UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCICyrilometodějská teologická fakulta

Katedra křesťanské výchovy

Alkoholismus u žen na mateřské dovolené

Bakalářská práce

Autor: Bronislava Brunnerová

Vedoucí práce: PhDr., Mgr. Petra Potměšilová, Ph.D.

Obor: Sociální pedagogika

Olomouc 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen

uvedené bibliografické a elektronické zdroje.

Olomouc 25. 5. 2013

…………………………..

podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Petře Potměšilové, Ph.D., za její

podporu a mnoho cenných rad při vedení bakalářské práce.

ÚVOD ................................................................................................................................... 6

1. PROBLEMATIKA ALKOHOLU...................................................................................... 7

1.1 Alkohol – vymezení pojmu .......................................................................................... 71.2 Alkoholismus ............................................................................................................... 81.3 Důsledky užívání psychoaktivních látek ....................................................................... 81.4 Závislost ...................................................................................................................... 91.4.1 Definice závislosti ..................................................................................................... 91.4.2 Závislost jako aktuální problém................................................................................. 91.5 Faktory podílející se na vzniku závislost .................................................................... 101.5.1 Psychické faktory .................................................................................................... 111.5.2 Sociální faktory ....................................................................................................... 111.6 Vývoj vzniku závislosti na psychoaktivních látkách a jeho fáze.................................. 11

2. ŽENY A ALKOHOL....................................................................................................... 14

2.1 Fakta z historie a změny v pohledu na závislé ženy .................................................... 142.1.1 Statistické údaje ...................................................................................................... 142.1.2 Mužský versus ženský princip pití ........................................................................... 152.1.3 Pohled společnosti................................................................................................... 162.2 Příčiny ženského alkoholismu .................................................................................... 172.2.1 Násilí páchané na ženách......................................................................................... 182.3 Odlišnost ženského těla .............................................................................................. 182.4 Specifika chování ženy alkoholičky............................................................................ 192.5 Ohrožené skupiny žen ................................................................................................ 20

3 ŽENY NA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ ............................................................................. 21

3.1 Mateřství .................................................................................................................... 213.1 Mateřská dovolená, vymezení pojmu.......................................................................... 213.2 Mateřská dovolená ve světě........................................................................................ 223.3 Role dnešní ženy – jak společnost vnímá postavení ženy, matky, manželky ............... 233.4 Alkoholičkou na mateřské dovolené ........................................................................... 23

4. DOPAD ALKOHOLISMU U ŽENY NA RODINU......................................................... 24

4.1 Reakce partnera na závislost ženy .............................................................................. 254.2 Co-alkoholismus ........................................................................................................ 264.2.1 Fáze chování při fenoménu co - alkoholismus ......................................................... 264.3 Rodina a problémy související s alkoholem............................................................... 274.4 Děti z rodin se závislým rodičem................................................................................ 28

5.1 KAZUISTIKA ............................................................................................................... 30

5.2 Léčba závislosti u žen ................................................................................................ 345.2.1 Specifika při léčbě u žen na návykových látkách ..................................................... 345.2.2 Výhody a nevýhody při překonávání závislosti u žen............................................... 345.2.3 Odlišnosti projevující se v průběhu léčby a doléčování ............................................ 345.3 Primární a sekundární prevence.................................................................................. 355.4 Krátké intervence u rizikového a škodlivého pití ........................................................ 365.5 SKI, přístup ke kontrole rizika a vyhledávání případů................................................. 365.6 Svépomocná brožurka pro ženy na mateřské dovolené ............................................... 39

5.7 Mateřská a rodinná centra........................................................................................... 46

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 51

POUŽITÁ LITERATURA................................................................................................... 52

SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................. 56

6

ÚVOD

Bakalářská práce je zaměřena na alkoholismus u žen na mateřské dovolené.

Téma této bakalářské práce jsem si vybrala záměrně, protože z vlastní zkušenosti

pozorovatele vím, jak jednoduché je propadnout závislosti na alkoholu právě na

mateřské dovolené. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla zaměřit se jak na problematiku

alkoholismu u žen na mateřské dovolené, ale také na způsob, jak se lze této závislosti

na alkoholu vyhnout. Co se týče alkoholismu a jeho užívání ženami na mateřské

dovolené, jedná se podle mého názoru o téma, které i v dnešní společnosti je bráno

okrajově a nevěnuje se mu dostatečná pozornost.

V teoretické části vymezuji odborné pojmy a definice týkající se alkoholismu,

ze kterých dále vychází praktická část. První část je rozdělena do čtyř kapitol. První

kapitola je zaměřena obecně na alkoholismus a celkově na závislost na alkoholu.

V druhé kapitole je rozebrán alkoholismus u žen, jeho specifika, ohrožené skupiny

žen, které mohou snadněji propadnou alkoholové závislosti, ale také jsou zde

popsány fakta z historie a změny v pohledu na závislé ženy. Třetí kapitola je

zaměřena na mateřskou dovolenou, kde jsou popsány základní informace o mateřské

dovolené, možnost nahlédnout a srovnat mateřskou dovolenou u nás v ČR

a v ostatních zemích světa, co se týče její kvality a délky. Dále je také popsána role

matky z dnešního pohledu. Konec třetí kapitoly je uzavřen tématem, které je pro tuto

práci stěžejní a je nazván ,,alkoholičkou na mateřské dovolené“. Poslední kapitola

v teoretické části je věnována dopadu alkoholismu u žen na rodinu, partnera a děti.

Praktická část je zaměřena na prevenci a léčbu alkoholismu u žen a na krizovou

intervenci.

Hlavním cílem této bakalářské práce je shrnout všeobecné poznatky

o ženském alkoholismu, ale také zachytit ty skutečnosti, které vedou ke zneužívání

a vysoké spotřebě alkoholu u žen na mateřské dovolené.

Dílčím cílem je přispět k lepší informovanosti matek o možnostech trávení svého

volného času během mateřské dovolené, poskytnout jim rady a doporučení pomocí

kterých se může mateřské dovolená stát příjemnější a v mnoha ohledech jednodušší.

Ke zpracování této práce jsem použila poznatky z odborné literatury,

recenzovaných časopisů a internetových stránek.

7

I. TEORETICKÁ ČÁST

1. PROBLEMATIKA ALKOHOLU

S ohledem na téma této bakalářské práce a pro lepší orientaci v problematice

alkoholismu se v první kapitole zaměříme především na základní terminologii a

pojmy, které se týkají alkoholismu všeobecně.

1.1 Alkohol – vymezení pojmu

Alkohol patří mezi nejstarší a nejvíce užívanou psychoaktivní látku na světě.

Narozdíl od jiných psychoaktivních látek je alkohol a jeho užívání ve většině zemí

světa obecně akceptováno a řazeno mezi legální rekreační psychoaktivní látky.

Musíme si uvědomit, že alkohol je sice legální, ale stále je to droga jako každá jiná. 1

Hledání možnosti, jak uniknout svým problémům a nalézt iluzi pocitů štěstí,

síly a inspirace je pro lidstvo typické již od počátku jeho existence. Psychoaktivní

látky tuto možnost zdánlivě ve formě iluze nabízí ihned a bez jakékoliv větší

námahy. Zbavují uživatele nejistoty, strachu a nabízí také možnost dosáhnout

rychlého uspokojení. I přes škodlivost a nepříznivé účinky těchto látek na lidský

organismus se jich lidstvo nedokázalo nikdy zcela vzdát. 2

Záleží pouze na nás, jak s touto psychoaktivní látkou naložíme. Můžeme ji

vnímat jako společenský fenomén, který má být látkou určenou k relaxaci a jako

pomocný prostředek, který v nás dokáže vyvolat slastné pocity a nebo ji zneužít jako

návykovou látku. 3

Název alkohol vznikl z arabského slova al-kahal, neboli jemná substance.

Chemický název pro alkohol je etanol nebo líh. Jedná se o molekulu C2H5OH, která

vzniká chemickým procesem kvašením cukrů, je to bezbarvá čirá kapalina

charakteristického zápachu a chuti. 4

1 srov. EDWARDS, G., Záhadná molekula: mýty a skutečnosti o alkoholu. 2004. 2 srov. VÁGNEROVÁ, M., Psychopatologie pro pomáhající profese. 2004.3 srov. EDWARDS, G., Záhadná molekula: mýty a skutečnosti o alkoholu. 2004.4 srov. KVAPÍK, J., SVOBODOVÁ, A., a kol. Člověk a alkohol. 1985.

8

1.2 Alkoholismus

Nadměrná konzumace alkoholických nápojů bývá označována jako

alkoholismus. Tento termín je připisován švédskému lékaři Magnussu Husovi, který

jej poprvé použil v roce 1849. Teprve o sto let později v 1951 díky WHO však začal

být alkoholismus oficiálně považován za medicínský problém. 5

Alkoholismus patří mezi nejrozšířenější nemoc. Společnost si musí uvědomit,

že to není pouhá neřest, ale choroba, která se musí léčit. V dnešní době se

konzumace alkoholu stala naprosto běžnou záležitostí, která dospěla do takového

stádia, že na rozdíl od abstinence nikoho neudivuje. 6

Alkoholismus není spjat s určitým druhem alkoholu, ale především s

nekontrolovanou potřebou člověka pít. Silnou stránku zde hraje především touha,

která nutí člověka pít. Tato touha se postupně svojí silou vyrovnává základním

touhám člověka a jeho potřebám. Jen málo lidí je schopno se této touhy zbavit

svépomocí. Mnohdy je zapotřebí pomoc odborníka.

Na alkoholismus u žen se musíme dívat jiným úhlem pohledu než u mužů,

ačkoli jsou rysy v mnohém shodné, rozdílnost se vyznačuje především

sociokulturními aspekty, které určují pozici ženy ve společnosti. Společnost se u této

problematiky staví k ženám velmi shovívavě a alkoholismus u žen je tedy provázen

často pocity studu a viny. Jejich sociální postavení ve společnosti degraduje rychleji

a hlouběji, než je tomu u mužů. 7

1.3 Důsledky užívání psychoaktivních látek

Psychoaktivní látky jsou látky, které mohou měnit psychický stav jedince.

Rozlišujeme mezi třemi hlavními důsledky zneužívání těchto látek a to akutní

intoxikaci, zneužívání (abúzus) a závislost.

Akutní intoxikace může mít charakter poruchy, vyznačuje se přechodnou

změnou fyziologických a psychických funkcí, které doprovází účinek dané

látky. Jedná se o poměrně krátkodobou záležitost a hlavní důvod, proč se

uživatel uchýlí ke zneužití dané drogy.

5 KALINA, K., Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup. 2003. S. 1516 srov. UEHLINGER, C.,TSCHUI, M. Když někdo blízký pije: rady pro rodiny osob závislých na alkoholu.2009.7 srov. VIGUÉ, J., Zdraví ženy. 2006.

9

Abúzus, neboli zneužívání se vyznačuje psychosomatickými změnami, kdy

vznikají určitá poškození některých funkcí a to v důsledku dlouhodobého

užívání dané látky.

Závislost na užívání psychoaktivní látky vzniká jejím dlouhodobým

užíváním. Jedná se svým způsobem o onemocnění, které vede k narušení

tělesných, psychických i sociálních funkcí. 8

1.4 Závislost

1.4.1Definice závislosti

Alkoholismus neboli syndrom závislosti na alkoholu je podle WHO

psychická nemoc s označením F10.2. Tato nemoc je zařazena mezi duševní poruchy

a poruchy způsobené užíváním alkoholu.

Pro tuto práci jsem zvolila definici závislosti od Jana Hoska, který uvádí, že:

„Závislost na alkoholu znamená, že pití alkoholických nápojů vychází z tělesné

potřeby jeho konzumenta. Rozhodujícím motivem pití alkoholu ve všech svých

modifikacích není např. žízeň, společenská událost, rozmluva s přáteli atd., ale

nutnost získat pro své tělo vnitřně odměřenou dávku alkoholu. Po jejím dosažení

nastane zklidnění jedince i zvolnění jeho konzumace. Je to jakýsi vrchol spokojenosti,

který pak lze menšími dávkami udržovat poměrně dlouhou dobu, jež zpravidla

uzavírá potřeba spánku." 9

1.4.2 Závislost jako aktuální problém

S problematikou závislosti se dnes a denně setkáváme, ale ne každý na tento

problém umí správně reagovat. „Málo na ni myslí jak lékaři prvního kontaktu, tak

i lékaři odborní. Laická veřejnost často mylně považuje závislost za chorobu.“10

Panuje zde předsudek, že do problému závislosti se člověk dostane jenom svou

8 srov. VÁGNEROVÁ, M., Psychopatologie pro pomáhající profese. 2004. 9 HOSEK, J. Sám proti alkoholu.1998. s. 10.1100 srov.. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011.

10

vlastní vinou a přičiněním a kdyby dotyčný chtěl, tak si dokáže pomoci sám. Podle

mého názoru je otázka alkoholu v České republice značně bagatelizována.

1.5 Faktory podílející se na vzniku závislost

Výrazným faktorem pro vznik závislosti je genetická transmise

a biochemické zvláštnosti organismu. Dalšími důležitými faktory jsou osobnostní

struktura člověka, prostředí ve kterém se nachází, postoj společnosti, droga a její

dostupnost a dále podnět, tedy startér závislosti. 11

Mezi další rozhodující prvky v dynamice vývoje závislosti patří tolerance

a kontrola, prvky typicky se měnící podle stupně závislosti v jednotlivých stádiích.

Tolerance

Je stav, kdy lidský organismus reaguje na určitou hladinu alkoholu v krvi. Při

opakovaném požívání alkoholu se hladina alkoholu musí neustále zvětšovat

k dosažení určité typické reakce organismu. Tolerance organismu se tedy mění

vlivem drogy. 12

Díky získané toleranci k účinkům alkoholu budou na závislém pijákovi

daleko méně patrné známky intoxikace, než na „rekreačním konzumentovi, a to i při

stejně hladině alkoholu v krvi. V pozdějších stádiích se tolerance zase snižuje, takže

konzument, který měl dříve velkou výdrž, se zničehonic opije.“ 13

Kontrola

Je schopnost kriticky a reálně vyhodnocovat situaci z hlediska osobnostních a

společenských potřeb a povinností. Na tyto schopnosti má alkohol vliv již při

hladině 0,4 až 0,6 promile alkoholu v krvi. Při vyšším obsahu alkoholu v krvi

dochází ke změně kontroly a ke změnám v psychickým procesech. 14

11 srov. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011.12 tamtéž13 EDWARDS, G., Záhadná molekula: mýty a skutečnosti o alkoholu. 2004. s. 5914 srov. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011.

