techniky čištění zubůportal.szspraha1.cz/szs/portal.nsf/0... · presentation of various dental...
Post on 16-Jan-2020
1 Views
Preview:
TRANSCRIPT
Techniky čištění zubů
Absolventská práce
Michaela Horáková
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola
Praha 1, Alšovo nábřeží 6
Studijní obor: Diplomovaná dentální hygienistka
Vedoucí práce: Iveta Kubašáková, DiS.
Datum odevzdání práce: 18. 4. 2017
Datum obhajoby:
Praha 2017
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny
jsem uvedla podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů
informací.
Praha 18. dubna 2017
Podpis
Děkuji Ivetě Kubašákové, DiS. za odborné vedení, cenné rady, podněty a připomínky ke
zpracování mé absolventské práce. Dále děkuji PhDr. Dagmar Štruplové za pomoc
s překladem mého abstraktu.
Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné
školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6.
Podpis
ABSTRAKT
HORÁKOVÁ, Michaela. Techniky čištění zubů. Praha, 2017. Absolventská práce. VOŠZ a
SZŠ Praha 1. Vedoucí absolventské práce Iveta Kubašáková, DiS.
Absolventská práce se zabývá technikami čištění zubů. Bez pravidelného a efektivního čištění
zubů nemůže být nikdy zachováno zdraví dutiny ústní. Nezbytnou součástí pro čištění dutiny
ústní jsou dentální pomůcky. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou.
V teoretické části jsou obsaženy zejména techniky čištění zubů, které byly čerpány z odborné
literatury a jiných zdrojů. První kapitola zahrnuje anatomii zubu. V následující kapitole je
popsán zubní mikrobiální povlak, včetně jeho odstranění, ať už mechanického či chemického.
Poté se zaobíráme zubním kamenem a předcházení jeho vzniku. Dále jsou zde vylíčeny druhy
dentálních pomůcek, jejich popis a indikace ke správnému použití, s čímž souvisí i samotná
motivace pacienta. Praktická část se skládá ze dvou dotazníkových šetření a motivačního
letáku. První dotazníkové šetření bylo určeno pro dentální hygienistky a zjišťovalo, jakou
techniku čištění nejčastěji doporučují u pacientů se zdravým parodontem, nemocným
parodontem a s recesy. Druhé dotazníkové šetření bylo určeno pro laickou veřejnost a hledalo
odpověď na otázku, jakou technikou si nejčastěji lidé čistí zuby. Leták, který byl vytvořen za
pomoci pramenů týkajících se dentální hygieny, vysvětluje, jak by měl vypadat správný zubní
kartáček, technika čištění zubů a její postup. Předpokládám, že dentální hygienistky nejčastěji
doporučují Bassovu techniku u zdravého parodontu, Chartersovu techniku u poškozeného
parodontu a Stillmanovu techniku u pacientů s recesy. Dalším mým předpokladem je to, že
pacienti si nejčastěji čistí zuby pomocí krouživého pohybu.
Klíčová slova: zubní plak, zubní kámen, techniky čištění zubů, dentální pomůcky, motivace
ABSTRACT
HORÁKOVÁ, Michaela. Tooth brushing techniques. Praha, 2017. Graduate work. VOŠZ a
SZŠ Praha 1. Tutor Iveta Kubašáková, DiS.
The graduate work deals with tooth brushing techniques. You can never maintain oral health
without regular and effective cleaning of the teeth. An essential part for cleaning the oral
cavity are dental aids. The work is divided into two main parts, theoretical and practical. The
theoretical part includes tooth brushing techniques which were drawn from literature and
other sources. The first chapter covers the tooth anatomy. The next chapter describes dental
microbial coating including its removal either mechanical or chemical. There is also
presentation of various dental appliances, their description and indications for proper use. The
practical part consists of two surveys and a motivational leaflet. The first survey is intended
for dental hygienists and it examined which treatment technique is most often recommended
for patients with a healthy periodontis, a periodontal disease and patients with recession.
The second survey is intended for the general public that was asked what kind of technique
people use brushing their teeth most often. The leaflet which was created with help of sources
relating to dental hygiene, explains how the right toothbrush, dental cleaning and its progress
should look. I assume that most dental hygienists recommend the Bass´s technique in healthy
periodontis, Charters´s technique for damaged periodontis and Stillman´s technique in
patients with recession. My next assumption is that patients frequently clean the teeth using
circular movements.
Keywords: dental plaque, tartar, methods of cleaning the teeth, dental aids, motivation
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................... 9
1 Teoretická část ................................................................................................................ 10
1.1 Anatomie dutiny ústní a zubů .................................................................................... 10
1.1.1 Vlastní dutina ústní ............................................................................................. 10
1.1.2 Stavba zubu ........................................................................................................ 10
1.2 Zubní mikrobiální povlak .......................................................................................... 13
1.2.1 Tvorba a vývoj plaku .......................................................................................... 13
1.2.2 Organizace povlaku ............................................................................................ 14
1.2.3 Charakteristika dle lokalizace a složení povlaku ................................................ 15
1.2.4 Detekce mikrobiálního povlaku.......................................................................... 16
1.2.5 Odstranění povlaku ............................................................................................. 16
1.3 Zubní kámen .............................................................................................................. 17
1.3.1 Tvorba zubního kamene ..................................................................................... 17
1.3.2 Odstranění zubního kamene ............................................................................... 18
1.3.3 Zamezení tvorby zubního kamene ...................................................................... 18
1.4 Dentální pomůcky ...................................................................................................... 19
1.4.1 Mechanické pomůcky pro ústní hygienu ............................................................ 19
1.4.2 Chemické pomůcky pro ústní hygienu ............................................................... 22
1.5 Techniky čištění zubů ................................................................................................ 24
1.5.1 Systém čištění ..................................................................................................... 24
1.5.2 Rozdělení technik ............................................................................................... 25
1.5.3 Metody pro zdravý parodont .............................................................................. 25
1.5.4 Metody pro nemocný parodont .......................................................................... 26
1.6 Motivace pacienta ...................................................................................................... 29
1.6.1 Poučení pacienta ................................................................................................. 29
1.6.2 Instruktáž pacienta .............................................................................................. 29
2 Praktická část .................................................................................................................. 31
2.1 Hypotézy .................................................................................................................... 31
2.2 Metodika a cíle praktické části .................................................................................. 31
2.3 Zpracování otázek dotazníků ..................................................................................... 32
2.4 Vyhodnocení hypotéz ................................................................................................ 44
Závěr ........................................................................................................................................ 45
Seznam obrázků, grafů a tabulek ......................................................................................... 46
Seznam použité literatury a zdrojů informací ..................................................................... 48
Seznam příloh ......................................................................................................................... 50
Přílohy ..................................................................................................................................... 51
9
Úvod
Individuální orální hygiena je velmi důležitou součástí každodenního života. Význam dentální
hygieny je především v předcházení vzniku různých onemocnění. Zánět dásní a zubní kaz
jsou jedny z nejčastějších bakteriálních infekčních onemocnění, které se týkají dutiny ústní.
Většina lidí nemá ponětí, že tato onemocnění vznikají kvůli nedostatečné hygieně. Je jim
možno předcházet kvalitní informovaností, motivací a správně provedenou instruktáží. Bez
pravidelné ústní hygieny, nemůže být orální zdraví nikdy zachováno. Pro efektivní udržení
zdraví dutiny ústní, musí být hygiena doplněna o vhodný výběr dentálních pomůcek se
správnou technikou čištění. Také je nutno dodržovat doporučené zásady prevence, a to
zejména návštěvy u zubního lékaře, jelikož dobře informovaný a motivovaný pacient je
prvním krokem k docílení změn v oblasti zubního a ústního zdraví. Tato absolventská práce je
tedy zaměřena na techniky čištění zubů, a to jak z pohledu dentálních hygienistek, tak
z pohledu laické veřejnosti. Toto téma jsem si vybrala z důvodu, že já sama jsem absolvovala
praxi v několika různých ordinacích a každá dentální hygienistka má jiný názor, jaká technika
čištění zubů je správná, jelikož u každého člověka je čistící technika individuální.
10
1 Teoretická část
1.1 Anatomie dutiny ústní a zubů
Orofaciální systém - představuje anatomickou strukturu hlavy a krku, které se vyvíjejí ze
struktur čelních a čelistních výběžků hlavy, a ze struktur výchlipek a žaberních oblouků.
Z hlediska morfologického se do tohoto systému řadí dutina ústní (cavitas, cavum oris), v níž
jsou umístěny zuby (dentes), které jsou poskládány do zubních oblouků (arcus dentales).
Zuby jsou upevněny v závěsném aparátu zubu, kterému říkáme parodont (parodontium).
Chrup se skládá z 32 zubů stálého chrupu a 20 zubů u dočasného chrupu. Součást
orofaciálního systému je kostra obličeje (skeleton, faciei). Další hlavní součástí je horní
a dolní čelist (maxila/mandibula), čelistní klouby (articulationes temporomandibulares), lícní
kosti (ossa zygomatica), žvýkací svalstvo (musculi masticatorii), patrové mandle (tonsillae
palatinae), jazyk (lingua), hltan (pharynx) a slinné žlázy (glandulae salivariae).
1.1.1 Vlastní dutina ústní
Ústní dutina se v anatomii dělí na dvě části, a to na předsíň dutiny ústní (vestibulum oris)
a vlastní dutinu ústní (cavum oris proprium). Předsíň dutiny ústní je štěrbinovitý útvar, který
je zevně ohraničen rty (labia oris) a tvářemi (buccae). Z vnitřní strany je ohraničen zubními
oblouky (arcus dentales) a dásňovými výběžky (processus dentales), které tvoří hranici mezi
předsíní a dutinou ústní.
