSlang. Tito vldci byli pedobrazy tyran, jejich legendy se vyprvly jako vstran znamen krutosti, chte a vstednosti, pedzvst konce. Toto byli hu s opanmi znamnky hodnocen, ti posledn vldcov", symboly ztrty mandtu nebe, nejen mao, ale mandtu pro cel rod. - Blzko jsou nkter pase z Hovor: Pravil Mistr: Vldni lidemi, udruje mezi nimi podek tresty, budou od tebe prchat a ztrat vekerou sebectu. Vldni jim mravn silou, udruj mezi nimi podek dem, a podr sebectu i pijdou k tob z dobr v5-Tak zen sttu spov v dnm veden rodiny. 6.85, mztt, nmmm, zm, icAo ica, mmimmAoA Pse zpv:Broskev krsn kvete,bohat je jej listov!Nevsta u je na cest,pro dobro rodiny!Teprve kdy pinesl dobro sv rodin,me nkdo vychovvat stt!61Koment pekladateleCitt pochz z Psni . 6 (Taoyao) z oddlu Zemskch zpv (Guo-feng) klasick Knihy psn. Skldan jako dobro" je pro tyto nae texty klov, a to ve smyslu init dobe, sprvn initje dobr a sprvn pro rodinu, obec, stt v onom vym neli ist uitenm ohledu mravnm.7-A Pse zpv:Pro dobro starch brat, pro dobro mladch brat... Teprve kdy nkdo pinesl dobro svm sratm, me vychovvat ostatn lidi svho sttu!Koment pekladateleCitt pochz z Psni . 173 (Luxiao) z oddlu Mench chvalozpiv(Xiaoya).8.i, mmz, jehHo %m K%mo mmA Pse zpv:Jeho chovn nem chybu,zavedl podek uvnit ty hranic sttu...Kdo sm pln pravidla chovn mezi otcem a synem,starm a mladm bratrem, toho pak napodob lid.62Koment pekladateleCitovna je Pse c. 152 (Shijiu) z posledn sti oddlu Zemskchzpiv (Guofeng). V psni se oslavuje jeden z vvod zem Cao.Jmno toho mue, kter se tak vjimen zapsal do pamti lid, senedochovalo.Tm se mn, kdy se ekne, zen sttu spov v usebr-n sv rodiny.Zhu Xi podotkShora uveden devt koment vysvtlil tezi o usebrnrodiny a vldnut sttu.X. 1.MKm m, ffi&ro, Mm, MfczmTo, co rozumme tm dt mr Podnebes, spov v zen sttu. Kdy se vldce chov ke starm se toho chop jako vzoru pro synovskou oddanost! Kdy se vldce chov k starm jako ke star lid se toho chop jako vzoru pro lsku a ctu mladho bratra; Kdy vldce chov soucit k opulid nebude63jednat jinak. Z toho plyne, e ulechtil lovk m cestu psnch mtek!Koment pekladateleRtorick figura tohoto odstavce pipomn Mencia, nejvznamnjho Konfuciova pokraovatele zVlcch stt, v jeho Spisech se doteme: Chovej se ke svm starm s ctou, je nale sttiv chovn i ke starm druhch lid; chovej se ke svm mladm tak, jak nle mladm, a vk mladm druhch lid, A bude mt cel podnebes jako na dlani." {Mengzi I.A.7.)2.pmm, mmr, mmwr, mm, mmmm, m mm, mmi&, mmm, &?, L,To, co nem td u svch pedstavench, nedlej svm podzenm. To, co nem td u svch pod. To, co nem rd u tch ped tebou, nedlej tm za sebou. To, co nem rd u tch za sebou, ped tebou. Co nem rd u tch, co m napravo od sebe, nedlej tm, co m nalevo od sebe. Ctch, co m nalevo od sebe, nedlej tm, co m napravo od sebe. Tomu se k cesta psnch Koment pekladatelePipomnm opt Hovory: Pravil Zigong: Co nechci, aby mi jin inili, nepeji si init jim. Pril Mistr: OS, toho jsi jet nedoshl. (V, 11)643-tis, hhi-, Rzitm &zmt., &zmmA Pse zpv:Radujte se, nai pni,rodiov lidu svho...Co lid m rd, maj oni rdi; co lid nenvid, oninenvid. Tomu se k bt rodiem lidu.Koment pekladateleCitt pochz z Psn . 172 (Nanshan you tai) z oddlu Mench chvalozpv (Xiaoya) z klasick Otcem i matkou svho lidu" byli v narce prv na tuto pse a jej metaforu nazvni mstni sttn zprvy. Oznaen mlo zdrazovat ten zk svazek povenho sprvce uritho regionunmu lidu takto konkretizovanmu.4-m, mmin, mmm, mmmn RMmmo mA Pse zpv:Pevysok jin hory,kameny se vzhru vr.Slavn Velk rdce Yine!V bzni k tob vzhl lid...Kdo jednou dr stt, nesm polevit v ostraitosti.Jakmile jednou polev, bude hanbou Podnebes.65Koment pekladateleCitt pochz z Psn . 191 (Jie nanshan) z oddlu Mench chvalozpv (Xiaoya) z klasick Kne dajn vztahovala k neutenm pomrm za vldy zkaenho zhouskho krle You, jeho vlda odlouho (780-770). Dynastie Zhou la ke dnu, symbolem pdu byla udlost pesthovn sdelnho dle na vchod, tam Zhouov upadli brzy do bezvznamnosti toliko nominlnch hegemon, zaala tupn ra Vchodnch Zhou (770-256). To je ostatn smyslem tto citace, jak je zejm ze zvrnut.5-t, Jt, 3LBEifr iiiJt, o MA Pse zpv:Dve ne Yinov ztratili dvru,mohli bt rovni Vldci nebe.Je dobr vzt si Yiny co by zrcadlo,neb vzneen mandt nen snadn...Cesta, je vedla k masm, vedla i ke sttu;a tak kdo ztratil masy, ztrat i stt.Koment pekladateleDal citace Psn . 235 (Wenwang), prvn psn z oddlu Vtch chvalozpv (Daya) z klasickadateli zhousk vldy krli Wenovi (1231-1135). Smysl citace je zejm. Pipomeme si jen, e ce nebes (Shangdi h) postrd v nskm kontextu jakkoli religizn i mytologick gesto. Bylzenou66soust hierarchie sloitho ritulnho modu, kter byl pro any podstatn Bezprostedn jet tohoto boskho" pojmu v Doktrn stedu, kap. 19 (na str. 110 na knky).6.Proto ulechtil lovk nejprve db o vlastn ctnost; m-li ctnost, tak m lidi; m-li lidi, tpdu; m-li pdu, tak m statky; m-li statky, tak m prostedky.7-S, &, Jt, &oCtnost je kmen! Statky jsou vtve!8.Brt kmen za cosi vnjho, brt vtve naopak za cosi vnitnho zan mezi lid bezohlednou ch.Koment pekladateleOpozice vnitn nei PJ a vnj wal 7v m irok uplatnn v nsk rtorice, je to pedevm vnitn pat vemu podstatnmu, to vnj je znakem veho druhotnho. V