11

Jak již bylo zmíněno výše, závislost je multifaktoriálně podmíněnou

poruchou. Proto se v následující podkapitole zaměříme především na psychické

a sociální faktory, které jsou podle mého názoru nejběžnější pro vznik alkoholismu

u žen.

1.5.1 Psychické faktory

Obecně lze tedy říci, že sklon k užívání psychoaktivních látek mají lidé

prožívající těžké životní situace, jsou nejistí, neschopni zvládat své problémy

a častěji se dostávají do stresu. Pomocí drogy potom zdánlivě řeší tyto životní

situace, protože pocit zdánlivého uspokojení přináší alkohol povětšinou ihned a bez

vysoké námahy. Z různých studií vyplývá, že tendence k užívání látky plyne

především z emočního prožívání časté úzkosti, deprese a neuspokojení. Jedním

z motivů tedy může být nezvládání emočních stavů a potřeba dosáhnout lepší emoční

rovnováhy. 15

1.5.2 Sociální faktory

Mezi sociální faktory ovlivňující užívání psychoaktivních látek patří

dostupnost těchto látek ve společnosti a jejich dosažitelnost, která je patrná

především v městském prostředí, které nabízí jedinci větší anonymitu a možnost

menší kontroly nežádoucího chování ze strany okolí. Nesmíme opomenout ani vliv

dysfunkční rodiny, která postrádá určitou disciplínu a model přijatelného řešení

problémů. 16

1.6 Vývoj vzniku závislosti na psychoaktivních látkách a jeho fáze

Každý z nás se během svého života setkal s alkoholem. Každému desátému

člověku působí pití alkoholu občas nějaké problémy, ale jeho problémy s pitím se

nestupňují. O závislosti na alkoholu hovoříme tehdy, když problémy s pitím se

začnou stupňovat a ničit základní životní hodnoty. Do této fáze se dostanou přibližně

15 srov. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 2004.16 tamtéž

12

3% populace. Důvody, proč u některých lidí vzniká závislost na alkoholu a kdy

někdo může konzumovat alkohol bez problémů po celý život, mohou být vnitřní

(psychologické, biologické), ale také vnější (sociální). 17

Rychlost jakou si můžeme vypěstovat závislost na alkoholu závisí na mnoha

faktorech osobnosti. Můžeme zde zařadit věk jedince, začátek nadměrného pití a

způsob zneužití alkoholu. „Čím větší dispozice člověk má, čím mladší začne

pravidelně pít a čím dříve začne alkohol užívat jako drogu ( tj. s cílem ovlivnit svoji

psychiku), tím rychleji závislost vzniká. 18

Nyní se blíže podíváme na cestu, která začíná neškodným přátelským pitím a může

skončit u chronického alkoholismu. Americký psychiatr E. M. Jellinek vývoj

závislosti rozdělil do čtyř fází, čímž významně přispěl k pojetí alkoholismu jako

nemoci. V této práci je použita již zmíněná Jellinekova klasifikace, která je

používána již půl století.

1. počáteční stadium

V první stádiu závislosti se člověk neodlišuje od běžných konzumentů

alkoholu, pije jen malé množství při odpovídajících příležitostech. To že se napije

kvůli psychotropním účinkům alkoholu si nemusí ani sám uvědomovat, piják tedy

jen poznal jaké jsou účinky alkoholu jako drogy. Účinky alkoholu se staly patentem

na bezbolestné řešení problémů, proto má piják potřebu zvyšovat dávky alkoholu.

Alkohol mu „dává, ale nebere.“

2. varovné stádium

V tomto stádiu člověk, proto aby dosáhl příjemného pocitu po požití

alkoholu, potřebuje větší množství alkoholu. Pacient se tedy snaží využít každé

situace, kdy se může napít. Postupně dochází k častějším stavům opilosti. Piják

zažívá pocity viny a studu, stává se citlivým na rozhovory o alkoholu, proto často

pije tajně. Psychické vypětí pacienta, které nastává díky velké ostražitosti ohledně

17 srov. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011.18 HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., a kol. Závislost známá neznámá. 1996. s. 15

13

jeho pití, se i po malé dávce alkoholu můžou dostavit tzv. „okénka ( palimpsest), při

kterých si pacient nevybavuje průběh své intoxikace.

První dvě stádia závislosti jsou dobou, kdy se ještě nejedná o chorobu v pravém

slova smyslu, ale můžeme je zařadit do tzv. předchorobí. „Jakmile se do druhého

stádia přidruží okénka, je to neklamná známka toho, že končí druhé stádium a začíná

stádium třetí – tedy vlastní nemoc.“19

3. rozhodné stádium

V tomto stádiu dále roste tolerance alkoholu. Pacient snese vysokou dávku

alkoholu, aniž by byla na něm znát známka opilosti. Hladina, kterou pacient vnímá

jakou příjemnou prakticky splývá s hladinou, kdy je patrná i opilost. Takže se může

stát, že i po malé dávce alkoholu z ničeho nic pacient přijde do stavu opilosti.

Přestává ovládat své pití, alkohol již ovládá jeho. Postiženému je v této fázi již úplně

jedno jakou značku pije, pije jen to, co je lehce dostupné, hlavní je, že je v tom

alkohol. Nejdůležitější krédo v této fázi je „napít se, ale přitom se neopít“. V této fázi

je pro alkoholika mnohem snadnější abstinence než kontrola nad svým pitím. Třetí

fáze končí v době, kdy pacient je více dnů v týdnu opilý než střízlivý.

4. konečné stádium

V posledním stádiu dochází ke zřetelnému snížení tolerance k alkoholu, což

má za následek rychlejší a častější stav intoxikace. Na řadu přicházejí několikadenní

„tahy“ , kdy i tzv. ranní doušky nejsou ojedinělé a dále se objevuje konzumace

technických prostředků obsahující etanol (Okena, Alpa). Charakteristickým znakem

konečné stádia je poškození celého organismu pacienta, ať už se jedná o tělesné,

nebo duševní zdraví (poškození jater, slinivky, pokusy o sebevraždu apod.). Jediným

smyslem života pacienta je získat drogu, kdy už to nejde bez alkoholu, ale ani

s alkoholem. 20

19 srov. HELLER J., PECINOVSKÁ,O. Pavučina závislosti. 201120 srov. NEŠPOR, K., Příznaky a projevy alkoholismu, stádia alkoholizmu. [online].

14

Čtvrtým stádiem se uzavírá kruh, z kterého vede jen jedna cesta jak se dostat ven.

Léčba v protialkoholní léčebně !!!

2. ŽENY A ALKOHOL

Otázka týkající se alkoholové závislosti žen přestává být pro dnešní

společnost tabu. O ženách závislých na alkoholu se ve společnosti mluví a píše více

než tomu bylo kdysi. Nesporný je také fakt, že závislost na alkoholu a s ním spojené

problémy mají mezi populací žen stoupající tendenci.

Ve společnosti, ale i v ženách samotných přetrvávají negativní postoje

a stereotypy, které vedou k určité stigmatizaci žen. Každý z nás již jistě slyšel

o předsudcích zaměřených na ženy a alkohol. Mezi nejčastější můžeme zařadit:

„ opilá žena je horší jak opilý muž, ženy pijí, protože se chtějí být více emancipované

a chtějí se vyrovnat mužům, žena se má starat o domácnost a ne sedět v hospodě,

dobrá matka nepije.‘‘21 Zde jsou uvedeny jen některé z výroků, které vyjadřují

odmítavé postoje společnosti. V těchto tvrzeních se podle Mikitové (2006) přemítá

nevědomost populace, ale také tomu přispívá nepřiměřené zjednodušování

problému.22

2.1 Fakta z historie a změny v pohledu na závislé ženy

2.1.1 Statistické údaje

Na počátku dvacátého století připadala jedna alkoholička přijatá do ústavní

léčby na dvacet alkoholiků mužského pohlaví. V dnešní době se tento poměr výrazně

zmenšil, což souvisí s nárůstem závislých žen a to k poměru 1:5 až k 1:3. Tento

rozdíl je také známkou toho, že stále více žen se snaží svůj problém řešit léčbou.

Ženský alkoholismus se nevyhýbá žádné společenské skupině.

21 MIKITOVÁ, M., O alkoholičkách. [online]. 2004 – 2010.22 tamtéž

15

2.1.2 Mužský versus ženský princip pití

Rozdílnost pohledu společnosti k mužům užívající návykové látky a k ženám

mají pravděpodobně své kořeny v dlouhodobém vývoji lidstva a pochopitelně i jeho

kultury. Když se podíváme zpátky do minulosti, konkrétně do řecké mytologie, je

bohem vína muž – Dionýsos, syn Dia, nejmladší z patnácti olympijských bohů.

„ Bůh Dionýsos měl svůj uctívající rituál, do kterého patřil i stav extáze po požití

vína. Dionýsovým úkolem bylo získávat lidi pro tyto rituály, v extázi je zbavovat

zábran a tak jim umožnit zbavit se starostí a zapomenout na pravidla, které je svazují

po celý rok. Tento kult byl uctívaný jednou do roka při vinných slavnostech. Tato

společensky tolerovaná intoxikace s přísnými pravidly a společenskou kontrolou se

podobně jako mnoho jiných životních slastí později přestěhovala do každodenního

života.“ 23

Mužský princip pití je založen na tzv. sociogenním přístupu k návykové látce

stejně tak, jak tomu bylo v antické mytologii u řeckého boha Dionýsa.

Pro charakteristiku přístupu žen k droze lze vybrat podstatně pozdější období

a sice hon na čarodějnice typický pro středověk. Aby čarodějnice mohla odletět na

sabat, musela se pomazat čarodějnou mastí (výtažek z rostlinných drog). Mast se

vtírala do kůže a vyvolala tak duševní poruchy s halucinogenním prožíváním účasti

na sabatu. „Čarodějky se tak cíleně intoxikovaly, aby dosáhly potřebného stavu, kde

tento stav vycházel z okolností a sociálních struktur své doby.“ 24

Jedná se tedy o psychogenní přístup založený na potřebě osobního úniku,

který je typický pro závislost u žen.

Zde můžeme vidět jaký je mužský a ženský princip pití alkoholu. Zatímco

u mužů je takto symbolizována bujarost, veselost a zábava, u žen je to odkaz na

historii mívající sklon k úniku, odklon od reality, jejich zvláštnímu postavení

a nepochopení.

23 HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti .2011. s. 2824 HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011. s. 29

16

2.1.3 Pohled společnosti

„Ze sociálního hlediska je důležité, že základním znakem drogové závislosti je

určitá společenská degradace a sociální izolace, která v případě, že se jedná o ženu

se ještě více prohlubuje a výrazně postihuje i její okolí, zejména děti.“ 25

V průběhu 20. století se celkové postavení žen ve společnosti výrazně

změnilo. Ženy se staly ekonomicky, právně, ale i společensky nezávislé. Dostaly se

tak do nových pozic a zaujaly nové role. Byly jim přiřazovány další úlohy, staly se

spoluživitelkami rodin. Na druhé straně ženám zůstaly všechny původní povinnosti,

které obstarávaly předtím, týkající se potřeby harmonického manželství, vytváření

příjemného prostředí pro život a v neposlední řadě výchova a starost o děti. Tato

dvojí role, zvýšené nároky na ženy při slabé podpoře a nepochopení ze strany

partnera, je častým podnětem pro vyvolání hádek, problémů a nepojmenovaných

konfliktů.

Přijetím nového životního stylu se stupňuje počet žen, které mají pravidelný

kontakt s alkoholem. Zvýšené požadavky na ženy, respektive hrozba společenského

selhání, jsou častým spouštěčem pro vyhledání drogy jako eventuální pomocné síly

k rozšíření schopností a možností k potlačení úzkosti a stresu.

Alkohol je tedy pro tyto ženy nejvhodnějším a nejdostupnějším nástrojem pro

vyvolání určité žádoucí životní změny. Možné negativní sociální ani zdravotní

dopady si ženy většinou při pravidelné konzumaci alkoholu nepřipouštějí. 26

Momentálně se nacházíme v situaci, kdy jsou uvolněny společenské normy.

Mění se zvyky konzumace alkoholu, ale také se zvýšila akceptace pití a to i v tom

případě, že se jedná o ženu s dítětem.

Stále častěji se setkáváme s fenoménem, kdy se ženy samy vypořádávají

s vlastním selháním. Stejně jako zbytek populace i ony zpracovávají odklon od

vlastních představo poslání ženy, manželky a matky, se kterou byly ztotožněny. 27

25 TRÁVNÍČKOVÁ, I. Specifické aspekty zneužívání drog u žen. 2001. s. 426 srov. TRÁVNÍČKOVÁ, I. Specifické aspekty zneužívání drog u žen. 2001.27 srov. MIKITOVÁ, M. O alkoholičkách. [online]. 2004 – 2010.

17

2.2 Příčiny ženského alkoholismu

Ke stoupající tendenci ženského alkoholismu u žen přispívá fakt, že ženy

mají daleko více příležitostí pít alkohol, než jak tomu bylo v minulosti. Nejenom, že

alkohol je v dnešní době snadněji dostupný v každé prodejně a v supermarketech, ale

vede k tomu i ta skutečnost, že na trhu se stále častěji objevují míchané drinky,

sladké alkoholové likéry a spousty dalších nápojů, které jsou určeny hlavně ženám.