Dutinu ústní ohraničují zubní oblouky a dásňové výběžky. Strop dutiny ústní tvoří měkké
a tvrdé patro (palatum molle, palatum durum). Směrem dozadu se měkké patro svažuje šikmo
a dolů, kde končí kuželovitým výběžkem – čípkem (uvula). Spodinu dutiny ústní tvoří
především svaly jazyka. Ze stomatologického hlediska jsou zuby nejdůležitějšími orgány
dutiny ústní. Dále to jsou čelistní kosti a svaly, včetně svalů jazyka a slinné žlázy.
1.1.2 Stavba zubu
Zuby jsou v našem žvýkacím aparátu velmi výkonnou jednotkou. Používáme je k uchopování,
rozdělování a rozmělňování potravy. Drcení potravy je ovlivňováno především tvarem
hrbolků, hran, valů, jamek a příčných i podélných rýh, které jsou na žvýkacích ploškách.
11
Podle tvaru korunky dělíme zuby na: řezáky, špičáky, premoláry (zuby třenové) a moláry
(stoličky) stoličky.
Zuby člověka se skládají ze tří hlavních částí, a to z korunky, krčku a kořene.
Zubní korunka (corona dentis) – povrch korunky je charakterizován kousací a žvýkací
okluzní plochou. Každá korunka má různý tvar, různý počet hrbolků, rýh, jamek a hranek.
Krček zubu (cervix, collumdentis) – tuto část zubu nacházíme na rozhraní korunky a kořene,
kde se setkává sklovina, zubovina a cement. V tomto místě je zub připojen k měkkým zubním
tkáním, a to ke gingivě. Toto epiteliální spojení (dentogingivální uzávěr) brání bakteriím
a zbytkům jídla k pronikání do periodoncia.
Kořen zubu (radix dentis) – je uložen v kostěném lůžku, neboli v alveolu a je zakončen
hrotem zubu (apex dentis). Kořen zubu je v alveolu připevněn pojivovými vlákny
(periodoncium).
Dřeňová dutina zubu (cavitas dentis) – je dutina, která je značně prostorná a je uvnitř každého
zubu. V korunkové části se zužuje apikálním směrem, kde končí v tzv. foramen apidis dentis,
zde následně vstupuje do dřeňové dutiny nervově-cévní svazek.
Zub se skládá ze čtyř tvrdých zubních tkání. Na povrchu je zubní korunka pokryta sklovinou,
hlavní část zubu tvoří zubovina neboli dentin. Kořen zubu je pokryt zubním cementem a střed
zubu je tvořen zubní dření. Mezi měkké zubní tkáně řadíme ozubici (periodontium).
Obrázek 1 Stavba zubu, zdroj: vlastní, 2017
12
Zubní sklovina (enamel) - je nejtvrdší tkáň v lidském těle, která obsahuje 87% anorganických
látek – hlavně hydroxyapatit, 2% tvoří látky organické a zbytek je voda. Struktura skloviny je
tvořena sloupečky sklovinných prizmat, které probíhají směrem od dentinosklovinné hranice
až na povrch skloviny, kde do sebe zapadají. Po prořezání zubu kryje povrch skloviny
primární kutikula, která je následně abradována a je významná pro tvorbu gingivodentálního
úponu.
Zubovina (dentin) – je hlavní zubní hmota a pojivová struktura, která je tvrdší než kost.
Dentin je prostoupen jemnými kanálky, které se rozbíhají paprsčitě od dřeně až na místo, kde
se dentin spojuje se sklovinou. Pokud dojde k porušení skloviny, obnaží se dentinové kanálky,
která obsahují nervová zakončení, a tím pádem se zvýší citlivost zubů. Dentin existuje ve
třech formách – primární dentin, se vytváří až do doby ukončení vývoje zubu, sekundární
dentin během života redukuje dřeňovou dutinu a terciární dentin se tvoří v místech dráždění
pulpy, např. při postižení hlubokým kazem.
Zubní cement – kryje povrch zuboviny (dentinu) na kořeni a je vývojovou a funkční součástí
parodontu. Nemá krevní a lymfatické cévy ani nervové zásobení. Jeho hlavní úlohou je
ukotvení zubu v alveolu, má však i funkci reparativní a adaptivní. Cement je spojen k povrchu
dentinu pomocí kolagenních vláken. V oblasti krčku je vrstva cementu velmi jemná, naopak
v apikální části kořene může být silná 1-2 mm.
Zubní dřeň (pulpa dentis) – vyplňuje dřeňovou dutinu korunky = korunková pulpa a také
kořenový kanálek zubu = kořenová pulpa. Obsahuje jemná vazivová vlákna, krevní
a lymfatické cévy, které do dřeňové dutiny vstupují kořenovým otvorem stejně jako nervová
vlákna. Dřeňová dutina je u mladých jedinců značně velká, naopak u starších lidí se zmenšuje,
což je způsobeno ukládáním dentinu.
Ozubice (periodontium) – je systém vazivových vláken. Upínají se do cementu, do lamelů
kostního lůžka a do měkkých tkání dásně. Tímto je zub spojen s okolními zubními tkáněmi.
Tkáň periodoncia je velmi adaptabilní a nenahraditelná. Vlákna v zubním lůžku vedou od
hrotu kořene, směrem k cementu až do kosti, a to oběma směry. Tím umožňují pružný závěs
zubu. Dle lokalizace rozdělujeme vlákna na supraalveolární a intraalveolární. Supraalveolární
vazy zajišťují turgor gingivy a pevné přimknutí k zubu. Intraalveolární vazy mají funkční
orientaci, které v periodontální štěrbině spojují kořen se stěnami kostního lůžka.
13
1.2 Zubní mikrobiální povlak
Dutina ústní představuje zvláštní a jedinečné prostřední, a to z hlediska mikrobiální ekologie,
které je v lidském těle jediné. Je složené z řady biotopů odlišného charakteru. Jsou to
například sliny, jazyk, sliznice tváří, dáseň a zuby. Jejich vlastnosti se liší jak v daném čase,
tak v jeho průběhu. Tímto je dána složitost i proměnlivost patologických a fyziologických
vlivů, které se mohou uplatňovat při vzniku nejčastějšího onemocnění dutiny ústní – zubního
kazu. Tvorbě zubního plaku přispívají zejména mikroorganismy dutiny ústní, vlastnosti
zubních tkání, gingivální tekutiny a sliny. Zubní plak je měkký, lepivý, žlutobílý biofilm,
který se usazuje na místech, kde je snížená samočistící schopnost chrupu. Nejčastěji to jsou
aproximální prostory a oblast dásňového žlábku.
1.2.1 Tvorba a vývoj plaku
V dutině ústní zuby umožňují hromadění velkého množství mikroorganismů
a extracelulárních produktů. Ty napomáhají k tvorbě tzv. zubního plaku. „Zubní mikrobiální
povlak je charakterizován jako vysoce organizovaná ekologická jednotka sestávající
z velkého množství bakterií usazených v makromolekulární matrix bakteriálního a slinného
původu.“ [3, s. 35]
Zubní plak je nutné odlišovat od materia alba, což je krémovitá hmota bílé barvy. Je tvořena
volnou kumulací zbytků potravy, mikroorganismů a buněk, které jdou odstranit jednoduše,
a to i proudem vody. Plak dokáže pevně přilnout k povrchu, který pokrývá a lze jej odstranit
pouze mechanicky. Zmineralizovaný plak se také nazývá zubní kámen. Kromě zubního
povrchu může plak kumulovat i na sliznicích a jiných arteficiálních ploškách (např. zubní
náhrady). Složení a struktura zubního plaku, se rozděluje podle lokalizace. Pro plak je
charakteristické, že se nachází ve stavu neustálé proměny a vývoje.
Tvorbu a také vývoj zubního plaku posuzujeme ze dvou různých pohledů. Z prvního pohledu
sledujeme vývoj složení mikroflóry plaku, a to s ohledem na změny, ke kterým dochází
v závislosti na věku každého jedince. Když se dítě narodí, jeho dutina ústní je prakticky
sterilní. K její kontaminaci dochází během růstu, a to nejčastěji přenosem od matky. Už po 18
hodinách po narození dítěte lze kultivovat Streptococcus salivarius. Postupně osidlují dutinu
ústní i další druhy, např. Lactobacillus acidophilus, avšak pouze přechodně. Mikrobiální
obraz před prořezáním zubů není příliš pestrý, jelikož dutina ústní má ke kolonizaci pouze
14
epitel ústní sliznice. U dětí dochází ke změnám ústní mikroflóry v souvislosti s prořezáváním
zubů. V období puberty přibývají patogenní kmeny ve složení mikroflóry. To souvisí se
změnou hormonální rovnováhy. Složení orální mikroflóry jedince může souviset s postupem
prořezávání zubů tím, že přibývají plochy pro kolonizaci, jednak vznikem interaproximálních
ploch, které poskytují vhodné podmínky pro anaerobionty fakultativní i obligátní (např.
spirochety, veilonely). Ztráta zubů naopak může způsobovat omezený výskyt některých
bakteriálních kmenů. Obraz mikrobiální flóry ovlivňují také další vlivy. Řadíme sem způsob
výživy (dieta) a úroveň ústní hygieny. Z druhého pohledu naopak sledujeme tvorbu a vývoj
plaku na ploškách, který byl předtím odstraněn hygienickými prostředky. Tvorba má dvě
základní stádia, mezi která patří tvorba a vývoj pelikuly a osídlení pelikuly mikroorganismy.