literrnch djinch n vnj djiny" (waishi 7 v j.) ve smyslu nepravch, fiktivnch djin. Pevrcen hodnot v67podle komenttor ke konfliktm mezi vldcem a lidem. Lid lidu bere vc, ne je teba a lid se stav na odpor, vsledkem je chaos.mtmmjMWclWijjmA tak tam, kde se statky shromaduj, lid se rozprchne; kde se statky naopak rozdluj, shromaduje se lid.A tak jsou-li slova neptelsky vyslna, stejn neptelsky se vrac. Je-li zbo uskokem zsn tak uskokem odejde.mtm, ttrWrt, mmwmz, ymm&MoVe Vyhlen kneti zem Kang se prav: Ani mandtnem vn trvn."Je-li cesta dobr, zskv jej, nen-li dobr, ztrc jej!V Knize Chu se prav: Stt Chu nen to nejcennj, jedin dobro je opravdu cenn."68Koment pekladateleJin stt Chu patil svho asu mezi nejvraznj a nejdleitj nsk stty. Zmnn kni to byly anly, z nich nkter sti mohly zstat v zempisn uspodanch Rozhovorech stt lomu 4. a 3. stol. p. n. l.13-MSB, rA, J, tm)Lk%Strc Fan pravil: Na vyhnanci nen nic cennho, opravdu cenn je jen ta humanita a synovsk oddanost."Koment pekladateleStrc Fan (Zifan, osobnm jmnem Hu Yan) patil k lidem prince Chong Er (696-628 p. n. l.), syna vldce sttu Jin, kterho jeho otec pod tlakem sv milostnice vypudil na devatenct let do vyhnanstv a na zem ovldan nenskmi kmeny. Pbh tchto starovkch exulant huanu ZEf (Komenti pana Zuo), nejvznamnjm historickm narativu dopsanm pravdpodobn v lovin 4. stol. p. n. L, ale pojednvajcm o djch asov analogickch s Letopisy fX (Chunq2-479). Vrok strce Fana se vztahuje k situaci, kdy princ pod patronac cizho vldce truchl nad smrt svho otce, kter jej pedtm krut vyhnal.14.MWIt, Af, Bfii, ZBM, %b1&.,69mm&o am&, mmvm., xzmm, m&., V Zapsahn vvody z Qin se prav: Kdybych tak byl ml jednoho jedinho ministra vskutku pea rozhodnho! Nemusel by vynikat dnmi zvltnmi schopnostmi, stailo by, kdyby byl dokonalvyrovnan mysli! Takov by ml jist i tu potebnou toleranci! Take kdyby ml nkdo druh njvltn schopnost, bral by to, jako by ji ml on sm. A kdyby i nkdo druh vynikal mimodnoudrost, z celho srdce by jej nevslovn miloval. A pijal by jej za svho, aby jet lpe ochsv potomky a vechen ernovlas lid ku prospchu vech!Ale kdy nkdo jin vynikne jakoukoli zvltn schopnost a my jej z pouh rlivosti a nevraudeme proto nenvidt, kdy nkdo jin projev mimodnou moudrost a my se postavme proti nmdeme mu hzet klacky pod nohy, neschopni sebemen tolerance, neohlejce se na blaho naich potomk a vekerho ernovlasho lidu, tu pravm ne: Bda nm!"Koment pekladatelePsaha vvody ze Qin tvo posledn kapitolu kanonick Knihy dokument llrM (Shujing). Tato sva ml pronst jeden z vldc sttu Qin Si ke svm hodnostm a ednkm po pohrom, kter s mohl vyhnout, kdyby z pouh marnivosti7neoslyel doporuen jednoho ze svch nejvrnjch a nejschopnjch ednk.15-mmx, mmxoJen humnn lovk nech takovho jt, vyene ho a nkam mezi tyi barbarsk kmeny a nedovol stty stedu. Tomu se k, e opravdu humnn lovk je takov, co doke druh prv tak mi16.Potkat nkoho moudrho a neumt jej vyzvednout, neumt mu dt pednost, to je osud!Potkat nkoho patnho a neumt ho zahnat, neumt se ho zbavit, to je chyba!17-&jm, bmr, TitsttAm MfccoMt rd ty, co jsou druhm protivn, nemt rd ty, kter druz maj rdi, tomu se k pit tm. Pohroma se nevyhne takovmu lovku.71i8.Z toho plyne, e ulechtil lovk, m-li u velkou cestu, mus bt loajln a dvryhodn, abpchou i povenost ji ztrat.19-feWil, LMJc, te, &LL, fflTvorba statk m velkou cestu, paklie je mnoho tch, kte je vytvej, a je poskrovnu tch,e spotebovvaj. Bude-li prce na nich usilovn a jejich uvn povlovn, pak budou tyto stavky postaujc.20.Kdo m humanitu, svmi statky rozvj osobnost, kdo humanitu nem, svou osobnost rozvj stat.21.Jet se nestalo, aby ml vldce v oblib humanitu a podzen pitom nemli v oblib smysl prost. Jet se nestalo, aby ten, kdo m v oblib spravedlnost, nedokonil72zdrn sv posln. Jet se nestalo, aby bohatstv spek palcovch nebylo jeho bohatstvm!22.Meng Xianzi pravil:Kdo si chov kon a speen, nemus se u starat o slepice a prasata; rodina, v jejch sklaekaj led, nepotebuje krmit skot a ovce; rodina se stem speen si nepoizuje ednky k vym" Ne aby si dreli vymahatele dvek, to by si rovnou mohli opatit bandity.To je to, co se mn, ekne-li se, e hmotn zisk nen tm pravm ziskem sttu, jeho pravm ziudi obecn spravedlnost.Koment pekladateleI ni ednk dostval pi nstupu do adu do vbavy kor se tyspem. Toto bylo symbol nikdo odkzn na zdroje obivy z pstovn domcho zvectva. Vy ednci byli asto vybaumoovaly i po cel rok skladovat zbo nutn pro obady a obti veho druhu, nemuseli pstovomu potebn obtiny. Pokud jde o tet kategorii, jen pslunci nejvy aristokracie mli si vbr dan. Tohoto svho prva mli podle komenttora uvat co nejstdmji, nebo pravttu by73ml bt obecn smysl pro spravedlnost a z nj vyplvajc dobrovoln plnn vech povinnost, olen blaho.23.mmm, mmwsmi, &whx, , hxMTen, kdo vvod sttu a rodin a to ve d do slueb hmotnch statk, bezpochyby mus bt ve vh malch lid! A i kdyby byli sebelep, jako vichni mal lid nadlaj ve stt i v rodin t, e ani sebelep gnius u nieho nic nesprav! To je to, co se mn, ekne-li se, e hmotnpravm ziskem sttu, jeho pravm ziskem budi obecn spravedlnost.Koment pekladateleZvren odstavec stvrzuje odstavec pedchzejc. V zvru opakuje tut sentenci a