V médiích se dnes a denně můžeme setkat s reklamou, která alkohol znázorňuje jako

nezbytný atribut každé úspěšné, žádoucí a nezávislé ženy. „Zatímco v minulosti bylo

raritou vidět ženu v hospodě s půllitrem piva, společnost je stále více benevolentnější

a toto začíná být běžnou situací.“ 28

Stále častější konzumace alkoholu u ženského pohlaví souvisí s nezvládáním

těžkých životních situací. V pozadí vzniku závislosti se mohou vyskytovat úzkostné

a depresivní stavy. Samy alkoholičky uvádějí jako příčinu svého pití partnerské

a psychické problémy, starosti s výchovou dětí, pocit osamělosti, méněcennosti a

s tím související nízké sebevědomí ženy, ale také zde velkou roli může hrát konflikt

rolí (zaměstnaná žena, role matky a ženy v domácnosti). Další oblastí, proč ženy

začínají pít, jsou sexuální či existenční problémy.

Podle studie Moniky Plocové (2012), která se zabývá příčinami závislosti

u klientek v léčebném zařízení v Praze 4 se prokázalo, že nejčastější příčina

závislosti u žen souvisí s problémy ve vztazích, mezi které můžeme zařadit nevěru,

odchod partnera, ale také špatné často nefunkční vztahy s partnerem, kde hlavním

problémem bylo nepochopení a nedostatek komunikace mezi partnery.29

Další příčiny alkoholismu u žen jsou uvedeny v příloze č. 1.

„Alkohol může velmi rychle vyplnit mezeru ve způsobech zvládání zátěže, pomáhá

zvyšovat některé funkce, nastane tedy jakýsi stereotyp v jeho užívání. „30

Jednou z dalších příčin ženského alkoholismu, o které se hovoří málo, je

násilí v partnerském vztahu.

28 srov. MLČOCH, Z., CSÉMY, L., DVOŘÁK, V., Poznatky o alkoholismu žen. [online].29 PLOCOVÁ, M., Statistika léčby 33 dní a pilotní studie. [online]. 2012.30 MIKITOVÁ, M., O alkoholičkách. [online]. 2004 – 2010.

18

2.2.1 Násilí páchané na ženách

Podle definice OSN je násilím na ženách míněno „každý projev rodově

podmíněného násilí, který má nebo by mohl mít za následek tělesnou, sexuální nebo

psychickou újmu nebo utrpení žen, včetně hrozby takovými činy, zastrašování

a úmyslného omezování svobody a to jak ve veřejném či soukromém životě.“31

Hlavní myšlenkou (cílem) domácího násilí je zabezpečit dominanci jedné

strany a podřízení oběti jakýmikoliv prostředky. Životy žen v násilnickém vztahu

jsou velmi traumatizující a mohou vést k somatickým a psychosomatickým obtížím.

Pocit bezmocnosti a neřešitelnosti situace žena může zvládat tak, že sáhne po

alkoholu, velmi často v kombinaci s léky.

Závislost a násilí jsou dva problémy, které je nutné řešit současně. Teorie

Zubretskyho (1996) tvrdí, že je nejprve nutné vyléčit závislost, protože pokud žena

abstinuje, je schopná postavit se násilí a bránit se. Jeho postup se bohužel ukázal jako

nevhodný vzhledem k tomu, že se žena vrací zpátky do násilného vztahu, kde

dlouhodobá abstinence a zároveň zvládání útoků násilníka jsou nemožné. V léčbě

závislosti jde především o dosáhnutí abstinence. V začarovaném kruhu domácího

násilí je jediný možný lék bezpečí. Jedno bez druhého nemá význam.

Podle výzkumu z roku 2004 se „závislé ženy stávají častěji obětí domácího

násilí než ženy bez diagnózy závislosti. Často je závislost důsledkem násilí, ale také

opačně.“ 32

Z výzkumu také vyplynulo, že zkušenosti s násilím mají závislé ženy bez ohledu na

jejich dosáhnuté vzdělání, zaměstnanost, rodinný stav a nebo na pořadí léčby ženy. 33

2.3 Odlišnost ženského těla

Je potřeba apelovat na fakt odlišnosti ženského a mužského těla. Po fyzické

stránce jsou ženy vůči alkoholu méně odolné než muži. Tělo ženy má větší

zastoupení tuků, játra ženy jsou menší, obsah vody v těle je také nižší oproti

31 ROSA. Občanské sdružení nabízející komplexní pomoc ženám – obětem domácího násilí. Co je domácí násilí. [online]. 2013.32 MATEJOVSKÁ, I. , Násile v partnerských vzťahoch závislých žien. Alkoholismus a drogové závislosti, 42, 1/2007, S. 3433 srov. MATEJOVSKÁ, I. , Násile v partnerských vzťahoch závislých žien. 2007.

19

mužskému organismu, nižší je také aktivita alkohodehydrogenázy v žaludeční

sliznici. Díky těmto vlastnostem ženského těla se žena rychleji opije, ale také je déle

ve stavu intoxikace. Po delší době konzumace alkoholu u žen dochází k rychlejšímu

onemocnění jater, zvýšenému krevnímu tlaku, ale také je zde vysoké riziko rakoviny

prsu či vaječníků, aktivnější je i rozvíjení duševních onemocnění. 34

2.4 Specifika chování ženy alkoholičky

To, že žena může mít problém s alkoholem je možné vysledovat na základě

určitých poznatků, pomocí nichž zjišťujeme, že něco není v pořádku.

První změny u žen se mohou týkat udržování zevnějšku. Žena již tak nehledí

na to, aby její vzhled a vystupování působilo „slušně“ (čisté oblečení, ale také líčení

a úprava vlasů). Ale také si můžeme všimnout nepořádku v bytě, ztrátu mateřského

cítění a s tím související stále častější nezvládání výchovy dětí. Další známkou, že

není něco v pořádku je to, že žena záměrně schovává alkohol po bytě, domě (tzv.

skřínkové pití). Žena tedy záměrně nenechává úklid na manželovi a dětech proto, aby

neodhalili její skrytý alkoholismus.

Ženy alkoholičky se mnohem více snaží svoji závislost tajit. „Zpravidla pijí

doma tajně a osamoceně s cílem odstranit osobní obtíže a vlastní psychickou

nepohodu. Ve většině případů se alespoň ze začátku za své pití stydí.“35

Ve třetím stádiu vývoje závislosti na alkoholu, kde je již duše ženy

degradována, se žena za své pití nestydí, dokonce ani na veřejnosti. Žena je citově

a mentálně degradována, objevuje se vulgarismus ženy, ale i případné zesměšňování

jiných lidí, nejčastěji manžela. Chování alkoholičky je často doprovázeno

hysterickými scénami.

34 srov. NEŠPOR, K., Žena alkoholička, pití alkoholu u žen – specifika chování a důvody alkoholismu. [online]. 2009.35 TRÁVNÍČKOVÁ, I. Specifické aspekty zneužívání drog u žen. 2001. s. 18

20

2.5 Ohrožené skupiny žen

Nyní se blíže podíváme na skupiny žen, které mohou snadněji a rychleji

propadnout závislosti na alkoholu

ženy, které začali s konzumací alkoholu již v útlém věku, kde alkohol slouží

jako stmelovací prvek pro mladé ženy, kterým chybějí pracovní návyky, je

zde oslabený pocit zodpovědnosti a finanční nesamostatnosti

ženy s bohémským způsobem života, kde pití může souviset s prací ženy, ale

také extravertovanost spojená s vysokou tolerancí alkoholu

ženy, po odchodu dospělých dětí z domu, jedná se o tzv. syndrom prázdného

hnízda

manželky společensky významných mužů, podnikatelů, kde zaneprázdněnost

partnera způsobuje u ženy zátěž, vyvolává pocity samoty a méněcennosti,

přenesení zodpovědnosti za výchovu dětí, vedení domácnosti spolu

s reprezentací manžela, bez naplnění vlastních potřeb

ženy, které zažily životní ztrátu blízkého člověka a dlouhodobě se s ní

neumějí vyrovnat

ženy alkoholiků, kdy žena přijme manželský pijanský životní styl

ženy, které v dětství prožily sexuální zneužívání nebo jakoukoliv formu

týrání, kde závislost je zde jako důsledek nevyřešené traumatické události, je

zde narušen pocit jistoty k blízkému člověku a následné přenesení do

dospělosti

ženy, které žijí v násilnickém vztahu, kde alkohol pomáhá zvládat násilí ze

strany partnera, následné pocity bezmocnosti a nenacházení řešení

ženy v domácnosti a ženy na mateřské dovolené, kdy se žena cítí osamělá,

trápí ji pocit nedocenění ze strany manžela, ale také společnosti. Ženy

zůstávají bez pozornosti ve dvojích potřebách, mohou být frustrované

v dosahování jiných cílů, jako je rodina 36

36 srov. MIKITOVÁ, M. O alkoholičkách. [online]. 2004 – 2010

21

3 ŽENY NA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ

V této kapitole blíže přiblížíme téma, které je pro tuto práci stěžejní a sice

alkoholismus u žen na mateřské dovolené. Pro lepší orientaci v této problematice

budou vymezeny základní pojmy týkající se mateřské dovolené.

3.1 Mateřství

Otázka mateřství se v posledních desetiletích v mnoha oblastech znesnadnila.

Dnešní matky jsou vystaveny jak vyšším psychologickým, tak i praktickým obtížím,

které vyplývají z čím dál tím více nejistého vzájemného vztahu mezi matkami

a zbytkem společnosti.

Velká pozornost se věnuje přípravě těhotných žen na porod, ale jen málokterá

publikace se věnuje otázce mateřství a přípravě na příchod samotného dítěte do

rodiny. Pro matky dosud nebyla vydána žádná vyčerpávající příručka, kde by se

dočetly, co mateřská pro čerstvé maminky obnáší. O otázce mateřství toho moc

nevíme, dokud se žena nestane sama matkou, a proto často žena může podcenit co

všechno mateřství obnáší.

Podle Melchiorové chybí ženám „rituály“ které by jim pomohly uvědomit si

nové povinnosti a zvládnout je. V dnešním světe při hlavních životních změnách

máme málo sociální a kulturní pomoci, pomocná ruka by měla být hlavně při

přecházení z jednoho stupně života k dalšímu, jako je tomu třeba při narození

dítěte.37

3.1 Mateřská dovolená, vymezení pojmu

Podle zákona38 má každá žena nárok na mateřskou dovolenou po dobu 28

týdnů v souvislosti s porodem a následnou péčí o narozené dítě. V případě, že žena

porodí více dětí a nebo jde-li o ženu osamělou (neprovdaná, ovdovělá, rozvedená,

žena osamělá z jiného vážného důvodu nebo nežije-li s druhem) náleží ženě mateřská

dovolená 37 týdnů. 37 srov. MELCHIOR, A. Mateřství. 2009.38 zákon § 195 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce

22

„Žena nastupuje na mateřskou dovolenou zpravidla od počátku šestého týdne

před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto

dnem. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14

týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím šesti

týdnů ode dne porodu.“ 39 Mateřská dovolená přísluší pouze ženám. Na rozdíl od

rodičovské dovolené, na kterou může nastoupit i muž.

3.2 Mateřská dovolená ve světě

Mateřská dovolená je zavedená po celé Evropě, ale mateřská dovolená

v České republice má některé svá vzácná specifika a kvalitu. Spousta lidí tyto kvality

nedokáže plně ocenit, protože nemají možnost porovnání. Proto zde uvedeme jak

funguje mateřská dovolená ve světě.

Placená mateřská dovolená je v nejméně 178 zemích celého světa zárukou

pro pracující matky. Mzdové výhody jsou poskytovány ve více než padesáti zemích i

otcům. Oproti tomu existují státy, kde ženám žádná finanční podpora nenáleží.

(Spojené státy, Nová Guinea, Svazilsko). Institut zdravotnictví a sociální politiky

McGill University provedl v roce 2011 výzkum ve 43 vyspělých zemích světa

týkající se délky a dávek pobíraných na mateřské dovolené. Z uvedeného výzkumu

vyplývá, že mezi délkou mateřské dovolené a dávkami ve světě jsou výrazné rozdíly.

Spojené státy patří mezi země s nejkratší dobou mateřské dovolené, kde délka činí

pouhých 12 týdnů. Není zde žádný národní program pro vyplácení mezd ženám na

mateřské dovolené, peněžité dávky jsou poskytovány na státní úrovni. Země

s nejdelší dobou je Švédsko (420 dní), Velká Británie, Srbsko a Dánsko (52 týdnů).40

Z výše uvedeného vyplývá, že tříletá nebo čtyřletá doba trvající mateřské

dovolené je pro maminky, které chtějí zůstat doma s dítětem doslova luxus, který

málokde ve světě existuje.

Odkaz na webové stránky pro získání podrobnějších informací a možnosti porovnání

délky mateřské dovolené ve světě je uveden v příloze č. 2

39 PŘIB, J. et al. Mateřská a rodičovská dovolená. 2003. S. 3640 srov. THE HUFFINGTON POST CANADA. Maternity Leaves Around The World: Worst And Best Countries For Paid Maternity Leave. [online].

23

3.3 Role dnešní ženy – jak společnost vnímá postavení ženy, matky, manželky

Role matky je zaměstnání, které je neplacené, neoceněné, je to povolání,

ze kterého není cesty zpět, kterého žena nemůže ze dne na den zanechat. Pro matky

neexistují žádná osvědčení ani ocenění za vykonanou práci, která není ve společnosti

vidět. Nelze je poměřovat, třídit a hodnotit podle jejich kvality, jako je tomu u jiných

zaměstnání.

V dnešní společnosti má široká veřejnost všeobecné mínění o tom, že matky

toho příliš nedělají, starost o dítě je něčím snadnějším, než strávený den

v zaměstnání a že den strávený doma s dítětem je z části jen jistým druhem

odpočinku a proto se nacházejí na spodních příčkách společnosti nebo jsou alespoň

v očích společnosti takto brány. To co se skrývá pod pokličkou mateřství ví, jen

ženy, které si tímhle vším prošly. 41

3.4.Alkoholičkou na mateřské dovolené

Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách počet alkoholiček v České

republice, ale i ve světě stále přibývá. Podle studie L. Csémyho (2010) je v České

republice až dvě stě tisíc žen, které mají problém s alkoholem.Podle psychoterapeuty

Moniky Plocové plná jedna pětina žen začne pít právě na mateřské dovolené.