Pelikula se tvoří na zubní plošce během několika sekund ihned po jejím očištění. Jeví se jako
slabě granulovaná, velmi tenká vrstva, která je umístěna mezi koloniemi bakterií a povrchem
zubu. Proteiny jsou hlavní složkou pelikuly, které pocházejí ze slin. Tloušťka pelikuly je
okolo 1 až 10 μm. Po očištění jí však přibývá nejvíce v prvních 60-120 min. Pelikula má
důležitou úlohu i v etiopatogenezi zubního kazu, a také při uplatňování obranných
mechanismů. Její funkce jsou: ochrana povrchu skloviny, ovlivňování adheze
mikroorganismů, dále slouží jako substrát pro kolonizaci mikroorganismů, a také jako
zásobník iontů některých prvků.
1.2.2 Organizace povlaku
Bakteriální kolonizace podléhá mnoha různým vlivům, které mají původ jak v samotných
bakteriích, tak vlastnostech ústního prostředí, imunitních reakcích lidského organismu, a ve
způsobu výživy a ústní hygieny. Kolonizace plaku se vyznačuje rozdíly na různých místech
téhož chrupu, dokonce i zubu a zubní plošky. Rozeznáváme dvě stádia tvorby zubního plaku,
a to časné stádium tvorby plaku a stádium zrání plaku, až do vytvoření definitivní struktury
mikrobiální populace. Pelikula je mikroorganismy osidlována postupně. První bakterie je
možné izolovat již po 2 hodinách po očištění, ale jako časné stádium plaku označujeme
časový interval 4-48 hodin. Bakterie kolonizují již v předurčeném pořadí, a to nejprve
grampozitivní koky, které mají schopnost adherovat k zubní plošce. Převládají zde hlavně
Streptococcus sanguis a Streptococcus mitis. Ve 24 hodinovém plaku vytvářejí streptokoky až
95% kultivované flóry. V oblastech, kde se plak nenarušuje mechanicky ani chemicky, se
postupně zvětšuje jeho objem, a tím pádem dochází ke změnám jeho mikroflóry. Původní
„průkopnické“ bakterie jsou postupně nahrazovány jinými bakteriemi. Tento jev se označuje
15
jako bakteriální posloupnost. Další kumulaci a vývoj mikrobiálního plaku umožňuje tvorba
intermikrobiální substance – matrix.
Kumulace plaku je výsledek rovnováhy mezi depozicí, růstem a také odstraňováním
mikroorganismů. Pokračuje do té doby, dokud objem plaku nedosáhne kritické hranice, kde
poté dochází k částečnému odlučování. Časné stádium plaku je charakteristické existencí
kondenzované vrstvy, která má omezený počet mikroorganismů. Po 7-14 dnech má plak větší
rozmanitost druhů a nižší organizovanost. Nejblíže k povrchu zubu se nacházejí
grampozitivní koky, směrem zevním se osídlení stává komplexnějším a na povrchu převažují
spíše filamenta. Ve zralém plaku jsou mikroorganismy v přímém kontaktu se sklovinou,
protože pelikula je rozrušena enzymy, což může přispět k patogenitě plaku.
1.2.3 Charakteristika dle lokalizace a složení povlaku
Plak koronární – pokrývá hladké plošky povrchu zubu. Hromadí se hlavně v gingivální třetině
zubní korunky a na aproximálních ploškách. Kultivovány jsou zejména streptokoky,
aktinomycety, méně laktobacily.
Plak fisurální – se nachází hlavně v jamkách a rýhách zubu. Mikroflóra fisury je chudší a je
složená převážně z grampozitivních koků a tyčinek. Také bakteriální matrix je méně,
a pelikula je degradována. To znamená, že mikroorganismy jsou vždy v přímém styku se
sklovinou.
Plak supragingivální – nachází se hlavně v gingivální oblasti, nezasahuje ovšem do
gingiválního sulku. Jeho struktura je podobná jako u plaku koronárního.
Plak subgingiválmí – skladba a organizace povlaku se liší podle toho, zda se jedná
o subgingivální plak fyziologického gingiválního sulku zdravého parodontu, nebo
subgingivální plak parodontálního chobotu. V prvním případě je struktura i složení podobná
plaku supragingiválnímu, zatímco v parodontálních chobotech můžeme zaznamenat podstatné
rozdíly. To je dáno rozdílností prostředí. Iniciální kolonizátoři nemusí být schopni adherovat.
Jsou to hlavně gramnegativní koky, tyčinky a spirochéty. Pro nedostatek kyslíku převažuje
anaerobní flóra. Ta nevytváří extracelulární polysacharidy, proto subgingivální povlak
adheruje volně. Nazýváme ho jako „neadherující“, respektive „plovoucí“ plak. Jeho dalším
znakem je bohatství bakteriálních kmenů. Hlavní rozdíly mezi supragingiválním
a subgingiválním plakem jsou uvedeny níže v tabulce.
16
Vlastnost Supragingivální plak Subgingivální plak
Matrix 50% objemu Téměř žádná
Flóra Převažuje grampozitivní Převažuje gramnegativní
Motilní bakterie Velmi málo Běžně
Aeroby/Anaeroby Hlavně aeroby Hlavně anaeroby
Metabolismus Převážně sacharidy Převážně proteiny
Rozmanitost druhů Zpočátku malá, časem se zvyšuje Velká
Tabulka 1 Rozdíl mezi supragingiválním a subgingiválním plakem [3]
1.2.4 Detekce mikrobiálního povlaku
Mezi přípravky, které se často používají ke zviditelnění zubního mikrobiálního povlaku, patří
různá barviva ve formě roztoku nebo tablet. Ta ulpívají na povlaku u nedokonale vyčištěných
zubů. Po aplikaci těchto barviv se ústa vypláchnou vodou. Tam, kde zůstane barva nejsytější,
je zubní povlak nejstarší, a je tedy potřeba zdokonalit péči. Tyto indikátory se mohou
používat i jako pomůcka pro domácí péči, a to hlavně pro kontrolu správnosti čištění.
Základem nejužívanějších barviv plaku je fuchsinem zbarvený roztok erytrosinu, který je
světle fialový. Můžeme však používat i dvoubarevné prostředky, jako je fialové barvivo
(methylenová modř a erytrosin). Dokážou rozlišit staré i nové usazeniny plaku, protože je
barví s různě barevnou intenzitou. Pacient má nejprve možnost podívat se, které části zubu se
zabarvily, a poté povlak z povrchu zubu odstranit. Prostředky k zabarvení plaku mají jednu
nevýhodu. Zabarvují sliznici a barva na ní po nějakou dobu zůstane viditelná. Před
zabarvením můžeme ochránit rty tím, že je namažeme vazelínou. U jazyku zabráníme
zabarvení použitím barvou nasycené pelety. S jejich pomocí se barvivo nanáší poměrně
přesně. Barvivo je možné nanášet jak po mechanickém vyčištění, tak i před ním. Před
čištěním proto, abychom pomocí dentálních pomůcek zabarvený povlak odstranili, po něm,
aby se zjistilo, jak bylo mechanické čištění pacientem zvládnuto.
1.2.5 Odstranění povlaku
Během celého dne se zbytky potravy usazují na zubech, dásních a především v mezizubních
prostorech, kde se přeměňují v zubní plak, díky přítomnosti bakterií. Bakterie pouhým okem
17
nevidíme, ale jsou velmi škodlivé. Při kontaktu s jídlem uvolňují kyseliny, které poškozují
zuby. Pokud není zubní plak dostatečně odstraněn zubním kartáčkem a jinými dentálními
prostředky, dochází k jeho hromadění, a to nejčastěji na místech, která jsou hůře přístupná
čištění.
V zubním mikrobiálním povlaku se po čase začnou ukládat minerální látky ze slin a vzniká
tzv. zubní kámen. Povrch zubního kamene je drsný a hrubý, proto slouží jako podklad pro
ukládání dalších zbytků potravy a zubního povlaku. Pokud nechceme, aby se na zubech tvořil
zubní kámen, je důležité pečovat o zuby tak, aby nedošlo k tvorbě zubního plaku. Pro
odstranění povlaku v mezizubních prostorech je nezbytné používat mezizubní kartáčky nebo
dentální nit. Nejdůležitější je pravidelné čištění zubů zubním kartáčkem.
1.3 Zubní kámen
Zubní kámen tvoří mineralizované uloženiny, které jsou na povrchu zubu nebo jiném tvrdém
povrchu (např. protéza, implantát) v dutině ústní. Právě usazení zubního povlaku vede
k následné tvorbě zubního kamene. Ten může být též označován jako mineralizovaný povlak.
Podobně jako u zubního povlaku jej v závislosti dle lokalizace rozlišujeme na zubní kámen
supragingivální a subgingivální.
Supragingivální zubní kámen je žlutavě bílý, může se po účinku chromatogenních látek jako
je např. čaj, tabák, káva a červené víno zabarvit do tmavší barvy. Predilekční místa vzniku
supragingiválního kamene nacházíme v oblasti vývodů velkých slinných žláz, a to lingválně
na dolních frontálních zubech a bukálně na horních molárech.
Subgingivální zubní kámen je zabarven hnědě až černě na základě odbouraného hemoglobinu
v krvi. Tyto mineralizované uloženiny můžeme nalézat na všech zubních kořenech. Nejvíce
jsou lokalizované na aproximálních a lingválních ploškách.
1.3.1 Tvorba zubního kamene
Supragingivální a subgingivální plak mohou mineralizovat, a díky tomu tvoří zubní kámen.
Slina je přesycena solemi vápníku a fosforu. Mineralizační centra se mohou objevovat již za 3
týdny od tvorby mikrobiálního povlaku. Centra postupně splývají a mineralizace pokračuje do
té doby, pokud soli nedosáhnou 70-80% hmotnosti plaku. Vlastní mineralizace začíná
v matrix.