tato senkonfucinovi bezpochyby pipomnla vodn odstavec vodn kapitoly Spis nikoho menho neli Mencia, opakovan pipomnanho pokraovatele Konfuciova. Zde nen od vci pln citace: Mencnavtvil liangskho krle Hui. A krl ho uvtal slovy: Miste, paklie vm nepipadalo pliisce li, jen abyste piel a sem k nm, pak jist mte nco, co pinese prospch mmu sttu?s odvtil: Krli! Pro muste hned mluvit o prospchu? Nesta vm humanita a spravedlnost! Jle krl ekne, m chcete prospt mmu sttu, hodnost ekne, m chcete prospt74m rodin, a po nm ostatn prost lid eknou, m chcete prospt mn? Ti nahoe i ti dole seouet o prospch jeden na kor druhho a stt bude rzem v nebezpe! Dojde-li ke krlovrad eseti tisci vozech, bude za n stt rodina vldnouc tisci vozy; dojde-li ke krlovrad ve tisci vozech, bude za n stt rodina vldnouc sto vozy. Podl tisce voz na deseti tisci vh, podl stovky voz na tisci vozech nen pitom tak zanedbateln. Ale jakmile je jednou prospch upednostovn na kor spravedlnosti, nikdo nem nikdy dost, dokud si nenakrade a nena-loup. Nikdy se vak nestalo, aby ten, kdo m humanitu, opustil sv rodie a pbuzn, nikdye nestalo, aby ten, kdo m smysl pro spravedlnost, odsouval svho vldce. eknte, krli, se mnou, humanita a spravedlnost, to ve! Pro muste stle hovoit o prospchu!" {Spisy, I A, 1)Zhu Xi podotkShora uveden dest koment vysvtlil tezi o vld nadsttem a o mru v podnebes.Toto bylo hrnem deset koment, z nich prvn tyi pojednvaly veobecn o hlavnch principt pojednvalo podrobnji o jednotlivch dalch aspektech.Pt koment vysvtlil dleitost dokonalosti.est koment pak vysvtlil, v em je zklad integrity osobnosti.Pro zatenky jsou vechny tyto komente mimodn dleit a ten by je neml pechzet 75Doktrna stedu+vodZatmco Velk uen oslovovalo ty, kdo milovali uen a chtli bt poueni, Doktrna stedu sea k tm, kdo z poznanho chtli vyvodit dsledky, k tm, kdo jako Konfuciv nejoblbenj kYuan) byli ochotni a schopni prakticky se dit radou doktrny, kterou Konucius v samotnm textu Doktrny stedu jednoznan spojil prv s tmto svm nesmrtelnm kem (viz VIII). ezct dosaenho, nikdy se nevzdat poznanho. Ve filosofitji rozvinut Doktrn stedu je zn k tomu, co bylo pirozenm stedobodem veho: k prci na mylen, k prci na osobnosti; k to, co bylo hlavn: bt sm sebou, nelhat sm sob, bt upmn sm k sob, sm sob bt vrn, rity a tuto mravn integritu si podret.Toto vechno jsou aspekty klovho pojmu cheng w (upmnost, integrita, opravdovost) ve smyslu naplnn mravnho imperativu Konuciovy lidskosti, humanity ren {- Zkouka jej opravdovosti a upmnosti ve dvojm smyslu osobnho nasazen, t opravdovosti a upmnosti ve vztahu k uhm, te opravdovosti a upmnosti k sob sammu. Vnj a vnitn aspekt je ztotonn, jaklita vnitnho a vnjho je zruena.Zruena je i jin dualita. Skutenost, je tu byla prv prohlena za to nejpodstatnj pro udren identity lovkova79lidstv, je v Doktrn stedu identick s tou skutenost, kterou pedstavuje realita a d veiversum, kosmick universum, jeho je lovk nedlnou soust. Zruen je nejist protiklad aue a transcendence, vystavujc jednotlivce i jakoukoli komunitu do bezmocn uzavenosti.Etick kategorie cheng m, dostv tak v Doktrn stedu sebe samu pesahujc rozmr metafyzicezn rozmr kosmologick. Lidsk ctnost, chpan jako vsada morln energie, se nevy-myk du, neexistovala a neexistuje dn zvltn vlun sfra etick; mravn d, d metafyzick,Mravn d jako praxe lidskho byt, praxe lidsk existence smuje k vyvenosti chovn a jeistot a zruce harmonie a mru na cest zptky k obnovenmu pirozenmu du svta. Cesta ne d vyjdit jednou vtou: jako sama vc nezn dualitu a jako roditelka vc je bezmezn, nezmXXVI, 7)Mravn kultivace jako sebekultivace nen jen cestou zdokonalovn lovka. Je cestou splynut s pirozenm dem nebe a zem. Dokonalost lovka, dokonalost osobnost je v absolutnm ztotoenticit, integrit) s prodou, s pirozenm dem. Metafyzick, kosmick rozmr kategorie chen ozvnou taoismu, ozvnou tch formul, jimi Star Mistr relativizoval vechny lidsk hodn nechvaje je rozplvat v kosmickch hodnotch absolutnch. To nebyla ozvna, to byla odpov,aradoxn pekonn. Kad izolovan prvek vesmru nen nic jinho ne stice schopn vstoupitlku, kter ji pesahuje. Navzn dialogu, kter v potcch novho vku (11.-12. stolet) dvetikm a encyklopedistm tridy: Konfucius, Star Mistr, Buddha.80U takto sjednocujcho, ztotoujcho cheng W, kon pitom jakkoli kauzalita. Otzku pro" ve svt duality, ve svt intence a jejho vkonu ve vru pin a dvod. Ideln lovk (s totln kontinuum v jednot vnitnho a vnjho svta. Jeho jedinenost je jen symbolick, zcky znovu jen tou trhlinou v ase a mst, tou trhlinou, do n se vdy znovu vmeze djiny szi.Toto je ontologick rozmr Doktrny stedu, jm se podle Bondyho dstojn uzavr klasick obsofie, toto je jej Cesta Dao W.O.K.81Zhu Xiova vodn poznmkaMj uitel Mistr Cheng kal, Neuhbat znamen zstvat ve stedu, nemnit se znamen dret sedu. Sted je tou pravou cestou podnebes. Doktrna je tm pevnm dem podnebes.Tento text pedstavuje mylenkov d, kter v Konfu-ciov kole pedvali jeden druhmu. A Mie obval, e jak plyne as, me dochzet k pochybenm, proto dal celmu textu psemnou podobuy ji poslze pedal Menciovi.Text zan vklad jednm principem, uprosted se rozptyluje do deseti tisce nmt, aby nakoopt spojil do jednoho