Žena která přijde na to, že se sklenkou vína jde všechno lépe a není „slaboch“

je nemocná. Dá se říci, že je to nemoc z povolání. Mateřská dovolená co do zátěže

patří do čela žebříčku nejvíc stresujících prací.

Je nezpochybnitelné, že otázka mateřství s sebou přináší celou řadu

problémů, nejistot, omezení a nepříjemných zážitků. Starost o malé dítě se může zdát

jako práce, která je stereotypní, mnohdy může být unavující a frustrující. Maminky

na mateřské dovolené se tak můžou cítit přetíženě vyčerpávající prací, izolované od

okolního světa. Dalším velkým úskalím může být to, že mohou mít problémy samy

se sebou, užírat se změnou své postavy, kdy se nedaří získat zpět svou původní váhu,

ale také nedostatkem času, který by mohly mít jen samy pro sebe, nebo mít čas

určený jen pro odpočinek a relaxaci.42 Osamělost na mateřské dovolené je pro ženy

41 srov. MELCHIOR, A. Mateřství. 2009.42 srov. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 2004.

24

velmi těžká. Je to náročný přelom v životě ženy. Starost o dítě ženu uzavře mezi

čtyři stěny.

Mudr. Karel Nešpor, odborník na závislost na alkoholu dodává, že

vyvolávacích faktorů je mnohem více. Nemalý podíl má také únava a nevyspání,

kde pomůže právě sklenička alkoholu. V posledních letech se přidávají i ekonomické

starosti, kdy k péči o dítě se tak připojuje další starost a to jak se uživit.

Před nástupem na mateřskou dovolenou byla žena zvyklá o svých penězích

rozhodovat sama. Na mateřské dovolené žena musí šetřit a být závislá na příjmu

muže, bez manžela a jeho „kreditky nemá ani na kadeřníka“. Podle terapeutky

M. Plocové také záleží na postoji muže nakolik dokáže svoji ženu na mateřské

dovolené ocenit a umět ji podpořit po všech stránkách a to jak po stránce psychické,

emoční, tak i materiální. Důležitá je pro ženu i pomoc při chodu domácnosti

a starosti o dítě. 43

Z výše uvedených informací vyplývá, že příčiny, proč ženy propadají alkoholismu

právě na mateřské dovolené, můžeme tedy shrnout do několika bodů:

izolovanost

samota

stereotyp práce

vyčerpání, únava

ekonomické a finanční aspekty

4. DOPAD ALKOHOLISMU U ŽENY NA RODINU

V této části bakalářské práce se budeme zabývat dopadem ženského

alkoholismu. Zaměříme se především na to, jaký dopad má alkoholismus celkově na

chod rodiny. V další části se také zaměříme na často opomíjené oběti a sice na členy

pijáka, respektive partnera a děti.

O následcích alkoholu v rodinném systému se moc nemluví. Existuje sice

mnoho výzkumných zpráv o obětech abúzu alkoholu, které se především soustřeďují

43 srov. PETRÁŠOVÁ, L. Alkoholičkou na mateřské. Proč pětina žen propadne na rodičovské pití?. [online]. 2011.

25

na problémového pijáka, ale již méně pozornosti se věnuje členům, kteří žijí

s alkoholikem. Opomíjené oběti alkoholismu jsou především partneři, kteří žijí

s alkoholikem, ale také děti vyrůstající v této rodině. Musíme si uvědomit, že rodiny,

kde se vyskytuje problém s alkoholem jsou tzv. rodiny v nouzi, jsou méně stabilní,

křehké, potřebující odbornou pomoc.

Problémy, které jsou způsobeny závislostí jednoho člena rodiny vnímají blízcí

členové rodiny jako zahanbující, žijí s pocitem studu a mají tendenci se izolovat

od zbytku společnosti. 44

4.1.Reakce partnera na závislost ženy

Nyní se podíváme blíže na to, jaká je reakce partnera při závislosti ženy.

Reakce na narušené klima rodiny, především co se týče ochoty a schopnosti „vydržet

po boku svého pijícího partnera je rozdílná. Ženy setrvávají desetkrát častěji se svým

partnerem, který propadl závislosti na alkoholu, než manželé po boku závislých žen.

Zarážející je i ta skutečnost, že v případě rozvodu závislé ženy dostávají desetkrát

častěji své děti do péče než muži. Je nezpochybnitelné to, že závislost ženy

představuje podstatně větší ohrožení rodiny a jejich funkcí. Jejich izolace je

razantnější a zřetelnější, sociální kontakty jsou jejich závislostí více narušeny.

Závislost ženy bezprostředně a trvale narušuje obrannou rodinou strukturu. Manžel

oproti jeho protějšku nemůže s dětmi vytvořit produktivní a potřebnou koalici což

má za následek nemožnost odstěhování se s dětmi do jiného bytu a ponechání

manželky ve stávajícím bytě.

Muži se na počátku problému snaží tuto nepříjemnou situaci tolerovat a krýt

tak dlouho, dokud se závislost jejich partnerky udrží pod pokličkou uvnitř rodiny.

V případě, že se závislost ženy dostane do povědomí sousedů či zaměstnavatele, kdy

se ostuda dostane na povrch, je to pro mnohé muže signál pro ústup, který má

většinou formu rozvodu.45

Někteří muži se sice nerozvedou, ale snaží se domov a rodinu navštěvovat co

nejméně, angažují se plně v práci, případně v mimomanželském vztahu. Existují

i situace, kde muž nerealisticky spoléhá na to, že pití ženy vyřeší čas, ale i takové,

kde muž na pijící ženu dokáže vyvinout značný tlak, který ji následně přiměje

44 srov. CSÉMY, L., a kol. Problémy s alkoholem v rodině: zpráva pro Evropskou unii. 2001.45 srov. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011.

26

k léčbě. I přesto, že se jde žena léčit a snaží se abstinovat, stačí jen nepatrný náznak

recidivity, aby muž začal uvažovat o rozvodu jako o nejlepším řešení. 46

V následující části se především zaměříme na důsledky závislosti pro rodinu

z hlediska sociálního a psychologického.

4.2. Co-alkoholismus

Nyní se zaměříme na životního partnera alkoholika a pro další práci s touto

problematikou se seznámíme s důležitým fenoménem, který často není brán vážně

a sice co- alkoholismus. Jak již bylo zmíněno předchozím textu, alkoholik přestavuje

pro partnera i pro rodinu enormní zatížení. Rodinní příslušníci jsou často odsouzeni

k mlčení, určitým chováním podporují ať už přímo nebo nepřímo jejich závislost.

Všichni členové alkoholika, ale i tak samotný nemocný jsou lapeni v uzavřeném

systému. Uvolnění z tohoto systému je zatěžko jak partnerovi, který nepije, tak i pro

nemocného pijáka.

4.2.1 Fáze chování při fenoménu co - alkoholismus

1. fáze – utajování

V první fázi se partner alkoholika snaží, aby toxikomanie protějšku

nepronikla na veřejnost, snaží se za každé situace alkoholika krýt a hledat výmluvy

při nejrůznějších situacích. Kontakty s ostatními přáteli, ale i kontakty celé rodiny

postupně zanikají.

V této fázi jsou pod tlakem i děti, které si nemůžou domů vodit kamarády ze strachu,

že by mohly uvidět ostatní děti a povídat si o tom ve škole či školce. Partner, který

nepije si tuto krizi plně uvědomuje.

2. fáze – kontrola

V další fázi se daný partner snaží pití druhého dostat pod kontrolu. Následuje

tehdy, když předchozí fáze nepřispěla k žádnému pokroku či změně chování pijáka.

46 srov. MATOUŠEK, O., Rodina jako instituce a vztahová síť. 2003.

27

Partner hledá a záměrně vyhazuje všechen alkohol, kontroluje denní aktivity

partnera. V této fázi je do problematiky alkoholu partnera obeznámen široký okruh

příbuzných a přátel, kteří tuší, že je něco v nepořádku,aby se snažili partnerovi

pomoct.

3. Fáze – odmítání

Po několikaleté snaze udržet všechny mechanismy utajování nebo kontroly

následuje část odmítání. Tato fáze přichází neočekávaně a náhle, kdy se samotný

piják ani rodina nedokáže tuto změnu pochopit, partner se může potkat

s nepochopením ostatních lidí.

I přesto, že tato fáze přichází velmi pozdě, je pro pijáka nejpříznivější a to zejména

pro následnou terapii, kdy jistý nátlak okolí je pro léčbu rozhodující. 47

4.3. Rodina a problémy související s alkoholem

To že většina alkoholiků žije v rodinách spolu s ostatními členy domácnosti

je podle Skály zanedbávaná skutečnost, která vede k postižení a stigmatizování celé

rodiny. 48

Většina lidí, kteří mají problém s alkoholem, žijí v rodinách s ostatními členy

domácnosti. Závislost do rodiny přináší mnoho obětí, dokáže zničit celý rodinný

systém i jeho jednotlivé členy. Alkoholik devastuje rodinu materiálně, sociálně

i psychicky, ale také snižuje sociální status celé rodiny. Jednotliví členové rodiny

jsou společností, ale také svým okolím stigmatizováni a postoj lidí je větší míře

ambivalentní, ostatní lidé tyto členy často lituje. 49 Závislost jednoho člena rodiny se

náhle vztahuje na všechny ostatní členy rodiny. Život s jedincem závislým na

alkoholu vnáší do systému rodiny a jeho funkcí několik negativních jevů. Nemocí

trpí celá rodina, životní partner pijáka, který se snaží usilovně hledat nějaké řešení,

47 srov. GÖHLERT, F- CH., KÜHN, F. Od návyku k závislosti: toxikomanie, drogy: účinky, terapie. 2001.48 srov. KVAPÍK, J., SVOBODOVÁ, A., a kol. Člověk a alkohol. 1985.49 srov. VÁGNEROVÁ, M., Psychopatologie pro pomáhající profese. 2004.

28

ale často narazí na stěnu nepochopení, ale také nepochybně děti alkoholika, které se

uzavírají do sebe. Trpí všichni bez výjimky. 50

Rodina s alkoholikem řeší dva nejzákladnější problémy, a to utajení pití

a jeho zdůvodnění. Utajování pití alkoholika může vést v rodině k narušení

komunikace mezi jejich členy, ale také oslabuje jejich vzájemnou důvěru, mění se

hodnotový systém rodiny. Oproti tomu ospravedlňování pití ničí vzájemné vztahy,

kladné emoční projevy a sexuální aktivita pomalu mizí. Z výše uvedeného tedy jasně

vyplývá jak neslučitelný je závislý partner s hlavními rodinnými funkcemi

(reprodukční, ekonomická, výchovná, ochranná).51

Je tedy bezpochyby, že alkohol dokáže celou rodinu zničit a zapříčinit rozpad

celé rodiny. Ovšem paradoxem je, že udržované tajemství se může stát tzv. lepidlem,

které drží utrápenou rodinu pospolu. Nutnost vypořádat se se společným nepřítelem

rodinu svým způsobem sjednocuje a upevňuje její strukturu. Hra na „normální

rodinu“ a předstírání, že je všechno v pořádku, udržení iluze normálnosti představuje

pro rodinu velké úsilí. Jak pro partnera alkoholika tak pro děti, kde lhaní a intriky

jsou na denním pořádku. Především děti alkoholiků se musí mít stále na pozoru, kdy

a komu co řeknou, převládá u nich strach, že by mohly říct něco nevhodného a tím

zradit celou rodinu. Pro bezpečnost rodiny a pro udržení tajemství v rodině jsou děti

alkoholiků často osamocené a nemají moc kamarádů. 52

4.4. Děti z rodin se závislým rodičem

Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, dopad alkoholismu

zapříčiňuje mimo jiné i oslabení vztahů rodiny, posun rodičovských rolí, ale také

narušení pozitivní přijetí rodičovských vzorů, které pro dítě můžou mít za následek

ohrožení v jeho psychosexuálním vývoji. U dětí z rodin alkoholiků se již v útlém

dětství mohou vyskytovat různé formy duševních poruch, ale také se zde mohou

objevit odchylky v jejich psychickém vývoji, které mají negativní vliv na schopnost

adaptace v dětském kolektivu. „Tato socializace dítěte je poškozována ve větším

rozsahu u dětí, které mají závislou matku.“ 53

50 srov. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011.51 srov. TRÁVNÍČKOVÁ, I., Specifické aspekty zneužívání drog u žen. 2001.52 srov. FORWARD, S., BUCK, C. Když nám rodiče ničí život. 2008.53 srov. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011.

29

„Problémy s alkoholem mají různou povahu, závažnost a trvalost. Charakter

postižení dítěte problémy rodičů bude kromě jiného pravděpodobně záviset na jeho

věku v době, kdy problémy začnou.“ 54 Na zhoršení tělesné péče bývají citlivější děti

mladší pěti let, starší děti bývají zranitelnější v oblasti psychické.

Matky s návykovým problémem mají podle odborníků sklon děti více

a nepřiměřeně trestat. 55 Děti alkoholiků jsou daleko častěji vystaveny týrání, snadno

se stanou obětí verbální nebo fyzické agrese a jsou svědky konfliktů, které mohou

vyústit k hrubému násilí mezi jeho rodiči. Dále se také může jednat o slovní

napadání, psychické obtěžování a zanedbávání dítěte. 56

Děti, které vyrůstají v domácnosti s alkoholikem jsou také málomluvné. Své

pocity a trápení si dítě nechává pro sebe, brání mu strach, ale také starost, že by mělo

být vůči svým rodičům zachovat loajalitu. Dítě také může pociťovat strach a mít

obavy z toho, že rodič, který pije brzo zemře, a nebo že nepijící rodič rodinu opustí.57

V řadě zemí jsou právě děti problémových pijících rodičů předmětem mnoha

studií, kde hlavním ukazatelem byly právě zvýšené rizika celé řady problémů během

dětství.