18
1.3.2 Odstranění zubního kamene
Původně měkký a snadno odstranitelný zubní plak, který se přemění na tvrdý zubní kámen, se
stává běžnými postupy neodstranitelný. Čistící pomůcky jsou schopné odstranit plak ležící na
povrchu zubního kamene, nikoliv kámen samotný, jelikož je velmi pevně přichycen k zubu,
a je tedy potřeba ho profesionálně odstranit. Zubní kámen odstraňujeme pomocí ultrazvuku
nebo mechanicky, pomocí speciálních ručních nástrojů. Při odstranění supragingiválního
kamene, se používají tzv. scalery. Zvláštní opatrnost věnujeme zejména u pohyblivých zubů,
které v tomto případě fixujeme prsty. V některých případech je nutné použít anestezii,
obzvláště v místech, kde zubní kámen zasahuje hluboko pod dáseň. Zuby se po odstranění
zubního kamene vyhladí pomocí speciálních leštících past, tzv. polishing. Tím pádem se tak
zpomalí usazování a tvorba zubního kamene.
1.3.3 Zamezení tvorby zubního kamene
Tvorba zubního kamene je odrazem kvality ústní hygieny. Pokud se zuby čistí každé ráno
a večer, správnou technikou čištění a vhodnými dentálními pomůckami (tj. zubní kartáček,
mezizubní kartáčky), zamezí se tak tvorbě zubního plaku a jeho přeměně v zubní kámen.
V některých případech je zvýšená tvorba zubního kamene spojená např. s onemocněním
slinných žláz či dalších orgánů. Takovéto situace se však nevyskytují příliš často.
19
1.4 Dentální pomůcky
Prostředky používané v domácí péči o zuby a hygienu dutiny ústní rozdělujeme na prostředky
mechanické a chemické. Nejdůležitější význam mají prostředky mechanické, protože plak,
který pevně adheruje k povrchu zubu, je možné odstranit pouze mechanicky.
1.4.1 Mechanické pomůcky pro ústní hygienu
Pro mechanické čištění zubů používáme zubní kartáčky, které mohou být různých typů,
značek, velikostí i tvrdostí. Existuje několik druhů kartáčků: ruční klasické kartáčky,
elektrické, jednosvazkové, mezizubní, kartáčky pro čištění snímatelných protetických náhrad,
speciální kartáčky používané po pooperační péči, které jsou ultra měkké, a kartáčky pro péči
o zuby s pevným ortodontickým aparátem. Mezi mechanické prostředky pro ústní hygienu
řadíme zubní párátka a dentální nit.
1.4.1.1 Klasický zubní kartáček
Základním prostředkem pro mechanické čištění zubů je zubní kartáček. Ten je nejdůležitější
pro odstranění zubních povlaků a zbytků potravy ze zubů. Zubní kartáček se skládá ze dvou
hlavních částí, a to z hlavice a držátka. Hlavice by měla být malá, pro dospělého člověka
dlouhá 25 mm. Pro dítě okolo 15 mm. Hlavice kartáčku je tvořena svazky vláken. Vlákna
mohou být syntetická (nylonová, polyesterová) nebo z přirozených materiálů (vepřových
štětin). Shromáždění těchto svazků vytváří osazení kartáčku a profil, který je vytvořený konci
vláken. Nazýváme ho zástřih. Vlákna z přirozených materiálů se dnes už nevyužívají. Měla
totiž negativní vlastnosti (ostrost a třepení konců vláken). Podle zastřižení rozdělujeme
kartáčky na klasické (mají rovný střih) a víceúrovňové (multilevel), k nimž patří kartáčky s U
či V zástřihem. Existují i další typy. Zubní kartáček by měl mít přiměřenou velikost, aby vždy
délka držadla i hlavice odpovídala potřebám i věku člověka (dospělí, děti). Držadlo by mělo
s hlavou kartáčku tvořit přímku. Nejdůležitější vlastností
zubního kartáčku je tvrdost. Nedoporučují se tvrdá vlákna.
Nejlépe je vybírat si mezi středně měkkými a měkkými
kartáčky. Vhodný kartáček by měl mít také konce vláken
zaoblená, aby nedocházelo k porušení a ke zraňování dásní.
Obrázek 2 Klasický zubní kartáček, zdroj:
vlastní, 2017
20
1.4.1.2 Elektrický zubní kartáček
Elektrické zubní kartáčky mohou mít různě tvarované hlavice, které se buď otáčejí, nebo
jejich snopce vibrují, kmitají či rotují kolem své osy. U sonických kartáčků se vytvářejí
elektromagnetické vlny, které v tekutém prostředí úst vyvolají mikrocirkulaci poškozující
bakterie v zubním mikrobiálním povlaku, a to i mimo přímý dosah štětin. Elektrické kartáčky
nenahradí pacientovu práci, pouze ji usnadňují. Nezkracují ani dobu čištění chrupu a při
nesprávném vedení nezabezpečují dostatečnou úroveň ústní hygieny. Doporučují se zejména
u méně zručných pacientů, jako například u hendikepovaných.
1.4.1.3 Jednosvazkový zubní kartáček
Jednosvazkový kartáček (tvořený jedním svazkem vláken) je určený zejména pro dočišťování
špatně přístupných míst. Zejména pro čištění distálních plošek posledních zubů, proximálních
ploch zubů, které přiléhají k mezeře v chrupu, pro čištění fixních ortodontických aparátů,
mezičlenů fixních protetických náhrad, místa špatně čistitelná klasickým kartáčkem nebo pro
speciální tzv. sólo techniku čištění. U této techniky aplikujeme mírný tlak na kartáček
a jemnými krouživými pohyby se postupuje okolo každého zubu. Pro pacienty s dávivým
reflexem je výbornou alternativou klasického zubního kartáčku a je vhodný i pro čištění
implantátu.
1.4.1.4 Interdentální pomůcky
Mezizubní kartáčky mají vlákna uspořádána do štětičky kuželovitého tvaru různého průměru.
Tyto kartáčky se používají pro čištění mezizubních plošek, které přiléhají k otevřenému
mezizubnímu prostoru, prostorů mezi pevným ortodontickým přístrojem a dásní, či mezi
dentálním implantátem a dásní. Při zavádění nesmíme směřovat kartáčkem proti dásni. To
znamená, že při čištění mezizubních prostorů v horní čelisti se zavádějí šikmo od báze papily
směrem dolů, a v dolní čelisti naopak směrem nahoru. Kartáček musí mezizubním prostorem
projít bez odporu a bezbolestně. Teprve pak je možné protahovat kartáček pilovitými pohyby.
Pravidelným používáním se mezizubní kartáček opotřebovává, tím dochází ke snižování jeho
Obrázek 3 Jednosvazkový
kartáček, zdroj: vlastní, 2017
21
čistícího efektu a zároveň se zvyšuje možnost poranění měkkých i tvrdých tkání dutiny ústní.
Opotřebení kartáčku se projevuje deformací tvaru. Dochází totiž k ohnutí původně rovných
vláken. Při pravidelném a správném používání se doporučuje kartáček vyměňovat dle stupně
opotřebení.
Zubní vlákno je speciální syntetická nit, kterou používáme k čištění aproximálních plošek
zubů přiléhajících k mezizubnímu prostoru, který je vyplněn interdentální papilou. Nit se
skládá z velkého množství tenkých vláken, která jsou velmi jemná. Jsou uložená buď lineárně
vedle sebe, nebo jsou spojena voskováním.
Existují i speciální dentální vlákna, která jsou složena ze třech různých vláken (jednoduchého,
zpevněného, houbovitého). Označujeme ho jako Super-floss. Ten slouží k čištění mezičlenů
můstků, implantátů a korunek, u kterých jsou mezizubní body kontaktu hodně úzké.
Manipulace s nití: Vlákno se navine na prostředníky obou rukou nebo se může uvázat do
smyčky. Napne se 2-3cm mezi bříšky prstů a zavede se do mezizubního prostoru tak, aby byl
až po okraj dásně. Ta by neměla být zraňována. Nakonec pilovitým pohybem ven vyndáme
nit z mezizubního prostoru.
Obrázek 4 Mezizubní kartáčky,
zdroj: vlastní, 2017
Obrázek 5 Zubní vlákno,
zdroj: vlastní, 2017
Obrázek 6 Super-floss, zdroj:
vlastní, 2017
22
Párátka mohou sloužit k masáži dentálních papil a také k čištění interdentálních prostorů.
Jsou tříhranná nebo čtyřhranná. Vyrábí se z různých materiálů. Např. dřevo, kov či plast.
Používáme je zejména k odstranění zbytků potravy a k masáži otevřených mezizubních
prostorů. Nejprve se mírně zatlačí na mezizubní papilu směrem ke kostěnému podkladu,
potom se posunuje párátko v mezizubním prostoru směrem dovnitř a ven z úst.
Ústní sprcha je pomocný prostředek pro ústní hygienu. Proud vody, který ze sprchy
vystupuje, může masírovat dáseň. Doporučuje se však jenom k dočištění chrupu. Tyto
irigátory se mohou používat u fixních protetických náhrad a ortodontických aparátů.
1.4.1.5 Škrabka na jazyk
Odstranění povlaku z jazyka patří rovněž k čištění dutiny ústní. Bakterie hromadící se na
jazyku způsobují zápach z úst, a proto je dobré alespoň jednou denně očistit jazyk od kořene
až ke špičce zubu. Škrabka na jazyk může mít podobu umělohmotné lžičky s jemným
žebrováním, nebo tvar oka osazeného svazky krátkých vláken.
1.4.2 Chemické pomůcky pro ústní hygienu
Chemické prostředky pro ústní hygienu zamezují tvorbě plaku, a také zvyšují odolnost
tvrdých zubních tkání. Do chemických pomůcek řadíme hlavně zubní pasty, ústní vody nebo
zubní gely.