principu. Takto jej rozvj, aby jm vyplnil cel vesmr; takto jej svinuje, aby do nj uschoval veker tajemstv. Jeho chu je nevyerpateln, jen jako celek je tm skutenm uenm.Ten, kdo um st, si je vychutn a ovldne je natolik, e je po cel ivot nepestane vyuva je mohl kdykoli vyerpat!83Koment pekladateleMistrem Chengem je mnn mlad z obou brat Cheng, tedy Cheng Yi fSl (1033-1107). K nmu su Xi hlsil jako ke svmu hlavnmu uiteli. Ve skutenosti jej s tmto uitelem pojila vazba zprostedkovan nejmn dvma generacemi k brat Cheng.I. 1.tiftt, m&MM, mzm%iCo nebem pisouzeno, nazv se pirozenost; co pirozenost vede, nazv se cestou; co cesta pje, nazv se vchovou.Koment pekladateleTi zkladn pojmy otevraj argumentaci etickho textu: pirozenost, cesta, vchova. K nim pajet pat: nebe, nebesk mandt, dl a osud, pstovn, drba. - Nebe pedstavuje tu nejvynost, k n se vztahuje lidsk svt a kad lovk se k n vztahuje tou cestou, kter si d val drby, bdl pozornosti. Zkladnm aspektem t pe, pozornosti a drby je vchova. Vc. Je na lovku nikdy v n nepolevit, nikdy ji nepustit ze zetele. Tento imperativ jet vyostuje nsledujc paragraf.2.84Cesta je nco, co nelze ani na okamik opustit. Co se d opustit, to nen Cesta! Proto se m ulechtil lovk stle na pozoru, aby nco nepehldl, obv se, aby mu nco neuniklo.Koment pekladateleVe druh vt se ozv echo Starho Mistra, co je a co nen ta prav cesta. Star Mistr deklar e tou pravou (stlou, vnou) cestou nen ta cesta, co se d povdt. Konfuciv ddic zde dee, e cesta nen nco, co se d by jen na jedin okamik opustit.3-mim nm WTfnm&oNic nen zjevnjho ne to, co se skrv, nic nen npadnjho ne to, co je nejnepatrnj.ovk na pozoru pedevm vi sob samotnmu.Koment pekladateleV nejrznjch aspektech konfucinsk etiky se vdy klade draz na cosi, co bychom mohli nazv pozornost, bdlost, zvenou mrou osobn citlivosti, je nen nim nahraditeln. Odtud jemperativu osobn zodpovdnosti, kterou dn mandt z lovka nesejme, k imperativu ryze osobnangam, kter je nezastupiteln. Posledn vta se opakuje dvakrt v estm oddlu Velkho ue. 51-52) I z toho je zejm, jak dleit je to aspekt osobn kultivace, nezastupiteln ve svndividuln jedinenosti. Indivudalita nen nrok, ale povinnost, zodpovdnost.854-Dokud se hnut mysli jako je pocit tst, hnvu, smutku i radosti nerozvinula, mluvme o rovnovze. Jakmile se tyto pocity jednou rozvinuly a my je pesto udrujeme v rovnovze, mluvme u o harmonii. Rovnovha je zkladem podnebes, harmonie je dosaenm cesty v podnebes.Koment pekladateletyi aspekty pohnut mysli (pocit tst, pocit hnvu, pocit smutku, pocit radosti) jsou jen paradigmatickou synekdochou vzruen mysli vbec, t mysli, kter se jet ped prvnm pohnutv onom idelnm rozpoloen stedu. Sted-rovnovha jsou stavem vchozm; do stavu harmonie seuvd aktem ovldn a sebeovldn. Rovnovn sted je primitivn stav svta, do kterho jsmkterm nemme zsluhu. Harmonie, to u je ta cesta, nae cesta, my na cest!5-Absolutn rovnovha a harmonie je rozpoloenm nebe a zem, je roditelem deseti tisce vc.Koment pekladateleSvt nen nevinn, nic nen zadarmo. Ve svt, kter vzeel z rovnovhy, ije lovk, ktermu rovnovha vlastn nen.86Marn by o ni usiloval, marn by se do n pokouel vracet; a tak mu nezbv ne clevdom aktn rovnovhy", a tou je harmonie.Zhu Xi podotkVe shora uveden prvn kapitole Mistr Si vysvtluje mylenky, kter mu byly pedny, aby tak zaloil svou e. Na prvm mst vysvtluje, e zkladn zdroj vychz z nebe a je nemnn Jehotv v kadm z ns a neunikneme j. V dalm pojednv dleitost uchovvn a steen ttoosah zsluh a vlivu mudec a gni. Chce, aby studenti v tomto hledali cestu zpt k sob sama tak sami pochopili to hlavn a tak se zbavili vnjch pokuen hrajcch na jejich sobeckosa naopak dali pln prchod dobrot, je je jim pirozen. Toto je to, co pan Yang nazval podstatou celho dla. V deseti kapitolch, kter nsleduj, Mistr Si prezentuje slova Mistra, aby dovysvtlil smysl tohoto textu.Koment pekladateleCitovan neokonfucinec Yang Shi US (1053-1135) patil k nejvrnjm km a stoupencm obouOd nj pes jeho ka Luo Congyana WM (1072-1135) a Luo Congyanova ka Li Tonga M (1093-1163) vede pm cesta k editorovi Zhu Xiovi, kter byl poslednho ze jmenovanch pmm kem. T ta tradice uitel a k, kter spojovala nkolik generac neo-konfucianismu.87II.I.Zhongni pravil: Ulechtil lovk se d doktrnou stedu, mal lovk se protiv doktrn sKoment pekladateleZhongni bylo Konfuciovo osobn jmno, objevuje se v kronikch a anlech. Zkladnm opozitem protagonist je ulechtil lovk" (urozen mu, dentlmen, ideln vldce, mravn autorita, porovnn s nm mal lovk" (nzk lovk), prav opak on ideln osobnosti, a ten, kdo se vrac, kdo se odvrac od doktrny stedu".2.Doktrna stedu ulechtilho lovka spov v tom, e ulechtil lovk je v kad chvli v rmalho lovka spov v tom, e jako kad mal lovk nem dn zbrany.III.Mistr pravil: Dret se doktrny stedu pedstavuje vrchol. Obyejn lid jen zdka u nj vydr88Koment pekladateleV eskm pekladu Hovor VI, 28 (Prsek, op. cit. str. 108) najdeme voln: Pravil Mistr: Jak vborn je mravn sla stedn cesty! Ze se s n zdka shledme u prostho lidu, je dvno znIV. 1.s, JtfiiJl, W&M, LnML, MTO-fe,Mistr pravil: J vm, pro se asto neda uskuteovat cestu! Ti vdouc ji asto pekrauj nedoshnou. Vm, pro zstv cesta asto