Dané problémy lze shromáždit do tří následujících hlavních okruhů:

Antisociální chování – u těchto dětí je zvýšené riziko agresivního chování,

delikvence, ale také hyperaktivity a dalších forem porušeného chování

Emoční problémy - zde je zařazeno široké spektrum psychosomatických

problémů (noční pomočování, astma), negativní přístupy k rodičům, ale

i k sobě samým. Je zde vysoká úroveň sebeobviňování, stažení a deprese

Škola - Zde jsou myšleny problémy se schopností učit se a soustředit se

a s tím související problémy týkající se špatného prospěchu, slušného

chování, které mnohdy mohou vyústit k záškoláctví a zvýšené agresi

ke spolužákům 58

54 srov. CSÉMY, L., a kol. Problémy s alkoholem v rodině: zpráva pro Evropskou unii. 2001.55 srov. NEŠPOR, K. Děti v rodinách, kde se vyskytuje alkoholismus. 2001.56 srov. FORWARD, S., BUCK, C. Když nám rodiče ničí život. 2008.57 srov. NEŠPOR, K. Děti v rodinách, kde se vyskytuje alkoholismus. 2001.58 srov. CSÉMY, L., a kol. Problémy s alkoholem v rodině: zpráva pro Evropskou unii. 2001.

30

II. PRAKTICKÁ ČÁST

Praktická část této bakalářské práce je zaměřena na konkrétní případ matky,

která se stala alkoholičkou právě na mateřské dovolené. Bude zde popsána jedna

kazuistika ženy, která je názorným příkladem tohoto tématu. V dalších částech si

přiblížíme, jaká je možná prevence alkoholismu žen, budou zde popsány hlavní body

krizové intervence. Výstupem této části bude svépomocná brožurka určená pro ženy

na mateřské dovolené jako prevence alkoholismu právě u této konkrétní skupiny žen.

Dále zde také bude popsána činnost mateřských a rodinných center a jejich základní

nabídka pro maminky a děti v Olomouckém kraji.

5.1 KAZUISTIKA vdova 36 let, 2 děti

Osobní anamnéza

Paní R. se narodila jako chtěné dítě. Je nejmladší dítě rodičů. V dětství

neprodělala žádná vážnější onemocnění a neutrpěla žádné vážné úrazy. Vztah

ke škole a k učení neměla R. skoro žádný. Díky nedostatečné přípravě rodičů, ale

i přístupu R. skoro každý rok propadala. Po ukončení Základní školy žena nastoupila

na odborné učiliště, obor Kuchař – číšník. V patnácti letech začínala R. navštěvovat

hospody a taneční zábavy, domů se vracela často v podnapilém stavu a rodiče tomu

nevěnovali příliš velkou pozornost.

Rodinná anamnéza

R. vyrůstala společně s matkou, otcem a třemi nevlastními sourozenci

v rodinném domě na malé vesnici. Její dětství probíhalo bez větších problémů až do

jejich deseti let, kdy její otec začal nadměrným způsobem konzumovat alkohol. Otec

R. je velmi dominantní muž, hlavní slovo v rodině měl on. Matka R. byla tišší

starostlivá matka a abstinentka.

Za svůj život se žena třikrát provdala. První manželství proběhlo v jejich

devatenácti letech. Manželství se po půl roce rozpadlo kvůli manželčině nevěře.

31

O tři roky později se žena po druhé vdala, manželům se narodilo první dítě, syn.

Bohužel ani toto manželství nemělo dlouhé trvání, opětovně díky nevěře ženy.

Během druhého manželství si našla svého budoucího třetího manžela. Kvůli častým

hádkám v manželství jezdila R. často ke svým rodičům na vesnici, kde se vídávala

se svým tehdejším milencem. V mimomanželském vztahu po velmi krátké době

neplánovaně otěhotněla. Během druhého těhotenství se manželé rozvedli a starší syn

zůstal ve střídavé péči obou rodičů.

Žena se o první dítě starala uspokojivým způsobem. Věnovala mu pozornost,

hrála si s ním, alkohol pila příležitostně po večerech společně s manželem. Během

svého těhotenství žena kouřila velké množství cigaret a alkoholu se napila jenom

ve výjimečných situacích.

Po porodu dcery bydlela R. v rodinném domě stále u svých rodičů společně i s otcem

dítěte. Rodina R. dobře vycházela se svým okolím, s rodiči měli velmi dobrý vztah.

Manžel v práci neměl prozatím žádné problémy, žena se ze začátku o děti starala

uspokojivým způsobem. Oba manželé spolu příležitostně popíjeli doma alkohol,

jednou za čas navštěvovali hospody. O víkendech popíjeli s rodiči, kamarády

a slavili na zahradě při různých příležitostech. Po dvou letech manželství si manželé

vzali hypoteční úvěr a přestěhovali se do města. Kvůli finanční vytíženosti rodiny

musel manžel pracovat od rána do pozdního večera. Navštěvoval tehdy dvě

zaměstnání. Povoláním byl bagrista a také si přivydělával jako pomocný truhlář.

Žena bývala tedy celé dny sama s dětmi v panelákovém bytě. Přetrhání

kontaktů s rodiči a kamarády, ale také neustálá samota s dětmi přivedla ženu

k občasnému pití alkoholu. S dětmi se nebála chodit do hospody a to hlavně v létě na

zahrádku, kde se děti mohly zabavit na venkovním hřišti. Zájem o děti začal být čím

dál tím menší. Přestala si s dětmi hrát, chodit ven na procházky, ale také je začala

zanedbávat po stránce citové. Dětem poskytovala jen ty nejnutnější potřeby. Dcera

N. byla plačtivější a vyžadovala více péče než starší syn. Žena dětem nevěnovala

žádnou pozornost. Začala tedy pít doma tvrdý alkohol, který ji tehdy pomáhal

překonávat těžké dny.

Žena do příchodu svého manžela prozatím vystřízlivěla, takže manžel

dlouhou dobu nevěděl, že jeho žena má problémy s alkoholem a že pije doma

potajmu větší množství alkoholu. Po příchodu manžela z práce se běžně stávalo, že

spolu se ženou si otevřeli láhev tvrdého alkoholu a popíjeli tedy spolu po večerech.

32

Po čase, díky špatnému zdravotnímu stavu manžela, se oba manželé snažili

svoji konzumaci alkoholu omezit. Manželka se ze začátku snažila podporovat muže

v abstinenci, ale po pár měsících se oba vrátili zpátky k pití alkoholu.

V intoxikaci si manžel způsobil několik úrazů, což se mimo jiné začalo

projevovat negativním způsobem v jeho zaměstnání díky častému nástupu na

nemocenskou dovolenou.

Sousedé rodiny si několikrát na manžele stěžovali, že jsou po večerech příliš

hluční a že se o děti nikdo moc nestará. Všichni věděli, že rodiče pijí často

a v nadměrných dávkách, ale pouze se o tom mezi lidmi mluvilo, ale nikdo s tím

dlouhou dobu nic nedělal. Rodiče po čase začali chodit do hospody i s dětmi.

Mezitím co se rodiče opíjeli do „ němoty“, děti spaly pod stolem. Stávalo se, že děti

strávily spolu s rodiči několik hodin v zakouřené hospodě, na jídlo a pití dostaly džus

a chipsy. Okolí, blízcí a jejich přátelé se stále tvářili, že se nic neděje.

V té době se k manželům přistěhoval rodinný známý ze strany manžela.

Starší syn navštěvoval základní školu a s dcerou zůstávala matka sama doma. R.

po nějaké době začala být muži opět nevěrná právě s výše uvedeným mužem. Této

situace si všimli sousedé a díky nevěře ženy, ale také čím dál tím větší zanedbanosti

dětí zavolali sousedé na rodinu pracovníky Sociálně právní ochrany dětí.

Po návštěvě pracovnic OSPOD byly děti odebrány z rodiny. Starší syn se na

rozhodnutí soudu dostal do péče otce. Mladší dcera se dostala do péče rodičů ženy R.

Proto, aby rodina mohla své děti dostat zpět, musela manželka podstoupit léčbu

v alkoholické léčebně. Žena ukončila léčbu po týdnu. Během léčby ženy si její

manžel zlomil ruku a následně přišel o své zaměstnání. Oba manželé tedy

nepracovali. Rodina neměla z čeho splácet své dluhy a jejich byt se dostal

do exekuce. Děti byly stále v péči otce a rodičů manželky. Ani jeden rodič

neprojevoval žádnou snahu o navrácení dětí zpět do rodiny. Během jednoho roku, po

odebrání dcery, rodiče chodily dítě navštívit jen výjimečně. Matka se o svého syna

z prvního manželství přestala zajímat úplně.

Jakmile se manžel uzdravil, našel si novou prácí. Žena byla stále doma. První

den v práci manžel zkolaboval a několik dní strávil v nemocnici. Manželka využila

situace a snažila se s mužem se kterým celá rodina žila utéct a odstěhovat se do

jiného města. Manžel po čtyřech dnech zemřel na celkové selhání organismu.

33

Od smrti manžela uplynuly tři roky a žena je alkoholičkou na ulici. Styky

s rodinou a s blízkým okolím jsou naprosto přetrhány. O děti nejeví žádný zájem.

Několikrát ji byla nabízena pomoc od rodiny a přátel, ale žena ji pokaždé odmítla.

Na první pohled je vidět, že žena se pohybuje na tenkém ledu, což se týká

jejího zdraví. Očividné je selhání jater a ledvin, následkem kterého je žena extrémně

vyhublá má špatnou pleť a vypadané vlasy. 59

Zde byl uveden příklad ženy, která se dostala do vážných problémů

s alkoholem právě na mateřské dovolené. Uvedeme si významové kategorie pro

matku R., které mohly zapříčit její vznik závislosti na alkoholu.

Významové kategorie pro matku R. :

- genetické předpoklady

- brzká zkušenost s alkoholem ( 15 let)

- matka byla celý den sama s dětmi, osamělost a nuda ženu přivedla

k dennímu pití

- spoluzávislost partnera (žena pila společně s manželem)

- alkoholismus v rodině (otec R. byl silným alkoholikem)

Z výše uvedeného vyplývá, že ženě R. pomůže už jen léčba v protialkoholní léčebně.

Případná intervence u této ženy není možná.

Každý pracovník pomáhající profese, tedy i sociální pedagogové ale

i samotné ženy by měly brát na vědomí, že na řešení problémů s alkoholem a na

následnou léčbu nemoci není nikdy pozdě. Velké množství žen, které začaly bojovat

s touto nemocí, vyhrály. Je však nutné zabývat se tím, že žena důsledkem své

závislosti na alkoholu může mnoho ztratit, a to nejen práci a přátele, ale to

nejcennější, náklonnost rodiny, která může prožívat pocity studu a zatracovat ji

a proto je nutné se zabývám právě tím. 60

59 Téma: Kazuistika. Informace poskytla Šárka Brunnerová, dlouholetá přítelkyně R., Hranice 20.3.2013.60 srov.NEŠPOR, K., Žena alkoholička, pití alkoholu u žen – specifika chování a důvody alkoholismu.[online]. 2009.

34

5.2. Léčba závislosti u žen

5.2.1 Specifika při léčbě u žen na návykových látkách

Jak již bylo zmíněno v teoretické části této bakalářské práce, závislost na

alkoholu se u žen rozvíjí po kratší dobu a po menších dávkách alkoholu. Znatelný je

také dopad alkoholismu na zdraví ženy. Zdravotní problémy jsou u žen razantnější

a nastupují dříve (rakovina prsu, vaječníků, jaterní onemocnění), očividná je i změna

tělesného vzhledu. Proto je nezbytné u žen zahájit léčbu této nemoci co nejdříve.

Léčba alkoholismu u žen přináší často velmi dobré výsledky ve všem zmíněných

oblastech. 61

5.2.2 Výhody a nevýhody při překonávání závislosti u žen

Především rodinné vztahy jsou pro ženy silným motivem pro změnu

k lepšímu životu. Rychlé zlepšování tělesného stavu i vzhledu povzbuzuje ženu, aby

vytrvala při abstinenci. Výhodou je, že pro většinu žen je snazší odpoutat se od

nevhodné společnosti pijících lidí a vytvořit si tak zdravější životní styl. Většina žen

dobře snáší psychoterapii, relaxační techniky a jógu. Nevýhoda nastává při

vyhledávání odborné pomoci, kdy ženy pociťují větší zábrany, ale také narážejí na

spoustu problémů, jako je nepochopení blízkého okolí a v době léčení mnohdy

nezajištěná péče o děti. 62

5.2.3 Odlišnosti projevující se v průběhu léčby a doléčování

Ženy na začátku léčby daleko lépe spolupracují s odborníky ve srovnání

s muži, především co se týče individuálních forem psychoterapie. V průběhu léčby si

také dokáží vytvořit náhled, který je nutí abstinovat. Odborníci také musí brát zřetel

na skryté deprese a další psychické poruchy u žen. U léčby závislosti na alkoholu je

pro ženu potřebná spolupráce rodiny, především při manželské a rodinné terapii.

61 srov. NEŠPOR, K., Alkohol a jiné návykové látky u žen – identifikace a časná intervence. [online]. 2012.62 srov. NEŠPOR, K., Zůstat střízlivý. Praktické návody pro lidi, kteří mají problém s alkoholem, a jejich blízké. 2006.

35

Úspěšná a kvalitní léčba má u žen trvalejší charakter ve srovnání s muži. 63

5.3 Primární a sekundární prevence

Z různých důvodu se pouze řeší malá část problémů způsobené alkoholem

a jen část problémových konzumentů projeví skutečný zájem o specializované

léčení. Někteří jedinci dávají přednost vlastnímu rozhodnutí skončit s pitím alkoholu

úplně, nebo se snaží své pité alespoň omezit. I tak ale většina osob závislých na

alkoholu přichází do kontaktu s různými podobami primární zdravotní péče

a sociální podpory. Přitom je možné jasně rozpoznat podíl alkoholu na současných

problémech a podniknout vhodné kroky v časném stádiu závislosti.