1.4.2.1 Zubní pasty
Pomocí zubních past dochází ke snadnějšímu odstranění zubního plaku. Pasty obsahují
chemické inhibitory plaku. Ty jsou na bázi smáčivých látek s kvarterním dusíkem nebo
triklosanem. Hlavní účinnou složkou v zubních pastách jsou fluoridy, které při pravidelném
užívání dokážou snížit kazivost zubů o 20-30%. Podle toho, kolik pasta obsahuje fluoridu,
rozdělujeme zubní pasty do několika skupin: pasty vhodné pro děti, zubní pasty kosmetické
a pasty terapeutické s vyšším obsahem fluoridu, které jsou určeny pro osoby se zvýšenou
kazivostí. Další vlastnosti zubních past nám může určit stav chrupu pacienta. Pasty mohou být
abrazivní, nepěnivé či pěnivé nebo pasty určené pro pacienty s citlivými krčky. Zubní pasty
tvoří abraziva, která mají největší podíl, 20-40%. Mezi abraziva řadíme zejména křídu,
karbonát vápenatý, dikalciumfosfát, křemíkové želé, oxihydrát a natriummetafosfát. Dále
obsahuje látky nazývané jako takzvaná zvlhčovadla (glycerín, sorbitol), pojiva, sladidla,
23
konzervační prostředky, aromatické látky, barviva, a také terapeutické účinné látky – fluoridy,
vitamíny, rostlinné extrakty, inhibitory zubního kamene a inhibitory plaku.
1.4.2.2 Ústní vody
Ústní vody obsahují antibakteriální látky, a proto je používáme k vyplachování úst, při
prevenci zubního kazu. Ústní vody obsahují účinnou složku, kterou je fluorid sodný,
aminfluorid, kyselý fluorofosforečnan nebo fluorid cínatý. Při domácí aplikaci se doporučují
hlavně roztoky NaF, které mají koncentraci 0,05%. Doba v ústech by měla činit 1-2 minuty.
Ústní vodu používáme nejlépe večer po vyčištění zubů.
1.4.2.3 Zubní gely
Zubní gely se aplikují na zuby pomocí zubního nebo mezizubního kartáčku. Gely obsahují
fluoridy nebo chlorhexidin, který ničí bakterie.
1.4.2.4 Antiseptika
Antiseptika se používají jako lokální prostředky, které působí proti tvorbě zubního plaku.
Nejúčinnější antiseptikum je diglukonát chlorhexidinu, který působí bakteriostaticky až
baktericidně. Také působí antimykoticky a redukuje plak až o 75%. Efekt přípravku je snížen
laurylsulfátem, který obsahují zubní pasty. Jeho použití se nedoporučuje hned po vyčištění
zubů. Jedním z nežádoucích účinků je hnědé zbarvení zubů a hřbetu jazyka. Může také
způsobovat poruchy chuti nebo deskvamace dásně. Tyto účinky vymizí po vysazení
antispetik. Mezi další látky, které redukují přítomnost zubního plaku, patří sloučeniny fenolu,
kvarterní amoniové sloučeniny na bázi acetylpyridiumchloridu, rostlinné alkaloidy, peroxidy,
jódové sloučeniny, fluoridy a další. Používají se k výplachu dutiny ústní v podobě ústních vod
nebo mohou být součástí gelů či zubních past.
Obrázek 7 Chemické prostředky pro individuální orální hygienu, zdroj:
vlastní, 2017
24
1.5 Techniky čištění zubů
Existuje celá řada technik čištění. Doporučení techniky je u každého pacienta individuální.
Závisí na věku, stavu parodontu a na zručnosti. Hlavním cílem a smyslem každé techniky
čištění zubů je správně a efektivně odstranit zubní mikrobiální povlak z povrchu zubu, který
se na něm dennodenně vytváří. Nejvhodnější metoda čištění zubů je ta, která odstraňuje plak
a nepoškozuje měkké ani tvrdé zubní tkáně. Nesprávnou technikou čištění může dojít ke
zhoršení onemocnění parodontu. Nevhodná technika může způsobit defekty v oblasti krčku či
obnažení kořenů zubů.
V první řadě by měla být každá technika čištění maximálně účinná a neměla by způsobovat
traumatizaci v dutině ústní. Nejdůležitějším požadavkem pro každou techniku čištění zubů je
její snadné a rychlé osvojení.
Důležitá je správná instruktáž s vysvětlením, praktický nácvik čištění, výběr vhodných
pomůcek a motivace pacienta. Aby naše doporučení byla dlouhodobě dodržována je nezbytný
pravidelný re-call. Při této opakované návštěvě kontrolujeme u pacienta techniku čištění,
pomůcky a opět ho motivujeme.
1.5.1 Systém čištění
Nejen vhodná technika čištění zubů má za následek dokonale vyčištěný chrup. Pacient by měl
být naučen i správnému systému. Pokud vhodně zvolíme posloupnost jednotlivých pomůcek
a ukážeme jak postupovat při čištění v dutině ústní, dovedeme pacienta k tomu, že pečlivě
vyčistí zuby ze všech stran.
Je vhodné volit nejnáročnější části čištění hned na začátek, kdy má pacient trpělivost
a motivaci. Začínáme očistou orálních ploch, následuje čištění ploch vestibulárních a na závěr
čištění žvýkacích plošek. Také pomůcky bychom měli volit nejprve takové, které jsou pro
pacienta nové, a manipulace s nimi je pro něj náročnější. Nicméně každý pacient je
individuální. Ať zvolíme jakýkoliv postup, za důležité považujeme dobře vyčištěné zuby.
25
1.5.2 Rozdělení technik
U každého výběru techniky čištění dbáme na stav parodontu. Techniky čištění dělíme na:
1. Vhodné pro zdravý parodont
2. Vhodné pro nemocný parodont
1.5.3 Metody pro zdravý parodont
1.5.3.1 Foneho technika
Vlákna zubního kartáčku přikládáme kolmo na vestibulární plošky při skousnutí zubů hrana
na hranu. Pro čištění obou zubních oblouků naráz, používáme velké krouživé pohyby. Díky
své jednoduchosti se tato metoda indikuje hlavně u dětí, nebo se také používá u tělesně
postižených pacientů. Nevýhodou je především nedostatečné odstranění subgingiválního
plaku. Foneho metodu čištění nedoporučujeme pacientům s gingiválními recesy nebo
klínovitými defekty, jelikož může dojít ke zhoršení těchto stavů. U této metody doporučujeme
používat měkký kartáček.
1.5.3.2 Vertikální kombinovaná technika
Tato metoda je nazývána též jako stírací metoda nebo metoda „od červeného k bílému“. Je to
nejrozšířenější a hlavně nejjednodušší metoda. Může být indikována i u dětí, které mají dobře
vyvinuté motorické schopnosti, což bývá kolem 8 roku. Tato technika se provádí přiložením
vláken kartáčku k zubu pod úhlem 30-45° a štětiny kartáčku směřují ke gingivě. Zubní
kartáček posunujeme nejprve směrem k okluzi a zároveň provádíme otáčivý pohyb kartáčku
v jeho dlouhé ose. Pohyb pětkrát až šestkrát opakujeme a následně posouváme hlavu kartáčku
Obrázek 8 Technika čištění podle Foneho, zdroj: Weber
T., Memorix, 2006
26
na další zub. Stejným způsobem postupujeme i na orálních ploškách zubů. Na závěr vyčistíme
okluzní plošky horizontálními pohyby.
1.5.3.3 Modifikovaná Stillmanova technika
Tuto techniku čištění též nazýváme jako masážní a je určená k čištění mezizubních prostorů.
Zubní plak však úplně dokonale odstranit nedokáže. Doporučuje se používat u zdravého
parodontu a gingiválních recesů. Při čištění Stillmanovou technikou přikládáme vlákna
zubního kartáčku na rozhraní dásně a zubu, polovinu štětin na dáseň a polovinu štětin na zub
tak, aby kartáček se zubem vytvářel úhel 45°, tím pádem směřují štětiny k dásni. Vytváříme
malé vibrační pohyby, které vyvíjí mírný tlak. Hlavici zubního kartáčku posouváme směrem
k okluzní plošce a díky tomu se štětiny dostanou do jedné třetiny interdentálních prostorů. Po
vyčištění vestibulárních ploch se stejným způsobem vyčistí i orální plošky a na závěr
vyčistíme okluzní plošky horizontálními pohyby.
1.5.4 Metody pro nemocný parodont
1.5.4.1 Chartersova technika
Hlavní princip této metody je vibrační pohyb, který se provádí směrem od okluze ke krčkové
oblasti zubu. Tato technika je vhodná především pro zručné pacienty. Při jejím správném
používání se dají dobře vyčistit i mezizubní prostory. Indikace této čistící metody je hlavně
u pacientů s nemocným parodontem, u pacientů, kteří mají velké mezizubní prostory nebo
jsou po chirurgickém zákroku. Chartersovu techniku provádíme tak, že vlákna zubního
kartáčku nasměrujeme k zubní korunce pod úhlem 45° směrem k okluzní plošce a následně ke
Obrázek 9 Stillmanova technika čištění, zdroj:
Weber T., Memorix, 2006
27
gingivě. Proto se tato technika přezdívá „od bílého k červenému“. Lehkým tlakem vytváříme
malé vibrační pohyby a vlákna se tímto způsobem dostávají do mezizubních prostorů,
přičemž nedochází k poranění gingivy. Jednotlivé úseky čistíme dvěma až třemi pohyby. Tato
metoda je pro čištění orálních ploch poměrně náročná, doporučuje se každý zub vyčistit
individuálně. Nakonec se vyčistí okluzní plošky horizontálními pohyby.