nepochopen. Ti moudej ji asto pekrauj a ti,, na ni nedoshnou."Koment pekladateleV eskm pekladu Hovor nenajdeme citace, ale najdeme analogick obraty, nap. Zigong se tz, kdo je lep, Shi i Shang. Pravil Mistr, Shi pesteluje a Shang nedosteluje. Zigong pravil: To tedy Shi je lep. Pravil Mistr: Pestelovat je stejn patn jako nedoste-lovat." (, 15; op. cit. str. 129)2.Kad lovk pije a j, ale zdka kdo v, jak co chutn!89Koment pekladateleNpoje a pokrmy toliko nesyt. Maj vdy njakou chu a v t chuti se skrv jejich esence. Poost k chuti npoj a pokrm je metaforou pozornosti k hlub, nitern esenci vc. Pojem chutud byl asto pouvn teba v poetikch, a to ve smyslu neho, co se ned jen tak uchopit, naat, logicky vypotat.V.Mistr pravil: Cesta bv neschdn!"Koment pekladateleKomente tuto vtu rzn interpretuj. Neschdnost, nesamozejmost cesty, jejho uskuteovn je pro ni podstatn, co je pro ni charakteristick. V tom me bt obecn vznam Kon-fuciova povzdechu. Mohl to bt ovem i povzdech nad konkrtnm nedostatkem dobrho vldce v Konfuciov dob! Mnoz nt komenttoi to prv takto tou. Historick konkretizace obecnch vrokblben. Absence dkaz nebyla a tak dleit.VI.Mistr pravil: A jak nesmrn moudr byl csa Shun! Shun se nejenom rd ptal, on rd zkoumal ta nejbnj slova. Zatmco to patn spe podrel v tajnosti, to dobr90vyzdvihoval. Pevn drel ote krajnost a vyuval svho umn vyvenosti a stedu pi svm rv to jej inilo tm Shunem, kterm byl!"Koment pekladateleJsou ti legendrn vldci, Yao, Shun a Yu; druh z nich, Shun, byl vzorem synovsk oddanosti a pokory. Bylo mu pouhch dvacet let, kdy jej csa Yao vyzvedl k sob, dal mu sv dv dcery za manelky a uinil jej svm nstupcem msto svho nehodnho syna. - Vyptvn se, kladen jako zpsob poznn typickm rtorickm gestem Konfucia a jeho k. V Hovorech najdeme mnostul toho druhu Meng Yi Zi se ptal na synovskou oddanost" (II, 5), Meng Wu Bo se ptal na synovskou oddanost" (II, 6); pak se pt na synovskou oddanost Zi You (II, 7); zept se stejn i Zi Xia (II, 8), ale odpovdi jsou pokad jin: Nikdy nebt nepo-sluen!" (5); Chovej se tak, aby tvj otec a tv matka nemli o tebe jinch obav, neli o tv zdrav" (, 6); Dobrmi syny jsou dnes ti, kte se staraj, aby jejich rodie mli dost jdla. Ale zhra tot opatuj i psm a konm. Kdyby k tomu nepistoupila cta, v em by byl rozdl?" (II, 7 v chovn. Synov-sk oddanost nespov jen v tom, e mlad konaj tu tkou prci, kter by nebo e nabzej vno a jdla svm rodim jako prvnm; jde o nco mnohem vyho, ne je tohPodobn se v vodu kapitoly XII Hovor opakuje dotazovn po dokonalosti. Pokad jin mluv stejnou otzku Mistrovi. Stejn se v vodu kapitoly XIII nkolik rznch lid pt na umn vltegie rznch mluvch nepochybn souvisela s Konfuciovm pesvdenm, e v odpovdi je podstost a motivovanost ne odtait pravdivost. dn otzka91nen tat otzka, i kdy teba stejn zn, a tak ani odpov nemus, dokonce ani neme bt su proslul paradox stejn sprvnch zcela protichdnch odpovd, es. vydn Hovor (op. cit.tr. 130).VII.Ult AWHfti, J, MFm-ticMistr pravil: Vichni lid kaj: J vm!" A pak jednou padnou do lky nebo do pasti, a naikdo nev, jak ven. Vichni lid kaj:J vm!" Pak se rozhodnou pro doktrnu stedu a ukedok dodrovat ani cel msc."VIII.StelloMistr pravil: To, co udlalo Huie tm lovkem, kterm byl, bylo jeho rozhodnut dit se dok stedu. Kdykoli se mu podailo cokoli dobrho, drel to pevn na sv hrudi a nepustil!"Koment pekladateleYan Hui (Yan Yuan) je kadmu teni Hovor dobe znm Kon-fuciv k: Hui neml sob rovnouek vody k pit, il v bdn ulici - pro jin by to bylo nesnesiteln skliujc, ale Hui z dobr mysli. Opravdu, Hui neml92sob rovnho!" (VI, 9) Po jeho pedasn smrti Konfucius nakal: Bda, nebesa mne oloupila, sa m oloupila!" (XI, 8) Yan Hui pochzel ze skromnch pomr a zstal skromn, i kdy vdl odn, i kdy vdl o mimodn ct, v n ho choval jeho jinak velmi psn uitel pro jeho sn a hlubok smysl pro lidskost. Nen nhodou, e prv tento Yan Hui je v Doktrn stedu pejako ten z Konfuciovch k, kter me bt vzorem kadmu, kdo se chce ideou vyvenosti a s dit. Tm, jak jednal, jak si vil kadho dobrho, by jen nznaku t dokonalosti, je mu IX.ATHC, TO-&, mmB&, TMKifc, JJe mon sjednotit podnebes, stt i rodinu; je mon zci se poitk a hodnost; d se kreee; dit se doktrnou stedu nen nikomu prost dno.X.MHuZilu se vyptval na slu.Koment pekladateleZilu je dal Konfuciv k. Se spoluky Yan Hui a Zigongemtvoili trojici prvnch Mistrovch student. Z nich byl prv Zilu93nejstar. Jeho portrt je tak v Hovorech nejplastitj. Vystupuje tam nejmn ticetkrt, charakteristicky, vrazn. Jako mimodn rozhodn a odvn mlad mu, energick a ambiciznmeditace, dn studijn typ. Konfuci-ovi byl velmi oddan, jeho uitel vak prv u nj krititil. Takovho, co se nezalekne ani tygra, co se vrh do eky, neohleje se na to, jestli pe nebo ne, tak takovho bych si s sebou nikdy nevzal. Potebuji nkoho, kdo pistupuje k vcem s opatrnou ostraitost a kon po zral vaze!" (VII, 10).2.S, -il3m, itlZ&m, M&HoA mistr pravil: Pt se na slu jihu nebo se pt se na slu severu? Nebo se jen tak holedbstn silou?"3-%mm, mm, ste-ti, foBt velkomysln a shovvav pi vchov, netrestat kad sejit z cesty, takov je sla jihu! luje ulechtil lovk.4-Ulehat v tk zbroji a pohrdat smrt, takov je sla severu! K n se