Vzhledem k výše uvedeným faktorům je nutné rozlišovat úroveň služeb na

primární a sekundární. Primární úroveň tvoří týmy zdravotní péče, osobní sociální

služby, ale také některé nevládní organizace. Sekundární úroveň tvoří specializovaná

zařízení pro léčbu závislosti na alkoholu, ambulance a ostatní medicínská zařízení

a psychiatrická lůžková oddělení. 64

Nyní uvedeme seznam znalostí a dovedností, vydaný WHO (Světová zdravotnická

organizace), kterými by pracovníci primární péče měli disponovat. Seznam je

užitečný jak pro lékaře a zdravotní sestry, ale také pro sociální pracovníky, pedagogy

a další pracovníky sociálních služeb.

Každý pracovník pomáhající profese by měl :

mít základní vědomosti o tom, co všechno závislost na alkoholu obnáší. Měl

by umět rozlišit mezi nízce rizikovým konzumováním alkoholu, rizikovou

spotřebou a spotřebou na úrovni závislosti a znát s tím související problémy

(tělesné, psychické, sociální), ale také by měl vědět jaký je dopad

alkoholismu na rodinu a partnera

umět posoudit jaký má daný jedinec vztah k alkoholu a poté mu vysvětlit

a podat přesné informace o alkoholu a s ním spojené problémy dopadu při pití

alkoholu 63 srov. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011.64 srov. CSÉMY, L. a kol. Problémy s alkoholem v rodině: zpráva pro Evropskou unii. 2001.

36

zvolit vhodný plán léčby, podle závažnosti problému a podat buď stručnou

radu a krátkou intervenci, nebo pacienta poslat k příslušnému odborníkovi či

na ambulanci

umět provádět a zorganizovat detoxikace přímo v domácím prostředí

5. 4 Krátké intervence u rizikového a škodlivého pití

Patří mezi stále více oceňované formy léčby pro osoby s rizikovým

a škodlivým pitím. Vyplňuje mezeru mezi primární prevencí a intenzivní léčbou.

Účinnost krátkých intervencí především u silných nebo problematických pacientů

byla prokázána v rámci primární zdravotní péče v mnoha zemích. Ukazuje se, že

právě krizová intervence dokáže úspěšně snížit masivní pití, což významně prospívá

jak pijákovi, ale také jeho rodině a blízkému okolí. Mnoho studií zabývající se touto

problematikou ukázalo, že u žen je krizová intervence ještě efektivnější než u mužů,

usnadňuje jim vstup do specializované léčby a vede k menšímu počtu návštěv jiných

zdravotnických služeb.65

Cílem krizové intervence je rozpoznat problém s alkoholem a pomocí vhodných

postupů motivovat jedince k aktivní nápravě. Tento přístup je především zaměřený

na závislé jedince, ale nezapomíná také na rodiny pacienta a udržování jeho

sociálních vazeb. 66

5.5. SKI, přístup ke kontrole rizika a vyhledávání případů

Dále si popíšeme, jak by měl sociální pedagog v rámci primární prevence

přistupovat ke kontrole rizika a vyhledávání případů nebezpečného a škodlivého pití.

Tento přístup by měl být zaměřený na samotné pacienty, ale také by měl brát

v úvahu rodinu a sociální vazby jedince. Pomocí metody SKI by mělo dojít

k časnému odhalení problému s alkoholem a pomocí edukace pacienta snížit

negativní účinky alkoholu.

65 srov. NEŠPOR, K., Alkohol a jiné návykové látky u žen – identifikace a časná intervence. [online]. 2012.66 srov. CSÉMY, L. a kol. Problémy s alkoholem v rodině: zpráva pro Evropskou unii. 2001.

37

Prvním krokem SKI procesu je provedení skríninku. Jedná se o jednoduchý

a rychlý způsob pomocí kterého můžeme zjistit závažnost závislosti na alkoholu

a podle kterého může pracovník naplánovat vhodnou intervenci. Pro tuto práci jsem

zvolila použití ověřeného nástroje, dotazníku AUDIT. Jedná se o krátký, snadno

použitelný nástroj, který poskytuje základní informace o stavu pacienta a na jehož

základě může pracovník poskytnou pacientovi okamžitou zpětnou vazbu, která může

jedince motivovat ke změně chování ve vztahu k alkoholu. Dotazník se skládá

z deseti otázek. První tři otázky nás budou informovat o kvantitě a frekvenci

pravidelného a příležitostné konzumaci alkoholu. Následující otázky vypovídají

o výskytu možných příznaků závislosti, zbylou část tvoří otázky, které se

respondenta ptají na problémy způsobené alkoholem v nedávné době. Ukázka

dotazníku AUDIT je uvedena v příloze č. 3.

Po provedení tohoto testu následuje pacientovi doporučit vhodnou intervenci,

podle jeho individuálních potřeb a podle úrovně rizika. Rozdělujeme čtyři úrovně

(pásma) rizika podle dosaženého skóru v dotazníku. Nyní si názorně ukážeme jak

postupovat a pracovat s jedincem v každém rizikovém pásmu, podle dosažného

skóre.

První úroveň, 1. rizikové pásmo (skór 0-7)

Na této úrovni nízkého rizika závislosti se pohybuje většina pacientů ve

většině zemí. Důležité je zde pacientovi poskytnout základní informace o alkoholu

a vysvětlit mu rizika spojená s užíváním alkoholu. Krátké ústní nebo písemné

poučení o nebezpečnosti alkoholu mohou zabránit nebezpečnému či škodlivému pití

do budoucna, jedná se tedy o preventivní charakter.

Zájem o tyto informace může mít také jedinec, který může chtít pomoc

a porozumět členům své rodiny nebo přátelům, kteří mají problém s alkoholem.

Poskytování informací rodinám a přátelům může pomoc při zmírnění stresu

v kontaktu se problémovou osobou. A právě tito lidé mohou sehrát zásadní roli při

pomoci, které může vést ke změně chování v konzumování alkoholu, protože rodina

a přátelé mívají největší vliv na rozhodnutí problémového jedince, jejich úkol

spočívá v komunikaci s problémovým konzumentem, kde mohou vyjádřit své obavy

a domluvit se na konstruktivním postupu při řešení toho problému. Důležité je zde

poskytnutí emoční podpory.

38

Druhá úroveň, 2. rizikové pásmo (skór 8-15)

Pro pacienty na druhé úrovni rizika je vhodná krátká intervence ve formě

jednoduché rady. Pracovník by tedy měl pacientovi představit problematiku

alkoholismu, podat mu informace o účincích vysoce rizikového pití, dále by také

měla proběhnout diskuze ohledně nutnosti přestat pít nebo o omezení spotřeby v pití.

Třetí úroveň, 3. rizikové pásmo (skór 16-19)

Jestliže se jedinec nachází v tomto pásmu, je ohroženo jeho zdravotní stav,

jak po stránce fyzické tak po stránce duševní. Je zde nutné spojení jednoduchého

poučení, stručné rady a soustavného sledování. Stručné poradenství je cílený proces,

který spočívá v zapojení pacienta a okamžité provedení postupů nutné ke změně

návyku. Je vhodné pro pijáky, kteří potřebují trvale nebo určitý čas abstinovat

(těhotné a kojící ženy, osoby užívající léky).

Čtvrtá úroveň, 4. rizikové pásmo

V tomto stádiu je nutné odeslat pacienta ke specialistovi, který provede bližší

vyšetření pro eventuální léčbu závislosti na alkoholu. Úkolem primárního pracovníka

na tomto místě je přimět pacienta k diagnostickému vyšetření a případné léčbě.

Nutné je aby pracovník měl dostatečné informace o poskytovatelích léčby tedy

o ambulantních a detoxikačních programech, denní a ústavní léčbě, ale také

o zařízeních pro duševní zdraví, které pokrývají duševní aspekty závislosti na

alkoholu. Nezbytné je také informovanost o svépomocných skupinách.67

Jako velmi efektivní metoda se v krizové intervenci ukázalo používání

svépomocných materiálů. Proto i v této práci bude vypracována svépomocná

brožurka, která bude určena pro ženy na mateřské dovolené. Proto i v této práci bude

zpracována níže uvedená svépomocná brožurka jako prevence alkoholismu u žen na

mateřské dovolené.

67 srov. BABOR, T., et al. Krátké intervence u rizikového a škodlivého pití: manuál pro použití v primární péči.2010

39

5.6 Svépomocná brožurka pro ženy na mateřské dovolené

Dříve než se zaměříme na praktické rady, jak se žena na mateřské dovolené

může vyhnout již zmíněné nudě, stereotypu práce a všemu ostatnímu co mateřská

dovolená obnáší, tak se blíže podíváme na to, co svépomocná brožura znamená a jak

by měl nejen sociální pedagog dále postupovat například pomocí tohoto manuálu.

Manuál rozumného pití, aneb jak předejít problémům souvisejícím s alkoholem

Svépomocnou brožurku vypracoval R. Hodgson jako stručné poradenství

v rámci WHO při projektu identifikace a léčby osob se škodlivou konzumací

alkoholu. Rady popsány v tomto manuálu mohou pomoct jak lidem s problémy

způsobenými alkoholem ale i těm, kdo chce těmto budoucím problémům předejít.

Jsou zde popsány motivy, pomocí kterých by měli odborníci umět přesvědčit

závislého člověka ke snížení konzumace alkoholu. Je samozřejmé, že každé motivy

se budou individuálně lišit (např. podle pohlaví, věku, společenském prostředí

ve kterém se jedinec nachází, aj.)

V této práci se zaměříme především na rady ženám, které se týkají hranic při

konzumaci alkoholu, uvedeme zde důvody, proč pít na úrovni nízkého rizika

a především na rady, které by měly vést ke změně návyků.

Změna návyků v konzumaci alkoholu

Tajemství úspěchu při změně návyku u pití tkví v dodržování jednoduchého

plánu, který si problémový jedinec sám vytvoří, většinou s pomocí odborníka.

Nejdůležitější krok v této fázi je položit si dvě základní otázky : Jaký prospěch mi

přinese omezení alkoholu? Jak se tím zlepší můj život? 68

Nyní zde uvedeme některé výzkumem potvrzené příznivé dopady, které jedinec

může očekávat při omezení konzumace alkoholu a které ho mohou přimět ke snížení

pití.

68 srov. BABOR, T., et al. Krátké intervence u rizikového a škodlivého pití: manuál pro použití v primární péči.2010.

40

I. Zdraví : Při snížení konzumace alkoholu dochází k lepšímu fungování jater a

trávení. Zlepší se tělesná kondice, souhra pohybů a samotná pohyblivost, postřeh a

sexuální kondice

II. Duševní zdraví : Zlepší se Vaše paměť a soustředění. Dosáhnete větší jistoty a

klidu. Dochází k nárůstu sebedůvěry a sebeúcty

III. Vztahy k druhým lidem : Dostane se Vám daleko většího uznání a respektu

nejen v rodině, okruhu přátel, ale budete i pociťovat více úcty a uznání ze strany

sousedů. A hlavně v roli matky budete daleko lepším vzorem pro vaše děti než tomu

bylo doposud

IV. Finance: Ušetříte peníze, které můžete mnohem lépe investovat a které Vám

mohou udělat větší radost a to především z dlouhodobějšího hlediska

V. Životní styl, ušlechtilé radosti: Život bez alkoholu Vám umožní mít daleko více

času pro sebe a své blízké. Můžete se věnovat svým zájmům a koníčkům. Přes den

budete mít podstatně více energie a větší chuť a elán a do života 69

Vysoce rizikové situace

Touha po pití alkoholu je také ovlivněna náladou dotyčného, záleží také na

lidech s kterými se daný jedinec nachází, ale také na momentální dostupnosti či

nedostupnosti alkoholu. Jak již bylo zmíněno v teoretické části této bakalářské práce,

podmětů, které mohou přimět ženu na mateřské dovolené ke konzumaci alkoholu je

několik. Pocity nudy, stereotypu, časté deprese, ale také problém osamocení a izolace

od okolního světa.

Nyní se podíváme na způsoby jak by si mohla žena na mateřské dovolené

s těmito rizikovými situacemi poradit a jak by bylo možné se pro ti nim bránit.

69 srov. NEŠPOR, K., Zůstat střízlivý. Praktické návody pro lidi, kteří mají problém s alkoholem, a jejich blízké. 2006.

41

Jak bojovat proti nudě, stereotypu práce, osamělosti

Jak již bylo zmíněno výše, mnoho žen většinou pije z nudy a proto je nutné

vymyslet všechny možné aktivity, které by ženu na mateřské dovolené mohly

zajímat a kterým by se během mateřské dovolené chtěly a mohly věnovat a zahnat

tak zmíněnou nudu a stereotyp práce.

Možné otázky, které by ženám při výběru měly pomoc:

Jakému druhu věcí jste se před nástupem na mateřskou dovolenou věnovala?

( jazyky, sport, příroda,…)

Jaký typ výletu máte ráda?

(turistický výlet v přírodě, výlet za kulturou, ...)

Které aktivity byly Vaše oblíbené v různou dobu či období ve všech etapách Vašeho

života?

( nejoblíbenější činnosti ráno, na jaře, v létě,…)

Čemu jste se věnovala před nástupem na mateřskou dovolenou, když jste byla sama

bez manžela, přátel a blízkých osob?

(procházky, čtení knih, ..)

Čemu jste se věnovala před nástupem na mateřskou dovolenou spolu s ostatními?

(společné nakupování, návštěva kina,..)

Co máte ráda za činnosti, které nestojí žádné peníze?

( návštěva známých, hraní s dětmi na hřišti,…)

Co vás těší z věcí, které nestojí mnoho?

(návštěva bazénu, dětského centra,…) 70

70 srov. BABOR, T., et al. Krátké intervence u rizikového a škodlivého pití: manuál pro použití v primární péči.2010.

42

Dále zde uvedeme další rady, co všechno žena na mateřské dovolené může

podniknout jak se svými děti, tak i bez nich.

Plavání

Patří mezi nejčastější a nejoblíbenější činnost maminek. Přináší radost jak

dítěti, tak i mamince, je to příjemný druh odpočinku a relaxace. Plavání navíc

příznivě ovlivňuje motorický vývoj dítěte. K návštěvě bazénu je také možné využít

příspěvku, který poskytují některé zdravotní pojišťovny.