1.5.4.2 Bassova technika
Tuto techniku nazýváme též jako intrasulkulární. Zaručujeme efektivní odstranění
supragingiválního i subgingiválního zubního plaku, avšak původním záměrem bylo odstranit
detritus, neboli odumřelé buňky, dále usazeniny a nahromaděné zbytky epitelií z gingiválního
žlábku. Bassova technika se hodí pro pacienty s parodontitidou a také pro pacienty, kteří mají
fixní ortodontický aparát. Tato technika provádí čištění každého zubu zvlášť. Jedna z nevýhod
může být hlavně časová náročnost a značné riziko poškození dásně při velkém tlaku na zubní
kartáček. U Bassovy techniky se vlákna zubního kartáčku přikládají na okraj dásně tak, aby
vlákna směřovala do dásňového žlábku a svírala úhel 40 - 45˚ s osou zubu. Pod mírně lehkým
tlakem a pomocí jemných krouživých pohybů odstraňujeme zubní mikrobiální povlak, a to
z oblasti sulku, kde při tom masírujeme i gingivu (asi 10 krouživých pohybů). Vlákna by měla
být v neustálém kontaktu s povrchem zubu, gingiválním žlábkem a zevním okrajem gingivy,
kdy se postupnými vibracemi dostaneme i do mezizubních prostorů a na dno dásňového
žlábku. Proto je tato metoda doporučována především u gingivitis (zánět dásní). Následně se
Obrázek 10 Chartersova technika čištění,
zdroj: Weber T., Memorix, 2006
28
hlava zubního kartáčku stočí směrem k incizním či okluzním plochám zubů a povlak se setře
rotačním pohybem z povrchu zubu.
1.5.4.3 Cirkulární technika
Cirkulární metoda vychází z již popsané Bassovy techniky. Hlavním rozdílem mezi těmito
dvěma metodami je, že místo vibrací se pod mírným tlakem vytvářejí krouživé pohyby
o velikosti 2 až 4 mm. Následující postupy jsou totožné s předešlou technikou.
Obrázek 11 Bassova technika čištění, zdroj:
Weber T., Memorix, 2006
29
1.6 Motivace pacienta
Motivace spočívá především v informovanosti pacienta o problémech, které často vznikají při
nesprávném čištění v dutině ústní. Hlavním cílem motivace je zaujmout a obohatit pacienta
informacemi, díky kterým se ovlivní jeho postoj tak, že získá kladný vztah ke svému chrupu.
Pacient by měl dbát na rady, pokyny dentální hygienistky a měl by být schopen aktivně
spolupracovat. Záleží také na věku, intelektu a charakteru pacienta, abychom se mu mohli
přizpůsobit v komunikaci, podávání informací a instrukcí. Léčba může být úspěšná, pokud
pacient dodržuje správné provádění hygieny dutiny ústní.
1.6.1 Poučení pacienta
Pacient by se měl vždy seznámit se stavem jeho zubů a dásní. Pokud je v dutině ústní
přítomný zánět či jiné nedostatky, jako je například zubní kámen, seznámíme pacienta
s možnostmi léčby a prevence, což znamená, že vysvětlíme pacientovi, jak lze onemocněním
předcházet. Je důležité získat si pacientovu důvěru, jen tak je možná dobrá spolupráce.
Pacient by se měl zároveň dozvědět i to, co je v jeho dutině ústní zdravé a nezdravé a měl by
se to naučit rozeznat.
1.6.2 Instruktáž pacienta
Instruktáží představujeme nejen nácvik čištění zubů, ale také i zubních náhrad a protéz. Velmi
důležité je obzvlášť čištění interdentálních prostorů. Nejčastější a nejúčinnější formou
nácviku techniky, která je pacientovi doporučena, je přímo v jeho dutině ústní v ordinaci.
Hlavní požadavek a cíl pro instruktáž je, že musíme pacientovi říci veškeré informace
a argumenty k tomu, abychom ho přesvědčili, že zdraví dutiny ústní je důležité. Instruktáž
musí být pro každého pacienta srozumitelná.
První návštěva: Pacienta v první návštěvě musíme nejprve seznámit, jak má vypadat správný
zubní kartáček, naučit ho, jak kartáček používat, seznámit ho s mezizubními kartáčky
popřípadě dentální nití, či sólo kartáčkem a ukázat mu jejich použití a čištění s nimi, abychom
zabránili usazování plaku a později tvorbě zubního kamene. Správné čištění můžeme nejprve
ukázat na modelu zubní čelisti, poté to předvedeme v pacientovo ústech, kde si to následně
sám vyzkouší. Pacientovi bychom měli říci, na jakých místech by se měl více při čištění zubů
soustředit, zejména tam, kam se pacient těžko dostává zubním kartáčkem.
30
Další návštěvy: V těchto návštěvách se kontroluje, zda pacient měl snahu v čištění a jaká byla
jeho úspěšnost. Pokud vidíme výrazné zlepšení, můžeme ho postupně učit používat další
dentální pomůcky, popřípadě ho naučit i jiné techniky čištění zubů. Jestliže u pacienta po 4 –
5 návštěvě nevidíme známky snahy, pravděpodobně nemá zájem o zdraví své dutiny ústní.
Obrázek 12 Instruktážní model chrupu,
zdroj: vlastní, 2017
Obrázek 13 Instruktážní pomůcky, zdroj:
vlastní, 2017
31
2 Praktická část
2.1 Hypotézy
Hypotéza č. 1:
Předpokládám, že nejčastější doporučovaná technika dentálními hygienistkami u pacientů bez
potíží je technika Bassova, u pacientů s postižením parodontu technika Chartersova
a u pacientů s recesy technika Stillmanova.
Hypotéza č. 2:
Předpokládám, že pacienty nejvíce používaná technika čištění zubů je technika s krouživými
pohyby.
2.2 Metodika a cíle praktické části
Pro získání potřebných údajů k potvrzení či vyvrácení hypotéz jsem zvolila metodu
dotazníkového šetření. Anonymní dotazníky byly rozeslány nebo rozdány dentálním
hygienistkám a pacientům v období listopadu a prosince roku 2016. Celkem bylo rozesláno
a rozdáno 186 dotazníků. V elektronické podobě bylo rozesláno 136 dotazníků, které byly
určeny pouze pro dentální hygienistky. Návratnost byla nízká (37,5%). V tištěné podobě bylo
rozdáno 50 dotazníků, určené pro pacienty, kde návratnost byla 100%. V dotazníku určeném
pro dentální hygienistky odpovídali celkem na 9 otázek, u dotazníků pro pacienty odpovídali
celkem na 8 otázek. Použila jsem především otázky uzavřené výběrové, u nichž je možnost
výběru jedné z nabízených možností, a otázky uzavřené výčtové, které nabízejí možnost
výběru několika nabízených možností. K hypotéze číslo jedna se vztahují otázky č. 4, 5 a 6.
K hypotéze číslo dvě se vztahuje otázka č. 7. Výsledky jsou vypočteny v procentech
zaokrouhlených na jedno desetinné místo z celkového počtu 101 respondentů (51 dentální
hygienistky, 50 pacienti), kteří dotazník vyplnili. Hlavní částí praktické práce je zpracování
otázek obou dotazníků a ověření hypotéz.
32
Cílem praktické části je tedy:
1) Zjistit, jakou techniku čištění zubů nejčastěji doporučují dentální hygienistky, a to
konkrétně u pacientů: bez potíží, s parodontitidou, s recesy
2) Zjistit, jaká technika čištění zubů je pacienty nejvíce používána
2.3 Zpracování otázek dotazníků
Dotazník pro dentální hygienisty/hygienistky
Dotazník určený pro dentální hygienisty/hygienistky vyplnilo z celkového počtu 51
respondentů 50 žen (98,0%) a 1 muž (2,0%). Tyto údaje jsou vyhodnoceny z otázky č. 1.
Graf 1 Vaše pohlaví
33
Otázka č. 2: Do jaké věkové kategorie se řadíte?
První kategorii 20-29 let označilo 21 osob (41,2%), kategorii 30-40 let 16 osob (31,4%), 41-
50 let 12 osob (23,5%) a poslední kategorii nad 50 let označili 2 osoby (3,9%).
Otázka č. 3: Jaké je vaše doposud nejvýše dosažené vzdělání?
Nejčastější odpovědí bylo vyšší odborné vzdělání, a to u 38 respondentů (74,5%), na
vysokoškolské vzdělání odpovědělo 13 osob (25,5%).
Graf 2 Do jaké věkové kategorie se řadíte
Graf 3 Jaké je vaše doposud nejvýše dosažené vzdělání
34
Otázka č. 4: Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů se zdravým
parodontem?
40 dotazovaných (78,4%) uvedlo, že nejčastěji doporučují Bassovu techniku čištění. 9
dotazovaných (17,6%) doporučují techniku Stillmanovu. Pouze 2 respondenti (3,9%)
odpověděli, že doporučují Fonesovu krouživou metodu a nikdo (0%) z dotazovaných
neodpověděl na Chartersovu metodu čištění.
Graf 4 Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů se zdravým parodontem
35
Otázka č. 5: Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů
s nemocným parodontem?
Většina respondentů uvedla, že u nemocného parodontu nejčastěji doporučují Bassovu
techniku, konkrétně 41 osob (80,4%), Chartersovu techniku doporučují 4 osoby (7,8%).
Metodu Stillmanovu uvedly 3 osoby (5,9%), stejně jako Fonesovu krouživou metodu.
Graf 5 Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů s nemocným parodontem
36
Otázka č. 6: Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů s recesy?
Nejčastější metoda čištění u pacientů s recesy byla Bassova technika, kterou zvolilo 27
respondentů (52,9%), Stillmanovu techniku zvolilo 21 respondentů (41,2%) a odpověď
“Fonesova krouživá metoda“ zvolili 3 respondenti (5,9%). Chartersovu metodu neoznačil
nikdo (0%).
Graf 6 Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů s recesy
37
Otázka č. 7: Jakým způsobem učíte pacienty správné technice čištění?