uchyluje jen lovk nsi94Ulechtilmu lovku je vlastn harmonie a on se nenech unst, prv v tom je jeho sla! Stojd a o nikoho se neopr, prv v tom je jeho sla! Ve stt, kter m cestu, nemn sv opory;jeho sla! Ve stt, kter cestu nem, nemn a neuhb, i kdyby byl blzek smrti; v tom je jeXI.i.0, mm trn, mm&n moMistr pravil: Pedvdt se, dlat extravagance, aby mly pt generace o em vyprvt? Ne, omnei"Konat ve jmnu cesty a v pli se zhroutit, to bych nedokzal!rwjt, MttiyFMti, m, mmmm95Jsou ulechtil lid, kte se cele d doktrnou stedu, zstvaj v stran a nesetkvaj s nelituj. To doke jen svtec!XII.Cesta ulechtilho lovka je a marnotratn oteven a pitom skryt.umn, mathmI nejprost mui i eny mdlho rozumu ji mohou pochopit a pitom zas na vy rovni zstvorozum, i kdybys byl mudec! I pro toho nejposlednjho mue nebo enu me bt schdn a pzstv vdy nco, co nesvede, i kdybys byl mudec!Nebe a zem jsou tak velik, a pece je tu vdycky jako by jaksi zklamn. Proto kdy ulecht hovo o t velikosti, v podnebes nebv nikdo, kdo by tu velikost unesl, hovo-li o tom maa nejmenm, v podnebes se nenajde nikdo, kdo by to nepatrn rozlouskl.963-mm, rmm&o aoA Pse zpv:Luk se zabodl do nebe,ryba zajela do tn...Tak se zde hovo o tom, co je tak naprosto zjevn, atnahoe, a dole. Cesta kterhokoli ulechtilho lovkavychz z prostho vztahu mue a eny, ale svou vyrove hled a kdesi mezi nebem a zem.Komente pekladateleCitt je vybrn z psn . 239 (Hanlu) oddlu Vtch chvalozpv(Daya) Knihy psn.Zhu Xi podotkShora uvedenou dvanctou kapitolu tvo slova Mistra Si, ktermi vysvtluje smysl tvrzen vodn kapitoly o tom, e cestu nelze nikdy opustit. I v dalch osmi kapitolch porznu cituje rzn Konfuciovy vroky, aby prv toto vysvtlil.XIII.1.Mistr pravil: Cesta se lovku nevzdaluje. Kdyby se nkdo chtl dt cestou, kter by se lovzdalovala, nemohla by to bt ta cesta."972.m. wm smijlo iwmM, mmu., m mm, Sm=?-vxM, MihA Pse zpv:Sekme toprka, sekme toprka, vzor nen daleko, vzor nen daleko... Drme-li toprko a pite nov toprko, vidme to z jistho hlu pohledu a zd se nm, jako by si ta dv toprka byla vzdlen. Je to jako kdy vldce pomoc njakch lid d jin lidi. A zastavuje se, jakmile odailo napravit.Koment pekladateleCitt je vybrn z psn . 158 (Fan ke) mezi Zpvy kraje Bi z oddluZemskch zpv (Guofeng) Knihy psn.3-Loajalitou a ohleduplnost se nikdy nevzdl cest pli daleko. Co nechce, aby jin iniliy jim.Koment pekladateleTak i onak si nelze nepipomenout Hovory: Pravil Mistr: Shene! Moje cesta m jednu ni, kter j zcela probh. Pravil Mistr Zeng: Ano. Kdy Mistr odeel, tzali se ci: Co tm mnil Mistr Zeng: Cesta naeho Mistra je prost tato: vrnost a ohleduplnost. (IV, 15) - Pravil Zigong: Co nechci, aby mi jin inili, nepeji si98init jim. Pravil Mistr: Si, toho jsi jet nedoshl. (V, 11) - Zigong se ptal: Je vbec njak ren, podle kterho by lovk mohl jednat a do konce ivota? Pravil Mistr: Co nechce, ai jin inili, nei ty jim. (XV, 23)4-rjLYE, mm, &, mL&%, vmsi, Mm, mTO,, M, nMff, ftM m, SJExistuje tvero cest ulechtilho lovka, ale j, Qiu,jsem zatm nezvldl ani jedinou z nich.Poslu svmu otci tak, jak sm bys ekal od svho syna;tak to jsem nedokzal. Poslu svmu vldci tak, jak smbys ekal od svho poddanho; ani to jsem nedokzal.Poslu svmu starmu bratrovi, jak bys sm ekal odsvho mladho bratra; ani to jsem nedokzal. i svmptelm tak, jak bys ekal od svch ptel; ani to jsemnedokzal.Vyskytne-li se pi uskuteovn morln ctnosti nebopi pokusu o uitenou rozpravu podobn nedostatek,neopova se neinit ve pro npravu, neopova se pestat,dokud ti zbvaj jet njak sly.Ve slovech se ohlej na iny, pi inech se ohlej na slova.Ulechtil lovk prost neme nebt ve vem vudyopravdov!99Koment pekladateleQiu Sl je Konfuciovo osobn jmno, pvodn Konfuciovo jmno bylo tedy Kong Qiu -fL-E. Pouitsobnho jmna bvalo zpravidla vrazem jist skromnosti. Tento vklad odpovd kontextu. Konfuovo tver doznn nedostaivosti bylo v jeho postojch a dikci pznan. Konfucius byl i v thledu realista. Byl maximalista a realista zrove. Vi sob i vi jinm. Kdy mu jeho k entativn skromnost", e se prost d tou zsadou, nedlat jinm to, co by nechtel, aby jimu, sue mu sraz hebnek: Mj mil, tak daleko jet nejsi!" Sm sob dovede piznat, e o drosti a vdn se u nho samotnho taky ned mluvit. M rd historii, m ctu k minulosti a pzkoum. A sna se rozhlet kolem sebe a brt si pklad z dobrho a pouit se ze patnho. A tm, co v, to d dl. Takov je Kong Qiu. Nic moc. Nehledejte dn tajemstv, nehledejte Gniov u byli.XIV.Ulechtil lovk jedn vhradn podle svho postaven, ned si o nic z toho, co le mimo nfe4pA (-t-Xp tL sJsi-li zmon a vysoko postaven, jednej jako zmon a vysoko postaven; jsi-li chud a nzkaven,jednej jako chud a nzko postaven; jsi-li pslunk nkterho z barbarskch kmen, chovej sarbar; m-li starosti a tone v nesnzch, jednej jako lovk, kter m starosti a tone v nesUlechtil lovk by se nikdy neml dostvat do situace, kterou by sm nezvldl.3-, mt, srn ym , jebmwa, m mi, a, tmAoJsi-li ve vysokm postaven, neutiskuj ty pod sebou. Jsi-li v podzenm postaven, nelsej se. Opravuj pedevm sm sebe, nedaje a neoekvaje nic od druhch, pak nebude zklaman a ro-li nahoe, nestuj si na nebe, jsi-li dole, neobviuj druh.4-Tak ulechtil lovk zstv v pohod odevzdn osudu; zatmco mal lovk vn riskuje v honA Mistr pravil: Luitnk m nco z ulechtilho lovka. Mine-li ten sprvn cl, nehled chinho neli u sebe."IOIXV. I.Cesta ulechtilho lovka - podob se putovn do dlky, je tak mus zat od toho nejblido vek, je tak mus zat od toho nejniho.2.t?fH, m-irn, mmw, 5ms, mmmt awA Pse zpv:ena a dti bvaj rdy spolu,jako ten bubnek s loutnou a citerou.Star a mlad brati tak spoluij v harmonii radost sterou.A to je dobe pro tvj dm i rodinu,k radosti eny tv, potomk...Koment pekladateleCitt je vybrn z Psn . 