Návštěva sauny

Takzvané „saunování“ zvyšuje obranyschopnost a odolnost organismu jak

dítěte, tak maminky. Návštěva sauny je vhodná pro děti od tří měsíců.

Návštěva solných jeskyní

Maminky zde můžou se svými dětmi relaxovat a v některých si mohou starší

děti hrát například s pískem nebo poslouchat pohádky. Novorozenec nebo batole

může spinkat a odpočívat v autosedačce po dobu jízdy autem. Odborníci navíc

návštěvu solných jeskyní doporučují jako skvělou prevenci proti onemocnění horních

a dolních cest dýchacích.

Cvičení pro děti

Pravidelné cvičení pro děti s maminkami je možné navštěvovat již krátce po

narození dítěte. Maminky se zde mohou dozvědět plno zajímavých informací jak

správně pracovat s miminkem a již od šestého měsíce se můžou maminky s dětmi

učit první básničky a říkanky. Jakmile se dítě naučí chodit, je možné využít hry

s překážkovými dráhami. Cvičení je tedy vhodné pro každý věk dítěte. Cvičení pro

děti je v některých případech také hrazeno zdravotní pojišťovnou.

„Výtvarný kroužek pro děti“

Zkušené lektorky si pro děti vytvoří příjemnou zábavu, při které se u dětí

rozvíjí nejen jejich zručnost, ale také fantazie. Maminky se do výtvarných činností

43

mohou zapojit také a nebo mohou ponechat děti pod dohledem lektorek, mít tak čas

pro sebe a posléze si dítě vyzvednou.

Kurzy hudební výchovy

Tento kurz mohou maminky navštěvovat se svými dětmi již od čtyř měsíců.

Nabídka kurzů je velmi pestrá, děti se zde naučí všechno to, co k hudební výchově

patří.

Návštěvy mateřských center, dětských klubů a baby friendly zařízení

Maminky s dětmi se zde mohou naučit spoustu nových věcí a her a zároveň si

užijí se svými dětmi plno zábavy. Také zde mohou navázat nové kontakty s ostatními

maminkami, se kterými se pak mohou setkávat i mimo centrum.

Návštěva kamarádek a blízké rodiny

Dvě maminky na mateřské dovolené si při odpolední návštěvě mohou

popovídat, ale také spolu chodit na společné výlety a nebo se věnovat nějakému

zájmu, koníčku, který je jim společný.71

Strollering

Další rada jak by maminka se svými dětmi mohla trávit svůj volný čas je

strollering. Strollering, neboli mateřská v pohybu je cvičení pro maminky s kočárky.

Cvičení probíhá především v přírodě na čerstvém vzduchu. Hlavním cílem této

metody je spojení opakovaných procházek v parcích s fitness programem. Je to

zábava jak pro maminky, tak i pro děti, které mohou cvičit spolu s maminkami

a nebo se můžou jen tak dívat z kočárku.

Pro plno žen na mateřské dovolené je navíc obtížné získat svou původní

postavu kterou měli před narozením dítěte. Existují různé fitness centra, kde

maminka může cvičit, ale je tu otázka kam s dítětem. A právě strollering je

příležitost, při které žena může dělat něco pro sebe a zároveň nemít obavy nebo

dokonce výčitky, že se nevěnuje svému dítěti. Navíc zde může žena poznat další

maminky s podobnými zájmy a koníčky.

71 srov. Černá, M., Jak na mateřské nezblbnout. [online]. 2009

44

Další výhodou právě pro maminky na mateřské dovolené je spojení mateřské

dovolené, sportu a podnikání. Každá maminka se může stát „instruktorem

strolleringu“ a vydělat si nějaký finanční obnos navíc. 72

Zmíněné aktivity sice mamince mohou pomoci zmírnit úskalí mateřské

dovolené, ale také je zde důležité to, aby si maminka našla čas jenom sama pro sebe.

Proto si zde uvedeme některé užitečné rady, se kterými by žena mohla zvládat

všechno snadněji a ušetřit si tak více času pro sebe.

Zapojení partnera do péče o vaše dítěte a chodu domácnosti

S partnerem si žena může domluvit pravidla, kdo co v daný den bude dělat.

Pár se tak může střídat v uklízení, vaření, ale také v péči o dítě. Partner se může

zapojit do procházek s kočárkem, hraní s dítětem, nebo pár dní v týdnu obstarat

koupání dítěte.

Využít každé nabídky „hlídání dítěte“

Maminka by měla využít každé příležitosti, kdy někdo známý nebo příbuzný

má tu možnost pohlídat její dítě. Maminka tak může mít volné dopoledne nebo

odpoledne, kdy může mít čas jen pro sebe. Tyto volné chvilky žena může využít po

svém například nakupováním, četbou knihy, sledováním filmu a nebo si může dát

dlouhou relaxační lázeň. Zkrátka dělat něco, co ženu na nějaký čas „osvobodí“

od role matky. Navíc také babička nebo tchýně může navíc pomoc v přípravě jídla,

úklidu nebo při žehlení.

Naučit se správně relaxovat

Žena na mateřské dovolené by si měla uvědomit, že mít denně perfektně

uklizenou domácnost není až tak nutné. Okolí chápe, že je v rodině dítě a že tedy

maminka nebude mít perfektně naleštěný nábytek a nablýskanou podlahu. Maminka

by se tedy ve svém volném čase (když dítě spí, nebo je s partnerem na procházce)

měla věnovat sobě a svým zálibám.

72 srov. STROLLERING: Mateřská v pohybu. [online]. 2010

45

Najít si jiné téma hovoru než jsou děti

Na mateřské dovolené se pochopitelně vše „točí“ kolem dětí a maminky

a jejich potřeby zůstávají v pozadí. Z toho pak můžou nabýt dojem, že jsou k ničemu

a nejsou schopny mluvit o ničem jiném, než jsou jejich děti. Při návštěvách

kamarádek, ale i rodinných známých by si maminka měla najít téma, které je

společné všem a ne jen maminkám dětí.

Návštěva mateřského centra

V České republice existuje spousty mateřských center, kde maminka může se

svými dětmi navštěvovat rozmanité kroužky. Plno center mimo jiné také nabízí

možnost hlídání dětí profesionálním personálem a maminka se tak může věnovat

tomu, co ji baví. Děti budou v dětském kolektivu spokojené a maminka si užije chvíli

volna bez dítěte. 73

Tyto vyjmenované aktivity, které umožní tzv. vybočení ze zajetých kolejí

všedního dne, prospějí jak mamince, tak jejich dětem. Je to možnost, jak zmírnit

podněty, které ženy na mateřské dovolené podněcovaly pít alkohol.

Maminky by si měly uvědomit to, že ne všechny aktivity pro ně a jejich děti

jsou placené. Na mnoho z nich přispívají zdravotní pojišťovny a existuje plno aktivit,

při kterých se maminka s dětmi dokáže uvolnit a může relaxovat a které nejsou příliš

finančně náročné.

Práce s depresí u žen

Dalším důvodem, proč ženy mohou na mateřské dovolené pít alkohol,

je deprese. Typickými znaky deprese je smutek, úbytek energie, ztráta zájmu o různé

činnosti. K dalším příznakům deprese patří ztráta sebedůvěry a sebeúcty,

nepřiměřené pocity viny, ale také snížená schopnost soustředit se, poruchy spánku

a ztráta chuti k jídlu.

73 srov. Černá, M., Jak na mateřské nezblbnout. [online]. 2009

46

Žena trpící depresemi, ale i každý z nás si musí uvědomit, že deprese je

nemoc, která se musí a lze léčit. 74

5. 7 Mateřská a rodinná centra

Dále by nejen maminkám na mateřské dovolené, ale i dalším pomáhajícím

pracovníkům mohl posloužit seznam nejznámějších mateřských center a klubů pro

maminky konkrétně pro Olomoucký kraj.

Dříve než se začneme věnovat konkrétním činnostem v mateřských

a rodinných centrech, uvedeme si zde na jakých principech tyto centra fungují.

Mateřská centra fungují na bázi dobrovolné činnosti občanů, podílejí se na

rozvoji občanské společnosti a podporují mateřskou roli ženy. Hlavním posláním

těchto mateřských a jiných center je naučit rodiny správně využívat svůj volný čas.

Navíc tyto centra posilují ženám sebevědomí a pomáhají udržovat jejich profesní

orientaci. Navíc slouží jako prevence proti sociálnímu vyloučení žen na mateřské

dovolené.

Zpravidla jsou to právě matky na mateřské dovolené, které mají tu iniciativu

zřizovat mateřská centra. Ženy na mateřské dovolené se starají o samosprávu centra,

ale také se snaží vymýšlet a realizovat programy, které ostatním matkám s dětmi

pomohou se postarat o to, aby život každé ženy na mateřské dovolené byl

zajímavější a pestřejší. Jsou zde pořádány programy jak pro matky, tak i pro matky

s dětmi. Většina mateřských a rodinných center také poskytuje laické i odborné

poradenství. Každé mateřské centrum je založeno na principech rodinné svépomoci

a vzájemném naslouchání, realizuje se zde výměna zkušeností a laické poradenství.75

1) Mateřské a rodinné centra v Olomouci

Rodinné centrum Provázek, Olomouc

Členové tohoto centra jsou především aktivní křesťané. Služby jsou určeny

jak matkám s dětmi, tak pro manželské páry i pro rodiče jednotlivě. Centrum nabízí

74 srov. BABOR, T., et al. Krátké intervence u rizikového a škodlivého pití: manuál pro použití v primární péči. 201075 SÍŤ MATEŘSKÝCH CENTER o.s. [online]. 2009.

47

široké spektrum nabídek pro samotné maminky ( rekondiční cvičení, muzikoterapie,

kurz angličtiny, tvořivé dílny) i pro děti ( výtvarné využití, jednorázové akce ). Pro

maminky je zde i možnost hlídání dětí s programem. Tyto programy probíhají

každou středu a v pátek odpoledne. Cena hlídání dětí je 40 Kč/hod. ( 70 Kč/2hod.,

100Kč/3-3,5 hodiny ). Jednotlivé aktivity pro maminky jsou zpoplatněny v rozmezí

od 30 Kč do 40 Kč. Mimo jiné také toto centrum pořádá vzdělávací kurzy a semináře

na téma od vývoje dětí po změnu rolí mužů a žen. Rodiče také mohou navštěvovat

svépomocnou skupinu, kde rodiče sdílejí své životní zkušenosti, ale také to,

co všechny na mateřské dovolené prožívají.

Rodinné centrum Heřmánek, Olomouc

Rodinné a komunitní centrum Heřmánek nabízí služby a poradenství

zaměřené na těhotenství, rodičovství a výchovu dětí. Pro děti je zde připravena

herna, kde probíhají rozmanité zájmové kroužky ( cvičení, zpívání, tvoření ).

Maminky si zde mají možnost vybrat z nabídky kurzů a kroužků ( zumba, cvičení

s míči, břišní tance, kurzy jazyků ). Pracovníci tohoto centra také poskytují odborné

i svépomocné poradenství ( laktační, psychologické, sociálně-právní ). Program pro

děti a rodiče vyjde maminku na 60 Kč/hod.. V centru se také nachází kadeřnice,

masérka, pedikérka, manikérka a maminka tyto služby může využít aniž by musela

někam dojíždět. O děti se mezitím postarají pracovnice tohoto centra. Hlídání dětí se

pohybuje od 40 Kč do 60 Kč/ hod. podle jejich věku a počtu dětí.

Rodinné centrum Mýtinka

Toto centrum pořádá pravidelné i speciální programy, které jsou zaměřeny

jak na rozvoj dětí, tak i na potřeby maminek. Pro maminky jsou zde připraveny

kurzy, semináře a poradny zaměřené na rodinu. Je zde široká nabídka relaxačních

i kondičních aktivit. Centrum nabízí také celou řadu doplňkových služeb jako jsou

masáže, pedikérské a kosmetické služby a také nabízí pomoc při sestavování

správného jídelníčku. Rodinné centrum Mýtinka pracuje na principech Montessori,

takže pro děti, ale i pro maminky jsou zde připraveny aktivní a relaxační zóny. Je zde

odpočinková místnost s využitím pro kojení, ale i k spánku, k posezení i pro studium.

48

Aktivní zóna je vybavena základními montessori aktivitami určenými pro rozvoj

dovedností u dětí.

Rodinné centrum Olivka

Rodinné centrum Olivka mimo tradičních aktivit pro maminky a děti nabízí

večery určené jenom ženám. Na pravidelných prožitkových setkáních se ženy mohou

zúčastnit aromaterapií, kdy se používají masáže, které blahodárně působí na tělesné,

mentální a emoční rovině, věnovat se tanci pro probuzení radosti a oslavy života, ale

také si mohou vyzkoušet ozdravné hlasové techniky, meditaci pro utišení mysli jako

cestu k vnitřní síle a vyrovnanosti. Setkání žen probíhá každý čtvrtek

od 18:00 – 19:30, příspěvek činní 80 Kč. Centrum také nabízí „muziko chvilky“ pro

těhotné a pro maminky s dětmi. Děti mají možnost využít herny, výtvarných dílen

a dramatických kroužků.

Dále také v Olomouci mohou maminky využít Klub maminek a dětí na sídlišti,

který sídlí na Nové ulici.

2) Mateřská a rodinná centra v Olomouckém kraji

Mateřské centrum Cipísek, komunitní centrum pro rodinu, Prostějov

Maminky se zde mohou účastnit přednášek na různá témata, je zde

poskytováno individuální psychologické a právní poradenství, dále jsou zde

připraveny kurzy efektivního rodičovství, ale také kurz nazvaný „od kočárku

k podnikání“.

Miniklub pro rodiče s dětmi do 9 měsíců je místo, kde se maminky mohou

mimo jiné naučit i masáže pro kojence, je zde i laktační poradna. Pro kluky a holky

je zde připraven dramaticko výtvarný kroužek bez rodičů. Mateřské centrum je

otevřeno každý všední den a ceny všech kurzů jak pro děti, tak i pro rodiče stojí

50 Kč.

49

Mateřské centrum Bublinka, Velká Bystřice

O chod tohoto centra se starají tři maminky a jeden tatínek, kteří mají své

vlastní děti.