Tato otázka obsahovala více možných odpovědí. Nejčastější odpovědí byla ukázka čištění
zubů přímo v ústech pacienta, na kterou odpovědělo 49 respondentů z 51 (96,1%), ukázku
čištění na modelu zubní čelisti zvolilo 30 respondentů (58,8%), slovní vysvětlení praktikují 3
respondenti (5,9%) a instruktážní video zvolil pouze jeden respondent (2,0%).
Graf 7 Jakým způsobem učíte pacienty správné technice čištění
38
Otázka č. 8: Jaký zubní kartáček nejčastěji doporučujete?
Odpověď “malá hlavička, hustá vlákna, rovně střižená“ zvolilo 49 dotazovaných (96,1%),
odpověď “elektrický kartáček“ zvolil 1 dotazovaný (2,0%) a klasický kartáček doporučuje
taktéž pouze jeden dotazovaný respondent (2,0%).
Otázka č. 9: Myslíte si, že je správná technika čištění důležitá?
Všech 51 respondentů (100%) odpovědělo na tuto otázku “ano“. Odpověď “ne“ nikdo
nezvolil (0%)
Graf 8 Jaký zubní kartáček nejčastěji doporučujete
Graf 9 Myslíte si, že je správná technika čištění důležitá
39
Dotazník pro pacienty
Dotazník určený pro pacienty vyplnilo z celkového počtu 50 respondentů 30 žen (60,0%) a 20
mužů (40,0%). Tyto údaje jsou vyhodnoceny z otázky č. 1.
Otázka č. 2: Do jaké věkové kategorie se řadíte?
První kategorii 0-19 let označilo 5 osob (10,0%), kategorii 20-29 let 6 osob (12,0%), 30-40 let
10 osob (20,0%), 41-50 let 11 osob (22,0%) a poslední kategorii nad 50 let označilo 18 osob
(36,0%).
Graf 10 Vaše pohlaví
Graf 11 Do jaké věkové kategorie se řadíte
40
Otázka č. 3: Jaký zubní kartáček používáte?
Nejčastější odpovědí bylo používání zubního kartáčku s malou hlavičkou, hustými a rovně
střiženými vlákny, a to u 22 respondentů (44,0%), klasický zubní kartáček z drogérie používá
21 osob (42,0%), elektrický zubní kartáček 7 respondentů (14,0%) a na odpověď
“nepoužívám zubní kartáček“ neodpověděl nikdo (0%).
Graf 12 Jaký zubní kartáček používáte
41
Otázka č. 4: Z uvedených zubních pomůcek vyberte ty, které používáte pravidelně k vaší
hygieně dutiny ústní (možno zaškrtnout i více odpovědí):
50 dotazovaných z 50 (100,0%) uvedlo, že používají zubní kartáček, 49 dotazovaných
(98,0%) používají zubní pastu, 29 respondentů (58,0%) odpovědělo, že používají ústní vodu,
23 osob používá mezizubní kartáčky (46,0%), 16 osob (32,0%) uvedlo, že používají zubní nit
a pouze 2 osoby (4,0%) používají škrabku na jazyk.
Otázka č. 5: Učil Vás někdo, jak si máte správně čistit zuby?
37 respondentů (74,0%) odpovědělo na tuto otázku “ano“. Odpověď “ne“ zvolilo 6
respondentů (12,0%) a 7 osob (14,0%) odpovědělo, že si to nepamatují.
Graf 13 Jaké zubní pomůcky používáte
Graf 14 Učil Vás někdo, jak si máte správně čistit zuby
42
Otázka č. 6: Jakým způsobem Vás to učili?
Většina respondentů uvedla, že nejčastější způsob pro ukázku správného čištění jim bylo
předvedeno na modelu zubní čelisti, konkrétně 20 osob (40,0%), ukázka čištění přímo
v ústech pacienta proběhla u 9 osob (18,0%), slovní vysvětlení u 6 osob (12,0%) a 15
respondentů (30,0%) uvedlo, že si to nepamatují.
Graf 15 Jakým způsobem Vás to učili
43
Otázka č. 7: Jakou čistící metodou si čistíte zuby?
Odpověď “krouživé pohyby (kartáček je půlkou na zubu, půlkou na dásni)“ zvolilo 27
(54,0%) dotazovaných, odpověď “stírací metodou (od dásně k zubu)“ zvolilo 12
dotazovaných (24,0%), horizontální metodu (zprava doleva) zvolilo 5 respondentů (10,0%)
a celkem 6 dotazovaných (12,0%) odpovědělo, že si čistí zuby tak, jak je napadne.
Otázka č. 8: Myslíte si o sobě, že si umíte správně vyčistit zuby?
36 respondentů (72,0%) odpovědělo na tuto otázku “ano“. Odpověď “ne“ zvolilo 14
dotazovaných (28,0%).
Graf 16 Jakou čistící metodou si čistíte zuby
Graf 17 Myslíte si o sobě, že si umíte správně vyčistit zuby
44
2.4 Vyhodnocení hypotéz
HYPOTÉZA č. 1:
Touto hypotézou jsem předpokládala, že většina respondentů bude doporučovat u pacientů
bez potíží Bassovu techniku čištění. Má domněnka byla správná, neboť většina dotazovaných
(78,4%) uvedla právě tuto odpověď, což vyplývá z otázky č. 4. Druhá část hypotézy se mi
nepotvrdila, jelikož velká část respondentů (80,4%) uvedla, že u pacientů s nemocným
parodontem doporučují taktéž Bassovu techniku čištění. Na tuto odpověď jsem se zaměřovala
v otázce č. 5. V poslední části hypotézy jsem zjišťovala, jakou techniku čištění doporučují
dentální hygienistky u pacientů s recesy. Více jak polovina dotazovaných (52,9%)
odpovědělo, že opět doporučují Bassovu techniku. Vyplývá z otázky č. 6. Tato hypotéza se mi
také nepotvrdila.
Závěr: Hypotéza č. 1 se mi z velké části nepotvrdila.
HYPOTÉZA č. 2:
V této hypotéze jsem předpokládala, že u velké části respondentů bude nejčastější používaná
technika čištění zubů metoda s krouživými pohyby. V otázce č. 7 zvolilo odpověď “krouživé
pohyby“ 54,0% respondentů, což je více než polovina z dotazovaných. Můj předpoklad byl
tedy správný.
Závěr: Hypotéza č. 2 se mi potvrdila.
SHRNUTÍ HYPOTÉZ
Z výše uvedených hypotéz se mi jedna hypotéza potvrdila (hypotéza č. 2) a jedna hypotéza se
mi z velké části nepotvrdila (hypotéza č. 1).
45
Závěr
Prostředky pro individuální orální hygienu jsou velmi důležitým nástrojem pro udržení
orálního zdraví, stejně tak jako techniky čištění zubů. U každého pacienta je technika čištění
individuální, jelikož závisí především na stavu jeho parodontu.
V teoretické části jsem shrnula, jak vzniká zubní mikrobiální povlak a také jakým způsobem
ho pravidelně odstraňovat, stejně jako zubní kámen. Dále jsem zde uvedla důležitost
individuální orální hygieny, popsala základní mechanické a chemické dentální prostředky,
které mohou být indikované dentální hygienistkou. Jednotlivé části jsou doplněné o názorné
fotografie, které jsou z mého vlastního zdroje. Na základě studia odborné literatury a jiných
zdrojů, jsem popsala techniky čištění zubů, a to jak pro zdravý tak nemocný parodont.
Teoretickou část jsem zakončila motivací a instruktáží pacienta, která je pro zachování
orálního zdraví velmi důležitá.
Praktická část mé absolventské práce byla realizována formou dvou dotazníkových šetření
a vytvořením letáku. Vyhodnocené dotazníky jsem zpracovala do přehledných grafů se
stručným popisem. Na základně zpracovaných otázek dotazníků jsem vyhodnotila předem
stanovené hypotézy.
Na základě poznatků z mé teoretické části jsem vytvořila leták, ve kterém je popsáno, jak by
měl vypadat správný zubní kartáček a poté i správná technika čištění zubů. Slouží jako
pomůcka především pro pacienty, kteří nevědí, jaký zubní kartáček by měli používat
a zejména jak postupovat při samotném čištění zubů. Vytvořeným letákem, který je atraktivně
graficky zpracován, bych chtěla zvýšit zájem pacientů o individuální orální hygienu.