164 (Changdi) z oddlu Men chvalozpvy(Xiaoya) Knihy psn.3-A Mistr pravil: Rodie budou nanejv spokojeni!"102XVI. 1.= H, %MZMM, H-0Mistr pravil: Hojnou ctnost, silou oplvaj dmoni a duchov zemelch!"Koment pekladateleTato vta bv zdrojem jistch rozpak v kontextu konfucinsk dikce a hlavn v kontextu dikceamotnho Konfucia v Hovorech, toho proslulho paragrafu, kter je pravideln interpretovn jako totln Konfuciovo odmtnut msit do mylen takzvan vci nadpirozen, duchy a dmonyo druhu. Mistr zsadn nehovoil o zzracch, silckch kouscch, o zvrcenostech, o nadpiroostech." (VII, 20)2.mMMm mzmtm, mwm "TitoHled na n, nevid je, naslouch jim, nesly je, tak prostupuj vechny vci a bytosti, h neod-lun.3-Pinut lidi celho podnebes se kvli nim postit a prochzet oistou a strojit se do vpravndv, jen aby103uinili zadost vem obtnm obadm. Ve zaplavuj, zdaj se bt nahoe, zdaj se bt vude ko4-mB, m, ra&, mmA Pse zpv: Pchod duch nepedpov, pomylen nezbav se...Koment pekladateleCitt je vybrn z Psn . 256 (Yi) z oddlu Vt chvalozpvy (Daya)Knihy psn.5-Tak je tomu se zjevnost toho, co je nepatrn, stejn je tomu s nemonost skrt svou integritu.XVII.1.h, fffitjia mmx, al, smmA Mistr pravil: Jakou nezmrnou synovskou oddanost se asi vyznaoval csa Shun! To jej sljej uinila svtcem! To jeho pokora jej uinila synem nebe! A tak mu104patilo ve uvnit ty mo! A v chrmech pedk mu pineli obti a jeho potomci tyto obti2.&m E4m &mw, m%& &L.Tak velik ctnost se vdy dok odpovdajcho postaven, vdy se dok odpovdajc odmny, vvhlasu, vdy se dok toho odpovdajcho dlouhho vku.Koment pekladateleTato maxima jsou ve zjevnm rozporu s djinami. Komenttoi nemohou nepipomenout, e sm Konfucius, o jeho morln integrit a tedy i velk ctnosti by nemlo bt pochyb, se nedokal ani povdajcho postaven, ani odpovdajcho ohlasu, ani pli dlouho vku.3-Tak rod-li nebe vci a bytosti, obdaruje je podle jejich vloh. Ty ulechtil opatruje, ty kiv vyvrac.4-IBmH, fttl, SKtA, tWft, &f105A Pse zpv: Radost pna mho bla, zivho ve sv ctnosti. Dobrodje lidu veho, nebe dob a povuje, nebe tm vm obdaruje...Koment pekladateleCitt je vybrn z Psn . 249 (Jialo) z oddlu Vt chvalozpvy(Daya) Knihy psn.5-Tak kdo oplv velkou ctnost, jist obdr mandt.XVIII. 1.=f-B, M, %BX&, U&MX, tAi&,A Mistr pravil: Jedin prost smutku byl krl Wen! Za otce ml krle Ji, za syna ml krle WuCo jeho otec zaal, v tom jeho syn pokraoval."Koment pekladateleNaopak otec legendrnho csae Shuna za moc nestl, otcov csaYao a Yua byli bezvznamn.1062.UUZoByl to krl Wu, jen pokraoval v odkazu Velikch krl, krle Ji a krle Wena. Brzy pot, co ebe prvn navlkl zbroj, nleelo mu podnebes. Za cel ivot neztratil v podnebes jasn vhlepestali jej ctt jako Syna nebe. Tak mu patilo vechno mezi tymi moi, v chrmech pedk louili obti a jeho potomci je nikdy nepestali udrovat.3-m, , pa, im, %&, mtefe, mZatmco krl Wu poslze pijal mandt, jeho bratr vvoda Zhou dovril ctnost obou, svho krlea a svho starho bratra krle Wu; opatil krlovskm titulem Velkho krle i krle Ji, pindvjm vvodm s poctami nleejcmi Synm nebe. Tyto obady poslze rozil na vekerou i neurozen lidi. Byl-li otec hodnostem a syn toliko adovm ednkem, pohben byl hodnost pinel adov ednk. Byl-li otec107adovm ednkem a syn byl hodnostem, pohben byl adov ednk a obti pinel hodnosttku byla rozena na vechny hodnoste, le tlet smutek se vztahoval jen naSyna nebe.V truchlen po rodich nebylo urozench, nebylo nzkch, vichni si byli rovn!Koment pekladateleKonfucius velmi podrobn vykld svj postoj k ritulm na pkladu tletho smutku za rodiery XVII, 21.XIX.1.Mistr pravil: Krl Wu i vvoda Zhou vynikali dokonalou synovskou oddanost!2.Synovsk oddanost pedstavuje dokonal navazovn ve vli druhho a stejn dokonal pokraovnhho!Koment pekladateleV tom smyslu hovo Mistr v Hovorech I, n.1083-a fijs, mn%, immz, mnmNa jae i na podzim zvelebovali chrmy svch pedk, rozkldali obadn ndoby, vyneli rouch chystali ronmu obdob pslun pokrmy.mmm&, mm, t&, mmm&, m% mMObady v chrmech pedk se dily tmt podkem jako rozmsovn tabulek pedk. V hierarcali ve postaven od ne postavench. V poad obt se rozliovala mra nadn a moudrosti.ven podvali e ve postavenm, tak se dostalo v nleitm poad i na ty nejne postaven na barvu vlas, m bylo dodrovno vkov poad.5-mn&, mm, mnm, .