Pro maminky a děti po celý rok připravují pestrý program. Pro maminky, ale i pro

děti jsou přichystány tvořivé hry. Cvičení pro maminky a děti je zdarma. Vstup

do centra je zpoplatněn za 40 Kč. Centrum je otevřeno od pondělí do středy vždy

od 10 – 12 hod.

Mateřské a rodinné centrum Hnízdo, Zábřeh

Mateřské centrum hnízdo připravuje celotýdenní program vždy od 9:00-11:00

hodin. V nabídce jsou cvičení pro nejmenší, tvořivé dílny pro matky s doprovodným

programem, které jsou rozděleny podle věku. Maminky mají možnost využít

„internetové kavárničky“ s volnou hernou pro děti. Pro maminky jsou zde připraveny

besídky a přednášky, ale také mají prostor pro své vlastní zájmy a koníčky. Centrum

také pořádá akce pro celé rodiny.

Mateřské centrum Krteček, Jeseník

O maminky je tu postaráno od doby jejich těhotenství až po předškolní věk

dítěte. Centrum nabízí navštívení svépomocné skupiny pro rodiče „Sluníčko“, ale

také konkrétní program pro děti a matky ( kurzy angličtiny, relaxační cvičení,

vzdělávací kurzy a semináře ). Centrum krteček mimo jiné spolupracuje také na

mnoho projektech ( od kočárku k podnikání, „ukáže vám jak na to“ ). Vstup

do centra je zpoplatněn 25 Kč.

Rodinné centrum Pohádka, Náměšť na Hané

Každou středu a čtvrtek nabízí využití volné herny v dopoledních hodinách,

kde maminky s dětmi se mohou věnovat rozmanitým činnostem. Návštěva

v rodinném centrum stojí 30 Kč za dítě. Centrum také nabízí hlídání dětí, které

maminkám umožní vzdělávání rodičů přímo v rodinném centru. V nabídce je několik

kurzů (kurzy efektivní komunikace, kurzy právního a podnikatelského minima ),

50

rekvalifikační kurzy ( pečovatelka o dítě do 15 let, pedikérské kurzy, kurzy pro

počítačové grafiky, pro základní obsluhu s osobním počítačem ). Hlídání dětí

centrum nabízí za 50 Kč za hodinu, každá další hodina 20 Kč.

Mateřské centrum Žirafa, Šternberk

Centrum nabízí organizované programy, volnou hernu pro děti a pořádá

jednorázové akce pro celé rodiny. Pro maminky jsou zde připraveny vzdělávací

kurzy, na kterých maminky na mateřské dovolené mohou získat všeobecný přehled

v této problematice, ale také se dále osobně rozvíjet. Nabízí pravidelné programy pro

maminky s dětmi s možnosti využití volné herny s hlídáním dětí probíhající každé

úterý a čtvrtek. Cena hlídání je 40 Kč za hodinu.

Je zde možnost využít programu „ženské kruhy“, kdy se ženy učí vzájemně některým

aktivitám ( háčkování, pletení, vaření ), ale také zpívají, tančí a probírají témata,

která jsou jim společná.

Dále zde uvedeme další rodinná a mateřská centra, které nabízejí podobný

program pro maminky a jejich děti jako již výše popsaná.

Mateřské centrum Komínkov Šumperk

Mateřské centrum Sluníčko Přerov

Mateřské centrum Dráček Hranice

Rodinné centrum Vikýrek Vikýřovice

Mateřské centrum Velrybka Bílá Lhota

Mateřské centrum Srdíčko Konice

Rodinné centrum Slunečnice Beroun

Mateřské centrum Rybička Litovel

51

ZÁVĚR

Z pohledu sociálního pedagoga se domnívám, že problematika alkoholismu

u žen na mateřské dovolené je značně opomíjena a není na ni brán dostatečný zřetel.

Proto považuji za přínosné, dozvědět se o ženách, které mají problém se závislostí na

alkoholu více, proto abychom jim jako sociální pedagogové mohli poskytnout

potřebné rady a pomoc.

Základní informace a rady, jsou obsaženy v praktické části. Jsou zde uvedeny jak

doporučení, týkající se práce s primární prevencí a krizovou intervencí, ale také

náměty na trávení volného času, které by ženy na mateřské dovolené mohly ocenit.

Tyto rady, mohou přispět jako prevence proti alkoholismu u žen na mateřské

dovolené. Vypracovaná svépomocná brožurka by mohla ženy inspirovat a pomoc jim

překonat všechny zmíněné úskalí mateřské dovolené. Upravené materiály by měly

být ženám k dispozici ve všech ordinacích, ať už se jedná o gynekologické ordinace

nebo ordinace pro děti a dospělé, ale také v místech, kde se maminky pohybují

nejčastěji. Podle mého názoru je také nedostatečná propagace činnosti mateřských

center. Proto jsem se v této práci snažila nastínit poslání a činnost mateřských

a rodinných center konkrétně pro Olomoucký kraj, poukázat na rozmanité programy

pro maminky s dětmi, ale i pro maminky samotné. Myslím si, že kdyby maminky

měly lepší informace, hlavně o cenách příspěvku v centru, o možnostech hlídání, ale

také o nabídce a programu daných center, daleko více by tyto organizace

vyhledávaly a tím by se vyvarovaly mnoha problémům, mimo jiné i propadnutí

závislosti na alkoholu.

Závěrem bych také chtěla dodat, že když nastane situace, kdy se žena dostane

do problému se závislostí, že není nikdy pozdě s tím začít něco dělat. Oceňuji ty,

kteří se snaží svoje problémy s alkoholem řešit a snaží se je překonat buď s pomocí

odborníků, ale také s důležitou pomocí rodiny a známých. Tuto bakalářskou práci

bych ráda ukončila citací od K. Nešpora, který podle mého vypovídá o mnohém, co

se týče závislosti na alkoholu.

„První hrdinství je si tyto problémy přiznat, druhé hrdinství je začít tyto problémy

řešit a třetí hrdinství je vydržet.“76

76 NEŠPOR, K., Zůstat střízlivý: praktické návody pro ty, kteří mají problém s alkoholem, a jejich blízké. 2006, S. 78

52

POUŽITÁ LITERATURA

BABOR, T., et al. Krátké intervence u rizikového a škodlivého pití: manuál pro

použití v primární péči. 2. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2010. 47 s. ISBN 978-

80-7071-316-7.

BUDÍNSKÝ, V. Ať žije alkohol. Pardubice: MAYDAY, s.r.o., 2008. 160 s. ISBN:

978-80-86986-38-8.

CSÉMY, L., NEŠPOR, K., SOVINOVÁ, H., Problémy s alkoholem v rodině: zpráva

pro Evropskou unii.1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2001. 97 s. ISBN 80-7071-

189-2

FORWARD, S., BUCK, C. Když nám rodiče ničí život. Vyd. 1. Praha: Motto, 2008.

343 s. ISBN 978-80-7246-417-3.

GÖHLERT, F- CH., KÜHN, F. Od návyku k závislosti: toxikomanie, drogy: účinky,

terapie. Vyd. 1. Praha: Euromedia Group - Ikar, 2001. 141 s. Pro zdraví. ISBN 80-

7202-950-9.

HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 1. vyd. Praha : Togga, 2011.

215 s. ISBN 978-80-87258-62-0

HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., a kol. Závislost známá neznámá. 1. vyd. Havlíčkův

Brod: Grada Publishing, 1996. 168 s. ISBN 80-7169-277-8.

HOSEK, J., Sám proti alkoholu. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 1998. 182 s.

Psychologie pro každého. ISBN 80-7169-624-2.

KALINA, K., Drogy a drogové závislosti 1., 2. díl. Praha: Úřad vlády ČR, 2003. 640

s. ISBN 80-86734-05-6.

53

KVAPÍK, J., SVOBODOVÁ, A., a kol. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha:

AVICENUM, zdravotnické nakladatelství, 1985. 240 s.

KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. 3. vyd. Praha: Portál, s.r.o, 2099. 280 s.

ISBN 978-80-7367-568-4

MATEJOVSKÁ, I., Násile v partnerských vzťahoch závislých žien. In. Alkoholismus

a drogové závislosti, 42, 1/2007, s. 25-36

MATOUŠEK, O., Rodina jako instituce a vztahová síť. 3. vyd. Praha: Sociologické

nakladatelství, 2003. 161 s. Studijní texty. ISBN 80-86429-19-9

MELCHIOR, A. Mateřství. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009.

175 s. Familia , sv. 4. ISBN 978-80-7195-267-1.

NEŠPOR, K., Návykové chování a závislost. Praha : Portál, 2007. 176 s. ISBN: 978-

80-7367-267-6.

NEŠPOR, K., Zůstat střízlivý: praktické návody pro ty, kteří mají problém

s alkoholem, a jejich blízké. 1. vyd. Brno: Host, 2006. 236 s. ISBN 80-7294-206-9

PŘIB, J. et al. Mateřská a rodičovská dovolená. 2. vyd. Praha: Grada Publishing,

2003. 120 s.

STOPPARD, M., Žena od A po Z: Komplexní praktický rádce ve zdraví i v nemoci

pro ženu každého věku. Martin: Neografia, 1993. 383 s. ISBN 80-85186-26-8

TRÁVNÍČKOVÁ, I. Specifické aspekty zneužívání drog u žen. 1. vyd. Praha: KUFR,

2001. 90 s. ISBN 80-86008-92-4.

UEHLINGER, C.,TSCHUI, M. Když někdo blízký pije: rady pro rodiny osob

závislých na alkoholu. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 140 s. ISBN 978-80-7367-610-0

54

VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3. vyd. Praha : Portál,

2004. 872 s. ISBN 80-7178-802-3.

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. 1. vyd. Praha:

Karolinum, 2007. 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5

VIGUÉ, J., Zdraví ženy. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2006. 281 s. ISBN 80-7234-534-6.

PERIODIKA

NEŠPOR, K. Děti v rodinách, kde se vyskytuje alkoholismus. In Děti a my, 2001,

roč. 31, č. 1, s. 36-37, ISSN 0023-1879

VALKOVA, I., OKRUHLICA, I. Može byť slušný člověk zároveň alkolikom?

In. Alkoholizmus a drogové závislosti. 44, 2/2009. s. 67-82

INTERNETOVÉ ZDROJE:

ČERNÁ, M., Jak na mateřské nezblbnout. Časopis mladé rodiny Máma a já.

[online]. 2009. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:

<http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/1094/jak_na_materske_nezb.html.>

MIKITOVÁ, M. O alkoholičkách. [online]. 2004 – 2010 [cit. 2013-02-08]. Dostupné

z: < http://www.infodrogy.sk/ActiveWeb/c/1308/o_alkoholickach.html.>

MLČOCH, Z., CSÉMY, L., DVOŘÁK, V.,Poznatky o alkoholismu žen. [online].

[cit. 2013-02-01]. Dostupné z:

<http://www.alkoholik.cz/zavislost/zeny_a_alkohol/phdr_ladislav_csemy_mudr_vacl

av_dvorak_a_jejich_poznatky_o_alkoholismu_zen.html >

NEŠPOR, K., Alkohol a jiné návykové látky u žen – identifikace a časná intervence.

Podklady pro přednášky katedry gynekologie a porodnictví IPVZ.[online]. [cit.

2013-04-10]. Dostupné z:

55

<http://www.alkoholik.cz/zavislost/ke-stazeni/online-knihy/category/1-online-

knihy.html?format=html >

NEŠPOR, K., Příznaky a projevy alkoholismu, stádia alkoholizmu. [online].

[cit.2013-04-10]. Dostupné z:

<http://www.alkoholik.cz/zavislost/psychika_a_telo/priznaky_a_projevy_alkoholism

u_stadia_alkoholizmu.html >

NEŠPOR, K., Žena alkoholička, pití alkoholu u žen – specifika chování a důvody

alkoholismu. [online]. 2009 [cit.2013-04-10]. Dostupné z:

<http://www.alkoholik.cz/zavislost/zeny_a_alkohol/zena_alkoholicka_piti_alkoholu

_u_zen_specifika_chovani_a_duvody_alkoholismu.html>

PETRÁŠOVÁ, L. Alkoholičkou na mateřské. Proč pětina žen propadne na

rodičovské pití?. [online]. 2011. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z:

<http://ona.idnes.cz/alkoholickou-na-materske-proc-petina-zen-propadne-na-

rodicovske-piti-1j7 /spolecnost.aspx?c=A110112_160213_spolecnost_abr >

PLOCOVÁ, M. Statistika léčby 33 dní a pilotní studie. Tisková zpráva o činnosti

našeho zařízení. 2012. [cit. 2013-02-08]

Dostupné z:< http://www.monikaplocova.cz/statistika-lecby-33-dni-a-pilotni-studie>

ROSA. Občanské sdružení nabízející komplexní pomoc ženám – obětem domácího

násilí. Co je domácí násilí. [online]. 2008. [cit. 2012-11-01]. Dostupné z:

<http://www.rosa-os.cz/domaci-nasili/co-je-domaci-nasili/ >

SÍŤ MATEŘSKÝCH CENTER o.s. [online]. 2009. [cit.2013-04-10]. Dostupné z:

z:< http://www.materska-centra.cz/sit-mc-v-cr/ >

STROLLERING: Mateřská v pohybu. [online]. 2010. [cit.2013-04-10]. Dostupné z:

z:< http://www.strollering.cz/o-nas/co-je-to-strollering/ >

56

THE HUFFINGTON POST CANADA. Maternity Leaves Around The World: Worst

And Best Countries For Paid Maternity Leave. [online]. [cit. 2013-01-25]. Dostupné

z:<http://www.huffingtonpost.ca/2012/05/22/maternity-leaves-around-the

world_n_1536120.html?#slide=1005999. >

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1.

Graf : Příčiny závislosti u klientů

Příloha č. 2

Délka mateřské dovolené ve světě. Odkaz na webové stránky

Dostupné z:< http://chartsbin.com/view/8jt >

mateřské dovolené ve světě. Odkaz na webové stránky

Příloha č. 3

Dotazník AUDIT