46
Seznam obrázků, grafů a tabulek
Obrázky
Obrázek 1 Stavba zubu, zdroj: vlastní, 2017 ........................................................................... 11
Obrázek 2 Klasický zubní kartáček, zdroj: vlastní, 2017 ......................................................... 19
Obrázek 3 Jednosvazkový kartáček, zdroj: vlastní, 2017 ......................................................... 20
Obrázek 4 Mezizubní kartáčky, zdroj: vlastní, 2017 ................................................................ 21
Obrázek 5 Zubní vlákno, zdroj: vlastní, 2017 .......................................................................... 21
Obrázek 6 Super-floss, zdroj: vlastní, 2017 ............................................................................. 21
Obrázek 7 Chemické prostředky pro individuální orální hygienu, zdroj: vlastní, 2017 .......... 23
Obrázek 8 Technika čištění podle Foneho, zdroj: Weber T., Memorix, 2006 ......................... 25
Obrázek 9 Stillmanova technika čištění, zdroj: Weber T., Memorix, 2006 ............................. 26
Obrázek 10 Chartersova technika čištění, zdroj: Weber T., Memorix, 2006 ........................... 27
Obrázek 11 Bassova technika čištění, zdroj: Weber T., Memorix, 2006 ................................. 28
Obrázek 12 Instruktážní model chrupu, zdroj: vlastní, 2017 ................................................... 30
Obrázek 13 Instruktážní pomůcky, zdroj: vlastní, 2017 ........................................................... 30
Grafy
Graf 1 Vaše pohlaví .................................................................................................................. 32
Graf 2 Do jaké věkové kategorie se řadíte ............................................................................... 33
Graf 3 Jaké je vaše doposud nejvýše dosažené vzdělání .......................................................... 33
Graf 4 Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů se zdravým parodontem
.................................................................................................................................................. 34
Graf 5 Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů s nemocným
parodontem ............................................................................................................................... 35
Graf 6 Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů s recesy ..................... 36
Graf 7 Jakým způsobem učíte pacienty správné technice čištění ............................................. 37
Graf 8 Jaký zubní kartáček nejčastěji doporučujete ................................................................. 38
Graf 9 Myslíte si, že je správná technika čištění důležitá ........................................................ 38
Graf 10 Vaše pohlaví ................................................................................................................ 39
Graf 11 Do jaké věkové kategorie se řadíte ............................................................................. 39
Graf 12 Jaký zubní kartáček používáte .................................................................................... 40
47
Graf 13 Jaké zubní pomůcky používáte ................................................................................... 41
Graf 14 Učil Vás někdo, jak si máte správně čistit zuby .......................................................... 41
Graf 15 Jakým způsobem Vás to učili ...................................................................................... 42
Graf 16 Jakou čistící metodou si čistíte zuby ........................................................................... 43
Graf 17 Myslíte si o sobě, že si umíte správně vyčistit zuby ................................................... 43
Tabulky
Tabulka 1 Rozdíl mezi supragingiválním a subgingiválním plakem ...................................... 16
48
Seznam použité literatury a zdrojů informací
1. BOTTICELLI, A. T. Dentální hygiena: Teorie a praxe. Praha: Quintessenz, 2002, 216
s. ISBN 80-903181-1-8.
2. DOSTÁLOVÁ, T. a SEYDLOVÁ, M. et al, Stomatologie. Praha: Grada Publishing,
2008, 193 s. ISBN 978-80-247-2700-4.
3. KILIAN, J. et al. Prevence ve stomatologii. Praha: Galén, 1999, 239 s. ISBN 80-7262-
022-3.
4. MAZÁNEK, J. et al. Stomatologie pro dentální hygienistky a zubní instrumentářky.
Praha: Grada Publishing, 2015, 288 s. ISBN 978-80-247-9849-3.
5. MAZÁNEK, J. et al. Zubní lékařství. Praha: Grada Publishing, 2014, 576+28 s. ISBN
978-80-247-3534-4.
6. MUTSCHELKNAUSS, R. E. Praktická parodontologie: Klinické postupy. Praha:
Quintessenz, 2002, 532 s. ISBN 80-902118-8-7.
7. POLENÍK, P. Subgingivální ošetření v praxi zubního lékaře. Praha: Quintessenz,
2008, 199 s. ISBN 978-80-8679-04-5.
8. SLEZÁK, R. Praktická parodontologie. Praha: Quintessenz, 1995, 137 s. ISBN 80-
901024-8-4.
9. SLEZÁK, R. Preklinická parodontologie. Praha: Nucleus HK, 2007, 77 s. ISBN 978-
80-87009-18-5.
10. TŮMOVÁ, L. a MACH, Z. Zoubky našich dětí. Praha: Mladá fronta, 2003, 88 s. ISBN
8-204-1022-8.
11. ZOUHAROVÁ, Z. Zdravý úsměv: Péče o zuby a dásně. 1. vydání. Brno: Era, 2008,
127 s. ISBN 978-80-7366-124-3.
12. WEBER, T. Memorix: zubního lékařství. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1017-X
13. Dentální pomůcky. [online]. In: cisteni-zubu.cz [cit. 2017-3-10]. Dostupné z:
http://www.cisteni-zubu.cz/sluzby/dentalni-pomucky
49
14. Jak se zbavit zubního plaku. [online]. In: cs.wikihow.com [ cit. 2017-3-14]. Dostupné
z: http://cs.wikihow.com/Jak-se-zbavit-zubn%C3%ADho-plaku
15. Pomůcky pro ústní hygienu. [online]. In: rehabilitace.info [cit. 2017-3-10]. Dostupné
z: http://www.rehabilitace.info/zdravotni-zarizeni/pomucky-pro-ustni-hygienu/
16. Správné čištění zubů. [online]. In: zubzazubem.cz [cit. 2017-3-10]. Dostupné z:
http://www.zubzazubem.cz/spravne-cisteni-zubu/
17. Ústa a ústní dutina. [online]. In: cs.wikipedia.org [cit. 2017-3-17]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Asta_a_%C3%BAstn%C3%AD_dutina
18. Ústní hygiena. [online]. In: wikiskripta.eu [cit. 2017-3-10]. Dostupné z:
http://www.wikiskripta.eu/index.php/%C3%9Astn%C3%AD_hygiena
19. Zub. [online]. In: cs.wikipedia.org [cit. 2017-3-17]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zub
20. Zubní kámen. [online]. In: nechcikazy.cz [cit. 2017-3-11]. Dostupné z:
http://www.nechcikazy.cz/zubni-kamen
21. Zubní plak. [online]. In: nazuby.cz [cit. 2017-3-14]. Dostupné z:
https://www.nazuby.cz/zubni-plak
50
Seznam příloh
Příloha č. 1: Originál nevyplněného dotazníku pro dentální hygienisty/hygienistky
Příloha č. 2: Originál nevyplněného dotazníku pro pacienty
Příloha č. 3: Motivační leták
51
Přílohy
Příloha č. 1: Originál nevyplněného dotazníku pro dentální hygienisty/hygienistky
Techniky čištění zubů
Dotazník pro dentální hygienisty/hygienistky
Dobrý den,
jmenuji se Michaela Horáková a jsem studentkou dentální hygieny na Vyšší odborné škole
zdravotnické v Praze. Tématem mé absolventské práce je “Techniky čištění zubůˮ. Dotazník
je zaměřen na jednotlivé úseky v oblasti ústní hygieny. Tímto bych Vás chtěla požádat o jeho
pravdivé vyplnění pro účely výzkumu této absolventské práce. Dotazník je zcela anonymní.
Děkuji za Váš čas a také spolupráci.
Michaela Horáková
1. Vaše pohlaví:
a. Žena
b. Muž
2. Do jaké věkové kategorie se řadíte?
a. 20-29 let
b. 30-40 let
c. 40-50 let
d. Nad 50 let
3. Jaké je vaše doposud nejvýše dosažené vzdělání?
a. Vyšší odborné
b. Vysokoškolské
4. Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů se zdravým
parodontem?
a. Fonesova krouživá
52
b. Stillmanova
c. Chartersova
d. Bassova
5. Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů s nemocným
parodontem?
a. Fonesova krouživá
b. Stillmanova
c. Chartersova
d. Bassova
6. Jakou techniku čištění zubů doporučujete nejčastěji u pacientů s recesy?
a. Fonesova krouživá
b. Stillmanova
c. Chartersova
d. Bassova
7. Jakým způsobem učíte pacienty správné technice čištění? (možnost více
odpovědí)
a. Pouze slovně vysvětluji
b. Ukazuji na modelu zubní čelisti
c. Ukazuji přímo v ústech
d. Pouštím instruktážní video
8. Jaký zubní kartáček nejčastěji doporučujete?
a. Malá hlavička, hustá vlákna, rovně střižená (př. Curaprox)
b. Elektrický kartáček (rotační, sonický)
c. Klasický kartáček (řídký s větší hlavičkou)
9. Myslíte si, že je správná technika čištění důležitá?
a. ano
b. ne
Děkuji za spolupráci
53
Příloha č. 2: Originál nevyplněného dotazníku pro pacienty
Techniky čištění zubů
Dotazník pro pacienty
Dobrý den,
jmenuji se Michaela Horáková a jsem studentkou dentální hygieny na Vyšší odborné škole
zdravotnické v Praze. Tématem mé absolventské práce je “Techniky čištění zubůˮ. Dotazník
je zaměřen na jednotlivé úseky v oblasti ústní hygieny. Tímto bych Vás chtěla požádat o jeho
pravdivé vyplnění pro účely výzkumu této absolventské práce. Dotazník je zcela anonymní.
Děkuji za Váš čas a také spolupráci.
Michaela Horáková
10. Vaše pohlaví:
a. Žena
b. Muž
11. Do jaké věkové kategorie se řadíte?
a. 0-19 let
b. 20-29 let
c. 30-40 let
d. 41-50 let
e. Nad 50 let
12. Jaký zubní kartáček používáte?
a. Malá hlavička, hustá vlákna, rovně střižená (př. Curaprox)
b. Elektrický kartáček (rotační, sonický)
c. Klasický kartáček (př. z drogerie)
d. Nepoužívám zubní kartáček
54
13. Z uvedených zubních pomůcek vyberte ty, které používáte pravidelně k vaší
hygieně dutiny ústní (možno zaškrtnout i více odpovědí):
a. Zubní kartáček
b. Zubní pasta
c. Mezizubní kartáček
d. Zubní nit
e. Ústní voda
f. Škrabka na jazyk
14. Učil Vás někdo, jak si máte správně čistit zuby?
a. Ano
b. Ne
c. Nepamatuji se
15. Jakým způsobem Vás to učili?
a. Pouze mi to slovně vysvětlili
b. Ukázali mi to na modelu zubní čelisti
c. Ukázka přímo v mých ústech
d. Nepamatuji se
16. Jakou čistící metodou si čistíte zuby?
a. Stírací metodou (od dásně k zubu)
b. Krouživé pohyby (kartáček je půlkou na zubu, půlkou na dásni)
c. Horizontální (zprava doleva)
d. Čistím si zuby podle sebe, jak mě napadne
17. Myslíte si o sobě, že si umíte správně vyčistit zuby?
a. Ano
b. Ne
Děkuji za spolupráci
55
Příloha č. 3: Motivační leták
top related