%m, m%mwL, Nastoupit na jejich msta, konat jejich obady, provozovat jejich hudbu, ctt ty, je oni mli v ct, milovat ty, je oni mli v pzni, slouit mrtvm jako by slouili ivm, sloueli, jako tm, kdo zstali; to vrchol oddanosti synovsk.1096.Obady v chrmech za hradbami slou Vldci nebe. Obady v chrmech pedk slou naim pedk vyzn v obadech za hradbami, kdo pochopil smysl pravidelnch obt pedkm panujcho rodu, m sprvu sttu jako na dlani!XX. i.Vvoda Ai se vyptval na politiku.Koment pekladateleVvoda Ai nominln vldl Konfuciovu rodnmu sttu Lu v letech 494-468, a tak nen divu, e se Hovorech nejednou objevuje jako ten, kdo se na Konfucia obrac ve chvlch nejistoty. Ty nebyly tak dk {Hovory II, 19; VI, 2; XII, 9), protoe jeho reln mocensk pozice byla krajn nepzniv. Skutenou moc drely povstn Ti rodiny, na jejich zvli si sm Konfuciush nejednou stuje (nap. III, 1). Situace v rodnm sttu Konfucia zejm inspirovala k astmazm na ideln" potky prvnch vldc dynastie Zhou, jako je tomu v nsledujc odpovdi.no2.A Mistr pravil: Politika krle Wena i krle Wu zstv vyloena na bambusovch destikch. Doistuj takov lid, pak m takov politika anci. Pokud takov lid vymou, pak takov politike za sv.Koment pekladateleSmysl Konfuciovy odpovdi je - vdy co jsou platn vechny i historickmi zpisy doloiteln y politickho chovn, kdy lid jejich formtu a raen prost vymiz, prost nejsou, nebudoulitiky jsou v lidech.3-xmmx, mmmm, , m&&Cesta v lovku povzbuzuje rst politiky tak jako cesta v pd povzbuzuje rst strom. Politika je nco jako tykev!4-tmmt, t&au, mum, wmx-Tak je politika v lidech, vbr lid dlaj osobnosti, pstovn osobnost dl cesta, pstovnita.5-otAiL, ha, m hw&a, iiisis,Humanita znamen lovk! Jej velikost zle na vztahu k tm nejblim. Spravedlnost je jen rvnho! Jej velikost zle na respektu k moudrosti. V odstupovn vztah k nejblim a v rosti je zdroj obad.Koment pekladateleHumanita je lovk, humanita znamen lovk, to je charakteristick definice staronskch fil eknme, e nejslavnj definice toho typu je odpov na otzku, co je to, co znamen prv Lakonick odpov zn Politika znamen opravovn (napravovn)!" Tato definice se objevuje vciovch Hovorech. To nevypad nijak zvl smyslupln. Ve zvukov podob se souasnou vslovnovanch slov je dokonce nesrozumiteln: Zhengje zheng] Rtorick sugestivnost tto definice je v jej ideografick verzi: 3&, lEillo Prvn znak je znak ll ve vslovnosti zheng", druh znak je znak JE rovn ve vslovnosti zheng". Je to typick nsk etymologick" definicericky poukazujc k vypovdajcmu jdru" psemnho znaku.6.Ti, kdo jsou v podzenm postaven a nezajist si podporu svch nadzench, nemohou si zskaa nemohou vldnout.7-H, FJOTftlA, MA, ?f TOfloTak se ulechtil lovk neobejde bez pstovn osobnosti, kdo chce pstovat svou osobnost, mudevm slouit svm rodim, kdo chce slouit svm rodim, mus pedevm rozumt druhmu, kd mus pedevm rozumt nebi.8.-&, lilMfc, m&J%&, E, ATiMi, q,V celm podnebes plat patero vztah, ktermi dosahujeme cesty, a jsou ti zpsoby, jak je uskutenit. Je to vztah mezi panovnkem a ministrem, vztah mezi otcem a synem, vztah mezi manelem a manelkou, vztah mezi starm a mladm bratrem, vztah mezi pteli. To je oncvztah, jimi se v podnebes dosahuje cesty. Porozumn, humanita a statenost jsou pak ony ti zpsoby, jimi se v podnebes dosahuje ctnosti. Ale samo uskutenn spov v jedinm.Koment pekladateleTa jedinost pipomn dikci Konfuciovch Hovor (IX, 29; XIV, 28). Je to jeho vidn jednoty aspekt. Zhu Xi z toho mylenkovho modu vychz a do t jedinosti, do toho jedinho co spojuje ve, dosazuje: opravdovost cheng K. Pro ne! M to svou logiku."39--&, MMtZ, cijfflf., MMf L, 2UJ5fcNkdo to chpe u od narozen, nkdo se to mus nauit chpat, nkomu to jde h; ale kdy to chop, vyjde to nastejno.Nkomu to jde docela v pohod, nkomu to jde jen kdy z toho nco m, u nkoho se to neobejde bez nsil, ale kdy u se to poda, vyjde to nastejno.Koment pekladateleEvokuj se pase z Konfuciovch Hovor, velmi blzko k tomu m paragraf XVI, 9: Nejvy jsoo se u narodili moud. Potom pijdou ti, kdo zmoudeli uenm. Po nich pijdou ti, kdo se at, aby nabyli uenosti. Konen k nejni td obecnho lidu nleej ti, kdo se namhaj,nauit." Shodn pstup se objevuje u v citovan sebekritick" pasi viz Hovory VII, 20.10.B, 0MP, frifit, ftiftifJioA Mistr pravil: Kdy se nkdo rd u, m u blzko k porozumn, kdy se nkdo sna, m u o v, co je stydt se, m u blzko ke statenosti."11411.Pochopen tto trojice vede k pochopen toho, v em je to pstovn osobnosti. Pochopen toho, em je to pstovn osobnosti, vede k pochopen toho, v em je to vldnout druhm.Pochopen toho, v em je ta vlda nad druhmi, vede k pochopen, co je to vldnout podnebes, sttu, rodin!12.FLrmjhM, b, m&, , nauk m &&, mmm&, &&, wx-&, mmx mVechno, co se tk podnebes, sttu a rodiny, se d shrnout do devti zsad: pstuj svou osob, va si moudrch, peuj o sv blin, cti nejvy hodnoste, dr s ostatnmi hodnosti, ch k obyejnm lidem, vtej vechny dlnky a emeslnky, chovej se laskav k pchozm ze vzdla pamti lechtice.13-m, %m, m wpm, mm, mmxfs, w e, lom mme, w.mm, a, mm"5Pstuje-li osobnost, ustavuje se Cesta; v-li si moudrch, pestane pochybovat; bude-li o blin, dn ze strc i starch brat a bratranc si nebude stovat; bude-li ctt nejame; bude-li dret s ostatnmi hodnosti, oplat ti zdvoilost a vnost; bude-li se chovy k obyejnm lidem, lid se budou snait; bude-li vstcn vi dlnkm a emeslnkm, bude bude-li se chovat laskav k pchozm ze vzdlench kraj, budou pichzet ze vech svtovce-li mt na pamti lechtice, cel podnebes se t bude obvat.14-mMmm, wxm, mMm& mm, mmmmm%, m%!L,mxmwm, tmm, mm &&, &, Bm&, mmm, mMmmmmmm, mmmAfa, mim, mmm, Osobnost se pstuje tak, e si zjedn jasno ve sv mysli, pkn se o